Tiskové konference

27. 9. 202118:00

Tisková konference po jednání vlády, 27. září 2021

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. Z důvodu programu paní vicepremiérky, ministryně financí, poprosím nejdříve ji k tématu rozpočtu. Potom následně dotazy k rozpočtu a pak budeme pokračovat dál, děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za pochopení. Ráda bych vás seznámila s tím, že vláda schválila dnes návrh rozpočtu na rok 2022. Základní parametry, které bych opakovala, myslím si, že ty už jsou všeobecně známé: příjmy státního rozpočtu ve výši 1 551,1 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu 1 927,7 miliardy korun, čili deficit státního rozpočtu na rok 2022 je plánován ve výši 376,6 miliardy korun. Čili je to o 123,4 miliardy méně, než představuje schválený deficit pro letošní rok.

Informovala jsem vládu o daňových příjmech, které jsou rozpočtovány ve výši 704,1 miliardy korun celkově. Sestávají samozřejmě z daňových příjmů, z příjmů na sociální zabezpečení a z příjmů z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů jako příslušných transferů, které jsou přijaty na zvláštní účty.

Co se týče výdajů, tak mezi největší položky výdajové patří kapitálové výdaje, které celkově budou navýšeny až na 218 miliard korun v kombinaci ještě s prostředky z letošního roku a s evropskými prostředky. Ze státního rozpočtu tedy také jsou navýšeny, zejména v oblasti Státního fondu dopravní infrastruktury.

V sociální oblasti mezi ty největší položky patří zvýšení průměrného starobního důchodu od 1. ledna 2022 o 805 korun, to znamená o 5,2 procenta a průměrný starobní důchod by měl po navýšení činit 16 280 korun. Samozřejmě další položkou je platba státu do veřejného zdravotního pojištění ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem stát. Meziročně se zvyšuje o necelých 11 miliard korun, 10,9 miliardy korun, na celkovou částku 140,5 miliardy korun. Vyměřovací základ bude zvýšen z 13 088 korun na 14 570.

Kapitálové výdaje jsou rozpočtovány, jak už jsem řekla, ve výši 218,7 miliardy a ve srovnání s rokem 2021 dochází k nárůstu o 31,2 miliardy. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou navrženy pro rok 2022 ve výši 92,7 miliardy korun a podíl výdajů této kapitoly na HDP činí 1,44 procenta

Návrh parametrů státního rozpočtu počítá s nárůstem počtu míst zaměstnanců odměňovaných ze státního rozpočtu o 6 948, ale nárůst je způsoben zejména navýšením míst v regionálním školství o 4 914 a dále dochází k nárůstu u příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků o 1 932 míst.

Dále vláda schválila navýšení platů ve veřejném sektoru, placených ze státního rozpočtu. V regionálním školství se navrhuje nebo bylo schváleno zvýšit platy o 3,5 procenta, celkový objem prostředků na platy pro pedagogické pracovníky. 400 milionů se k tomu navyšuje o nové výkony a 100 milionů korun pro odměňovaní, se navyšuje částka na odměňovaní pracovníků pedagogických na vysokých školách.

Pro ostatní státní zaměstnance ve vládou regulované sféře se zvyšují mzdy o 1 400 korun na jednoho zaměstnance a v souvislosti s tímto navýšením v platové oblasti se posilují výdaje v sociálních službách o 1,5 miliardy korun. Celkový dopad pro státní zaměstnance činí 11,3 miliardy korun, přičemž část těch peněz už v rozpočtu započtena byla, část se vybalancovává snížením vybraných položek v oblasti mandatorních výdajů, kde došlo k zpřesnění konkrétních výdajových položek.

Tak děkuji vám za pozornost, v tuto chvíli jsem připravená zodpovědět vaše dotazy.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, vaše dotazy prosím. Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Paní ministryně, to hlasování tedy o návrhu rozpočtu nebylo jednotné, tak jestli byste to mohla okomentovat, a případně bych vás poprosila ještě o komentář k tématu navýšení minimální mzdy, protože víme, že paní ministryně práce to dnes chtěla projednávat, na vládě se to tedy nakonec neprojednávalo. Poprosím vás o komentář, děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Takže k prvnímu vašemu dotazu. Ano, nebylo to jednomyslné hlasování. Pro státní rozpočet hlasovali členové vlády za hnutí ANO a zdržel se, pokud si dobře pamatuji, ministr zemědělství, který naopak navrhoval, aby mzdy vzhledem k nerovnováze se soukromým sektorem nerostly. Takže ministři za hnutí ANO hlasovali pro, ministři za sociální demokracii, pokud se nemýlím, hlasovali proti a ministr zemědělství se při hlasování zdržel.

Co se týče vašeho druhého dotazu, tak skutečně paní ministryně – a ona to určitě okomentuje – navrhla zařazení tohoto bodu na vládě, nicméně pan premiér rozhodl, že tento bod nezařadí. Že to není v tuto chvíli nezbytně nutné, že se k tomu vrátíme v termínu do konce října.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ještě jednou Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: A ještě tedy jeden doplňující dotaz: Co to podle vás o vládě vypovídá, že se tedy neshodla na návrhu státního rozpočtu?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, co to o vládě vypovídá… Nebylo to poprvé. Pokud si vzpomínám, tak za dobu naší vlády to bylo podruhé. Já si myslím, že podstatné je, že tato vláda ve velmi těžkých podmínkách, v nejtěžší krizi, která postihla tuto zemi od třicátých let minulého století, dokázala dovládnout a teď už se určitě shodneme, že dovládne do voleb. To je to nejpodstatnější. Tato země v těžké krizi měla stabilní vládu a teď jsme se prostě nedomluvili v závěrečné fázi na růstu platů ve veřejné sféře. Máme prostě na tuto otázku diametrální rozdílné názory. Nakonec i jeden člen vlády našeho koaličního partnera měl s námi podobný názor.

Tak prostě vypovídá to o tom, že v těchto věcech se prostě neshodneme. Tento rozpočet nicméně schválen byl. Byl dodržen termín podle rozpočtových pravidel. Bude odeslán rozpočet do Poslanecké sněmovny, ale všichni víme, že jsou za čtrnáct dní, za necelých čtrnáct dní jsou volby a budeme muset stejně potom, vláda nějaká, uvidíme, jaká to bude, bude muset ten rozpočet znovu projednat a znovu prostě probrat.

