Tiskové konference

8. 12. 202115:48

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 8. prosince 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezké odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Nejprve bych o slovo chtěla požádat ministra obrany pana Metnara.

Lubomír Metnar, ministr obrany: Dobrý den, dámy a pánové, já bych vás chtěl dnes seznámit s výsledkem jednání mimořádné vlády. Dnes na mimořádné vládě vláda schválila návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v Polské republice za účelem posílení ochrany polsko-běloruské hranice

 Já bych ještě na úvod chtěl poděkovat za spolupráci panu ministru zahraničních věcí, protože tento materiál jsme předkládali ve spolupráci, a taktéž panu premiérovi za svolání mimořádné vlády, aby tento proces byl urychlen.

V listopadu Česká republika prostřednictvím pana premiéra a dopisem prezidenta České republiky nabídla Polsku pomoc. Minulý týden v pátek jsme na tento dopis a na tuto nabídku dostali z polské strany odpověď, kdy polská strana reflektovala a požádala nás o pomoc se zabezpečením její státní hranice.

Od té doby probíhaly na vojenské úrovni našich vojáků a polských vojáků jednání o těch detailech a na základě těchto detailů zpracováváme ten mandát, který dnes vláda schválila, a to kdybychom chtěli vyslat až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Bylo by to od dne schválení mandátu Parlamentem České republiky do 31. července příštího roku.

Polská strana požádala o specializace, a to ženijní jednotky, protože žádá o pomoc s plněním úkolů jak výstavby, tak kontroly, oprav, ženijních hraničních zábran. Potom požádala jednotky o monitoring, který by u té hranice s Běloruskem probíhal jak v denních, tak nočních hodinách.

V současné době se ještě projednávají detaily s konkrétním místem nasazení a působení s tím, že máme tedy záměr předložit, nebo předložíme tento schválený materiál do Poslanecké sněmovny, který musí být v souladu s článkem 43 Ústavy České republiky schválen oběma komorami.

Jinak bych ještě chtěl říci, že přesun, jakmile bude schválen mandát, přesun jednotek tohoto úkolového uskupení bude jednak po vlastní ose a jednak částečně po železnici, a to s ohledem na těžkou techniku ženijní jednotky.

To by zatím za mě bylo vše. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zahraničí pan Jakub Kulhánek.

Jakub Kulhánek, ministr zahraničí: Děkuji, dámy a pánové, já bych si dovolil po dnešním mimořádném zasedání vlády doplnit to rozhodnutí, které jsme dnes učinili, tedy o tom, že začneme ten schvalovací proces vyslání českých vojáků na pomoc Polsku.

Já jsem moc rád, že jsme takto operativně se mohli sejít a vyřešit otázku vyslání českých vojáků na polsko-běloruskou hranici, kde režim Alexandra Lukašenka zneužívá nelegální migrace k nátlaku a oslabování Evropské unie.

Z hlediska zahraniční politiky jde o velmi závažnou otázku a na místě není ptát se, jestli Polsku máme pomoct, nebo ne, ale jak mu můžeme co nejefektivněji pomoci. Ačkoliv se ta aktuální situace na hranicích Běloruska relativně zklidnila, stále se na běloruském území nachází podle odhadů a informací nějakých 7 000 migrantů, které Lukašenkův režim může pustit dále do Evropy. Polští kolegové denně evidují stovky pokusů o nelegální překročení hranice.

Polsko potřebuje naši pomoc, proto jsme se právě dnes rozhodli, že čeští vojáci se budou podílet na ochraně polské hranice. Česká republika je tak třetí evropskou zemí, společně s Velkou Británií a Estonskem, která se bude aktivně podílet na ochraně polsko-běloruské hranice.

Já jsem velmi rád, že na nutnosti českého zapojení do této krize se shoduje jak vláda, prezident, tak ale i Parlament, a to napříč politickými stranami. My totiž v Polsku nebudeme chránit jenom polskou hranici, ale budeme vlastně bránit naši společnou schengenskou hranici.

Z pohledu mého, tedy ministra zahraničí, vnímám kroky Lukašenkova režimu jako cynické zneužívání migrantů, které Evropa nemůže tolerovat. Po zbabělém zastrašování běloruské opozice a uvěznění tisíce nevinných Bělorusů je právě tato řízená migrační vlna dalším nezvratitelným důkazem toho, že je Lukašenkův režim více než toxický.

Evropská unie a naši spojenci přijali v minulosti sankce vůči Lukašenkovi a vybraným firmám a jednotlivcům z jeho okolí. Rada Evropské unie schválila již pět balíčků sankcí a já nevylučuji, že sankce v budoucnu budou opět rozšiřovány.

Chci také připomenout, že česká vláda aktivně a konkrétními kroky pomáhá běloruské opozici. My jsme tu pomoc ještě více zintenzivnili po těch loňských zfalšovaných prezidentských volbách. Jenom bych si dovolil upozornit, že jsme zveřejnili na webu Ministerstva zahraničí poměrně obsáhlý dokument, který představuje ty jednotlivé kroky na pomoc běloruské opozici.

Zároveň se z kraje příštího týdne budu účastnit na okraj zasedání ministrů zahraničních věcí v Bruselu setkání se Svjatlanou Cichanouskou a dalšími představiteli běloruské opozice, se kterými budeme jednat o dalším nastavení vztahů mezi Běloruskem a Evropskou unií.

