Tiskové konference

23. 8. 202115:59

Tisková konference po jednání vlády, 23. srpna 2021

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a předávám slovo vicepremiérce paní Aleně Schillerové.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila s agendou, která se buď přímo, nebo nepřímo dotýká Ministerstva financí. První bod, který byl schválen z té gesce Ministerstva financí, tak vláda schválila anebo zmocnila mne k tomu, abych vydala rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty v souvislosti s mimořádnou událostí. Týká se to prodloužení prominutí DPH na respirátory až do konce října, je to tzv. 21. generální pardon. Víceméně vychází to z doporučení ministra zdravotnictví, Ministerstvo zdravotnictví bude dál navrhovat, aby se v určitých oblastech nosily povinně respirátory, takže já děkuji všem výrobcům i distributorům, řetězcům, obchodníkům, že respektují toto prominutí, které už budu po několikáté podepisovat a nepromítají toto snížené DPH, respektive prominuté DPH pro sebe a naopak ho promítají do koncové ceny pro odběratele, tzn. pro zákazníky. Děkuji jim za to mnohokrát a podepíši a prodloužíme ho do konce října.

Další materiál, který byl předjednán na úrovni ministra zemědělství, když jsme spolu jednali o rozpočtu, tak je materiál, který se týká poskytnutí částky 1 miliardy na kompenzace škod, které souvisely s tornádem na území Jihomoravského kraje, ale i Ústeckého kraje, a týkají se škod v rostlinné a živočišné výrobě a potravinářství. Vláda schválila, že půjde na podporu 1 mld. z vládní rozpočtové rezervy, na které jsme se dohodli s panem ministrem Tomanem minulý týden. Stejně tak vláda schválila materiál, který jsme si vzájemně odsouhlasili s  ministrem Tomanem, na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Ze státního rozpočtu půjde částka dvou miliard, nicméně budou tam poskytnuty další prostředky, ať už z evropských peněz, nebo z peněz, které jsou v kapitole Ministerstva zemědělství, takže ta částka celkově vychází zhruba kolem, pro tu třetí fázi, zhruba kolem 12 miliard. Ze státního rozpočtu budou tam teď doplněny v tuto chvíli 2 miliardy. 

Další důležitý materiál, který vláda projednala, tak je navýšení rozpočtu, které souvisí s předsednictvím ČR v Radě EU od poloviny roku 2022. My už budeme poskytovat určité prostředky i v roce 2020 i 2021 a celkový rozpočet vláda schválila navýšit o 200 milionů na částku, která něco málo bude převyšovat tím pádem dohromady 1,4 miliardy korun, které budou poskytnuty na organizaci předsednictví a agendy, která s tím souvisí. 
Dále bych chtěla ještě upozornit na takovou, myslím si, že velmi pozitivní zprávu, že vláda schválila poskytnout Českému tenisovému svazu prostřednictvím Národní sportovní agentury peníze ve výši 65 milionů, bude to z vládní rozpočtové rezervy, je to na organizaci Mistrovství světa družstev žen v tenise, je to tzv. bývalý Fed Cup, kde je na spadnutí to, že bude organizován v Praze, což si myslím, že je velmi prestižní záležitost pro ČR a státní rozpočet se na tom bude podílet částkou 65 milionů, které byly dnes schváleny a budou poskytnuty, podepíšu rozpočtové opatření z vládní rozpočtové rezervy. Děkuji vám za pozornost.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mne. Na vládě jsme dnes diskutovali opětovně otázku vývoje epidemie nemoci covid-19 hlavně, pokud se týká vývoje v Evropě v tom období, které nás čeká po létě. Když se podíváte na situaci zejména v těch okolních státech, ale vlastně celá západní Evropa v tuto chvíli má zhoršující se trend. Před nějakým časem asi před měsícem, se začala ta situace zhoršovat ve Španělsku a nyní, podle dat  ECDC už je zhoršená i u našich západních sousedů v Německu, Rakousku a v pátek Robert Koch Institut vyhlásil 4. vlnu nebo začátek 4. vlny v Německu.

Z tohoto hlediska jsme se rozhodli po debatě s odborníky, panem profesorem Chlíbkem například za vakcinologickou společnost, diskutoval jsem to i s panem docentem Maďarem i s panem docentem Hajdúchem, že v tuto chvíli zatím odložíme zrušení úhrady testů na nemoc covid-19, tak jak bylo tedy původně plánováno od 1. září, vrátíme se k tomu podle vývoje té situace, ale právě vzhledem k té zhoršující se situaci obecně v západní Evropě, včetně Německa, kde se ta situace skutečně zhoršuje poměrně výrazně, a dá se předpokládat, že tak jak ta vlna jde od západu, a je to naprosto zjevné na té mapě Evropy, tak dříve nebo později se ta situace zhoršená projeví i u nás, tak zatím potřebujeme udržet ty testovací kapacity tak, jak jsou nastaveny. Takže proto v tuto chvíli vláda zrušila ten záměr nehradit testy z veřejného zdravotního pojištění na nemoc covid-19 ty preventivní testy, tak abychom tu situaci nepodcenili a nedošlo k tomu, že třeba nebudeme mít kompletní obrázek o epidemii v ČR.

