Tiskové konference

22. 6. 202219:33

Tisková konference po jednání vlády, 22. června 2022

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Hezký podvečer, dámy a pánové. Vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a o úvodní slovo poprosím pana ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Dobrý den, já mám dneska dobrou zprávu zejména pro podnikatele, zejména pro malé podnikatele. Vláda schválila návrh novely zákona o DPH, o dani z příjmu a některých dalších předpisů a já bych zdůraznil jenom ty nejdůležitější věci. Zaprvé navrhujeme, aby se limit pro povinnou registraci k DPH zvýšil z jednoho na dva miliony. Stejně tak navrhujeme, aby se limit pro možnost využití paušální daně zvýšil z jednoho na dva miliony s tím, že tady za mnou vidíte, jak by to mělo fungovat. Jestli někdo tvrdí, že je to složité a nepřehledné, tak evidentně nemá pravdu.

Když se podíváte na ten jednoduchý obrázek, tak pro všechny ty, kteří měli možnost využívat paušální daň letos nebo loni, se nemění vůbec nic. To znamená, pro všechny OSVČ s příjmem do jednoho milionu platí stejná pravidla i v příštích letech.

Protože zvyšujeme limit na ten jeden milion, tak je logické, že tam nemůže být už jenom jedna sazba daně a jedna sazba zdravotního a sociálního pojištění. Zase, pro živnostníky, kteří používají výdajový paušál s 80 procenty, se nemění vůbec nic. To znamená, bez ohledu na příjem ti, kteří mají osmdesátiprocentní paušál, platí sto korun měsíčně daň z příjmu a potom minimální zdravotní pojištění a o patnáct procent zvýšené minimální sociální pojištění.

U těch, kteří mají šedesátiprocentní paušál, je jiná sazba při tržbách mezi jedním a dvěma miliony. To samé platí při čtyřicetiprocentním paušálu pro ty, kteří mají příjmy mezi 1 a 1,5 milionu. A ti, kteří mají nejnižší paušál a nejvyšší příjmy, budou platit zhruba 26 000 měsíčně.

Takže každý OSVČ se podívá, každý z nich ví, který má paušál, pak si odhadne příjmy a může tento institut využívat. Podotýkám: Cílem není snížit daňové zatížení, cílem je snížit byrokracii pro ty nejmenší a je to možnost, není to povinnost. Dopady do veřejných rozpočtů by byly zhruba pouze 600 milionů korun ročně.

Další důležité věci, které obsahuje balík těchto daňových zákonů, jsou, že navrhujeme mimořádné zrychlené odpisy i v roce 2022 a 2023. Vlastně prodlužujeme to opatření, které bylo velmi účinné v letech 2020, 2021, a tímto způsobem chceme podpořit investiční aktivitu podnikatelů. Slíbili jsme, že zjednodušíme povinnosti kolem kontrolního hlášení a že zlepšíme podmínky pro podnikatele. Snižujeme pokuty na polovinu pro malé podnikatele, pro OSVČ, pro s. r. o., kde je majitelem jedna fyzická osoba, případně pro čtvrtletní plátce DPH.

Odpověď na žádost finančního úřadu prodlužujeme až na 17 kalendářních dnů, což zase pomůže zejména těm nejmenším, kteří mají jednoho či jednu účetní a těch pět pracovních dnů bylo skutečně málo. A řešíme v tom návrhu dlouhodobý problém, kdy osvobozujeme bezúplatné podíly na bytových domech od daně. Jedná se zejména o bytová družstva, která používala dotaci v 90. letech až do roku 2007. Pokud je to bezúplatný převod na ty jednotlivé členy družstva, tak tyto členy zbavujeme daňové zátěže.

Všechny tyto nástroje mají jedno společné. Je to zjednodušení daňových povinností, snížení byrokracie a snížení administrativy. Děkuju. 

