Tiskové konference

7. 6. 202119:21

Tisková konference po jednání vlády, 7. června 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve vicepremiérka a ministryně financí paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila s návrhem státního rozpočtu na rok 2022, který dnes v té první verzi, vládní, schválila jednomyslně vláda. Návrh státního rozpočtu, návrh předběžných příjmů státního rozpočtu na rok 2022 počítá s částkou 1 485,7 miliardy korun, což je oproti roku 2021 navýšení o 100 miliard korun, čili o 7,2 procenta.

Návrh předběžných výdajů státního rozpočtu na rok 2022 včetně prostředků z rozpočtu EU a finančních mechanismů činí 1 875,7 miliardy korun, což je oproti roku 2021 pokles zhruba o deset miliard. Čili deficit státního rozpočtu na rok 2022 je navržen ve výši 390 miliard korun, tedy meziročně o 110 miliard korun méně než na rok 2021.

Pro rok 2022 na základě aktuální makroekonomické predikce je odhadováno zlepšení strukturálního schodku o půl procentního bodu z odhadovaných letošních 6,5 procenta HDP. Výše deficitu je na maximu výdajového rámce, proto případné požadavky správců kapitol na zvyšování výdajů, tak jsem dneska své vládní kolegy na to upozornila, musí být doprovázeny buď vyššími příjmy, nebo snížením jiných výdajů v rozpočtových kapitolách.

V souvislosti s předkládaným rozpočtem bych nejdříve ráda uvedla několik stěžejních výdajových oblastí. Růst důchodů v průměru o 758 korun, tj. o 300 korun nad zákonnou valorizaci, zatíží saldo státního rozpočtu částkou 11 miliard korun. Navýšení počtu pedagogických pracovníků v regionálním školství o více než 4 000 zvyšuje výdaje v kapitole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o 3,1 miliardy korun. Navýšení počtu policistů o 1 000 osob a počtu vojáků o 550 osob. Zároveň ovšem dochází ke snížení počtu ostatních státních zaměstnanců o 235 osob, z toho nejvíce v kapitole Ministerstva financí.

Kapitálové výdaje by měly v roce 2022 dosáhnout výše 189 miliard korun. V návrhu rozpočtu na rok 2022 je zapracována také valorizace příspěvku na výkon státní správy o 5 procent, a to krajům. Výdaje na výzkum, vývoj a inovace ve výši 48 miliard se podařilo udržet v obdobné výši jako v letošním roce, nicméně jsme se dohodli, že o výsledné výši budu vést jednání s předsedou Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace.

Výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou stanoveny pro rok 2022 ve výši 1,45 procenta HDP, což odpovídá 90,7 miliardy korun. Pro roky 2023 až 2024 je pak navržen růst poměru HDP na 1,46 procenta a 1,47 procenta.

V rozpočtu jsou rovněž promítnuta úsporná opatření, jako snížení provozních a kapitálových výdajů kapitol, v oblasti transferů je pak navržena úspora na základě výše poskytnutých transferů, příspěvků a výše nároků z nespotřebovaných výdajů.

V platové oblasti návrh rozpočtu neobsahuje navýšení objemu prostředků žádné ze skupin zaměstnanců odměňovaných ze státního rozpočtu. Případné jakékoliv navýšení v platové oblasti bude nezbytné vykrýt škrty v jiných výdajových titulech s dopady do téměř všech rozpočtových kapitol. Nulový nárůst v platové oblasti je v návrhu zapracován i u platů ústavních činitelů, soudců a státních zástupců a v této věci budu velmi ráda, když se nám společně povede prosadit legislativní úpravu vedoucí ke zmrazení platů ústavních činitelů.

Krátce k oblasti příjmů. Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení navrhuji v celkové výši 679,6 miliardy korun. Meziročně se tak jedná o nárůst ve výši 57,5 miliardy korun oproti očekávané skutečnosti roku 2021. Nárůst je realizován zejména v souvislosti s oživením ekonomiky, ale také s růstem spotřební daně na tabákové výrobky. Příjmy z pojistného na sociálním zabezpečení jsou rozpočtovány ve výši 568,8 miliardy korun a jsou o 11 miliard vyšší, než se očekává skutečnost v letošním roce.

Příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů předkládáme ve výši téměř 181,8 miliardy korun, tedy o 48 miliard korun více než v letošním roce. Výrazné posílení je způsobeno nástrojem Facilita na podporu oživení a odolnosti, který bude plněn prostřednictvím Národního plánu obnovy. Plánované výdaje na tento nástroj představují 37 miliard korun z plánovaných výdajů krytých příjmy rozpočtu z EU ve dvanácti kapitolách státního rozpočtu. Ostatní příjmy nedaňové, kapitálové příjmy a přijaté transfery bez EU a finančních mechanismů jsou rozpočtovány ve výši 55,5 miliardy korun, a jsou tak o 1,5 miliardy korun vyšší než v roce 2021.

Po rozpočtu bych si dovolila vás ještě seznámit jménem svého vládního kolegy pana vicepremiéra Havlíčka, který musel z pracovních důvodů jet mimo Prahu, že byly schváleny tři investiční pobídky. První pobídka byla pro společnost ALFA CHROM servis, s. r. o., která bude realizována v Bruntále, čili v Moravskoslezském kraji. Je zaměřena na navýšení výroby lisovacích forem a jejich příslušenství. Žadatelem je akciová společnost ALFA CHROM servis a v rámci investice vznikne sedm pracovních míst. Investiční pobídka bude realizována formou slevy na dani v horizontu deseti let.

Stejně tak investiční pobídka pro společnost RECUTECH, s.r.o., která má sídlo v Pardubicích. Tam bude vytvořeno 40 nových pracovních míst a i tady bude investiční pobídka realizována formou slevy na dani. Čili musí vzniknout nějaký zisk, aby bylo od čeho odečítat slevu, v horizontu deseti let.

A poslední je investiční pobídka pro společnost Meopta – optika, s. r. o., se sídlem v Přerově, čili v Olomouckém kraji, která se týká výroby detekčních a zobrazovacích optických modulů. Je to, Meoptu každý zná, přední světový výrobce přesné optiky a mechaniky a v rámci investice vznikne 35 nových míst.

Ještě si dovolím poslední informaci a to je návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2022 se střednědobým výhledem na léta 2023 a 2024, kde jsme se domluvili, že závěry RVVI vzala vláda na vědomí, a v usnesení ke státnímu rozpočtu je jedno ustanovení, které říká, že se ukládá vicepremiérovi Havlíčkovi a vicepremiérce Schillerové, ministryni financí, aby jednali spolu v letních měsících o rozpočtu.

