Tiskové konference

21. 6. 202214:55

Tisková konference po jednání tripartity, 21. června 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po čtvrtém letošním jednání tripartity. Vítám zde místopředsedu vlády Mariana Jurečku, předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu a také prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka. Pana místopředsedu vlády poprosím o slovo.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobré odpoledne. My jsme na dnešním jednání tripartity projednávali několik bodů. Ten, který myslím, že byl centrem největší pozornosti, tak byla informace o aktuální situaci, která je spojena s dopady války na Ukrajině. To znamená ať už přímo ten dopad migrační vlny válečných uprchlíků, kteří přicházejí na území České republiky, kdy jsme za vládu poděkovali jak zaměstnavatelům, tak odborům za to, že tu situaci pomáhají zvládat velmi dobře. Je tady velká míra solidarity, je zde také velká aktivita v té přímé pomoci, humanitární a další, ale co je především důležité, že se daří také aktivovat náš pracovní trh a že lidé, kteří přicházejí z Ukrajiny, především maminky, jsou na tom pracovním trhu dnes aktivní a máme více než 78 000 těchto žen, především žen, které už jsou dneska na tom trhu práce zapojeny.

Mluvili jsme také o dalších věcech, které se týkají jazykového vzdělávání, dalších kroků, které mají vést k tomu, abychom dokázali ještě větší množství těchto lidí na pracovní trh dostat, a také o tom, jakým způsobem pomoci k té dobrovolné realokaci z lokalit, které jsou zatížené především omezenými kapacitami škol a školek, kde je velmi důležitá také i právě spolupráce firem pro to, abychom do těch regionů, kde jsou volná pracovní místa, jsou volná místa ve školách, jsou tam také ubytovací kapacity, abychom tyto lidi dokázali realokovat.

Samozřejmě druhou částí debaty byla také situace z hlediska jejích dopadů, to znamená především otázky dopadů na energetický trh, na bezpečnost České republiky v oblasti energetiky, protože to je velmi klíčové téma, kterému se budeme věnovat také i v rámci předsednictví, které už teď pro Českou republiku začíná. To znamená, abychom opravdu byli velmi aktivní v tom, že máme nachystané a hledáme možnosti, jakým způsobem nahradit tu závislost na energiích z Ruska, především na plynu a na ropě, Ale samozřejmě to souvisí i s ostatními komoditami, které náš průmysl potřebuje. Abychom měli také připravené scénáře, kdyby opravdu došlo k tomu, že dojde ještě k nějakému výraznějšímu omezování.

Nicméně pan premiér a ostatní kolegové jsme z vlády řekli, které kroky konkrétně vláda dělá. Některé prezentujeme, některé v reálném čase prezentovat nemůžeme. Ale co je zřejmé, tak opravdu vláda je aktivní v tom, abychom dokázali nahradit ty dodávky. To znamená dnes, v těchto dnech, jsou ministr financí a ministr průmyslu a obchodu v Kataru. Jsme aktivní v tom, abychom byli schopni nasmlouvat LNG plyn pro Českou republiku, pro naše občany a firmy. Jsme aktivní v tom, abychom měli také kapacity, jak tento plyn dostat z tankerů do evropské sítě a dostat ten plyn přímo k nám. Všechny tyto kroky jako vláda se snažíme dělat.

Zároveň jsme také informovali o tom, jaké rámcové kroky by vláda měla dělat v té přímé pomoci firmám a domácnostem s tím, že klíčové bude také zítřejší jednání vlády, kde pan ministr průmyslu a obchodu přinese ty konkrétní návrhy, které by vláda měla zítra projednat.

Samozřejmě další debata byla o strategickém plánu společné zemědělské politiky, o kterém jsme hovořili. Hovořili jsme také o čerpání fondů, těch končících, ale zároveň i rozjezdu nového období, což jsou klíčové nástroje, kterými jsme schopni pozitivně ovlivňovat naši ekonomiku tak, abychom dokázali vytvářet potenciál rozvoje, modernizace naší země, ale zároveň také udržení zaměstnanosti v některých oborech, které jsou pro nás velmi důležité.

My jsme také za vládu jasně řekli, že vláda pracuje na krocích, které soustavně děláme z hlediska pomoci občanům této země, z hlediska toho deštníku proti drahotě, kterým reagujeme na tu vysokou inflaci. Jsme připraveni ty kroky dělat i dále nejenom v oblasti energetické pomoci, ale i v tom, jakým způsobem budeme valorizovat například podpory v sociální oblasti. Připravujeme úpravu životního a existenčního minima a některé další kroky, které budeme v příštích dnech postupně představovat. Některé jsme už teď v posledních dvou týdnech také dali do aktivního projednávání do Parlamentu České republiky.