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji a poprosím ministra průmyslu a obchodu pana Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, já nemám úplně tak dobré zprávy, pokud se týká celkové situace, protože je na čase, abychom si řekli otevřeně jednu věc, a to je, že jsme v energetické válce. Válce, kterou proti nám rozpoutal ruský diktátor Putin, a jednou z částí té války je, aby nás odradil od naší podpory Ukrajiny. Ale ta podpora je dnes už nejenom morální, ale je naší strategickou povinností a my v ní musíme obstát.

Ta válka nás postavila před dvě hrozby. Dvě velké hrozby. Ta jedna hrozba je hrozba úplného odpojení od plynu a samozřejmě hrozba, která již probíhá, a je to hrozba extrémního nárůstu cen energií.

Odpojení od plynu by mělo velmi vážné dopady na české firmy a i pro české domácnosti, a proto se snažíme této hrozbě postavit a je pro nás prioritou. My jsme podnikli celou řadu kroků, abychom tomu nejhoršímu scénáři zabránili. Pomáháme s plněním plynových zásobníků a výsledkem je nejrychlejší růst zásob minimálně od roku 2015. Snažíme se také zbavovat ruského vlivu na český jaderný průmysl a v neposlední řadě jsme minulý týden získali pro stát podíl na kapacitě plovoucího terminálu na zkapalněný zemní plyn v Holandsku.

Jde o konkrétní, významné kroky, které se sice neprojeví okamžitým snížením účtu za energie, ale v dlouhodobém horizontu nám umožní zbavit se závislosti na ruských surovinách, a výrazně tak pomohou všem občanům i firmám této země.

Napravujeme tak selhání té energeticky velmi nebezpečné politiky minulé vlády, která naši závislost na Rusku prohlubovala, a já se nedivím té kritice, která vůči našemu postupu zaznívá, protože jim vlastně nic jiného nezbývá. My děláme maximum pro posílení naší energetické bezpečnosti a uvědomujeme si i všechny hrozby, které se mohou na nás valit.

Jenom ještě k těm zásobníkům. K dnešnímu dni, v tento okamžik, máme v zásobnících 2,2 miliardy kubíků, což je nějakých 66 procent celkové kapacity. My bychom s touto zásobou dnes vydrželi někdy do ledna příštího roku a my jsme dnes přijali na vládě opatření, která nám umožní prodloužit vlastně tu dobu, kterou bychom vydrželi s těmi zásobami, na celou topnou sezónu.

Co je velmi důležité, dostal jsem informaci, že pan prezident dnes podepsal tu novelu energetického zákona, která nám umožňuje využívat režim use it or loose it, a my samozřejmě budeme pokračovat v plnění zásobníků i nadále.

Dnes jsme přijali jedno velmi důležité opatření. Nebo celou řadu velmi důležitých opatření. Připravili jsme opatření, která nazýváme podle toho, na co jejich prostřednictvím reagujeme. Říkáme jim válečný balíček.

Rozhodli jsme se, že na pomoc firmám a domácnostem na příští topnou sezonu vyhradíme 66 miliard českých korun. Základem této pomoci bude tzv. úsporný tarif, který jsem již představil v předchozích dnech. Tento úsporný tarif nám umožní proplatit téměř všem domácnostem část jejich účtu za energie.

Kolik na něj přesně vláda poskytne, rozhodne vláda v příštích týdnech formou nařízení. My jsme dnes schválili legislativní prostředek, na základě kterého budeme moci formou vládních nařízení tyto částky stanovit, stanovit rozhodný moment a případně je i určitým způsobem upravovat do budoucna. My jsme si předběžně na podporu domácností vyhradili částku 27 miliard korun.

Dalším opatřením, které jsme předpřipravili, bude odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. To pomůže jak domácnostem, tak firmám a poplatek stát za domácnosti a firmy zaplatí ve zbytku tohoto roku. To znamená v rámci té topné sezony od října do konce roku a také celý příští rok. Na tuto podporu nebo na odpuštění těchto poplatků, které bude muset převzít stát, jsme vyhradili částku 23 miliard korun.

