Tiskové konference

12. 4. 202118:04

Tisková konference po jednání vlády, 12. dubna 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve bych chtěla o slovo poprosit vicepremiérku a ministryni financí paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych vás seznámila s body, které ať už v covidové, nebo necovidové vládě, v části vlády, se týkaly Ministerstva financí.

Nejdřív začnu řádnou necovidovou vládou, kde si myslím, že Ministerstvo financí předložilo poměrně zásadní bod, a to pravidla spolufinancování Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, Azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a Nástroje pro finanční podporu Správy hranic a víz na programové období 2021 až 2027.

Je to zásadní materiál, kde bych chtěla především zdůraznit, že je v tomto programovém období, které nastupuje, bude ze státního rozpočtu na spolufinancování vynaloženo zhruba asi 67,6 miliardy korun, což je o osm miliard korun více než v programovém období let 2014 až 2020.

Tento materiál prošel řádným připomínkovým řízením, byl předložen s částečnými rozpory, i když bych řekla, že ty rozpory byly, spíš jsme si je vysvětlili na vládě. Týká se toho, že vlastně poprvé jsem navrhla, aby v tomto materiálu byla dána kompetence řídicím orgánům snížit příslušnou alokaci pro některé třeba veřejně prospěšné subjekty, různé spolky, nadace v této oblasti.

Chtěla bych také připomenout, že České republice se podařilo vyjednat, premiérovi České republiky, 85 procent podílu evropského financování v méně rozvinutých regionech. V nové kategorii z tzv. přechodových regionů pak bude podíl činit 70 procent a u rozvinutějších regionů byl podíl snížen z 50 na 40 procent.

Tak, jak jsme nastavili ta pravidla, jak to dnes vláda schválila, tak státní rozpočet významně pomáhá obcím, krajům, jakož i dalším jiným žadatelům realizovat evropské projekty, a to i přes pokles příspěvků z evropských fondů pro jižní část republiky a Středočeský kraj, tak budou i nadále ve velké míře podporovány projekty na rekonstrukci škol, školek, našeho kulturního dědictví, ale také silnic, nemocnic či vybavení integrovaného záchranného systému.

Návrh nových pravidel již dříve ocenil předseda Svazu měst a obcí pan Lukl. Jednali jsme speciálně se Svazem měst a obcí, kdy on ocenil tento program ze strany státu vůči obcím a městům za velmi vstřícný a opravdu velmi partnerský.

Pro příjemce byly stanoveny minimální podíly na financování projektů. Tedy příjemci budou platit z celého projektu v případě mateřských, základních a středních škol pouze pět procent, deset procent v případě veřejných vysokých škol, vědeckých a výzkumných institucí a příjemců vykonávajících veřejně prospěšnou činnost nebo realizujících územní dimenzi pět procent, v případě obcí krajů i příspěvkových organizací s výjimkou škol 15 procent, u investic, deset procent u tak zvaných měkkých projektů v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti, respektive pět procent u těch projektů v případě obcí s méně než 3 000 obyvateli.

V hlavním městě se účast státního rozpočtu na financování projektů předpokládá pro školy, vědecké a výzkumné instituce a příjemce vykonávající veřejně prospěšnou činnost a také pro samotné hlavní město jakožto příjemce, jeho městské části příspěvkové organizace.

Znovu připomínám, že bude v tomto programovém období navrženo vynaložit o osm miliard více, než tomu bylo v programovém období minulém.

Co se týče tzv. covidové vlády, Ministerstvo financí předložilo úpravu generálního pardonu, kterým se promíjí DPH na respirátory, antigenní testy či očkovací látky, které se týkají oblasti. Tak jak jsme nastavili ten pardon, tak je tam určitá část, se ukázalo při řešení některých metodický dotazů, část, na kterou nedopadal, a to tehdy, když by veřejná instituce dovážela některý z těchto segmentů z jiného členského státu, tak musí zaplatit při dovozu DPH. Ale protože na území České republiky je osvobozena, nemůže si ho odečíst tak, jako podnikatelský subjekt, který to může provést proti sobě započíst v rámci jednoho přiznání.

Proto vlastně jsem dnes získala mandát doplnit generální pardon, nebo respektive ho upravit i o tento segment. V praxi tyto případy zatím nebyly zaznamenány, ale čistě teoreticky jsou možné, takže prostě jsem navrhla, aby vláda mě k tomu zmocnila. Já vydám buď ještě dnes, jak se vrátím na úřad, nebo zítra brzy ráno podepíši úpravu tohoto generálního pardonu.

Možná bych ještě zmínila, protože vlastně jsme jako vláda jednali i o dalších návrzích z jiných rezortů a dohodli jsme se na návrhu na vytvoření mimořádné dotačního titulu pro dětské skupiny pro rok 2021. A tady bych chtěla vysoce ocenit spolupráci a přístup pana vicepremiéra Havlíčka, který na tento záměr prostě poskytuje z rezortu Ministerstva průmyslu a obchodu 30 milionů korun, že celkový objem tohoto dotačního titulu bude 74 200 000 korun a třiceti miliony se bude podílet, vlastně navíc dalšími třiceti miliony se bude podílet Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Tak za mě zatím všechno. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den. Dovolte, abych vás seznámil s rozšířením programu záručního charakteru Českomoravské záruční a rozvojové banky. Jak určitě víte, Českomoravská záruční a rozvojová banka v rámci covidových programů připravila v minulosti už tři takové programy, z nichž ten nejrozšířenější je program Covid III, což je program, který poskytuje záruky za provozní úvěry do výše 80, respektive 90 procent podle velikosti firmy. Všechno je to nicméně pro firmy malé a střední.

