Tiskové konference

21. 6. 202115:15

Tisková konference po jednání tripartity, 21. června 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. Nejprve bych o slovo chtěla požádat ministryni práce a sociálních věcí paní Janu Maláčovou.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak krásný dobrý den. My jsme dnes měli poměrně dlouhé jednání v rámci sociálního dialogu. Kromě těch bodů, které byly na standardním pořadu dne, tak já bych shrnula ty tři nejdůležitější.

Za prvé, řešili jsme odměny zdravotníků. Víte, že z celé České republiky se ozývají zdravotníci, zdravotnice, kteří si stěžují na to, že nedostali odměny v té plné výši tak, jak byly proplaceny státem a jak byly přislíbeny. Shodli jsme se na tom, že to je skandální situace po té vlastně velmi těžké době, kdy všichni, ať už lékařští, či nelékařští pracovníci zachraňovali doslova holé lidské životy, a je potřeba, aby pan ministr zdravotnictví v této situaci sjednal pořádek.

Druhá věc, která byla velmi důležitá zejména pro mě jako ministryni práce a sociálních věcí, tak jsme jednali o návrhu sociální demokracie navýšit k 1. lednu příštího roku minimální mzdu na 18 000. Je to za nás ta minimální možná částka, a to z toho důvodu, že potřebujeme, aby se v době pocovidové restartovala ekonomika, abychom nadále nebyli popelkou Evropy, kde lidé, kteří pracují za minimální mzdu, tak si pak jdou na úřad práce pro dávky.

Já bych chtěla připomenout, že v tuto chvíli má vyšší minimální mzdu než Česká republika i Polsko i Slovensko. Jsou to země, které jsou ekonomicky méně výkonné než Česko, a proto je potřeba s minimální mzdou značně pohnut.

Dobrá zpráva je, že nezaměstnanost i přes vypnutí programu Antivirus klesá. V tuto chvíli máme za měsíc červen předběžné číslo, že nezaměstnanost bude 3,8 %, a to je velmi dobrá zpráva. Proto skutečně považujeme ten návrh na osmnáct tisíc od 1. ledna příštího roku za adekvátní.

Já jenom připomínám, že současná minimální mzda je 1 500 korun pod hranicí příjmové chudoby jedince. Skutečně pro nás je neakceptovatelné, aby lidé, kteří pracují, dělají všechno správně, tak aby si pak chodili na úřad práce pro dávky.

Zaměstnavatelé si stěžují, že nemají dostatek pracovní síly, a proto zde vidím velký prostor všechny své zaměstnance adekvátně zaplatit tak, aby byli motivování pracovat, a pak si myslím, že pracovní síly bude dostatek.

My sociální demokraté se domníváme, že Česká republika potřebuje silnou střední třídu a že sem nemůžeme neustále dovážet levnou pracovní sílu ze zahraničí, zejména z třetích zemí, a proto opravdu je důležité, aby se minimální mzda navyšovala. A upozorňuji, že nejde jenom o těch 150 000 lidí, kteří pracují za minimální mzdu, kdyby se zdvihla na 18 tisíc, tak se to bude týkat 250 000. Ale minimální mzda je skutečně výborný nástroj, jak pomoci úplně všem zaměstnancům a zaměstnankyním, jak zvednout v celém státě hladinu mezd, a víte, že v České republice je obrovský prostor.

Já vám zde ukážu graf o tom, jak máme nastaveny zaručené mzdy. Je to těch tzv. osm stupňů a z těch čísel, které pravděpodobně uvidíte, tak je jasné, že skutečně prostor pro růst minimální mzdy a všech ostatních zaručených mezd je. Já to za chvíli vyvěsím na své sociální sítě.

Považuji za absurdní, aby české uklízečky, dělníci nebo pomocní kuchaři pracovali za 15 200, aby popeláři, zedníci, dlaždiči pracovali za 16 800 – to je ten druhý stupeň. Ve trojce jsou prodavačky, číšníci, automechanici. Ti mají dle zaručených mezd v tuto chvíli 18 500 korun a mohla bych takto tím výčtem pokračovat.

Je potřeba, aby mzdy rostly, výborný nástroje státu je minimální mzda a zjednodušeně řečeno, pokud k 1. 1. příštího roku vzroste minimální mzda na 18 000, tak si pomohou všichni zaměstnanci, kteří mají v tuto chvíli výdělek do 36 000 korun.

To znamená, že všichni, kteří mají mzdu nebo plat nižší než 36 000, tak pokud se navýší minimální mzda tak, jak navrhuje sociální demokracie, tak si v řádu tisíců polepší. Je potřeba říci, že moderní ekonomika nesmí být založena na levné pracovní síle a zaměstnanci nesmí zaplatit za covid. Tolik z mojí strany vše, děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministryně financí paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych zhodnotila všeobecně jednání tripartity. Tam bylo několik témat. Jedním z témat byl státní rozpočet, kde jsem informovala členy tripartity vlastně o těch základních konturách státního rozpočtu tak, jak je schválila vláda, s tím, že samozřejmě základní dokument, který odejde do Poslanecké sněmovny, budeme zpracovávat na Ministerstvu financí a vyjednávat se všemi vládními kolegy během léta.

Zodpověděla jsem na všechny dotazy, ať už to bylo navýšení prostředků ze státního rozpočtu na vědu a výzkum, investice, které rostou a jsou v podstatě největší od roku 2007, což je důležité, protože jak jsme řekli, chceme se krizí proinvestovat.

Zodpovídala jsem také dotazy na téma plán konsolidace veřejných financí, který souvisí s konvergenčním programem, s tím, jaká je naše filozofie konsolidovat veřejné finance. Protože samozřejmě zaznívalo i od členů tripartity, že schodek je veliký, že těch 390 miliard je hodně.

Já jsem vysvětlovala důvody, proč je tak velký, a vysvětlovala jsem také, a na jedné straně zaznívalo, a to říkám naprosto bez sebemenší špetky ironie, zaznívalo od jednotlivých členů: Je potřeba přidat tam a onde. V podstatě každý měl nějaké nároky na navýšení. A současně schodek je velký. Čili trochu mi to připomínalo rétoriku, kterou slyším často od opozice v Poslanecké sněmovně – přidejte ještě víc a tam a onde, ale mějte, pokud to půjde, nejlépe vyrovnané veřejné finance.

Připomněli jsme to, společně i s premiérem, že my jsme měli před pandemií jedny z nejzdravějších veřejných financí, ať už z hlediska míry zadlužení nebo strukturálního deficitu. Pokud si vzpomínáte, tak já jsem dokonce v jednom z rozpočtů snížila plánovaný schodek z 50 na 40 miliard, což prezentovalo zhruba asi 0,6 procent HDP.

Ale pak přišla krize a přišla krize nejtěžší od 30. let minulého století a bylo potřeba, tato vláda stála před rozhodnutím, kde si myslím, že ta volba byla jasná pro nás. To znamená pomoci ekonomice, pomoci firmám, pomoci zaměstnancům, pomoci důchodcům. A proto jsme si půjčili, protože nikdo si nepůjčí tak levně jako náš český stát díky dobrým ratingům, díky dobré ekonomice, dobrým výsledkům. Průměrné státní dluhopisy, které nejčastěji prodáváme, jsou šestileté s průměrným úrokem 1,14 procenta. Takže věřte tomu, že to je opravdu, to si nikdo tady nepůjčí.

A my jsme nepomáhali jenom lidem, zaměstnancům, podnikatelům, důchodcům, ale pomáhali jsme také municipalitám. A to, že v nejkrizovějším roce, v roce 2020, skončil výsledek hospodaření obcí plus 19 miliard, kraje byly v mírném deficitu, tak v podstatě svědčí o všem.

