Tiskové konference

7. 7. 202215:46

Tisková konference po jednání s chorvatským premiérem Andrejem Plenkovićem, 7. července 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání předsedy vlády České republiky s předsedou vlády Chorvatska. Pane předsedo Fialo, máte slovo. 

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, pěkný den. Mě velice těší, že jsem měl tady možnost přivítat krátce po převzetí českého předsednictví v Radě Evropské unie právě předsedu vlády Chorvatska Andreje Plenkoviće. Vztahy mezi oběma našimi zeměmi jsou vynikající. Nejen proto, že jsme spojenci v Evropské unii, spojenci v Severoatlantické alianci, ale samozřejmě také protože nás pojí silné bilaterální vztahy, dvoustranné vztahy na všech možných úrovních.

Silným pojítkem mezi našimi zeměmi jsou i krajanské menšiny v obou zemích. Česká menšina v Chorvatsku je velmi aktivní. Svaz Čechů v Chorvatsku loni slavil sté výročí, letos se ty oslavy toho stého výročí teprve budou moci uskutečnit naplno, čemuž bránila covidová epidemie, tak jsme rádi, že teď bude ta role české menšiny v Chorvatsku tímto způsobem důstojně oslavena za velké podpory chorvatské vlády a za to, Andreji, za to předsedovi vlády Plenkovićovi děkuji.

Samozřejmě, to nemusím připomínat, ty vztahy jsou posilovány i velkou turistickou výměnou. Obrovské množství českých občanů každoročně navštěvuje Chorvatsko o dovolených. Já k těmto lidem také patřím a po řadu let v Chorvatsku trávím svoji dovolenou a těším se, že i letos se mi to podaří. Dobrá zpráva určitě je, že ty počty turistů na obou stranách se už vrátily vloni na předcovidovou úroveň a je jisté, že letos tomu nebude jinak.

Bohužel my se nemůžeme bavit o dovolených, odpočinku, taky to nebylo hlavní téma našeho setkání. Jsou tu vážné věci, kterým čelí celá Evropa a i naše země. Ceny energií, energetická bezpečnost, dostatek surovin, inflace a další a další věci. Proto jsme s panem premiérem hovořili o možnostech spolupráce v energetice.

Česká republika má zájem využít některé možnosti, které chorvatská strana má. Bavili jsme se o budování LNG terminálů v Chorvatsku, bavili jsme se ale také o kapacitách na přepravu ropy. Pro nás je důležitý například ropovod Adria z Jaderského moře. To jsou všechno potenciály, možnosti, které musíme využít, a o tom jsme diskutovali.

Ropa z přístavů v jižní Evropě je pro nás klíčová jako náhrada ropy, kterou odebíráme z Ruska. Místo ruského plynu, jak je známo, chceme využívat zkapalněný plyn dovezený do Evropy po moři a tady se nám otevírá možnost spolupráce.

Mluvili jsme také o aktivitách českých firem a investorů v Chorvatsku, možnosti chorvatských investic v České republice. Máme zájem o některé strategické projekty, přístav Rijeka a další a další věci, kde prostě je pro nás obrovský potenciál spolupráce.

Dotkli jsme se i otázek, které se týkají českého předsednictví v Radě Evropské unie a souvisejí s Chorvatskem a jeho zájmy. Chtěli bychom se posunout v otázce integrace západního Balkánu, včetně Bosny a Hercegoviny, tam jde o kandidátský status, v případě Severní Makedonie a Albánie o zahájení přístupových jednání. Ale to jedno z velkých témat, o kterých jsme mluvili, je přistoupení Chorvatska do schengenského prostoru.

Já už jsem panu předsedovi vlády, Andreji, při jednání Evropské rady v Bruselu blahopřál k tomu, že Chorvatsko se stane členským státem eurozóny. Teď je na stole přistoupení Chorvatska do schengenu. Česká republika tento krok vždy podporovala, podporuje. Jsme přesvědčeni, že Chorvatsko splňuje všechny podmínky pro vstup do schengenského prostoru, a budeme se snažit, budeme dělat všechno pro to, aby v průběhu našeho předsednictví padlo rozhodnutí o přijetí Chorvatska do schengenského prostoru a od začátku příštího roku se Chorvatsko součástí schengenského prostoru stalo.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím předsedu vlády Chorvatska Andreje Plenkoviće.