Takže to téma určitě bude tady živé a pak bude probíhat legislativní proces, takže to téma určitě nás bude zajímat a budeme se mu věnovat až do konce roku.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, iDNES, pan Kopecký.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den, paní ministryně. Vím, že to je těžké odhadovat, protože nikdo nevíme, jak dopadnou volby, ale jaká většina, podle vás, bude schvalovat nebo schválí ten rozpočet? Pan Stanjura, což je kandidát koalice Spolu nebo kandidát ODS na ministra financí, už řekl, že ten rozpočet nebude schválen a že země bude v rozpočtovém provizoriu. Takže vlastně vy jste si tady poměřili síly, vás ministrů za ANO je ve vládě víc než sociálních demokratů, ale jako, ta představa o schválení toho rozpočtu, jestli to můžete popsat?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Správně jste řekl, pane redaktore, že nevíme, kdo usedne v lavicích Poslanecké sněmovny po volbách. Nevíme, kdo se dostane, či nedostane do Poslanecké sněmovny. Ta rétorika, možná, uvidíme, třeba se změní. Já myslím, že všichni, kdo budou v Poslanecké sněmovně, tak se budou chtít chovat státotvorně.

Já myslím, že tato země, to poslední, co potřebuje, je rozpočtové provizorium. Já jsem před ním velmi varovala. Samozřejmě připouštím, že kdyby tady bylo měsíc, dva, tak zřejmě by se to přežilo, ale upozorním na jednu věc. Ten rozpočet, ze kterého by se vycházelo v rozpočtovém provizoriu, je ten současně schválený na 500 miliard. Tak to prosím vnímejte. Takže by se mluvilo o pětisetmiliardovém schodku. A jsou tam určitá omezení, jako třeba, že se nesmí čerpat nespotřebované výdaje. To si myslím, že by zvlášť třeba Ministerstvo dopravy nebo Ministerstvo pro místní rozvoj nepotěšilo, ale všechny rezorty, protože jestliže vám běží nějaké investiční akce, tak ty akce musíte mít finančně zajištěné i v následujících letech. Nemůžete rozestavět silnici a uprostřed říct: Příští rok už na ni není, tak ji stavět nebudeme.

To znamená, na to se čerpají tzv. nespotřebované neboli neutracené peníze z minulých let. To by v tuto chvíli možné nebylo. A navíc ministr financí, ať už to bude kdokoli, bude rozhodovat o čerpání každé jednotlivé kapitoly, samozřejmě v určitých předepsaných procentech. Takže já myslím, že toto je něco, co určitě nepotřebujeme, tato země, a že by se měly začít chovat strany, které mají šanci se dostat do Poslanecké sněmovny, státotvorně a snažit se prostě, aby tato země měla stabilní rozpočet. Ale, jak jste správně řekl, bude to téma po volbách.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, pokud nejsou dotazy v sále, poprosím přes videokonferenci pana Ťopka, Hospodářské noviny.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, slyšíte mě? Paní vicepremiérko, dovolte ještě dotaz k tomu navýšení platů u státních zaměstnanců, protože opozice v posledních dnech si poměrně za své vzala téma inflace a s tím spojené zdražování, které dává z části za vinu právě hnutí ANO. Chci se zeptat, jestli v hnutí ANO nepanovaly obavy z toho, že tímhle plošným zvýšením u státních zaměstnanců dáte munici, když to tak řeknu, opozici v tom, aby vás mohla kritizovat za následné zdražení a růst inflace?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Pane redaktore, z kritiky opozice si už dávno nic nedělám, protože když nebude kritizovat za toto, bude kritizovat za něco jiného, každopádně vždycky bude kritizovat a vždycky kritizovala. Takže to je částečná odpověď na vaši otázku. Ale vy se ptáte určitě na tu další část.

Víme, z čeho se skládá inflace. Debatujeme o tom, já se tomu věnuju skutečně s experty Ministerstva financí každý den. Dnes jsme opět o tom debatovali s panem premiérem a s experty. Bavíme se o tom. Podívejte se na strukturu inflace. Podívejte se, z čeho se sestává. Ta inflace je prostě z velké části dovezená, to znamená, že jsou tam, a to vy víte dobře, když se podíváte na jednotlivé položky, a já ten seznam mám na svém stole každý den, a sledujete, tak vidíte, že třeba potraviny, tam není příliš velká inflace u potravin.

Máte tam některé vybrané položky, které mají své důvody, ale potraviny by možná, jak dnes říkal pan premiér, a má ta čísla zase, dejme tomu, od některých velkých prodejců, by byly v deflaci, kdyby třeba se tam nevyskočilo, zelenina, která je dovozová. Vzpomeňte si vloni na jaře ovoce, které nám stouplo o sto procent… Ale jsou to většinou ropa, ropné produkty, jsou to, je to stavební materiál dovezený. Souvisí to vlastně s tou dobou a s tím narušením těch dodavatelsko-odběratelských vztahů, které nastaly v důsledku pandemie.

A podívat se… Já bych použila jeden citát, který se mi velmi líbil. Když jsem využila svého práva ministryně financí a šla jsem na jednání bankovní rady České národní banky, tak jeden z jejích členů, pan profesor Dědek, řekl: Hledat normalitu v nenormální době není normální. A to přesně sedí na tuto dobu.

Prostě inflace vyskočila a co nám teda opozice vyčítá? Že jsme dali do ekonomiky moc peněz? Že jsme přidali lidem moc peněz? A já si vzpomínám, když hystericky nám vyčítala na půdě Poslanecké sněmovny, že naopak málo pomáháme, málo dáváme peněz do ekonomiky. To si velice dobře pamatuji. Teď nám vyčítají, že jsme se moc zadlužili, že jsme způsobili inflaci.