Svědčí o tom, že jsme byli si vědomi toho, že nechceme bojovat se starosty, chceme s nimi stát na jedné lodi. Nechceme, aby měli strach investovat. Naopak jsme potřebovali, aby se proinvestovali s námi z krize. Proto jsme tam dali mimořádnou kompenzaci, která vlastně přinesla rozpočtům obcí 13,4 miliardy. Proto jsme všechny převisy vypsaných dotačním programům zasanovali finančně. Proto jsme tam poskytly další peníze na dvojky, trojky krajům. A tak dále bych mohla dále mluvit, protože ta čísla samozřejmě pravidelně zveřejňujeme.

A to byl náš přístup. Byl to podobný přístup, jako zvolila většina zemí Evropské unie, je to přístup a já věřím tomu, že to, že propad na ekonomiku byl jenom – a dávám to jenom do uvozovek – minus 5,6 procenta za rok 2020, byl dán vlivem naší masivní vládní pomoci, která k 31. 5., připomínám, už prezentuje 466 miliard.

To znamená, to bych asi velice stručně shrnula problematiku státního rozpočtu. Byla tam celá řada detailních věcí, na které jsem odpovídala, na které jsem různě reagovala, ale v tuto chvíli si myslím, že to není až tak podstatné.

Ještě bych chtěla jednu poznámku ke státnímu rozpočtu. Upozornila jsem členy tripartity, že je potřeba ho číst v kontextu i s konvergenčním programem, kde jsme naznačili, tato vláda, jaký je její plán konsolidace veřejných financí. Pokud by se vyvíjely veřejné finance autonomně, to znamená tak, jak se predikují příjmy, výdaje, tak bychom zhruba v roce 2024 měli deficit, strukturální, 54,8 procenta. A těch 55 je taková ta pomyslná značka Zpomal, která už říká: Pozor, už se blíží ten náraz na 60 procent, a na to my čekat nechceme.

Takže jsme tam dali alternativní scénář, který snižuje strukturální deficit zhruba o půl procentního bodu a tak, aby v roce 2024 byl 52,8. Toho půl procentního bodu, chápu, že většině posluchačů asi nic neřekne, je to nominálně 40 až 44 miliard. I to bolí, ale je to citlivá konsolidace, která nebude znamenat další recesi, další zaškrcení příjmů, další omezení a dopady na obyvatele, na podnikatele, na všechny, kterých se týká. Proto my chceme s citem k tomu přistupovat

Je dobré se podívat na volební programy jednotlivých koalic, kde se počítá s mnohem, mnohem brutálnějšími škrty a samozřejmě s tvrdými dopady na občany, s tvrdými dopady na ekonomiku, které by určitě zcela vedly k další ekonomické recesi. To byla témata, která jsme velmi konstruktivně a velmi, pokud já to mohu hodnotit, myslím si, že velmi kultivovaně diskutovali na tripartitě.

Paní ministryně Maláčová tady zmínila problém s odměnami ve zdravotnictví. Já to jenom trošku ještě specifikuji. Peníze ze státního rozpočtu na odměny odešly. Bylo to jak loni, tak letos 12,2 miliardy. Byl vypsán dotační program a všechna lůžková zařízení ty odměny dostala. Píše mi celá řada zdravotníků, takže vím, že je mají. Tady problém není.

Problém, který se diskutoval, tak byla ta část zdravotních zařízení, především soukromých, ale třeba i záchranná služba, která letos to dostala v rámci tzv. úhradové vyhlášky. A tam se objevily případy, na které upozornila paní Žitníková, že v podstatě některá ta zařízení ty odměny nevyplácí. Chtějí je dát do provozu, což je nepřijatelné. Nepřijatelné.

Byli vyzvání zástupci odborů, všichni, aby na takovéto případy upozornili. Musí se to dořešit. Je to samozřejmě úhradová vyhláška, není to přímo v gesci Ministerstva financí. To jsou peníze, které jdou ze zdravotního pojištění. Musí se to jednoznačně dořešit a ministr zdravotnictví do toho musí vstoupit, protože tyto peníze musí dostat lidé. Musí je dostat zdravotníci, ti, kteří tento systém a tuto těžkou zdravotní krizi v podstatě zachránili.

A jak jsem řekla už několikrát, rozpočtová opatření, kde jsem podepisovala návrh na tyto odměny na základě schválení vládou, byla ta pro mě, ta jsem podepisovala s tou nejlehčí rukou.

Další téma, které tady zmínila paní ministryně Maláčová, tak je diskuze nad minimální mzdou, kdy Ministerstvo práce a sociálních věci poslalo do meziresortního připomínkového řízení, pokud se nemýlím, návrh na minimální mzdu pro rok 2022 ve výši 18 000 korun.

Samozřejmě, že především by se měli domluvit zástupci tripartity, představitelé zaměstnavatelů a zaměstnanců, ale jak řekl vtipně pan předseda Středula, třicet let se nedomluvili, tady si ho dovolím citovat, takže se nedá předpokládat, že by se domluvili letos nad minimální mzdou od roku 2022.

Takže jako vždy bude muset rozhodnout vláda. Já jsem nevyslovila žádnou částku. Bude to otázka diskuze. Já určitě podporuji, aby rostla minimální mzda, a nepodporuji, aby rostla tak, jak navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, a dovolím si k tomu říct pár argumentů.

Především minimální mzda se dotýká zejména odvětví a profesí, které jsou nejvíce postiženy epidemií. Ať už je to oblast ubytování, stravování, pohostinství a další. Takže pokud by se objevil silný tlak na její navyšování, což 18,4 procenta, což je návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, už…

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Návrh sociální demokracie!

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, tak v podstatě to už považuji za silný tlak, tak by to mohlo vést k propouštění těchto zaměstnanců. Velké podniky tento náklad unesou, o tom není pochyb. Ale máme celou řadu malých firem, které v podstatě lavírují na hranici přežití, a tlak na vyšší mzdy pro ně může být poslední kapkou.

Připomínám tak jako každý rok, že u nás minimální mzda není úplně až takový problém. Problém jsou tzv. zaručené mzdy, to je těch osm skupin, o kterých mluvila paní ministryně Maláčová. Jinak pro vaši informaci 18 000 u nás bere asi osm procent zaměstnanců. A ten tlak samozřejmě může, ony jsou potom odstupňovány, ty jednotlivé skupiny, podle náročnosti profese. Takže je to zase zátěž pro zaměstnavatele a ohrožuje to pracovní místa lidí s těmi nejnižšími příjmy. A tím pádem se samozřejmě může ten razantní nárůst minimální mzdy obrátit proti ohroženým skupinám, proti nízko kvalifikovaným nebo mladým, kteří potřebují hlavně rekvalifikaci a pomoc přizpůsobit se změnám na trhu práce.

Životní úroveň ovlivňuje především mzda čistá, kterou vláda zvýšila, a to bych chtěla připomenout. Byl to poslanecký návrh Andreje Babiše jako poslance. Díky zrušení tzv. superhrubé mzdy, což znamenalo vlastně snížení čisté mzdy o sedm procent, a navíc ještě v rámci dohody při dojednávání balíčku se navýšila základní sleva na poplatníka. A toto všechno se projeví samozřejmě i v příštím roce.

A toto byl vliv – zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka – na vlastně snížení zdanění práce. To ulevilo zaměstnavatelům, když to oslabilo tlaky na zvýšení hrubých mezd. Takže ten silný růst minimální mzdy by šel proti tomu a vláda by se neměla chovat nekonzistentně a nepředvídatelně.

