Tiskové konference

30. 8. 202116:21

Tisková konference po jednání vlády, 30. srpna 2021

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády, s výsledky vás seznámí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, dobrý den. Dnes zasedala vláda, která neměla příliš mnoho bodů na programu. Já jsem zařadil několik bodů z covidové agendy, které z mého pohledu jsou v tuto chvíli velmi důležité.

Jednak vláda schválila dvě mimořádná opatření, která se týkají testování v dlouhodobé péči a sociálních službách. V zásadě vycházíme z určité premisy, kdy podle vývoje i v okolních zemích předpokládáme, že může dojít k určitému zhoršení epidemiologické situace v České republice, a právě poskytovatelé zdravotních služeb poskytujících dlouhodobou lůžkovou péči nebo sociální pobytové služby jsou dlouhodobě identifikováni jako asi nejrizikovější vzhledem ke struktuře klientů a pacientů, kteří jsou zde hospitalizováni, potažmo tedy o které je zde pečováno.

Taktéž víme, že proočkovanost zejména personálu, který pracuje v těchto zařízeních, není úplně na takové výši, jak bychom si asi představovali. Takže proto jsme se rozhodli přijmout toto preventivní opatření, týkající se tedy povinnosti testování. Není to úplně nic nového, protože tento režim byl nastaven již v jarním období například, a bude to fungovat tak, že každých minimálně sedm dní, jedenkrát za sedm dní bude muset tedy buď zaměstnanec, který není očkován nebo neprodělal nemoc, či klient, pacient v dané službě, opět který není očkován nebo neprodělal onemocnění covid-19, býti otestován.

Bude umožněno doložit případně i negativní PCR test, který není starší než 72 hodin, pokud se daný člověk, zejména to samozřejmě asi bude případ zaměstnance, otestuje mimo to zařízení, třeba po návratu z dovolené a podobně, tak bude moci tedy doložit i tento negativní PCR test.

Nebude se to vztahovat na osoby v terminálním stádiu onemocnění, to znamená na služby v hospicové péči. Takže tolik k těmto opatřením, která budou účinná od 1. září.

Dále jsme schválili, respektive vláda vzala na vědomí ochranné opatření, které se týká kontroly na letištích. V zásadě platí to, že mezinárodní letiště považujeme za rizikovější z hlediska příletu lidí prakticky z celého světa. Primárně se to týká Letiště Václava Havla v Praze, ale nejenom, i dalších mezinárodních letišť.

Proto jsme nastavili určité podmínky, které už do jisté míry fungují, ale chtěli jsme je mít ještě lépe vyprecizovány. To znamená povinnost všem provozovatelům veřejných mezinárodních letišť provádět kontroly osob, které přicestují do České republiky, tak, aby se kontrolovalo, že plní podmínky dané ochranným opatřením pro vstup na území České republiky. To znamená, mají vyplněný příjezdový formulář nebo doloží, respektive a doloží certifikát o provedeném očkování nebo onemocnění nebo tom, že mají negativní test na přítomnost viru SARS-CoV-2.

Takže to budou ta pravidla, která budou platit pro všechna letiště, znovu zejména vzhledem k té situaci, kterou vidíme na západ od našich hranic, té postupující vlně, která je nesporná, tedy ta čtvrtá vlna, kterou vyhlásil i Robert Koch Institut v Německu, tak si myslíme, že tedy ta pravidla by v tomto směru měla být jasně nastavená a ta povinnost kontroly je na místě v součinnosti s Policií České republiky a s Celní správou. Takže to je ochranné opatření, které se týká mezinárodních letišť v České republice.

Jinak já jsem dnes informoval vládu o tématu třetí dávky očkování proti nemoci covid-19, nebo tedy přeočkování osob, které již byly očkovány v rámci té primovakcinace. Není to tak, že by vláda něco schvalovala, je to v gesci Ministerstva zdravotnictví, potažmo dnes to projednávala Rada vlády pro zdravotní rizika, takže vláda v tomto směru dostala pouze informaci, ústní, ode mne s tím, že ta pravidla už byla komunikována, myslím si, poměrně jasně.

To znamená, počítáme, znovu to zopakuji, s tím, že k aplikaci třetích dávek očkování proti nemoci covid-19 dojde od 20. září. Již od 10. září budou lidé, kterých se to týká, dostávat upozornění především ve formě sms zprávy, pokud udali kontakt na sebe v rámci registrace té původní, tak dostanou tedy upozornění, že mohou využít tuto možnost získat tu třetí dávku vakcíny buď u svého praktického lékaře, nebo v rezervačním systému na některém z očkovacích míst, která budou fungovat.