Takže snažíme se dělat maximum v této situaci, která vůbec není jednoduchá. Víme, že je tady mnoho lidí, kteří čelí opravdu složitým životním situacím. Snažíme se tu pomoc cílit adresně a mít, řekněme, nástroje, kterými těmto lidem dokážeme pomoci. Některé ty nástroje jsou, řekněme, komplikované už z minulosti, snažíme se je zjednodušit a věřím, že tu situaci všichni dokážeme zvládnout. Já už teď předám slovo kolegům, zástupcům tripartity. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím pana předsedu Středulu.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Přeji hezké odpoledne ještě jednou. To dnešní jednání bylo delší, protože hlavní bod, který byl, tak byla samozřejmě situace na Ukrajině, ale nejen. Velká část diskuze byla věnována právě otázce inflace, vysokých cen, a to se vlastně prolínalo celým tím jednáním.

Ta první věc z naší strany je, že jsme si vědomi, že téma Ukrajina není osamostatněné. K tomu patří tak stejně energetická krize jako doznívající covidová. Na počátku dnešního jednání nás upozornil pan ministr zdravotnictví na nezbytnost očkování a obrátil se na nás všechny, abychom v tom pomohli. My jsme zároveň ale požádali, aby právě Ministerstvo zdravotnictví spolu s vládou bylo v té věci aktivní. Abychom se nedostali do podobných situací, jako jsme zažili v roce 2020 nebo 2021 z důvodu ohrožení šíření nákazy, a požádali jsme, aby vláda v tom udělala třeba i ve spolupráci s jednotlivými zdravotními pojišťovnami konkrétní kroky a aby lidi k tomu nepřímo, ale přesto dostatečným způsobem motivovala.

Co se ale týká toho hlavního tématu, tak jsme na jedné straně ocenili a vnímáme, že vláda dělá kroky, které mohou snížit závislost České republiky na zdrojích, které přicházejí z Ruské federace, a to je například plynu. Velmi jsme ocenili projekt, který momentálně vzniká v Brně, to znamená propojení dukovanské elektrárny s teplovodem do Brna, a nahrazení tak plynového zdroje, což si myslíme, že je právě typ projektu, který je potřeba podpořit i do budoucna. Protože právě dodávky tepla, dodávky plynu, plynu pro výrobu elektrické energie a podobně budou klíčové pro zvládnutí období zimního, nejenom letošního, ale i příště. Bez těchto typů projektů to možné nebude. Je sice škoda, že tento projekt dvacet let nebyl realizován, ale myslím si, že teď přichází v pravý čas, a bylo by určitě vhodné uvažovat i o dalších subjektech nebo městech a obcích, které by mohly být následně z tohoto projektu zabezpečeny. 

Co ale nás samozřejmě trápí velmi, je otázka inflace. Doporučili jsme vládě opětovně, aby využila zákon o cenách, který ve svém ustanovení říká, že lze regulační orgány, které mají k tomu zmocnění a mají působnost v České republice – teď cituji: Je-li trh ohrožen účinky hospodářské soutěže za a), nebo za b) vyžaduje-li to mimořádná tržní situace, vstoupit do situace.

Protože inflace je nevídaná. Směřování inflace až k osmnácti procentům je opravdu pro lidi prakticky vyřazující je z normálního života. Tak stejně se to týká firem, tak stejně je tím pádem ohrožena zaměstnanost a my to považujeme za velmi vážné.

Zároveň jsme požádali vládu, abychom byli seznámeni s tím, na jednání například pracovního týmu pro hospodářskou politiku, jak předpokládá regulační stupně. Jak by se měly realizovat, jak by měly být případně spouštěny, pokud taková situace nastane. Je nutno si uvědomit, že již minulý týden došlo k omezení dodávek plynu například pro Slovensko ve výši asi 40 procent. A to jsou věci, které je potřeba zohlednit v té naší budoucí strategii. Proto jsme řekli, že rádi bychom na tom kooperovali, ale žádáme, abychom byli také v této souvislosti informováni. 

Požádali jsme také, aby s ohledem na vysokou inflaci vláda valorizovala všechny sociální dávky. Není důvod je nevalorizovat, protože jestliže to neučiníme, způsobíme ještě větší trápení na straně lidí, ať už to rodin s dětmi, zdravotně postižených, lidí, kteří potřebují pomoc. A to nejde udělat tím, že bychom toto přehlídli. Jestliže máme takový mechanismus u důchodů, je vhodné a správné takový mechanismus také použít na straně dalších dávek, které v České republice jsou. Odbory už se vyjádřily na téma té mimořádné dávky, k tomu jsme se již nevraceli, ale myslíme si, že ty další by valorizovány měly být, a to co možná v nejkratším čase. 