Čili tolik první návrh rozpočtu a ten další postup je následující. V červenci Ministerstvo financí vypracuje makroekonomickou predikci, kterou vlastně začátkem srpna bude publikovat. Na základě toho se provede odhad příjmů, posoudí to Výbor pro rozpočtové prognózy a já začnu sérii jednání s jednotlivými ministry o rozpočtu, který musí být na vládu předložen do konce srpna a do konce září nejpozději ho vláda musí poslat do Poslanecké sněmovny.

Je jasné, vzhledem k termínu parlamentních voleb, že rozpočet do termínu parlamentních voleb schválen nebude, dokonce ani ne v prvním čtení. To znamená, že bude muset být po volbách znovu schválen vládou a znovu opětovně předložen do Parlamentu, kde začne klasický legislativní proces. Nicméně rozpočet připravíme se vší vážností. Určitě si myslím, že by nebylo dobré, kdyby Česká republika bez ohledu na to, kdo jí bude vládnout po volbách, hospodařila v tzv. rozpočtovém provizoriu. Takže připravíme ho s ohledem na priority, které tato vláda má.

Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zemědělství pan Miroslav Toman.

Miroslav Toman, ministr zemědělství: Takže dobrý den, dámy a pánové. Na dnešním jednání vlády jsme ve spolupráci s Ministerstvem obrany předložili informativní materiál k vzájemné úpravě majetkoprávních vztahů mezi státními podniky Lesy České republiky a Vojenské lesy a statky. Cílem převodu práva hospodaření těch rozsáhlých lesních pozemků je efektivnější hospodaření v lesích a vytvoření lepších podmínek pro hospodaření a také zvládnutí kůrovcové kalamity.

Je to kontinuální proces převodu pozemků mezi těmito dvěma státními podniky, který probíhá řadu let, mimo jiné i v návaznosti na vypořádání pozemků ve vojenských prostorech. Převody práva hospodaření mezi oběma podniky byly v minulosti již opakovaně realizovány.

Dochází k výměně, kdy Lesy České republiky získají od 1. července právo hospodařit k pozemkům o rozloze 32,5 tisíce hektarů. Naopak Vojenské lesy a statky získají souvislé části lesních majetků o rozloze 41 tisíc hektarů.

Jelikož jde o dva státní podniky, převody práva hospodařit jsou bezúplatné. Zůstává to v majetku České republiky, to znamená, mění se pouze a výhradně právo hospodaření. Považuji také za důležité zmínit, že bude zachován stávající počet pracovních míst i smluv, které tam jsou v tuto chvíli uzavřeny.

Lesy České republiky plánují k území stávající divize Mimoň připojit další území s cílem vytvořit přímo řízený lesní závod, který bude provozován ve vlastní režii. Tolik pro informaci. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, dobrý den i ode mě. Já jsem dnes na vládu dal několik změn, které se týkají covidové problematiky. Stručně vás s nimi seznámím.

Pokud jde o ochranná opatření Ministerstva zdravotnictví, tedy ta, která se vztahují k přeshraničnímu styku, zde jsme udělali určité změny týkající se zakotvení možnosti, aby lidé z celé Evropské unie, ze všech zemí Evropské unie mohli do České republiky od 21. 6. 2021 jezdit bez omezení. To znamená tak, jak vlastně máme dnes bilaterálně vyjednáno oněch sedm zemí, kde tato dohoda existuje, tak nově tedy pro celou Evropskou unii bude platit termín 21. 6.

Samozřejmě platí pravidla pro očkování, testování, případně prodělání onemocnění tak, jak jsou nastavena, s tím, že počítáme s tím, že od 1. 7. budou pouze a výhradně certifikáty Evropské unie uznávány, ty tzv. covid-pasy.

Pak se to také týká ještě Srbské republiky, kdy tedy na základě bilaterální dohody dojde k tomu, že od 21. 6. 2021 právě v rámci Srbské republiky budou uznávány české certifikáty a opačně v České republice srbské. Takže tam jde o dohodu na této bilaterální úrovni.

Ještě upozorním, že pokud jde o ty země Evropské unie, bude se to týkat osob, které mají první dávku plus těch 22 dnů, tak jak to známe, očkování. Takže na základě toho tedy budou moci jezdit do těchto zemí, nebo respektive z těchto zemí lidé do České republiky i v rámci tedy turistického ruchu.

Pokud jde o mimořádná opatření, tedy ta vnitrostátní protiepidemická opatření, dnes jsem na vládě navrhl, a už jsem to avizoval i dříve, sjednocení podmínek týkajících se prokazování testů na nemoc covid-19. Takže v zásadě ve všech oblastech se sjednocují ta pravidla.

Už to nebude tak, že někde stačí pouze laboratorní test, někde mohou být samo-testy, potvrzení od zaměstnavatele nebo ze školy, čestná prohlášení atd., tak, jak vlastně vidíme, že dnes ty rozdíly existují. Nově od zítřka tedy budou všude veškeré tyto možnosti prokázání se, že člověk je otestován, plus samozřejmě dále platí prokázání se očkováním, případně prodělání onemocnění.

Navyšujeme počty lidí na veřejných nebo soukromých akcích. Od zítřka uvnitř 200 osob, venku 500 osob. Jsou to různé taneční události, svatby například, poutě, přehlídky a podobně. Zkrátka všechny tyto hromadné akce uvnitř 200, venku 500.

Pokud jde o kulturní představení, sportovní utkání, kongresy, vzdělávací akce, zde se navyšuje kapacita sedících diváků, a to nejvýše do kapacity 50 procent celkové kapacity míst k sezení, nejvýše však 1 000 osob uvnitř a 2 000 osob ve vnějších prostorech od zítřka. Pokud jde o prostory s větší kapacitou nad 2 000, tak lze obsadit maximálně 25 procent kapacity sedících diváků bez omezení celkového počtu osob.

Dále jsme se dohodli s Ministerstvem kultury zejména, bude se to týkat i těch ostatních, sportovních utkání a podobně, že od 14. bychom, a taková byla i předběžná dohoda, toto řekněme rozvolnili tak, že ta omezení počtu osob, že venku nebude již ta omezená kapacita max. 50 procent. To znamená, bude tam moci být celková kapacita, tedy maximálně těch 2 000 osob s tím, že pokud jde o akce venkovní ke stání, ty budou nově umožněny, ale s kapacitou, respektive s omezením jedné osoby na čtyři metry čtvereční. Čili to jsou nějaké ještě změny, které se týkají toho následujícího týdne od 14. 6.