Pokusím se teď načrtnout několik příkladů, jakou slevu tato opatření českým domácnostem přinesou. Tak například domácnostem, které doma využívají pouze elektřinu, tedy pomocí ní svítí, vaří i topí, proplatí stát jednorázovou slevu přesahující 11 000 korun. Podobnou slevu uhradí také za domácnosti, které svítí elektřinou a topí plynem. A domácnosti, které svítí a ohřívají vodu pomocí elektřiny, ale topí plynem, mohou dostat od státu dokonce slevu přes 15 000 korun.

Slevu dostane domácnost automaticky. Nebude třeba o ni žádat, každý ji uvidí na svém účtu za elektřinu. Podotýkám ale ještě jednou, že výše slevy bude definitivně stanovena nařízením, které musí posvětit vláda.

Dohodli jsme se i na tom, jak pomůžeme firmám. Jak už jsem uvedl, odpustíme jim poplatky za obnovitelné zdroje a pro podniky z energeticky náročných odvětví jsme dnes schválili další pomoc v podobě kompenzací nepřímých nákladů. Ty jim nově nevyplatíme pouze v tomto roce, ale už jsme se dohodli na tom, že kompenzace nepřímých nákladů vyplatíme i v příštím roce.

Chci všechny ujistit, že naše vláda bere energetickou válku velmi vážně a dělá vše pro zbavení se závislosti na Rusku. My situaci na trhu bedlivě sledujeme. Ta popsaná pomoc, která zahrnuje i transformaci teplárenství, je opravdu velká. Jak už jsem uvedl, my pro příští sezonu rozdělíme, nebo topnou sezonu, mezi firmy a domácnosti na pomoc s vysokými cenami energií až 66 miliard korun. Zhruba dvě třetiny z toho jdou na domácnosti, ten zbytek na firmy.

Jsme ve válce. Musíme si uvědomit, že válka bolí, že čelíme vysoké inflaci, kterou nelze v tuto chvíli řešit rozhazováním peněz formou jakýchkoliv plošných opatření nebo populistických opatření. My musíme k řešení té situace přistupovat s rozmyslem a uvážlivě a přesně o to se snažíme.

Děkuji.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji a poprosím i ministra dopravy pana Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Dobrý den. Před pěti měsíci jsme slíbili nové zavedení slevy pro invalidy třetího stupně v dopravě veřejné, vyjma městské hromadné dopravy. Chtěli bychom tedy představit ten způsob, jakým bude možné tu slevu získat.

Od pondělí 27. června bude možné žádat Českou správu sociálního zabezpečení o vydání QR kódu, kterým bude možné se prokazovat při nástupu do vozidla veřejné dopravy, případně v e-shopu či na pokladnách dopravců a bude možné se prokázat tím v elektronické podobě v aplikaci e-ticket a zároveň bude možné také ukázat fyzicky vytištěnou, případně v mobilním telefonu.

Vycházíme ze zkušeností z jiných koutů světa i z praxe, která se osvědčila i v období pandemie. Věříme, že je to nástroj, který navíc tím, jak bude možné o něj žádat i elektronicky prostřednictvím právě nástroje e-portálu České správy sociálního zabezpečení, tak bude pro ty, jichž se týká, znamenat co nejmenší zátěž.

Samozřejmě, že to je opatření, které míří na ty, kteří potřebují nejvíce podporu státu. V tomto směru je to pomoc velmi adresná, a přestože v předchozím období předchozí vlády na tuto skupinu zapomínaly, tak s ní přicházíme právě v době, kdy je taková pomoc nejvíc potřeba.

Věřím a děkuji v tomto ohledu i všem dopravcům, kteří s přípravou té slevy byli dopředu obeznámeni, že připraví podmínky, aby to bylo možné realizovat. Děkuji České správě sociálního zabezpečení za podmínky, které k tomu připravila a urychlila i ty kroky tak, aby bylo možné QR kódy vydávat.

