Tiskové konference

14. 9. 202216:29

Tisková konference po jednání vlády, 14. září 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes, tak jak jsme oznámili, schválila podobu a výši pomoci pro podnikatele s vysokými cenami energií. Ten výsledek je takovýto: Firmy, to znamená velkoodběratelé elektřiny a plynu, budou moci už od 1. listopadu čerpat podporu v celkové výši třiceti miliard korun v rámci dočasného krizového rámce.

Plánujeme dalších třicet miliard korun, které budou vycházet z návrhu evropského nařízení o krizových opatřeních pro snížení vysokých cen energií, které jsme navrhli a vypracovali společně s Evropskou komisí a dalšími členskými státy a které bylo dnes ohlášeno předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

To znamená, že malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování oznámené v pondělí, to znamená ty, které jsou odběrateli vysokého napětí a velmi vysokého napětí, budou moci podle toho aktuálního návrhu čerpat pomoc až ve výši osmdesáti procent spotřeby za posledních pět let. My toto nařízení budeme v České republice implementovat bezprostředně po jeho předpokládaném schválení Radou Evropské unie 30. září.

Tím jsme tedy dokončili balíček opatření vedoucích ke snížení cen energií, k jejich zastropování, k zaručení dostatku energií. Ten balíček obsahuje za prvé řešení pro občany, malé firmy a živnostníky, také poskytovatele veřejných služeb a maloodběratele. Tady platí to v pondělí oznámené zastropování ceny silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH a plynu na třech korunách včetně DPH.

Za druhé jsme zajistili dostatek energií pro poskytovatele veřejné služby, samosprávy, školy, nemocnice a další, kterým bude dodán prostřednictvím státem určeného dodavatele v těch zastropovaných cenách.

Za třetí dnes jsme schválili podporu pro velké firmy až do výše třiceti miliard korun celkově. A pod naším vedením je na evropské úrovni prosazován plán pro malé a střední energeticky náročné firmy, tedy ty, které nejsou na nízkém napětí, který budeme, jak doufám, schvalovat na evropské úrovní 30. září a poté bezprostředně implementovat v České republice. A tam ta pomoc je až do osmdesáti procent jejich spotřeby v posledních letech, to bude dalších třicet miliard korun.

Toto je tedy pomoc, kterou česká vláda schválila a která řeší problémy s cenami energií jak pro občany, tak pro ty, kteří poskytují veřejnou službu, a samozřejmě také dnešním rozhodnutím pro podnikatele, firmy včetně průmyslu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Hezký den, dámy a pánové, jak již uvedl pan premiér, my jsme dnes s kolegy schválili, jak bude vypadat vládní pomoc podnikům zasaženým vysokými cenami energií. Shodli jsme se na tom, že pomoc podnikům poskytneme jednak na základě tzv. dočasného krizového rámce na pomoc podnikům postiženým dopady ruské agrese proti Ukrajině. Tento rámec schválila Komise proto, aby ho bylo možné využívat na pomoc podnikům zasaženým vysokými cenami energií. Dosud možnost poskytnout tuto pomoc využilo v rámci Evropské unie v různých formách šest zemí, často v omezené podobě, jak už jsem uvedl.

Celkem podle našich propočtů bude na pomoc českým podnikům potřeba asi třicet miliard korun. Pomoc se bude u plynu týkat firem s ročním odběrem nad 630 megawatthodin, to znamená těch firem, které nebyly zahrnuty v tom schématu, který jsme odprezentovali v pondělí. Platí to, že budou mít ceny elektřiny… A to je to, co vláda schválila v pondělí.

Pomoc z dočasného krizového rámce poskytneme přesně podle pravidel, které schválila Evropská komise. Maximální částka, na níž budou mít firmy nárok, bude dvojí. U energeticky náročných firem to bude až do 200 milionů korun, u ostatních maximálně 45 milionů korun. O tuto podporu budou moci žádat firmy, které vykonávají podnikatelskou činnost v zemědělství, lesnictví, ale také v těžebním nebo hlavně zpracovatelském průmyslu.

Z hlediska dalších termínů mohu říci, že už jsme s Evropskou komisí v kontaktu, abychom mohli tento program co nejdříve notifikovat, protože přestože je to schválený rámec, tak jeho parametry je třeba notifikovat. Půjde-li vše tak, jak to máme v plánu, chceme výzvu spustit do 1. listopadu tohoto roku.

