Tiskové konference

16. 3. 202215:12

Tisková konference po jednání vlády, 16. března 2022

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. S výsledky vás dnes seznámí 1. místopředseda vlády a ministr vnitra Rakušan, ministr dopravy Kupka a ministr financí Stanjura. Poprosím o úvodní vyjádření pana vicepremiéra.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, dámy a pánové. Já v této situaci už rád a s klidným svědomím a srdcem zastupuju pana premiéra Petra Fialu, protože v této chvíli víme, že se ve zdraví vrátil na území České republiky. Já bych chtěl říci, že celá vláda České republiky velmi oceňuje statečnou, silnou cestu pana premiéra na Ukrajinu.

Domníváme se, že Česká republika i tímto způsobem jasně vyjadřuje, že patří k těm zemím, které podporují Ukrajinu, které od začátku jasně vyjadřují svůj postoj. A tahle vláda, která v současné době v České republice je v čele s panem premiérem Petrem Fialou, se skutečně nebojí ukázat, kam hodnotově patří.

Myslím si, že pro ukrajinskou stranu cesta vrcholných představitelů několika států je v této chvíli výrazným povzbuzením. Myslím si, že ta cesta má symbolický význam a ukazuje skutečně doma i v zahraničí, jakým způsobem teď Česká republika zahraničně-politickou situaci vidí.

My jsme velmi rádi, že i vláda České republiky dlouhodobě podporuje nejrůznějšími způsoby ukrajinskou stranu v nelehkém boji proti ruské agresi, proti Putinovské agresi, která bohužel stále nekončí.

Vláda bez bližší specifikace dnes schválila další pomoc v rámci poskytnutí vojenského materiálu ukrajinské straně. Zároveň jsme se zabývali celou řadou témat, která mají vliv na život lidí, žen a dětí většinou, přicházejících z Ukrajiny k nám do České republiky. Chci říci, že jsme docílili shody i s tou regionální úrovní. Považujeme to za velmi důležité, protože hejtmani jsou skutečně těmi, kdo v současné době musí být s vládou na jedné lodi, abychom tu migrační vlnu skutečně nevídaných rozměrů v České republice byli schopni zvládnout.

Ta naše jednání trvala od minulého týdne a týkala se především ubytování pro lidi přicházející z Ukrajiny dotčené válkou. My jsme se dohodli na tom, že ta ubytování jsou rozčleněna do několika kategorií.

Na tzv. dočasné nouzové přístřeší bude poskytováno 200 korun na osobu a noc bez ohledu na to, zda se jedná o dospělého, či se jedná o dítě. Pro nouzové ubytování zajištěné u jiných ubytovatelů se bude jednat o částku 250 korun na osobu a noc opět bez ohledu na to, zda se jedná o dospělou osobu, či dítě, kdy předpokládáme, že tyto náklady ještě budou navýšeny o příspěvek krajů, tedy dvě třetiny dává stát, třetinu na to dává samotný kraj. Chci říci, že tato dohoda byla Asociací krajů akceptována, stejně tak jako veškeré další návrhy, které s daným nařízením souvisí.

Zároveň vláda přišla a schválila nařízení, které se týká ubytování ve státních ubytovacích zařízeních, kdy se ministerstvům a ostatním ústředním správním úřadům dává úkol do 21. března vyčlenit pro potřeby hejtmanů, pražského primátora, krajů, hlavního města Prahy všechny ubytovací kapacity v zařízeních určených k hromadnému ubytování osob.

Tyto kapacity posléze budou zaplňovány právě rozhodnutím Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině. To znamená, že i u těch státních zařízení, u těch ministerských zařízení to budou právě kraje, krajská centra, kdo bude rozhodovat o tom, kdo do nich bude umístěn a jakým způsobem je budou využívat.

Zároveň nás Ministerstvo pro místní rozvoj informovalo, že připravuje nový program návrhu podpory zaměřené na řešení ubytování uprchlíků přicházejících z Ukrajiny. Mělo by se jednat o rozšíření kapacit v nových nebo opravených prostorech způsobilých pro střednědobé až dlouhodobé ubytování uprchlíků. Velmi zjednodušeně řečeno: Ve všech městech a obcích, a já si troufám říct, že v podstatě ve všech, se nacházejí takové nemovitosti, které čekají na rekonstrukci a kde poměrně jednouchým stavebním zásahem může dojít k tomu, aby tyto nemovitosti mohly sloužit k ubytovávání osob.

Zároveň vláda jednala i o té důležité linii naší pomoci lidem přicházejícím z Ukrajiny. Je to ubytování v rodinách. Je to ubytování v bytech. Je to ubytování takové, které z našeho pohledu i z pohledu odborníků přináší největší možnost adaptace na život v České republice. Pokud se někdo dostane k někomu do rodiny, tak ta pomoc je samozřejmě přirozená. Člověk se lépe orientuje v tom městě, v těch podmínkách, kam právě přišel.

Toto je návrh Ministerstva práce a sociálních věcí a tady zdůrazňuji, který dnes ještě nebyl schválen, protože je navázán na schválení tzv. lex Ukrajina zítra v horní komoře Parlamentu, v Senátu, posléze čekáme na podpis pana prezidenta, ale příští týden už by vláda i v tomto ohledu mohla rozhodnout.

Předběžně jsme se dnes bavili o tom, že by se jednalo o částku 3 000 korun na osobu, která by byla ubytována tedy v bytě. A maximálně by se jednalo o stropní částku 9 000 korun na jeden byt, na jednu domácnost z toho důvodu, aby tady nemohlo docházet k nějakému umělému kšeftování s chudobou, tak jako jsme tomu byli svědky v případě nejrůznějších jiných ubytoven ještě dávno před uprchlickou krizí.

Znovu říkám, ten materiál ještě je určen k diskuzi, ale myslím si, že je dobré vyslat signál krajům, městům, a hlavně lidem, kteří jsou ochotni ubytovávat ve svých nemovitostech maminky s dětmi z Ukrajiny. Každopádně mohou mít jistotu, že ta částka jim bude proplacena i zpětně, tedy od začátku uprchlické krize. Tedy i těm, kteří v současné době se už rozhodli ubytovat kohokoli z Ukrajiny ve své nemovitosti.