V tuto chvíli ta testovací kapacita je stále velmi vysoká, tzn. ten obrázek je dobrý, víte, že ta data zveřejňujeme každý den a že situace se naštěstí zatím nijak zásadně nezhoršuje, ať už jde o incidenci anebo, což je velmi důležité, o hospitalizované pacienty, ale právě vzhledem k tomu vývoji na západ od našich hranic, a k tomu postupu té pandemie Evropou, tak se obáváme, že by toto skutečně mohlo mít efekt v tom, že by případně došlo k tomu, že ta testovaná kapacita se sníží a nemuseli bychom tu potažmo začínající další vlnu  covidu zachytit včas i vzhledem k nárůstu počtu případů po létě atd. Takže tolik jenom k tomu, proč vlastně došlo k té změně toho rozhodnutí. Ta situace je velmi dynamická, když se podíváte na ta data, tak ona se skutečně vyvíjí prakticky každým dnem. A znovu opakuji, v pátek, a to bylo i prezentováno v médiích, Robert Koch Institut vyhlásil 4. vlnu v Německu, takže to vše musíme brát do úvahy, a proto nyní tedy to opatření zatím odkládáme podle vývoje epidemiologické situace. Děkuji za pozornost. 

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Vicepremiér pan Karel Havlíček.   

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, já když jsem nastupoval na Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak jsem ještě s Asociací malých a středních podniků a živnostníků přinesl plán na zavedení mistrovské zkoušky, popravdě byl to můj požadavek už v rámci zaměstnavatelských aktivit a jsem rád, že po dvou letech náročných diskusí, připomínkových řízení a hledání optimálního modelu, jak mistrovskou zkoušku pro české řemeslníky připravit, jsme ve finále. Vláda dnes přijala návrh zákona na mistrovskou zkoušku, v zásadě se bude jednat o pokračování určité tradice tzv. mistrů řemesel, mimo jiné i v celé řadě zemí na západ od nás se ta tradice udržela, ale nejedná se pouze o nostalgii, jedná se o v uvozovkách jakýsi doktorát řemeslníka, nejvyšší možné ocenění, které bude dobrovolné, tzn. nijak to negativně neovlivní množství řemeslníků nebo pracovníků, kteří jdou do této profese, ale bude to současně známka té nejvyšší kvality, což nepochybně bude oceněno jak odbornou veřejností, tak společností kolem daného profesního zaměstnance nebo živnostníka, řemeslníka a samozřejmě ocení to i zákazník a předpokládáme i v budoucnu veřejná sféra. 

V každém případě režim bude takový, že gestory je Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství s tím, že pod nimi budou organizovat tyto mistrovské zkoušky zákonem zřízené komory, konkrétně Hospodářská komora a Agrární komora, a ten dotyčný řemeslník bude muset prokázat to, že je schopen vytvořit mistrovské dílo ve spolupráci se svým cechem, následně že je schopen řídit práci při přípravě takového mistrovského díla, třeba několika zaměstnanců, a současně že je schopen vést tu základní ekonomickou agendu. 
Tak to je první slib, který byl. Další slib, který jsme dávali jako vláda, byl z oblasti silnic, dálnic a obchvatů zjednodušeně řečeno, jednoho z největších investorů v ČR, a to je Ředitelství silnic a dálnic. Podotýkám, že se jedná o instituci, která je v současné době jako příspěvková organizace pod Ministerstvem dopravy, a že tento investor jakožto příspěvková organizace investuje 62 miliard korun. Toto je skutečně už překonaný model, sesterská organizace Ředitelství silnic a dálnic, což je Správa železnic, už je převedena do jiného režimu, který zákonem spadá pod státní podnik, byť funguje jako státní organizace, ale to je de facto totéž, takže jsme se rozhodli, že i Ředitelství silnic a dálnic převedeme, transformujeme, a to zásadním způsobem. Mění se kompletně organizační struktura Ředitelství silnic a dálnic a z příspěvkové organizace se stává anebo stane v momentě, kdy to projde zákonem, státní podnik.