Zároveň jsme takříkajíc on-line začali implementovat komisní legislativní návrhy do něčeho, co je usnesením vlády, kdy vlastně na základě naší iniciativy vyvolané svoláním té Rady a pokyny, které jsme dali Radě a které se současně týkaly i možnosti rozšíření pomoci firmám zasaženým vysokými cenami energií, vlastně dnes Komise ohlásila ty kontury toho návrhu a možnost pomoci malým a středním firmám bez ohledu tedy na to, jestli jsou z energeticky náročných odvětví, až do výše osmdesáti procent té nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

Já jsem o této možnosti dnes informoval vládu a vláda vzala na vědomí tuto možnost a souhlasí s rozšířením modelu zastropování cen elektřiny pro malé a střední podniky a vláda mě pověřila, abych při přípravě nařízení vlády v podstatě v těch nejbližších možných termínech zohlednil i tyto principy podpory uvedené v návrhu nařízení Evropské komise.

V praxi to znamená, že my nepředpokládáme, že by došlo v tom unijním návrhu k jiným než k nějakým, řekněme, parametrickým změnám. My budeme tento návrh podporovat, prosazovat, případně vylepšovat a za předpokladu, že bude 30. 9. na Radě, kterou už jsem svolal, schválen, tak ho okamžitě implementujeme do českých podmínek.

Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a já poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Dobrý den, já bych okomentoval krátce tři materiály, které byly na vládě. Zahájili jsme finální vyjednávání o podobě státního rozpočtu, přesně podle plánu jsme tu debatu přerušili a budeme se k ní vracet na příštích zasedáních vlády tak, abychom v zákonném termínu odeslali návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny.

Za druhé vzhledem k tomu, že v těchto hodinách ještě probíhají intenzivní jednání na evropské úrovni o povinných parametrech windfall tax, tak jsme odložili to jednání tak, abychom nemuseli v řádu týdnů to opravovat či předělávat.

A za třetí jsme rozhodli, že snížení spotřební daně na naftu bude prodlouženo z 30. 9. 2022 do 31. 12. 2023, to znamená dalších patnáct měsíců. Tento návrh zákona odešleme za chvíli do Poslanecké sněmovny. Chtěli bychom ho projednat v pátek v Poslanecké sněmovně, v úterý v Senátu tak, aby kontinuálně i po 30. září byla spotřební daň na naftu na té evropsky nejnižší povolené úrovni.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji. Poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Vláda se dnes zabývala ještě jakousi sumarizací nákladů a podporou hasičů, policistů zasahujících při požáru v Hřensku. Na více než 1 100 hektarech zasahovalo přes 6 300 profesionálních i dobrovolných hasičů, bylo zde přítomno více než 400 kusů techniky včetně té letecké a zásah trval zcela bezprecedentních, neobvyklých, nepřetržitých 21 dní.

Je dlužno dodat, že na místě zasahovali samozřejmě i policisté, další záchranáři, konkrétně třeba 92 příslušníků letecké policie. Díky jejich zásahu se rozhodně také zlepšily celé ty hasební práce.

Vláda dnes na náš návrh schválila částku 225 308 250 korun. Tato částka je určena především na platy, ale také na pokrytí nákladů při zásahu, další provozní výdaje, odměny a také na dotace pro zřizovatele jednotek Sboru dobrovolných hasičů.

Kdybych měl souhrnně shrnout ty částky, tak přibližně 28 milionů půjde Hasičskému záchrannému sboru na odměny, celková částka hasičům je 126 milionů korun. Policii České republiky půjde přibližně 23 milionů korun, na odměny z toho 907 tisíc. A dotace pro dobrovolné hasiče bude v tomto případě převyšovat 68 milionů korun. Bude vytvořen Hasičským záchranným sborem dotační titul, kde bude jednoduchá metodika, kdy si skrze zřizovatele budou moci o tyto peníze žádat. Nebudou jenom na provoz, budou i na odměny jak pro profesionální, tak dobrovolné hasiče.

Další částka jde Ústeckému kraji, který měl s daným požárem a veškerými logistickými pracemi také nemalé náklady, ta částka je šest milionů korun. Záchranné službě Hlavního města Prahy přísluší částka převyšující 1,5 milionu. A státní hmotné rezervy, které poskytovaly materiál, přijdou k částce 137 tisíc korun.