Samozřejmě, v neposlední řadě, a to už je moje poslední poznámka, rostoucí náklady na pracovní sílu se promítají do vyšších cen, což potom doléhá logicky na nízkopříjmové občany. Takže já říkám ano, zvyšme minimální mzdu. Nakonec tato vláda ji zvyšovala nejvíc ze všech, když se podíváte na graf, ale zvyšme ji v rámci nějakých ekonomických, jasných kritérií.

A ještě poznámka k Polsku a Slovensku: My bychom museli všechna kritéria, ekonomická, posuzovat, a nejen růst minimální mzdy. Nehledě na to, že v Polsku není ani zaručená mzda a my nesoutěžíme v této oblasti. Takže já si myslím, že musíme zasadit toto všechno do logického ekonomického kontextu. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů pan Josef Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Hezké odpoledne. Pokusím se proti té několikahodinové tripartitě zkrátit pár těch poznámek. Takže nejdříve k té epidemiologické situaci. Odbory poukázaly na to, že přestože vláda, a poděkovali jsme za to, odměny zdravotníkům schválila, zdravotníci je nedostali. Přesněji ti, o nichž tady již byla řeč. A dokonce to skončilo i v takovém poměru, že třeba někdo dostal pouze 2 000 korun a těch několik desítek tisíc korun si ponechal zřizovatel nebo majitel té společnosti a vygeneroval z toho hospodářský výsledek. Neboli to, co bylo určeno lidem, převedl na svůj vlastní zisk.

To je pro nás neakceptovatelné, já děkuji, že obě paní ministryně se tady k tomu vyjádřily a my jsme také požadovali a požadujeme, aby Ministerstvo zdravotnictví připravilo změnu těch pravidel tak, že pokud někdo nevyplatil tu částku, která měla být dána těm zaměstnancům, tak ať to všechno vrátí.

Není možné s k tomuto chovat takovýmto způsobem. Není přece možné, aby si někdo řešil hospodářský výsledek na úkor lidí v první linii. Ale to se teď bohužel v České republice bohužel masivně stalo. Jsem rád za vyjádření zaměstnavatelů i za vyjádření členů vlády, že s takovým přístupem nesouhlasí, a budeme dělat všechno pro to, aby se ta situace napravila.

Toto je něco, co je nevídané, naprosto nevídané. Aby lidem, kteří riskovali svůj vlastní život a svoje vlastní zdraví, nakonec někdo ty odměny prostě prachsprostě úplně sebral. Může být i jiné vyjádření, ale zatím zůstanu jenom u této částky, a byl bych moc rád, aby ti, kteří dosud to neučinili, přestože peníze inkasovali, tak aby to zaměstnancům velmi rychle a ve velmi krátkém čase vrátili.

Také jsme vyzvali k tomu, aby pokračovalo očkování. Byla tam situace, že byli vyzváni zaměstnavatelé, aby se přihlásili, i když to ještě možné není, k tomu, aby se rozšířila možnost očkování i na firemní úrovni. Svaz průmyslu a dopravy i Konfederace zaměstnavatelských svazů to přislíbily, takže to vítáme. My, oni už to říkají od podzimu loňského roku, že se do toho systému chtějí zapojit, takže byli bychom rádi, aby se tak stalo a zrychlilo se očkování, protože je zřejmé, že pomáhá.

Také jsme byli seznámeni s informací i o dalších mutacích s tím, že pan ministr zdravotnictví přislíbil, že sekvenování bude probíhat masivně, tak, aby se případná ohniska mohla řešit. To je pro nás důležité, abychom se nedostali do situace nějakého návratu další vlny, a pokud, tak aby byla dostatečně rychle lokalizována.

Jeden příklad za všechny – Odborový svaz KOVO se Sdružením automobilového průmyslu budou podepisovat dohodu, jakým způsobem budou v letních měsících pokračovat, s tím, že žádají, aby kolektivy, které jsou uzavřené, nemusely používat, protože jsou testované, nemusely používat ochranné prostředky, obzvláště ty, které pracují v těžkých pracovních podmínkách, aby v kombinaci s vysokým teplem, jaké teď zažíváme, nedošlo ke kolapsům zaměstnanců.

Takže to byla jedna část. Co se týká rozpočtu, to bude pravděpodobně ještě pokračující příběh, protože první, co jsme požádali, abychom v září, kolem 20. září, se vrátili ke státnímu rozpočtu, protože vláda již bude mít za sebou celé kolo vyjednávání finální s jednotlivými rezorty, přesněji řečeno Ministerstvo financí, a 30. září vláda má předložit návrh rozpočtu na rok 2022 do Poslanecké sněmovny. Z toho důvodu se chceme do toho plně zapojit a učinili jsme to již teď a dovolte mi několik poznámek k tomu základu.

Pro nás nejsou akceptovatelné deficity v takových výších, jaké jsou, protože my jsme celou dobu od roku 2020, a dokonce i u toho jednoho zákona, který má účinnost od 1. 12. roku 2019, upozorňovali, že to, co vláda přijímá, tak je nepromyšlené a bude způsobovat vysoké deficity veřejných rozpočtů a státního rozpočtu také.

Bohužel jsme v této situaci: 390 miliard, 370 miliard, 343 miliard, to jsou deficity plánované na nejbližší tři roky a my si myslíme, že se stala chyba. Ta chyba se stala zejména v tom, že pokud vláda chtěla tyto kroky přijmout, tak měly být na dočasnou dobu a měla tím nastoupit automatická konsolidace veřejných rozpočtů.

Bohužel k tomu nedošlo. Ty změny jsou trvalé a je zřejmé, že se ani politické reprezentace k tomu nechtějí nějak hlásit, že by vrátili, a dokonce někteří říkají, že by se mělo dále někde škrtat. V tom případě by nás zajímalo kde. Chce někdo snad privatizovat veřejné služby? Nebo chce někdo privatizovat důchodový systém? Nebo co vlastně a jakým způsobech chce takhle vysoké veřejné rozpočty napravit?

Ta situace je vážná a promítá se všude. A nesouhlasím ani s tím, že by superhrubá mzda nezpůsobila dopady, čistá či hrubá. No protože jsou z toho odvody, ty odvody nebudou, bude se někde něco krátit, výsledek bude skutečně dramatický. Dramatický do všech odvětví, ať už je to oblast měst a obcí, tak stejně na celostátní úrovni. My tu situaci vidíme jako velmi vážnou a do toho ještě přichází další výdaje.

Lidé nezpůsobili žádnou inflaci. Ta inflace se stala například s ohledem na růst cen komodit, ale ne z titulu růstu mezd, platů, minimální mzdy a podobně. Tyto růsty není možné, aby přece byly přeneseny jen na zaměstnance. Proto jsme přísně proti tomu, aby se nezvyšovaly platy a mzdy ve veřejné sféře.

Nevidíme proto žádný důvod. Navíc, když je podsekneme, podsekneme spotřebu. Pokud je nezvýšíme, můžeme očekávat další problémy. A ty problémy mohou být značné. Česká republika se svým rozhodnutím dostala do situace, že si připravuje svou vlastní krizi. A opravdu vážnou, kdy země kolem nás už porostou, Česká republika se dostane do vážné situace a to nevidíme jako v žádném případě dobrý signál.

Vše, co bylo do českého rozpočtu promítnuto, tak tam ještě ale ani není, a to je, nepředpokládá s tím, že by byla, nějakým způsobem se promítla na podzim koronakrize. Navíc jsou další výdaje. Teď jsem viděl pana ministra Havlíčka, jak říkal, že bude dávat 100 000 malým prodejnám ročně.

Další věc jsou požadavky týkající se dopadu do zdravotního systému, že by cizinci, kteří nejsou občany České republiky, mohli čerpat z veřejného zdravotního systému, aniž by si zaplatili komerční pojištění, a postavili by se na roveň českých občanů. To může být dopad v řádech víc než deset miliard korun.