S ohledem na to, že jsme se společně s Ministerstvem financí, a logicky i Ministerstvo průmyslu a obchodu, rozhodli zásadním způsobem podpořit investice a investiční aktivitu firem, což bereme jako další důležitý krok mimo běžných dotačních programů. V nedávné minulosti jsme připravili, respektive Ministerstvo financí, nový systém odpisů, což je poměrně zásadní změna, která motivuje firmy nyní investovat nyní, a nikoliv až třeba za tři čtyři roky. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo změnu investičních pobídek, kde reflektujeme zejména menší firmy, střední firmy i firmy, které jsou v regionech s vyšší, respektive s nižší mírou nezaměstnanosti. Třetím důležitým krokem je právě ten krok, který představujeme, a to jsou záruky za investiční úvěry.

Fakticky jsme dnes schválili program COVID III – Záruka, respektive COVID III – Záruka Invest, investiční záruka a tento program umožňuje až po dobu šesti let zaručovat úvěry komerčních firem, investiční úvěry, které jsou poskytnuty buď podnikům do 250 zaměstnanců, anebo podnikům 251 až 500 zaměstnanců.

Pokud budou čerpat firmy do 250 zaměstnanců, tak Českomoravská záruční a rozvojová banka bude ručit až do výše 90 procent investičního úvěru, a to pro úvěry do 50 milionů. Kdyby si vzaly úvěr až do 90 milionů, tak poté je to 50 procent. Podnikům větším, od 251 do 500 zaměstnanců, se bude ručit do výše 80 procent, a to pro úvěry do 50 milionů. Pokud by si vzaly úvěry až do 80 milionů, potom je to opět 50 procent.

Ještě jednou zopakuji to, že se jedná o úvěry, které mohou být dlouhé maximálně šest let. Takže investiční podpora firem prostřednictvím záruk ČMZRB.

Současně dovolte, abych ještě upozornil na to, že dnes byl vypsán Ministerstvem průmyslu a obchodu první z takzvaných nových plošných programů, které nahrazují původní programy, které byly v roce 2020, případně v roce 2021.

Ten první se jmenuje Covid 2021. Je to program, který kompenzuje na zaměstnance 500 korun za den, přičemž je třeba říct, že pokud má někdo zaměstnanců méně mež tři, například jednoho, dva nebo je dokonce sám společník, který má jako jednatel smlouvu o výkonu funkce, poté ta minimální částka je jakoby měl tři zaměstnance. Takže tam zvýhodňujeme ty menší firmy.

V každém případě je to program, o který je obrovský zájem. Navazuje už na program Covid – Uzavřené provozovny. Tento program bude kompenzovat leden, únor a březen. Také proto jsme ho vypsali ihned po skončení prvního čtvrtletí, když se program schválil. Dali jsme firmám 14 dní na to, aby si připravily výzvu, a dnes byla výzva spuštěna. Za prvních sedm hodin je evidováno 1 844 žádostí, což je zatím rekord, za 546 milionů korun.

Program je jednoduchý na administrativu. Informační systémy a technologie tentokrát drží. Víte, že když jsme spouštěli v tomto množství na začátku roku, tak nám první dny haprovaly. Jsme rádi, že se to podařilo posílit. A v každém případě budeme přijímat žádosti i v dalších dnech.

Pouze upozorňuji, že program, který bude alternativní k tomuhle programu, je to ten druhý plošný program, který se jmenuje Covid – Náklady, tak tento program bude spuštěn, respektive výzva bude spuštěna přesně ode dneška za týden. Takže Covid – Nepokryté náklady, který bude kompenzovat 60 procent všech nákladů, bude spuštěn přesně za sedm dní.

Poslední, co bych k tomu chtěl podotknout, je, že ani jeden z těchto programů není možné kombinovat s kompenzačním bonusem, ale je možné oba dva kombinovat s programy Antivirus. Jinými slovy, oba dva tyto programy je možné čerpat a současně mohou firmy čerpat kompenzaci na osobní náklady, čili náklady na mzdy a odvody.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Petr Arenberger.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Dobré odpoledne, dámy a pánové, moje agenda je tedy výhradně covidová a je to asi podle očekávání. Ten první bod jsme připravili společně s ministerstvem školství a na základě dnešního stanoviska odborné skupiny MeSES a ve spolupráci tedy s dalšími odbory schválila vláda možnost skupinových konzultací pro maximálně šest žáků pro ty, kteří jsou v závěrečných ročnících středních škol a pro další žáky středních škol, kteří jsou ohroženi školním neúspěchem.

Je to s účinností od 19. 4., ale naproti tomu MeSES vládě zatím nedoporučuje návrat k prezenčnímu praktickému vyučování na středních školách a laboratorní a praktické výuce závěrečných ročníků vysokých škol. V návaznosti na vývoj epidemiologické situace o tom bude vláda jednat na některém z příštích zasedání. Tak to je ten první bod.

Pak jsme probírali také pravidla pro terénní sociální službu. To je opět tedy ve spolupráci s tou specializovanou skupinou, která nám radí v oblasti covidu, a to s účinností již od 13. dubna od 00.00 hodin jsou nastavena pravidla, jak se mají chovat pracovníci v terénních sociálních službách. Konkrétně se tam řeší roušky a podobně, takže to není nějaká zásadní epidemiologická změna, ale spíš jenom upřesnění toho, co vlastně už tady platilo ty minulé týdny a zatím se to neprojevilo v těch dalších předpisech.

Dále jsme se zabývali možností vzdělávání ve skupině autistů, kteří někdy mohou mít problém s antigenním testem ve škole, což samozřejmě mohou mít i některé jiné děti, ale v těchto případech my ty děti nenutíme, aby chodily do školy, a zůstávají doma. Běžně rodiče dětí těch, které odmítají antigenní test, tak nemají nárok na ošetřovné, ale u autistů, pokud mají potvrzení od ošetřujícího lékaře, že touto chorobou trpí, tak jejich rodiče mají na toto nárok. Opět je to s účinností od 13. dubna.

Dál potom tady mám mimořádné opatření, které je v podstatě jenom takovým doplněním, a určitě to bude zajímat ty, kteří mají buď ty radostné, anebo smutné příležitosti, a to svatba nebo pohřeb, kde tedy umožňujme vevnitř i venku účast 15 osob.