Měli jsme také před jednáním tripartity diskuzi na téma minimální mzda. Téma není uzavřeno, pan premiér nás vyzval i s panem místopředsedou vlády, abychom se zaměstnavateli jednali. To téma samo o sobě není vůbec jednoduché, obzvláště když jsme se 32 let nedohodli nikdy na tom, jak má vypadat růst minimální mzdy. Ale protože tady je před jednáním Evropského parlamentu téma evropské minimální mzdy, tak si myslíme, že pokud to Evropský parlament schválí, tak je důvod sednout, protože potom následuje přibližně dvouleté období pro implementaci. Takže věříme tomu, že najdeme společnou řeč i v této oblasti.

Tak stejně bychom byli rádi, aby vláda začala uvažovat o pomoci firmám, ale i lidem. Protože ta situace se zhoršuje, nijak se nezlepšuje v oblasti ekonomické. Některé firmy už dávají jasně najevo, že to už je neudržitelné. Může to znamenat snížení zaměstnanosti, a pokud se podívám na rizikový scénář, který zveřejnila Česká národní banka, tak ta hovoří dokonce o extrémním nebezpečí růstu nezaměstnanosti. Je to jeden z jejích krizových scénářů, který zveřejnil v prezentaci guvernér národní banky pan Rusnok. A to je samozřejmě pro nás ohrožení.

Ale také jsme požádali a znovu otevřeli možnost, že jsme připraveni spolu se zaměstnavateli začít jednat o, my jsme to nazvali New Deal neboli dohoda, která by ukázala směřování České republiky. Protože to není jenom otázka plynu, ropy, ale je to také otázka Green Dealu, Fit For 55 a české předsednictví v této věci určitě by mohlo dát signál, že je schopno se na domácím hřišti dohodnout na nějaké dlouhodobější strategii. Je důležitá pro firmy, pro zaměstnance, pro obyvatele, ale také pro investory. Jestli bych to nějak jednoduše přetransformoval, jedná se v podstatě o jiný druh strategie hospodářského růstu České republiky. My se totiž z této situace bez takové strategie nejsme schopni vůbec dostat.

Také jsme byli informováni v průběhu včerejšího dne, že příští týden, pane ministře, myslím 29. odpoledne o půl čtvrté, by mělo být první jednání porady ekonomických ministrů rozšířené o sociální partnery. Což vítáme, že tato aktivita měla být. Také jsme se dnes dohodli na tom, že jednání o platech v rozpočtové a příspěvkové sféře proběhne 28. června v 16 hodin společně s K5 pravděpodobně tady na Úřadu vlády. Takže spoustu věcí dnes bylo z jedné části dohodnuto, z druhé části věřím tomu, že na tom příštím jednání už bude i postoj vlády, protože ten jsme dosud ještě neslyšeli a byli bychom rádi, aby byl.

Dále jsme podpořili to, aby se uhlí, které máme jako zdroj národní, použilo pro tu tranzici, která nás čeká. Aby se využila ta možnost, aby uhlí pokračovalo ještě delší časový úsek, než se dosud hovořilo, protože jsme si vědomi, že nemůžeme tu transpozici na jiné zdroje zvládnout, aniž my bychom měli ty primární zdroje, ať už to pro výrobu elektřiny, tak pro zásobování obyvatelstvem, tak pro výrobu tepla. A upozornili jsme ještě i na jiné souvislosti, které s tím souvisí.

Takže co se týká odborů, my jsme opravdu k tomu přistoupili komplexně, nikoli jenom z jednoho pohledu nebo úzkého pohledu, ale taky jsme ocenili, že v České republice není xenofobie ve vztahu k Ukrajině. Ale upozornili jsme, že to není xenofobie, ale je tady obava a názor občanů, kteří říkají, že je dobře, že jsme se postarali o lidi z Ukrajiny, ale zapomněli jsme na ty své. A to si myslím, že je možná tak signifikantní, a rád bych věřil, že vláda v této věci udělá velký kus práce.

Co se týká dalších oblastí, tak jsme jednali tak stejně o evropských prostředcích, jak jsou využívány, a upozornili jsme na to, že bychom chtěli slyšet, jaký je momentální stav v těch, které se teď chystají čerpat. To znamená Národní plán obnovy, jak to vypadá, protože cenová hladina, která vyrostla do obrovských výšin, způsobuje nemožnost využití tak, jak se předpokládalo na startu.

Požádali jsme, abychom u všech těchto evropských prostředků slyšeli nejenom ta tzv. pozitiva, ale zejména to, co ohrožuje jejich čerpání, protože to může být potom pro další pokračování čerpání klíčové, ať už to u Národního plánu obnovy, tak u dalších částí včetně dalších evropských prostředků.