Co to přinese. Za prvé daleko lepší plánování pevných příjmů, protože cílem je, aby v čase, v té druhé fázi se příjmy, které půjdou z aktivit spojených s dopravou, rovnou dávaly právě do tohoto státního podniku. A hlavně zásadním způsobem chceme omezit tzv. outsourcing. Jedná se zejména o projektování, jedná se o stavební dozory apod.

Jedná se o natolik klíčovou a zásadní společnost v České republice, která kapacitně je na absolutní hraně včetně motivace pracovníků a získávání pracovníků, a právě proto, protože není schopná je získávat v rámci současného režimu, tak ji převádíme do režimu státního podniku. Jenom podotýkám, že ještě před několika lety disponovala rozpočtem Ředitelství silnic a dálnic řádově 25 miliard korun, dneska jsme na 62 miliardách a tempo investic do dopravní infrastruktury je skutečně enormní, chceme v tom pokračovat, a i proto musí být na to tato organizace dostatečně vybavena. 

A dovolte mi, abych krátce ještě představil společnou změnu, kterou jsme připravili ve spolupráci Ministerstva dopravy a Ministerstva práce a sociálních věcí, určitě mě doplní ještě paní ministryně, ale principiálně se jedná o změnu směn a odpočinku strojvedoucích, čímž navazujeme na poměrně zásadní koncepci vyššího stupně zabezpečení železnic v České republice. Toto je projednáváno na tzv. bezpečnostní komisi pro železnice, která začala fungovat ihned po nešťastných dopravních nehodách v roce 2020, a tato komise složená z nejvyšších odborníků na železnici, ale současně i odborů, připravila kompletní jízdní řád zavádění ETCS, což je nejvyšší stupeň zabezpečení až do roku 2035 včetně časového harmonogramu, finančních rozpočtů a současně produktového řešení tzv. stupně zabezpečení ETCS od toho nejvyššího po ten nejnižší, od těch prioritních tratí až po tratě lokální.

Současně se tento materiál zaobírá zrychleným výdajem nebo zrychlenými výdaji na zabezpečení přejezdů, a to konkrétně pěti set přejezdů, které měly být původně do roku 2027, budou do konce roku 2022. A současně řeší i některé legislativní záležitosti a ty jsou právě spojeny s tímto nařízením, zjednodušeně řešeno vyšší doba odpočinku a jiný režim směn včetně dělení směn. Takže je to krok, který jsme slíbili, a jsem rád, že jsme ho rovněž měli možnost naplnit. Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji, dobrý den, ještě jednou. Já doplním ještě pana ministry Havlíčka, co se týká těch přestávek strojvedoucích. Je to dobrá zpráva pro sedm tisíc strojvedoucích v České republice. Víte, že takto kvalifikovaných lidí máme málo. Těch dopravců nebo počet dopravců se zvyšuje, a proto je na strojvedoucí vytvářen obrovský tlak a oni často nemají ty potřebné přestávky. Myslím si, že to je dobrý pokrok v rámci možného. To navýšení vlastně povinné přestávky mezi směnami ze šesti hodin na sedm hodin je podle nás krok správným směrem, také to, že ta třináctihodinová směna může být zvýšena jenom o tu dobu trvání režijní jízdy, je také správně, plus stále platí ten maximální strop patnáct hodin. Strojvedoucí skutečně toho mají velmi mnoho a my víme, protože do gesce MPSV spadá obecně problematika BOZP, že to je věc, která je urgentně k řešení, a proto jsme rádi, že ten společný návrh dnes vláda schválila. 

Další věc, která byla z dílny MPSV dnes vládou na můj návrh schválena, tak bylo dofinancování tzv. ZDVOPů, lidově řečeno Klokánků. To jsou zařízení pro děti vyžadující okamžitou péči. Víte, že to děláme od roku 2018, tzn. po čtvrté dnes vláda schválila návrh MPSV, abychom dofinancovali provoz těchto zařízení. Pevně doufám, že to je naposledy, protože v Senátu leží systémový návrh, to znamená změna legislativy, která už přichází s tím uceleným řešením. Celková výše prostředků, nebo objem prostředků, které očekáváme, že budou vynaloženy, je 62 milionů korun a ta částka se zvýší za obsazené lůžko o 13 200 korun, tzn. celkově dostanou ZDVOPy 36 000 za obsazené lůžko, a to je přesně i ta částka, která je obsažena v té novele zákona o sociálně právní ochraně dětí, kterou by měl 9. září schválit Senát. Bude to konečně valorizace daná v zákoně a víte, že ty částky se nenavyšovaly osm let. Bylo to velmi složité, byl to velmi náročný legislativní proces a já z toho mám radost. Dnes vláda tedy schválila dofinancování mimo ten zákon vlastně pouze přes dotační program. Je to důležitá věc, protože právě děti v náhradní rodinné péči si zaslouží naši pomoc co nejvíce.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, vaše dotazy, Česká televize, prosím.