Tak stejně se hovoří teď o podpoře energetiky, ale když se v roce 2020 čerpalo, tak nikdo nad tím nechtěl uvažovat, a teď, když se ty změny udělaly, tak se přece musí férově postavit tomu, jak bude vlastně vypadat budoucí český daňový systém. A ty dopady jsou skutečně vážné. My nesouhlasíme s tím, aby tu hlavní tíži nesli zaměstnanci, ať už to zaměstnanci státu, nebo všeobecně, protože ty dopady skutečně mohou být velmi dramatické.

A k tomu ještě přichází další věci, a to je zdražení v oblasti energií, ať už to elektrické energie, tak plynu, tak dalších věcí. A my bychom chtěli na příští tripartitě jednat i o těchto věcech a slyšet od ministra průmyslu a obchodu, jakým způsobem ty dopady vypadají, jak na občanech, jak na subjekty ekonomické,, a co to může znamenat pro český hospodářský růst.

Protože také jsme probírali situaci rozdílnosti pohledů na vývoj české ekonomiky v letošním roce. Dokonce trojnásobek rozdílu mezi predikcí České národní banky a Ministerstva financí a my si myslíme, že v tom už Česká národní banka promítla zchlazení ekonomiky, které může realizovat například prostřednictvím zvýšení sazeb. Uvidíme, jaké rozhodnutí přijme už teď ve čtvrtek.

Takže těch věcí, které kolem rozpočtu jsou z naší strany, je skutečně velké množství a věřím, že se o tom budeme dále bavit. Ale přináší to každopádně oddálení mzdové konvergence. Předpokládá se, že objem růstu a mezd versus růst národohospodářské produktivity bude šestkrát nižší, než je růst národohospodářské produktivity. To vše najdete v dokumentech, které jsou předloženy k návrhu státního rozpočtu.

Takže pro nás je tento návrh bohužel předpokládaný. A ještě jednu poznámku, kterou jsem také řekl na jednání: Že když teď odhlédnu od té naší kritiky, to znamená, co se odehrálo na příjmové straně, tak de facto ten návrh, tak jak je předložen, prosím znova, jako bych zapomněl na kritiku, že jsme podsekli příjmovou stránku, tak je ten rozpočet vlastně optimistický. Tak těch 390 miliard vlastně zodpovídá a nejsou tam žádné zásadní škrty.

Navíc je nutno říct, že pro příští rok se očekává, paní ministryně financí mě určitě opraví, více než 3 000 učitelů, protože dochází k demografickému vývoji, a to bude stát více než tři miliardy korun. Přece není možné se domnívat, že najednou zapomeneme na to, jaká role státu v těch oblastech, kde to potřebujeme, je – od obrany, bezpečnosti, vzdělanosti a tak dále.

Teď říká 4 000, děkuji za upřesnění. Takže to není možné řešit škrty a k dobré budoucnosti se skutečně proškrtat nedá. Musíme řešit jinou věc a to bude, nebo doufám, že to bude diskuze k českému daňovému systému a jeho budoucnosti.

A teď už k minimální mzdě, protože jsme brali dvě témata blízká minimální mzdy – jedna je evropská minimální mzda a druhá je česká. Co se evropské týká, tak odbory jednoznačně požadují, aby to byla směrnice. To znamená vymahatelná směrnice, ne doporučení Rady Evropské unie, protože doporučení se nemusí nikterak dodržovat, ale směrnice se dodržovat musí. Věřím tomu, že tak rozhodnou i poslanci.

Evropská minimální mzda se diskutuje, její výše někde kolem, a posuzuje se hranice padesáti procent průměrného výdělku a šedesáti procent mediánu. Věřím, že k tomu dojde nakonec. Nebude to určitě jednoduché, ale tyto věci rozhodně jednoduché nejdou. Jsme rádi, že právní služba Evropské unie soudí, že je to v souladu s evropským právem, a proto bychom byli rádi, aby byla přijata.

A co se týká české minimální mzdy, použiju příměr, který už byl použit. Jestliže se diskutovalo v Poslanecké sněmovně a nakonec rozhodlo, že padesát, pardon, že 500 korun na den je málo, nedá se za to vyžít, takže to musí být tisíc korun na den a že to už tak akorát je, tak nevidím důvod, proč by najednou měli zaměstnanci pracovat za takovou částku a poctivě odvést svou práci, která je k dnešnímu dni 1 517 korun pod hranicí příjmové chudoby.

Hovořím o čistém vyjádření. Jak to že najednou tady máme nějaký systém dvojích žaludků? Zaměstnanec pracující musí vyžít za částku pod hranicí příjmové chudoby a jít potom pro sociální dávky, neboli kde si podnikatel takto přenáší na stát náklad, který by normálně měl uhradit. Anebo jsme v jednadvacátém století a práce se má vyplatit? A ten, co pracuje, tak by na tom měl být líp než ten, kdo nepracuje.

Je zajímavé, jak tyto, tato slovní spojení jsou aktivní do té chvíle, dokud se pro to nemusí něco udělat. Takže nechme slovních spojení, že se má ten, kdo pracuje, mu to vyplácet, pojďme to udělat. A pokud něco to dovede zajistit, tak je to rozhodně růst minimální mzdy.

Někteří kritizují, že se teď přichází s takovým požadavkem na nárůst, ale my se nebavíme o roku 2021, my se bavíme o růstovém roku 2022. Takže proč by neměl zaměstnanec těžit z hospodářského růstu. Ten růst je u všech. A ty daňové změny, které byly v roce 2020 přijaty, tak ty zvyšují ziskovost firem, snižují jednotkové náklady práce. Takže myslíme si, že dveře jsou tady otevřené dokořán, a chce to jenom slušnost a korektnost v této souvislosti.

Dokonce nás v minimální mzdě předběhlo tak stejně Estonsko jako Litva. To opravdu bych nečekal, kdyby mi to někdo řekl před dvaceti lety. Bohužel, taková je česká realita. A myslím si, že jestliže máme ve srovnání s Německem takřka sedmdesátiprocentní produktivitu, tak to můžeme dohnat a můžeme začít. Třeba právě minimální mzdou.

Věřím tomu, že se ve finále dohodneme a že ta slušnost a korektnost u slušných zaměstnavatelů nebude mít žádný dopad, doslova žádný, protože oni přece minimální mzdu nikomu neplatí. A ti, co platí, tak v tom případě musí počítat s tím, že je potřeba modernizovat i jejich práci. A neobávám se toho, že to bude mít dopad do zaměstnanosti, ti lidé přece nepracují na místech, která nikdo nepotřebuje. Ti pracují na místech, která potřebují, a v tom případě určitě to nedělají bez hospodářského výsledku.

Takže já se těším na tu diskuzi, bude to určitě zajímavá zpráva, jak se vláda rozhodla ve věci minimální mzdy. Ale bereme na vědomí, že tady se nebavíme o ničem méně než o tom, zda člověk poctivě pracující je schopen se uživit z měsíce na měsíc. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů pan Jan Wiesner.

Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Dobré odpoledne. Pokud se týká těch jednotlivých bodů, tak pokud se týká pandemie jako takové, tak jsme hodnotili přístup vlády k těm jednotlivým opatřením, které byly v minulosti udělány. Pro tu budoucnost a pro tu současnost chceme zejména ještě, aby ty projekty, které byly, nebo ty podpůrné projekty, které byly, jako Antivirus a tak dále, aby byly ještě prodlouženy v případě, kdyby nastala nějaká další situace nebo další změna, pokud se týká výskytu těch pandemických věcí.