U diskuze na téma zemědělství jsem poznamenal, že bychom si přáli dvě základní věci. Ta první věc je, abychom řešili otázku české potravinové soběstačnosti, a zároveň, abychom udělali vše pro to, aby nás nezničil cenový růst některých komodit, které jsou důležité pro potravinářskou výrobu v České republice. To samozřejmě vyžaduje více. Ono se to takto dá z naší strany samozřejmě shluknout do těch dvou témat, ale z našeho pohledu jsou to klíčové věci pro budoucnost, aby vůbec obyvatelstvo zvládlo ta cenová nebezpečí, a věřím tomu, že tady je více zkušených ministrů, jak stejně tady pan ministr Jurečka v minulosti, tak stejně pan ministr Nekula, a věřím tomu, že tu situaci zvládneme.   

A posledním bodem byla otázka flexibility trhu práce. Tady odbory upozorňují a nesouhlasí s tím, jakým způsobem vláda přistoupila k snižování zátěže u kratších úvazků. My si myslíme, že to není v žádném případě řešení a snížení sociálního pojištění o pět procentních bodů nepřinese ten efekt, protože to by vypadalo tak, že zaměstnavatelé čekali na to, až se sníží pojistné, to znamená, sníží náklad, už tak velmi nízký, na ty, kteří mají kratší pracovní úvazky.

Obáváme se ohrožení důchodového systému, protože v materiálu je uvedena hodnota až 3,5 miliardy korun méně v systému sociálního pojištění, což primárně ohrožuje důchody a každý takový dílek znamená zhoršení situace v oblasti důchodového pojištění a následné nebezpečí ohrožení důchodů jako takových. Proto na to upozorňujeme, protože se obáváme toho, že takovýto přístup je systémově špatný a v zásadě ohrožující budoucnost.

Takže co se nás odborů týká, ještě poslední informace: Další tripartita primárně k ekonomické situaci a státnímu rozpočtu by měla být 13. 9. ve 13.30 a dohodli jsme se také na oblastech, které bychom na tom jednání měli probírat. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, prosím pana prezidenta Hanáka.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Takže dobré odpoledne všem. K prvnímu bodu Ukrajina na úvod: Tak jako kolegové odboráři poděkování vládě, jak zvládá vlastně už dnes čtyři měsíce, celou tu sílu těch 370 000 příchozích, které válka z Ukrajiny vyhnala. Je to zásluha nejen dobré práce vlády, ale i těch krajských center. Je to dobrá práce neziskových organizací, ale velký díl tam mají i firmy a naši zaměstnanci, protože naše firmy dovezly, odvozily stovky tisíce Ukrajinců tam, dnes zpátky. Vozíme zboží pro krajská centra, magistráty různých měst a všecko samozřejmě zdarma, tak jak by to měl udělat každý.

Takže tyhle věci jsou zvládány. Doufejme, že udržíme trvale pozornost všech a že nedojde k nějakým xenofobním vystoupením, protože extremisty v této zemi máme, jsou i v Poslanecké sněmovně, takže to riziko tady může být. 

Důležité u Ukrajiny ale je hlavně si říct dopad té války a ten dopad války na ekonomiku. Já jsem nikdy nezažil za více než třicet let ve vedení podnikatelských svazů, sdružení, asociací, aby byl takový dramatický rozdíl jednotlivých odvětví v naší ekonomice.

Extrémně se daří energetice, extrémně se daří IT průmyslu, ať už softwaru, anebo hardwaru, špičkově jede výroba léků a zdravotnických zařízení, extrémně dobře po covidu dopadly všechny ty firmy, které dodávají exportní a zrychlené zakázky, jako Rohlík, Máte jídlo nebo Dáme jídlo, Volt, Bolt. Tihle všichni i na této době těží a špičkově se jim daří.

Na druhé straně ale jsou odvětví, která jsou energeticky nesmírně náročná a komplikovaná a mají velké problémy, jako je ocelářský průmysl, papírenství, chemický průmysl, a díky taky nedostatku surovin stále to zlaté vejce naší ekonomiky, automobilový průmysl. To, že chybí klíčové komponenty, a jsou jich desítky a desítky a situace se nezlepšuje, ať už jsou to čipy, spojovací kabely, ale chybí hnojivo, chybí třeba lepenka pro blbé krabice na boty, když to řeknu v uvozovkách.

Prostě ta situace dodavatelsko-odběratelských vztahů je tak vážná, že když objíždím republiku a hovořím s těmi šéfy firem nebo asociací, tak je před nimi dost velká obava o to, jak se bude vyvíjet druhé pololetí.

Dnes jsem upozorňoval na to, že na druhém pololetí záleží, jestli naše země zůstane v kladných číslech, a kvůli inflaci, která zůstane dvojciferná až do konce roku, nedojde k stagflaci. Nechci tomu věřit a jsem optimista, ale to riziko velké je.