Takže, jinými slovy, jak budou reagovat na to, když řeknu, že se zvýšily vklady, a spolu jsme se o tom několikrát bavili, vklady na účtech českých domácností o 500 miliard, tak jaký na toto bude argument? Čili jinými slovy, prostě ta inflace – a podívejte se ještě na okolní státy, naše inflace je jedna z nejmenších. A to dokonce my máme speciální metodiku v České republice, nebo respektive náš statistický úřad má speciální předpisy, kde započítáváme do inflace i tzv. inputované nájemné, to znamená vlastně vlastnické bydlení, což třeba v jiných zemích, nebo Evropská komise když počítá inflaci, tak se nezapočítává. Takže ta naše čísla jsou ještě o to horší, a přesto ta inflace naše patří k těm nižším, možná i nejnižším. Takže tolik asi možná trochu delší moje odpověď.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Já vám děkuji, já jsem rád za delší odpověď. Jenom bych ještě doplnil dotaz. Domníváte se, že tedy naleznete shodu, myslím tedy jenom shodu názorovou, protože ČNB je nezávislá instituce. Ale zdali s centrální bankou naleznete shodu, teda jaké by měly být z jejich strany další kroky vůči inflaci, která, jak jste řekla, je z valné většiny importovaná?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Víte, my do činnosti České národní banky nemáme právo nikterak zasahovat, Ani nezasahujeme. Ona je nezávislá, jak jste správně řekl, což neznamená, že jsem já nemohla využít svého práva – a využila jsem ho poprvé za celý svůj mandát – navštívit jednání bankovní rady, říci tam svůj názor. Ten je tam někde uložen, za šest let bude publikován, podle předpisů České národní banky, a za kterým si prostě stojím.

To není žádné ovlivňování. To je využití zákonného práva. Česká národní banka, já mám jiný názor na postup České národní banky, řekla jsem ho veřejně, Česká národní banka je jediná, která v kompetenci ve všech vyspělých zemí, Českou republiku nevyjímaje, má právo starat se o měnovou stabilitu, o cenovou stabilitu. Dělá to. Dělá to způsobem, který zvolila.

Já osobně si myslím, že řeší inflaci uvnitř České republiky. Ale ona v podstatě nesouvisí se situací v České republice, je importovaná, to bych chtěla ještě znovu připomenout. Řeší ji zvyšováním úrokových sazeb. Já jsem před tím varovala, protože se domnívám, že to prodraží úroky, v podstatě, malým podnikatelům, středním podnikatelům, ti velcí to unesou, občanům, a v podstatě vydělají na tom především banky a peněžní ústavy. Takže to je prostě můj komentář, ale to je to jediné, co s tím mohu dělat.

A ještě si dovolím citovat Bloomberg, zase jsem to už jednou použila. Podle Bloombergu v podstatě centrální banky, které zvyšují v této post-covidové době úroky, jsou v Rusku, v Africe, v Jižní Americe a Česká republika. Jinak centrální banky k tomu nepřistupují. A já jsem varovala jako ministryně financí: Náš rozpočet už je konsolidační od roku 2022 a půjde vedle sebe konsolidace veřejných financí s měnovou restrikcí. To znamená, tohle byl můj názor, na ten mám právo, to není žádné ovlivňování České národní banky, která určitě jako nezávislá instituce rozhodne podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji, paní vicepremiérko.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já děkuji vám.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ještě poprosím ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Já bych se chtěla zeptat na celkové příjmy a výdaje. Změnily se nějak oproti tomu návrhu?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, nezměnily. Příjmy a výdaje se nezměnily, schodek se nezměnil, tak jak jsem informovala, s tím, že došlo k přesunům uvnitř kapitol. Příjmy už jsou dnes v podstatě, jsou verifikované Výborem pro rozpočtové prognózy, který uvedl, že je považuje za realistické. Na ně nebylo saháno, stejně tak jako na výdaje. Ale došlo k určitým přesunům a k upřesněním, protože celá řada věcí byla dohodnuta až po technickém zpracování toho rozpočtu, čili musely být načteny ty změny na vládě a my je teď zapracujeme, než bude odeslán rozpočet do Parlamentu, na Ministerstvu financí.

Soňa Remešová, ČTK: Nakonec teda to dopadlo na 1 551 miliard, to jste říkala u výdajů, a u příjmů 1 927 miliard?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Příjmy jsou 1 551,1 miliardy, výdaje státního rozpočtu jsou 1 927,7 miliardy, schodek je 376,6 miliardy, ano.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak děkuji paní vicepremiérce a předávám slovo prvnímu vicepremiérovi a ministrovi vnitra panu Hamáčkovi. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji vám a ještě jednou se omlouvám, na shledanou.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji, dámy a pánové, já přeji paní vicepremiérce šťastnou cestu a dovolte, abych okomentoval jednání vlády. Je pravdou, že vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu, a je také pravdou, že jej schválila hlasy ministrů za hnutí ANO. Ministři za sociální demokracii tento návrh nepodpořili. Mně nepřijde úplně korektní ze strany paní vicepremiérky komentovat průběh diskuze na vládě. Faktem je prostě to, že sociální demokracie tento rozpočet podpořit nemohla, a já vysvětlím proč.

Nicméně nejprve bych chtěl okomentovat ten rozpočet jako celek. My jsme věnovali dost úsilí, jako jednotliví ministři, diskuzím o tom, jak má být rozpočet sestaven, a musím říci, že jsme se v drtivé většině byli schopni dohodnout. Pokud mám hovořit za Ministerstvo vnitra, tak ten rozpočet tak, jak je navržen, je schopen zajistit veškeré ty činnosti Ministerstva vnitra včetně samozřejmě vnitřní bezpečnosti, digitalizace atd. Takže obdobné to bylo na všech ostatních rezortech.

No ale kamenem úrazu se stala otázka odměňování ve státní sféře. Mne to trošku mrzí, protože z těch cifer, které tady padaly – výdaje kolem skoro dva biliony – se tou spornou částkou stalo 12 miliard a 12 miliard ve formě výdajů, které já pokládám za automatické, nebo myslím, že by měly být automatické, protože státní zaměstnanci, a to prosím nejsou úředníci – jsou to také úředníci, ale mezi státní zaměstnance patří policisté, hasiči, zdravotníci, sociální pracovníci, vojáci, učitelé atd., a to jsou všichni ti, které jsme tady vynášeli do nebes, děkovali jsme jim za to, jak pracovali v covidu, jak všichni dělali přesčas, sociální pracovníci se v případě potřeby zamykali do těch budov tak, aby tam nevnikl covid. Prostě všichni přinesli nějakou oběť, a my jsme říkali, jako sociální demokraté, že je potřeba prostě za tu jejich práci je adekvátně odměnit.