Zavádíme kapacitu 50 procent pro bazény, wellness-centra, sauny a pak také ještě sjednocujeme podobně jako u těch hromadných akcí 200 osob uvnitř a 500 venku u různých zájmových, vzdělávacích akcí, volnočasových aktivit, zotavovacích akcí a podobně. To znamená, tady sjednocujeme ty podmínky, sjednocujeme ta čísla tak, aby to bylo přehledné.

Pokud jde o roušky, tak tady se vláda shodla na tom, že učiníme taktéž určité rozvolnění. Týká se to zejména škol a zaměstnání. U škol vycházíme z incidence v rámci jednotlivých krajů, kdy ta incidence je 25 případů na 100 000 obyvatel za sedm dní. Toto nesplňují v tuto chvíli pouze Jihočeský kraj, Liberecký kraj a Zlínský kraj, respektive od zítřka, kdy to bude platit, takže zde zůstávají roušky nezměněné. Ve všech ostatních krajích bude možné ve třídách při té frontální výuce, pokud žáci sedí, jsou usazeni v lavicích, tak sundat roušku, a to bude plaatit i pro učitele.

Pokud jde o výkon práce na pracovišti, opět ve všech krajích kromě těch třech, které jsem zmínil, kde je větší incidence, tak bude možné sundat roušku, pokud člověk je na jednom místě pracovním, jsou tam pouze jeho spolupracovníci. Netýká se to společných prostor, jako jsou šatny, jídelny a podobně, ale pokud zkrátka pracuje například v kanceláři nebo na nějakém jednom místě, jsou tam kolem něj pouze jeho spolupracovníci, tak už nebude nutné míti roušku.

Takže to jsou, řekněme, ty asi nejzásadnější změny. Jsou tam ještě podmínky, nové, respektive výjimka pro roušky při zkouškách ve škole nebo na vysoké škole. To bylo na základě požadavku ministerstva školství. Například u maturit nebo při zkoušce na vysoké škole, pokud je rozestup minimálně dva metry, taktéž nemusí být nově povinná rouška. A ochranné prostředky nejsou nově z praktických důvodů ani v celém prostoru umělých koupališť, plaveckých bazénů, saun, wellness zařízení, solných jeskyní a podobně.

Ještě možná jednu věc k tomu. Měníme pravidla pro malé děti, ty velmi malé děti. V současné době je výjimka do dvou let věku, kdy nemusí mít roušku, nově se to vztahuje na děti, které dosud nezahájily povinnou školní docházku.

Rušíme testování ve firmách, povinné testování ve firmách a školách a podobně, tak jak je dnes nastaveno, od 1. 7. To bylo avizováno, že tedy do 30. 6. bude ta povinnost, od 1. 7. nikoli. Takže to dnes vláda taktéž schválila. A zavádíme povinnost prokázání se tím testem, očkováním nebo proděláním nemoci stejně jako u těch ostatních případů, to znamená veškerými těmi možnostmi v rámci zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb.

Jedna ještě poslední věc, kterou bych zmínil, která je z mého pohledu poměrně zásadní, je, že zkracujeme dobu pro podání druhé dávky u očkovací látky od firmy Moderna ze 38 až 42 dnů od podání první dávky na 25 až 35 dní od podání první dávky. Je to vakcína, která dnes je určena primárně pro praktiky. To znamená, tam z hlediska organizačního to nezpůsobí jakékoli problémy.

U těch ostatních vakcín, zejména od firmy Pfizer, která je aplikována v těch velkokapacitních centrech, zatím z hlediska právě organizace tu dobu ponecháváme. Ale uvidíme, samozřejmě pokud těch dávek bude dostatek do budoucna, tak i zde můžeme změnu a zkrácení učinit v souladu s tím, co navrhují odborníci.

Takže tolik za mě děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě ministr životního prostředí pan Richard Brabec.

Richard Brabec, ministr životního prostředí: Děkuju za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, hezký podvečer, já budu velmi stručný, i když si myslím, že mám informaci, která je velmi důležitá. Vláda dnes souhlasila se sjednáním mezivládní dohody s Polskou republikou, která se týká řešení porušení unijního práva při povolování rozšíření a prodloužení těžby v hnědouhelném dole Turów.

Dále uložila ministru životního prostředí ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí, aby tuto smlouvu sjednali s polskou stranou a předložili ji po ukončení jednání vládě ke schválení. Tato smlouva bude mimo jiné obsahovat samozřejmě kompenzace, uhrazení výdajů, ať už minulých, stávajících nebo budoucích, které se týkají vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody na české straně hranice. To je hlavně oblast Frýdlantska a Hrádecka. Také posílení vodního zdroje Uhelná.

Ale protože se v těch minulých dnech a týdnech hovořilo pouze o finanční kompenzaci, tak vás chci ujistit, že ta smlouva toho bude obsahovat podstatně více. Bude mimo jiné obsahovat také povinnost poskytnutí veškerých dostupných informací o dopadech těžby například, a především, ale ne výhradně těch, které se týkají tzv. protifiltrační zdi v samotném dolu, které se týkají výstavby zemního valu, které se týkají monitoringu a které se týkají celé řady dalších věcí.

Takže tato smlouva bude mít opravdu mnoho bodů a my ji, předpokládám, předložíme v nejbližších týdnech.

Zároveň, a to je také velmi důležité, vláda dnes uložila vládnímu zmocněnci pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie, aby navrhl Soudnímu dvoru Evropské unie uložení penále Polské republice ve výši pět milionů eur denně z toho důvodu, že v rozporu s uloženým předběžným opatřením bezodkladně nezastavila těžbu hnědého uhlí v dole Turów.

Takže tato žaloba by měla být v nejbližších dnech podána a my samozřejmě v mezidobí budeme jednat s polskou stranou o té smlouvě v rámci, který nám dneska schválila vláda, a následně tuto smlouvu předložíme opět vládě ke schválení. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy, prosím, Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Dobrý večer, asi první otázky na pana ministra zdravotnictví. Rád bych se zeptal, hovořili jste o navýšení těch kapacit v kultuře, jsou zde ještě nějaké možnosti, že byste navyšovali dále a za jakých okolností? Možná by to zajímalo provozovatele nebo organizátory velkých hudebních festivalů třeba. Takže pokud ano, tak za jakých okolností? A pak se chci zeptat, jestli máte nějaký plán případného rušení těch režimových opatření v restauracích, třeba co se týče toho počtu lidí, kteří mohou sedět u stolu, prokazování se negativními testy apod. při vstupu. Tak jestli je v plánu od tohoto upustit, případně kdy?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Určitě pokud jde o navyšování maximálních počtů na těchto akcích kulturních, sportovních a podobně, tak samozřejmě počítáme s nějakým postupným zvyšováním těch počtů, pokud to situace dovolí. Teď navyšujeme od zítřka, potažmo od toho 14. 6., jak jsem to popsal.