Vás asi možná ale ještě zajímá něco jiného, a to jsou ta dvě mimořádná opatření, která byla publikována o víkendu. Jedno je to, že bylo potřeba posunout rozvolnění výuky v Děčíně, kde je epidemiologická situace složitá, a to jsme posunuli mimořádným opatřením vydaným 10. dubna, tedy v sobotu, Krajskou hygienickou stanicí Ústeckého kraje a vláda dnes toto mimořádné opatření notifikovala, takže platí i nadále nebo je účinné i nadále, nikoliv od půlnoci dneška jenom doteď, ale právě do 48 hodin, když  tato mimořádná opatření jsou vydána a jsou schválena vládou, tak potom platí na dobu neurčitou nebo podle toho, jak je uvedeno.

To druhé mimořádné opatření vydalo Ministerstvo zdravotnictví 10. dubna. Já jsem ho komentoval vlastně už v sobotu večer v hlavních relacích, jak v televizích, tak v Českém rozhlase. Toto mimořádné opatření, které už je od soboty vyvěšeno na webu, tak bylo také schváleno.

Víte, že nahrazuje mimořádné opatření, které vydal můj předchůdce pan docent Blatný 6. dubna, a prakticky logicky se proti němu vymezila odborná skupina MeSES, protože v současné době, kdy epidemická situace ještě není úplně optimální, tak bylo potřeba se nad tím z epidemiologického hlediska zamyslet, a hlavně preferovat možnost, aby se děti jak na tom prvním stupni, tak v mateřských školách opravdu do těch škol dostaly, a co je důležitější, aby tam také mohly delší dobu zůstat a ten rotační systém aby se zase nemusel rušit a abychom zase je nemuseli posílat zpátky k televizním obrazovkám.

S tím souvisí to, že tím, že skončil nouzový stav, tak se umožnily přesuny občanů mezi okresy, mezi kraji. Prostě migrace je tam velká. Vy, kteří jste projížděli většími městy, tak určitě ráno jste měli problém se zvýšenou dopravou. Čili to všechno souvisí s tím, že prostě děti začaly chodit do škol, a naši epidemiologové se oprávněně obávali, že kdybychom tam přidali další rozvolnění, tak že to povede k dalšímu zvýšenému riziku, které by mohlo výrazně omezit ten v současné době křehký klesající trend nakažených, snižující se počty pacientů v nemocnicích i trošku na jednotkách intenzivní péče.

Ta situace je skutečně v současné době ještě stále křehká, my jsme velmi optimističtí z toho trendu, musíme si ale uvědomit, že třeba optimum je zhruba 100 nakažených na 100 000 obyvatel a my jsme zhruba na šestinásobku této hodnoty. Takže to vůbec není v pořádku a my si to musíme uvědomovat.

Na druhou stranu vnímáme to, že třeba sportovci už reagovali na to stanovisko, nebo tedy to mimořádné opatření, které vydal můj předchůdce, a začali se připravovat třeba s tréninky. Já jsem se scházel o víkendu s řadou různých představitelů jednotlivých skupin a snažili jsme se v rámci toho mimořádného opatření, které jsme vydali v sobotu, najít nějakou metodiku, která by nám umožnila, abychom vysvětlili, nikoliv, abychom omezovali nebo neomezovali, ale abychom vysvětlili, co to třeba znamená trénování ve skupinách se dvěma hráči.

Takže definovali jsme to tak, že v podstatě skupinu můžou tvořit dva, ale takových skupin třeba na hřišti může být až šest. Musí ale mezi těmi jednotlivými skupinami být rozmezí alespoň deset metrů, čili to jsou epidemiologické podmínky, které zajišťují, že tito hráči budou v bezpečí a že se vzájemně nenakazí.

Není to nápad, který by vznikl někde ve vládní dílně nebo ministerské, ale je to opravdu prokonzultováno s představiteli sportovců a dospěli jsme k tomu, že toto je na tento týden proveditelné. Já se s představiteli sportovců a také ale epidemiology, také hlavní hygieničkou sejdu příští sobotu a budeme situaci vyhodnocovat a pokusíme se vymyslet, jak by se dalo pokračovat.

Pochopitelně nebudeme to řešit až v sobotu, ale právě s tou skupinou MeSES, která už se schází kvůli tomu dnes a sešla se včera asi na dvě hodiny také, tak se snažíme najít nějaké řešení, jak by takový balíček mohl vypadat, ale hlavně za jakých podmínek by bylo možné ho pustit do světa. Situace, jak říkám znova, je složitá.

Vy, kteří jste spekulovali o tom, jak je to s právním stavem takového omezení: My jsme podrobili analýze právě to mimořádné opatření, které bylo k dispozici od toho 6. dubna a trošku nám tam vadilo to, že vlastně ta zdůvodnění, která jsou velmi důležitá v tom, aby takovéto opatření bylo nenapadnutelné právně a bylo opravdu vystaveno tak, tak ta zdůvodnění se tam dost často opakovala stejně.

Čili my jsme se snažili této chyby vyvarovat a to mimořádné opatření, které je mým prvním mimořádným opatřením na Ministerstvu zdravotnictví, tak jsme se snažili respektovat všechny ty připomínky, které měly soudy k předchozím rozhodnutím tak, abychom se jim vyvarovali a aby opravdu všichni, kteří podle těchto mimořádných opatření postupují, tak aby se cítili právně bezpeční. Takže doufám, že se nám to podařilo úspěšně.

Takže to je ta záležitost s oběma mimořádnými opatřeními jak v Děčíně, tak celostátně, co se týče. Kromě jiného tam je celá řada dalších věcí i pohyb osob na veřejnosti a případně uvnitř.