Chtěl bych říci, že toto se týká skutečně pouze a jen Ministerstva vnitra a zasahujících složek pod našim resortem. Samozřejmě další finance týkající se samotné obnovy parku či případně s náklady spojenými s armádní činností budou řešeny v jiných materiálech.

Chtěl bych touto cestou ještě jednou poděkovat jménem vlády České republiky za vynikající zásah všem příslušníkům integrovaného záchranného systému. Předvedli skvělou práci a kromě toho poděkování symbolického, kterého jsme byli s panem premiérem účastni v pondělí, si určitě zaslouží ocenění i finanční, a vláda tedy tomuto svému závazku svým rozhodnutím dostála. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne. Dnes vláda také rozhodla o zvýšení podpory pro firmy, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Je to důležitý krok, kdy vláda pamatuje i v této situaci na podporu těchto lidí, kteří dnes pracují na chráněném trhu práce. Je to více než 63 000 lidí a je pro nás důležité, abychom tyto osoby dokázali zapojovat v rámci jejich možností maximálním způsobem do toho běžného života, aby tito lidé mohli opravdu se zapojit do pracovních činností podle toho, jak to jsou schopni zvládnout. My touto formou podpory podporujeme zaměstnavatele, kteří tato pracovní místa vytváří, kteří tyto osoby zaměstnávají, protože víme, že ta schopnost a produktivita práce u těchto lidí je snížená.

Takže přestože to nebylo jednoduché najít ještě v letošním roce tyto finanční prostředky, tak to zvýšení je o 600 korun na jednu osobu měsíčně z částky 13 600 na částku 14 200. Je to s účinností od 1. 10., s platností ale i tři měsíce zpětně.

Je to součást celého toho balíčku, který vláda realizuje, balíčku pro podporu osob se zdravotním postižením, kde jsme také zvýšili úhradu na mobilitu, zvýšili jsme také úhradu na speciální pomůcky, případně na speciální dietetické záležitosti. Celkový ten balíček pro tyto osoby v letošním roce tvoří objem zhruba půl miliardy korun.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Prostor pro dotazy, Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den. Já bych poprosil prvně pana ministra financí. Ta spotřební daň na naftu. Je to snížení do konce příštího roku už finální v této podobě, nebo je ještě pořád v úvaze, že pokud by se třeba ceny benzínu začaly měnit nějak radikálněji směrem k naftě, tak třeba tam přibude i benzín, na rozdíl od toho, jak je momentálně v návrhu ta nafta? Potom bych vás poprosil o odpověď na státní rozpočet. 270 miliard. Po těch dnešních debatách očekáváte, že se ten schodek 270 miliard skutečně podaří udržet? A možná bych využil i toho, že jsou tady tři další šéfové resortů, jestli vy jste v pořádku s tím, jak je momentálně navržen za ty vaše resorty? A potom bych poprosil na pana Síkelu, na pana ministra Síkelu, pardon, konkrétní dotaz ohledně té pomoci firmám. Teplárny. Jsou započítané do těch průmyslů, které dosáhnou na tu pomoc dnešní, anebo je to tak, že vlastně lidé, kteří odebírají teplo z tepláren, budou využívat tu pomoc, kterou jste schválili v pondělí? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já nechci fušovat do řemesla panu Síkelovi, ale teplárny jsou řešeny úplně jinak a tam zdaleka nehrozila taková výsledná cena za topení, jako když topí domácnost elektřinou a plynem. Já úplně nerozumím tomu dotazu, protože přece co je důležité pro domácnost? Není tak úplně důležité, jaké médium používá, ale kolik zaplatí. A dobrá zpráva pro ty, kteří odebírají teplo z centrálního zásobování tepla je, že ta cena bude nižší díky okolnostem. Například díky tomu, že jsme prodloužili těžbu černého uhlí, díky tomu, že mohou používat i jiná paliva, že jsme to uvolnili na příští roky, tak tam taková vysoká cena nehrozila.

Na první vaši otázku odpovídám: Ne. Vy jste se ptal, jestli přemýšlíme, jestli bychom to ještě v příštích týdnech změnili. Nepřemýšlíme takhle, ten návrh je finální ve smyslu návrhu vlády. Teď ho bude posuzovat Poslanecká sněmovna a Senát. Já myslím, že je to takový dobrý kompromis mezi tím, že by to skončilo, a trvalým řešením. Je to patnáct měsíců a ten důvod nejsou vysoké ceny. Důvodem je srovnání konkurenčního prostředí zejména s Polskem.