Myslím si, že bychom měli, a jsme tak domluveni i s panem Zaorálkem, počkat pak dalších čtrnáct dní na nějaké další rozvolnění. Pokud situace se bude dále zlepšovat, tak ho můžeme očekávat od 1. července. Bude to opět záviset na těch standardních datech, která sledujeme, to znamená incidence, relativní pozitivita testů a podobně. Takže v tomto směru můžou organizátoři očekávat další případné navyšování od 1. 7.

Pokud jde o tu otázku režimových opatření v restauracích, tady v tuto chvíli zatím neplánujeme rozvolnění. Opět, určitě bychom ho chtěli mít nastaveno do konce měsíce. Pokud jde o prokazování testování, očkování, tady určitě počítáme s tím, že by tento režim měl být nastaven i v tom dalším období, dokud zkrátka nedosáhneme nějaké proočkovanosti, která nám zaručuje kolektivní imunitu. Ale tady skutečně vám v tuto chvíli neřeknu nějaké konkrétní datum, konkrétní termín. Budeme tu situaci nadále vyhodnocovat.

Jakub Pacner, Česká televize: Já bych se ještě rád zeptal, prosím, pane ministře, co se týče rozvolňování nebo řekněme opuštění od té povinnosti nebo co se týče změn v nošení ochrany úst a nosu přes léto, jaké chystáte změny, jestli budou nějaké? Případně kdybyste spolu s tím mohl říct, jak se to dotkne třeba i kultury? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o ochranu dýchacích cest, tady jsme vedli tu debatu. Zvažujeme, že bychom, pokud samozřejmě ta situace se bude dále zlepšovat ve všech ostatních krajích, tak vlastně všude už by nebyly povinné roušky, pokud jde o zaměstnání.

Pokud jde o ta místa, kde jsou nehomogenní kolektivy – MHD, obchody a podobně, tady ta úvaha je taková, že bychom přešli od 1. 7. z respirátorů na chirurgické roušky, i vzhledem k počasí a podobně. Ale skutečně bychom chtěli zatím minimálně nějakou ochranu v rámci městské hromadné dopravy a těchto prostor zachovat, byť třeba s chirurgickou rouškou.

Jakub Pacner, Česká televize: Ještě poslední dotaz na vás. Ten se týká PCR testů, kdy od června má každý člověk nárok na dva týdně, jestli se nepletu.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Měsíčně.

Jakub Pacner, Česká televize: Měsíčně, pardon. Ne všechny laboratoře je dělaly, podle mých informací. Čili čím to je, že některé laboratoře ty testy nedělají? A pak se chci zeptat, jestli máte informace o tom, jestli má každý občan k tomu dostupnost v celé České republice, a případně jestli je o to ze strany občanů vůbec zájem, o ty PCR testy?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak my jsme to řešili. Víte, že tam došlo i k nějaké úpravě té úhrady. Dnes je nastavena. Většina, řekl bych dokonce, drtivá většina laboratoří ty testy takto provádí, já si myslím, že se budou připojovat i další. Snížili jsme tam úhradu, myslíme si, že ta úhrada tak, jak je dnes nastavená, je adekvátní. Samozřejmě už možná není tak zisková, jako byla dříve.

Já myslím, že ty laboratoře, samozřejmě pro ně to byl dobrý byznys, dnes možná ten byznys už není tak lukrativní, ale stále jsme přesvědčeni o tom, že ta částka je adekvátní. A musíme také samozřejmě myslet na systém veřejného zdravotního pojištění a ty náklady tomu zkrátka přizpůsobit, pokud víme, že dnes jsou schopny ty laboratoře ty náklady mít nižší. Takže myslím si, že v tomto směru ta úhrada bude nastavena takto stabilně.

Pokud jde o zájem lidí, určitě existuje, byť ona tam je ještě možnost se testovat antigenně, jsou tam čtyři antigenní testy za měsíc, takže ono se to vlastně promíchá jak s těmi PCR, tak s těmi antigenními testy. Takže není to tak, že by byl nějaký úplně zásadní nárůst.

Také samozřejmě bude záležet na proočkovanosti, protože lidé, kteří pak jsou naočkováni, tak samozřejmě už se netestují. Už po první dávce pak mají prokázání bezinfekčnosti a tím, jak se bude navyšovat počet lidí, kteří jsou očkováni, tak logicky se bude snižovat počet testů.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz.

Oldřich Danda, Právo: Dobrý den, já bych měl jeden dotaz na paní ministryni Schillerovou. Týká se to zmrazení těch platů. Koho konkrétně se to bude týkat, jestli se to bude týkat i státních zaměstnanců? A potom mám dotaz na pana ministra zemědělství Tomana k té směně pozemků mezi lesy vojenskými a státními. Mě by zajímalo, proč se na to tolik spěchá a proč kolem toho ministerstvo dělalo takové tajnosti? Děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já odpovím na tu první otázku. Vzhledem k tomu, že jsme zrušili superhrubou mzdu, a tím pádem vlastně snížili daň zaměstnancům o sedm procent z čistého, platilo to na rok 2021, ale samozřejmě i na rok 2022, tak já navrhuji, a vzhledem k tomu, že průměrná mzda nějak dramaticky neporoste v národním hospodářství, navrhuji zmrazení platů státních zaměstnanců i na rok 2022 z rozpočtových důvodů.

Co se týče učitelů, tam jsme domluveni s panem ministrem Plagou, že se o tom budeme bavit v létě, v těch letních měsících, jak se bude sestavovat rozpočet. A co se týče ústavních činitelů, tam došlo k tomu, že sice platy ústavních činitelů se zmrazily na rok 2021, ale ten mechanismus byl tak, že když se zase jakoby rozmrazí na rok 2022, tak rostou podle průměrné mzdy a skočily by asi o 5,9 procenta.

Pro to není sebemenší důvod v této těžké ekonomické situaci a myslím si, že by to měli všichni chápat. Proto premiér Andrej Babiš v roli poslance prostě podal ten poslanecký návrh, o kterém vláda zatím nejednala. Budeme se snažit to prosadit. Uvědomujeme si, že je docela pozdě, a proto, připravovalo ho Ministerstvo financí, já se k němu přihlásím, a máme tam nastavený mechanizmus takový, že zase kdyby došlo jenom ke zmrazení, tak ty platy zase v roce 2023 skokově skočí podle růstu průměrné mzdy a dá se odhadovat, že to bude třeba až o devět procent, a zase pro to není důvod.