Bude se přeočkovávat mRNA vakcínami. U těch, kteří byli očkováni vakcínou Pfizer, tak logicky primárně tedy bude využívána vakcína od firmy Pfizer nebo vakcína Comirnaty. To je drtivá většina lidí. U těch, kteří měli třeba vektorovou vakcínu v té primovakcinaci, to znamená AstraZeneca potažmo vakcínu Jansen od firmy Johnson and Johnson, tak tam bude přeočkování i vakcínou od firmy Moderna.

V tomto si tedy myslím, že není žádný spor. Ty skupiny, které jsou preferované, jsou vydefinovány, ale neznamená to, že se to týká pouze těchto skupin. Tam platí řekněme silné doporučení, aby skutečně se nechaly přeočkovat, ale jinak to všeobecné pravidlo je takové, že pro všechny, kteří byli očkováni, tak od dokončení toho prvoočkování minimálně za osm měsíců mohou tu třetí dávku získat, protože je jasné, že byli očkováni v té první fázi třeba příslušníci integrovaného záchranného sboru, hasiči, policisté, potažmo i učitelé víte, že byli v těch prioritních skupinách.

Takže pokud budou v tomto směru mít zájem, bude to samozřejmě na dobrovolné bázi, tak v té době – osm měsíců a dál od ukončení očkování – neznamená to, že to musí být striktně osm měsíců, může to být klidně 9., 10., 11., 12. měsíc, není to v tomto směru úplně exaktní – ale minimálně osm měsíců od dokončení očkování, tak mohou tedy tu třetí dávku získat.

Tím samozřejmě bude ta aplikace třetích dávek rozložena v čase. Jak jsem říkal, začínáme toho 20. září, ale je jasné, že zkrátka toto bude rozloženo až do příštího roku. Je jasné, že také budeme sbírat další data, nemáme v tomto směru samozřejmě, není to nic, co by bylo úplně hotové finálně, že bychom měli veškeré informace. Budou bezesporu probíhat i další, možná i úpravy vakcín, třeba na mutace a tak dále.

Takže to jsou věci, které nás čekají, ale v tuto chvíli na základě dat, která máme k dispozici, na základě informací například z Izraele, na základě toho, co bylo poskytnuto americké FDA firmou Pfizer, tak víme, že ta třetí dávka skutečně může velmi výrazně pomoci zejména těm lidem, kteří mají obecně oslabenou imunitu v těch rizikových skupinách.

A to naboostování, to znamená posílení imunity, v tomto je poměrně zásadní, a zejména před tím podzimním obdobím z našeho pohledu je na místě dávat tuto možnost lidem, kteří o to budou mít zájem. Takže v tomto jsem informoval vládu, ale není to nic, co byste už nevěděli, co bychom nekomunikovali.

Takže tolik za mě. Děkuji.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a nyní je prostor pro vaše dotazy. Česká televize, prosím.

Jakub Pacner, Česká televize: Já bych se rád zeptal ještě v té souvislosti, že byl tady nějaký cíl 70procentní proočkovanosti, tak ten procentuální podíl, který do této hranice chybí, jakým způsobem budete chtít ty lidi přesvědčit, aby šli na očkování, a máte v plánu nějakou řekněme revitalizaci kampaně nebo nějakou podzimní vlnu kampaně? Nevím, jak to nazvat. Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, určitě budeme dále pokračovat ve snaze přesvědčit ty, kteří zatím vůbec nejsou tedy očkováni, aby k očkování přišli. Mimo jiné dnes ještě vláda vzala na vědomí informaci o zakázce, která se právě týká té komunikační kampaně. Týká se nákupu mediálního prostoru, což je součást vlastně toho plánu, který máme.

Takže určitě ta kampaň, už v některých médiích možná jste ji zaznamenali, bude se v ní dále pokračovat. A budeme se snažit skutečně zacílit na ty, kteří zatím ještě očkováni nejsou, a přesvědčit je o tom, že očkování má smysl, a hlavně že díky očkování se budeme moci dostat do bezpečné a komfortní zóny bez jakýchkoliv opatření.