To, co bylo návrhem ze strany kolegů z hnutí ANO, to znamená 1 400 korun, tak to u velké části těchto státních zaměstnanců nepokryje ani inflaci. A já jsem prostě přesvědčen, že nemůžeme těm lidem říci: Děkujeme za to, že jste pracovali do roztrhání těla, akorát vám dáme méně peněz reálně než letos.

Takže já jsem stál o to, abychom našli nějaký kompromis. Bohužel vůle ke kompromisu nebyla, tudíž musím konstatovat, že celé řadě státních zaměstnanců – kvalifikovaným policistům, výjezdovým hasičům – se reálně sníží platy, a to já prostě akceptovat nemohu, a proto sociální demokracii pro tento rozpočet ruku nezvedla. Ale znovu říkám, mrzí mě to, že tou spornou částkou bylo 12 miliard korun. To je totiž ten rozdíl mezi tím, co jsme navrhovali my, a to, co ve finále prošlo.

My to samozřejmě nevzdáváme. Ten rozpočet bude mít ještě nějaké další stádia projednávání a já chci všem státním zaměstnancům říci, že my jako sociální demokraté se opravdu za ně budeme bít až do roztrhání těla.

Tolik ke státnímu rozpočtu a dovolte mi, když mám slovo, ještě jednu poznámku. Vláda dnes rozhodla, že na žádost maďarského předsedy vlády Viktora Orbána vyšle k 15. 10. do Maďarska kontingent padesáti policistů, kteří tam budou působit dva měsíce a budou pomáhat maďarské pohraniční stráži a policii strážit vnější hranici Schengenu, to znamená hranici mezi Maďarskem a Srbskem.

Náklady na tuto misi se kalkulují cirka 50 milionů korun. Ty peníze byly vládou uvolněny a budou převedeny do rozpočtu Ministerstva vnitra, a tudíž nic nebrání tomu, aby k tomu patnáctému ten policejní kontingent odjel. Současně s touto misí to bude znamenat, že budeme mít v zahraničí tři policejní kontingenty: jeden v Severní Makedonii, jeden ve Slovinsku a jeden v Maďarsku, tudíž Česká republika jasně dává najevo, že jakkoli nemáme vnější hranici Schengenu, tak jsme solidární a na vnější hranici pomáháme.

Jenom pro ilustraci bych chtěl říci, že za poslední čtyři roky jsme na ochranu a projekty spojené s ochranou vnější hranici Schengenu vynaložili 1,1 miliardy korun a pro ochranu naší hranice a výbavu Police České republiky jsme vynaložili částku cirka 400 milionů korun, za kterou byla nakoupena zejména nová technika. Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak děkuji. krátce ještě k rozpočtu z úhlu pohledu hospodářského. Já jsem rád, že se podařilo domluvit rekordní rozpočet na Státní fond dopravní infrastruktury, který činí přibližně dvě třetiny celkových investičních výdajů. To znamená, domluvili jsme rekord 130,5 miliardy korun.

Prokazujeme tímto, že stavby, dálniční, silniční, obchvaty, železniční a podobně zůstávají obrovskou prioritou a jenom podotýkám, že ještě v roce 2020 byl tento rozpočet na úrovni 83 miliard korun. Ta dobrá zpráva je, že se může pokračovat ve všech klíčových železničních a silničních, případně vodních stavbách.

Stejně tak považuji za dobré, že se nám podařilo navýšit nad očekávání rozpočet na výzkum, vývoj, inovace. Jsme tedy opět na rekordu. Z původně plánovaného 38,5 miliardy, což byl střednědobý výhled, jsme se nakonec dohodli na 39, 4 miliardy a považuji to pro výzkum, vývoj, inovace za dobrou zprávu. Ještě v roce 2015 to byla částka na úrovni 27 miliard. Takže je šance splnit náš cíl, koeficient GERD, to jsou celkové výdaje vůči HDP včetně započtení privátních výdajů, dvě procenta, čímž se dostáváme do evropské desítky.

Co se týká těch mezd navýšení pro státní zaměstnance, tady jenom si dovolím ještě podotknout to, že jsme nechtěli, aby se dále otevíraly nůžky – to je jediný důvod, proč jsme přistoupili k tomuto – nůžky mezi státními zaměstnanci a zaměstnanci v soukromém subjektu. Je třeba připomenout to, že zrušením superhrubé mzdy od ledna tohoto roku berou všichni mimo těch běžných navýšení, případně odměn, které byly spojeny samozřejmě s dobou covidovou, navíc řádově o sedm procent, a proto to navýšení, které přibližně kopíruje inflaci 3,5 procenta.

Já říkám přibližně, protože v tuhle chvíli nikdo z nás nemůže odhadnout, jak ta inflace nakonec dopadne. Je to určitý odhad, že by to mělo být na těch 3,5 procentech, tak se nám zdá jako částka, která je adekvátní a která je férová.

Dovolte, abych vás ale seznámil s tím, že jsme dnes rovněž schválili srovnání podmínek pro všechny pracovníky, kteří jsou v hornictví, konkrétně tedy pro horníky, a je to rozšíření tzv. restrukturalizačního příspěvku na všechny subjekty, které v budoucnu ukončí těžbu. Toto je důležitá zpráva, protože v tuto chvíli to fungovalo tak, že ten, kdo skončil těžbu, tak jejich pracovníci, ať už byli v dole nahoře, nebo dole, dostávali buď 8 000, nebo 5 300 korun po dobu několika let podle toho, jak dlouho byli ve své profesi.

Nicméně vždycky se to muselo tzv. rolovat, to znamená, vždy před tím, než byl důl uzavřen, tak se muselo toto odsouhlasit. V tuto chvíli jsme vlastně vládním nařízením umožnili sdílet určitou míru jistoty. To znamená: Kdokoli, kdo pracuje dnes v hornictví, nemusí mít obavu, a skončí-li činnost za pět let, za deset let nebo třeba za rok, tak má jistotu toho, že toto nastane. Takže to myslím, že je dobrá zpráva pro všechny z tohoto oboru.

