Tiskové konference

19. 1. 202215:48

Tisková konference po jednání vlády, 19. ledna 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Protože je nás tady dnes opravdu spousta, nebudu to zdržovat a poprosím rovnou o slovo pana předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, my jsme se dnes zabývali samozřejmě situací, která v České republice nastává v souvislosti s pokračujícím nástupem varianty omikron. Přijali jsme několik opatření, která jsou v boji s nemocí covid-19 důležitá. Samozřejmě všechna ta opatření děláme proto, abychom tu situaci dobře zvládli, a přihlížíme při tom jak k těm lékařským, tak samozřejmě k sociálním, ekonomickým a dalším aspektům. Tomu přizpůsobujeme také ta rozhodnutí, se kterými vláda přichází.

To, co je důležité: Shodli jsme se dnes na tom, že očkování proti covidu-19 nebude povinné. To nijak nemění náš postoj k vakcinaci, to chci říct zcela jednoznačně. Je to stále jednoznačně nejlepší způsob boje proti covidu-19. Očkování je nejjistější cesta, jak se vyhnout těžkému průběhu nemoci, jak se vyhnout hospitalizacím.

Čísla to dokládají naprosto jasně. U těch, kteří jsou očkovaní dvěma dávkami, výrazně nižší než těch, kteří jsou neočkovaní. U těch, kteří mají třetí dávku, je ta pravděpodobnost při variantě omikron, že se dostanou třeba na jednotku intenzivní péče naprosto minimální. Proto znovu vyzýváme všechny a doporučujme všem, aby se nechali naočkovat. Kapacit máme dost, je to bez problémů, a pomůžete tím chránit sebe, ale samozřejmě také ostatní.

Nicméně důvody pro to povinné očkování neshledáváme. Nechceme prohlubovat příkopy ve společnosti. Navíc i řada těch argumentů, se kterými se o tom v minulosti uvažovalo, už neplatí. Proočkovanost u některých profesních skupin je kolem 90 procent a tak bychom mohli pokračovat. Prostě rozhodnutí vlády je, že povinné očkování nebude.

Druhá věc, která je důležitá a reaguje na situaci, které dnes čelíme, na situaci ve školách, kde už se v souvislosti s nástupem varianty omikron na řadě míst problémy projevují. Proto jsme schválili tzv. pandemické ředitelské volno. Ředitelé budou mít možnost, ředitelé škol, v pandemickém stavu vyhlásit deset dnů ředitelského volna nad rámec těch stávajících pěti, nebo přistoupit k online výuce. Je to podle nás dobrá cesta. My jsme už dopředu řekli, že nechceme jít cestou lockdownu, není pro nás dobré, aby se zavíraly školy, ale ředitelé tady budou mít v ruce více funkčních nástrojů, aby se mohli rozhodnout podle situace a mohli jednat adekvátně tomu, jaká je situace u nich na škole.

Třetí důležitá informace z tohoto hlediska je to, že vláda dnes schválila také novelu pandemického zákona. My tady reagujeme na zkušenosti s pandemickým zákonem. Reagujeme na rozsudky Nejvyššího správního soudu, které ukázaly, že nebylo možné na základě tohoto zákona regulovat některé činnosti – stravovací služby, diskotéky atd. Zákon je teď upraven tak, aby to v souladu s judikaturou, která mezitím byla udělána, šlo.

Rozšiřuje se také možnost vydávat opatření i pro Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra tak, aby to korespondovalo se zákonem na ochranu veřejného zdraví, a přináší ten zákon také nový způsob vyhlašování karantén a izolací.

Čili reagujeme na tu zkušenost, která s pandemickým zákonem byla, reagujeme na výhrady Nejvyššího správního soudu a upravujeme ten zákon tak, aby v té nové situaci obstál.

Poslední informace, která je důležitá i z toho hlediska, že se tu objevovaly nějaké nejasnosti, kritika ze strany předcházejícího premiéra, pokud jde o digitalizaci a roli zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci, tak chci říct, že jsme schválili dnes formálně zrušení funkce zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci s účinností od 20. ledna.

Zrušení této funkce má jasný důvod, protože už při vzniku vlády byl agendou digitalizace pověřen pan místopředseda vlády Ivan Bartoš, který tuto činnost vykonává. Ale přestože jsme rozhodli o zrušení funkce zmocněnce, tak ten, kdo ji dosud vykonával, tedy pan zmocněnec Dzurilla, bude nadále pokračovat ve spolupráci s naší vládou.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím pana prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, dámy a pánové, já proložím ta vážná témata něčím, co je možná trochu příjemnější. Je to symbolické, ale naše vláda to považuje za důležité. To, co jsme zažívali v těch posledních čtyřech, možná osmi letech, bylo trochu zapomínání na naši vlastní historii, nepřipomínáni si těch důležitých milníků, které Československo, Českou republiku v těch totalitních časech potkaly.

My se dlouhodobě domníváme, že toto je nutné, a určitě bude následovat v naší činnosti více kroků, které povedou k tomu, aby například archiválie byly uchovávány v dostatečné kvalitě, abychom významná místa, která byla plná utrpení v rámci dvou totalit, které nás potkaly ve dvacátém století, tak abychom k nim přistupovali s patřičnou úctou, a k tomu patří i to, k čemu jsme se dnes jako vláda přihlásili.

My si připomínáme 45 let od zveřejnění prohlášení Charty 77. Já jsem debatoval s lidmi z prostředí Charty a oni už se před pěti lety pokoušeli o podobné prohlášení, když bylo 40. výročí. Nebyli úplně úspěšní. Tak já jsem moc rád, že vláda dnes, a tady mohu říct zcela jednomyslně, schválila usnesení, které zní, že se hlásíme k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii. Vážíme si všech obětí represí souvisejících s Chartou 77 i dalšími tehdejšími nezávislými iniciativami a všech, kteří se na jejich činnosti podíleli.