Ještě, dámy a pánové, dovolte mi krátce pár slov obecně k problematice migrace. Události na polsko-běloruské hranici jasně ukazují, že téma migrace nikam nezmizelo, a pro Evropu to je a bude jedna ze zásadních výzev v 21. století. Vlivem klimatických, sociálních, ale i politických změn i do budoucna hrozí, že se mohou zvednout vlny nekontrolovatelné migrace.

Mimochodem včera jsem v Budapešti s kolegy z V4 a marockým ministrem zahraničí tuto problematiku také řešil. Marocký kolega v této souvislosti zmínil, že v oblasti Sahelu, kde se mimochodem angažují čeští vojáci, chce odejít až 75 procent mladé populace do zahraničí.

Já jsem přesvědčen, že jediné řešení pro zvládání nelegální, nekontrolované migrace pro Evropu je držet se dvou základních principů a tak jsem o tom hovořil i se svými kolegy z V4, protože V4 v tomto prosazuje velmi realistický přístup k řešení migrace a přidává se k nám čím dál více členských států Evropské unie.

A ty dva obecné principy, i když nemám rád zjednodušování, jsou následující: Zaprvé, migraci prostě musíme řešit v zemích původu. Musíme spolupracovat s třetími zeměmi v regionu a musíme se snažit omezovat nelegální migraci právě v místě původu a samozřejmě i efektivním bojem s pašeráckými sítěmi. A zadruhé, ten druhý princip, jak efektivně zvládat migraci, je efektivní ochrana vnějších hranic.

A tady je Česká republika opravdu příkladem, protože my nezůstáváme jenom u slov. My aktivně pomáháme prostřednictvím našich policistů např. v Maďarsku, ale i na Balkáně, v Severní Makedonii a dále. A potom nově se zapojíme právě prostřednictvím naší armády do ochrany vnější schengenské hranice v Polsku. Takže tolik za mě na úvod a jsem připraven odpovídat na vaše dotazy.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. První dotaz Česká televize.

Ondřej Pražák, Česká televize: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat, pane ministře obrany, vy jste říkal, že ty hlavní úkoly se budou týkat spíše práce na infrastruktuře. Přesto, s jakou mírou rizika tam pojedou ti čeští vojáci s tím, že by se mohli dostat do nějaké potenciálně nebezpečné situace? Druhý dotaz: Vím, že to tedy odvisí ještě na schválení Sněmovnou a Senátem, přesto, kdy počítáte s tím, že by se ta akce mohla dát do pohybu. S jakým odstupem poté, co to obě komory schválí, by mohli čeští vojáci odjet? A poslední dotaz: Kolik bude celá ta mise stát? Děkuju.  

Lubomír Metnar, ministr obrany: Já děkuji za ten dotaz. JJá bych chtěl říct, že čeští vojáci při plnění svých úkolů nebudou bezprostředně v kontaktu s migranty a nebudou plnit úkony, které s těmi migranty souvisí, to znamená vytlačování, zadržování, já nevím, třídění tady u tohoto. Takže tito naši vojáci nebudou plnit takovéto úkoly, to tam plní vojáci a pohraniční stráž Polské republiky. Naši vojáci budou vyzbrojeni zbraněmi pouze pro svoji ochranu, a to z hlediska domluveného charakteru prací a úkolů, které tam budou plnit.

Tak, jak se celé toto úkolové uskupení plánovalo, tak máme zkalkulováno, že náklady budou kolem 86 milionů korun, které půjdou z rozpočtu Ministerstva obrany.

Tak, jak jsem já projednával tu procesní, formální stránku a předjednával projednání, kdy nás čeká projednání v obou výborech, jak Sněmovny, tak Senátu, což bude probíhat počátkem příštího týdne, a rovněž tak by se potom po projednání ve výborech tento materiál dostal na plénum obou komor a předpokládám, že do konce příštího týdne by mohl být schválen.

Vojáci jsou připraveni na výjezd. Řekněme, od toho dalšího týdne by mohli vyjet do Polska.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, televize Nova.

Anežka Vrbicová, TV Nova: Dobrý den, otázka na pana Metnara. Jak se tam vojáci vlastně budou střídat, po jak dlouhé době? Má jich tam jet 150, asi všichni najednou nepojedou, tak jaké budou ty cykly?

Lubomír Metnar, ministr obrany: S tím, že bude nastavený ten režim, jestli to bude, řekněme, ve čtrnáctidenních, nebo respektive já si myslím, že spíše v měsíčních turnusech, kdy bude docházet k obměně těch vojáků, kteří tam budou plnit ty úkoly.

Anežka Vrbicová, TV Nova: Po kolika tam pojedou, už víme?

Lubomír Metnar, ministr obrany: Takové detaily já neznám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Seznam Zprávy.

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Dobré odpoledne, chtěl jsem se zeptat, vím, že to není vaše agenda. Řešila dnes vláda témata spojená s covidem, nebo se dnešní vláda zabývala pouze vysláním vojáků do Polska? Děkuji.

Lubomír Metnar, ministr obrany: Ne, dnes tato mimořádná vláda řešila pouze jeden jediný bod, a to tento návrh mandátu a jiné body nebyly probírány, nebyly řešeny.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, prosím.

Piotr Górecki, Polská tisková kancelář: Dobrý den, ví se už, ze kterých uskupení tady v Čechách, vojenských uskupení, můžou vojáci být? Třeba z jakého praporu, z jakých míst?

Lubomír Metnar, ministr obrany: Ano, bude to četa, bude to ženijní pluk v Bechyni, potom to bude 53. pluk elektronického boje, potom 102. průzkumný prapor a 533. prapor bezpilotních prostředků.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Jsou ještě další dotazy? Pokud už další dotazy nejsou, děkujeme. Hezký zbytek dne.