Když se podíváte například na jiné země, nejnověji Dánsko, které vlastně oznámilo od 10. září zrušení veškerých opatření, tak to mohli udělat pouze a jedině proto, že mají velmi vysokou proočkovanost – přes 80 procent. Hovořil jsem o tom i s mým dánským kolegou, ministrem zdravotnictví. Takže zkrátka to je ten cíl a jediné řešení, jak zabránit tomu, aby ta situace se u nás zhoršila.

Já věřím tomu, že se ten zájem ještě zvýší. I vzhledem k tomu, že zkrátka byly prázdniny, lidé často neměli úplně myšlenky na to jít se naočkovat. Teď po těch prázdninách věřím, že ještě zájem bude vyšší. Ale platí vše, co je doposud účinné. To znamená, bude očkování bez registrace dále probíhat v očkovacích místech, fungují mobilní očkovací týmy, je jich asi 46 dnes už po celé republice.

Dnes jsme se na Radě vlády opětovně zabývali vlastně těmi okresy, které jsou méně proočkované, a postupně vnímáme na té mapě, kterou občas zveřejňujeme, té proočkovanosti, že ta situace se skutečně postupně lepší i v těch v příhraničních regionech. Určitě to není ideální, ale ten trend je pozitivní. Takže v tomto ta naše snaha určitě nekončí a budeme v ní pokračovat.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Nova, prosím.

Eliška Kopánková, TV Nova: Pane ministře, vy jste říkal, že v těch sociálních službách není ta proočkovanost tak vysoká, jak byste si představovali. Tak pokud byste mohl říct tedy kolik zaměstnanců tam je očkovaných? A poté předpokládám, že když se budou testovat jednou týdně, tak to budou PCR testy, a zda jestli budou tedy ještě hrazené po konci září? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o tu proočkovanost, my nemáme úplně exaktní údaje. My jsme si udělali průzkum na základě oslovení krajů a ta situace také není úplně všude stejná. Je pravdou, že v některých krajích skutečně ta proočkovanost je nižší, někde je vyšší, někde je skutečně přes 70 procent někde třeba kolem 50 procent. Takže liší se to v rámci jednotlivých krajů.

Například teď mám v hlavě třeba Ústecký kraj. Je na tom velmi dobře. Například Moravskoslezský kraj je na tom hůře. Zkrátka tak to je, takže musíme s tím pracovat, a proto tedy jsem přišel s tímto opatřením, které je preventivního charakteru a které zkrátka cílí právě na tato nejzranitelnější místa, kde prostě vidíme, a ta zkušenost, si myslím, je velká a bolestná do jisté míry, že ta nákaza skutečně může mít naprosto fatální dopad na tamní  pacienty a klienty, kteří jsou často polymorbidní a jsou velmi rizikovými skupinami.

Takže proto, pokud zde tedy ti lidé nejsou očkovaní, tak je nutné se otestovat. A ten test – není to tak, že musí být PCR, může být antigenní test, ale musí být vlastně prováděn minimálně jedenkrát za sedm dní poskytovatelem zdravotních služeb. To znamená, buď že daný zaměstnanec si dojde na nějaké odběrové místo, anebo vlastně ten poskytovatel sociálních potažmo zdravotních služeb zajistí na místě to testování.

Ale nemyslím si, že by toto mělo být nějak problematické, protože znovu říkám, ta pravidla platila podobně na jaře. My jsme to projednávali s Ministerstvem práce a sociálních věcí i s Asociací poskytovatelů sociálních služeb a je na tom shoda a samozřejmě ty testy budou hrazené.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a další dotaz CNN Prima News.

Zbyněk Zykmund, TV Prima: Dobrý den, pane ministře. Chci se zeptat, některé německé spolkové země, například Bádensko-Württembersko, už uvažují o tom, že pokud se zhorší ta situace epidemiologická, tak udělají vlastně lock-down pro neočkované lidi. Co na to říkáte? Je to podle vás nějaká cesta, kterou bychom měli také jít? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak my samozřejmě sledujeme situaci ve všech zemích. Každý den dostávám, jak vlastně jednotlivé země přistupují k řešení pandemie. Jsou tady různé debaty, ale toto jsem zaznamenal spíše v rovině nějakých mediálních zpráv. Nedokážu si úplně přesně představit, jak by to v praxi fungovalo. Touto cestou v tuto chvíli jít nechceme.