Ta sleva se dotkne podle našich odhadů nějakých sto tisíc lidí, kteří spadají do té kategorie invalidů třetího stupně. Část z nich samozřejmě pravidelně čerpá invalidní důchod, část z nich je uznána jako invalidé třetího stupně, těch všech se to bude týkat. Část z nich má už teď slevu, pokud mají průkazku ZTP, ZTP-P, ale velká část z nich zůstala zatím bez podpory, přestože ji opravdu velmi potřebují.

Zároveň tady jenom zdůrazňuji, tak jak to vidíte za mnou, že bude možné tedy získat ten QR kód buď přímo na místě v jednotlivých pobočkách České správy sociálního zabezpečení, v tom elektronickém nástroji, který má Česká správa sociálního zabezpečení k dispozici, elektronicky. Všechny ty cesty bude možné využít a následně díky tomu QR kódu ověřit právě spolu s občanským průkazem či jakýmkoliv jiným průkazem totožnosti při nástupu do veřejné dopravy právě tuto slevu.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím vás nejprve dotazy na pana ministra financí Stanjuru, protože musí z pracovních povinností odejít dříve. Televize Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Tak, pane ministře, mám na vás jeden dotaz. Konkrétně ekonom a člen NERV David Marek dnes po tom ranním jednání NERV řekl, že odborná veřejnost i politická reprezentace začíná cítit, že je potřeba se podívat na všechny možnosti ve státním rozpočtu včetně zvyšování daní. Tak mě zajímá, jestli jako vláda začínáte oproti tomu svému předvolebnímu slibu, že nebudete zvyšovat daně, nad tím uvažovat, a pokud ano, tak od kdy a o kolik by to mohlo být? Díky.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: My jsme si řekli, že v debatě o veřejných rozpočtech, zejména pro ty odborníky, kteří jsou ochotni svou erudicí přispět a poradit vládě, dopředu nebudeme říkat žádné překážky. Například tohle nesmíte, tohle nesmíte. Takže já myslím, že ta debata má být odborná, má být otevřená, ale současně jsem říkal, že politickou odpovědnost nese vláda a ta nakonec rozhodne.

Já jsem moc rád, že tito erudovaní lidé se rozhodli, že pro bono budou pomáhat vládě, a tím pádem i České republice. Vytvořili jsme několik pracovních skupin. Mne samozřejmě nejvíc bude zajímat ta pracovní skupina, která se bude věnovat veřejným rozpočtům. A chci říct jedno: Nerezignovali jsme na konsolidaci veřejných rozpočtů. Nerezignovali jsme na to, že musíme hospodařit zodpovědně a snižovat dluhy. Jediné, co se změnilo kvůli Putinově agresi na Ukrajině, že to bohužel nebude tak rychlé, jak jsme si v lednu ještě všichni mysleli. Protože každý den vlastně nebo každé jednání musíme na vládě hledat rovnováhu. Na jedné straně sociální smír a na druhé straně rozpočtová odpovědnost.

V takhle náročné době, kdy máme válku, velké dopady, ekonomické, kvůli válce, vysokou inflaci, vysoké ceny energie, nemůže být důraz kladen pouze na jeden z těch dvou základních bodů. Takže nemůže být kladen důraz pouze na fiskální disciplínu a nízké schodky nebo pouze na sociální dávky a sociální pomoc. Musíme to, a vláda to dělá každý týden, pokusit se uchovat v rovnováze. A k tomu patří bezesporu i odborná debata s členy NERV, která nás v příštích dnech a týdnech čeká.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz na pana ministra Stanjuru, prosím.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám jenom dotaz: Valná hromada České unie sportu dnes vyzvala vládu, aby urychleně začala jednat, a to kvůli poklesu státní podpory a taky kvůli nárůstu výdajů, že by mohlo hrozit uzavírání sportovišť, uzavírání sportovních klubů. Tak jsem se jenom chtěla zeptat, jestli máte naplánované nějaké jednání nebo jestli tuhle situaci ještě budete nějak řešit v nejbližších dnech? Děkuji.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli dneska přijali výzvu, tak samozřejmě jednání naplánované mít nemůžeme. Já se žádnému jednání nebráním, takže pokud se na mě obrátí nebo na jiné členy vlády s nabídkou jednání, tak se určitě takového jednání zúčastníme. V tuto chvíli tu informaci mám poprvé od vás, ale je to logické. Od rána jsme byli na zasedání vlády a neměli jsme čas pročítat si servery, případně poštu, která k nám dorazila. Ale jsme na taková jednání určitě připraveni.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz na pana ministra Stanjuru.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, jak vláda rozhodla o kompenzacích nemocnicím za nákup léků na covid.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak vláda vlastně podpořila návrh, který jsme připravovali společně s Ministerstvem zdravotnictví, jako Ministerstvo financí. Jedná se o dotační titul pro jednotlivé kraje, aby případně z těch peněz hradily výdaje za monoklonální látky, které se ukázaly v okamžiku, kdy odešla varianta delta a nastoupila varianta omikron, jako neúčinné na novou variantu covidu.