Z toho důvodu jsem poděkoval panu předsedovi vlády, že přesvědčil Ministerstvo průmyslu a obchodu, a především ministra Síkelu, který nechtěl firmám pomoci v oblasti energetiky, v oblasti OZE  a nový materiál, který půjde spolu s úsporným tarifem pro občany zítra na vládu, bude taky se konečně, konečně po mnoha měsících týkat firem, kdy by mělo dojít k zrušení poplatků OZE myslím na tři měsíce od 1. října a pak čas ukáže, co s tím. 

Pro malé a střední firmy jsme upozornili, že potřebujeme, aby vláda, a patří asi pod rezort Ministerstva financí, rozjela zálohy EGAP, ten covid X nebo covid něco navíc, nebo jak se to bude přesně jmenovat. Protože ty firmy dnes, jestli zítra nebo kdy má ČNB opět zvednout sazby jako rozloučení a poděkování guvernéra Rusnoka této zemi, tak si myslím, že pro řadu firem už je to naprosto nepřijatelné. Úroky nad šest procent, nebo na kolik to vyskočí, už nejsou schopny splácet, a hlavně teda investovat, což je to nejdůležitější, protože jestli chceme kladný výsledek země, tak musíme investovat.

Druhou oblastí byl Strategický plán zemědělské politiky. Tam na tom jednání, které trvalo nekonečné minuty, nakonec jsem sám z toho pochopil, že se nedohodli. Nejsou dohodnutí, ta skupina odborů a zaměstnavatelů zastupujících jedni velké firmy, druzí malé firmy. Pan ministr zemědělství se v tom snaží kličkovat, ale já jsem teda výsledek dnes žádný neviděl. Takže doufám, že se sejdou a budou hledat nějakou cestu. Vláda trvá na svém návrhu, oni jsou přesvědčeni, že je velmi špatný a vede k problémům nebo likvidaci některých částí zemědělství. 

Tak to byl tento bod. Pak se stala věc, která se nesmí opakovat a já ji říct musím: Za zástupce vlády k dalším bodům zbyli už jenom dva, pak dokonce odešel před posledním bodem jeden, takže jediným zástupcem vlády tam byl pan vicepremiér, i když jednací řád jasně říká, že musí být přítomni čtyři zástupci, kteří jsou jmenováni, zvoleni za daného sociálního partnera.

Takže ty další dva body z mého pohledu jejich projednání bylo neplatné. Ale projednávaly se dál, Otázka evropských fondů. Evropské fondy jsou nesmírně důležitá agenda. Já jsem při osobní návštěvě pana premiéra před čtrnácti dny prosil, aby se tomu věnovala každá vláda, protože dobré výzvy, jednoduché výzvy v jednotlivých programech evropských fondů přinesou zlepšení ekonomiky v letech 2023–24. Jestli tahle vláda přežije předsednictví a bude chtít dál pokračovat, tak tyhle peníze dramaticky bude potřebovat.

Reálná zpráva, naznačoval to pan předseda Středula: Jsme v nejhorší situaci ve vypisování programů, tak pozdě jsme to nenastartovali. Je mi úplně jedno, jak říkal pan vicepremiér, jestli to zavinila Evropská unie, některá ministerstva, vláda, já nevím kdo, ale zpoždění máme. Těch programů je vypsáno strašně málo, těch výzev, a říkám, ještě je to bohužel české, kdy gold-plating, kdy všechno máme složitější než v Bruselu, pokračuje i v tomto období.

A nezapomeňme, že máme Národní plán obnovy, který není dobře nastartován, nefunguje a je omezen do roku 2026. Máme Modernizační fond, ve kterém připlulo díky placení firem za povolenky dalších 250 miliard. Je tam asi 400 miliard. Zatím také extra výzvy nejsou. A klasické kohezní fondy, něco nastartováno je, ale pořád je to málo.

Navíc, když se něco vypíše, tak je to nepromyšlené, nedotažené, typicky programy Digitální podnik. Jak je možné, že byrokrat neví, který to dělal nebo kdo to odsouhlasil, že se tyto prostředky nedostanou na klíčová odvětví – energetiku, chemický průmysl, dopravu a ocelářství. To prostě musí dělat analfabet, který vůbec nezná strukturu české ekonomiky. 

Poslední bod, na rozdíl od pana předsedy Středuly. Je naprosto správné a děkuji vládě, že udělala zkrácené úvazky. Je to pro flexibilitu trhu práce vynikající věc. Odbory to mají špatně spočítané. My máme spočítané, že za každých deset až patnáct tisíc lidí, kteří tam vstoupí, tak je to miliarda k dobru systému, takže nevím, asi to počítáme nebo nemají všichni maturitu z matematiky, jak my někteří. Asi je to možné, takže to. Ono ne, někteří nemají jinou maturitu, co nadělám.