Další velká potřeba, která se ukázala, a dostalo to Ministerstvo vnitra za úkol rozhodnutím vlády, je úprava toho systému sdílených informací mezi kraji, mezi ústředními orgány, mezi Národním asistenčním centrem pomoci Ukrajině, kdy máme připravit takovou platformu, takovou IT platformu, která umožní jednoduchý přístup všem aktérům, abychom měli zaprvé i bezpečnostní přehled o tom, kdo je kde ubytován, abychom měli přesný přehled, kolik lidí je v které části republiky ubytováno, a v návaznosti na to jsme mohli přejít i k tomu, co vláda dnes také schválila, a to je jaké si rozdělení té migrační vlny po celé České republice.

S kraji jsme vedli debatu o tom, jak by toto rozdělení mělo vypadat. Dohodli jsme se na takové relokační tabulce, která určuje pro jednotlivé kraje v České republice počty lidí, které se kraje, samozřejmě ve spolupráci s obcemi s rozšířenou působností, ty budou hrát čím dál tím důležitější roli v celém tom systému ubytovávání, které ty kraje jsou schopny zajistit.

Zároveň vláda se usnesla i na tom, že člověk, který bude opakovaně odmítat ubytování, které mu bude nabízeno v tom krajském asistenčním centru, tak bude chápán tak, že je člověkem, který má ubytování zajištěno po vlastní linii. Je to zároveň prostředek, abychom skutečně zvládali ubytovávat i nové uprchlíky, aby se nám lidé nevraceli stále do těch krajských asistenčních center pomoci Ukrajině.

A zároveň je potřeba si říci upřímně i jednu věc: Máme v České republice regiony, které mají problém v současné chvíli sehnat dostatečné ubytovací kapacity. Je to hlavně hlavní město Praha, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj a my už v této chvíli přistupujeme k tomu, že zájemci o ubytování v těchto regionech jsou odkazováni na jiná krajská asistenční centra v těch krajích a regionech, kde stále ještě ubytovací kapacity k dispozici jsou.

Tolik ode mě na úvod, děkuji.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji za vyjádření a nyní prosím ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Vláda se znovu po týdnu věnovala vývoji cen pohonných hmot v České republice, pochopitelně, protože si uvědomujeme, že to má dopad na obyvatele České republiky, také na dopravce. Za ten minulý týden proběhlo několik jednání se sdružením ČESMAD BOHEMIA. Zároveň jsme dnes diskutovali jak s guvernérem České národní banky, tak s dalšími ekonomy.

Sledujeme vývoj ceny ropy na světových trzích. Ten pokles za poslední dny představoval více než 26 procent. Klesá konečně také cena pohonných hmot v České republice. V případě nafty je to například na čerpacích stanicích EuroOil, tedy na čerpacích stanicích ve vlastnictví ČEPRO, u nafty pokles o šest korun, u benzínu o čtyři koruny. To jsou významná čísla a i z odezvy ekonomů i z odezvy celé řady podnikatelů teď už také slyšíme, že ty kroky, které podnikla česká vlády, navzdory mnoha populistickým výrokům ze strany opozice, tak ukazují, že jsme mohli zabránit díky tomu výkyvům, které by dopadly na motoristy i na podnikatele mnohem nepříznivějším způsobem.

Jsme pochopitelně připraveni pomoci těm dopravcům, pro které ten vývoj znamená vážné ohrožení zejména z hlediska cash flow. Proto také celá řada konkrétních opatření. To, co se ukazuje jako měkký, nicméně účinný nástroj, je kontrola marží. Zároveň jak vláda rozhodla o zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun, tak zároveň deklarujeme, že navrhneme na evropské úrovni možnost zrušení silniční daně i pro těžší nákladní vozidla, což pochopitelně bude významná pomoc i těm dopravcům, kteří se pohybují v té těžké nákladní dopravě.

To jsou konkrétní kroky. Neuzavíráme debatu o dalších změnách. Musíme nutně sledovat to, jak se bude dál vyvíjet cena pohonných hmot. Zůstává to tedy otevřenou otázkou, ale v každém případě ta konkrétní opatření, ty konkrétní kroky, se ukazují jako velmi rozumná.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, a jestli doplní pan ministr financí Zbyněk Stanjura.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji za slovo. Nejprve k tomu, co říkal pan ministr vnitra. Chci říct, že ten příspěvek majitelům bytů nebude zdaněn. To znamená, rozhodli jsme se, že až přijmeme to rozhodnutí vlády poté, co ten zákon bude schválen v Senátu a publikován ve Sbírce zákonů, že to nebude příjem, který bude podléhat zdanění, protože to by popíralo samotný smysl tohoto příspěvky.

Za druhé chci k tomu říct, že příjemcem tohoto příspěvku budou čeští občané. Ne uprchlíci. To znamená, majitelé bytů dostanou tyto prostředky a my se budeme snažit vymyslet poměrně jednoduchý systém, protože to mohou být až desetitisíce případů, tak, aby ta administrativa byla co nejmenší.

K té otázce pohonných hmot. Vlastně pan ministr Kupka zhodnotil ten vývoj za posledních šest dnů, protože ty ceny kulminovaly ve čtvrtek 10. března. Na čerpacích stanicích, které provozuje státní firma, jste slyšeli, o kolik klesla cena jak motorové nafty, tak benzínu Natural 95 za těch šest dnů. Současně chápeme problémy v cash flow, které mohly nastat a nastávají u mnoha dopravců, takže vláda mě pověřila a já rozhodnu o zrušení záloh silniční daně i pro ty, kde zatím tu silniční daň nemůžeme zrušit. To jim bezesporu ušetří peníze a nebudou muset platit zálohu ani v dubnu ani v červenci.