Jakub Pacner, Česká televize: Chtěl bych se zeptat na to navýšení rozpočtu našeho předsednictví Evropské unie o těch 200 milionů korun. Nakolik to bylo nezbytné? Hovořilo se o tom, že některé úkoly bychom nemohli splnit, které vyplývají z toho předsednictví, případně, kterých úkolů se to týkalo, těch, které bychom nemohli splnit kvůli nedostatku toho, těch peněz z rozpočtu?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak ono se to úplně nedá tak jednoduše říct, které konkrétní, ale po posouzení, protože jednaly všechny resorty a zastřešoval to, toto jednání Úřad vlády a byly prostě znovu probrány personální kapacity, technické kapacity, to, co všechno bude potřeba k realizaci českého předsednictví a ta částka byla jakýmsi kompromisem. Takže tam nebyl jeden, dva, tři věci, ale prostě zejména Ministerstvo zahraničních věcí, Úřad vlády, které budou nosnými částmi pro realizaci českého předsednictví, byly ty, které nárokovaly si vyšší částky. Takže já vám nemohu říct přesně, které by to byly, ale ohrozilo by to to, že to předsednictví by nebylo na takové úrovni, jaké si představujeme, aby reprezentovalo Českou republiku.

Jakub Pacner, Česká televize: Co se týče víkendových výroků prezidenta republiky směrem k BIS, tak premiér Andrej Babiš, podle informací, měl o tom s vámi dnes mluvit, měl vás, řekněme, seznámit se situací, zaznělo tedy od premiéra něco k tomu, co prezident řekl směrem k BIS, k panu Koudelkovi, k těm odposlechům?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Na vládě to nezaznělo. Zaznělo to na části přípravné, kde seděli ministři za hnutí ANO, kde pan premiér nás informoval, že pokud na to téma někdy s prezidentem mluvil, ale neprobírali jsme konkrétně to téma, tak nikdy u toho nebyl nikdo přítomen než oni dva.

Jakub Pacner, Česká televize: A bude se tím nějak vláda zabývat nebo absolutně je mimo gesci vlády tady toto.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Vláda to dnes neřešila a domnívám se, že vláda na tohle nemá žádný vliv, tzn. jde to mimo její kompetenci.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji.

Jakub Pacner, Česká televize: Ještě bych se zeptal, pardon, ministr zahraničí Jakub Kulhánek, informoval vás nějak, nechám na vás, kdo z vás odpoví, o situaci v Afghánistánu, o evakuacích?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, dnes to vláda neřešila.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, televize Nova.

Háta Sassmanová, TV Nova: Dobrý den, já bych se chtěla doptat k tomu bezplatnému testování od prvního září. Zdali se to nějak promítne do testování ve školách? Jestli např. je ve hře varianta, že tedy nebude pouze třífázové, ale budou se ty děti testovat na nějaké pravidelné úrovni, děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak to jsou dva odlišné světy, řekl bych, testování ve školách je hrazeno ze státního rozpočtu. Jsou to testy nakoupené ze státního rozpočtu a nikoli z veřejného zdravotního pojištění. A tam stále platí to, co jsme říkali, budou ty první tři fáze, tři vlny testování plošného, a pokud se ukáže, vlastně to testování končí 9. 9., pokud se ukáže, že ty záchyty jsou minimální, tak v testování pokračovat nebudeme. Pokud by se ukázalo, byť třeba regionálně, že ty záchyty jsou významnější, pak bychom v tom testování pokračovali, ale jinak ta strategie se nemění. Tady skutečně jde o to plošné, řekněme, preventivní testování pro cestování apod., kdy je pravdou, že ta původní myšlenka byla taková skutečně motivace k očkování, což samozřejmě nadále platí, na druhou stranu my nemůžeme ignorovat tu situaci, která se děje v Evropě, je naprosto zjevná a ta nákaza se Evropou šíří a v tomto směru tedy by v tuto chvíli bylo rizikem, pokud by nějak výrazněji poklesly testovací kapacity.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, televize Prima.