Jinak ještě jedna dobrá zpráva je v tom, že vláda schválila dotační program na úhradu nákladů na sekvenování vzorků SARS-CoV-2. Asi vám to nic neřekne, ale já to trošku přiblížím. Je to velmi důležitá záležitost, protože my dnes jsme schopni zjistit, jestli pacient je nemocný nebo zdravý, to znamená, jestli má covid, nebo nemá covid. Možná tam zachytneme jednu z těch známých mutací, ale nejsme schopni zjistit, jestli náhodou tady někde necirkuluje nějaká jiná mutace, která je třeba ještě nebezpečnější než ta brazilská, která se minulý týden objevila v Děčíně.

A to je právě nutné dělat tímto next generation sequevencing, což je speciální proces, kterým se právě detekuje ta neznámá část té datové informace v tom viru, abych to přiblížil, a která nás může upozornit na to, že se tady něco děje. Buď že se ty jednotlivé mutace kombinují, nebo že se dokonce objevují nové.

Takže na to byl přislíben dotační program, který umožňuje v těch laboratořích, které to umějí, aby mohly vlastně dosekvencovávat ty jednotlivé vzorky. Není to tedy informace, která by měla být nějakým způsobem kryta ze zdravotního pojištění, protože tam dostáváme informaci: Je pacient nemocný nebo není nemocný. Ale tady nám to řekne, jestli není nemocný něčím ještě nebezpečnějším, než co jsme měli k dispozici. Tak to je z mé strany všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ministryně pro místní rozvoj, paní Klára Dostálová

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak děkuji. A já ještě jeden bod z necovidové vlády. Dnes jsem předložila Koncepci bydlení České republiky 2021+. Jde o strategický dokument, který určuje směřování státní bytové politiky po roce 2020 a je určen rezortům, obcím, krajům, podnikatelskému sektoru, ale samozřejmě i laické a odborné veřejnosti.

Koncepce respektuje základní východiska bytové politiky a to je, že zajištění bydlení je v základu osobní odpovědností jednotlivce a odpovědností státu je vytvářet podmínky, které jednotlivcům umožní naplnění práva na bydlení, a pomoci těm, kteří si své bydlení z objektivních důvodů nejsou schopni zajistit sami.

Koncepce obsahuje jak analytickou, tak návrhovou část. Co se týká návrhové části, tam je formulována vize, která je definována jako dostupné, stabilní a udržitelné bydlení s prvky progresu. Neboli s prvky moderních technologií.

Předpokládám, že s tou bytovou koncepcí samozřejmě budeme i vyjednávat nové evropské fondy. Proto financování bude zajištěno jak z evropských fondů, tak ze státního rozpočtu pomocí Státního fondu podpory investic, z dotačních programů Ministerstva pro místní rozvoj, z Technologické agentury ČR a dalších.

Cílem tedy předpokládané koncepce je vytvářet podmínky pro to, aby bydlení bylo pro občany kvalitní, finančně dostupné, respektovalo celoživotní cyklus bydlení, a to i za pomoci nových technologií výstavby. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, dotazy. Česká televize.

Kateřina Trnková, Česká televize: Já budu mít několik dotazů, pro přehlednost se je pokusím dát nějak postupněji. Chtěla by se dozeptat ohledně toho sportu. Pane ministře, vy už jste tady zmiňoval, jak to bude, ty skupiny po dvou lidech, takových až šest na hřišti. Budou lidé muset mít při sportu roušky anebo případně mít antigenní test pro to, aby vůbec byli vpuštěni na sportoviště? A pak ještě bych se dozeptala ohledně nějakého právního ukotvení těch opatření. Konkrétně mi jde o omezení shromažďování, které tady je dál, dva maximálně uvnitř, dva venku. Naše televize oslovila několik ústavních právníků, ani ti v tom nejsou jednotní. Podle některých stačí opora v pandemickém zákonu pro toto, ale podle některých naopak ne a musel by tam být nějaký prvek organizovanosti, řekněme, aby se dalo omezovat třeba setkání tří, čtyř přátel někde v parku. Podle některých právníků to tedy nelze. Tak o jaké právní analýzy případně se opíráte, děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak k těm rouškám, ty nejsou na sport potřeba. Takže to je dobrá zpráva. Další antigenní testy také ne. Omezení shromažďování, které ošetřujeme tímto mimořádným opatřením, jsme také konzultovali s řadou právníků a stejně jako Česká televize jsme dospěli k podobným názorům, kde různí právníci jednají na různých úrovních od naprosto jednoznačného přijímání přes určité pochybnosti. Nesetkal jsem se s jednoznačným, kromě jednoho právníka, s jednoznačným odmítnutím všeho.

Takže z našeho pohledu si myslíme, že je to naprosto v pořádku, a jak jsme byli ubezpečeni, tak je to právě díky tomu, že i soudy, které případně takové žaloby posuzují, tak uvažují nejen o tom, jak je to tam formulováno. Máte pravdu, že třeba, co se týče toho, těch organizovaných akcí, tam je to asi jednoznačné, ale takové ty méně organizované akce, tam je za prvé otázka, co to znamená organizovaná akce, ale hlavně, co je tam rozhodující, je, jestli umíme dobře zdůvodnit, proč takové mimořádné opatření je důležité právě v tomto okamžiku. A tady máme naprosto jednoznačné pádné argumenty.

Ta obecná, řekněme, nebo trošku obecnější věc je v tom, že skutečně ta pandemie není pod kontrolou a že kdybychom poslechli jenom právní výklad, a nikoliv epidemiologický, tak by se muselo vlastně uvolnit úplně všechno. Tam nemůžete říct, jestli deset, dvacet, sto. Prostě všechno se pustí. A já myslím, že tohle už jsme zažili na podzim a přesně víme, jak by to dopadlo, a to nebylo tak dramatické a nebyla tak dramatická situace. Teď jsme opravdu v křehkém epidemiologickém rámci a nesmíme udělat stejnou chybu, jako jsme udělali minule.