Myslím si, že tím vzdáváme úctu všem těm statečným, kteří přišli s velmi chytrým, inteligentním prohlášením, které se jednoduše a velmi inteligentně odvolávalo na to, k čemu se samotné socialistické Československo zavázalo, a to dodržování těch základních lidských práv.

Charta 77 se stala jakousi nadějí pro hnutí odporu v Československu tehdejší doby a myslím si, že všichni ti, kteří Chartu podepsali, všichni ti, kteří kvůli tomu trpěli ve svých profesních i osobních životech, si zaslouží úctu, a byť to vyjádření přichází až po mnoha letech, až v roce 2022, tak si myslím, že je to i zásadní moment toho, jak se naše vláda staví k naší historii a k obětem totalit, které naši zemi ve 20. století potkaly. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím pana místopředsedu vlády Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den, dámy a pánové, já bych vás rád informoval o dvou věcech, kterými se dnes zabývala vláda České republiky. Ta první se týká stavebního zákona. Já jsem dnes na vládě představil jasný postup odkladu účinnosti části stavebního zákona tak, aby mohl být projednán v zrychleném řízení. Vláda by tento odklad měla schválit na začátku února, ten následně půjde do Sněmovny.

Smyslem tohoto kroku je získat potřebný čas na přípravu věcné novely, kterou jsme slíbili našim občanům, na které jsme pracovali ještě jako opozice před volbami a která konečně přinese kvalitní stavební legislativu.

V čem bude ta připravovaná novela stavebního zákona spočívat? Asi tou nejzásadnější částí bude zrušení celé té nové soustavy stavebních úřadů v čele s tím molochem Nejvyšším stavebním úřadem. Takže stavební úřady skutečně zůstanou tam, kde jsou nyní, tedy na obcích a městech, logicky tedy nejblíže těm problémům, které řeší, těm samotným místním stavbám.

Další důležitou změnou je zrušení tzv. institucionální integrace. Podle toho stavebního zákona z pera paní ministryně Dostálové měl totiž stavební úřad sám převzít skrze ty lidi, co by na něm seděli, to rozhodování, které by se týkalo třeba ochrany vody, ochrany památek, lesů a podobně. A my jsme přesvědčeni, že je to sice pohodlné v jistém směru, nicméně je to riskantní. My toto chceme nahradit tzv. procesní integrací. Protože klademe důraz na digitalizaci, je to tedy právě ta cesta digitalizace stavebního řízení.

Zachovat naopak chceme ten princip, který si myslím, že je správný, a o to víc platí v digitální době, jeden úřad, jedno razítko. Ale co to znamená v době digitální? Že ten stavebník nebo člověk, který chce stavět, dodá na stavební úřad nebo nahraje přes portál jednu dokumentaci a pak už se nemusí o nic starat. Ten proces běží, on bude obeznámen s výsledky.

Zachováme také ten specializovaný stavební úřad, který převezme velké stavby, a tím je zásadně zrychlí. Tady dokonce jednáme o možnosti rozšíření ještě té působnosti, na co by mohl ten speciální stavební úřad, který již vzniká, mít tu svoji působnost přenesenou. A jak jsem zmínil, ta novela stavebního zákona počítá pouze s částečným odkladem účinnosti, aby se nezbrzdil rozvoj této důležité infrastruktury, což jsou související potom stavby silnic a těch nadregionálních staveb, které bude mít právě ten specializovaný stavební úřad ve své gesci.

Já věřím, že se nám podaří napravit všechny ty chyby stavebního zákona, který protlačila minulá vláda, respektive hnutí ANO hlasy KSČM a SPD na sílu. My jsme avizovali, že ho změníme. Věřím, že se nám to podaří a rychlé stavební řízení ulehčí život občanům, stavitelům a stane se co nejdříve realitou.

Jenom v krátkosti bych chtěl zmínit ještě druhý bod. Vláda dnes také dala zelenou důležité novele zákona o střetu zájmů a ten by měl konečně reálně zamezit obcházení zákona o střetu zájmů. Zabránit případným snahám politiků ovlivňovat mediální domy skrze to, že je vlastní, nebo neférovým způsobem vydělávat na veřejných zakázkách, dotacích nebo na investičních pobídkách, jak jsme toho historicky byli svědky. Pokud jste teda třeba ministr, opravdu už nebude možné, abyste se jako osoba přímo nebo nepřímo podílela, rozhodovala o zakázkách či dotacích pro vlastní firmy.

Je to velký dluh vůči občanům i vlastně z minulého volebního období a my jsme ve společném programovém prohlášení se zavázali, že toto napravíme a dnes jsme k tomu i na vládě konečně započali tu cestu. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím pana vicepremiéra Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Hezký den, dámy a pánové. Jak už jste slyšeli, tak povinnost očkování z vyhlášky zmizí. Splnil jsem, co jsem slíbil. Já velmi chci poděkovat všem těm odborným týmům, které se podílely na legislativní i odborné analýze toho, jak vše bylo nastaveno, a podařilo se dřív vyhodnotit všechna ta data, takže můžu místo v půlce února již teď vás informovat, že ta povinnost ve vyhlášce nebude a ty paragrafy, které se týkají covidu, mizí.

Současně s tím chystáme další opatření, o kterých vás budeme průběžně informovat. Jsme si vědomi toho, že je potřeba co nejdříve spustit možnost očkování pro děti od 12 let boostovací dávkou, a současně se připravujeme na vakcínu, další vakcíny, které doputují do České republiky tak, aby byla registrace možná co nejdříve. Ty informace se postupně dozvíte v příštím týdnu tak, jak budou aktuálně, jak budou připraveny, abych mohl ručit za to, že to bude dobře fungovat.

Co se týče pandemického zákona, jsem velmi rád, že se ve velmi krátké době podařilo napříč ministerstvy připravit takovou novelu, která bude užitečná a prospěšná a která všechny ty nejasnosti a chyby, které možná v tom pandemickém zákoně byly a objevovaly se pak různé kritiky těch opatření, odstraňuje a stane se z toho opravdu užitečný nástroj.