Josef Mádle, CNN Prima News: Dobrý den, pane ministře, také mám dotaz k tomu testování. Jak je to nebo jak to bude s testováním ve firmách? Bude stát to tedy proplácet firmám, bude to povinné, jak často atd.?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: V tuto chvíli nepředpokládáme, že bychom zavedli plošné povinné testování ve firmách. Experti, když to probírali už před časem, se shodli, že plošné testování má smysl, pokud by celoplošná incidence byla nad 75 pozitivních na 100 000. Dneska stále jsme kolem 12 na 100 000. Takže v tuto chvíli to na pořadu dne není. To, že některé firmy dobrovolně testují, to samozřejmě mohou, ale že by to bylo nakázáno plošně všem firmám tak, jak jsme to viděli na jaře, tak to v tuto chvíli na stole není. Já budu mít setkání se zástupci zaměstnavatelů, se Svazem průmyslu a dopravy, s Hospodářskou komorou ke konci srpna, takže určitě to tam zhodnotíme a ta situace je velmi dynamická. Když se skutečně podíváte na ta data i třeba i v Německu, mění se to prakticky každým dnem. Takže uvidíme, já nechci říkat, co bude třeba v září, na konci září, ale v tuto chvíli podle té incidence tak, jak ji vidíme tak to plošné testování nařizovat nebudeme.

Josef Mádle, CNN Prima News: Jenom vás ještě poprosím o rekapitulaci, kolik tedy testů měsíčně mají možnost lidé preventivně využít?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tady se nic nemění v zásadě. Ono nebylo ještě vydáno ani to nové opatření, pouze ho vláda projednávala, takže vlastně pouze se stalo to, že nadále platí to platné mimořádné opatření i po 30. 8., 31. 8. pardon, tzn., že budou hrazeny dva PCR testy a čtyři antigenní testy.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já bych to jenom doplnil, s dovolením, ohledně těch firem. Snažím se každý týden s několika průmyslovými podniky potkat i se zaměstnanci a dneska je to tak, že celá řada průmyslových firem a nejenom průmyslových, ale i třeba větších obchodních firem i třeba menší jsou mezi nimi, tak stále ještě testuje. Oni testují, řekněme, tak, že jim stačí současný režim čtyři plus dva, protože to je zdarma, čtyři antigenní, dva případně PCR. V drtivé většině se ti zaměstnanci do toho v uvozovkách vejdou, tzn. ty firmy je mohou testovat zdarma, což je důležité stále opakovat, za předpokladu, že se nepřekročí ten limit šesti testů na jednoho pracovníka celkem v tom měsíci. A mohou to testovat buď tak, že se domluví s nějakým mobilním týmem anebo, že ti zaměstnanci chodí běžně do testovacích center, případně využijí tedy někde v nemocnicích PCR centrum.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, Český rozhlas.

Jana Čermáková, Český rozhlas: Dobrý den, já bych měla dotaz na paní ministryni Schillerovou, paní vicepremiérko, chtěla jsem se vás zeptat, jestli jste dnes na vládě probírali otázku jihomoravského Finančního úřadu v Brně?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano.

Jana Čermáková, Český rozhlas:  A pakliže ano, tak jak to dopadlo? Jaká se schválila varianta? Jestli bude sídlit v jednom zrekonstruovaném sídle nebo na více místech? Kolik to bude stát? A kdy se počítá s investicí a přestěhováním úředníků a vůbec, proč se k tomu kroku přistupuje? Jestli se ušetří státu ve finále peníze?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano, vydržte, hned to bude, to je mně blízké, protože, jednak protože je to Jižní Morava, jednak protože jsem tam strávila dvacet pět let svého života. Vláda to schválila, schválila to v části bez rozpravy, tzn., že ten materiál byl vzat na vědomí tak, jak byl, tak, jak byl předložen. Věřte, že to tam dobře znám a myslím si, že ten původní záměr, takže v roce 2017 předpokládal bezodkladný převod areálu Trávníčkova na ulici Trávníčkova a následnou přestavbu stávajících nemovitostí, ale nakonec bylo zjištěno, že je třeba vytvořit celkem funkčních nových 660 nebo vytvořit prostory ne pro nových, abyste se nelekli, ale pro celkem 670 funkčních míst. Předpokládané výdaje byly původně 667 milionů včetně DPH, na základě proběhlé soutěže o návrh byly výdaje záměru upřesněny a nyní činí 984 milionů včetně DPH. 