Současně jsme rozhodli, nebo já rozhodnu na základě doporučení vlády, že pro ty dopravce, kteří budou mít problém se zaplacením DPH, že jim umožníme odložit platbu DPH. Poprvé to bude platit toho zhruba 25. dubna, kdy kromě těch měsíčních plátců tu možnost dáme i těm menším, kteří jsou plátci jednou za čtvrtletí.

Já bych možná v krátkosti reprodukoval včerejší debatu na Ecofinu, kdy jsme otázku pohonných hmot debatovali na evropské úrovni a musím říct, že vlastně všichni vystupující k tomuto bodu odmítli snížení DPH jako nástroj. Protože si uvědomují stejně jako my ta rizika, že velmi jednoduše se to dá snížit a že je to dočasné opatření, tak pak se opět musí uměle to DHP zvýšit. A současně není zaručeno, že snížení DPH se odrazí v té koncové ceně.

Platí nicméně ta opatření, která legislativně připravujeme, která byla oznámena minulý týden. To znamená zrušení přimíchávání biosložky do nafty, to by mělo činit úspory zhruba dvě koruny na litr, což byla částka běžná před tím, než ty ceny takhle dramaticky vzrostly. A stejně tak připravujeme zrušení té silniční daně, což těm, kteří podnikají, by mělo ročně ušetřit zhruba 4,2 miliardy korun. A tím, že zrušíme zálohy, tak ty peníze mohou použít částečně ke kompenzaci zvýšených nákladů.

Já myslím, že se ukázalo, že bylo dobře, že vláda postupovala rozvážně, v klidu, možná chladnokrevně, protože tím jsme zabránili panice. My máme zprávy z okolních zemí, které přistoupily například k zastropování ceny. Zaprvé je třeba říct, že když se zastropuje cena, tak z jiných peněz státního rozpočtu dotujete a vracíte ten rozdíl mezi tržní cenou a tou zastropovanou těm konkrétním prodejcům nebo distributorům či výrobcům. Takže ono to jenom není vidět, ale vlastně daňový poplatník nic neušetří. A takovým opatřením vlastně dotujete ty movitější, kteří více čerpají pohonné hmoty.

Taky se ukazuje v některých okolních zemích, že pak vzniká nedostatek a vzniká panika. Pak se taky dělá to, že se zakáže třeba provoz nákladních automobilů na čtyři dny nebo se zakáže automobilům s cizí poznávací značkou čerpat za tuto zvýhodněnou cenu.

Já bych chtěl poděkovat všem, kteří přispěli k tomu, že ta situace se zklidnila, kteří si zbytečně nevytvářejí doma nějaké zásoby, protože když se podíváte na ten vývoj, tak je pozitivní.

Současně jsme mluvili s panem guvernérem, protože jedním z faktorů, který má vliv na cenu pohonných hmot, je vlastně kurs české koruny zejména k americkému dolaru, protože cena ropy se odvozuje od dolaru, a ne od eura. Jak jistě víte z vyjádření bankovní rady, Česká národní banka intervenuje a nedovolí oslabení české koruny. Česká koruna v posledních dnech posiluje. I to přispívá k tomu, že klesají postupně ceny na čerpacích stanicích.

Tolik asi k těm opatřením, které v této chvíli vláda dělá. A myslím, že je dobrá zpráva, že vnímáme ty problémy cash-flow dopravních firem a těmi dvěma opatřeními, to znamená odklad splátek záloh silniční daně, případně DPH, jim v tomhle vycházíme vstříc.

Chci říct, že to bude dobrovolné u toho DHP. U té silniční daně vyzýváme všechny, aby ty zálohy skutečně neplatili, protože i pro ty, u kterých zůstane povinnost platit silniční daň, protože je to evropské nařízení, je to u těch vozidel nad 12 tun, přejdeme z toho režimu pět záloh ročně na jednu platbu ročně, abychom snížili administrativu.

A jenom odkážu na nález Nejvyššího kontrolního úřadu, který před několika týdny zkoumal efektivitu výběru daní, a silniční daň byla identifikována jako, že má nejmenší efektivitu. Logicky, protože je hodně plátců, tím pádem hodně úředníků, ale výnos do státního rozpočtu byl necelých šest miliard ročně.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ještě doplní pan ministr Kupka.

Martin Kupka, ministr dopravy: Doplním ještě jednu konkrétní věc jako opatření pro ty dopravce, kteří se teď ocitají opravdu v těžké situaci. Na zítra jsme se domluvili na společném jednání sdružení ČESMAT BOHEMIA a Bankovní asociace tak, abychom umožnili dohodu i na tom, jak v případě konkrétních problémů s úhradou leasingových splátek, jak by bylo možné individuálně postupovat a ulevit těm, kteří se ocitli v té složité ekonomické situaci.

A zmíním jednu důležitou věc, která souvisí s výpadkem právě výběru té silniční daně, což má dopad na Státní fond dopravní infrastruktury. Kolem toho se odvíjela také debata v Poslanecké sněmovně. Výsledkem společného jednání s ministrem financí je, že se to žádným způsobem nepromítne do investic do dopravní infrastruktury v průběhu roku. Ten výpadek v rozsahu přibližně pěti miliard korun bude nahrazen.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. A nyní je prostor pro vaše dotazy. Česká televize, prosím.

Kateřina Trnková, Česká televize: Dobrý den, já budu mít několik dotazů. Za prvé by mě zajímal, jestli všichni hejtmani souhlasili s tou výší toho příspěvku 200 až 250 korun, nebo jestli to bylo za některé málo? A s tím možná souvisí i další dotaz, jak to bude s výší toho příspěvku případně v létě, že i kdyby konflikt, válka na Ukrajině skončila, tak možná mnozí ti lidé tady budou i tak dál zůstávat. A pak se doptám na další věci. Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak, děkuji za otázku. Hejtmani jako takoví souhlasili všichni. Debatovali jsme samozřejmě s panem primátorem Hřibem, protože Praha je přece jen specifickou oblastí. Ale tady jsme se všichni shodli a pan primátor vlastně souhlasil v rámci toho kolektivního rozhodování, že můžeme do budoucna Prahu vyhodnocovat individuálním způsobem. Nicméně ta částka 250 korun, znovu doplňuji, je ještě navýšena o ten krajský příspěvek. Tedy my se dostáváme třeba na nějakých 350 korun, a to už je částka, která je přijatelná i z pohledu hejtmanů i z té jejich zkušenosti, kterou oni při poptávání toho komerčního ubytování měli.