Pokud se týká současné doby, tak my chceme především to, aby byla upravena legislativa tak, aby firmy mohly reagovat na aktuální situaci v daném místě a v daném podniku. Některý podnik, který se dostane do problémů, tak je potřeba, tím myslím hygienických a epidemiologických, tak je třeba, aby si udělali vlastní opatření a dejme tomu, aby nařídili roušky, aby nařídili očkování, teda testování, a tak dále.

Čili k tomu, aby měli tu možnost, nestačí tam mnohdy jenom dohoda mezi zaměstnavatelem a odbory, ale je potřeba, aby dejme tomu to bylo upraveno i legislativně. Poněvadž může tato situace nastat, my nechceme samozřejmě, aby nastala, ale musíme udělat všechna opatření pro to, abychom se znova nedostali do té situace, do které jsme se dostali vloni na podzim anebo letos na jaře. Tolik tedy asi k té pandemii jako takové.

Pokud se týká státního rozpočtu, tak my samozřejmě nesouhlasíme, anebo je nám skutečně nemilý ten deficit státního rozpočtu ve výši 390 miliard a samozřejmě přes 300 miliard další rok 2023 i 2024. Je to skutečně hodně.

Bylo nám sice řečeno, ať teda najdeme, kde by se dalo ušetřit, ale to není úkolem asi podnikatelů a zaměstnavatelů. Je to úkolem vlády a příslušných k tomu lidí, kteří to dělají. My také musíme udělat veškerá opatření, abychom byli konkurenceschopní. Musíme maximálně snižovat náklady, někde i drasticky snižovat náklady, abychom mohli své výrobky, abychom mohli své produkty prodat, abychom byli konkurenceschopní na trhu nejenom v Evropě, ale i v třetích zemích.

Vidíme v současné době, jak ty ceny lítají nahoru a dolů, spíš tedy nahoru, a spíš potřebujeme, abychom se tomu věnovali, jak je to možné, že některé ceny některých výrobků jdou až o sto procent výš, a tím samozřejmě se roztáčí celá ta spirála, která kolem toho je.

Jinak hodnotíme velice kladně to, že pokud se týká rozpočtu, tak že jsou zachovány ty náklady na investice. Akorát tam chceme, aby tedy byly potom podrobně nějakým způsobem specifikovány, do jakých oblasti to jde. Je to skutečně výjimečné, že tato vláda, dejme tomu, ty investice, tak jak je nastavila už v loňském, předloňském roce, tak že je drží i do příštího roku, a myslím si, že je to jeden z důvodů, proč by mohla ekonomika tedy růst jako taková.

Paní ministryně tady řekla, že chceme peníze, a přitom chceme nebo kritizujeme samozřejmě ten deficit státního rozpočtu. Ano, my chceme ale peníze jenom tam, kde to zase přinese, dejme tomu, navýšení, kde to přinese něco do ekonomiky. Čili je chceme na vědu, výzkum a inovace a na všechny ty prorůstové věci, které jsou a které povedou k tomu, aby naše podniky byly konkurenceschopné a aby byly schopné konkurovat i ostatním zemím.

Pokud se týká dalších věcí, řekl jsem věda, výzkum, inovace, takže tam nás mrzí, že tam ta částka byla ponížena zhruba asi o 1,9 miliardy na rok 2022 a 2023. A tam jsme jednali s panem místopředsedou vlády, aby toto bylo aspoň splněno, poněvadž to byl slib, který byl dán na vládním výboru, že bude tato částka teda zachována. Takže věříme, že tam ještě dojde k nějakým změnám.

Pokud se týká těch dalších některých připomínek, které jsme měli, my jsme je odevzdali, jak Svaz průmyslu a dopravy, tak Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, písemně a předpokládáme, že tedy na ně bude reagováno.

Pokud se týká toho rozpočtu, tak to byl vlastně první nástřel, a věříme, že tak jak bude ještě udělána také ta predikce makroekonomických ukazatelů na základě asi července nebo srpna, tak že budou některé ty věci upraveny a my je budeme potom projednávat v tom září, než přijde k schválení do vlády a než potom bude předán rozpočet Parlamentu. Tolik asi k tomu rozpočtu.

Pokud se týká minimální mzdy evropské, tak samozřejmě tam ta evrospká směrnice se chová jako nařízení. My jsme toho názoru, a nakonec i při projednání v tom pracovním týmu, který je při Ministerstvu práce a sociálních věcí, tak se dohodly určité mantinely, určité postupy, které tedy budeme nějakým způsobem držet. Musí tam být samozřejmě zachován vliv těch jednotlivých států a samozřejmě ekonomická situace, která je v těch jednotlivých státech, a musí o tom diskutovat sociální partneři. Také Evropa podporuje sociální dialog a sociální smír, takže musí k tomuto dojít a bude to samozřejmě, každá ta země má ty podmínky jiné.

Pokud se týká naší minimální mzdy, tak s tím navýšením, které dalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, nemůžeme souhlasit. Je to navýšení, tak jak již bylo řečeno, o 2 800 korun, v těch procentech to dělá 18,4 procenta. Ty neodpovídají ničemu, žádným ekonomickým parametrům, a je potřeba skutečně vycházet z ekonomické situace, jaká je v těch jednotlivých podnicích a jaká je u nás v České republice, a podle toho tedy nějakým způsobem stanovovat minimální mzdu. My neříkáme a nejsme proti navyšování minimální mzdy, ale musí to být tedy úměrné těm jednotlivým možnostem, které v rámci ekonomiky u nás máme.

My v zásadě našim podnikům říkáme, že jsme pro zvyšování mezd a podniky, myslím, že na to reagují a zvyšují ty mzdy tak, jak samozřejmě můžou, jak k tomu mají předpoklady v těch jednotlivých různých tedy v rezortech. Není možné, abychom toto navýšení tedy udělali u těch malých, středních podniků.

Musíme si uvědomit, že řada podniků dnes ještě se nedostala z té problematiky a z těch dopadů covidu. Řada podniků teprve hledá směry, hledá cesty. Některé podniky krachují, samozřejmě, a musí najít cestu k tomu, aby tedy našly jiné výrobky, jiný výrobní program, aby nedělaly práci ve mzdě, aby nedělaly, dejme tomu, jenom subdodávky, ať už pro naše podniky, nebo zahraniční podniky, protože to je cesta do pekel a nemůžou si potom dovolit navyšovat mzdy. Ale toto všecko se bude promítat ještě ve druhém pololetí a samozřejmě v tom příštím roce. Čili není možné v současné době dělat takovéto kroky plošně, poněvadž to neodpovídá té situaci, která na trhu je.

My máme řadu podniků, které jdou velice dobře, a tam jim říkáme: Ano, po dohodě s odbory, na základě kolektivních smluv vyššího stupně upravujte mzdy tak, jak můžete, poněvadž každý ten podnik, fakt solidní podnik, chce v současné době lidi udržet, chce být konkurenceschopný a musí, dejme tomu, ty lidi své získat a musí si je zachovat. Takže tam logicky každý se musí snažit, aby maximálně navyšoval mzdy, aby vytvářel podmínky pro to, aby ti lidi u nich zůstali a aby mohli fungovat. Takže tolik asi ve stručnosti k minimální mzdě. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nemáme mnoho času na dotazy, tak nejprve poprosím o dotazy pro paní ministryně Schillerovou a Maláčovou, protože za chviličku začíná jednání vlády.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Tak ještě jednou, mám tedy dotaz k minimální mzdě na vás obě, protože jak už jste tady avizovaly, tak každá máte jinou představu. Paní Maláčová, vy jste zdůrazňovala, že sociální demokraté chtějí, aby minimální mzda byla 18 000 korun. Chápu to správně, že tedy dnes jste se ale ani se zástupci zaměstnavatelů na tomto nedohodli. Je to pro vás věc, která bude ještě k diskusi, o které ještě chcete tedy diskutovat? A možná paní ministryně financí, vy jste říkala, že byste byla pro růst minimální mzdy, ale nechtěla jste říct o kolik. Tak mě by zajímalo, jestli byste nemohla alespoň nastřelit, jak vy byste si tedy představovala ten růst? A pak se ještě doptám, děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já budu reagovat. My jsme jako vždy zahájili ten sociální dialog. Víte, že standardně by se mělo rozhodnout o růstu minimální mzdy nejpozději v době, kdy vláda schválí státní rozpočet, to znamená na konci měsíce září.