A dovolte ještě, abych krátce zmínil jenom to, že vláda dneska schválila investiční pobídku pro společnost Ideal Standard. Investiční pobídky musí schvalovat vláda na základě předložení Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jednalo se o investici ve výši 200 milionů korun, nebo jedná se o investici v této výši, přičemž investiční pobídka bude ve výši 25 procent po dobu deseti let. To znamená, je to přibližně pět milionů korun ročně na bázi odpočtu od daní. To znamená, je to nepřímá pobídka, musí se nejdřív vygenerovat zisk. Tato investice bude znamenat v regionu, který je strukturálně postižen, čtyřicet nových pracovníků. Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji, já se omlouvám, ale já musím reagovat na pana ministra Havlíčka s těmi nůžkami. To je nesmysl. My jsme navrhovali jako sociální demokraté a navrhujeme, aby se zvýšila minimální mzda na osmnáct tisíc. To znamená, že porostou o tisíce mzdy zejména prodavačkám, dělníkům, skladníkům, řidičům a podobným profesím, a proto jsme chtěli adekvátně, aby vzrostly i o tři tisíce, o pevnou částku – a prosadíme to, po volbách to prosadíme – i platy těch nejníže ohodnocených státních zaměstnanců tak, aby lidé, kteří pracují, ale jsou nízce ohodnocení, i přes ta navyšování z minulých let, tak aby se ze své mzdy a platů uživili napříč tomu, že roste razantně inflace.

Ale já vám taky řeknu, proč jsem to prosazovala. Nám se stala v červenci v létě hrozná událost. Jedna z našich kolegyň byla bohužel zastřelena. Jedna z našich kolegyň na Úřadu práce. A já od té doby ještě více, ještě intenzivněji, jezdím po úřadech práce, ale také po Státním úřadu inspekce práce, a také po sociálce, to znamená po České správě sociálního zabezpečení, po jednotlivých pobočkách, okresních správách.

Musím vám říct, že to jsou lidé, kteří jsou finančně velmi špatně ohodnoceni. Jsou to zaměstnanci státu, většinou devátá platová třída a prosím, zkuste si jednou zjistit, za kolik se pracuje v deváté platové třídě, ať máte představu o tom, jak přeplacení zaměstnanci státu jsou, a pak si můžeme říct, kdo z vás by za ty peníze pracoval. A to jsou lidé, kteří poslední rok a půl vypláceli a zachránili milion pracovních míst v rámci programu Antivirus nad rámec svých pracovních povinností, vypláceli mimořádnou ochranu, mimořádnou pomoc pro ty desítky tisíc lidí. Vypláceli na České správě sociálního zabezpečení, kromě toho, že zajistili běžnou agendu, tak tři miliony výplat rouškovného v rekordním čase, přes tři sta tisíc ošetřovných, přes spoustu dalších agend nad rámec své agendy.

Znamenalo to přesčasy, znamenalo to plné víkendy. Chodili do práce, i když mohli zůstat na ošetřovném nebo mohli také jít na dovolenou. Prostě měli velmi těžkou dobu a my jim za odměnu v uvozovkách poděkujeme tím, že jim k 1. 1. nenaroste plat téměř o nic, protože si akorát polepší o inflaci.

Já vám řeknu, že my teď na těchto úřadech čelíme velmi vysoké fluktuaci, protože naše kolegyně, jsou tam i kolegové, ale naše kolegyně říkají, že už to nemají zapotřebí. Protože, bohužel, po pandemii stoupla velmi vysoce agrese lidí. Chodí si často, neříkám, že je to ve všech případech takto, ale často vylít na úředníky zlost. Naše kolegyně často odcházejí se slzami v očích z práce a říkají: Já už to nemám zapotřebí.

A my si myslíme, že lidé, kteří takto pracovali během pandemie, drželi stát na nohách, tak si zaslouží navýšen platu. A opravdu už nechci poslouchat ty stereotypy, že zaměstnanci státu jsou líní, nic nedělají, jsou věčně na home-office nebo jsou přeplacení, protože po pravdě řečeno se jednotlivé vrstvy pracujících lidí, ať už v soukromém sektoru, nebo ve státním, akorát poštvávají proti sobě.

Naše mzdy a platy jsou oproti Německu třetinové. Nikdo zatím nevede seriózní debatu, proč tomu tak je, a když v době, kde máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě a je tu velká poptávka po tom, aby se dovezla ve velkém levná pracovní síla z třetích zemí, tak místo toho, aby rostly platy a mzdy, tak se tady poštvávají lidé proti sobě.

Já si myslím, že všichni zaměstnanci státu si zaslouží růst o víc než o inflaci, protože když se jim to navýší jenom o inflaci, tak jsou na nule, a zaslouží si to také i ty prodavačky, řidiči a podobné profese, protože minimální mzda je u nás nižší než na Slovensku a v Polsku, a to jsou chudší státy, prosím. Takže o to nám šlo a o to nám půjde a my, věřte tomu, že my to prosadíme, protože my chceme, aby všichni nízkopříjmoví zaměstnanci si polepšili k 1. lednu, děkuji.

A ještě dovolte, abych uvedla, že vláda dnes schválila nařízení vlády, kdy jsme definitivně udělali tečku za navýšením důchodů k 1. lednu příštího roku. Je to v průměru o 805 korun. Tam je navýšení o 350 korun základní výměry, 300 korun pevná částka. To znamená, že každý dostane 650 korun minimálně, ale v průměru se to navýší o 805 korun a díky sociální demokracii bude průměrný důchod k 1. lednu příštího roku 16 280 korun.

Já ty průměry nemám ráda, protože jsou velmi zavádějící. Víte, že důchod ženy je zhruba o 3 000 nižší než důchod muže, ale i zde jsme si to jako sociální demokraté odpracovali, protože před několika týdny byl dokončen legislativní proces, kdy ti penzisté, kteří vychovali alespoň jedno dítě, si od 1. 1. 2023 polepší za každé vychované dítě o pětistovku a v českých podmínkách jsou to zejména ženy. To znamená, že budeme i postupně ty vysoké rozdíly mezi průměrnou penzí ženy a muže dorovnávat. Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Poprosím o reakci pana vicepremiéra, pana Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Soukromý sektor může vyplatit pouze mzdy pouze takové, na jaké vydělá. Menší a střední firmy si prostě nevytisknou ty peníze a my musíme reagovat na to, pokud se nám začíná zrychlovat tempo růstu mezd ve státní sféře vůči privátní sféře. Takhle se musí chovat každý seriózní normální hospodář, protože potom to je velmi demotivující.