Takže chceme se domluvit, aby tam skutečně byl nastavený nějaký mechanismus takový, aby ty platy ústavních činitelů nerostly. Ono to není moc, je to pro rozpočet asi miliarda, ale tady jde i o ten symbol. O ten symbol, že přece není možné, aby rostly platy ústavních činitelů a prostě v národním hospodářství nerostly. Myslím si, že jde o jakousi, i mělo by jít o jakousi solidaritu. Děkuji.

Miroslav Toman, ministr zemědělství: Co se týká té druhé otázky, jestli mohu, takže proč se to dělo ve spěchu a potají. Já to musím velmi ostře odmítnout. Není to pravda. Celý plánovaný převod je naprosto transparentní. V návrhu usnesení vlády je připojen přehled všech pozemků, které budou mezi oběma stranami přecházet. Přípravy začaly již na konci minulého roku na expertní úrovni, na úrovni vedení podniků, a teprve pak se to dostalo na úroveň ministrů.

To znamená, je to převedení pozemků k 1. 7. a je tam vymezena další šestiměsíční doba na vypořádání vzájemných vztahů. To znamená, není to děláno, že bychom se teď rozhodli. Běží to už více než půl roku a je dalšího půl roku, kdy se musí vypořádat všechny další vztahy. My máme za úkol předložit vládě to vypořádání těch vztahů na konci roku prostě po uplynutí té šestiměsíční doby.

Co se týká tajnosti, tak já jenom chci říci, že my zcela standardně komentujeme všechny materiály z jednání vlády po jejich schválení, protože v průběhu projednávání může dojít ke změnám, a rozhodně nic netajíme. Jak jsem řekl, seznamy převáděných majetků jsou součástí materiálů, a navíc chci zdůraznit, že jde pouze o administrativní převod práv hospodařit s majetkem státu. Nic se neprodává, nezbavuje se nikdo žádného majetku, jde pouze o větší efektivitu při správě státního majetku. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Český rozhlas.

Kateřina Součková, Český rozhlas: Dobrý den. Já bych se asi vrátila k tomu testování nejprve. Vy jste, pane ministře, zmínil, že by se to mělo sjednotit, veškeré ty možnosti. Znamená to tedy, že i možnost samotestu by byla uznávána nebo toho čestného prohlášení by byla uznávána všude tam, kde to teď není možné?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, je to přesně tak. Zkrátka všude budou veškeré možnosti prokázání testu. V zásadě dnes asi ta nejširší možnost je u restaurací, hotelů, kadeřnictví a těchto služeb, tam právě jsou ta potvrzení od zaměstnavatele, ze škol a tak dále. Takže zkrátka všechny tyto možnosti budou uznávány a bude se jimi moci člověk prokázat ve všech oblastech.

Kateřina Součková, Český rozhlas: Pak by mě zajímalo ještě ohledně letních táborů, jestli už je jasné, nebo kdy bude jasné, jaké testy by měly děti mít a třeba na jak dlouho bude muset platit, protože předpokládám, že rodiče už si plánují nějak čas, tak jestli tohle je nějak vyřešené?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, tam to pravděpodobně bude podobné jako v tomto případě, ale o tom ještě budeme debatovat a určitě velmi brzy tu informaci dáme. Ale určitě by tam neměla být nějaká podmínka třeba protestování těch dětí za každou cenu PCR testem nebo něco podobného. Takže budeme se snažit to nastavit tak, aby to bylo akceptovatelné a vstřícné v tomto směru.

Kateřina Součková, Český rozhlas: A víte nějaký termín, kdy by to zhruba mohlo být?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Určitě v tomto týdnu, si myslím, jsme schopni tuto informaci sdělit. Tu debatu nyní vedeme, jak přesně to nastavíme.

Kateřina Součková, Český rozhlas: Pak by mě ještě zajímalo, ohledně těch změn nošení roušek ve školách. Řešili jste i takové ty případy, kdy se třeba mísí třídy, já nevím na výuku jazyků a tak podobně? Tak jestli se tohle bude toho nějak týkat také, nebo ne?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Týká se to veškerých případů, kdy žáci, studenti jsou usazeni v lavici. To znamená, pokud je tam stacionární, frontální výuka, jak tomu říká pan ministr školství, tak se to toho týká. Pokud se bavíme o společných prostorách, tak tam musí rouška být.

Kateřina Součková, Český rozhlas: Pak by mě ještě zajímalo ohledně toho víkendového incidentu, jak se museli cestující z Tuniska přetestovat v Česku ještě jednou, jestli jste to už nějak řešili, jestli případně už jste vydali nějaký metodický pokyn, jak mají třeba cestovní kanceláře postupovat.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Řešíme to, řešili jsme to i dnes na vládě. Zdá se, že tento případ, řekněme, nebyl otázkou špatných pravidel. Ta pravidla jsou nastavena zcela jasně. Ale teď to nechci nějak předbíhat, budeme to ještě prošetřovat. Zdá se, že ten lékař možná ani neměl oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a zdá se, že skutečně také vydával potvrzení, aniž by lidé vůbec ten test absolvovali, což v zásadě je podvod.

Takže pokud někdo spáchá podvod, tak se tomu těžko dá předejít. Prostě myslím si, že musí ty cestovky toto mít jasně nastaveno. Ideálně by to samozřejmě měla být nebo musí to být metoda PCR, což ani ten lékař nemůže sám provést. Musí to být v laboratoři provedeno. Takže v tomhle směru je nutné, aby cestovní kanceláře si sjednaly nějakého poskytovatele, který je schopen vlastně tu metodu PCR udělat, což určitě není nějaký lékař, který tam vystavuje potvrzení.

Takže tady si myslím, že je to spíše na nějaký postih toho daného lékaře. My si vyžádáme informace od kolegů, my jsme to neřešili přímo, řešila to Cizinecká policie a kolegové z Ministerstva vnitra, zahraničí. A případně budeme to řešit i právní cestou, protože skutečně tady není možné, aby se vydávala potvrzení, aniž by ten lékař vůbec ty lidi otestoval, možná je ani neviděl. A pokud by tam třeba byl někdo nakažený, tak si myslím, že už je tam potenciál skutečně trestného činu šíření té infekční choroby. Takže to musíme skutečně vyřešit.

Kateřina Součková, Český rozhlas: Pak bych ještě měla poslední dotaz na pana ministra Brabce. Vy jak jste zmiňoval ten postup Česka ohledně polského dolu Turów, tak znamená to tedy, že Česko nebude stahovat tu žalobu u soudního dvora Evropské unie?