Řekněme si: Spotřební daň na naftu je vlastně přirážka k tržní ceně. Není v procentech, je v absolutní částce. A evropská legislativa umožňuje, aby to bylo minimálně přibližně 8,40 na litr. A pokud to mají dopravci v jiných státech, tak je vlastně jedno, kolik je ta tržní cena, ale k tomu těch 8,40, nebo v našem případě 9,90, jak to bylo před tou úpravou, připočtete. Takže automaticky, pokud bychom to neučinili, tak naši dopravci, kteří mají konkurenci třeba v těch příhraničních oblastech, by u každého litru měli ztrátu 1,50, když budou tvořit cenovou nabídku.

A k té, já se zase omluvím za všechny – my ten rozpočet neprojednáváme jako rozpočet osmnácti resortů nebo osmnácti ministrů. My jsme se dnes dohodli, že při projednávání rozpočtu na sobě nemáme ani resortní, ani stranická trička. A v okamžiku, kdy se dohodneme jako vláda, jako celek, tak předpokládám, že pro něj budeme všichni hlasovat a pak ho budeme hájit všichni. Bez ohledu na to, že každý z nás by si představoval pro ten svůj konkrétní resort další výdaje. To je naprosto přirozené.

Ale nevedeme tu debatu resort vůči resortu, ale bereme ji jako v celku. My jsme si řekli, že z toho, co je aktuální, jsou zcela jasné priority vlády. Nebudu vyjmenovávat žádné další, jenom priorita číslo jedna – já myslím, že to je evidentní – je pomoc společnosti, občanům, veřejným institucím, firmám zvládnout vysoké ceny energií.

To je priorita číslo jedna. To jsme samozřejmě nemohli vědět, když jsme psali programové prohlášení na přelomu loňského a letošního roku, a to taky bude se promítat do návrhu státního rozpočtu jako celku.

Ta jednání budou pokračovat a já věřím, že stejně jako s rozpočtem z roku 2022 ve sboru, že budeme jednat ve sboru, všichni najednou dojdeme k návrhu, který podpoří všichni členové vlády a všichni členové vlády ho pak budou hájit v Poslanecké sněmovně.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já vlastně už nemám moc na co odpovídat, protože pan ministr za mě odpověděl. Já jenom upřesním, co jsme schválili v pondělí. V pondělí jsme schválili zavedení cenového limitu na elektřinu a na plyn do odběru 630 megawatt pro domácnosti, drobné podnikatele a malé a střední firmy. To znamená pro všechny ty, kteří jsou na nízkém napětí, plus pro domácnosti, drobné podnikatele a malé a střední firmy, které mají nízký odběr plynu, to znamená do 630 megawatt.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz.

Jan Lopatka, Reuters: Dobrý den, já mám dvě otázky nejspíš pro pana ministra financí. Jedna se týká windfall daně. Jestli to dnešní odložení znamená, že je stále ve hře i zdanění sektorů, které nejsou uvedeny v tom návrhu Evropské komise, ale o kterém jste uvažovali vy. To znamená zejména banky, výrobci elektřiny, obchodníci s elektřinou a distributoři paliv. Anebo jestli se budete řídit tím návrhem Komise a nebudete to dále rozšiřovat. To je jedna otázka. A druhá je, pane ministře, také na vás nebo možná i na pana ministra průmyslu a ta se týká toho návrhu Evropské komise na zastropování výnosů výrobců elektřiny na 180 eur. My víme, že hlavní domácí výrobci elektřiny, třeba ČEZ, již v pololetí měli předprodáno na příští rok sedmdesát procent objemu své výroby za ceny kolem 90 eur. A já bych se chtěl zeptat, jestli tohle znamená, že na tyto objemy již dříve zajištěných prodejů, ty prostě proběhnou za tyto ceny a nebude to předmětem tady toho stropu, anebo jestli se pokusíte na tyhle peníze si sáhnout někde dále v řetězci mezi výrobci a spotřebiteli? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Odpovím na obě otázky, ale odpovím tou první částečně vlastně i odpověď na tu druhou. V tom evropském nařízení, v té evropské dohodě budou ještě rafinérie, abychom nezapomněli. Takže jediné, co se neřeší na evropské úrovni z toho, o čem my přemýšlíme, je bankovní sektor. Ano, počítáme s tím, že to bude platit i pro bankovní sektor.