Já bych chtěl nakonec zdůraznit, že z dat, které mám k dnešnímu dni a které teď zaznívají na zdravotním výboru online, tak mohu říct, že ten přístup, který jsme zvolili, funguje. Čili opravdu zachycujeme pozitivní, odchází do karantén. A že ty počty tak, jak jsme odhadovali, se kryjí s tím, co je realita.

A to, co je nejdůležitější, na sto procent se potvrdilo to, co se ukázalo v jiných zemích, v okolních zemích a co jsme opakovaně avizovali, že třetí dávka prakticky stoprocentně chrání proti vážnému průběhu. Stále je možnost jít na třetí dávku, stále je čas.

Ten omikron nezmizí tento týden, nezmizí příští týden, bude tady celý únor. Tedy všichni ti, kteří jsou rizikoví, by měli jít na boostovací dávku. V podstatě nemáme s vážným průběhem v nemocnicích jediného pacienta, který by měl po boostovací dávce. Nemáme jediné úmrtí po boostovací dávce. Týká se to bez ohledu na to, co je to za pacienta, a vřele všem doporučuju, aby tu boostovací dávku co nejdřív podstoupili.

S tím souvisí druhá informace. Ukazuje se a my to teď máme ověřeno na tvrdých datech, že i druhá dávka, to znamená ti, kteří ještě nejsou očkovaní, pokud se rozhodnou se nechat naočkovat, nechají si dát první a druhou dávku, velmi rychle vytváří silnou obranyschopnost proti omikronu a i tito pacienti jsou velmi silně chráněni. Tedy vyzývám všechny ty, kteří nejsou očkovaní a jsou z rizikových skupin: Je čas se jít očkovat. Ten omikron tady bude ještě několik týdnů.

My jsme připravili všechna opatření, abychom zabránili zhroucení systému, připravili jsme všechna opatření, aby byla včas dostupná léčba, ale očkování je na našich občanech, a proto: Nechte se očkovat. Je to opravdu doporučení nejenom ministra zdravotnictví, ale jsem si jistý, že celé vlády a všech odborníků České republiky.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím pana ministra školství Gazdíka.

Petr Gazdík, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Hezký dobrý den, dámy a pánové. Já se jenom drobně dotknu toho, co vláda schválila a o čem už mluvil pan premiér. To je to opatření, které umožňuje ředitelům škol až deset dnů buďto distanční výuky, nebo ředitelského volna.

Naším cílem toho opatření není ani tak reagovat na počty nemocných žáků. S tím se umí krajské hygienické stanice vypořádat. Ale to, co má toto opatření zařídit, je umožnit řediteli školy výuku. Stává se, že velké množství učitelů, a očekáváme to v příštích týdnech, skončí v karanténě, nebo dokonce v izolaci.

Takže takový ředitel první, co zvolí, je možnost přechodu do distanční výuky. V případě, že by ani to nepomohlo a bylo už tolik pedagogů nemocných, kteří nemohou vyučovat, tak má možnost do výše deseti dnů nařídit dále ředitelské volno.

Reagujeme tím na velmi aktuální situaci, na to, jakou rychlostí se omikron šíří, protože tuto situaci žádné centrální nařízení nezařídí. To je skutečně na těch ředitelích.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím na závěr pana ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Důležitá informace pro všechny cestující. My jsme se zavázali k tomu, že podnikneme rozumnou a odpovědnou úpravy slevy na jízdném. Můžu vás tady informovat, že slevy zůstanou zachovány, a to ve výši padesát procent.

Hledali jsme řešení, které by zároveň přineslo nezbytnou úsporu z hlediska budoucího zadlužování státu. Zároveň jsme chtěli přinést alternativu, která by neodváděla žádné cestující z dopravy, která by byla sociálně citlivá a která by zároveň dokázala adresovat pomoc těm, kteří ji co nejvíce potřebují. Proto jsme se také po diskuzi ve vládě shodli na dvou důležitých změnách, které znamenají podporu rodin a které zároveň znamenají podporu těch, kteří pomoc státu nejvíce potřebují.

Nově tedy sjednocujeme podmínky pro bezplatnou dopravu dětí do šesti let tak, že tam už není omezení číselné, jaké bylo – ve vlacích na dvě děti do šesti let, v autobusech jedno dítě do šesti let. To číselné omezení tam není a zároveň chceme rozšířit tu slevu nejenom na držitele průkazu ZTP a ZTPP, ale také na invalidy třetího stupně, kteří nárok na průkazku ZTP či ZTPP nemají.

Předchozí vláda v rozpočtu na letošní rok navrhovala na kompenzace pro dopravce za poskytnutí té slevy 2,5 miliardy korun. To by nestačilo ani na 75procentní slevu, kterou před tím ta vláda odsouhlasila. Nestačilo by to ani na tu navrhovanou padesátiprocentní slevu.

Snažíme se tedy opravdu přistupovat k nalezení toho řešení co nejodpovědněji, nejrozumněji. Ten návrh s padesáti procenty plošnými je zároveň jednoduchý. Míříme k tomu, aby zůstal pořád zachovaný vysoký standard podpory veřejné dopravy a zároveň všech cestujících. A to, že chceme měnit podporu na adresnou, aby opravdu pomáhala těm, kteří ji nejvíc potřebují, tak to se zračí i v tom doplněném návrhu.

Celkové úspory by měly dosáhnout téměř dvou miliard korun. Znamená to tedy, že se Česká republika nebude muset zadlužovat v takovém rozsahu, jak by to musela buďto udělat předchozí vláda, nebo by musela zásadnějším způsobem snížit právě slevy v dopravě.