Andrej Plenković, předseda vlády Chorvatska: Dobrý den, především bych chtěl ze srdce poděkovat Petru Fialovi, českému premiérovi, za pozvání, že jsem vlastně na samotném začátku předsednictví Evropské unie mohl navštívit Prahu a popřát mu k převzetí této důležité funkce a k zlepšení bilaterálních vztahů mezi našimi zeměmi, které jsou samozřejmě přátelské, které pěstují dobré vztahy mezi oběma národy. Dodatečně ještě obohacuje činnost české menšiny v Chorvatsku a chorvatské menšiny v Česku, a proto mne těší, že je dnes se mnou v Praze i pan Vladimír Bílek, poslanec české menšiny v chorvatském parlamentu. A dnes, až se vrátíme do Záhřebu, že oslavíme stoleté výročí existence jejich svazu.

Myslím si, že pan premiér se svou vládou vytvořil výborný program pro Radu Evropy. Co se úkolů týče, rozmyslit si, obnovit a energeticky posílit Evropskou unii, to jsou české priority a myslím si, že jsou vhodné pro tento okamžik velkých výzev.

Co se týče krizí, se kterými se střetáváme, jak co se týče covidu, který stále vyžaduje velikou opatrnost, a pak také samozřejmě hrozivé následky situace v Ukrajině, což znamená jak obrovské strádání obyvatel Evropy a stejně tak zvyšování cen potravin, stavebních materiálů a zvyšuje to i rychlost inflace. Ale společnou spoluprací, doufám, najdeme modely a řešení pro sociální neklid v našich společnostech a uchování standardu našich občanů, a zachování tedy i pro naše podnikatele.

Naše země mají velice dobrou hospodářskou spolupráci. Po covidu se nám podařilo dosáhnout miliardové výměny, co se hospodářství týče. Česká republika je patnáctým investorem a řada vašich firem je přítomna jak v cestovním ruchu, v médiích, v průmyslu a tak dále. Budeme samozřejmě je podporovat. Jsou přítomny i chorvatské investice v českém průmyslu, který je dynamický. Vaše malá nezaměstnanost vypovídá o velkých kapacitách průmyslového potenciálu.

Spolupráce v cestovním ruchu – v tomto okamžiku už je 115 000 turistů z České republiky, 1 700 000 noclehů za letošní rok. Češi v počtu turistů jsou druzí za Německem a mne to velice těší.

V oblasti našich evropských ambicí jeden z prvních úspěchů českého předsednictví bude příští týden, kdy na jednání ministrů hospodářství a financí bude rozhodnuto o přístupu Chorvatska do eurozóny, což je pro nás velice dobré, zejména pro chorvatské občany a chorvatské hospodářství. V tomto kontextu si velice cením té silné a konzistentní podpory premiéra Fialy, abychom se stali i členem schengenského prostoru. Věříme, že i zpráva a jednání na výborech a na plenární schůzi bude kladná a že získáme i podporu českého předsednictví, aby na podzim bylo učiněno rozhodnutí, že se Chorvatsko k 1. lednu 2023 stane součástí schengenského prostoru. Týž den se Chorvatsko ocitne v těch dvou nejvýraznějších ambicích chorvatské vlády.

Dále jsme hovořili o spolupráci v oblasti energetiky. Chorvatsko díky své geostrategické poloze a terminálu na ostrově Krk jak co se týče ropy, tak i LNG a případné dodatečné investice do rozšíření plynovodu a zrychlení průtoku jadranského ropovodu, doufáme, že přispějí ke zlepšení na té evropské mapě, co se energetiky týče, přinese prospěch občanům Evropské unie. Rádi bychom samozřejmě, aby se i čeští aktéři podíleli na JANAF, a doufáme, že tyto investice společné přispějí k tomu, aby v případě, že by bylo potřeba tyto energetické suroviny, aby se k nim Česká republika dostala.

Dále jsme hovořili o přístavu Rijeka, což by byl bod Balkán–Jadran, co se dopravy týče. Setkali jsme se s velkým zájmem investovat do přístavu Rijeka a myslíme si, že i jeho poloha a zkrácení dopravy z Číny dokonce o sedm dní oproti Rotterdamu znamená, že zboží z Rijeky cestuje o sedm dní dříve, než je tomu v případě největšího evropského přístavu.

Rádi bychom, aby naše zahraničně-politické postoje byly natolik shodné, zejména co se týče ruské agrese a podpory Ukrajiny. V tom se s premiérem Fialou shodujeme i v Evropské radě. A stejně tak si vážíme pochopení, aby i v průběhu předsednictví byl kladen důraz i na země jihovýchodní Evropy, aby se získaly předpoklady ke konci českého předsednictví, aby došlo k posunu.