Kdyby se jednalo pouze o bankovní sektor, tak jsme ten návrh zákona mohli schválit dnes, ale abychom to nedělali nadvakrát, tak počkáme na vyjasnění pravidel. Nejsme pod žádným časovým tlakem, který by nám způsobil to, že ty daně nebudeme vybírat v okamžiku, kdy je vybírat chceme.

Takže potvrzuju všechno, co bylo ve veřejném prostoru, co jsem i opakovaně potvrzoval, všechny ty sektory, o těch přemýšlíme, že tam tu daň zavedeme. U bankovního sektoru je to čistě jenom národní řešení a u těch ostatních včetně rafinérií je to případně implementace těch evropských a doplnění na evropské úrovni.

A teď ta… Jak bych to řekl. Když se míchají hrušky a jablka, tak pak vznikají špatné zprávy, pak někdo něco napíše a ostatní to opisují a říkají, že strop je 180 eur. Tak za prvé 180 eur je práh, nad který mohou národní státy brát cenu výrobcům elektrické energie. Když je to práh nebo limit, tak přece když něco zastropujeme nebo nějaký práh neznamená, že to, co je levnější pro ty zákazníky, že jim to zvedneme na těch 200.

A tady máte názorný obrázek toho zmatení pojmů a ty hrušky a jablka. Vpravo je to naše řešení, to znamená šest korun s DPH, pro detailisty 6,05 s DPH, už úplně v haléřích nepočítáme, ale proč ne. A vlevo je vlastně to samé, kdybychom – ono to tak není – kdybychom řekli, že se zastropuje na těch 180 eur, je to pouze strop. K tomu musíte připočítat další tři části: náklad obchodníka na strukturaci, náklad na odchylku a marži. Takže pak by to bylo, kdybychom řekli 180, tak by to bylo 7,20 s DPH, pro ty, kteří milují haléře 7,26. Takže rozdíl by byl 1,21. A znamenalo by to například u té průměrné spotřeby 2,4 megawatthodiny na tu domácnost, jak jsme ukazovali ty příklady, když tím netopí, plus 3 000 ročně pro každou domácnost.

Takže není pravda, že to naše zastropování je nižší než to, co používá Evropská unie. Za prvé to není strop cen, říkám, je to jenom práh, kdy se může danit a vlastně všechno nad to se může danit, ale není to pro všechny zdroje. To znamená, v České republice máme elektrárnu, já myslím, že jednu, na černé uhlí, tam se to netýká. Ale všechny ostatní elektrárny kromě plynových, kterých se to taky netýká, tak tam ty peníze stát, v tomto případě Česká republika, si vzít může.

Ale chtěl bych opravdu říct, že to zastropování, o kterém jsme rozhodli v pondělí, je nižší, i kdyby to bylo zastropované na těch 180 eurech. Tady se prostě počítají různé veličiny, dělají se z toho závěry, dělají z nás lidi, kteří neví, o čem mluví a o čem rozhodují.

Já chci říct, že ten mimořádný summit svolal pan ministr Síkela, že to byla naše země jako předsednická země, která je v tom iniciativní, a i ten výsledek, ta možnost mít dalších třicet miliard možných kompenzací, legálních podle evropského práva pro malé a střední firmy, které mají vyšší odběr elektřiny z nízkého napětí, je výsledkem naší snahy a naší iniciativy.

Doufám, že jsem na žádnou otázku nezapomněl, nebo zapomněl, omlouvám se.

Jan Lopatka, Reuters: Pardon, děkuju moc za vysvětlení, pane mistře. Samozřejmě jedna věc je národní cap na cenu, kterou platí zákazník, a jiná věc je výše výnosů výrobců elektřiny, což je ten evropský. Tomu rozumíme. Já jsem se nicméně ptal vlastně na to, kolik očekáváte, že stát bude moci vybrat na těch výnosech výrobců, který je nad tím evropským stropem 180, vzhledem k tomu, že výrobci předprodávají velké objemy své výroby na další rok. ČEZ již předprodal víc než sedmdesát procent za mnohem nižší cenu, takže tam se nic nevybere. Takže kolik tedy předpokládáte, že můžete vybrat? Anebo jestli se dá někde později v tom řetězci mezi výrobcem a konečným odběratelem, kde se ta cena postupně zvyšuje, to ještě dál si na ten výnos sáhnout jako stát? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Rozumím. Pokud ale zastropujeme cenu pro koncového zákazníka, tak to jasně znamená, že v celém tom řetězci – výrobce, distributor, obchodník, koncový zákazník – nesmí být prostor pro únik. To znamená, tam budeme stropovat marže, to je logické, jinak bychom se nedostali ke koncové ceně pro zákazníka. To, co je prodáno za nižší cenu, a to je dobře, to si řekněme, to je dobře, vytváří ten zisk a na to bude windfall tax.