Takže tady už jsme netipovali jako v té první fázi. Tady už jsme vycházeli z nějakých jejich konkrétních ověření těch cen nabídky v jejich jednotlivých krajích. Na tom opravdu byla shoda, tam žádný problém nebyl a shoda byla i na tom, že těch 200 korun navýšeno ze 180 v těch vlastních ubytovacích kapacitách je suma dostatečná.

My jsme si řekli, že budeme pravidelně vyhodnocovat, jak ten systém funguje. Ta naše setkávání budou na pravidelnější bázi. Nevím, jestli vždycky v celé sestavě celé vlády jako dnes, ale určitě takové setkání ještě přijde. Já jsem s hejtmany v každotýdenním kontaktu. Každé úterý dopoledne se setkáváme a vyhodnocujeme a určitě i před létem budeme mapovat zaprvé, jak to vypadá s volnými ubytovacími kapacitami, a za další s tím, zda ty částky jako takové jsou dostatečné. Ale znovu říkám, já si opravdu myslím, že těch 250 korun odpovídá realitě, a je to prodiskutováno s terénem.

Kateřina Trnková, Česká televize: Vy jste zmínil pana primátora Hřiba. On říkal včera v našem vysílání, že je v Praze trochu problém s vybavením, jako spacáky, karimatkami. Že by to mělo putovat ze skladu Správy státních hmotných rezerv, ale že něco přišlo, ale možná ne tolik, kolik by bylo potřeba. Tak bych se chtěla zeptat jenom, jak tohle funguje, jestli jsou s tím třeba nějaké problémy. Jestli jste si vědomi, že toho prostě materiálního vybavení třeba není až tolik? A potom ještě k těm prostorám v objektech možná nevyužívaných státních institucí. Tak jestli můžete říct, jakou ubytovací kapacitu by to vlastně mohlo vygenerovat, abychom si mohli představit? A jaká už z toho je v tuhle chvíli obsazená? A pak budu mít ještě dotaz na pohonné hmoty.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak, děkuji. Zaprvé, nějaký materiál je ve Státních hmotných rezervách, ale musíme si, prosím, představit situaci, kdy i velká migrační vlna, velkého rozsahu, jak byla koncipována ve všech krizových plánech v České republice, znamenala 20 000 lidí měsíčně. My máme 250 000 lidí za necelé tři týdny.

Já jenom chci ukázat, že samozřejmě i ty Státní hmotné rezervy byly dimenzovány včetně svých zásob na úplně jiný druh migrační vlny, než kterou máme dnes. Ona je bezprecedentní. Od druhé světové války, od odsunu poválečných Němců z Československa tady nebyl takový pohyb obyvatelstva. Jsme nad tři miliony, očekávají se další uprchlíci. Ještě jsme stále neskončili.

My jsme dohodnuti se Státními hmotnými rezervami, že samozřejmě v té první fázi daly své zásoby dominantně do Prahy, ale musíme očekávat, že ta potřeba bude i v jiných krajích České republiky. Tedy jsme se dohodli na Ústředním krizovém štábu, že podle velikosti kraje ten materiál bude rozdělen, alokován na jednotlivé kraje. A bavíme se samozřejmě o tom, že by mohl být nový ještě nakoupen v průběhu příštích týdnů a měsíců, a zároveň jsme oslovili i neziskový sektor, aby ty humanitární sbírky, které probíhají po celé republice, organizují je skauti, nejrůznější neziskové organizace, byly primárně zaměřeny právě na tento druh materiálu.

Tu výzvu jsme i posílali, sneziskovým sektorem tímhle způsobem komunikujeme. A samozřejmě je potřeba počítat s tím, že i kraje, města, hlavní město Praha, budou muset v některé fázi si nějaký materiál nakupovat. A teď se nemůžeme bavit o tom, co všechno je a bude financováno ze státního rozpočtu, ale hejtmani i starostové to vnímají a moje komunikace s regiony, kterou mám blízkou, je opravdu taková, že oni ty potřeby toho regionu vidí velmi dobře a ne vždycky čekají na zásobu státní. Ne vždycky čekají, až my přijdeme s nějakým vládním nařízením, ale jako zkušení krizoví manažeři regionálního rázu tu situaci řeší. Ale jsme si toho vědomi, je to rozděleno spravedlivě na kraje, budeme určitě nějaké zásoby tohoto typu ještě dokupovat.

A další otázka… No já vám uvedu příklad Ministerstva vnitra, kde jsme poskytli naše ubytovací kapacity, které v rezortu byly. V případě Ministerstva vnitra jsme uvolnili 2 183 lůžek, z nich je v této chvíli obsazeno už 2 000. Za náš rezort budeme schopni skrze nějaké policejní ubytování a podobně generovat třeba ještě nějakou pětistovku míst, ale to jsme spíše rezortem, který těch ubytovacích kapacit má více, než je obvyklý průměr. Troufám si říct, že můžeme vygenerovat a, prosím, je to hrubý odhad v této chvíli, nějakých třeba 10 000 ubytovacích míst, ale spíš je to teď ta stropní hranice. Ale je to určitě zajímavé číslo, protože se jedná o komfortní ubytování.

Kateřina Trnková, Česká televize: A v tuhle chvíli už v tomhle typu ubytování už kolik lidí nebo z jaké části je to obsazeno?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Myslím si z jedné třetiny bych tipoval, z jedné třetiny.