To jsou zprávy, které by měly zajistit pro českou veřejnou dopravu i dlouhodobou perspektivu. Dívali jsme se i na podobné případy ve světě. Ta padesátiprocentní sleva znamená velké přiblížení většině podmínek v dopravních podnicích ve městech v České republice. V tomto směru je to další krok i ke zjednodušení celého toho sytému a věřím, že i tím dalším krokem, který jsem představil, adresné pomoci rodinám a invalidům ve třetím stupni, tak děláme významný krok i právě k větší adresnosti té podpory.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, nyní otevírám prostor pro dotazy. Nova.

Háta Sassmanová, TV Nova: Dobrý den, já bych se nejprve chtěla ještě zeptat na ten zákon o střetu zájmů. Zdali byste mohli alespoň lehce nastínit, jak budete, podle vašich slov, bojovat s obcházením zákona? A potom bych měla dva dotazy mimo téma, jak na pana Fialu, tak na pana místopředsedu Rakušana. To se týká poslance Jana Farského. Pana premiéra bych se ráda zeptala: Vy jste dnes řekl, že pan Farský s vámi tu cestu nekonzultoval, on sám ale tvrdil, že od vás získal posvěcení, tak jak to tedy bylo? A za vás, prosím, pane místopředsedo, jednali jste nějak nově o kauze Farský a jaké jsou tam výsledky? Děkuji.  

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Jestli mohu zareagovat jako první, já dám některé konkrétní případy a my jsme je v té praxi zažili. Takže po té novele už bude zcela jasné, že nelze hledat alternativní výklady osoby, která vlastní nebo ovládá tu firmu. Takže nebude možné používat k obcházení svěřenský fond nebo nějakou složitou strukturu, do které se ten skutečný majitel schovává, či svévolně prostě to vyřeší tak, že převedu to na osobu blízkou a v danou chvíli se to na mě nevztahuje, anebo na toho člověka.

Zároveň si myslím, že je důležité řešit, i co se stane potom, pokud se to prokáže. A v tuhle tu chvíli ten, koho se to týkalo, vlastně čelil nějaké drobné pokutě. Je tam i navržen jakýsi výpočet, procentuální, z aktiv, kterými ten člověk disponuje. A chceme tam i prodiskutovat, zda by mohl rozhodovat nezávislý Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran, který by následně toto překontroloval v nějakém sporném případě a vyměřil by případně i tu faktickou pokutu.

Je tam spousta těch, řekněme, velmi konkrétních věcí. Já už jsem zmínil, u toho zákona my to vnímáme jako dluh, který způsobil České republice i třeba v souvislosti s komunikací s Evropskou komisí ve věci dotačních věcí jako značné problémy, které teď se snažíme velmi rychle napravit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan premiér, asi.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o ten příběh pana poslance Farského, já mohu zopakovat jenom, co už jsem do médií řekl. To znamená, pan poslanec Farský mě informoval, že má v úmyslu odjet do Spojených států a využít toho přiděleného stipendijního pobytu. Sdělil mně, že bude se účastnit všech podstatných hlasování v Poslanecké sněmovně. Já jsem toto vzal na vědomí a samozřejmě žádnou radost z toho postupu jako nemám a jsem si vědom všech těch problémů, které z toho vyplývají, a věřím, že si toho je vědom i pan poslanec Farský.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já ještě dodatek. To, co jsem říkal včera na tiskové konferenci, zcela platí. To znamená, my jsme tu věc samozřejmě projednávali ve formátu K5. Tam padly názory, které myslím teď za celou K5 teď jasně tlumočil pan premiér Fiala. Samozřejmě jsem o tom jednal s Ivanem Bartošem jako předsedou koaliční strany v rámci Pirstanu.

Myslím si, že názory našich koaličních partnerů jsou jasné, a my jako předsednictvo STAN o tom budeme, řekněme, ve zcela nejbližší době jednat, až se nám povede operativně se spojit samozřejmě i s Janem Farským, který v současnosti není v České republice. A my ty výsledky toho jednání určitě dáme k dispozici, řekněme, v nejbližších dnech.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Česká televize, potom CNN.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den, chci se zeptat, pokud ta čísla nakažených, procenta pozitivních testů z těch, které se dělají, jsou, řekněme, v souběhu s tím modelem, který vy máte, s těmi odhady, a současně jako vláda přistupujete spíše k uvolňování těch, řekněme, nařízení, když vezmeme to povinné očkování. Existuje v tuhle chvíli nějaký plán v tom modelu, jak se budou uvolňovat pravidla? Protože třeba v tuto chvíli stále platí pro vstup do služeb, podniků to povinné očkování. Nepřijímá se jenom PCR test. Tak jestli se třeba v tom modelu počítá s tím, že do budoucna, a kdy to přijde, by se tohle změnilo? A potom druhý dotaz, prosím, na pana Kupku, jenom rychlý: Jestli jsem správně pochopil, ta padesátiprocentní sleva, je to odpovídající s tím rozpočtem, který je pro vás, pro váš rezort momentálně nachystaný, nebo se bude muset navyšovat? Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Tak já poprosím pana premiéra o odpověď na první dotaz.

Petr Fiala, předseda vlády: S tou otázkou, která se týkala omikronu a opatření. Já bych to neformuloval tak, že rozvolňujeme. To v žádném případě. A vůbec bych tato slova ani tady nepoužíval. My jsme zvolili určitou strategii, kterou naše vláda postupuje, v souladu s tím, co jsme říkali před volbami, jak bojujeme s nemocí covid-19. Ukázalo se a zatím se ukazuje, že ta strategie je správná.

Připomenu, že jsme přijali soubor opatření mimo nouzový stav pro vánoční svátky a silvestra. Obrátili jsme se na veřejnost, aby s námi spolupracovala v tom směru, že se lidé budou chovat odpovědně. Existovaly tady skeptické hlasy, různé komentáře, že to tak nepůjde, a ukázalo se, že ten postup byl správný. Všechna čísla jasně ukazují, že jsme jednali adekvátně té situaci a že variantu delta jsme zvládli tak, že se vlastně ta zátěž snižovala. 

