Tiskové konference

20. 7. 202217:57

Tisková konference po jednání vlády k tématu obrany, 20. července 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Vítejte na tiskové konferenci v rámci jednání vlády. S tím, co teď vláda schválila, v tuto chvíli vás seznámí nejprve předseda vlády České republiky Petr Fiala.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes přijala některá důležitá rozhodnutí, která se týkají obranyschopnosti České republiky do budoucna a modernizace Armády České republiky. Ta rozhodnutí jdou dvěma základními směry. Jednak se týkají vzdušných sil Armády České republiky a také se týkají pozemního vojska.

Rozhodli jsme o tom, že budou zahájena jednání s americkými partnery o pořízení nadzvukových víceúčelových letadel páté generace F-35, a rozhodli jsme také o tom, že budou zahájena jednání se Švédskem o pořízení bojových vozidel pěchoty.

Je to důležitý krok, zásadní krok pro modernizaci české armády. Jsou to rozhodnutí, která budou mít dopad na posílení naší obranyschopnosti v příštích letech nebo desítkách let. Je to další krok k modernizaci české armády. Je to ale také krok k plnění aliančních závazků a jsou to samozřejmě také důležitá rozhodnutí právě v této době, kdy bezpečnost Evropy, a tedy i bezpečnost České republiky čelí novým výzvám, které způsobila ruská agrese na Ukrajinu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Tak současné dění na východě od nás a zhoršující se bezpečností situace jasně ukazují, že modernizaci naší armády už nesmíme odkládat ani o den. A takto k tomu přistoupila naše vláda, vědoma si toho, že vlastně každé odkládání modernizace by stálo daňové poplatníky nejenom více finančních prostředků, ale i byla by to delší doba, než bychom dosáhli toho kýženého cíle, to znamená modernizace naší armády.

V případě nadzvukového letectva bych chtěla říct, že vlastně ještě v roce 2019 jsme i na výboru pro obranu, já jako předsedkyně, diskutovali s panem tehdejším ministrem obrany, kdy se vlastně bude armáda rozhodovat o dalším způsobu výběru nadzvukových letounů.

Tehdy se vlastně na Ministerstvu obrany za pana ministra Metnara zadala ta studie, studie, která skutečně byla vypracovávána velkými autoritami. Nikdo nemůže vlastně zpochybnit relevanci těch informací, které v této studii jsou. Říkáme této studii vojenský návrh řešení. Tento vojenský návrh řešení byl vypracován, na konci roku jsme ho měli možnost na rezortu Ministerstva obrany dostat, seznámit se s ním a podle něj tedy postupujeme.

Nejsme to my, politici, kteří by rozhodovali o tom, v čem by měli lítat naši piloti. My politici jsme tady od toho, abychom zajistili transparentnost toho procesu, abychom zajistili dostatek finančních prostředků a abychom zajistili obranyschopnost České republiky. Toto vše činíme tím dnešním rozhodnutím.

To vojenské doporučení vychází pro Českou republiku, NATO i Evropskou unii jako v tomto vojenském doporučení vychází jako nevhodnější víceúčelový nadzvukový letoun páté generace známý pod označením F-35 Lighting II. My tedy nyní zahájíme jednání o dodávce dvou letek, to znamená, ten počet těch letounů by měl být 24.

De facto i tehdy, před těmi dvaceti lety, kdy se jiní premiéři a jiné vlády pokoušeli získat nadzvukové letouny, tak to číslo 24 už tehdy bylo argumentačně od armády podložené, že 24 je ten správný počet. Pak nakonec se šlo na nějaký kompromis, ale my máme s panem premiérem a s kolegy z vlády zato, že bychom skutečně na žádné kompromisy teď chodit neměli a měli bychom chtít to nejlepší, co je na trhu, a hlavně bychom měli chtít to, co je na trhu a bude na něm dlouho a bude i nadále na tom trhu fungovat nějaký vývoj, inovace tak, abychom nemuseli za dvacet let, ne my, ale naši nástupci, řešit ten stejný problém.        