Takže obě dvě ty množiny vlastně postihneme a takhle je to i myšleno. To znamená, díky nižším cenám, než je třeba těch 180, tak se vytváří mimořádný zisk. K tomu chystáme windfall a teď se to doplní na evropské úrovni tou dohodou, že co je nad 180, tam se to ale dá vzít všechno. Neříkám, že to vezmeme všechno, ale dá se vzít všechno. A myslím, že je rozumné, zejména u toho druhého, postupovat podle zdroje. Protože samozřejmě jiné výrobní náklady – vy jste to vlastně říkal – jiné jsou výrobní náklady na jádro, hnědé uhlí, černé uhlí, obnovitelné zdroje.

Co je třeba říct, že i u obnovitelných zdrojů jsou někdy dnes ceny velmi vysoké a i u obnovitelných zdrojů bude platit těch 180 eur a ta možnost to nad tím vzít a zapojit, a to je to důležité, zapojit do kompenzací cen energií. Ať už občanům, institucím, veřejným službám nebo firmám. To neslouží k jiným účelům než ke kompenzacím těchto vysokých cen.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Andrea Teissigová, TV Prima: Dobrý den, já bych poprosila ještě o doplnění pana ministra Síkelu a pana premiéra o té windfall tax a o tom, že Evropská komise dnes představuje ten návrh, jak zkrotit vlastně vysoké ceny energií. Jak jste s tím vlastně spokojeni a jestli je možné, že vlastně ten windfall nebo ten solidární příspěvek těch elektráren, co vyrábí z něčeho jiného než z plynu, bude jiný než ten státní?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já se teď přiznám, že nevím, jestli jsem pochopil vaši otázku, ale my jsme zatím velmi spokojeni s tím, jak se ta jednání vyvíjejí, protože jsme dosáhli přesně toho, čeho jsme dosáhnout chtěli. Jednak jsme uvedli celou energetickou problematiku na úrovni Evropy do pohybu. Už dnes máme nastaveny minimálně základy a pořád mluvíme o návrhu právního rámce, který nám umožní věci, které před tím možné nebyly. Například právní rámec na aplikaci nějakého solidárního příspěvku. Pokud byste ten návrh četla dopodrobna, tak je tam i možnost pro jednotlivé členské země jít dokonce ještě pod tuto částku.

Další věc, kterou nám ten návrh přináší, tak je prostě rozšíření možnosti pomoci firmám, který vlastně až do dnešního rána nebyl ani ve fázi nějakého návrhu a my jsme mohli pracovat pouze s kompenzací nepřímých nákladů a tím dočasným rámcem. A to je jakoby ohromný posun zejména u toho segmentu, který je páteří ekonomiky, u malých a středních firem. Takže pokud se ptáte obecně, já jsem zatím velmi spokojen s tím, kam se to posunuje.

Petr Fiala, předseda vlády: No a já k tomu dodám, že my jsme vlastně iniciátoři toho, že se tohle v Evropě děje, a pan ministr Síkela vlastně hned bezprostředně poté, co ty ceny vyletěly nahoru do těch astronomických výšek, reagoval tím, že svolal mimořádnou Radu Evropské unie v tom formátu ministrů pro energetiku.

Začali jsme jednat okamžitě s Komisí a už tím jsme vlastně způsobili to, že ta cena začala klesat. A pak jsme dospěli k těm dalším rozhodnutím a všechno, co se teď odehrává, jde v podstatě v tom směru, v jakém si to přejeme. Takže pro nás je to jenom dobře. Nemluvím o detailech, tam samozřejmě si dovedeme představit úplně jinou cestu, ale mluvím o těch základních parametrech.