Pokud jde o variantu omikron, na tu jsme se včas připravili. Já mám velkou radost z toho, že ty informace, které dostáváme od odborníků, jsou tak přesné, že když vláda podle nich jedná, tak jedná správně. A to, jak pokud jde o intenzitu opatření, tak pokud jde o jejich načasování.

Správně jsme stanovili testování ve školách, což se ukázalo jako velmi důležité v prvních čtrnácti dnech letošního roku, a zajistili jsme, a to je taky novinka, zajistili jsme dostatek testů za velmi přijatelné ceny. A stejně tak jsme správně stanovili 17. leden jako testování ve firmách, což zase se ukazuje, jako že je to přesný… Dobře jsme zachytili ten nástup varianty omikron. A toto je správný postup i správný čas.

A k tomu jsme, a to je taky důležité opatření, na které nezapomínejme, zavedli pětidenní karanténu a izolaci, což vlastně řeší ty případy, ale neřeší to způsobem, který je plošný, který znamená lockdowny, který znamená všechno to, co podle nás nevede k dobrému řešení varianty omikron. Takže zatím ta opatření jsou adekvátní tomu, co se děje. To, co se děje, odpovídá těm modelům, o kterých nás informovali odborníci, my podle nich postupujeme a takto to funguje dobře.

Samozřejmě pan ministr tu situaci sleduje s těmi odbornými týmy a jsme připraveni, kdyby se situace zhoršovala, tak reagovat jinak. Vidíte také, že jsme schopni rychle reagovat i na situace, kde už vidíme nějaké dopady a problémy. Příkladem je dnešní rozhodnutí, které připravilo Ministerstvo školství a které se týká škol, kde zase dáváme nástroj ředitelům, aby mohli adekvátně reagovat na tu pandemickou situaci u nich ve škole.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Pan ministr dopravy.

Martin Kupka, ministr dopravy: Co se týče slev na jízdném, tak nejvážněji do počtu cestujících zasáhla právě covidová epidemie. Pokud by se vyvíjel ten současný rok pesimisticky z hlediska dopadu na počet cestujících, tak by se ty náklady pro stát mohly pohybovat někde mírně nad dvěma a půl miliardami korun.

My ale pevně doufáme, že se situace bude zlepšovat z hlediska počtu cestujících, z hlediska návratu České republiky do normálu a musíme počítat s tím, že by případně ty náklady na slevy se mohly šplhat významně výš, až ke čtyřem miliardám korun. A to je samozřejmě opatření, které potom budeme řešit spolu se Zbyňkem Stanjurou jako ministrem financí.

Tohle je prostě proměnná částka, kdy bude záležet na tom, jak se ta situace bude vyvíjet. I proto jsme se ale rozhodli, že to opatření, to snížení slevy na padesát pprocent začne platit od 1. dubna letošního roku.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, teď CNN, potom Hospodářky.

Josef Mádle, CNN Prima News: Dobrý den, já mám, s dovolením, dva dotazy na pana ministra zdravotnictví a pak dotaz ještě na pana ministra školství. Pane ministře zdravotnictví, podle některých očkovacích center zájem o očkování klesá. Tak jakým způsobem chcete tedy dál Čechy přesvědčovat, aby se nechali naočkovat? A potom jestli můžete okomentovat aktuální situaci se systémem e-receptů, který nefungoval. Jestli máte informace o tom více, jak je to možné a jestli můžete vlastně slíbit, že se to do budoucna nebude dál opakovat? To je vlastně i dotaz na pana vicepremiéra pro digitalizaci. Děkuji.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já bych s dovolením začal tou druhou otázkou. Ano, ten systém zkolaboval. Zkolaboval systém certifikátů a ukazuje se, že ten první krok, který jsem na Ministerstvu zdravotnictví udělal, tedy ne, že jsem někoho odvolával, naopak jsem vytvořil odbor informatiky v čele s náměstkem, byl správným krokem, protože ten odbor informatiky a pan náměstek a odborníci, kteří tam pracují, nastoupili na řešení té situace a vyřešili ji během pár hodin. To znamená, velmi rychle se to začalo řešit.

Druhá věc, která se ukazuje, že je dobře, že pan ministr spolupracuje a že ta spolupráce mezi ministry je opravdu velmi rychlá, protože okamžitě nastoupili odborníci z rezortu pana ministra a celý ten tým tu situaci s problémy s certifikáty řešil velmi rychle.

Každý z nás ví, že je komplikovaný a sofistikovaný IT systém, který navíc zajišťuje fungování pro řadu miliónů lidí, může sem tam mít problém. My jsme zvýšili zajištění, než které tam bylo, a připravují se některé změny, které budou daleko hlubší, ale ty samozřejmě budou vyžadovat čas. Nicméně teď jsme ještě ten systém podpořili tak, aby tam k podobným výpadkům, pokud to jenom trochu bude možné, nedocházelo. I tento výpadek se ale podařilo odstranit velmi rychle.

Co se týče počtu očkovaných, ono je to složitější. Nám se podařilo naočkovat třetí dávkou velmi rychle přes milion lidí a to si myslím, že je důležité, protože boostovací dávka je to, co především chrání seniory. A já bych znovu chtěl zopakovat, že senioři, kteří mají více než tu dobu od druhé dávky, tak by měli jít na třetí boostovací dávku a jsem velmi rád, že se podařilo takové množství seniorů proočkovat, protože ti jsou nejvíce ohroženi.

My jsme vždycky říkali, že chceme fokusovat to naše úsilí na ty, kteří jsou nejvíce ohroženi. Každou tu skupinu chráníme trošku jiným způsobem. Nicméně zájem o očkování pochopitelně různě kolísá. Je logické, že teď, když omikron vrcholí, tak ne každý je ochoten jít do toho centra na první dávku. Přesto všechny kampaní budeme vyzývat, tu kampaň přizpůsobíme i novým vakcínám a domnívám se, že, a jsem si jistý, že se to procento proočkovaných bude postupně zvyšovat.