To znamená, dnes jsme o tom poprvé jednali na tripartitě a je pravda, co tady všechno bylo řečeno, že doposud se v historii České republiky nikdy zaměstnavatelé a odbory neshodli. To znamená, že vždycky pak musí na konci toho procesu být učiněno politické rozhodnutí a rozhoduje vláda, co se týká navyšování minimální mzdy.

Já bych se vrátila ale ještě, než odpovím na váš dotaz, tak o krok zpět. Je pravda, že dnes ta debata byla kultivovaná a byla velmi argumentačně vycizelovaná. Ale to nemění na tom nic, že my vždycky budeme mít s Ministerstvem financí jiné názory, co se týká ceny práce všech pracujících, všech poctivě pracujících lidí. Protože my chceme, aby lidé, kteří pracují, tak aby se mohli ze své mzdy uživit.

Ať už jsou to lidé, kteří pracují za minimální mzdu nebo za 20 000, 25 000 a podobně. Já se domnívám a všichni odborníci to dlouhodobě říkají, že cena práce v České republice je velmi nízká, a je to také jeden z důvodů, proč z České republiky každoročně odtéká na ziscích 300 miliard korun.

To je prostě potřeba si říci. Že to, co se tady odpracuje a mimochodem nevyplatí na mzdách nebo nezaplatí na daních, tak odtéká do zahraničí a všichni se nám smějou. My v podstatě jsme taková houba, kterou všichni ždímají, a doplácí na to jak státní rozpočet, protože má nízké příjmy, tak zaměstnanci, kteří si pak jdou pro ty dávky.

Já myslím, že tomu je potřeba udělat konec a nenavyšovat minimální mzdu jenom o ty drobky, ale nechat ji vyrůst pořádně. Protože je strašně nespravedlivé, že nás předběhly Slovensko a Polsko. Já se za to v podstatě stydím. Toto není správná cesta, to není správný koncept, jak zajistit lidem v této zemi dobrý život. A je také velmi špatně, že se zadlužujeme, abychom ušetřili firmy prostě před tím, aby musely navyšovat minimální mzdy.

To se nedá dělat dlouhodobě, prosím. Nemůže růst zadlužení České republiky na ta obrovská, astronomická čísla a zároveň tím říkat: Je to v pořádku, nenavyšuje mzdy. My potřebujeme zdravý vývoj české ekonomiky. My potřebujeme, aby rostly mzdy a státní rozpočet vybíral na daních i na sociálním a zdravotním pojištění. My se musíme vrátit zpět do normálu a neříkat firmám, že svět se přestane točit, a utěšovat je tím, že nemusí být konkurenceschopné. Svět se točí dál a koneckonců dnes ten návrh, evropský, o minimální mzdě, který jsme projednávali, tak ten říká padesát procent průměrné mzdy.

To je ten standard, který dokonce navrhla Evropská komise, a to není žádný levicový aktivista. To je prostě ten standard, který se považuje v Evropě za normální. A i kdyby minimální mzda rostla na těch 18 000, co navrhujeme jako sociální demokraté, tak je to 47 procent.

To znamená, že pokud pak za nějakou dobu projde ten evropský návrh, tak firmy bude čekat stejně skokový nárůst v řádu několika tisíců korun a to může být likvidační. Takže sociální demokracie upřímně říká: Pojďme to navýšit, dostáváme se z krize, máme tady 650 000 cizinců. Nikdy se nepropouštělo, když se minimální mzda navýšila, nikdy. Nenechte se tím strašit a pojďme ušetřit státnímu rozpočtu na dávkách. To je prostě absurdní mechanismus, abychom se zadlužovali kvůli tomu, že firmy neumí být konkurenceschopné a že nás dokonce předběhlo Polsko a Slovensko.

A ještě k těm zaručeným mzdám. Dnes má podle zaručených mezd prodavačka 18 500, podle zaručených mezd má mzdová účetní 20 500 a řidič autobusu 22 600. Chcete mi říct, že zaručené mzdy jsou problém v České republice? Nejsou. Naopak musí růst a musí růst minimální mzda.

A když se navýší minimální mzda na 18 000 k 1. lednu příštího roku, tak si polepší přes tři miliony českých zaměstnanců a všichni, kteří mají teď do 36 000, tak těm porostou mzdy a platy o tisíce. A to je naše představa sebevědomého, moderního Česka a pomůže také konsolidovat státní rozpočet.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak jestli teď mohu já… Děkuji. Tak především ty čtyři miliony zaměstnanců si polepšily díky zrušení superhrubé mzdy, pro které sociální demokracie nehlasovala, proti kterému byli zástupci odborů čili zástupci zaměstnanců, to je potřeba si tady říct, a že to bylo hnutí ANO a poslanecký návrh Andreje Babiše nebo pozměňovací návrh Andreje Babiše, který tento podvod na zaměstnancích, dlouholetý podvod, který znamenal, že zaměstnanci platili 20,1 procenta daň z příjmu, odstranil. A to si myslím, že je důležité, protože jim zůstalo v peněženkách sedm procent všem. Takže to je potřeba si připomenout. Takže určitě na zaměstnance jsme mysleli.

K minimální mzdě jsem řekla všechno, co jsem říci v tuto chvíli chtěla. Já samozřejmě, bylo by ode mne neprofesionální, abych tady házela nějakými ciframi. Já jsem profesionál, takže přijdu na vládu připravená. Přijdu připravená s ekonomickými argumenty, s grafy, se srovnáními tak jako každý rok. Tam řeknu svoje stanovisko a vláda jako každý rok rozhodne.

Chci zdůraznit, že podporuji růst minimální mzdy v rámci logických ekonomických kritérií, ale myslím si, že mnohem větší počin pro zaměstnance bylo zrušení superhrubé mzdy a v návaznosti na to, v rámci kompromisu nad balíčkem, i zvýšení slevy na poplatníka, což pomohlo nejen zaměstnancům, ale pomohlo to i osobám samostatně výdělečně činným. Děkuji.

Izabela Niepřejová, Česká televize: A prosím ještě v rychlosti jedna věc, o které jste nemluvila, a to je zmrazení platů státních úředníků. Protože vy jste, paní ministryně financí, dnes zopakovala, že to je věc, na které trváte, abyste udrželi schodek 390 miliard korun. Na druhou stranu paní ministryně práce říká, že alespoň o tu inflaci by ty platy růst měly. Tak mě zajímá, jestli jste to projednávali i se zástupcem odborů. A případně, paní ministryně práce, je možné, že by sociální demokracie nepodpořila návrh státního rozpočtu v případě, že by ať už navýšení minimální mzdy, nebo například zvýšení platů státních zaměstnanců zkrátka nebylo?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já asi začnu. Já jsem byla tázána jako první, takže odpovím. Ano, já jsem to uvedla, protože to má návaznost právě na zrušení superhrubé mzdy a zachování toho nárůstu, navíc ještě to zvýšení slevy na poplatníka. Platí to jak v roce 2021, tak v roce 2022. A protože my zatím podle predikce Ministerstva financí, která samozřejmě bude aktualizována a vydávána znovu v červenci, nepředpokládáme nějaký razantní nárůst dnes v národním hospodářství, tak si myslíme, že je to spravedlivé, aby všichni měli stejnou startovací pozici, a rozpočet je v tuto chvíli prostě nastaven tak, jak je.