Asi není žádným tajemstvím, že cena techniky se zvyšuje, chybí výrobní kapacity, chybí suroviny, takže skutečně odkládat toto rozhodnutí, pokoušet se o nějaká výběrová řízení způsobem, jakým tomu bylo u bojových vozidel pěchoty, to by znamenalo, že na konci toho procesu za pět let možná přijde nějaký ministr, který to všechno zruší, a my se dostaneme do situace, kdy budeme bez nadzvukových letounů.

To usnesení, které dnes vláda schválila a které se týká nadzvukového letectva, je o tom, že mě pověřila vláda vyjednávat s americkou stranou do října 2023. Pokud se do října 2023 nedohodneme, nezavíráme si cestu pro nějaké další způsoby řešení. V tuto chvíli já sestavím nějaké týmy, mezirezortní – budou tam zástupci Ministerstva financí, budou tam zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, budou tam zástupci Ministerstva zahraničních věcí, samozřejmě zástupci armády a vlády České republiky – a to vyjednávání povedeme v tomto formátu a na konci října 2023 pevně věřím, že budu moci dát do vlády nějaké další rozhodnutí. 

Co se týče bojových vozidel pěchoty, tam bohužel došlo k tomu, k čemu jsem říkala, že může dojít a že se toho obávám. Když jsem vlastně v prosinci na rezort nastoupila, tak jsem se okamžitě začala s tou zakázkou seznamovat a zadali jsme i nějakou právní analýzu, která by nám měla určit směr, jakou cestou můžeme jít.

My jsme na minulém výboru novináře podrobně informovali, i kolegy z výboru pro obranu, o tom, že jsme vyrozuměli všechny účastníky toho výběrového řízení a nabídli jsme jim, aby prostě splnili podmínky, které jsme v rámci toho výběrového řízení po nich chtěli, aby splnili. Z těch tří uchazečů v tom výběrovém řízení splnil ty podmínky pouze jeden. Takže nám nezbylo nic jiného na základě toho doporučení advokátní kanceláře, než tento tendr dnes zrušit.

Zrušili jsme tendr. Nabízí se otázka, co dál? Na otázku, co dál, je jasná odpověď. Vláda mě pověřila vyjednáváním s vládou Švédského království o pořízení jejich bojových vozidel pěchoty, která by měla být zavedena i v rámci našeho regionu. Vlastně sledujete určitě i situaci na Slovensku, takže víte, že slovenská vláda se rozhodla pro tento výběr bojových vozidel pěchoty, stejně jako některé jiné země. Opět tady neříkáme, že na konci tady toho vyjednávání G2G bude smlouva. Jsme na začátku, říkáme, jdeme jednat s touto vládou a pevně budeme věřit, že se dohodneme.

Naší podmínkou bude jednoznačně podpora českého průmyslu. Tam bychom chtěli dosáhnout těch 40 procent, aby skutečně utracené peníze na nákup vojenské techniky měly i dopad na naši ekonomiku. Aby tady v České republice společnosti, které mohou zaměstnávat lidi, platí daně, tak aby prostě se to promítlo v tomto smyslu slova i v naší ekonomice. To je jedna z těch podmínek.

Další podmínkou samozřejmě bude rychlost a cena. Tak to je vždycky. A opět říkám a opět zdůrazňuji: Ty fronty na jakýkoli vojenský materiál jsou nyní velice dlouhé, a my se tedy musíme co nejrychleji do té fronty postavit. A těmito rozhodnutími, těmito klíčovými rozhodnutími pro modernizaci naší armády tím dnes činíme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím také náčelníka generálního štábu Karla Řehku.

Karel Řehka, náčelník Generálního štábu Armády České republiky: Dobře, děkuji. Dámy a pánové, dobrý den. Já bych k tomu jenom dodal, většina těch věcí byla řečena, jak tady zaznělo, armáda dostala za úkol zpracovat vojenské doporučení pro podobu, budoucí, taktického letectva po roce 2027. Samozřejmě je důležité říct, že to doporučení není jenom o tom nadzvuku, ale řeší komplexní podobu taktického letectva a všechny úkoly, ochranou vzdušného prostoru počínaje, ale i třeba podporu pozemních sil a dalšími úkoly. Takže to je k tomu.