Ale to očkování musí mít nějaký systém, musí mít nějaký řád. Proto jednáme s celým tím velkým týmem profesora Chlíbka, já ho personifikuji, ale dnes je to přes 30 odborníků a Česká lékařská společnost ústy svého prezidenta slíbila, že nominuje další zástupce odborných společností, kteří se k tomu relevantně mohou vyjadřovat.

Chystáme strategii vlastně, pokud covid nezmizí, a on bohužel pravděpodobně nezmizí, tak, abychom ne chaoticky neočkovali, aby to očkování měla nějaký řád a smysl. Já jsem to tady říkal a rád to zopakuji, aby to bylo zřejmé: Aby to očkování vždycky předcházelo té vlně tak, aby maximum protilátek bylo v době, kdy ta vlna vrcholí.

Nemá smysl očkovat v době, kdy výsledná hladina protilátek bude v okamžiku, kdy omikron zrovna není. To znamená, kdy výsledná vrcholná hladina protilátek je, řekněme, v červnu, červenci, v srpnu. To pak není užitečné. Je potřeba očkovat logicky, srozumitelně a my teď toto diskutujeme i s dalšími týmy v ostatních zemích Evropské unie.

Já bych rád naše předsednictví využil k tomu, aby ta strategie byla naprosto jednotná, jasná a srozumitelná a nebyla chaotická. Myslím si, že náš odborný tým je schopen být dobrým příkladem, jak tu strategii vytvořit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Jestli bych mohl ještě doplnit a já nebudu zabíhat do technických parametrů, ale je třeba si uvědomit, že digitalizace nebo systémy, které se týkají třeba souvislosti zdravotnictví, to není žádný jeden velký systém. Často jsou tyto systémy ještě na daných rezortech, mají svá datová úložiště a skutečně ty technické problémy mohou nastat v každém jednom prvku toho systému.

Já jsem naopak rád, že velmi krátce po tom, co tato vláda začala pracovat, se na mě začali obracet kolegové, kteří našli, kteří otevřeli některé Pandořiny skříňky ve věci zadávání daňového přiznání, který prostě teď není možný, ale bude od 1. února velmi zvláštní. A ty systémy, které jsou zejména v oblasti zdravotnictví a týkající se covidu, ať jsou to data, která tečou do Tečky, což je super aplikace, ale má velké datové centrum, jsou náchylné třeba i k přetížení.

Co mě potěšilo, že dnes ráno, jakmile nastal problém s e-receptem, nejenže jsem byl osloven a bavili se o tom jednak experti, ale tam jsou ty týmy, které tu aplikaci vyvíjejí a vlastně drží, aby fungovala v pořádku, ale i šlo ven jasné oznámení, jak v tuto chvíli mohou lékárny fungovat. Že e-recept vydaný po tom chvilkovém odstavení, se dá aplikovat v tom režimu připravené, že dále všechny lékárny přijímají klasický recept.

Takže já si myslím, že i v případě, že je odstávka nebo nějaký krátkodobý výpadek, je okamžitě nutné poslat ven, a jsem rád, že se na to ptáte třeba tady, i tu zprávu, co je v danou chvíli stále platné řešení, aby mohl fungovat ten systém jako celek. Ideální je, když ty digitální systémy fungují za jakýchkoliv okolností. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, hlásily se Hospodářky. 

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, dovolte dva dotazy. První se týká covidové pomoci podnikatelům, protože v podstatě v poslední době není dne, kdy by si podnikatelé prostřednictvím svých oborových svazů nestěžovali na nejistotu kolem pokračování či nepokračování vládních programů na jejich podporu. Podle našich informací pan ministr průmyslu měl dnes nést na vládu návrh nějakých řešení, ale pokud vím, tak se tak nestalo. Pane premiére, kdy se vláda bude zabývat touto otázkou a kdy skončí nejistota podnikatelů, zdali budou pokračovat minulou vládou schválené programy pomoci?

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já bych asi…

Petr Fiala, předseda vlády: Ano, pan ministr, prosím.

Martin Kupka, ministr dopravy: Ten významný krok nastane v příštím týdnu, protože v tuhle chvíli i spolu s ministrem financí a s ministrem kultury bude vznikat varianta, která by dokázala uspokojit celou řadu dalších, na které třeba právě ty předchozí programy nemyslely, a zároveň i ta předchozí opatření předchozí vlády celou řadu z těch lidí významně zasáhla, jako byly například adventní a vánoční trhy. Proto je tam ten jeden týden pro dopracování těch návrhů tak, aby opravdu dobře seděly.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, druhá otázka.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Druhá je právě na vás, pane ministře. Viděl jsem to vyčíslení ohledně těch slev a zároveň jste řekl, že o tom ještě budete jednat s panem ministrem Stanjurou. Já právě jsem si v tu chvíli říkal, zdali pan Stanjura je tady s tím smířen a zdali skutečně máte nějakou, nechci říct jistotu, ale řekněme požehnání nebo souhlas ministra financí k tomu, že tento výdaj, který není nezbytný, před několika lety vůbec se nevydávaly na toto peníze, že se na něj peníze v rozpočtu, ve kterém on těžko hledá teď těch nějakých 80 miliard, že se na to ty peníze najdou? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Já ne že bych bral slovo panu ministrovi, který určitě odpoví, ale chci říct jednu důležitou věc. Naše vláda nepostupuje formou nějakého resortismu a tak dál. My rozhodujeme jako kolektivní orgán a samozřejmě ta rozhodnutí jsou domluvená. Takže i toto je domluveno s ministrem financí a jinak by to ani nemohlo být a pan ministr dopravy sám říkal ta vyčíslení, která jsou velmi přesná za předpokladu, že by, a to nikdo nechceme, to využívání dopravy zůstalo takové, jako je teď v covidové době, i za toho předpokladu, že bychom se vrátili do normálního stavu a samozřejmě pak by ty náklady na státní rozpočet byly větší.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já jenom doplním, že kromě jednání s panem ministrem financí jsem měl možnost také projednat ten zásah se zástupci jednotlivých krajů, protože jich se to významně dotýká. I ten termín 1. dubna pro spuštění z pondělního jednání s nimi vzešel jako přijatelný a jako krok, který vnímali převážně jako rozumný, nezbytný a odpovědný krok z hlediska toho, jak je možné i do budoucna podporovat veřejnou dopravu.