Takže já skutečně kromě učitelů, o čemž se budeme bavit s ministrem Plagou, ale samozřejmě my jsme splnili závazek vůči učitelům, my jsme dodrželi to, že jsme slíbili, že v roce 2021 bude průměrný plat 45 000. On už je teď, podle skutků, více než 46 000. Ale budeme se o tom bavit, abychom tam zachovali nějakou trajektorii, protože já, jak je známo, jsem proti té novele zákona o pedagogických pracovnících, kde načetli Piráti návrh, aby rostly platy učitelům od roku 2022 zhruba o 19 procent, což by znamenalo u těch ostatních státních zaměstnanců nejen, že jim zachováme status quo, ale dokonce, že by došlo k propadu, protože jsou to kvazimandatorní výdaje.

Takže ano, já říkám, že cesta je restrukturalizovat státní správu, digitalizovat, takto rušit různé agendy. Příkladem je zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, což ušetří státnímu rozpočtu 500 úředníků. Samozřejmě v trajektorii pro rok 2022 je to 200 úředníků. Už to začalo v letošním roce tak, jak ta agenda se utlumuje a dovyřizovávají se spisy, které tam ještě jsou. To je prostě cesta a touto cestou musíme jít. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Středula k tomu.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já na příští týden svolám jednání o platech ve veřejné sféře. Je to kompetence má, ministryně práce a sociálních věcí, a budeme o tom navyšování jednat. Za sociální demokracii mohu říci, že je nepřípustné, aby těm lidem, kteří během pandemie zachraňovali stát, stáli v první linii, tak aby byly zmrazeny platy. To je naprosto neadekvátní reakce.

Nedokážu si představit, že zdravotníkům nic nedáme, že nedáme nic sociálním službám, že nedáme nic úřednicím na úřadech práce, které zachraňovaly přes Antivirus statisíce pracovních míst, zachraňovaly firmy před krachem. Nedokážu si představit, že nedáme nic policistům nebo hasičům. Je to nepřípustné.

Příští týden zahájíme to jednání a budeme hledat cestu, jak zajistit to, aby za covid nezaplatili ti, kteří si covid vlastně maximálně odpracovali a odedřeli. To by byl vrchol nespravedlnosti a sociální demokracie to nepřipustí. Myslím si, že musíme o tom jednat i ve vládě a pevně věřím, že cestu najdeme. A je skutečně důležité si porovnat všechny ty argumenty a najít v celém tom systému základní spravedlnost. My o to usilujeme.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já bych ještě zareagovala. Prosím, zdravotníky sem nepleťme. Zdravotníci nejsou hrazeni přímo ze státního rozpočtu, ale jsou hrazeni v rámci tzv. úhradové vyhlášky, to znamená z veřejného zdravotního pojištění. Rostly, a tyto správně, a je to velmi dobře, rostly i v letošním roce o deset procent a určitě o tom růstu se budeme dále bavit.

Sociální služby také rostly. Myslím si, že jsme schválili celou řadu mimořádných odměn. To je všechno v pořádku, ale peníze jsou jen jedny a musíme hledat možnosti v intencích státního rozpočtu tak, jak jeho možnosti jsou. Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Jinak ještě doplním, poslední věta. Já si myslím, že na zrušení superhrubé mzdy, což byl podvod pravice na lidech, s tím jsme všichni souhlasili. Nicméně ten způsob, jakým to proběhlo, je špatný. V době pandemie, v době bezprecedentního zadlužení snižovat daně lidem, kteří mají příjem 100 000 měsíčně a více, jako v tom opravdu Česko vyniká.

Kdyby se těmto super bohatým lidem nesnižovaly v době pandemie daně, tak jsme mohli mít právě na ty hasiče, policisty a pečovatelky. Takže bude nás čekat velmi podrobná debata po celé léto.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tady se nezlobte, já musím fakt ještě větu říct. My nechceme v této zemi, aby všichni měli stejný plat. Proto je logické, když někdo má menší plat, tak má menší daň, když někdo má větší plat, tak má větší plat. Možná je to představa mé vládní kolegyně, moje rozhodně ne. Děkuji.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Paní ministryně, to byla teď opravdu ukázka opravdu světová, protože nejsou stejné. Jestliže budete mít člověka s dvaceti tisíci a se sty tisíci, tak rozhodně výsledek zrušení superhrubé mzdy, které jste přijali, nebude znamenat stejný výsledek pro oba. Nebude. Prostě každý bude mít úplně něco jiného.

Vy jste podpořili ty nejbohatší a nezrušili jste superhrubou mzdu. Změnili jste daňový systém. Kdybyste ji chtěli zrušit a vrátit se zpátky, tak některým skupinám se musí zvýšit zdanění. To by bylo zrušení superhrubé mzdy, ale vy jste ji nezrušili. Vy jste udělali největší změnu.

Když jste říkala na adresu zrušení jedné z daní, tak jste neřekla, jaká je ta bilance. Vy jste připravila státní rozpočet o 19 miliard korun. Jen tak! Tak to prošlo. A ještě se zpětnou platností od 1. 12. roku 2019. Asi by bylo zajímavé zjistit, kdo tehdy měl daňovou povinnost v této souvislosti a převáděl tehdy nemovitosti a jaký to byl objem, ale nemám na to zdroje, takže si to nemůžu dovolit toto zjišťovat.

Takže jestli jsme něco superhrubou mzdou dosáhli a dalšími změnami, tak přesně tyto šílené deficity. A těm hasičům a těm policistům vzkazujete, že stačily dva a půl roku na to, nebo budou stačit dva a půl roku na to, abyste jim kompletní efekt zrušení superhrubé mzdy vymazali. A potom už budou jenom platit, jenom platit!

A zapomněla jste dnes říct, nebo dnes jste to řekla, ale ne tady, že jste řekla, že se předpokládá, že může dojít k zvýšení spotřebních daní. No, a kdo je zaplatí? Předpokládám, že spotřebitel, že se žádný dárce ze zahraničí nenajde, kdo nám tu ztrátu potom zaplatí.

Takže já se obávám, že ta situace je daleko složitější, daleko složitější. Nezjednodušujme tu situaci jenom na to, že si tady budeme říkat a podobně argumentovat, jak jsem to teď provedl já.

Je to diskuze o celém daňovém systému, jaký bude poměr mezi přímými daněmi a nepřímými daněmi, jaký bude poměr mezi zdaněním bohatství, a nebude, jaké budou daně firmám, a nebudou, zda budou, či nebudou nějaké položky, které budou uznané jako uznaný náklad a podobně.

To je tolik věcí, které s tím souvisí! Ale bohužel pan premiér dnes řekl, že přece to máme už diskutovat s další vládou. My budeme diskutovat s každou vládou, ty věci jsou tak vážné a tak ohrožující, že je potřeba se tomu skutečně věnovat a ty věci pojmenovávat.

