Projevy a komentáře

18. 8. 202215:18

Projev předsedy vlády Petra Fialy na pietním shromáždění k uctění památky obětí romského holocaustu

Premiér Petr Fiala se ve čtvrtek 18. srpna 2022 zúčastnil pietního shromáždění k uctění památky obětí romského holocaustu v Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu. U příležitosti připomínky 79 let od vypravení hromadného transportu romských mužů, žen a dětí z tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau přednesl předseda vlády následující projev.

Vážená paní ředitelko, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, excelence, paní velvyslankyně, pane velvyslanče, vzácní hosté, dámy a pánové.

Setkáváme se zde, abychom si připomněli utrpení českých a moravských Romů během druhé světové války a také abychom se zamysleli, co je třeba dělat pro to, aby se něco podobného nemohlo už nikdy zopakovat.

V holocaustu se lidská nenávist zhmotnila do podoby vražedného systému, který nabyl naprosto zrůdných rozměrů. Mezi jeho oběti patřili i Romové. Právě jejich genocida byla v českých zemích mimořádně důsledná, neboť původní romská populace, která tu žila stovky let, téměř úplně zmizela. Přežila pouhá desetina.

Symbolem i nástrojem tohoto zločinu se staly dva koncentrační tábory. V Čechách to byl tábor v Letech u Písku a na Moravě zdejší tábor v Hodoníně u Kunštátu. Nuceně tady přebývaly celé rodiny – ženy, muži i děti. Žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci, otrocká práce a neustálý strach z trestů. Velká část lidí tu zahynula, a kdo přežil, toho čekalo jen další utrpení: buď cesta za nucenými pracemi do německých koncentračních táborů, nebo rovnou transport do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

Smutný osud českých a moravských Romů bohužel zůstává nejen tragickou, ale i do značné míry zastřenou kapitolou našich dějin. Historie není černobílá, mluvil o tom tady pan ředitel, a máme-li se z ní poučit, musíme se jí neustále zabývat, musíme ji zkoumat a musíme si ji připomínat. A zvlášť důležité je připomínat si věci, o kterých se dříve moc nemluvilo. To se týká i romského holocaustu – patrně i proto, že o něm nevíme tolik jako například o utrpení našich židovských spoluobčanů.

Jistě k tomu do jisté míry přispělo to, že dvě nejdůležitější místa spojená s romským holocaustem v českých zemích byla vlastně vymazána nebo překryta něčím jiným. V Letech u Písku na místě tábora vyrostl vepřín, tady zase nejdříve komunistický tábor nucených prací a následně rekreační středisko.

Stejně nešťastné ovšem je, že trvalo tak dlouho, než se nám tuto nespravedlnost podařilo alespoň částečně napravit. Stát léta otálel s vykupováním pozemků, další roky trvalo přemýšlení nad tím, jak by místa ve finále měla vypadat. A mezitím pamětníci, pro které by vybudování důstojných památníků bylo alespoň malým zadostiučiněním, postupně odcházeli.

Věřím, že pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události z naší minulosti neviděli jen jako nějaké věty v učebnicích, jako nějaké statistiky, ale abychom si je dokázali spojit s konkrétními místy, s konkrétními osudy skutečných lidí, které si můžeme snadno představit. A i z tohoto důvodu je zachování, záchrana a důstojná podoba těchto míst tak nesmírně důležitá.

Já bych chtěl proto využít této příležitosti a poděkovat dnes všem, kteří pečují o naši historickou paměť – lidem z Muzea romské kultury, pracovníkům Ústavu pro studium totalitních režimů a všem dalším, kteří se na tom podílejí. I díky jejich práci se místa spojená s romským holocaustem postupně mění na památníky a muzea, kde je možné nejen důstojně uctít památku obětí, ale zjistit také něco o jejich osudech.

Bez vědomí o obětech totiž nedosáhneme ani poučení, ani smíření. A já jsem rád, že se věci pomalu, ale jistě mění k lepšímu. A o tom svědčí i vaše účast na tomto mimořádném shromáždění, za kterou vám děkuji.

Děkuji vám za pozornost.

Petr Fiala
předseda vlády České republiky