Na jednu stranu pravdou je, že zkrátka už dnes vidíme, a to je zřejmé naprosto na těch datech, která máme i za Českou republiku, že ta nemoc zasahuje primárně neočkované. Samozřejmě mohou se nakazit i očkovaní, ale ten průběh zaprvé je mírný, to znamená na jednotkách intenzivní péče prakticky očkovaní lidé nekončí. Vidíme to i v jiných zemích. Já jsem teď publikoval hezký graf z Izraele, kde je to naprosto zřejmé.

Je jasné, že ten virus nakonec si prakticky najde asi každého a ta pravděpodobnost, že se nakazí neočkovaný je bezesporu vyšší, ale že bychom šli touto cestou, to nikoliv. Já jsem jasně řekl, že neplánujeme už jít cestou nějakého striktního lock-downu. Já pevně věřím, že ta bariéra imunizace společnosti, ať očkováním, nebo tou částečnou promořeností, tak nám pomůže zabránit nějakému nárůstu zejména hospitalizací těžkých případů, jako jsme zažili. Takže určitě v tuto chvíli nějaký lock-down nebo něco podobného v plánu není.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den, pane ministře, chtěl jsem se zeptat na možná dvě takové techničtější věci. Dřív se mluvilo o tom, že ochrana tím očkováním má být devítiměsíční. Vy jste rozhodli o tom, že k třetí dávce se lidé mohu zaregistrovat po osmi měsících po dokončeném, skončeném očkování, druhém. Jak jste dospěli k těm osmi měsícům místo těch devíti? Druhá věc: Včera pan premiér mluvil o tom, že se to bude týkat lidí nad 65 let, dnes dopoledne Chytrá karanténa vydala tweet, že důrazné doporučení je pro lidi nad 60 let. Vy jste tady říkal, že se v podstatě může očkovat, nechat očkovat kdokoli, jestli jsem to správně pochopil. Čili toho 20. září, až se spustí ta registrace, tak i člověk, kterému je třeba 30 let, 40, 50, se může zkusit zaregistrovat, anebo jenom člověk na 60 nebo nad 65 let? A pokud to bude dělat vícero lidí, bude tam zase fungovat nějaká ta, nějaký takový věkový pořadník očkování? Třetí věc: V mém okolí jsou lidé, kteří by splnili i tu věkovou kategorii, o které mluvil včera pan premiér, jsou to lidé, kteří mají dokončené očkování, ale nyní se s velkou nedůvěrou dívají na to, že by se měli očkovat potřetí. Chystá vláda nějakým způsobem vysvětlení všem těm lidem, kteří prošli tím očkováním, proč by se měli očkovat ještě potřetí? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Děkuji za ty dotazy, zkusím odpovědět tedy postupně. Pokud jde o tu věkovou hranici, ano, máte pravdu, původně se hovořilo o šedesáti pěti letech a výš, vycházelo to ze stanoviska čtyř odborných společností – vakcinologické, imunologické, epidemiologické a infektologické společnosti. Pak přišla ještě se svým stanoviskem skupina MeSES, které bylo publikováno, která přišla s návrhem 60 let, takže nakonec po debatě na Radě vlády pro zdravotní rizika jsme stanovili 60 let. Ale v zásadě to není úplně to nejzásadnější, jestli 60, nebo 65 let. Zkrátka jsou to lidé v seniorním věku. Takže nakonec jsme tedy zvolili to doporučení pro lidi ve věku 60 let a výše.

Ale platí to, co jste i řekl: Že vlastně pracujeme s tím časovým hlediskem. To znamená osm měsíců od dokončeného očkování, pokud bude mít zájem i někdo jiný než tito lidé, tak může tu třetí dávku dostat. Ale i tak to bude rozloženo v čase, protože je jasné, že v lednu a v únoru asi příliš třicátníků, pokud nebyli z těch prioritních skupin, tak očkováno nebylo.

Tyto skupiny se všeobecně otevřely až někdy v květnu nebo v červnu, takže je jasné, že pro tyto osoby v tuto chvíli to neplatí. Platí to pro ty, kteří byli očkováni mezi prvními, což primárně byly ty rizikové skupiny, kterým to doporučujeme, plus, jak jsem říkal, možná učitelé nebo integrovaný záchranný sbor. Takže toto je to hlavní hledisko.

Ale znovu je to i otázka posouzení například ošetřujícím lékařem, protože my musíme vnímat i to, že tady můžou být třeba pacienti, kteří mají sníženou imunitu, jsou imunokompromitovaní, jsou to pacienti třeba i po nějakých transplantacích a tak dále. Takže tady bude i hodně záležet na doporučení jejich ošetřujícího lékaře.