Kateřina Trnková, Česká televize: Děkuju. A můj poslední dotaz na pana ministra dopravy. V pondělí, pokud se nepletu, tak stovky kamionů a různých nákladních aut blokovaly některé důležité tahy kvůli nespokojenosti s cenami pohonných hmot a avizovali, že jsou připraveni tyhle svoje akce opakovat. Vy jste tady zmiňovali nějaké kroky, které by tu situaci měly řešit nebo ji nějak pomoci uklidit. Jste s nimi v komunikaci, jestli třeba tohle jsou věci, které pomůžou k tomu, aby už se to neopakovalo? Děkuju.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já jsem už zmínil, že jsme v kontaktu se sdružením ČESMAD BOHEMIA s jeho vedením od konce minulého týdne. Měli jsme i společné jednání v neděli s panem ministrem financí. Hledáme opatření, která by v tomto směru opravdu pomohla a nevychýlila tu situaci, nedošlo k tomu, k čemu v jiných státech, kde třeba skokově scházely pohonné hmoty na některých čerpacích stanicích, kdy vznikala panika. Zároveň nechceme udělat krátkodobá opatření, kdy na jejich konci je například návrat zpátky k vyšším cenám, což vyvolává další nerovnosti a problémy na celém trhu.

Budeme jednat i v dalších dnech se sdružením ČESMAD BOHEMIA, budeme sledovat vývoj cen pohonných hmot, abychom mohli případně přijít s opatřením, které by dokázalo reagovat, pokud by došlo k nějakému dalšímu nepředpokládanému vývoji. Ale pokud bude docházet dál, a dá se to očekávat, vezmete-li si, že cena ropy na světových trzích klesla za těch šest dnů o 26 procent, v případě promítnutí do ceny pohonných hmot je to zatím pokles v řádu nějakých deseti jedenácti procent a očekáváme, že to opravdu může dál znamenat zlevnění pohonných hmot.

I v tom směru debata s guvernérem České národní banky a to, co jste slyšeli před malou chvílí, ujištění, že Česká národní banka je připravena držet kurs koruny vůči dolaru, to je jeden z důležitých příslibů z hlediska dalšího vývoje.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz Prima.

Josef Mádle, CNN Prima NEWS: Dobrý den, já se omluvám, pokud jsem to jenom nezaznamenal, ale jak se vyřešila věc ohledně přerozdělování těch uprchlíků mezi kraji a jestli můžete případně uvést konkrétní příklad, jak to bude probíhat to přerozdělování? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ta tabulka je hotová. Na té tabulce jako takové je shoda. My jsme samozřejmě vycházeli zatím z toho počtu lidí, kteří do České republiky přišli. Vycházeli jsme z toho, že 100 000 z nich má nějakým způsobem obstaráno ubytování po vlastní linii, a ta redistribuce, byť mně se to slovo opravdu u lidí, maminek s dětmi, nelíbí, tak se za něj omlouvám, jednotlivých osob do regionů, počítá se 150 000 osobami.

Tady uvedu příklad, že na hlavní město Prahu v té chvíli, kdy se bavíme o 150 000 lidech, se jedná o nějakých 27 000. Vezmu z opačného konce Karlovarský kraj, který je nejmenším krajem v České republice, tam se jedná o 3 925 osob. Jsou to prostě závazky pro ty jednotlivé kraje, aby v této výši byly schopny vygenerovat ubytovací kapacity.

To neznamená, že je v této chvíli všechny kraje skutečně a reálně k dispozici mají, a my děláme všechno pro to těmi opatřeními, která jsem zmínil, abychom právě ty ubytovací kapacity v jednotlivých krajích navýšili.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: A právě proto je důležitá ta jednotná cena. V okamžiku, kdybychom například v Praze dali vyšší cenu, tak ten zájem uprchlíků bude samozřejmě vyšší v konkrétním kraji nebo v tomto případě v hlavním městě Praha. A pan ministr vnitra to vlastně říkal: Budou to rozhodovat ta krajská asistenční centra, kde nabídnou to ubytování. Oni tu tabulku mají k dispozici. To nemusí být každý den jako rovnoměrně, to ani nejde, ale jsou maximální hodnoty.

To kritérium je objektivní, je to podle daňových příjmů kraje a všech obcí a měst v daném kraji, takže to je objektivní kritérium. A taky jsme schválili, a říkal to pan ministr vnitra, pokud někdo odmítne, tak my ho budeme považovat za člověka, který si to zařídí sám a z toho systému pomoci státu prostě vypadne.

Prostě musíme, musíme rozdělit tu zátěž mezi všechny kraje. Hejtmani zase komunikují se starosty na svém území. Já myslím, že je to logické, že jinak by to nešlo zvládnout. Ten zájem by se logicky koncentroval do hlavního města a zejména těch okresů Středočeského kraje, které tvoří prstenec kolem hlavního města. Tohle je ten nástroj, abychom ten nápor spravedlivě rozložili do všech míst České republiky.

Josef Mádle, CNN Prima NEWS: Jenom pro vysvětlení: Chápu správně, že třeba tisíc Ukrajinců, uprchlíků, bude mít zájem na tom, aby zůstali v Praze, ale Praha pro ně nebude mít kapacitu, takže vlastně vypadnou z toho systému, a tím pádem…

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ne, dostanou nabídku v jiném kraji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: A ona, ještě jenom jeden dodatek. My se tady nebavíme o nějakém teoretickém konstruktu. Pokud se půjdete podívat do pražského Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině, tak ta situace reálně nastává. 

My jsme včera byli v komunikaci s panem primátorem Hřibem, který mi avizoval, že ke včerejšímu dni prostě neměl volné ubytovací kapacity, a my jsme organizovali s Hasičským záchranným sborem autobusy, které rozvážely příchozí z Ukrajiny do různých částí České republiky, kde ta ubytovací kapacita je.