Co je důležité a bylo to tady zmíněno: Jako podkladový materiál tam nám sloužila i analýza, kterou zpracovalo Joint Air Power Competence Centre, což je alianční organizace opravdu expertní a dělal na tom mezinárodní tým. Takže jsme se snažili být i objektivní a zapojit do toho i mezinárodní partnery. A nakonec to doporučení samozřejmě, to zásadní, tam samozřejmě je ten výběr a náhrada nadzvukového letounu, který nám bude končit v tom roce 2027. Proto to zadání vlastně vzniklo a my jsme tak, jak tady zaznělo, doporučili letoun páté generace. A proč jsme ho doporučili, letoun páté generace? Protože se díváme opravdu na dlouhodobý horizont.

My vybíráme platformu, víceúčelový letoun, ale ono v podstatě, abyste si to představili, je to součást nějaké sítě na bojišti. Není to vlastně jenom stíhací nebo jenom bombardovací letoun dnes už. Ale díváme se na platformu, která může sloužit jako, v podstatě, v jeden okamžik centrum velení řízení, zároveň jako velmi pokročilý senzor a špionážní letoun, zároveň jako bojový letoun. To znamená, bavíme se opravdu o multifunkční platformě, která nám musí začít plnit úkoly po tom roce 2027, ale zároveň my potřebujeme, aby zapadala do konceptu toho, jak budeme bojovat a jak se bude válčit i v roce 2040, 2050, 2060 a dále.

To znamená, nedíváme se jenom na nějaký krátkodobý horizont dvaceti let, ale díváme se na nějakých čtyřicet let minimálně a to samozřejmě ovlivnilo také to naše doporučení. A to je asi to důležité k tomu nadzvuku.

Co se týká potom bojových vozidel, jak tady zaznělo, tak samozřejmě mně nepřísluší komentovat nějaké výběrové řízení. Armáda neřídí ten akviziční proces. Ale co je důležité, aby tady zaznělo, že pokud dojde k tomu a bude vybráno to vozidlo, o kterém se tady bavíme, švédské CV-90, tak armáda je schopna s tímto vozidlem působit. Je to vyhovující vozidlo pro koncepci použití našich ozbrojených sil a je to vozidlo, které potřebujeme.

To znamená, my jako armáda, jako uživatel, říkáme, že jsme s tímto výběrem spokojeni, pokud k tomu dojde, nebo s tímto vozidlem. A co je potřeba taky říct, že opravdu, a ono to tady zaznělo – tak, jak koneckonců i u toho nadzvuku, i u tohohle vozidla, tady se nebavíme, že jsme někde ve fázi za minutu dvanáct, ale jsme spíš pět minut po dvanácté a je opravdu, co jako pro nás jako armádu je důležité, že se to opravdu začíná někam hýbat a že to vozidlo je snaha prostě dodat armádě co nejdříve. Protože jeden z našich v podstatě zásadních a nejdůležitějších aliančních závazků, visí jeho splnění na tom, abychom to vozidlo dostali.

Jana Černochová, ministryně obrany: To je ta těžká brigáda.

Karel Řehka, náčelník Generálního štábu Armády České republiky: Tak. To je vlastně to brigádní úkolové uskupení na bázi těžké brigády, kde současná bojová vozidla a další technika už vlastně podle těch aliančních požadavků nesplňují ty normy. Takže i z tohoto pohledu to je důležité, ale samozřejmě bez ohledu na to jako moderní armáda potřebujeme moderní bojová vozidla pěchoty. To je všechno, co bych k tomu řekl.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Dotazy, Česká televize.