V tomhle jsme postupovali ve shodě i s Asociací krajů, přestože některé nemocnice bez ohledu na zřizovatele, jestli to byly státní, krajské či jiné, k tomu přistupovaly zodpovědněji a lépe plánovaly, takže mají menší zůstatky těchto látek, pro které už dnes využití není. Některé postupovaly hůře, ale to je věc zřizovatelů, aby si to s managmenty jednotlivých nemocnic vyříkali, případně učinili opatření, aby se to příště neopakovalo. Nicméně ten dotační titul ve výši 336 milionů korun vláda schválila, řekl bych, že jednomyslně.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotazy? Česká televize.

Kateřina Trnková, Česká televize: Už ne na pana ministra…

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak to je v pořádku, tak v tom případě já děkuji a omluvím se. Nevidím žádný dotaz, tak děkuju, na shledanou.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak další dotazy.

Kateřina Trnková, Česká televize: Dobrý den, já bych se chtěla, prosím, zeptat, pane ministře Síkelo, k úspornému tarifu. Já nevím, jestli jste to zmiňoval, nechytla jsem to, ale myslím, že ne: Jestli bude platit nakonec i pro domácnosti, které mají dodávky z tepláren? A potom druhá otázka, ta se týká možného kandidáta na ministra školství po tom, co tu nabídku odmítl Viktor Vojtko. Jestli už je jasno, kdo by mohl být ten kandidát, ať už řeknete jméno, nebo alespoň to, jestli je o něm jasno? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak pokud se jedná o ty úsporné tarify, tak my budeme, my jsme do toho nakonec zahrnuli, protože jsme to stihli připravit i v té technické podobě, domácnosti, které mají, nebo ty obytné domy, které mají tu kotelnu centrální. Na to máme také alokováno již tu příslušnou částku a oni dostanou velmi podobnou úsporu nebo velmi podobnou podporu toho tarifu, jako kdyby měli vlastně svůj vlastní elektroměr nebo plynoměr.

A pokud se jedná o teplárny, tak tam na základě dohody s teplárenstvím pokračujeme v notifikaci, která vlastně se týká, která se týká podpory teplárenství, respektive transformace teplárenství. Ale my potřebujeme v této souvislosti notifikaci od Evropské komise, a pokud bychom tuto podporu transformace teplárenství dostali, tak máme předběžnou dohodu, že teplárny výměnou za to nezvednou ceny domácnostem, a máme už na to alokováno tu příslušnou částku, protože to umíme spočítat podle ceny povolenek.

A pokud by se nám nepodařilo s Evropskou komisí tuto podporu, tuto notifikaci vyjednat, tak máme připraven podobný úsporný tarif na pomoc odběratelům tepla z toho centrálního odběru a vše chceme vyřešit do začátku topné sezony. To znamená, my v té alokované částce, kterou jsem zmínil, v těch 66 miliardách, s touto podporou odběratelů tepla, respektive modernizací teplárenství počítáme a máme na to alokované částky.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Jo, pokud se týká otázky Ministerstva školství, tak my jsme to dnes na vládě vůbec neřešili a já vás prosím a odvolávám se tímto na vyjádření předsedy STAN: My máme kandidáty, my vybereme kandidáta a na základě toho bude pak kandidát představen premiérovi a K5 a až ho vybereme, tak vás budeme informovat.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz, Novinky.