Ale souhlasím s tím, co říkala paní ministryně Maláčová ve smyslu těch nízkopříjmových, a právě proto se to nenastavilo v průměru na 3,5 procenta, ale částkou 1 400, to znamená ten, kdo má nízký příjem, tak bude mít růst vyšší, než jsou ty 3,5 procenta, a naopak ti, kteří mají příjem vyšší nebo výrazně vyšší, ho mají o něco nižší. Toto se nám zdá férové, děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Poprosím mistryni pro místní rozvoj paní Kláru Dostálovou.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak dobrý den, já jsme dnes vládě předložila tři materiály. První, který je opravdu velmi zásadní a je zastřešujícím dokumentem pro čerpání evropských fondů z tzv. Politiky soudržnosti neboli Dohoda o partnerství. Vláda ho dnes přijala, vlastně od dnešního dne do tří měsíců máme předložit Evropské komisi operační programy.

Mnoho z nich už je připraveno, takže skutečně to bude následovat a jsem velmi ráda, že Česká republika patří opravdu na špici členských zemí, které jsou takto dopředu v přípravě nového programovacího období. Jenom z těch fondů soudržnosti bude moci Česká republika čerpat zhruba 550 miliard korun. K tomu jsou další fondy, jako Národní plán obnovy nebo Modernizační fond, to znamená celkem i z těch kohezních fondů dohromady bude moci čerpat Česká republika zhruba 978 miliard korun.

Druhý dokument anebo druhý materiál, který jsem předložila, bylo schválení dotačního programu, kterým se umožní financovat tzv. nemocnici v Rychnově nad Kněžnou. Tato nemocnice vlastně je v závislosti na rozšíření strategické průmyslové zóny Solnice-Kvasiny. Byl to opravdu jeden z projektů, který už je ve velké fázi přípravy. Královéhradecký kraj, zastupitelstvo schválilo financování a já jsem moc ráda, že jsme dosáhli svého slova a otevřeme pro Královéhradecký kraj dotační program právě na podporu tohoto projektu. Mělo by jít tedy do tohoto projektu ze státních zdrojů až 300 milionů korun.

No a posledním dokumentem, který jsem dnes předložila, byl rozpočet Státního fondu podpory investic na rok 2022. V oblasti příjmů dochází u tohoto fondu k navýšení o 1,34 miliardy na hladinu tedy 3,03 miliardy. V oblasti výdajů je to navýšení o jednu miliardu na 4,449 miliardy a jsem moc ráda, že skutečně budeme moci ať už v oblasti úvěrů za více než 2,1 miliardy, nebo v oblasti dotací za skoro 2,2 miliardy podporovat projekty, které souvisí samozřejmě zejména s bytovou politikou. To znamená podpory bydlení mladých, nájemní bydlení, revitalizace brownfileds, revitalizace i veřejných prostor, program Výstavba, to znamená nájemní a dostupné bydlení. Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Já přicházím s covidovou agendou. Tak jak bylo již avizováno, dnes jsem na vládě navrhl změnu, pokud jde o opatření týkající se maloobchodů a služeb s účinností od 30. září, kdy v zásadě rozvolňujeme opatření týkající se testování u dětí.

Týká se to celé řady aktivit, volnočasových aktivit, vzdělávacích aktivit, v prvé řadě v rámci ubytovacích služeb. Pokud v rámci vzdělávaní jsou ty služby poskytovány výhradně dětem, žákům nebo studentům jedné školy, tak nebude nutné vyžadovat test. Stejně tak v případě různých skupinových prohlídek zoologických zahrad, botanických zahrad, muzeí výstavních prostor a podobně. Opět, pokud půjde o jednu školu, tak nebude nutné vyžadovat test.

Další se týká volnočasových aktivit, to jsou veškeré volnočasové aktivity, kroužky a podobně, které absolvují děti mladší 18 let, pardon. Týká se to ale i dospělých samozřejmě, abychom v tomto směru nedělali nějaké rozdíly. Tak v takovém případě, pokud jde o neměnné kolektivy, tak nebude nutné, aby měli test. Případně se týkají tyto volnočasové aktivity opět pouze jedné školy. Bude ovšem nutné vést v tomto směru docházku, evidenci účastníků tak, aby v případě toho, že se tam objeví nějaká nákaza, tak bylo snazší trasování pro hygienickou stanici.

Další rozvolnění se týká různých hudebních, divadelních, filmových představení, sportovních utkání a podobně s účastí do 20 osob. Tam nebude také nutné vyžadovat test, a pokud se této akce účastní opět děti z jedné školy – jsou různá dětská filmová představení, dětské divadelní představení, kdy jde škola na takové představení, tak také nebude nutné mít test.

Poslední oblastí jsou sportovní přípravy sportovců, jak profesionálních, tak amatérských. Pokud je účast do 20 osob, nebude vyžadován test. Pokud jde o nepravidelné aktivity, kde je proměnný kolektiv, to znamená ad hoc se schází dvě různé skupiny, tam ten test bude vyžadován i v případě dětí, pokud ten kolektiv tedy je proměnný, a bude jeho platnost sedm dní u antigenního testu. 

Druhé opatření se týká vlastně pouze časově omezeného opatření týkajícího se ochrany dýchacích cest v průběhu voleb. Tak jak jsme již avizovali, v zásadě budou platit stejné podmínky, jako v případě pokud lidé jdou do obchodů nebo do městské hromadné dopravy.

To znamená, v rámci volení místnosti bude nutné mít ochranu dýchacích cest, kromě samozřejmě těch obecných výjimek ze zdravotních důvodů, u lidí s poruchou autistického spektra apod. Tady platí ty výjimky stejné jako v tom obecném nařízení týkajícího se ochrany dýchacích cest. Takže to je druhé opatření platící, znovu říkám, pouze pro to volební období-

A pak je tady jedno ochranné opatření, které vláda vzala na vědomí, s účinností od 30. září. Tady reagujeme na rozsudek Městského soudu v Praze, který vlastně řekl, že nemůžeme odlišovat v rámci udělování víz různé skupiny osob. Takže nově se připouští bez omezení, aby zastupitelské úřady přijímaly a projednaly žádosti cizinců z třetích zemí o trvalé pobyty a o dlouhodobá víza napříč tedy zastupitelskými úřady a napříč těmito skupinami. To je projednáno i s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničích věcí.