Richard Brabec, ministr životního prostředí: Tak děkuji za ten dotaz, už jsem se bál, že se na to nikdo nezeptá. Jak jsem řekl, v této chvíli my začneme s Polskem vyjednávat konkrétní podmínky té mezistátní smlouvy, za kterých, případně při jejich splnění, a je tam celá řada podmínek, zdůrazňuji, nejsou jenom peníze, finanční kompenzace, by byla Česká republika schopna nebo ochotna tu žalobu stáhnout. Ale samozřejmě dnes o ničem takovém vláda nejednala.

To znamená žádná žaloba v této chvíli není stažena. Naopak, jak jsem řekl, další žalobu podáme za neplnění těch podmínek ukončení těžby. A to, zda ji Česká republika stáhne, bude samozřejmě záviset na tom, jak se Polsko postaví k těm podmínkám, které tam navrhujeme, a bude jich celá řada.

A jak jsem řekl, tak v horizontu příštích týdnů, několika týdnů, předpokládám, že opět dáme do vlády tuto mezistátní smlouvu, která už bude dojednána s Polskem, a potom na základě splnění, nebo nesplnění těch  požadavků rozhodneme případně o stažení té žaloby.

Ale chci tam zdůraznit ještě jednu věc. I kdyby byla žaloba stažena, předpokládejme teoreticky, tak tam bude v té smlouvě celá řada dalších podmínek, které bude Polsko muset plnit i po případném stažení žaloby. A garantem plnění těch podmínek, opět včetně sankcí, bude opět Evropský soudní dvůr.

To znamená, že to neskončí případným stažením žaloby. Já myslím, že je to dobře propracované, a znovu opakuji, objevily se v mediálním prostoru zprávy, že Česká republika chce jenom peníze. Ne. Česká republika opravdu bude velmi efektivně chránit zájmy desítek tisíc občanů, kteří v tom pohraničí jsou skutečně reálně ohroženi hlukem, prašností, sesedáním terénu, ale především nebezpečím ztráty té pitné vody.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý večer. Já bych měl asi dvě nebo tři otázky. Chtěl jsem se zeptat, pane ministře zdravotnictví, je taková věc, že lidé mají od června nárok na dva PCR testy hrazené ze zdravotního pojištění. Bylo argumentováno, že je to hlavně kvůli cestám do zahraničí. Jak budete řešit ten problém, že ta některá testovací místa, předpokládám, že v nemocnicích ten problém není, ale na testovacích místech, které provozují soukromé firmy, tuto službu odmítají poskytovat a dávají PCR testy pouze na žádanku od lékaře nebo si lidé musí zaplatit těch 1 300 či 1 500 korun, nebo jak si účtují tahle místa. Jestli máte nějakou páku, jak je k tomu přimět, anebo jestli prostě teda řeknete lidem, kteří chtějí jet do zahraničí, že se musí jet testovat do nemocnic, třeba fakultních, které podléhají vám, kde to můžete nařídit těm ředitelům. Pak druhá věc mě zajímá, co se týče těch škol. Jestli jste se bavili o tom, zda bude mít někdo vůli a sílu kontrolovat ve školách ty děti, když začne přestávka a ony budou chtít jít na chodbu, že si všichni nasadí roušky a budou dodržovat? Jestli si to dovedete prakticky představit? Jestli o přestávkách bude učitel místo toho, co si třeba připravuje na další hodinu, že bude hlídat ty děti. Že si ty děti opravdu ty roušky nasadí. A třetí věc. Možná jste to tady řekli, ale já jsem to nezachytil v tom velkém množství informací. Pan ministr kultury Zaorálek říkal minulý týden, že bude chtít, aby se v kulturních institucích, zjednodušeně v divadlech, kinech znovu mohlo podávat občerstvení. Dohodli jste se na tom? Protože třeba multiplexy podmiňovaly tím, aby otevřely, aby začaly hrát, to, že budou moci prodávat ten svůj popcorn. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já začnu odzadu. V tuto chvíli umožníme, aby fungovaly různé divadelní bufety a podobně. Zatím neumožníme konzumaci v hledišti. Takže to zatím možné není. Ale pokud jde o jiná občerstvení v rámci přestávek a podobně, tam to možné bude.

Pokud jde o otázku roušek, tak ono už dnes to tak je, že samozřejmě to dítě, které dnes má tu roušku, tak ji musí mít i venku, takže to také na to musí být nějak dohlíženo. Nyní vlastně umožníme, spíše to rozvolníme, to znamená, umožníme, že ty děti, které jsou ve třídách v těch krajích, jedenácti, kde ten problém není, tak roušku mít nebudou. Ale jakmile půjdou na chodbu, tak stejně jako dnes ji zkrátka budou muset mít.

Pro ty společné prostory se vlastně nic nemění. A předpokládám, že to bude kontrolováno podobně. Bavíme se skutečně, pouze pokud jsou ti studenti nebo žáci usazeni v lavici. Ale samozřejmě je to otázka do konce školního roku. Já si myslím, že se to takto zvládnout v těch následujících třech týdnech, které zbývají, dá.

Pokud jde o testování a provádění těch testů. Ony to nejsou jenom fakultní nemocnice, já jsem ověřoval i krajské nemocnice a tak dále, které to provádějí. Ano, jsou některé soukromé laboratoře primárně, kde třeba ta ochota taková není, jak jsem o tom hovořil, ale tak, jak vidíme tu síť, jak jsme vlastně to zmapovali, tak by to nemělo mít nějaký zásadní vliv na dostupnost těch služeb.

I když se podíváte do toho systému Reservatic a podobně, tak tam ty termíny na preventivní testování jsou. Ano, může se stát, že někde to zkrátka nenabízejí, ale určitě to není většinový problém, že by zkrátka ta dostupnost byla nějak zásadně omezena.

Jsou to soukromé laboratoře, takže samozřejmě v tomto směru pokud ony se rozhodnou, že to nebudou nabízet, tak to možné není. Špatné by bylo, pokud by v rámci toho preventivního testování vyžadovaly úhradu. Pak by měl člověk nárok na její vrácení. Jinak ještě pro vaši informaci, my chceme snížit i pro samoplátce tu cenu podobně, jako je hrazená. To znamená, tam ještě chceme jít s tou cenou i pro samoplátce dolů tak, aby ty testy PCR i antigenní samozřejmě, byly dostupné.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Než se posuneme dál, jen jestli má někdo dotaz na pana ministra Tomana, který spěchá, tak aby dostal přednost. Pokud ne, tak děkujeme panu Tomanovi a můžeme pokračovat. Další dotaz Seznam.