A protože vlastně všichni jsou povinni teď v rámci post-covidové situace dosáhnout maximálních úspor, tak počítá Finanční správa s úspornou zúženou variantou nebo počítáme, která ovšem nepředstavuje ideální řešení, ale nedá se nic dělat, musíme se všichni uskrovnit, a ta počítá s primárním vyřešením dislokací těch složek, které jsou umístěny v komerčních nájmech tak, abychom dál neplatili komerční nájmy. Bude tedy realizována rekonstrukce areálu Trávníčkova a nástavba budovy Příkop 8, což je vlastně tzv. byznys nebo IBC byznys centrum v Brně, a v rámci té nástavby dojde k renovaci obvodového pláště stávající budovy, což z velké části lze realizovat z dotačního programu Evropské unie. Takže odhadované náklady na realizaci zúžené varianty jsou 615 milionů nakonec včetně DPH a návratnost investic je počítána na čtrnáct a půl roku. V tomto případě tedy bude zajištěna, bude teda nutné zajistit potřeby, v podstatě umístí se tam 465 funkčních míst pro útvary umístěné v komerčních nájmech, to je třeba Odvolací finanční ředitelství a další útvary. Odvolací finanční ředitelství to je 253 systemizovaných míst, Územní pracoviště Brno 3, to je 161 systemizovaných míst, složky Generálního finančního ředitelství a Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj 21 systemizovaných míst a složky Ministerstva financí, které jsou zde dislokovány, 16 systemizovaných míst, což i s rezervou v počtu 26 znamená potřebu těch 360 funkčních míst. Takže toto je varianta, kterou vláda v části bez rozpravy schválila.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády:  Děkuji, Hospodářské noviny.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, já bych měl dotaz na vás, pane vicepremiére, k těm mistrovským zkouškám, jestli jsem to dobře nazval, ty většinou slouží k tomu, aby se ti, co je složí lépe, uplatnili na trhu práce, ale právě řemeslníci nemají s tímhle tím problém, naopak trh práce má problém s tím, že jich je nedostatek, tak se chci zeptat, k čemu vlastně to bude sloužit tyhle ty mistrovské zkoušky a jestli to je to, co trh řemeslné práce potřebuje v současné době?
 
Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ono to není jenom o množství těch řemeslníků, ale  o jejich kvalitě, tím, že je dneska na trhu celá řada tzv. hodinových manželů, nic proti tomu, každý může dneska provozovat svoji živnost, pokud to dělá pod živnostenským úřadem, jak je libo, ale z ohledem na zákazníka je to tak, že ne vždycky se je schopen zorientovat, jestli prostě je schopen třeba nějakou vyšší řemeslnou činnost, kterou si objednal, získat skutečně od někoho, kdo to zvládne dobře včetně určitých garancí a tak dále. Takže mistr řemesel není nic povinného, ale v tuto chvíli už je několik set zájemců o toto a chtějí jasně deklarovat to, že jsou v tom cechu, obecně, nemusí být členem cechu, ale v té profesní skupině, že skutečně patří mezi ty nejlepší, a pokud toto prokáže, tak se tím může kdekoliv prokazovat a určitě v rámci zakázek to bude sehrávat svoji roli.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji, jenom ještě se zeptám na jednu věc, vy jste uvedl, že teda kdo bude chtít mít tento titul nebo jak to nazvat, tak bude muset předvést nějakou mistrovskou zkoušku, předvést mistrovské dílo před komisí asi z Hospodářské komory jste říkal, nedovedu si to úplně představit, jak to bude vypadat, jak třeba instalatér bude teda před nějakou komisí umět dokázat, že skutečně dovede ty trubky nějak pospojovat a zavést někam vodu?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak toto je všude ve světě, ale pozor, není to tak, že někdo přijde s tou trubkou v uvozovkách před komisi a tam to bude předvádět. Pochopitelně to dílo se bude moci dělat, předpokládá se to například v té profesi, kterou jste říkal, na místě samém, to znamená vlastně komora, to zaštiťuje, ale řemeslný cech, konkrétní třeba v tomto případě cech topenářů, bude na místě a vlastně společně vlastně dohlédnou na to, jak to dílo vypadá, zkontrolují to, změří to případně atd.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády:  Děkuji, TV Seznam, prosím.

Alžběta Kvitová, TV Seznam: Dobrý den, já mám dotaz na vás, pane Vojtěchu, já bych se chtěla zeptat na něco k očkování, dnes odborníci doporučili očkovat třetí dávkou proti covidu chronicky nemocné, taky lidi, kteří jsou ve zdravotnictví a neprodělali covid, a taky seniory nad 65+, chtěla bych se zeptat, kdy je tady toto u nás aktuální a co na tuto radu odborníků říkáte?
 
Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak já jsem si přímo tu radu vyžádal, takže samozřejmě jsem ji viděl, jsou to 4 odborné společnosti, takže bezesporu to stanovisko má svou váhu, není tam jenom Česká vakcinologická společnost, ale jsou tam i imunologové, epidemiologové a ještě jedna, infektologové, pardon. Takže myslím si, že skutečně to stanovisko svoji váhu má, dneska jsem ho obdržel, jednala o tom i Klinická skupina, a platí to, co jsme i avizovali, že do konce srpna chceme mít finální stanovisko k tomu, jak postupovat s očkováním v tom podzimním období, tedy primárně samozřejmě, řešení té tzv. 3. dávky potažmo buster dávky, posilující dávky očkování, pro ty skupiny rizikové zejména, takže toto je, řekněme, jeden ze střípků pro to rozhodování Ministerstva zdravotnictví. Takže já jsem určitě za to stanovisko vděčný, má svoji váhu a určitě s ním budeme pracovat a znovu, chtěli bychom do konce srpna toto mít hotové.

Alžběta Kvitová, TV Seznam:  Ještě bych se chtěla zeptat na jeden dotaz buď pana Havlíčka, nebo případně paní Schillerové, zda jste projednávali, případně schválili Výroční zprávu o situaci migrace a integrace cizinců za loňský rok? Děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Jste nás zaskočila, podíváme se do části bez rozpravy, určitě nebyla v části s rozpravou, teď to hledám.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já se dívám taky tady teď v rychlosti, ale nediskutovalo se o tom a nemám to zde.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: 21, vydržte, Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2020 byla schválena v části bez rozpravy, nediskutovalo se o ní, díky.
 
Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, pane ministře Vojtěchu, já bych se chtěl zeptat nakolik vlastně při vašem rozhodování o třetím očkování budou hrát roli to, že veřejnost je ovlivňovaná zprávami o tom, že klesá účinnost té vakcíny, to že vlastně lidé můžou mít obavy, jestli se budou očkovat po čtvrté a po páté, a že bude i na dále klesat účinnost té vakcíny. A zároveň jsou hlasy ze světa, že nejdříve má dojít k naočkování lidí v těch zemích, které tak dobrou proočkovanost nemají, než my budeme očkovat potřetí, po čtvrté, po páté atd. A druhá věc, když se podívám trošku do toho, jak to vypadá v reálném světě, určitě si musíte všimnout toho, že i v místech, kde mají lidé nosit respirátory, tak někteří lidé odkládají ty respirátory, nebo nosí roušky a nosí je takovým způsobem, že mají ty roušky zavěšené pod nosem, jsou i dokonce místa, kde je nenosí, třeba na filmovém festivalu je nenosí ministři. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli, pane ministře, zvažujete nějakou úpravu těch opatření, když lidé v návaznosti na to, jak přibývá počet očkovaných, v návaznosti na to, jak dlouho už trvají ta opatření, se k tomu chovají, i při vědomí, že jim nikdo nedá žádnou tu pokutu, že je nikdo nekontroluje, že byste to prostě upravil? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Děkuji za dotaz, tak určitě jste viděl na fotografiích, že já jsem respirátor v sále hotelu Thermal nasazený měl po celou dobu, samozřejmě je pravdou, že při tom zahájení ne všichni toto dodržovali. Ale zase objektivně řečeno, já jsem pak byl i na návštěvě standardních produkcí mimo to slavnostní zahájení, na filmových představeních a musím říct, až mě příjemně překvapilo, jak vlastně to dodržování bylo velké ze strany lidí. Byl jsem na jednom filmu opět ve velkém sále hotelu Thermal, kde je asi 5 000 míst možná nějaké takové číslo, a skutečně tam všichni prakticky měli respirátor nasazený. Takže já bych neřekl, že je to úplně černobílé a sám jsem to viděl na vlastní oči. Ano, to zahájení šťastné nebylo, vím, že se tím zabývá i hygienická stanice, ale pak v průběhu toho festivalu, a i v rámci těch společných prostor jsem tam procházel a skutečně lidé dodržovali poměrně hodně nošení respirátorů. 

Takže černobílé to určitě není, ano, máte pravdu, že v některých těch případech tomu tak není, a občas jezdím i tady tramvají, tady v Praze, samozřejmě je to Praha, také tedy vidím v 99 %, že lidé respirátory nosí, takže asi záleží také podle regionů, ta situace je jaká je, ale neviděl bych to úplně černobíle. Ono také samozřejmě ta situace se změní možná v podzimním období se změnou počasí, nedej bože i s nějakým třeba zhoršením té situace, takže já bych v tuto chvíli ta opatření držel, uvidíme, jak se situace bude vyvíjet, je to nějaké základní hygienické bariérové opatření a myslím si, že podzim může být v tomto směru dosti jiný. Ono teď to opatření rušit, a myslím si, že tu zkušenost také už máme z minulého roku, jakmile to opatření unblock zrušíte, tak pak ho případně, kdybychom potřebovali znovu zavádět, je mnohem komplikovanější, takže proto si myslím, že my bychom nyní, alespoň to základní opatření, nebo ta základní opatření, která platí, měli mít zachována.