Musím konstatovat, že již aplikujeme nový model posuzování opatření. Všechna tato opatření prošla posouzením ze strany Legislativní rady vlády, respektive skupiny expertů, kteří tato opatření posoudili, takže reagujeme. Skutečně i víte, jak jsem avizoval, že budu chtít, aby ta opatření byla skutečně ještě v tomto směru revidována, tak už v těchto opatřeních to tak platilo, a tato opatření tedy byla posouzena Legislativní radou vlády, případně byla upravena podle jejich připomínek.

Děkuji za pozornost.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Prostor pro vaše dotazy. Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: První dotaz bude na pana ministra průmyslu a obchodu, jestli byste, prosím, mohl říct ten argument, proč tedy pan premiér odmítl zařadit zvýšení minimální mzdy. Proč to má podle něj, možná případě i podle vás, projednat až další vláda? A druhý dotaz je potom na paní Maláčovou i pana Hamáčka. Vy jste říkal, že se tedy nevzdáváte, že chcete i nadále usilovat o to, aby se zvýšily platy ve státní sféře o 3 000 korun. Tak prosím jak? Jak by to tedy mělo po volbách vypadat to vyjednávání? A ještě pokud tedy ministr Toman nehlasoval pro to, znamená to, že sociální demokracie není v této otázce jednotná? Děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká toho důvodu, tak ten je jednoduchý: Protože to není projednáno ve finále. Jsme v situaci, kdy jsme teď připravovali rozpočet, což byla priorita. Názor zaměstnavatelů a zaměstnanců je absolutně diametrálně odlišný a tentokrát opravdu zásadně se liší a my musíme postupovat prostě férově. To znamená ještě jednou si sednout s tripartitou, pokud tam nedojde ke shodě, potom by mělo být koaliční jednání a poté máme nějaký finální kompromis, který potom nakonec schválí vláda.

Prostě je to standardní postup, jako kdykoliv jindy. To není o tom, že to musí být hotové za týden nebo za čtrnáct dní. Jsme přesvědčeni o tom, že pokud to bude dohodnuto – a nebude to jednoduché tentokrát, to je zcela zřejmé – do konce října, tak je to dostatečně s předstihem a před tím, než to začne platit.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Jestli mohu, já teda, pokud si vzpomínám na diskuzi o minimální mzdě v minulém roce, tak tam padla dohoda, že takto zásadní oznámení by měla padat s dostatečným předstihem, aby se na to firmy stihly nastavit, a jako dostatečný předstih se stanovilo 30. září. Takže to už jsme velmi, velmi blízko. A pokud se to odloží za volby, tak tento termín nebude do té doby splněn a z mého pohledu to zbytečně zkomplikuje život firmám.

Ten důvod je jednoduchý. Já si myslím, že pan premiér nechtěl před volbami otevírat ještě jedno téma, které, kde by zase hnutí ANO muselo jít proti těm nízkopříjmovým a to se úplně jaksi nevejde do té kampaně, kterou mají připravenou. Takže tím se to odsunulo za volby.

Jak chceme bojovat za státní zaměstnance? Tak samozřejmě předpokládá to, že o tom bude jednat nová Poslanecká sněmovna. Já nijak nepochybuji, že součástí nové Poslanecké sněmovny bude i sociální demokracie, a v rámci jednání v Poslanecké sněmovně budeme uplatňovat ten náš návrh. To znamená 3 000 korun, a to ve vztahu ke schválení či neschválení tohoto státního rozpočtu. To je standardní parlamentní procedura.

A k panu Tomanovi – pan Toman hlasoval stejně jako sociální demokracie, to znamená, nepodpořil ten státní rozpočet. Pokud se zdržel, to je technický detail, nicméně nikdo z ministrů za sociální demokracii ten rozpočet nepodpořil.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Jestli chce paní ministryně Maláčová ještě něco doplnit?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Ano, já doplním, já jsem stále nedostala… Tak zaprvé v reakci na pana ministra Havlíčka: Za třicet let se tripartita nikdy nedohodla. Ty požadavky zaměstnavatelů a odborářů jsou vždycky diametrálně odlišné. To je letos už po více než třicáté stejné a vždycky je úkolem vlády najít to správné řešení.

My o tom jednáme od května. Myslím si, že dostatečný prostor byl, že je nezodpovědné vůči firmám neříct jim tu částku v čas, protože jim to způsobuje problémy. Ony se potřebují připravit na to, jak budou muset fungovat od 1. ledna, minulý rok jsme si to slíbili.

No a poslední věc, já stále nemám tu odpověď, proč mají chudší Polsko a chudší Slovensko vyšší minimální mzdu než Česká republika, a to o dost. Já si nemyslím, že prostě fungovat na levné práci a říkat firmám, že nemusí modernizovat, je dlouhodobě udržitelná strategie.

Připomínám, že kdybychom zvýšili minimální mzdu na 18 000, tak jak žádá Sociální demokracie, tak je to více než, a teď tuším, sedm miliard příjem do státního rozpočtu. To znamená, že by to pomohlo i částečně najít finanční prostředky pro to, abychom mohli dát zaměstnancům ve veřejném sektoru tu částku, o kterou my jsme usilovali.