A to, že budete mít mezi sebou politické subjekty souboje, to je zřejmé, ale tady se dostáváme do problémů, jak to napravit, abychom se dostali do normálního stavu a dále nezvyšovali deficity ve veřejných rozpočtech. To nás právě může táhnout k zemi a tam si můžeme způsobit svou vlastní, jen námi vyrobenou, krizi.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, další dotaz, ČTK.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já musím, prosím, reagovat na velmi nekorektní a velmi, velmi nejapnou poznámku stran, jestli daň zrušení z nabytí nemovitých věcí mělo někomu něco nahrát. Pokud máte takové informace, tak s nimi běžte, prosím, ven. Jinak mlčte. Protože to bylo velmi neslušné a velmi nekorektní a říkám to málokdy, něco takového, protože na tripartitě jste se choval korektně a já chci říct jednu věc…

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Protože se při projednávání…

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Mluvím já! Chci říct jednu věc. Zrušili jsme daň z nabytí nemovitých věcí a čtyři procenta z ceny nemovitostí zůstala lidem. Zůstala mladým rodinám, které nemusely si půjčit další peníze, když si kupovaly byt nebo když si kupovaly domek. To je potřeba si uvědomit. Takže těch 13 miliard, je to 13 miliard ročně, zůstalo v kapsách daňových poplatníků a věřte, že oni nejlépe ví, jak s nimi naložit.

Co se týče spotřebních daní, tam je jasně nastavená trajektorie. Ano, to je jeden ze zdrojů státního rozpočtu. Souvisí to se zdravím, je to daň z tabákových výrobků, je to daň z tvrdého alkoholu. Na úrovni Evropské komise se dojednává daň z plastových obalů, kterou také podporuji. Dále jednáme o dani globální, kterou podpořila teď i G7.

Takže to jsou určitě témata, která budou znamenat zdroje do státního rozpočtu. A samozřejmě mohla bych mluvit ještě další hodiny, ale začalo jednání vlády, takže už budeme asi muset hodně spěchat. Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já taky ještě velmi stručnou poznámku. Paní ministryně, myslím si, že nejapná poznámky byla ta vaše, když jste řekla, že progresivní zdanění rovná se záměr, aby všichni měli stejnou mzdu nebo plat. Tím jste ponížila vlastně celý daňový systém západní Evropy. Myslím si, že to nepatří na toto fórum.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, ČTK.

Kateřina Krausová, ČTK: Zeptala bych se k minimální mzdě. Ministerstvo práce v tom návrhu nařízení má v podstatě dvě varianty, nulovou a těch 2 800, nebo alespoň to, co je ve veřejném eKLEPu varianta nula a varianta jedna na těch 18 000, anebo nepřidávat. Takže jestli se budou ještě připravovat a rozpracovávat nějaké další varianty s nějakými dalšími propočty. A případně, jakou částku, pokud se to dá říct – vy jste sice zmiňoval různé obory a různé podniky, ale zhruba jaká je teda představa zaměstnavatelů? A potom ta druhá věc se týká fungování od července, ta epidemiologická pravidla. Shodli jste se na nějakém nastavení nebo na přípravě nějaké legislativy, která by zaměstnavatelům umožňovala rozhodovat v těch konkrétních provozech?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Zodpovím já. Je tam ale pouze jedna varianta a je to těch 2 800. Nulový růst nepřipadá v úvahu a my jsme v pátek zahájili mezirezortní připomínkové řízení, to znamená, čekáme připomínky a argumenty všech zúčastněných. Skutečně pracuje se tam pouze s jednou variantou, a to je nárůst o těch 18,5 procenta, což je 2 800 korun na 18 000 korun k 1. 1. příštího roku.

Co se týká té pandemické situace, také jsme se tomu věnovali. Byl to ten první bod. Řekla bych, že byl časově nejnáročnější. Dohodli jsme se na různých interních jednáních, zejména na úrovni zástupců sociálních partnerů, Ministerstva zdravotnictví, ale také Ministerstva práce a sociálních věcí tak, aby firmy mohly bez toho příslušného rámce také v létě, pokud budou cítit potřebu, testovat, pokud budou chtít být aktivní v očkování a podobně.

To znamená, tam vše běží a já za sebe cítím, jako ministryně práce a sociálních věcí, že jak zaměstnavatelům, tak zástupcům zaměstnanců poskytneme veškerou součinnost a ten prostor vidím zejména v právních výkladech.

Je to důležité a myslím si, že všichni mají ten samý názor, že pandemie není za námi, že ty zvěsti, které se k nám dostávají z celé Evropy o nabírající síle té mutace delta, a s přihlédnutím k tomu, jaké zkušenosti máme z léta minulého roku, tak je prostě obrovský varovný prst a myslím, že nás to bude opravdu ještě velmi zaměstnávat.

Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Tak pokud se týká té pandemie, tak tam jsme se dohodli na těch formách asi a je to otázka toho dalšího jednání. My samozřejmě chceme udělat všechno pro to, abychom ochránili ty naše podniky, ochránili naše lidi, aby se znova nerozmohl ten covid v té šíři tak, jak byl v té minulosti.

A zejména se to týká třeba testování, poněvadž potřebujeme, aby se testovalo, abychom mohli testovat dejme tomu i ty, kteří se vracejí teda ze zahraničí z těch dovolených, aby se to znova nezavleklo prostě sem do naší republiky a do našich podniků, protože to by byla další ekonomická ztráta, kterou už si nemůžeme vůbec dovolit.

Pokud se týká té minimální mzdy, toho návrhu, tak my pro ten příští rok vzhledem k tomu, jaká ta situace je složitá v některých podnicích, tak právě proto jsme chtěli, aby to navýšení byla maximálně o inflaci, která tedy bude v tom letošním roce. Takže to je naše stanovisko, samozřejmě s tím, to, co jsem říkal, že i ostatním podnikům říkáme, aby maximálně navyšovaly mzdy tam, kde můžou, aby po dohodě s odbory se dohodly na příslušných navýšeních a aby je realizovaly. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě paní Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Ne, já jsem chtěla poprosit, protože už musíme skutečně utíkat na vládu.

Kateřina Krausová, ČTK: Jenom poslední doplnění, týká se to, zmínil jste testování, je tam tedy nějaká dohoda na tom, že by se testy dál třeba proplácely? Nebo jak bude ten model fungovat?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Zatím v tuto chvíli není…

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Je to v gesci ministra zdravotnictví. On to připravuje a vlastně vede všechna ta jednání a včas se to dozvíte. Děkuju.

Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: My chceme, aby samozřejmě byly ty testy, aby byly propláceny.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já přesto ještě doplním: Zatím v tuto chvíli dohoda není, ale pevně doufáme, že se dohodneme, protože je to v zájmu všech. Děkuju, na shledanou.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme, paní ministryně nás opouštějí na jednání vlády a my tady ještě máme dotaz, pokud už není v sále, tak ještě od pana Ťopka prostřednictvím webexu. Tak, je tam pan Ťopek.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Slyšíme se?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano, ale málo. Přidejte.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Zkusím přidat. Jenom jeden velice krátký dotaz na pana předsedu Středulu. Není mi jenom jasné, jaký vy máte postoj k tomu návrhu na těch 18 000 korun. Jestli je pro vás, teď nevím, dostatečný, nebo jestli také se domníváte, že by se mělo přibrzdit… Kdyby vy jste měl navrhnout číslo, jaká by tedy za odbory měla být minimální mzda v příštím roce?

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: My jsme se vyjádřili, že souhlasíme s tou osmnáctitisícovou hodnotou, a už teď na tiskové konferenci jsem také řekl, že by vláda měla podle našeho soudu, protože je to pro vyjednávání, nepředpokládáme, že tato hodnota bude dosažena, a že bych rozhodně šel tím filosofickým pohledem na to, že by práce neměla být v žádném případě levnější, než je hranice chudoby pro jednotlivce.

To znamená, to je někde kolem té hranice 18 000, je to pod 18 000 korunami, máte 1 500 v čistém, takže nějaké 2 000. Takže by rozhodně měla cena práce být vyšší, než je hranice chudoby pro jednotlivce, ale je to na rozhodnutí vlády.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme, a to je z dnešní tiskové konference po tripartitě vše.