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Dobrý den. Pane ministře, já na vás mám dva dotazy ohledně očkování. Už třetí týden v očkovacích místech ubývá lidí, kteří si přišli pro tu první dávku, a naopak přibývá těch, kteří šli na to přeočkování. Jste s denním průměrem očkovaných kolem 100 000 na stropě kapacit, nebo očekáváte spíš, že ten zájem lidí k očkování bude postupně klesat? To je první dotaz. A druhý: Kolik očekáváte, že bude lidí naočkováno reálně třeba koncem léta. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Máte pravdu, že samozřejmě se ten mix lidí trošku mění oproti třeba předchozímu období. Skutečně nyní nabíhají velmi ty druhé dávky, zhruba padesát až šedesát tisíc denně je těch druhých dávek, což zkrátka souvisí s tím, že dobíhá ta doba pro aplikování těch druhých dávek. Takže tak to je.

Jinak ta centra v tuto chvíli stále běží naplno a registrují se stále noví zájemci. I v té generaci 16 až 29, což je ta poslední, tak máme nyní zaregistrováno 290 000 osob. Takže si myslím, že to určitě není špatné, že stále ten zájem existuje, a pokud budeme mít dostatek očkovacích látek, tak jsme připraveni samozřejmě veškeré tyto požadavky obsloužit.

Pokud jde o otázku, kdy bude proočkována většina populace, velmi těžko nyní predikovat. My bychom si přáli, aby to bylo skutečně nejpozději někdy v září v rámci toho prvního očkování. Pak se samozřejmě můžeme bavit o nějakém přeočkování, ale to je výhled spíše střednědobý.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz. Ještě Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Prosím ještě jeden krátký dotaz. Jak se navýšila ta kapacita o padesát procent u bazénů, saun, wellness, tak jenom prosím, od kdy to bude, pane ministře?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Od zítřka.

Jakub Pacner, Česká televize: Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: A další dotazy prostřednictvím…Tak ještě televize Prima.

Zbyněk Zykmund, TV Prima: Ještě k tomu zásahu policie na Ruzyni. Možná paní vicepremiérky, pana ministra, protože pan ministr Hamáček se dnes za to omluvil, tak jestli ten zákrok byl vlastně adekvátní, jestli by policie takto měla postupovat, a podle vás možná, kde byla ta chyba? Vy jste to tam částečně zmínil, pane ministře. A druhá věc, očkování 12 plus. Od kdy, jestli už máte termín? Tuším, že Německo dnes oznámilo. Tak kdy by se mohly očkovat děti 12 plus? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Začnu u té druhé otázky. Zatím ten termín nemáme. V zásadě nyní máme registraci a poměrně velký zájem z generace 16 plus. Ty chceme obsloužit tak, aby zkrátka nebyly nějaké výrazné fronty. Takže na 12 plus zatím ten termín nemáme, ale určitě ho včas oznámíme.

Pokud jde o tu otázku toho incidentu, tak já si nemyslím, že tady byla na místě omluva za chování Cizinecké policie. Z mého pohledu v tomto směru policie postupovala zcela správně, protože se zkrátka se ukázalo, že ty testy byly falešné. Ostatně ti lidé to pak přiznali, že vlastně měli potvrzení, aniž by ty testy absolvovali. Takže tady zjevně došlo k nějakému podvodnému jednání.

Kdo je za něj zodpovědný, to se musí prošetřit, pravděpodobně asi ten lékař, který ty testy vystavoval, aniž by ty lidi zjevně vůbec vyšetřil, což je naprosto neakceptovatelné i z hlediska nějakých etických parametrů. A policie toto zachytila.

Takže já si myslím, že to bylo naprosto na místě, a pokud zkrátka chceme tady bojovat s nějakým importem mutací, a toto byla jedna z třetích zemí, tak si myslím, že musíme v tomto směru mít nastaveny přísné podmínky. Jinak nám tady hrozí rozvoj indické mutace a podobně.

A právě proto musíme PCR testovat ty lidi, musíme vlastně i po příjezdu, po pěti dnech v karanténě je testovat PCR tak, abychom byli schopni sekvenovat ty vzorky a tak dále. Takže tady si myslím, že postup policie byl v pořádku.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Další dotazy prostřednictvím videokonference. Nejprve Deník N, paní Janáková.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý večer, já mám dotaz na pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Zajímalo by mě, jestli teď u Srbska, Maďarska a Slovenska budeme uznávat i vakcíny u nás neschválené od firem Sinopharm nebo vakcínu Sputnik. To je první dotaz, děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o tyto země, tak tady jsou to pouze vakcíny schválené EMA, to znamená Evropskou unií.

Barbora Janáková, Deník N: A druhý dotaz. Přiznám se, že nevím úplně, komu jej adresovat. Asi paní ministryni a vicepremiérce Aleně Schillerové. Mě by zajímalo, jestli jste dnes na vládě řešili, kdo povede Bezpečnostní informační službu, protože panu Koudelkovi končí mandát, a jestli jste se na něčem dohodli? Jestli ho pan premiér pověří řízením i nadále, nebo jestli jste vybírali nové jméno? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Odpověď bude velmi stručná. Tento problém jsme na vládě neřešili.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Další dotaz, Mladá fronta Dnes, pan Vachtl.

Jiří Vachtl, MF Dnes: Dobrý den, já bych měl dva dotazy na pana ministra zdravotnictví. Vrátil bych se ještě k tomu víkendovému incidentu s cestujícími z Tuniska. Neuvažujete kvůli tomu o změnách? Že by se třeba cestující ze zemí mimo EU testovali až po příletu na letišti v Česku a nehledělo by se na ty testy ze zahraničí? Protože i jednotlivé laboratoře, které ta potvrzení vydávají, se shodují, že jejich padělání není zdaleka výjimečné. A dále bych se chtěl zeptat, zda hodláte nějakým způsobem do prázdnin upravit délku platnosti antigenních testů, které jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění, protože v současnosti například, když jede rodina s dětmi, které ještě nemají možnost se očkovat, na čtrnáct dní v Česku na dovolenou a budou chtít jít na prohlídku hradu, další den třeba na koupaliště a potom do kina, tak si musí poměrně komplikovaně hledat testovací centra v místě dovolené a musí jít každé tři dny se přetestovat. Tak by mě zajímalo, jestli tohle budete nějak řešit. Děkuji vám.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o to testování, moji lidé, nebo respektive kolegové, kteří jsou zato zodpovědní, komunikují s ministerstvem zahraničí. Chceme případně ta pravidla nějak jasněji nastavit. Já ale myslím, že jsou zřejmá. Člověk, který jede z těchto zemí, musí být otestován metodou PCR právě před nástupem do letadla, protože pokud by byl nakažen, tak pak v zásadě může nakazit celé letadlo. Pokud někde jede z nějaké destinace rizikové.