Ta volba je ale jednoduchá. To není nějaké šachování s lidmi a podobně. Ta volba je jednoduchá. V Praze samozřejmě zůstat můžete, ale my vám tady nejsme schopni garantovat a poskytnout žádnou ubytovací kapacitu. Anebo v Praze nezůstanete, pojedete na jiné krajské asistenční centrum, kde zaprvé celé to odbavení proběhne výrazně rychleji než v Praze a za druhé v tom kraji jsme vám, vašim dětem schopni poskytnout ještě dnes ubytování. To je ta jednoduchá volba, kterou dáváme.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já jenom doplním ještě k tomu, že tohle je opravdu praxe, která probíhá už několik dnů jako jediná možná i z hlediska například náporu na Hlavním nádraží v Praze. A ukazuje se, že ta koordinace opravdu funguje dobře a že pro ty, kteří přijíždějí do České republiky na útěku před válečnou hrozbou, tak pak ta nabídka rychlého odbavení a možnosti zařízení těch věcí v jiném kraji je prostě přijatelnou nabídkou a volí ji sami.

Také řada těch lidí dál putuje do jiných států. I v tomto směru dokázala Česká republika poskytnout podmínky. Na Hlavním nádraží jsou kromě základních operativních ubytovacích kapacit na jednu noc, tak jsou tam také vlaky, které poskytnou právě pro takovou situaci možnost zůstat přes noc v teple a se zajištěním všech potřeb.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tady jenom doplnění pana ministra Kupky, statistické. Jenom za včerejšek, za 15. 3., já jsem tady výběrově vybral nějaká data z jednoho konkrétního dne. Tak včera opustilo směr Německo, Rakousko Českou republiku 2 956 osob. Takže mnozí ti Ukrajinci skutečně pokračují i do jiné cílové destinace.

Martin Kupka, ministr dopravy: A jedna důležitá poznámka k tomu ještě, protože samozřejmě na tom se podílí Hasičský záchranný sbor, Policie České republiky, podílejí se na tom zaměstnanci Českých drah, Správy železnic, ale především mnoho dobrovolníků, kteří přispívají k tomu, aby se ten nápor v jednotlivých místech zvládl. A bez pomoci těch dobrovolníků by ten systém, který je dobře připravený, nemohl fungovat. A tady patří nesporně velké díky.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz Novinky.

Dominika Jeřábková, Novinky.cz: Dobrý den, já bych měla tři dotazy, ale krátké. Tak začnu nejdříve tou vojenskou pomocí. Vy jste uváděl, že to nemůžete blíže specifikovat, nicméně alespoň jestli tedy platí, že to bude zhruba těch 725 milionů, jak dříve uvedla už ministryně obrany, ta výše, ta hodnota té pomoci? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tady opravdu to nemůžeme blíže specifikovat. I to jednání vlády bylo v režimu, který vyžaduje nějakou míru diskrétnosti těch informací. Takže za to se omlouvám. Je to opravdu jenom signál toho, že pomoc pokračuje, a samozřejmě o finančním krytí dané pomoci se jedná i na nějaké mezinárodní úrovni.

Dominika Jeřábková, Novinky.cz: Následně vy jste uváděl, že do České republiky tedy podle těch čísel z minulého týdne doputovalo zhruba 200 000 doposud uprchlíků z Ukrajiny s tím, že by ten strop, se kterým počítáte, měl být zhruba 450 000. Jestli máte nějaká nová aktualizovaná čísla nebo tedy zhruba platí tady toto? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak samozřejmě jsou to čísla z minulého týdne. Takže ten počet v současné době už se skutečně pohybuje někde okolo 250 000 lidí. My máme k včerejšímu dni vydáno 170 967 speciálních víz.

Já jenom na tom ukazuji, jak je ten systém funkční. My tady máme v České republice nějakých 250 000 lidí a 171 000 z nich už má vízum. To znamená, že fungujeme neuvěřitelně rychlým způsobem, a tohle je i vzkaz, uklidňující, pro občany České republiky. My, jako Česká republika, máme přehled o tom, kdo na našem území reálně je.

Ti lidé samozřejmě procházejí na té vstupní bráně těch krajských asistenčních center kontrolou svých dokladů. V případě, že ten doklad není možné doložit, tak ten člověk je potom ztotožňován policií i třeba na základě otisků prstů, nějakých biometrických údajů a podobně. My se tedy skutečně snažíme krom rychlé, efektivní pomoci těm unaveným maminkám s dětmi, které přicházejí do České republiky, zajistit i to, abychom měli co nejlepší přehled o lidech, kteří na území naší republiky v současné době žijí.

Dominika Jeřábková, Novinky.cz: Rozumím, děkuji. A poslední dotaz k těm příspěvkům. Vy jste uváděl, že se to liší na ty dvě kategorie, a sice toho dočasného nouzového přístřeší a nouzového ubytování u jiných obyvatel. Jestli byste přece jenom ještě mohl přiblížit tyto dvě kategorie, jestli jsou to tedy ty tělocvičny, ty dočasné, nebo pak, a to dlouhodobější, jestli to je u těch soukromníků, ty hotely, penziony? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ano, to dočasné nouzové ubytování je skutečně toho nouzového typu. To si představme tělocvičny a podobně. Ubytování, tzv. nouzové ubytování v zařízeních ve vlastnictví územích samosprávných celků nebo jimi zřízených nebo založených právnických osob, to jsou různé ubytovací kapacity měst a obcí, které mají k dispozici. A potom jsou to logicky to zajištění ubytování u jiných ubytovatelů, to znamená například majitelů nějakých ubytoven nebo penzionů a podobně. A tam je to těch 250 korun.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: A poslední poznámka, aby to bylo úplně jasné. Těch 200 korun v tělocvičnách, když to budeme říkat tak, abychom věděli, ať nepoužíváme ten úřední název, je včetně stravy. Těch 250 korun je beze stravy a je to příspěvek státu. A je domluva s Asociací krajů, že podle místních podmínek k tomu budou přispívat buď kraje, nebo obce, nebo kraje i obce.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz Seznam.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý den. Já vím, že jste, pane Rakušane, říkal, že ještě to není jasné, ale chci se vrátit k tomu třítisícovému příspěvku. Chci se zeptat, jakým způsobem jste dospěli zrovna k této konkrétní částce? Jak jste dospěli k tomu stropu 9 000 korun a jestli se nebojíte, že to může být zneužíváno tak, že opravdu budou ti majitelé bytů vystěhovávat Čechy, protože se jim vyplatí tam mít Ukrajince? A také, jestli to bude platit i pro lidi, kteří u sebe ubytují Ukrajince, ale ten člověk jim bude třeba nějakým způsobem přispívat? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já nechám reagovat pana ministra financí, případně doplním. Děkuji.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Určitě to nepovede k tomu, že by někdo vystěhoval české občany. Ti musí mít ze zákona platnou smlouvu. Naprostá většina nájemců má smlouvu neurčitou a jsou tam velmi přísné povinnosti, pokud majitel bytu chce ukončit. Jde o to, abychom i jako stát přispěli těm, kteří dobrovolně si trošku, se uskromní a ubytují rodinu.