Pro nás by to bylo velice důležité, co se Bosny a Hercegoviny týče. My bychom je velice podpořili, aby se stala kandidátskou zemí. Stejně tak očekáváme i splnění reforem, zejména volebního zákona, aby i nejméně početný konstitutivní národ chorvatský se vyrovnal ostatním dvěma. Takže za všechno bych chtěl vyjádřit panu premiérovi vděčnost a samozřejmě, že jej očekávám co nejdříve v Záhřebu, až mu to jeho pracovní povinnosti dovolí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, první dotaz za českou stranu ČTK.

Marek Opatrný, ČTK: Vy jste hovořili o tom vstupu Chorvatska do schengenu, já bych se chtěl zeptat konkrétněji, jak tedy může Česko přispět během předsednictví k tomu, aby došlo k tomu finálnímu rozhodnutí ohledně vstupu Chorvatska? Zároveň, páni premiéři, jakou cítíte v tomto shodu a jednotu v rámci Evropské unie a zda ten termín leden 2023 je takový, že by to k němu mělo dojít? Děkuju.

Andrej Plenković, předseda vlády Chorvatska: Já na žádost pana premiéra Fialy začnu jako první. Co se týče připravenosti Chorvatska na vstup do schengenu, dostali jsme vyhodnocení Komise, paní von der Leyenové a paní Johanssonové, kdy daly písemnou zprávu, ve které se říká, že všechno, co mělo Chorvatsko splnit v těch osmi oblastech, bylo zcela splněno. Vytvořili jsme jeden dohledový mechanismus, co se týče kontroly hranic a sledování nelegální migrace. Myslím si, že je velice vhodný a příkladný pro ty, kteří si chtějí ověřit naši připravenost. Francie zaslala konkrétní data 1. ledna, co se týče pozemní cesty, vlaků a lodí, a myslím si, že 26. nebo 27. března pro členství Chorvatska v schengenu, co se týče vzdušné cesty, to znamená letišť.

Česká republika jako předsedající poté, co se vyjádří k této kladné zprávě, bude hrát významnou roli. To unamená, bude vlastně takovým pilotem jednání o členství Chorvatska na podzim letošního roku. Doufám, že to vykulminuje tedy kladným rozhodnutím a politickým přijetím na úrovní Evropské rady.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já mohu jenom garantovat to, že Česká republika bude dělat všechno pro to, aby se ten proces nikde nezadrhl, aby to skutečně v těch termínech, jak to pan premiér říkal, abychom to stihli, aby skutečně se Chorvatsko mohlo od 1. 1. stát součástí schengenského prostoru.

Ptal jste se na možné překážky, respektive na to, jestli je opravdu podpora od všech zemí. Já, pokud jsem měl zatím možnost mluvit nebo provádět nějaké neformální rozhovory o této věci, tak jsem cítil velikou podporu pro vstup Chorvatska.

Tam se objevuje jenom myšlenka, že ony jsou vlastně tři země, které aktuálně usilují o vstup do schengenského prostoru. Vedle Chorvatska je to ještě Rumunsko a Bulharsko, které už prošly tím předvstupním hodnocením před řadou let, ale některé státy z různých důvodů vstup Bulharska a Rumunska blokovaly.

My si dovedeme představit, protože podporujeme vstup všech tří zemí, tuto otázku spojit, ale současně za české předsednictví říkám, že pokud by se to na tom mělo zadrhnout a mělo se to kvůli tomu někam posunovat, tak pak si myslím, že je na místě tu situaci prostě odblokovat, přijmout Chorvatsko, kde cítím obecný souhlas a nevidím překážky zatím ze strany dalších zemí, a ten proces prostě ukončit tak, aby Chorvatsko skutečně 1. 1. mohlo být členem schengenu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Česká televize.