Takže klíčový bod, který se měl projednávat za účasti všech členů vlády a nejdůležitější pro nás, také nepochopení odborů, dramatické. Z nezaměstnaných nikdo dělat nebude, nikdy nedělal, přes těch 200 000 lidí prostě není připraveno na trh práce. My pořád potřebujeme nejmíň 300 000 lidí a z toho důvodu žádáme tam, kde to bezpečnostní rizika dovolí, zrušení kvót a zrychlení přijímání zahraničních pracovníků.

Vládu, tady ministra vyzývám už asi podruhé, jeho předchůdce alespoň dvacetkrát: Předložte na tripartitu demografický vývoj země, pravdivý, a zjistíme, že následujících dvacet let bude minus 30 000 až 50 000 lidí míň přicházet do ekonomiky, protože většina, větší část tohoto čísla odejde do starobního důchodu. Někteří budou muset dělat do sedmdesáti jako já, to jsou ti šťastlivci, ale stačit to nebude.

Takže, dámy a pánové, vidíte, že na tripartitě byla legrace, vládní strana tam skoro nebyla, ale nakonec jsme nějaké závěry udělali. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji, otevírám prostor pro dotazy, Česká televize jako první.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Můj první dotaz je na pana Hanáka. Vy jste před tím jednáním říkal, že ta opatření, která vláda ve prospěch firem udělala, je skoro nic. Tak odcházíte teď spokojenější nebo s vidinou toho, že ta opatření pro firmy dle vašeho názoru budou větší, vyšší? Pak by mě ještě zajímalo: Pan Středula říkal nebo vy jste mluvil o tom, že požadujete, aby vláda valorizovala všechny sociální dávky. Tak znovu: Byla na tom nějaká shoda, je v této oblasti nějaký výsledek z dnešního jednání nebo je to něco, o čem ještě jednat budete? A pak mám ještě třetí dotaz, položím ho potom. Děkuju.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Takže já odpovím. Já jsem samozřejmě si vědom, že tahle země je v obrovských problémech a že vláda nemůže pomoct všem. Nepomůže všem občanům tolik, aby to zvládli, každý na tom prodělá, a firmy, samozřejmě, drtivá část z nich, kterým se daří, které jsem jmenoval, tam samozřejmě nepůjde skoro nic a jsou jenom ty ohroženy s tou vysokou energetickou náročností.

Spokojený, jestli jsem, nebo nejsem. Já nejsem nikdy spokojený, ale jsem rád, že se promítne to OZE, o které jsme žádali někdy v únoru, v březnu a nebyli jsme ministrem Síkelou jako obdařeni tím štěstím, že nám to dá. Ale dnes bylo složité jednání v tom, že vládní strana ubývala jeden po druhém a důležití klíčoví hráči, jako ministr financí, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy, jsou v Kataru. Doufám teda, že tam opravdu něco vyjednají, i když Katar už je vybílený Němci, Francouzi a všemi ostatními. Ale snad se nám tam podaří něco získat. Takže ta spokojenost je s tím, že alespoň něco se udělalo, abych to řekl přesně.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Tak co se týká mě, ta první věc je jedna reakce nebo dvě reakce. Ta první je, jestli se tady bavíme o tom, kolik je volných pracovních míst, tak bych upozornil na obrovský rozdíl mezi čísly, která má Úřad práce, který hovoří o skoro 350 000 pracovních místech, a Český statistický úřad, který hovoří o 93 000 pracovních místech. To je poměrně závažný rozdíl a souvisí to s tím, kolik vlastně je pracovních míst.

Druhá věc je a týká se toho, co říkal pan Hanák ve vztahu k maturitě, tak já bych doporučil opakovat první třídu, to je čtení. A když si přečtu na straně tři materiálu, to znamená, doporučuju přednastudovat materiál před jednáním tripartity, kde se hovoří o snížení výběru pojistného, a částku, kterou tam uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí v pokladu pro jednání tripartity, ale pár doporučení vždycky se určitě šikne.

Ale vy jste se ptala na otázku valorizace těch dávek, tak k tomu se pan ministr nevyjádřil. Ten požadavek je opakovaný ze strany odborů, protože si myslíme, že při tak vysoké inflaci, jaká je, je nejjednodušší krok valorizovat ty dávky. Je to velmi efektivní z pohledu existujících systémů, to znamená nemusíte nic měnit s výjimkou hodnoty. A když vezmu například příspěvek pro rodiče v souvislosti s rodičovským příspěvkem, tak nejde o zrychlení toho čerpání, ale primárně o to, aby ta dávka měla vůbec kupní sílu, jakou měla dosud, a to by se muselo zvýšit o několik desítek tisíc korun, což doporučujeme, protože se jedná o rodiče s dětmi a ty náklady jsou tam objektivní.