A jenom pro veřejnost a na vysvětlenou, pokusím se to říct velmi jednoduše: Největší problém i z hlediska toho, jaká je evropská legislativa, jaká jsou pravidla hry v tom mezinárodním prostředí, je vytvořit nebo pomáhat i v této složité situaci firmám a hlavně velkým firmám anebo i malým a středním firmám, které používají, které jsou energeticky náročné, používají třeba vysoké napětí. A to, že vlastně se ta debata v Evropě posouvá dál a dál tím směrem, jakým my chceme, to nám umožní tuto pomoc poskytovat a udělat ty kroky, které česká vláda chce udělat.

Dnešní nařízení tak, jak jsme o tom tady mluvili a na které se mi okamžitě adaptujeme, jak říkal pan ministr, on-line ho implementujeme, tak to nám vlastně umožní poskytnout až třicet miliard korun těm firmám tak, jak jsme to tady definovali, a budeme dál jednat o tom a taky to vypadá velmi nadějně, že by dočasný krizový rámec, což je ta podpora těm energeticky náročným velkým firmám, mohl platit i na příští rok, a tím vyřešíme i tuto věc.

Takže, ano, to, co se odehrává v Evropě, jde tím směrem díky našim aktivitám, díky vyjednávání pana ministra, dalších členů vlády, díky našim kontaktům s Evropskou komisí a s dalšími lídry, tak se to všechno vyvíjí tím směrem, který si nikdo v Evropě ještě dva měsíce zpátky vůbec nedovedl představit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poslední, prosím.

Andrea Teissigová, TV Prima: Děkuju. Na pana ministra Jurečku ohledně příspěvku na bydlení. Vy jste o prázdninách vyzývali lidi, aby si o něj žádali, nicméně ti, kteří si zažádali v červnu, tak ještě někteří nemají žádnou odpověď. Tak co byste jim poradil? A jestli nepočítáte s nějakými změnami v tom příspěvku na bydlení, že třeba například lidi, co žijí společně v domácnosti, ale nemají společné příjmy, tak na ně nedosáhnou? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: My samozřejmě pracujeme na tom, abychom posílili kapacity úřadů práce tam, kde máme dnes tu kapacitu přetíženou. Je to především Praha plus některá další pracoviště. Takže teď nám běží naplno, protože třeba lidé opravdu z Moravy, ze Slezska jezdí vypomáhat tady především na pražské pracoviště tak, abychom tu situaci zvládali. Takže na tom operativně pracujeme. V rámci samozřejmě digitalizace teď máme umožněno to, aby tu žádost mohl zpracovat kdekoli jinde v České republice, nemusel se převážet papírový šanon a podobně.

A ten zásadní postup a ta zásadní změna teď nastane od 1. října. Vláda příští týden ve středu schválí nové normativy tak, jak jsme dostali predikci vývoje cen elektřiny a plynu od Ministerstva průmyslu a obchodu. Na to reagujeme, takže zvyšujeme celkovou tu výši normativů. Ale ještě se speciálně zacílujeme na domácnosti jedno a dvojčlenné, kde to zvýšení bude ještě výrazně vyšší, abychom je dokázali dostatečně saturovat, protože dnes u těchto domácností docházelo k tomu, že jejich žádosti byly opravdu velmi často hraničené tím normativem. Takže tam jsme nebyli schopni plně uspokojit ty jejich oprávněné, znovu říkám oprávněné vícenáklady na bydlení.

Ta změna teď proběhne, od 1. 10. to bude v účinnosti, takže předpokládáme, že pomůžeme daleko efektivněji těm, kteří to opravdu potřebují, a děláme také na tom, abychom zrychlili vyřizování té agendy.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Hospodářky.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, pane ministře financí, na vás, dovolte dotaz ještě k windfall tax, respektive k tomu, jak se bude, či nebude týkat bank, protože v tom evropském řešení teda o bankách není vlastně ani slovo. Vy jste řekl, že u nás to bude na bázi národního řešení. Bude to tak, že to bude jenom jakýsi parametrický dodatek k tomu evropskému řešení, takže teda vytvoříme nějaký strop, jestli se nepletu ve výši 120 procent za nějakých uplynulých několik let, a nad to se bude zdaňovat, nebo přijdete tedy s vlastní verzí, jak banky v tomto ohledu zdanit?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Přijdeme s vlastní verzí. Tím, že se to neřeší na evropské úrovni, tak není důvod, abychom to nějak implementovali a používali vzorečky a přístupy z jiného odvětví ekonomiky. Zjednodušeně řečeno, my musíme vyřešit vlastně dvě věci. Kvalifikaci, protože to není sektorová daň a nebude se to týkat všech bank. Takže hledáme ty správné parametry, abychom řekli, kteří budou platit dodatečnou daň a kteří ne. Kdyby to byla sektorová daň klasická, tak se bavíme jenom o procentu.