Čili to si myslím, že je jedna věc, kterou ty soudy vnímají. A druhá ještě pádnější je, že se nám tady objevila ta nová mutace, a to myslím, že  je naprosto rozhodující, protože ta je nebezpečnější, má vyšší smrtnost a mnohem je nakažlivější. Čili jestli se nám nepodaří zastavit nebo omezit v nějaké malé oblasti, tak určitě s tím budeme mít problémy, protože ona také méně reaguje na vakcinaci, takže i ti, kteří už jsou navakcinováni, tak by mohli třeba nemít tak těžký průběh, ale přeci jenom by nějaké lapálie s tím měli.

Takže soudci nám říkali a právníci obecně nám říkali, že prostě jsou také lidé a že vnímají samozřejmě tu problematiku velmi rozumně a že jenom vyžadují to, co dřív zřejmě chybělo v některých těch vysvětleních. Takové to konkrétní vysvětlení, proč Ministerstvo zdravotnictví nebo proč hygienická stanice, která nařizuje tato pravidla, takto uvažuje a proč tak rozhodla, že tam k nějakému omezení dojde. Nám jde v podstatě o to, aby i ti sportovci byli v bezpečí, aby si vzájemně nepřenášeli tuhle nebezpečnou chorobu.

Kateřina Trnková, Česká televize: Já ještě tady budu mít, prosím, dva dotazy k tomuto tématu. Můžete být, prosím, konkrétnější v případu návratu dalších žáků do škol? Vy jste zmiňoval i to nedoporučení k tomu, aby se od pondělí 19. vrátili alespoň k nějaké praktické výuce, k praktickým cvičením ti nejstarší studenti. Jaká je pravděpodobnost, že se k tomu nakonec přikloníte, jak vy osobně byste se k tomu stavěl? A potom by mě zajímalo, jak to teď vypadá s očkovací kampaní. Děkuju.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak k tomu návratu dalších skupin do škol. To je samozřejmě naše priorita. Co se týče těch balíčků – my tomu teď nebudeme říkat PES, ale asi bez nějakého dalšího označení, to prostě budou jednotlivé balíčky, které připravíme nejen s epidemiology, nejen s lékaři, ale i s představiteli jednotlivých rezortů.

Můj náměstek již o víkendu měl telekonferenci s představiteli nejen tedy průmyslu, dopravy a podobně, ale i s dalšími rezorty. Byla tam telekonference a dohodli se na tom, že právě to koncipování těch jednotlivých balíčků bude konsensuálně vytvořeno a ty se budou postupně otevírat. Postupně se bude, my tomu nechceme říkat rozvolňovat,  ale vracet se do toho normálu v jednotlivých krocích.

Budeme schopni identifikovat, co bude následovat, ale nechceme slibovat nějaká data, protože to je vždycky předmětem diskusí, vždycky předmětem kritiky a podobně a přitom my vlastně si musíme uvědomit, že ten virus si dělá s námi určitě víc, než my jsme schopni dělat s ním, a že víceméně musíme posuzovat to, jak ta epidemiologická situace funguje ,a to nejen na té straně viru, ale také v podstatě, jak jsme ukáznění, jak nosíme třeba ochranné prostředky, jak se sdružujeme, nesdružujeme a všechno to nějakým způsobem definuje potom tu následnou situaci.

Takže někdy je krásné počasí, všichni vyrazí do přírody, jsou pohromadě a holt se prostě to číslo R může začít zhoršovat. Pak si nemůžeme dovolit pochopitelně udělat ten následný krok. Čili víceméně všechno to záleží na nás, jak jsme ukáznění.

A co se týče očkovací kampaně Ministerstvo zdravotnictví společně s dalšími odborníky a dalšími resorty připravilo několik myslím velmi povedených spotů, které nám ukazují výhody očkování, a to proběhne v médiích, proběhne to i v dalších sítích, v tisku a já si myslím, že je to věc, která je potřebná, protože sice už to není tak, jak to bylo dřív, že by část našich občanů odmítala očkování, ale dnes už je o očkování velký zájem a vidíme to i v rezervačním systému, že stále je více zájemců než kolik máme vakcín. Ale přesto je zbytečně moc lidí, kteří stále tvrdí, že očkování není nutné, a my si to nemyslíme a rádi bychom o tom přesvědčili i veřejnost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, televize Prima.

Josef Mádle, CNN Prima NEWS: Dobrý den, já mám dotazy v podstatě na dvě oblasti. Pane ministře zdravotnictví, co říkáte na školy, které v podstatě dnes rebelovaly. Některé školy, v některých školách nebylo nutné testování, děti nemusely mít ve třídách roušky, tak co na to říkáte? A jaké postihy případně a komu hrozí? Děkuji a pak budu pokračovat.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Já teda konkrétně vím o tom případu, který už proběhl i médii, že jedna ze škol, a nechci ji zbytečně identifikovat, protože kromě jiného bych dělal také reklamu, tam nějakým způsobem rezignovali na to, aby ve třídách se nosily roušky s odkazem, že to dětem vadí.

Samozřejmě, že to vadí každému, to jako se nedá nic dělat. Ale je to nezbytná podmínka k tomu, aby se vůbec ta školní docházka dala realizovat, protože v dnešní situaci opravdu bez ochranného prostředku to nejde. To je totéž, jako kdybychom se potápěli do 20 metrů a řekli, že nepotřebujeme dýchací přístroj. Prostě je to podmínka, kterou bychom takto měli chápat.

Jestli jsou tam nějaké postihy? Samozřejmě, podle zákona postihy jsou a jsou relativně vysoké, ale nechci je specifikovat, i když to číslo vím. Třeba konkrétně v té škole, která byla už médii označena, tak už tam byla i hygienická kontrola. Byl tam přítomen i zřizovatel, který sám byl pro to, aby ta škola takto nepostupovala. Byl tam proveden zápis a bude tam standardní správní řízení tak, jak je běžné.