Takže bude záležet na vládě. Za ty podněty, které jsme tam řekli, vláda poděkovala. Jakým způsobem bude vláda reagovat, je otázka vlády ve sboru, nikoliv jednotlivých ministrů, ale samozřejmě bychom rádi, aby se to učinilo. To ohrožení těch, kteří čerpají sociální dávky, je velké a valorizace v tomto případě způsobí jedno, a to je to, že zachová jejich kupní sílu. Bohužel nic více.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si na to dovolím krátce reagovat. Vidíte, že to tady jiskří, takže odejdeme všichni plně nabití z té tiskové konference. Ale teď vážně. Já jsem jasně řekl, že teď na začátku července vláda bude valorizovat životní a existenční minimum. S tím počítám, že by to mělo proběhnout příští týden na vládě. Což je zvýšení, které se promítá do klíčovaných zhruba dalších osmi typů podpor sociální a hmotné nouze. Takže to je krok, který znamená nejenom zvýšení těch absolutních podpor, ale i rozšíření toho okruhu lidí, kteří budou mít potom na tyto formy podpory nárok.

Plus děláme další kroky, které povedou k tomu, abychom zvýšili například příspěvek na mobilitu nebo abychom udělali některé další úpravy. My nejdeme tou cestou, abychom valorizovali všechno o inflaci a všechno plošně, protože to by byla cesta, která by vedla k roztáčení toho kola inflační spirály, která potom dopadá úplně na všechny. Takže soustředíme se opravdu na ty skupiny lidí, na které ta inflace dopadá nejvíce.

Myslím si, že co je důležité, je to, co zazní zítra na jednání vlády, nebo respektive po ní, a to je ten balíček pomoci v oblasti vysokých cen energií, který je zacílen, nebo bude zacílen nejen na domácnosti, ale i na firmy. Takže tady vláda rozhodně ty náměty, které tady zaznívaly v posledních měsících i při jednáních se zástupci zaměstnavatelů, tak je bereme vážně. Bereme vážně i ty energeticky náročné obory, protože jsme si vědomi, že tady musíme hledat cesty, jak těmto firmám dokázat pomoci, protože pro nás je klíčové, abychom v České republice udrželi nízkou nezaměstnanost, což je základ toho sociálního smíru, o kterém se tak často v poslední době mluví.

Poslední poznámka: Já musím tady trošku i hájit své kolegy, jak pana premiéra, tak i ostatní kolegy z vlády. Prostě my jsme na prahu našeho předsednictví a prostě není úplně jednoduché v těch diářích najít dostatek času na některá jednání. A to jednání se dnes natáhlo nad rámec toho, co jsme původně plánovali, takže proto museli potom pokračovat na nějaké další schůzky. Takže to na vysvětlenou. Já z toho radost nemám, budu rád, když příště budeme u toho jednání do konce všichni v té plné účasti. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Ještě Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Prosím tedy ještě poslední dotaz. Vím, že zvýšení platů ve veřejné sféře nebylo tématem dnešního jednání, přesto ale pan Středula dnes ještě říkal, že stále věří, že zvýšení je reálné od začátku července. Mě by zajímalo, jestli to vidíte i vy jako reálné, pane ministře?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já předpokládám, že příští týden v úterý na K5, kam jsou pozváni zástupci jednotlivých odborů, o tomto tématu budeme jednat. Tam bychom se měli, řekněme, finálně dohodnout za prvé, o jakou výši bychom měli platy ve veřejné sféře zvýšit a od kdy.

Takže já bych to, prosím pěkně, nechal na ten příští týden, kde budou zastoupeni předsedové ostatních koaličních stran. Protože to není jenom o tom, co si myslí ministr práce a sociálních věcí nebo ministr financí. Tady je důležité, aby to bylo opravdu politické rozhodnutí, které se musí následně propsat také do novely zákona o státním rozpočtu. Takže to počítáme, že bychom řešili v úterý.

A zároveň bylo také zmíněno téma minimální mzdy a my jsme dnes s panem premiérem velmi apelovali na zástupce jak zaměstnavatelů, tak odborů, aby opravdu oni spolu vedli teď v příštích týdnech intenzivní jednání, jakým způsobem přistoupit ke zvyšování minimální mzdy. Protože tady je několik různých pohledů na toto téma, několik různých variant, včetně debaty o minimální mzdě navázané na zaručenou mzdu a nějakou formu třeba rozpojení těchto dvou, řekněme, klíčových věcí v té debatě. Protože jsou země v zahraničí, kde do toho vláda vůbec nevstupuje. Kde mezi sebou jsou schopni se odbory a zaměstnavatelé domluvit.

Já vím, že v České republice to nebylo zvykem třicet let a já velmi apeluji na to, aby to tady kolegové zkusili, aby ty debaty spolu vedli. Protože vláda ve finále je ta, která musí vzít tu politickou zodpovědnost na sebe. Ale toto je opravdu specifická situace, protože to nejsou peníze vlády, to nejsou peníze z veřejných rozpočtů, a to, co je potřeba potom dát do zvýšení mezd těchto zaměstnanců, jsou peníze těch, kteří na to musí vydělat.