Máme tady nějaká všeobecná pravidla, ale to neznamená, že třeba by nemohl být očkován dříve někdo, kdo bude třeba vážně nemocný, a lékař vyhodnotí, že třetí dávka pro něj je na místě, pokud je to třeba chronicky nemocný pacient.

Těch osm nebo devět měsíců… Ono těch devět měsíců bylo na začátku stanoveno jako určitá arbitrální lhůta. Nikdo úplně přesně nevěděl, nebyla data k dispozici, jak dlouho vlastně ta postvakcinační imunita trvá. Nyní už určitá data máme, jsou tady již určité studie. A těch osm měsíců vychází právě z doporučení těch odborných společností, o kterých jsem hovořil, které hovoří právě o osmi až dvanácti měsících jako ideální doby pro aplikaci té třetí dávky, na základě dat z Izraele a z dalších zemí.

Takže znovu opakuji a říkal jsem to na začátku. Není to tak, že by ta dávka musela být striktně aplikována osmý měsíc. Pokud někdo přijde devátý, desátý a tak dále měsíc, v nějakém tedy pozdějším čase, tak by to nemělo mít žádný vliv na účinnost té třetí dávky. Takže není to tak, že všichni najednou musí ten osmý měsíc jít si nechat tu nahrávku aplikovat, ale je to nějaká minimální doba od dokončení té primovakcinace.

Pokud jde o přesvědčování, je to skutečně primárně otázka zdraví těch lidí. Není to tak, že ta třetí dávka je nezbytná pro cestování nebo něco podobného, zatím tedy. Je otázka, jak se to bude vyvíjet, ale pokud někdo dostane třetí dávku, pokud by ji třeba neměl, tak neznamená, že mu ta Tečka zčervená nebo že by měl nějaký problém v tomto směru.

Je to skutečně čistě otázka podpory těch lidí, kteří mohou být více ohroženi. Ta povakcinační imunita může vyvanout takzvaně u nich, a proto tedy tuto možnost dáváme. A doporučuji se v tomto právě poradit třeba s ošetřujícím lékařem, s praktickým lékařem, jestli ta třetí dávka je na místě třeba u nějakého chronicky nemocného pacienta a podobně.

Takže je to nějaká možnost, je to na dobrovolné bázi a uvidíme samozřejmě, jaký ten zájem bude, ale my doporučujeme třetí dávku těm rizikovým skupinám, o kterých jsem hovořil.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ještě poslední dotaz, Seznam Zprávy.

Alžběta Kvitová, TV Seznam: Dobrý den. Některé země jako Rakousko a Chorvatsko, považují očkování za platné po dobu 270 dnů. To znamená, že ti, co se u nás přednostně očkovali a chtěli by vyjet do zahraničí, tak jim tam lhůta vyprší někdy v listopadu. Chci se zeptat, jestli se jedná o tom, aby se tato lhůta prodloužila? Tím pádem lidé, co budou chtít vyjet, tak se někteří nebudou muset nutně naočkovat třetí dávkou, protože jsou mezi nimi mladí učitelé, zdravotníci a podobně. Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Děkuji za ten dotaz. Na tom je právě trochu vidět, jak vlastně každá země k tomu přistupuje různě. To je bohužel negativní aspekt od začátku této pandemie, že každá země má trošku jiná pravidla a těžko se to sjednocuje. Vlastně jediné sjednocení, které proběhlo, je na úrovni EU tím nařízením o těch takzvaných covid pasech, těch certifikátech o prodělané nemoci, očkování nebo testu. Takže to je nějaké aspoň bazální sjednocení pravidel.

Ale pokud si nějaká země nastaví platnost toho očkování, tak je to zkrátka její pravidlo. Je možné, že se o tom bude jednat na evropské úrovni, možná i nějak o tom můžeme jednat bilaterálně, ale zatím o tom ty informace nemám. Takže uvidíme.

Je to zkrátka na rozhodnutí té dané země, která si ta pravidla nastavuje. Já bych si samozřejmě přál, aby ta pravidla byla co nejvíce sjednocena, protože i pro naše občany by to pak bylo mnohem jednodušší, zejména pokud jde o cestování, ale teď to slíbit nedokážu. To je skutečně ve výsostné roli nebo pravomoci daného státu.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak děkujeme všem za účast na tiskové konferenci. Na shledanou.