Josef Mádle, CNN Prima NEWS: Dál jsem se chtěl zeptat, z jakého důvodu se netestuje na základních uměleckých školách, protože podle našich informací někteří učitelé se zkrátka bojí. Tak proč to není povinné nebo nutné.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: To asi je spíše otázka teda na ministra školství. My jsme dali tyto předpisy standardně, takže to je potom už asi na jednotlivých rezortech, jak k tomu přistoupí, nebo případně i na jednotlivých ředitelích.

Josef Mádle, CNN Prima NEWS: Potom vás poprosím ještě k poslední oblasti vyjádření, a zároveň i vyjádření pana ministra Havlíčka. Pane ministře, vy jste pro Mladou frontu Dnes uvedl, že další vlna rozvolnění by mohla být 26. dubna, že by se mohly rozvolnit služby kadeřnictví. Tak jestli už je to v diskusi právě s rezortem zdravotnictví, v jaké je to fázi, jestli tomu tak skutečně bude, nebo nějaké proběhnou změny a za jakých vůbec podmínek vlastně bude možné takové rozvolnění, co se týče třeba kadeřnictví.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak já jsem v tomto velmi obezřetný a stejně tak i v tom rozhovoru jsem jasně řekl jednu věc, že ta změna toho tak zvaného režimu PES a toho systému, který připravujeme s Ministerstvem zdravotnictví, bude spočívat v tom, že ta doba by neměl být kratší než čtrnáct dní od posledního rozvolnění. To znamená, nejbližší možná doba, nenastane-li nic mimořádného, by logicky tedy měla být ode dneška za čtrnáct dní, což je 26.

A v tuto chvíli vlastně vzniká nebo už vlastně funguje několik dní tým ministerstva průmyslu a současně zástupců svazů, asociací a tak dál a Ministerstva zdravotnictví, nový tým Ministerstva zdravotnictví, a připravujeme všechny možné scénáře. To znamená tu skupinu těch činností, které by mohly připadat v úvahu.

Za Ministerstvo průmyslu a obchodu, a nehovořím teď za kulturu nebo třeba za sport, bychom navrhovali, že v té první fázi by to měly být služby, které jsou nenahraditelné. To znamená to, co se jednoduše řečeno nedá koupit přes internet, a to, co lidé skutečně vyžadují a není v dané chvíli možné to nijak nahradit. Například se jedná o kadeřníky, může se jednat o další služby podobného charakteru, pedikúra, manikúra a tak dále.

A v tuto chvíli diskutujeme rovněž o tom, co by bylo tím parametrem, kdyby za těch čtrnáct dní se to skutečně mohlo pustit, pandemickým parametrem, aby tak nastalo. Ať už by to byla incidence, což je celkem logická asi záležitost, týdenní, čtrnáctidenní nebo podobná, anebo třeba počet lidí v nemocnicích. A to je to, co teď diskutujeme. Takže zjednodušeně řečeno, nebude to dříve než za čtrnáct dní a tu sestavu těch činností v tuto chvíli formulujeme, stejně tak jako ty přesné pandemické ukazatele.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Kolega Havlíček už to tady vlastně řekl. Já bych asi použil to, co se používá v Americe. V češtině je to trošku složitější a gramaticky možná nesprávné, ale my nechceme hovořit o konkrétních datech, ale jak se říká v Americe, my chceme mít data. To znamená data o té pandemii a podle nich postupovat, a nikoliv datumy. To znamená, nechtějte na nás od této chvíle, že 26. něco uděláme. My nevíme, jaká bude epidemiologická situace v té době, a jenom podle ní se budeme dál rozhodovat.

Josef Mádle, CNN Prima NEWS: A jenom možná jaké podmínky by tam mohly platit? Je to právě třeba testování, nebo bude zohledněno nějakým způsobem očkování a tak dále.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: To je vlastně komplex řady faktorů, jak tady už je pan vicepremiér říkal. Čili my musíme pracovat vlastně s jednotlivými parametry, ať už jsou to počty hospitalizovaných, ať je to incidence, prostě tyto standardní prvky a ty nám vytvoří grafický trend toho, jak to onemocnění, nebo průběh toho, jak to onemocnění ubývá.

Dá se udělat nějaká predikce, co se stane, když nějakou skupinu vystavíme vlastně tomu viru, a jestli dnes už je výhoda, že je část třeba populace očkovaná. Čili to už začleňujeme teď do těch statistik a podle toho vidíme, jestli máme, jestli jsme třeba na sestupné křivce a jak moc hluboko. Pak si můžeme dovolit ji trošku nadzvednout, anebo jestli se nám najednou ta křivka zvedá, čili tam pak nemůžeme dělat nic.

Josef Mádle, CNN Prima NEWS: Já se omlouvám, jenom mě teď ještě napadá dotaz k tomu opatření, co se týče těch dvojic a amatérského sportu. S kým jste tedy konkrétně konzultovali to rozmezí, těch deset metrů. Protože někteří sportovci a spolky zkrátka kritizují to, že je to nereálné.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Bylo to, konkrétně tato čísla konzultovali, nebo spíš to byl jeden z těch návrhů, které jsme měli propojeny s panem Hniličkou a jeho týmem, ale i dalšími pány, třeba Jansta a další, kteří byli také u toho jednání. Takže to opravdu není nápad někoho, kdo vypadá nesportovně v saku, ale jsou to opravdu sportovci, kteří nám to poradili.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den, mám jenom dva stručné dotazy. Na pana ministra zdravotnictví k tomu programu na sekvenaci vzorků. Kolik je do toho dotačního programu určeno peněz? A na pana vicepremiéra, v jaké fázi je Národní plán obnovy, kdy se ho chystáte předložit vládě? Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak peněz je tam asi 150 milionů, když vám to řeknu takhle, jinak…