A zmíním ještě jeden významný aspekt: Ta padesátiprocentní sleva bude také předcházet, vylučovat do značné míry možné nekalé praktiky dopravců či spekulativní nákupy těch levnějších jízdenek, tak jak to dopravci zachytili.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobře, takže teda o tom ještě budete jednat s panem ministrem financí?

Martin Kupka, ministr dopravy: My budeme samozřejmě sledovat, jak se naplňuje ten předpoklad. On to nemůže dnes vědět vůbec nikdo, jak v průběhu roku budou lidé využívat veřejnou dopravu. My bychom si samozřejmě přáli, aby se celá republika co nejrychleji vracela do normálu, a tím pádem došlo i k navýšení počtu cestujících. A to přímo souvisí také s tím, kolik bude muset vynaložit Česká republika právě na tu zmíněnou slevu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Já poprosím krátce rozhlas a poslední Novinky, pak budeme muset končit.

Kateřina Součková, Český rozhlas: Dobrý den, já bych měla tři dotazy. První na pana ministra školství ohledně toho ředitelského volna. Bude to tedy znamenat maximálně deset dní v kuse anebo je to nějaké penzum, se kterým si budou muset ředitelé hospodařit v průběhu celého roku? Pak bych asi se obrátila na pana premiéra ohledně aktuálního jednání s Polskem kvůli dolu Turów. Jestli máte informace o tom, že polská ministryně ráno uvedla, že pokud se česká vláda s Polskem dohodne, tak Česko stáhne žalobu. Tak jestli o tomhle máte informace, případně jak dopadl ten dnešní telefonát obou paní ministryň? A pak ještě asi na pana ministra zdravotnictví, jestli stále bude platit výjimka, nebo jestli se bude něco měnit na výjimce z preventivního testování pro očkované zdravotníky, případně jestli nebo proč vlastně taková výjimka funguje? Děkuji.

Petr Gazdík, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Pandemické ředitelské volno je maximálně deset dní, nic nenutí ředitele školy, aby to bylo v kuse. My předpokládáme, a jak znám pány ředitele a paní ředitelky, tak každý z nich má co nejvyšší zájem, aby jeho studenti či žáci zůstali ve škole co nejvíce. To znamená, on skutečně tím bude řešit jenom tu akutní situaci, kdy už by neměl kdo učit nebo ta kvalita výuky by byla značně nevalná. Jak to udělá, je skutečně na něm, ale je to maximálně deset dní, rozhodně to nemusí být deset dnů v kuse.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan premiér.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud je o jednání o Turówu, to je dlouhodobý problém. Jak víte, tak se nepodařilo ta jednání uzavřít s předcházející vládou. My v těch jednáních pokračujeme. Včera probíhalo jednání paní ministryně Hubáčkové ve Varšavě. Jsem samozřejmě o těch jednáních informován. V cíli ještě nejsme a bude to vyžadovat ještě další kroky.

A odpověď na tu vaši otázku je vlastně jednoduchá. My potřebujeme uzavřít mezivládní dohodu a obsahem té smlouvy je i to, že Česká republika tu žalobu skutečně stáhne. Ale to se nemůže stát, a to je důležité, bez toho, že se domluvíme na té dohodě, která obsahuje spoustu parametrů včetně ochrany do dalších let, kompenzací, dozor Evropského soudního dvora a další a další věci, které jsou pro Českou republiku naprosto zásadní.

A upřímně řečeno, já si moc nemyslím, že se posun v těch jednáních dá udělat po telefonu, myslím si, že to bude vyžadovat další jednání.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, pan ministr zdravotnictví.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Pro zdravotníky žádná výjimka z testování neplatí, nebo já o ni nevím. A existují tři systémy, které jsme nastavili po diskuzi s odborníky, které mají svoji logiku, které mají svůj cíl a řád. Ten první systém je pro školy, jak pro zaměstnance, tak pro studenty, a tam je cílem udržet co nejdéle výuku. V kombinaci s tímto opatřením pak umožnit těm školám individuálně přistupovat k tomu, když tam bude nějaký vyšší počet dětí v karanténě, respektive pedagogů v karanténě.

Druhý se týká obecně všech zaměstnanců. Je jedno, kde ten zaměstnanec pracuje, v jakém je pracovním poměru. Může to být i zaměstnance úřadu, čehokoliv. A ten zaměstnanec má systém dvakrát týdně, respektive v intervalu tří až pěti dnů antigenní test. To testování tímto testem je hrazené, ten test je hrazený z veřejného zdravotního, respektive z fondu rezerv pojišťoven až do výše 60 korun, a to pro všechny bez výjimky.

Od 17. jsme toto dohodli s ministrem školství, za což mu děkuji, i pro pedagogy a učitele, tedy zaměstnance škol. A tento systém má jednoduchý důvod, včas odeslat do karantén ty, kteří jsou antigenním testem zachyceni jako pozitivní, karanténa zkrácená na pět dnů, a tím co nejvíce chránit ty kolektivy před šířením nemoci.