Lukáš Mathé, Česká televize: Dobrý den, já bych se zeptal ještě k energetické bezpečnosti. Víme, že je na Krku tedy terminál LNG. Navíc Chorvatsko i plánuje zvýšit těžbu plynu a znovu je tedy ta otázka, jak ta spolupráce má konkrétně vypadat, pane premiére Fialo, jak sem ten plyn dostat, co pro to může Česko udělat. Protože toho času, jak víme, je málo. Ještě jedna menší otázka znovu na pana premiéra Fialu, který tady gratuluje Chorvatsku ke vstupu do eurozóny. Většinou se tedy gratuluje k úspěchům, když gratulujeme jiné zemi, tak jak je to tedy s Českem a eurem? Ale to je otázka b.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Děkuju za ty otázky, no já gratuluji Chorvatsku ke vstupu do eurozóny, protože Chorvatsko se rozhodlo, že chce přijmout euro. Je to rozhodnutí chorvatské společnosti a chorvatského státu. A protože vím, co to obsahuje, co to znamená, jak je to těžké nejenom splnit všechna ta kritéria, ale přesvědčit všechny ostatní partnery, že země je připravená, že opravdu se eurozóna má rozšířit, tak nemohou udělat nic jiného, než opravdu pogratulovat.

Česká republika se v tomto období naší vlády nepřiblíží eurozóně, respektive nesplníme ani všechna kritéria. Není to téma, které bychom jako vláda řešili. My jsme si dali jiný cíl, a to je, že umožníme našim firmám, které se pohybují v tom mezinárodním prostředí, aby mohly účtovat v euru, a to je ten krok, který máme udělat.

Ale pokud se některá země rozhodne, že chce vstoupit do eurozóny, že to je ta správná cesta, a splní všechno a ostatní země řeknou: Ano, my vás přijímáme, tak to není vůbec v Evropě jednoduchá věc, a proto si Chorvatsko moji gratulaci určitě zaslouží.

Pokud jde o spolupráci v oblasti energetiky, já bych tady rozdělil plyn a ropu. V případě ropy ta spolupráce může být poměrně rychlá, protože skutečně víme i z jednání s některými našimi firmami, respektive firmami provozujícími rafinérie na území České republiky, že mají zájem a mají i schopnosti využívat některé kapacity ropovodu Adria tak, aby dokázaly postupně nahrazovat, aspoň částečně z Adrie postupně nahrazovat ruskou ropu.

Pro nás samozřejmě ten hlavní zdroj ropy, která by šla jako náhrada za ruskou ropu, není Adria, ale je to ropovod TAL, který je potřeba rozšířit, a o tom vedeme intenzivní jednání a věřím, že se to povede velmi brzy. Ale i Adria při navýšení kapacity, kterou Chorvatsko plánuje, nám může také pomoci v tom zbavovat se závislosti na ruské ropě.

Pokud jde o plyn, tam bych řekl, že je to spíš spolupráce dlouhodobější. Pokud jde o tuto zimu, tak víte, že Česká republika nejenom že plní svoje zásobníky, máme už ze 70 procent naplněny zásobníky na českém území, ale zakoupili jsme kapacitu v zásobnících v Holandsku, kterou se chystáme dokonce v těchto hodinách ještě rozšířit, a odtud máme schopnost přímo ten plyn dovést, nebo přímo – dovést relativně snadno do České republiky. A to je řešení už na tuto zimu, na příští měsíce.

Sami jsme slyšeli pana premiéra, že v případě těch LNG terminálů bude ještě potřeba dostavět, respektive rozšířit plynová vedení, aby to opravdu mohly využívat i ty okolní země, a to nějakou dobu bude trvat. Na druhé straně já bych chtěl ocenit chorvatskou vládu, která velmi prozíravě rozhodla o stavbě LNG terminálu ještě dříve, než vypukla ruská agrese na Ukrajině, a tudíž se chovala z hlediska energetické bezpečnosti opravdu prozíravě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz chorvatská televize.

Jasna Parová. HRT: Děkuji. Dotaz pro pana Fialu, českého premiéra, zcela konkrétně: Proces finalizace rozhodnutí o vstupu Chorvatska do schengenu je u konce, a pokud by parlament konečně schválil, kdy by to v době českého předsednictví mohlo dojít na program v Radě Evropy? A řekl jste, že očekáváte, že k 1. 1. se to stane. Po dnešních jednáních s českým premiérem, jestli jste stále stejně optimistický?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: No pokud bychom to měli stihnout 1. 1., tak je v podstatě důležité, aby takovéto závěrečné rozhodnutí Evropské rady se uskutečnilo na tom prosincovém jednání, které je naplánované jako řádné. A k tomuto termínu musíme ladit i ta rozhodování před tím, to znamená, že rozhodování na příslušné Radě Evropské unie musí se odehrát před tímto datem, to znamená v optimálním případě v listopadu. Pokud to takto uděláme, tak jsme schopni zajistit to, aby Chorvatsko skutečně 1. 1. do schengenu vstoupilo. Musíme mít na paměti ten klíčový termín a to je vlastně řádná Evropská rada v prosinci.