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Více než 160, 161 asi.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Více než 160, ano, výborně. Já tady mám to číslo přesné, ale nechtěl jsem štrachat v papírech. Takže více než 160 milionů korun a myslím si, že je to nezbytně nutné. V podstatě to bude znamenat asi 4 800 vzorků, které se udělají měsíčně právě v těch vybraných skupinách, kde je podezření, že se tam o nějakou mutaci může jednat.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Národní plán obnovy poté, co byl diskutován s řádově asi padesáti svazy, asociacemi, platformami a pochopitelně tripartitou, NERV apod., tak byl v pátek po diskuzi v rámci členů koalice odeslán do mezirezortního připomínkového řízení. To bude trvat ještě v několika následujících dnech a platí to, že bychom chtěli ještě v průběhu dubna ho projednat na vládě,a poté okamžitě odeslat na Evropskou komisi.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotazy prostřednictvím videokonference, paní Rambousková Seznam Zprávy.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer, já budu mít s dovolením dva dotazy na pana ministra zdravotnictví. Pane ministře, já se ještě vrátím k těm šesti dvojicím ve sportu. Jak jste došli k tomu, že zrovna šest dvojic? Protože ona ta sportoviště jsou různě velká, někde by jich mohlo být víc a byly by stále schopni dodržet ty rozestupy.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Je to kompromis asi dvacetihodinového jednání, i když se to zdá, jakože jsme to odstřelili jenom od boku, tak opravdu jsme si na tom odpracovali hodně času. A říkám, je to kompromis, kde jsme uvažovali o tom, že je potřeba nějakou hranici nastavit, je arbitrální, ale nechtěli jsme to přehnat, protože kdybychom řekli, že na Strahově může být po deseti metrech víc lidí, no tak by tam mohla být spartakiáda, a to jsme nechtěli.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Děkuju a ten druhý dotaz: Vy jste několikrát zopakoval, že nechcete hovořit o žádných datech, nechcete nic slibovat, kdy budete otevírat další. Ale nemyslíte si, že tím v lidech poroste frustrace? Protože už to tady jednou takhle bylo, že lidé nevěděli, kdy se, co otevře, a už byli naštvaní. Potom přišel váš pan předchůdce Blatný s tím PES, což spoustu lidí uklidnilo. Neplánujete, že přece jenom byste jim také dali nějakou naději, aby si mohli spočítat, kdy se co otevře? Děkuju vám.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Ne, právě proto, že ten PES vyvolal takovou frustraci, protože tam sice bylo řečeno, jak to bude fungovat, ale přesto to tak nefungovalo, tak my nechceme udělat stejnou chybu, stejné plané sliby nebo nepřesné sliby. My velmi přesně nadefinujeme ty jednotlivé skupiny, které budou následovat jedna za druhou, a podle té, a zároveň za jakých podmínek, a podle té epidemiologické situace každý bude vědět, jestli je v tom následujícím balíčku, tak má v podstatě za relativně dohlednou dobu šanci, že se může připravit už třeba na otevření provozovny a podobně.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já bych to ještě doplnil, protože v Německu, v Maďarsku a v Polsku, tam to naplánovali také rovněž velmi dobře. Pustili to, zatáhli za ruční brzdu a opět všechno zavírají.

To znamená, ono to není jenom o tom, co si řekneme a jak to chceme, ale taky o tom, jak se ta situace vyvíjí. A tady, paní Rambousková, já musím částečně nesouhlasit s vámi, protože lidé vždycky věděli, jak to bude. Já jsem u toho byl v roce 2020 na jaře, bylo to přesně po datech nastaveno. Jestli si vzpomínáte, byly ty čtyři vlny, nejdříve pět, poté čtyři a lidé věděli pět, šest týdnů dopředu přesně, jaká oblast bude puštěna v daný termín, a přesně na den se to naplnilo.

Na podzim to bylo, pravda, podle PES. Ať už se nám PES líbí, nebo nelíbí, v nějaké době nějaký účel splnil, tak přesně podle toho PES se jelo minimálně do konce roku. A nyní pochopitelně s ohledem na tu situaci, která je pandemická, tak jedeme opět více k tomu režimu jaro 2020.

A není to o tom, že bychom to neřekli. Já s vámi souhlasím v tom, že by lidé měli vědět alespoň za jakých podmínek, a to bude opravdu v následujících dnech s novým vedením Ministerstva zdravotnictví dojednáno a ukážeme, co by mohlo přijít, kdyby ta pandemická situace byla na těch číslech dejme tomu toho 26., pak čtrnáct dní poté a poté dalších čtrnáct dní.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz – paní Janáková, Deník N.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý večer, doufám, že se slyšíme. Já mám dotaz na pana Havlíčka. Vy jste před Velikonocemi zmínil, že se bude jednat o možnosti dalšího testování ve firmách, že by se zaměstnanci testovali dvakrát týdně. Mě by zajímalo, jestli je ta možnost stále na stole, jestli jste o ni nějak jednali. A pak bude mít ještě další dotaz na pana ministra Arenbergera. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den. Děkuji za otázku. V tuto chvíli to není ve hře, říkáme to otevřeně. Dopoledne jednala tripartita. V rámci tripartity takřka všichni aktéři jasně sdělili to, že je to organizačně velmi komplikované. Protože si musíme uvědomit, že v současné době testujeme skoro 500 tisíc lidí denně, což není v Evropě srovnatelné, na povinné bázi. A určité firmy netestují jednou za týden, ale aby to vůbec zvládly, tak si to musejí rozkládat na pondělí, úterý, středu a tak dále, de facto na celý týden.

V momentě, kdy bychom to udělali třeba na dvojnásobek, tak logicky by se to zvedlo třeba až na jeden milion denně, což by se organizačně nesmírně komplikovaně těm firmám dělalo. Rovnou nám celá řada firem řekla, že by to nebyly schopny organizačně zvládnout.

Nemluvě o tom, že my sledujeme pozitivitu, která je po tom třetím kole na úrovni výrazně nižší. První kolo bylo 0,8 procenta, druhá 0,6, třetí 0,4 a teď to přibližně o stejnou cifru kleslo a blížíme se někde na čtvrtinu toho, co bylo v prvním kole.

