Aktuálně

19. 7. 202113:19

Ursula von der Leyenová v Praze oznámila schválení Národního plánu obnovy ČR

Předseda vlády České republiky Andrej Babiš se v pondělí 19. července 2021 v Praze setkal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která přijela oznámit schválení Národního plánu obnovy ČR. Společně navštívili budovu Státní opery a historickou budovu Národního muzea.

Předsedkyně Evropské komise v pondělí 19. července 2021 navštívila Prahu v souvislosti se schválením Národního plánu obnovy ČR. Ten je podmínkou pro čerpání finančních prostředků z nového Nástroje pro oživení a odolnost a obsahuje projekty v hodnotě 180 miliard korun.

„Jsem rád, že jsem dnes mohl v Praze přivítat předsedkyni Evropské komise paní Ursulu von der Leyenovou. Chtěl bych jí poděkovat za intenzivní spolupráci při přípravě českého národního plánu. Ten vznikal od podzimu loňského roku, je výsledkem řady konzultací s hospodářskými a sociálními partnery, dohody mezi jednotlivými resorty a spolupráce s Evropskou komisí. Byl o něj obrovský zájem,“ uvedl premiér Babiš.

Evropská komise dnes vydala kladné hodnocení plánu Česka pro oživení a odolnost. Jedná se o důležitý krok k tomu, aby EU vyplatila z Nástroje pro oživení a odolnost ve formě grantů 7 miliard eur. Těmito finančními prostředky se podpoří provádění klíčových investičních a reformních opatření nastíněných v plánu Česka pro oživení a odolnost. Tyto prostředky budou hrát klíčovou úlohu při pomoci Česku vyjít z pandemie covid-19 silnější. Více v tiskové zprávě Evropské komise.

„Evropská komise dává českému Národnímu plánu obnovy zelenou po důkladném zhodnocení a výborné spolupráci. Next Generation EU připravuje společnost na to, aby byla odolnější. Je to jeden z největších plánů obnovy na světě. Je to oživení, které Evropa a ČR potřebují,“ řekla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.

Česká republika prostřednictvím Národního plánu obnovy požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost v celkové výši 180 miliard korun ve formě grantů. „V plánu reflektujeme striktní požadavky na plnění příspěvku ke klimatickým cílům. Tam směřuje 41,6 % všech investic plánu. Na digitalizaci půjde 22,1 %,“ doplnil Andrej Babiš.

„Celý plán představuje základní stavební kámen pro naši obnovu a odolnost po pandemii v nadcházejících letech. Jeho příprava nebyla vůbec jednoduchá, ale to ještě obtížnější máme teprve před sebou, a sice jeho implementaci,“ dodal předseda vlády ČR.

„Plán obnovy je založen na dosahování výsledků. Obsahuje proto řadu milníků a cílů pro všechny oblasti plánu, včetně těch směřujících na průběh implementace a kontroly provádění plánu. V tomto směru není nikterak výjimečný, jedná se o požadavky, které jsou vlastní konstrukci plánů obnovy," doplnila bližší detaily státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Celé vyjádření státní tajemnice pro evropské záležitosti.

Reformy a investice, které jsou v Národním plánu obnovy obsaženy a které chce ČR díky prostředkům z Nástroje pro oživení a odolnost realizovat, jsou rozděleny do šesti pilířů:

Více informací k Národnímu plánu obnovy ČR na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Premiér Babiš jednal s Ursulou von der Leyenovou v budově Státní opery, společně si prohlédli také historickou budovu Národního muzea. Při nedávných rekonstrukcích obou budov totiž byly využity nejnovější technologie v oblasti energetické účinnosti a digitalizace, což ilustruje zaměření projektů obsažených v Národním plánu obnovy ČR.

„Jsem ráda, že jsem dnes měla možnost vidět renovaci klenotů z 19. století směrem k 21. století, ke klimatické neutralitě. Udělalo to na mě velký dojem a je to důkazem odhodlání České republiky pro udržitelnou budoucnost, kterou EU podpoří,“ uvedla Ursula von der Leyenová.

Státní opera jako jedna z prvních státních institucí začala s komplexním projektem energetických úspor. Projekt společnosti ČEZ ESCO ze Skupiny ČEZ započatý už v roce 2009 plní aktuální klimatické cíle Evropské komise představené v balíčku pod názvem „Fit for 55“. Celkem se za dobu existence projektu uspořilo přes 17 500 tun emisí CO2 a 57 000 m3 vody.