Petr Vašek, Česká televize: Dobrý den, já bych měl několik dotazů. Jenom jsem se chtěl, paní ministryně nebo pane premiére, zeptat na to: U těch F-35 to vysvětlení, nebo tam to chápu. Vy jste to vysvětlovali, že to je pátá generace atd. Ale proč vlastně ten švédský výrobce u bévépéček? Tam jsem úplně nevěděl, proč jste se rozhodli zrovna pro to Švédsko, a ne třeba pro Španělsko nebo pro Německo. Ono by se nabízelo, jestli to není nějaká kompenzace Švédsku za to, že tady možná skončí gripeny po nějakých šestadvaceti letech. Tak jestli v tom hraje roli i tenhle ten geopolitický nebo zahraničně-politický zájem, protože zatím jsem úplně neslyšel, proč zrovna ten švédský výrobce je lepší než třeba ten německý nebo španělský. Druhá věc je, jestli se můžu zeptat, jestli ta cena, protože je to největší, historicky největší zakázka české armády, 52 miliard, 210 vozů, jestli toto je reálné udržet, nebo jestli počítáte s nějakými většími náklady. Protože samozřejmě ceny všeho jdou nahoru. Tak jestli ten rozpočet se zvýší nebo jestli těch strojů se koupí méně? Děkuji.

Jana Černochová, ministryně obrany: Bylo by netaktické jít na vyjednávání a říct, že počítáme s tím, že se rozpočet zvýší. Takže budeme dělat všechno pro to, aby se rozpočet a vlastně ten náš rozpočtový plán, který máme, nezvýšil. To zaprvé. Za druhé CV-90 je zavedená, bojem-prověřená platforma, navíc s velkým potenciálem pro naši armádu. CV-90 funguje v řadě evropských armád. Rozhodli se pro něj i naši nejbližší sousedé, s nimiž hodláme ten nákup koordinovat. Protože tady samozřejmě tím, že to bude takhle v blízkosti našeho regionu, dvě sousední země, země, které vlastně se do té modernizace opírají pořádně až v posledních letech, tak tady je i právě nějaká šance na nějakou třeba i, řekněme, slevu nebo nějakou rychlost dodávek a prostě nějaký favor díky tomu, že těch vozidel by se do tohoto regionu dodávalo víc. Slibujeme si od toho další úspory.

Co se týče vlastně těch technických parametrů, to mě opravdu jako ministryni nepřísluší hodnotit. Pro mě stačí to ubezpečení, že zástupci armády řeknou: Ano, toto vozidlo nám plně vyhovuje. A teď my ani neříkáme, že budeme uzavírat v tuhle chvíli nějakou smlouvu za měsíc, za dva měsíce.

Já jdu někam vyjednávat. Ve chvíli, kdy přinesu nějaké nabídky z té švédské strany, seznámím s nimi vládu, armádu a řekneme si: Vyhovuje, nevyhovuje, jdeme dál, nejdeme dál. V tuto chvíli ten mandát je jasný, jdeme vyjednávat se švédskou vládou. Ale nezavíráme cesty ani pro nějaké další možnosti, které v budoucnu můžou nastat. Jak jsem říkala, bude pro nás rozhodující zapojení českého průmyslu, samozřejmě cena, ale hlavně rychlost těch dodávek.

Petr Vašek, Česká televize: Promiňte, já bych na to ještě navázal jednou otázkou. Ono, víme to oba, bévépéčka mají velké zpoždění. Tak kdy vy byste, jako ministryně obrany, chtěla, aby tady jezdilo první bévépéčko, ať už odkudkoli? Kdy by ten tendr opravdu mohl být uskutečněn tak, aby opravdu ty stroje už byly reálně nakupovány? Vím, že je to těžká otázka, ale jaká je vaše představa?

Jana Černochová, ministryně obrany: Je to těžká otázka. Já jsem ministryní obrany šest měsíců a šest měsíců se prakticky 24 hodin věnuju tomu, abych modernizovala naši armádu a abych urychlila některé modernizační procesy, které bohužel tedy v té minulosti nebyly dotaženy do konce.