Fakticky tím říkáme, že je zcela zjevné, že ta týdenní frekvence má docela solidní účinek v tomto. A musíme stále ještě vidět jednu věc a to je ten benefit vůči tomu nákladu, že by nás toto testování stálo minimálně půl miliardy měsíčně navíc. A teď je otázka, jestli to drobné zlepšení by přineslo ten kýžený efekt. Takže z tohoto důvodu se stále kloníme k variantě testovat v podnicích a na úřadech jednou týdně.

Barbora Janáková, Deník N: Děkuji. Mám tady dotaz na pana ministra Arenbergera. Mě by zajímalo, jak se stavíte k vývoji české vakcíny? Protože váš předchůdce ten projekt spustil, ale pak to nějak vyznělo do ztracena. Tak jestli máte přehled, v jaké fázi to je, případně jak se k tomu vlastně stavíte. Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: V současné době prověřujeme další stupeň, který by mohl vést k tomu, že bychom v Česku měli vlastní vakcínu. Úkol, který dala Ministerstvu zdravotnictví vláda, a to bylo ještě předchozímu ministrovi, aby do konce června prozkoumal tuto situaci nebo vůbec možnost výroby této vakcíny v České republice.

Možná se to zdá dlouho, ale musíme vycházet z toho, že neřešíme jenom letošní rok, ale že pochopitelně si uvědomujeme, že covidová infekce bude mít z hlediska vakcinace něco podobného jako vakcinace proti chřipce. Čili my musíme myslet i na roky 2022, 2023, kdy se pravděpodobně bude dále třeba přeočkovávat. Myslí na to i evropské struktury.

Na ministerstvu sestavujeme skupinu, která by byla expertní skupinou s ohledem na vakcinaci, a budeme se na to připravovat. Takže je to širší pohled na věc, ať už co se týče třeba dalších objednávek vakcín na příští roky z Evropské unie, těch registrovaných, ale je to také i paralelně uvažování o tom, proč si nevyrábět vlastní vakcínu u nás. Protože všichni asi vědí, že Česká republika byla skutečně vakcinační velmocí. Dokonce některé vakcíny byly prioritně udělány u nás a je škoda na tu tradici nenavázat, pokud by pro to byly vhodné podmínky.

Barbora Janáková, Deník N: A tedy mohl byste upřesnit, kdo v té expertní skupině bude. Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: My ji sestavujeme. Já jsem oslovil zatím dva kolegy, kteří přislíbili účast. Vést ji bude náměstek Havrda. Uvidíme, jak ji sestavíme. Jinak asi zatím jména ještě není potřeba říkat, ale určitě si myslím, že v dohledné době bude připravena. Ona bude mít zároveň na starosti i dovoz vakcín, který zatím je řízen ministerstvem, ale jakmile jich bude dost, tak se to pak bude řešit standartními dovozovými a distribučními kanály, takže tam už té práce bude míň. Bude to spíše jenom taková dohledová práce a více se začnou poté věnovat té odborné činnosti.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz – pan Ťopek, Hospodářské noviny.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý večer. Já mám spíše prosbu na takové technické upřesnění od pana vicepremiéra Havlíčka. Protože co vím, tak v podmínkách zveřejněných na stránkách MPO pro Covid 2021 je, že firma musí mít alespoň jednoho zaměstnance. A teď nevím, pane vicepremiére, jestli jsem vás dobře pochopil, jestli jsem vám dobře rozuměl. Říkal jste, že to může být i živnostník nebo fyzická osoba, která nemá žádné zaměstnance?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ne, může to být ten, kdo nemá zaměstnance, ale je třeba jednatelem a má smlouvu o výkonu funkce, o výkonu jednatele. To znamená, zjednodušeně řečeno, že zaměstnává sám sebe. Ale musí mít jako to s. r. o. tu smlouvu.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Rozumím. Takže majitel nebo jednatel s. r. o., který zaměstnává sám sebe, tím pádem nárok má?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, ano.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobře, děkuji vám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A poslední – televize Nova, paní Kopánková.

Eliška Kopánková, TV Nova: Dobrý den. Měla bych dotaz na pana ministra zdravotnictví. Jenom pro upřesnění k tomu sportování. Já když si představím tedy skupinu dvanácti dětí na tréninku, tak tam ten trenér si musí většinou ty děti svolat a vysvětlit jim, co budou dělat. A to asi nebude dělat na těch deset metrů. Tak jestli aspoň takhle by to mohlo být. Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: My jsme byli domluveni, že se bude jednat o takzvaný kruhový trénink. To znamená, že opravdu budou vytvořeny ty dvojice a ten trenér to bude muset nějakým způsobem zorganizovat, aby se prostě ti jednotlivci nesetkávali ve větší skupině než ve dvou ve vzdálenosti deseti metrů.

Je to samozřejmě trochu složitější, ale musíme si uvědomit, že je to opravdu kompromis, který byl řešen dalších asi dvanáct hodin v té skupině MeSES, která má představitele i v Londýně a v USA, se kterými jsme to komunikovali vlastně přes celý víkend, a dospěli jsme k takovému kompromisu s odřenýma ušima.

Takže jsem moc rád, že se nám podařilo umožnit aspoň tohle, a jsem rád, že se děti začnou hýbat. Samozřejmě to není o nějakém zápasu, ale je to opravdu o tom tréninku, aby prostě fyzické aktivita byla možná, aby se naše děti dostaly zase trochu fyzicky do kondice a byly fit.

Eliška Kopánková, TV Nova: Takže zahájit trénink ve skupině, ani po dobu minuty, kdy dětem vysvětlím – tady bude stanoviště jedna, támhle dva, támhle tři, tak nelze?

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: To je v podstatě už kontakt, který je samozřejmě rizikový z hlediska infekce. To je, jako když sáhnete na infikovaný předmět na operačním stále, tak si musíme vyměnit rukavice. Tohle je něco podobného.

Eliška Kopánková, TV Nova: Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Z dnešní tiskové konference je to vše, na shledanou.