Takže by si polepšili jak zaměstnanci v soukromém sektoru o tisíce, tak zaměstnanci ve veřejném o 3 000 a pomohlo by to zejména těm nízkopříjmovým. A o to nám šlo. Pomoci v obou sektorech nízkopříjmovým zaměstnancům, a proto podle našeho návrhu měly jít oba dva návrhy sociální demokracie společně. Bylo by to fér i vůči podnikatelské sféře, protože by věděla, na co se připravit.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Televize Prima:

Josef Mádle, TV Prima: Dobrý den, já mám otázku k tématu spíše na ministra obrany, nicméně jestli byste mohl, pane vicepremiére, zmínit to vy, jestli vláda dnes vůbec projednávala nákup izraelských raketových systémů pro armádu za 13,7 miliardy. Jestli to tedy bylo projednáno a proč je nákup o tolik dražší, když původně měl stát podle Ministerstva obrany maximálně deset miliard? Děkuji.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já mohu odpovědět, že ano, vláda projednala, tuším, že to byl bod 11 bez rozpravy nebo pro informaci, informaci o veřejné zakázce, protiletadlový komplex SHORAD. Takže ta informace vládou proběhla, ale jak už jsem uvedl, diskuze se o tom nevedla, to znamená, jakékoliv detailní dotazy jsou asi potřeba směřovat na Ministerstvo obrany. Já samozřejmě vím z veřejných zdrojů, že argumentem ministra obrany je to, že tam došlo k navýšení cen komponentů, nicméně kvalifikovanější odpověď dá zcela jistě Ministerstvo obrany.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, Český rozhlas.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra Vojtěcha, jestli můžete ještě upřesnit, jak to bude v případě těch volnočasových aktivit, tedy kroužků, na kterých se sejdou sice stejné děti, ale z různých škol. Jaká ta opatření tam budou platit, jestli tam dál bude potřeba ten test? A ještě mám jeden dotaz, jestli můžete okomentovat to ranní jednání s odbory. Je tam nějaká dohoda, případně jaká? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o to testování, pokud to budou žáci z různých škol, ale bude to neměnný kolektiv, to znamená skutečně jasný kolektiv – kroužky, které jsou většinou neměnný kolektiv, ty děti tam dochází opakovaně, tak pak ten test nutný nebude. Bude pouze skutečně nutná evidence účastníků, docházka, abychom věděli, kdo tam se účastní. Pokud by to byl ad hoc kolektiv, proměnný kolektiv, tam by ten test nutný byl, ale to myslím si většinou prakticky nikdy u těch standardních kroužků takto není. Takže obecně platí odpověď: Na tyto kroužky v neměnném kolektivu testování už aplikováno nebude, nebo ta povinnost.

Pokud jde o otázku ranního jednání, já bych tady ještě nechtěl to nějak komentovat. Ta jednání budou ještě pokračovat. Hovořili jsme o číslech vývoje systému veřejného zdravotního pojištění. Uvidíme. Ta jednání ještě nejsou ukončena, takže v tomto směru se asi ještě není co komentovat. Tolik za mě.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na testy do škol. Jestli vláda uvažuje nebo nakoupila nové testy, další? A jestli už má jasno v termínech toho podzimního hromadného testování? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: To odpovím já, byť to je primárně materiál pana ministra školství, ale samozřejmě jsme to spolu úzce konzultovali. Ano, dnes vláda vzala na vědomí to, že Ministerstvo školství využije tu obci v rámci veřejné zakázky na testy ve výši 1,6 milionu testů. Takže to je něco, co vláda vzala v zásadě na vědomí.

Je to naše dohoda tedy mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem školství z toho důvodu, abychom měli určité penzum testů, pokud by se ta situace epidemická zhoršila a museli bychom třeba v testování pokračovat i třeba na nějaké regionální úrovni.

Zatím ta epidemická situace se skutečně nějak dramaticky zásadně nezhoršuje. Ta čísla jsou plus minus obdobná v rámci těch jednotlivých týdnů, nedochází k nějaké velké eskalaci ani v těch posledních dnech. Samozřejmě uvidíme, musíme být stále velmi obezřetní, ale i podle toho chceme případně v tom testování pokračovat nebo ho znovu aplikovat v rámci škol. Konzultujeme to s hygieniky, ale v tuto chvíli zatím nějaký konkrétní termín nemáme. Ale ty testy budou k dispozici. Jsou tam ještě nějaké další testy, které zbyly po tom prvotním testování, takže těch testů celkově by mělo být dost, abychom byli schopni to testování provést i v několika kolech.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a nyní porosím ještě paní Rambouskovou přes videokonferenci, Seznam Zprávy.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer, já mám dotaz na pana ministra zdravotnictví a týká se to protilátek. Pane ministře Vojtěchu, vy jste už dříve slíbil, že do konce září jasně řeknete, jestli budete protilátky uznávat jako doklad o bezinfekčnosti. Tak se chci zeptat, jestli už jste dospěli k nějakému stanovisku a jestli na to může mít třeba vliv ta chystaná studie protilátek, které by se mělo účastnit asi 8 000 lidí? Děkuji vám.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Děkuji za dotaz. Bezesporu ano. Já myslím, že my jsme prezentovali po tom posledním kulatém stole odborníků, kde byla určitá stanoviska, která byla shodná, která jsem i prezentoval, ohledně toho, že těm, kteří mají vlastně prodělanou nemoc, tak dostačuje jednodávková vakcína Janssen, případně pokud jsou očkováni a zároveň prodělali nemoc, tak že nepotřebují třetí dávku. To byla shoda.

Pokud jde o to uznávaní protilátek, tam ta shoda nebyla, ale v zásadě jsme se shodli na tom, že právě na základě té studie Preval II, která teď probíhá a bude probíhat v těch následujících zhruba dvou měsících, tak budeme mít detailnější data, o tom skutečně, jak jsme na tom z hlediska protilátek, z hlediska postvakcinační imunity i samozřejmě imunity po prodělání nemoci covid-19 na kohortách pacientů, na kohortách zdravotnických pracovníků.

To kolegové budou zkoumat, takže myslím si, že to nám určitě odpoví více, abychom si byli jistější, že můžeme nějaký krok udělat, anebo naopak nikoliv. Zatím tedy v tuto chvíli k tomu nepřistoupíme, ale ta situace se velmi dynamicky vyvíjí.

Samozřejmě sledujeme i studie ze zahraničí. Je třeba znova opakovat, že prakticky žádná země plošně neuznává protilátky jako ekvivalentní doklad o „bezinfekčnosti“, byť ten název už skutečně asi není úplně na místě používat. Ale zkrátka doklad pro ta protiepidemická opatření. Takže v tomto směru znovu říkám, počkejme si ještě na výsledky této studie, která by měla být do zhruba dvou měsíců hotova.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, pokud nemáte žádné jiné dotazy, my vám děkujeme za pozornost a přejeme hezké odpoledne, večer.