Já jsem si řekla, že já tady nebudu kritizovat mého předchůdce za ten tendr. Já se koukám dopředu. Nebudu se koukat dozadu. Armáda se musí taky koukat dopředu. Nemůže se vracet ke starým válkám, musí koukat na ty nové. A tohle je filozofie, se kterou k tomuto přistupuji. A samozřejmě, že v rozpočtu pro rok 2023 chci už položku na bévépéčka mít, protože si myslím, že pro to, abychom měli to programové financování rozložené do vícero let, aby se z toho vlastně ten náš rozpočet nesesypal, tak je zapotřebí zahájit prostě to financování co nejdřív.

Jestli se to skutečně povede, já nevím. Udělám pro to maximum, co bude v mých silách.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Seznam.

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Dobrý den, paní ministryně.

Jana Černochová, ministryně obrany: Dobrý den.

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Chci se zeptat, pokud ta jednání dopadnou dobře a česká armáda bude mít americké stíhačky, počítá vláda i s vybudováním té infrastruktury? Obsahuje to například, že by se musela modernizovat základna v Čáslavi, přeškolit piloti? Děkuji.

Jana Černochová, ministryně obrany: Ano, musela by se modernizovat stejně. Tohle zase tady vzniklo někde v tom veřejném prostoru, kdy samozřejmě zástupci té konkurenční firmy se na vás budou obracet a budou vám říkat, že všechno špatně. Víte, jestli bude platit všechno to, co se vlastně dneska dává dohromady do té fronty na F-35, tak v roce 2030 by v Evropě zřejmě létalo až 600 F-35.

A my i v rámci naší mobility, našich schopností, máme za povinnost zajistit ty plochy pro to, aby tady mohly ty letouny přistávat. Prostě víme, že tady přistávají v Mošnově B-52, snažíme se i tu infrastrukturu uzpůsobit tomu, aby byla co nejvíce nadčasová pro všechny.

My bychom museli, i pokud bychom měli jiné stroje, tak tu infrastrukturu modernizovat a prakticky stavět nové dráhy stejně. Protože prostě ta technologie jde dopředu, ty dráhy nebo vůbec do té infastruktury se dlouhodobě neinvestovalo. Takže to nejsou žádné investice vyvolané navíc. Jsou to investice, které by byly pokaždé. Kdyžtak mne může i doplnit pan náčelník generálního štábu, protože i samozřejmě on se s touto skutečností seznamoval.

Karel Řehka, náčelník Generálního štábu Armády České republiky: Jestli můžu, je to určitě tak. Ta modernizace se stejně plánuje. Ona by musela nastat tak jako tak, bez ohledu na to, jaké zvolíme letadlo. A to, co řekla paní ministryně, určitě platí. Dnes už v podstatě v té čekací frontě je nějakých sedmnáct zemí a těch letounů budou opravdu stovky tady lítat a my i z hlediska nějakých dalších, řekněme, plánů předběžných, a i z hlediska naší role host nation support, což je taky jeden z úkolů, a musíme ho plnit, tak stejně dává smysl, abychom si připravovali infrastrukturu, která bude schopna přijímat nejběžnější přicházející letouny v Alianci v podstatě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a Právo ještě na závěr.

Jan Martinek, Právo: Dobrý den, já se předem omlouvám za dotaz trochu mimo téma, ale rád bych znal reakci klidně vás obou na prohlášení čínské ambasády vzhledem k setkání českých politiků s panem předsedou taiwanského parlamentu? Děkuju.

Jana Černochová, ministryně obrany: Já jsem to nečetla. Já se omlouvám, díky tomu, že jsme od rána měli vládu a neměli jsme mobilní telefony, tak já jsem se teda nestihla seznámit s nějakým textem. Jestli můžete někdo nám to přiblížit, o co se jedná…

Petr Fiala, předseda vlády: Bude po jednání vlády tisková konference, kde budeme odpovídat na všechny otázky, nejenom k tématu obrany a Armády České republiky.

Jana Černochová, ministryně obrany: Jo, to jsme možná měli říct na začátku, že teď jsme tady v této sestavě, ale pak bude ještě tisková konference po vládě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Protože probíhá jednání.