Pokud jde o očkování třetí dávkou, ano, já znám názor Světové zdravotnické organizace, která samozřejmě má svou roli v tom globálním hledisku, myslí samozřejmě na státy, které jsou méně rozvinuté, kde se lidé dostávají hůře k vakcínám. Na druhou stranu  v tomto směru Česká republika se projevila jako solidární stát, víte, že jsme schválili darování vakcín, a nejenom Česká republika, ale i další země Evropské unie, celá Evropa se zavázala k tomu, že bude darovat 100 milionů vakcín do těchto rozvíjejících se států v Asii atd. v Africe, takže myslím si, že v tomto směru jsme solidární, ale musíme samozřejmě řešit situaci, která je u nás, a z těch dat, která vidíme třeba i v jiných zemích, tak skutečně se zdá, že u těch lidí, kteří mají zhoršenou imunitu obecně, jsou tzv. imunokompromitovaní, jsou to lidé, kteří zkrátka obecně mají problém se chránit proti třeba nějakým jiným i onemocněním, tak ta 3. dávka svůj smysl dává. Proto jsem si i vyžádal ono stanovisko, ono určitě nepůjde o plošné přeočkování, ani to stanovisko o tom v tuto chvíli nemluví České vakcinologické společnosti a dalších. Jde skutečně o ty rizikové skupiny a u těch ostatních, což je zbytek společnosti, tam si myslím, že ještě nějaký čas to bude trvat, než by se případně k nějakému plošnému přeočkování došlo. Takže za mě si myslím, že to na místě je. 

Jestli se ta situace bude vyvíjet tak, že budeme třeba za rok potřebovat čtvrtou dávku, já nevím, nikdo to neví, stále musíme si uvědomit, že ta nemoc je velmi nová, známe ji všeho všudy nějaký rok a půl, ani ne ještě dva roky to nejsou od prvních případů potvrzených, takže i v tomto směru, zkrátka ta data stále jsou sbírána, stále jsou vytvářeny nové klinické studie, takže v tomto nedokážu říci, jaká situace bude za rok, ale teď podle těch informací, které máme k dispozici, tak se zdá, že skutečně ta 3. dávka, ta posilující dávka pro ty rizikové skupiny smysluplná být může. Samozřejmě bude to na bázi dobrovolnosti, opět nebude to povinné dostat 3. dávku, bude to dobrovolné, ale celá řada lidí, kteří mi třeba píšou, skutečně rodiče nebo lidé, kteří mají třeba nějaké blízké, kteří mají tento problém s imunitou, jsou nějak oslabeni, jsou po transplantacích a podobně, tak o to zájem projevují, takže v tomto si myslím, že bychom neměli tomu bránit.
 
Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ještě poprosím dotaz přes videokonferenci Seznam Zprávy.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Já budu mít jenom krátký dotaz na pana ministra Vojtěcha, a to k tomu testování bezplatnému, vy jste řekl, že by bylo rizikem, když by výrazně poklesly testovací kapacity od září. Chci se zeptat, vy jste tohle to nevěděli už v pátek, kdy jste oznamovali, že testování bude zdarma jenom pro děti do 18 let a lidi, kteří si seženou potvrzení? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak vláda to schvalovala nebo projednávala ve čtvrtek, před tím to projednávali před měsícem, takže je to nějaký proces, ale znovu říkám, když se podíváte na ta poslední data v Evropě, a právě páteční prohlášení Robert Koch Institut, to je něco, co musíme určitě zvážit. Ano, my jsme od začátku viděli, že jsou pro a proti. To pro této změny je, že lidé budou více motivováni se nechat naočkovat, což byla ta původní myšlenka. To proti je, že zkrátka může dojít k tomu snížení počtu testů a testovacích kapacit, a vzhledem k situaci a i po konzultaci s dalšími odporníky, znovu říkám, přes víkend jsem komunikoval i s panem profesorem Chlíbkem, panem docentem Maďarem, docentem Hajdúchem a dalšími, tak všichni se vyjádřili v tom směru, že v tuto chvíli by bylo rozumné vzhledem k tomu vývoji v západní Evropě a v Německu, u našich nejbližších sousedů, v Rakousku, kde je to riziko samozřejmě převalení se té nákazy k nám je bezesporu poměrně výrazné, tak zatím toto opatření odložit. Takže takováto je ta debata i na té odborné úrovni, není to čistě nějaké politické rozhodnutí.
 
Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády:  Děkuji, to je z dnešní tiskové konference vše, děkujeme za pozornost a přejeme vám hezké odpoledne.