Ten strop je tak, že pro nás, a vidíme to vlastně z té uprchlické vlny, nejčastější případ je maminka a dvě děti. Tak to jsou ty tři osoby. Pokud někdo ubytuje maminku a tři děti, tak pořád je tam strop těch 9 000. To znamená, už by se to další…

Je to taky obrana proti těm, kteří by to chtěli zneužívat, jak říkal pan ministr vnitra. Aby nám někdo nevykázal, že někde ve sklepních prostorách ubytoval deset uprchlíků a nechtěl za to inkasovat 30 000.

Ale nemalujme černé scénáře, naši občané jsou v tomhle tom úžasní a dobrovolně ukazují solidaritu. A my to chceme ocenit. Ta částka, když to přepočtete, je vlastně sto korun na den. My předpokládáme, protože všichni teď dostanou to speciální vízum, dospělí, a budou mít přístup na pracovní trh. Těch pracovních příležitostí v některých profesích je tady hodně. Takže předpokládám, že to budeme pravidelně vyhodnocovat.

Uvědomme si, že dnes je dvacátý první den té války a už jsme poměrně daleko. Ale dnes prognózovat, jaká budou platit pravidla v květnu, v červnu, v červenci, opravdu nemůžeme.

I z té debaty v Bruselu, když jsem to porovnal s ostatními kolegy, my jsme v zásadě nejdál. Ale těžko se dělají ekonomické odhady, jaký bude dopad té války a uprchlické vlny na evropskou, a tím pádem i na českou ekonomiku. K tomu potřebujeme trošku více času.

V našem zájmu je, aby ten konflikt skončil co nejdříve, aby ruská vojska odešla z Ukrajiny a aby se ten stav normalizoval. Ti uprchlíci, to nejsou ekonomičtí migranti, ti opravdu utíkají před válkou, a jakmile ten konflikt skončí, většina se jich, logicky, bude chtít vrátit domů a pomoct s obnovou válkou zničené země.

Takže nebojíme se toho zneužívání. Pokud to někdo zkusí, tak určitě tvrdě zasáhneme, protože, říkám, naprostá většina těch nabídek je výrazem solidarity. Jsou taky kraje, ve kterých jsou volné bytové kapacity. Možná to není takový standard, ve kterém by čeští občané byli spokojeni, ale vzhledem k té krizové situaci myslím, že musíme aktivovat i tyto ubytovací kapacity.

Řekněme si otevřeně: Nemáme 250 000 volných lůžek v kvalitních bytech. To nemá žádný stát tak vysokou kapacitu. Je to zhruba 2,5 procenta celkové populace České republiky, a to jsme na tom, na dnešním stavu, těch 250 000. Když to přepočtete na země, které jsou větší, tak například v Německu, které je osmkrát větší, by to vlastně znamenalo v této chvíli mít dva miliony uprchlíků z Ukrajiny na území Německa.

Takže vždycky musíme vzít v potaz celkovou populaci a myslím, že ve spolupráci s hejtmany, starosty, ale zejména s naší veřejností, s našimi občany, děláme, co můžeme. Že to občas nebude fungovat na sto procent je jasné, ale kdo je připraven na to, že v Evropě začne válka?

Tak fakt nemáme velké obavy z toho zneužívání. Ale pokud se to objevuje a občas se objevují signály, že někdo chce vydělat na těch uprchlících, tak policie to sleduje. Dnes na tom jednání vlády a Asociace krajů byl také náměstek policejního prezidenta, který nás všechny informoval, že to velmi bedlivě sledují a dávají na to opravdu pozor a budou postupovat velmi tvrdě v rámci zákonných možností.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz Nova.

Kristýna Bezděková, TV Nova: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, jestli máte informace, jestli je stále zájem českých rodin ubytovávat uprchlíky, a co byste poradil českým rodinám, které už dál uprchlíky nemůžou ubytovávat?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak chápu ten dotaz tak, že někdo ubytoval a už to není možné. Tak samozřejmě v té chvíli je potřeba opět kontaktovat Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině. Musí to kontaktovat především ti lidé, kteří budou avizovat, že ztratili to svoje původní ubytování, a dostanou se nadále do toho systému pomoci, který jsme tady nastavili a myslím velmi podrobně představili.

Ten zájem je velký a já bych chtěl českým rodinám velmi, velmi poděkovat. Ten zájem nekončí, ten zájem je trvalý. České rodiny jsou v kontaktu ať už s krajskými centry, anebo s mnoha neziskovými organizacemi, kterým také patří velké poděkování za to, jak nám pomáhají. A my právě i tím, že příští týden definitivně odsouhlasíme pomoc těm rodinám, aby zpětně, ano, bude to zpětně proplaceno i těm, kteří ubytovávají od počátku té uprchlické krize, kterou tady máme, tak si myslíme, že i to bude velká motivace. Máme samozřejmě mnoho poznatků o tom, že někdo by ubytovávat chtěl, ale přece jen potřebujte alespoň trochu ekonomicky pomoci s tím, aby svoji domácnost utáhl. Takže si myslíme, že tímto směrem se skutečně i povede ještě ten zájem zvýšit.