A pak máme třetí systém a tento systém je poměrně tvrdý, robustní, protože nejvíce musíme ochránit seniory v domovech pro seniory a samozřejmě pacienty v nemocnicích na jedné straně, na druhé straně zaměstnance těch zařízení a zdravotníky, z logiky věci. A tento systém je postaven na antigenním tesu prováděným zdravotnickým zařízením, respektive PCR testu, nošením respirátoru a dalších opatření, které se tohoto segmentu týkají.

Všechna tato tři opatření, jak jsme opakovaně říkali, budou platit nejméně do půlky února, tedy pravděpodobně do půlky února, tak jsou ty naše predikce. My je budeme průběžně vyhodnocovat. A domníváme se, a to bych chtěl říct, že pokud ta opatření budou důsledně dodržována, pokud ta opatření budou důsledně realizována, pokud opravdu ještě se podaří přesvědčit část seniorů, aby šli na boostovací dávku, a co nejvíce lidí, aby se dostavili k očkování – ne v březnu, teď, teď je ten čas! – tak máme šanci, že překonáme tu vlnu omikron, která bude končit někdy koncem února, bez velkých ztrát, bez škod na národním hospodářství a bez zbytečných ztrát na životech. Bez toho, že by se hroutil zdravotnický systém. Ta pravidla jsou nastavena robustně, tvrdě a jsou nastavena rozdílně tak, aby ty segmenty mohly co nejlépe fungovat, ale i účastníci těch segmentů byli co nejlépe chráněni.

Ta situace není zatím nějaká, z hlediska omikronu, růžová a podívejme se, co se děje v jiných zemích Evropské unie. To, že tu situaci máme pod kontrolou, to, že ta čísla vypadají z pohledu nemocných, z pohledu mrtvých dobře, to buďme rádi. Ale počty nakažených se zvyšují, budou se zvyšovat, já jsem na to opakovaně upozornil, upozornil na to profesor Dušek. To znamená, nemalujme si to příliš na růžovo. Nemalujeme si to, že to vláda zvládá, to je výborné, vláda to dobře zvládá, opatření jsou perfektně nastavena, ale ten omikron je velmi nebezpečný vir.

Tedy musíme dodržovat ta opatření. Je potřeba, aby se občané očkovali, a není to tak, že za týden jsme za vodou. My musíme dodržovat ten režim opravdu minimálně do půlky února, a pokud všechny predikce dobře vyjdou, tak jsme za vodou, protože naše opatření, tak jak byly odborníky doporučeny, jsou opravdu cíleny na ty tři oblasti tak, aby to dobře fungovalo.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, o poslední, opravdu rychlý dotaz poprosím Novinky.

Dominika Jeřábková, Novinky.cz: Já možná ještě navážu. Teď jste mluvil o tom, že v půlce února, pokud to tedy proběhne dle plánu, tak máme vyhráno. Nicméně k těm principům ještě, o kterých jste mluvil již před tím, tak britský premiér Boris Johnson nyní oznámil, že od 27. ledna v Anglii skončí všechna ta opatření včetně nošení roušek. A v tomhle vlastně stále není jasno, jestli tedy máte i v těch odborných týmech nějakou diskuzi, debatu o tom, jak budeme pak rozvolňovat my, kdy padne tady to, jestli nějaký parametr, teď nevím, počet hospitalizovaných nebo něco takového, kdy i my dojdeme k tomu veškerému zrušení? Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Poprosím pana ministra.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: My pochopitelně máme tuto diskuzi velmi intenzivní. Máme nastavené interní parametry, které sledujeme, všechna ta data zveřejňujeme, ale máme nastavené parametry, které hlídáme. To, co je klíčové, je hlídat parametry, které by nám naznačily, že se ta situace řítí nějakým nešťastným směrem, abychom včas mohli zasáhnout, ochránili zdravotnictví a ochránili všechny seniory, respektive rizikové skupiny, aby tedy nedocházelo k žádným zbytečným úmrtím. Toto teď považuji v této fázi za nejdůležitější sledovat, protože toto považuji za prioritu ministra zdravotnictví a této vlády.

Současně s tím ty odborné týmy pracují na tom, abychom nastavili model, po řekněme druhé polovině února, řekněme od března. Abychom ten model nastavili jednak krátkodobě, krátkodobě myslím do prázdnin a přes prázdniny, a dlouhodobě. A dlouhodobě myslím opravdu dlouhodobě.

V kontextu toho jsme upravili pandemický zákon, v kontextu toho chystáme, řekněme, tři variantní řešení, která budou vycházet jednak nejenom z diskuze s odborníky z Anglie, ale i třeba teď v poslední době z Holandska, kde také dochází k nějakým posunům, s odborníky z Francie a dalších zemí, a která zohlední, jak se situace bude vyvíjet v České republice.

Pořád děláme to stejné. Sledujeme situaci v zahraničí. Anglie, Holandsko, to znamená západní země Evropské unie včetně Anglie. Jsou před námi, protože tam ta vlna přišla dříve. To znamená, my můžeme podle toho, jak se tam vyvíjela, modelovat situaci u nás.

Nicméně v České republice jsou v některých věcech specifické parametry, proto vždycky vyhodnocujeme, jak se ten virus chová v české populaci, a samozřejmě chystáme opatření, která zavedeme do praxe, která vláda schválí a po vládě vás o nich budeme vždycky informovat, ve chvíli, kdy se ta vlna začne posunovat směrem dolů. To znamená v druhé polovině února, začátkem března připravujeme samozřejmě sérii opatření, která bude reflektovat aktuální situaci.

Dominika Jeřábková, Novinky.cz: Ještě bych se chtěla zeptat: Ty tři varianty představíte tedy zhruba na začátku února, tedy včetně toho rozvolnění, tedy na začátku března, pardon.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: V půlce února, na začátku března a představíme jednu z nich, kterou vláda zvolí, kterou vládě doporučím, kterou vláda schválí, na tiskové konferenci po vládě. Myslím si, že tento systém je velmi dobrý a je správné, že občané mají jasné informace.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. To je z dnešní tiskové konference vše. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne, na shledanou.