Dominika Jeřábková, Novinky.cz: Já bych se ještě vrátila k tomu úspornému tarifu. Jestli tedy, na pana ministra, jestli platí, že do toho nebudou zahrnuty ty chalupy, dobíjení elektromobilů. A b) ono se doposud mluvilo o tom maximu devíti tisíc korun. Jestli tedy toto bude, nebo je to ještě, vy jste upřesňoval, že to bude dále, ty podrobnosti zveřejněny, ale těch devět tisíc korun, jestli to můžete potvrdit, vyloučit, že je to ve hře? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já mohu potvrdit několik věcí. Ta první věc je, že my jsme dnes schválili legislativní předpoklad, a to bylo to nejdůležitější. Takže my jsme si připravili legislativní rámec, na základě kterého můžeme formou nařízení vlády rozhodnout o tom, jak a koho a jakou částkou a od jakého rozhodného data a na jak dlouho a jestli jednorázově, nebo opakovaně budeme někoho podporovat.

Připravili jsme si na to předběžnou sumu, kterou budeme ale ještě, která je vlastně předběžnou dohodou v rámci vlády, která se odvíjí z toho, že ta částka, kterou chceme teď přispět, by neměla přesáhnout 66 miliard. Předběžně počítáme, že až do výše 27 miliard by se to mělo týkat té přímé podpory tarifů na elektřinu a na plyn.

Pokud se týká těch kotelen v těch domech, na to máme připravenou další částku a to teplárenství jde také nad rámec toho. A mohu vám potvrdit, že nepočítáme s podporou těch tarifů, které se týkají víkendových nemovitostí, které se používají opravdu jenom o víkendu, tak jsou ty tarify i nastaveny. A v tuto chvíli nepočítáme ani s podporou tarifů, které v sobě zahrnují dobíjení elektromobilů.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, televize Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Tak ještě jednou vás zdravím. Nevím, na koho ten dotaz bude směřovat, nebo kdo mi ho zodpoví, protože ideálně by to asi bylo na pana ministra spravedlnosti Blažka. Každopádně mě by zajímalo, jak na tom zasedání probíhala ta debata o únicích ze spisů, které se týkají té kauzy Dozimetr, a případně, jestli vás pan ministr třeba i informoval o těch případných výsledcích kontroly znalců z oboru psychologie, kteří posuzovali svéprávnost toho stíhaného podnikatele Michala Redla? Díky.

Martin Kupka, ministr dopravy: Pavel Blažek nás seznámil s těmi informacemi, které má k dispozici, s tím, že ty kontroly samozřejmě proběhnou. Zároveň ta informace obsahovala pochopitelně i sdělení ohledně právě porušení zákona v zacházení s dokumenty v rámci trestního řízení.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Televize Nova. Vidím dobře?

Lucie Hlubučková, TV Nova: Chtěla bych se zeptat, jestli jste třeba ještě dneska na vládě řešili relokaci uprchlíků, případně jak to s ní vypadá, protože podle primátora by bylo potřeba do krajů umístit až 30 000 Ukrajinců. Nicméně pan Rakušan, potažmo vláda, mluvili o relokaci maximálně pěti až deseti tisíc. Tak jestli jste dnes třeba o tom mluvili?

Martin Kupka, ministr dopravy: Tím jsme se dnes na vládě nezabývali, nicméně tohle je téma, které má v tuto chvíli zároveň své odpovědné osoby i příslušné orgány na úrovni Ministerstva vnitra a ten problém je dennodenně věcí řešení na straně ministra vnitra a na straně příslušného úřadu.

Petra Knoblau, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme vám, přejeme hezký zbytek dne, na shledanou.

Martin Kupka, ministr dopravy: Děkujeme za pozornost.