A vrátím se k tomu, co naznačil už pan ministr Stanjura. Pan náměstek policejního prezidenta Vondrášek nám jasně říkal, že i z té pozice policie, z pozice bezpečnosti je skutečně žádoucí, aby se co největší počet, většinou maminek s dětmi z Ukrajiny, dostal do ubytování rodinného typu. Abychom je nevystavovali nájezdům někde v nějakých stanových městečkách a podobně těch, kteří chtějí zneužívat jejich nedobré životní situace, ve které se v současné době ocitly. A takové snahy se tady určitě objevují a objevovat budou.

A ta integrace v rodinách, ubytování v rodinách, motivace pro české rodiny, aby ubytovávaly, to je tím směrem, který chceme jako vláda České republiky určitě podporovat, protože tak těm, kteří utíkají před válkou, pomůžeme dosáhnout nějaký životní standard. A oni si to určitě zaslouží.

Znovu, nejsou to ekonomičtí migranti. Naopak se ukazuje, že ti lidé mají zájem pracovat. Mají zájem se začlenit do té společnosti. Mají zájem nám pomáhat, a ne rozhodně zneužívat naší pohostinnosti jako takové. Jsou to maminky s dětmi, které utíkají, a táty nechaly na tom bojišti.

Martin Kupka, ministr dopravy: A vnímáme navíc to, že tak, jak bohužel postupuje ten válečný konflikt, tak stav těch lidí, kteří teď přicházejí do České republiky, je ještě horší. Že tady ta pomoc opravdu dopadá víc než na úrodnou půdu, tady je nezbytně třeba.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ještě jedna důležitá poznámka: Stane se, ne poprvé a ne naposled, že někdo ubytuje uprchlíky a pak zjistí, že to je nad jeho síly. Nesmíme takové lidi odsuzovat. Naopak jim je potřeba poděkovat, že alespoň na přechodnou dobu poskytli to ubytování. Já bych byl velmi nerad, kdybychom někoho odsuzovali, toho, kdo zjistí, že to prostě nezvládne dlouhodobě. I tak je potřeba poděkovat, že to alespoň zvládl krátkodobě.

Takhle to chápejme. Protože to se bude opakovat. Protože nikdo neví, jak dlouho tady ti uprchlíci budou, a každý den, kdy jsou v rodinách, je moc dobře. Tak jenom bych prosil, abychom neodsuzovali ty, kteří například přijdou na to, že to nejsou schopni zvládnout a že v dobré víře trošku přecenili své síly.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz poprosím.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat na jeden bod z programu. Byl tam návrh Ministerstva zahraniční na humanitární pomoc ze Státních hmotných rezerv. Chtěl bych se zeptat, zda jste to schválili a zda v tomto případě můžete přiblížit ten obsah a hodnotu? A druhá otázka je taky k ubytování. Z Asociace hotelů znělo, že podle jejich názoru by příspěvek na lůžko měl být alespoň 500 korun. Hoteliéři poskytují několik tisícovek lůžek zdarma s tím, že je to do konce března. Nehrozí tam výpadek těchto lůžek, pokud ten příspěvek na tu pětistovku nedosáhne? Jednáte nějak s hoteliéry?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli mohu na tu druhou část otázky. Já tomu na jedné straně rozumím, ale zkusme počítat. Maminka, dvě děti, 500 korun na den, 1 500 korun na den, 30 dnů, 45 000. Ať se na mě nikdo nezlobí, prostě to je mimo realitu veřejných rozpočtů. Nejenom státu, ale krajů i obcí.

A sami si řekněme, zda je to ta cena, která by mohla být například bez zisku. Mně to přijde moc. Samozřejmě máme různé úrovně ubytování a v těch vyšších kategoriích to je samozřejmě možné. Ale jak už jsme všichni tři říkali, my preferujeme ubytování v těch bytech. Je to prostě lepší pro všechny. Tak já doufám, že nebude dramatický propad těch. Ale 45 000 za jeden pokoj, kde by byla maminka a dvě děti, ať se na mě nikdo nezlobí, to není reálná cena, kterou by mohl platit stát, kraj či obec či všichni tři dohromady.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: A já k té první části otázky. Ono se dnes nejednalo o schválení konkrétní humanitární pomoci, ale jednalo se o schválení systému, jak ta humanitární pomoc až do hodnoty 200 milionů korun bude poskytována. Vymysleli jsme jednodušší mechanismus distribuce té humanitární pomoci, a to právě skrze Státní hmotné rezervy. Detaily vás nebudu zdržovat, ale umožní to, že ta humanitární pomoc nebude dlouho někde ležet a Státní hmotné rezervy ji v mnohem operativnější módu budou distribuovat na potřebná místa na Ukrajinu.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz, Česká televize ještě.

Kateřina Trnková, Česká televize: Já bych chtěla, prosím, ještě zeptat se na jednu věc. Jestli jste dnes řešili na vládě nouzový stav a jeho prodloužení? Případně s jakým výsledkem? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Odpovím velmi jednoduše: Nebylo to tématem dnešního jednání vlády. Určitě o tom budeme diskutovat v některých dalších týdnech.

Jenom jednu obecnou poznámku. My jsme tady na tomto místě slíbili ústy pana premiéra a mými ústy, že nouzový stav jako takový se nedotkne v žádném případě života obyvatel České republiky. Nebudeme zavírat ochody, zkracovat provozní doby, zavírat někoho v okresech a podobně. Je to klasický instrument krizového řízení, který jenom bohužel dostal špatnou pověst, když byl nadužíván bývalou vládou v covidu. Dostal špatnou pověst, ale on nijak neovlivňuje život lidí v České republice. Nám umožňuje operativně přijímat krizová opatření. To určitě uplatňujeme a je to ku prospěchu lidí, kteří sem přicházejí z Ukrajiny, jim chceme pomoci.

Vanesa Šandová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, a to bude vše z dnešní tiskové konference, děkuji všem za účast.

Martin Kupka, ministr dopravy: Děkujeme za pozornost.