Takže proto je nutné mít ten test už před nástupem do letadla a pak vlastně po příjezdu ještě se otestovat jednou po pětidenní karanténě. Pokud se tedy bavíme o těch rizikových, velmi rizikových zemích. A skutečně toto chceme v tuto chvíli zachovat. A je to na cestovních kancelářích, aby si ty podmínky nastavily, aby si tam sjednaly nějakého poskytovatele, kteří tam určitě jsou, který tyto testy bude provádět.

Pokud jde o otázku těch antigenní testů, v tuto chvíli o tom neuvažujeme, a to z jednoho prostého důvodu: Ty testy musí také nějakou prokazatelnost. Pokud bychom dali antigenní test, se kterým se člověk může prokázat za čtrnáct dní, tak už by asi takový test ani nebyl vlastně k něčemu. Protože zkrátka musí vypovídat o nějakém aktuálním stavu toho člověka.

Neděláme to pouze pro forma, ale chceme, aby ty testy nám zachytily nakažené a zabránili nějakému šíření. Takže v tuto chvíli tato doba je nastavena optimálně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Ještě pan Ťopek, Hospodářské noviny.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý večer, já mám dva dotazy k rozpočtu. Takže na vás, paní vicepremiérko. Když jsem si prostudoval ten materiál, tak jsem jednak viděl, že tam opět figuruje výnos z digitální daně, tuším 2,5 miliardy korun. Nicméně už loni jsme byli svědky toho, že se s tím počítalo, zákon nakonec se neschválil, peníze tedy do rozpočtu nedoputovaly. V souvislosti s tím jsem tam ale zase nenašel jiné výdaje, protože se hovoří o potřebě velmi akutně navýšit znovu platby za státní pojištěnce, což když si tak přibližně spočítám, tak by mohlo být dalších osm miliard korun. A v souvislosti s tím ještě přidám vaše prohlášení, že schodek už zvyšovat nelze nebo že ho zvyšovat nechcete. Takže můj dotaz zní jasně: Jak tedy nahradíme případný nedostatek v rozpočtu například z digitální daně anebo výdaje, se kterými zatím nepočítáte a které jsou nutné, to znamená například navýšení plateb za státní pojištěnce.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak děkuji za dotaz. Jak jste správně řekl, výnos digitální daně je tam už dlouho. Momentálně se nacházíme úplně nejblíž schválení toho zákona, a to je před třetím čtením. Já udělám všechno pro to, aby ten zákon prošel.

Nicméně berte to tak, že toto je vládní návrh zákona o rozpočtu a celé léto se bude připravovat ten, který odejde do Poslanecké sněmovny. To znamená, pokud by došlo skutečně k tomu horšímu scénáři, že by neprošla digitální daň, ale říkám, že jsem odhodlána ji prosadit, tak prostě to z těch příjmů musím vyjmout.

A váš dotaz na ten schodek 390 miliard, ano ten je pro mě nepřekročitelný. To jsem zdůraznila vládním kolegům. Takže jsou dvě cesty. Bude nová makroekonomická predikce. Vzhledem k tomu, že ekonomika šlape, tak se domníváme, ale je to předběžné říkat, že by příjmy, odhad příjmů mohl být lepší na rok 2022, ale uvidíme. A pak je druhá cesta a to jsou škrty na výdajové straně. Jinou cestu neznám. Děkuji.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji. A druhý dotaz trošku obecnějšího charakteru. Vy už jste to trošku uvedla ve svém projevu, že finální schválení rozpočtu už bude na nové Sněmovně, a dost možná, že v té době bude i nová vláda. Nicméně pokud, byť třeba jen s rezervou, uvěříme současným odhadům volebních preferencí, tak to vypadá, že ve vládě posílí právě ty strany nebo ty koalice, které jsou dnes velmi kritické k tomu, jaká je fiskální politika vlády, jaké máme schodky rozpočtu. Můj dotaz tedy zní: Je to tedy skutečně vážně myšlený, seriózní návrh rozpočtu, který by měl projít, nebo už dopředu počítáte s tím, že po říjnových volbách vlastně dojde k jeho totální restrukturalizaci a razantnímu snížení schodku? Apotom se samozřejmě nabízí s tím související druhá otázka, proč vlastně tato vláda tento návrh rozpočtu připravuje.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Pane redaktore, vláda nemá jinou možnost. Platí, ať jsou volby, nebo nejsou, platí rozpočtová pravidla. Ta mají tvrdé termíny. To znamená, vláda musí schválit do 20. června. Pak musí být předložen na vládu rozpočet Ministerstvem financí do konce srpna. Ten finální. Do konce září musí být předložen do Poslanecké sněmovny.

To, že už máme druhé období volby na podzim, a ne třeba v květnu, červnu, jak bývaly kdysi, je samozřejmě fakt, se kterým musíme pracovat. A pak je logické, že ten návrh toho rozpočtu spadne pod stůl. Nicméně já si nemyslím, že nevím týden po volbách bude vláda. Vyčkejme si výsledků a vyčkejme si vyjednávání.

Rozhodně tato vláda ho bude muset předložit znovu a pak už prostě bude žít svým osudem. To znamená, bude první čtení, druhé čtení, třetí čtení. Pokud bude do termínu nová vláda, tak má právo ho vrátit k přepracování, mají právo tam poslanci načítat pozměňovací návrhy.

Ale samozřejmě já upozorňuji na jednu věc. Rozpočet je připraven s velikým citem pro konsolidaci veřejných financí. Pouze, ne pouze, ono je to hodně nominálně, o půl procentního bodu strukturálního deficitu, což nominálně je asi 44 miliard. To není málo, když tam máte prostě vzít na výdajové straně. S příjmovou počítat kromě digitální daně se nedá počítat v roce 2020 protože jsou volby.

A určitě já mám v hlavě celou řadu věcí, jako je škrtání výjimek, jako je podpora globálního zdanění, jako je zvýšení spotřebních daní. Nicméně dramatičtější škrty by vedly k tomu, a já čtu volební programy těch koalic, které navrhují škrty zhruba dvojnásobné, třeba koalice Spolu, by vedlo k opravdu drastickému zaškrcení. Platy by šly o patnáct dvacet procent dolů. Nebylo by na žádné dotační programy, šly by dolů investice. To už tady jednou tato koalice předvedla v té minulé krizi.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme, z dnešní tiskové konference je to vše. Hezký večer a nashledanou.