Současně se bavíme samozřejmě i o sazbě té daně. To je vlastně připravené, říkám, kdybychom, já myslím, že rozumně a já když jsem to dneska oznamoval na rozpočtovém výboru, tak vlastně i opozice chápala, že je rozumné to mít v jednom balíku a že je to rozumné počkat, že nejsme pod žádným časovým tlakem.

Takže to bude jiný koncept, než je v té energetice ve smyslu například té hranice 180 eur. Já nerad používám nepřesné nebo popisné solidární příspěvek. Bude to daň. Můžeme tomu říkat, jak chceme, ale bude to daň a ta má doplňovat vlastně tu windfall tax, jak už jsem odpovídal na ten dotaz, když ty zisky vznikly předtím, že jsme měli možnost využívat pro ty daňové účely tu hranici 180 eur.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji, můžu se ještě připomenout vlastně s dotazem kolegy z Reuters, jestli teda máte představu kolik by nám mohlo vynést to, čemu říkáme evropský strop. A už jsme si tedy vysvětlili, že to není strop, ale ořezání těch zisků…

Zbyněk Stanjura, ministr financí: No počítáme to. Já myslím, že když říkáme, že ten návrh vzniká, my dostáváme vlastně dvakrát denně z Bruselu od našich vyjednavačů nové a nové informace, takže to modelujeme. Právě proto jsme chtěli počkat, abychom měli představu a až předstoupíme před Poslaneckou sněmovnu, abychom měli kvalifikovaný odhad.

Obecně ale platí, že všechna ta čísla, všechny ty dohady o dopadech, kolik budou kompenzace, vycházejí z informací, které jsou v září 2022. Vzpomeňme si, že v červnu byla cena kolem 200 eur, což je dnes zastropovaná cena. A obecně platí, když evropské řešení, a ono to už funguje, že na to evropské řešení trhy zareagují tím, že sníží ty spotové ceny a ten základ bude nižší v celé Evropě, tak i to, co budeme muset kompenzovat, bude nižší a bude to nakonec levnější, než třeba dnes myslíme.

Já myslím, že nový odhad budeme dělat možná před každým čtením nového rozpočtu, minimálně nejpozději někdy až budeme znát čísla za celý rok, a uvidíme, jak se budou vyvíjet ceny elektřiny a plynu na světových trzích někdy po konci roku.

A můžu to říct zcela otevřeně: Na to samozřejmě má i vliv, jaká je situace na frontě. To má samozřejmě velký vliv i na tyhle trhy. A jestli jste si všimli, z té obrovské závislosti evropských zemí na ruském plynu, pokud jsem stačil alespoň ty střípky zaznamenat, tak v této chvíli tvoří dodávky ruského plynu pouhých devět procent dodávek plynu do Evropy jako celku, což je vlastně vynikající výsledek za těch pár měsíců, kdy se soustředíme jako Evropa jako celek na snížení závislosti na ruském plynu. Ono to bylo někde kolem třiceti procent, pokud se nepletu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Čtyřicet procent.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Až čtyřicet procent. Takže za těch pár měsíců… A víte, že jsme se jako jedna z mála zemí zúčastnili a máme podíl na prvním zprovozněném LNG terminálu a že evropské země, které mají moře, staví další LNG terminály. To bude další šance, jak tu cenu snížit a jak se ještě víc odříznout od ruského plynu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poslední dotaz rozhlas.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra Síkelu. Vy jste na konci srpna říkal, že ta další podpora s energiemi bude zaměřena taky na zranitelné zákazníky a že urychlíte tu jejich definici v zákoně. Tak jestli to tedy stále platí, a případně kdy ta podpora by mohla být připravena? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Pan vicepremiér už tady není. My jsme vlastně definovali z našeho pohledu definici zranitelného zákazníka, kterou v tuto chvíli posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, a já se přiznám, že teď nemám jakoby aktuální informaci o tom, jak bude finální definice vypadat, protože, upřímně, není to ani úplně vlastně moje specializace. Ale z pohledu našeho, jak by to mohlo vypadat, my jsme to jako předali a já prostě tu aktuální informaci, a omlouvám se, nemám ji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: To je z tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost a přejeme hezký zbytek dne. Na shledanou.