Andrej Plenković, předseda vlády Chorvatska: Co se týká toho, co jsem řekl v Bruselu, to jsem dnes potvrdil: Naším cílem je, aby Chorvatsko se stalo členem schengenského prostoru k 1. lednu 2023 v tom právním smyslu. Francouzské předsednictví to připravilo v tom směru, že byli jmenováni zpravodajové, bude na plenární schůzi projednáno, nevím v tomto okamžiku, jaká přesná data to budou. A jakmile ta procedura skončí v parlamentu, tak české předsednictví to posune na ty vyšší úrovně.

A pak Evropská rada, bylo by vhodné, aby to bylo v tom prosinci na řádném jednání, a jestli to bude na úrovni vnitřních věcí, nebo spravedlnosti, jestli se to bude konat dříve… Čím dříve samozřejmě, tím lépe, abychom i technicky byli co nejpřipravenější a až to pro nás bude nutné a potřebné, abychom tu vnější hranici byli schopni zajistit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, chorvatské rádio.

Ivanka Zorićová, Hrvatski radio: Dobrý den, pro pana premiéra Fialu: Co byste považoval za největší úspěch vašeho předsednictví? Respektive co je nejdůležitější cíl, kterého byste chtěli dosáhnout v těch šesti měsících? A pro pana premiéra Plenkoviće: Kde vidíte největší možnosti vzájemné spolupráce?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: My jsme pro naše předsednictví připravili pět priorit, které jsou všechny důležité, a jak se ukazuje z těch ohlasů, které na to máme jak od evropských institucí, tak od členských zemí, tak jsou to priority, které jsou postaveny správně.

Evropa se musí vyrovnat během těch našich šesti měsíců s důsledky války na Ukrajině, s migrační vlnou, obrovským úkolem je zvládnout energetickou bezpečnost a tím mám na mysli dostatek energií pro některé země, ale taky cenovou přijatelnost těch energií pro obyvatelstvo. Musíme posílit odolnost evropské ekonomiky, nemůžeme být nadále takto závislí na nedemokratických zemích. Musíme posílit svoji bezpečnost a obranyschopnost a posílit odolnost evropských institucí.

Ale když se mě ptáte na hlavní věc, nebo co bych považoval za největší úspěch: Já bych za největší úspěch považoval, kdyby se podařilo udržet to, co jsme tady vytvořili společně v posledních několika posledních měsících, a to je, že v klíčových otázkách, v těch zásadních rozhodnutích je Evropská rada jednotná. Že ty základní signály, které vysíláme do celého světa, jsou, že jsme v těch klíčových hodnotách, že všichni stojíme za těmi klíčovými hodnotami.

To se třeba ukázalo při naší silné podpoře Ukrajiny a jasném postoji vůči ruské agresi. A toto sjednocení evropských zemí na těch hlavních principech a hodnotách bylo velkou faktickou silou Evropské unie, která dokonce spoustu lidí překvapila. Nejvíce možná Vladimira Putina. Kdybychom si aspoň něco z této jednoty a shody v těch základních věcech zachovali přes české předsednictví, považoval bych to za velký úspěch.

Andrej Plenković, předseda vlády Chorvatska: Co se týká hospodářské spolupráce, podle všech trendů, které můžeme vnímat, probíhá spolupráce velice dobře a bude určitě lepší, než byla v roce 2021. Určitě překročí miliardu. Už samotná přítomnost českých společností v Chorvatsku a chorvatských v České republice, tady jsou velice aktivní Podravka, Belupo, Koncar, Kraš a další, které sem vyváží a spolupracují.

Myslíme si, že ten trend je velice dobrý, velice prospěšný a že i v energetickém sektoru podepisujeme s českými firmami některé dohody. Budeme se snažit náš LNG terminál na Krku upgradovat z 2,9 miliardy kubíků ročně na 6,1 miliardy kubíků plynu ročně a investovat do plynovodu.

Chorvatsko díky své geostrategické poloze se stává uzlem pro celou střední Evropu a sousední státy. A co se JANAF týče, už dnes může být jedním z těch směrů zásobování České republiky ropou. Myslím si, že by to byly velké a významné posuny.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: To je z tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.