A my zase s vědomím toho, že dneska je křehká situace, kdy na jedné straně zvýšit minimální mzdu zní velmi dobře, na druhou stranu to zvýšení se propisuje do těch zaručených mezd a my nechceme tady utrhnout něco, co bude znamenat potom třeba nárůst nezaměstnanosti v České republice, protože to by byl obrovský problém do budoucna v té složité situaci, ve které dnes jsme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz.

Kateřina Krausová, ČTK: Pane ministře, vy jste zmínil některé dávky, mimo jiné příspěvek na mobilitu. Znamená to, že vláda bude zítra projednávat i ten dříve zmiňovaný balíček ke zmírnění dopadů zdražování na lidi se zdravotním postižením? To je první otázka. Mluvilo se tady o opatřeních kvůli zdražování energií. Dá se čekat, že by v tom balíčku mohl být případně i příspěvek na bydlení, myslím tím úprava normativů? A pak jste mluvili ještě o životním a existenčním minimu. To na příští vládu, stejně jako solidární příspěvek, nebo jaký je ten plán?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já se omlouvám, ale toto je tisková konference po jednání tripartity. Já jsem ty podstatné věci, které si myslím, že souvisely přímo s jednáním tripartity, zmínil. Pokud jde, prosím pěkně, o ty ostatní věci, tak jsem připraven na ně odpovědět individuálně. Děkuji.

Kateřina Krausová, ČTK: Dobře, tak tedy potom. A ještě bych se zeptala na tu zahraniční zaměstnanost, případně tedy na to přijímání zahraničních pracovníků. Dohodli jste se na nějakém postupu, nebo to bylo jenom informativní. Bude se chystat nějaký bodový systém, nebo jak to bude dál fungovat?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Ten materiál, který byl dnes předložen na jednání tripartity, tak popisoval situaci na trhu práce, která se týká přijití na trh práce, pokud jde o ukrajinské válečné uprchlíky. Pak jsme tam také popisovali tu situaci s podporou osob, které na trhu práce nejsou aktivní, právě formou částečných úvazků. A zároveň jsme tam v tom materiálu také hovořili o tom, že chceme udělat úpravu parametrů pro pracovní migraci. Zmiňujeme také i státy, u kterých bychom chtěli zvýšit ten limit, který je tam dnes dán přes kvóty, což jsou třeba státy, jako je Arménie, Makedonie, případně další státy, které můžeme označit za bezpečné země, nám kulturně blízké.

Ale je také důležité, aby to bylo v souladu s tím, že jsme schopni tyto lidi na tom území, v těch regionech bezpečně ubytovat, že to nebude znamenat komplikace pro ta daná města nebo obce, které už tak jsou někdy zatížené tím, že mají některé infrastrukturální problémy už teď. A souvisí to třeba s tím, že přijali pracovníky z Ukrajiny.

Já chci říci, že za MPSV platí to, že bychom měli během zhruba čtrnácti dnů o tom jednat se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí. To jsou ty klíčové rezorty, se kterými na tom tématu musíme spolupracovat. My jsme už o tomto tématu začali jednat na začátku března, pak ale přišla ukrajinská válečná uprchlická vlna, proto jsme teď zhruba na tři měsíce museli dát to téma bokem, neměli jsme na něj kapacitu. Teď se k němu musíme vrátit, musíme ten model najít a pak ho samozřejmě prodiskutovat také se sociálními partnery, protože se to týká nejenom právě zaměstnavatelů, ale také i zástupců odborů.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pan předseda Středula chtěl doplnit.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Pardon, ještě rychlou reakci. My jsme také požádali o to, abychom byli ministrem vnitra seznámeni, jaký je modus operandi těch, kteří zneužívají ukrajinské zaměstnance v České republice, protože bohužel k tomu dochází. Tak stejně pan ministr ví, že dlouhodobě požadujeme takový relativní detail, jako překlad zákoníku práce do ukrajinštiny, abychom zároveň ukázali ukrajinským zaměstnancům to, že tady platí zákony a že je dobře se v tom orientovat. Ale když neexistuje ani překlad do jejich jazyka, tak je to docela problém. A v neposlední řadě fungují také pracovní týmy tripartity například pro cizince, kde jsme byli seznámeni s tím, že nejčastější zaměstnání nebo typologicky zaměstnání pro zaměstnance z Ukrajiny jsou ty nejhorší třídy. To znamená nekvalifikovaná práce. Což si myslíme, že je velká škoda, protože oni tady přicházejí s nějakými kvalifikacemi a bylo by dobře je každopádně využít.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z dnešní tiskové konference všechno.  Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.