Tiskové konference

21. 9. 202214:05

Tisková konference po jednání vlády, 21. září 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobré odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím premiéra, předsedu vlády České republiky Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vláda samozřejmě nadále pracuje na tom, aby zmínila dopady energetické války a rostoucích cen pro občany a firmy, ale samozřejmě i na tom, aby se Česká republika stala energeticky nezávislou na nespolehlivých dodavatelích, jakým je v této době jednoznačně Rusko.

V rámci akutní pomoci jsme dnes odsouhlasili navýšení normativních nákladů u příspěvku na bydlení, které tento příspěvek na bydlení navyšují až o 4 500 korun. Příspěvek tak bude ještě více odpovídat reálným nákladům, skutečným nákladům, které lidé na bydlení vydávají, a zbavíme se toho umělého stropu, který mohl omezovat přístup některých lidí k této pomoci.

Navýšení míří především na ohrožené skupiny občanů, na ty, kteří bydlí sami, ve dvou, senioři, matky samoživitelky, dotkne se ale i větších rodin. My už jsme díky těm předcházejícím úpravám příspěvku na bydlení dosáhli toho, že až sedmdesát procent žadatelů dostává ten příspěvek v plné výši, a teď se posunem ještě dál. Díky této úpravě má více lidí jistotu, že jejich náklady na bydlení nepřekročí třicet procent příjmů, respektive v Praze třicet pět procent příjmů. 

Kromě krátkodobých opatření proti zvyšujícím se cenám děláme i konkrétní kroky pro to, abychom do budoucna zajistili energetickou suverenitu České republiky. Proto v rámci tohoto úsilí dnes vláda schválila poslaneckou novelu zákona o liniových stavbách, kterou jsem také jako poslanec spolupodepsal a díky které bude zařazen projekt horkovodu z Dukovan do Brna mezi prioritní stavby. To významně urychlí povolování celého projektu a je to součást té naší snahy využít veškerou energii, i energii tepelnou, která v naší zemi vzniká, abychom dokázali snížit spotřebu plynu.

Druhé největší město České republiky, Brno, je v tuto chvíli z devadesáti procent závislé na plynu a bezemisní teplo z Dukovan bude pokrývat významnou část jeho roční spotřeby a pro Brno to bude znamenat velký krok k energetické soběstačnosti a to má samozřejmě význam pro celou Českou republiku.

Když mluvím o energetické bezpečnosti a posilování snahy o to, abychom do budoucna byli energeticky suverénní země, tak takovým dalším krokem je dnes podepsaná společenská smlouva mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, která spouští projekt jihočeského jaderného parku. Já jsem se toho podpisu a uzavření té dohody také zúčastnil právě proto, že ta dohoda usnadní výstavbu modulárního reaktoru v prostoru jaderné elektrárny Temelín, a my jsme přesvědčeni, že právě modulární reaktory do budoucna mohou hrát zásadní roli, a jsem rád, že Česká republika stojí už na počátku toho úsilí o využití, vytvoření a použití modulárních reaktorů.

Tak toto jsou příklady těch projektů, na kterých pracujeme, které podporujeme, které intenzivně spouštíme a které vlastně mají urychlit zbavování se naší energetické závislosti na Rusku. Nadále platí samozřejmě i to, že pracujeme na tom, abychom získali kontrolu nad výrobou energie na našem území, a tím také posílili naši energetickou bezpečnost. Věřím, že tady se dostaneme k těm konkrétním krokům už v průběhu příštího roku.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím místopředsedu vlády, ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne. Vláda dnes udělala další krok v pomoci domácnostem, lidem v České republice, kteří se potýkají s nárůsty cen energií, tím, že jsme zvýšili ty tzv. normativy u příspěvku na bydlení. Zvýšili jsme to s účinností od 1. 10. pro čtvrtý kvartál tohoto roku na základě informací Ministerstva průmyslu a obchodu o odhadu růstu cen elektřiny a plynu.

To zvýšení znamená v praxi to, že lidé, kterým nestačí na pokrytí nákladů na bydlení třicet procent příjmů jejich domácnosti, pokud jsou mimo Prahu, nebo třicet pět procent příjmu domácnosti, pokud jsou v Praze, tak tito lidé mají nárok na podporu formou příspěvku na bydlení a stát jim v rámci tohoto příspěvku hradí vícenáklady na elektřinu, na plyn, na vodu, na nájemné až do výše právě toho normativu dané domácnosti podle členů domácnosti a podle velikosti města.

Tím, že tento normativ tímto rozhodnutím vlády dnes zvyšujeme, tak vytváříme větší prostor pro to, aby výrazně větší skupině lidí opravdu ještě byly proplaceny ty skutečné vícenáklady, které budou mít právě především s energiemi.  

To zvýšení je u těch jedno a dvoučlenných domácností o částku 4 500 korun, tedy u těch, kteří bydlí v nájemním a podnájemním bydlení. U těch, kteří bydlí ve vlastnickém a družstevním bydlení, je to o 2 500 korun. A tam, kde jsou to tři a vícečlenné domácnosti v nájemním a podnájemním bydlení, je to o 2 500 korun. Ti, kteří jsou v tom vlastním bydlení anebo družstevním, tak tam je to o částku 2 000 korun.

Je to zvýšení poměrně výrazné především u těch jedno a dvoučlenných domácností, kde z té zkušenosti, kterou máme od začátku roku, se ukazovalo, že právě na ty jedno a dvoučlenné domácnosti, což jsou často domácnosti rodičů samoživitelů, samoživitelek, seniorů, vdov, vdovců, tak ten normativ tyto lidi stropoval velmi brzo. Proto jsme zacílili specificky na tuto ohroženou skupinu obyvatel. Udělali jsme tady tento výpočet také i na základě debaty se zástupci nevládních organizací a myslím si, že už opravdu je to výrazné zvýšení parametrů pomoci, kterou jako vláda adresně, cíleně těmto skupinám obyvatel dáváme, aby se dokázaly vyrovnat s tou situací.

Podotýkám, že není ta pomoc omezena jenom na příspěvek na bydlení. Pak jsou ještě formy podpory v těch specifických situacích. Je možné ještě využít doplatek na bydlení a případně mimořádnou okamžitou pomoc. Jenom podotýkám, za první pololetí tohoto roku byl v rámci příspěvku na bydlení, doplatku a mimořádné okamžité pomoci ze strany vlády poskytnut finanční objem ve výši více než pět miliard korun. Takže rozhodně se snažíme touto adresnou pomocí našim domácnostem pomáhat.

Ty náklady, které budou navíc v tomto čtvrtém čtvrtletí po zvýšení tohoto normativů, očekáváme někde v objemu 400 až 500 milionů korun. Uvidíme samozřejmě, kolik domácností se rozhodne tuto formu pomoci vyzkoušet a budou následně jejími příjemci.

Já tady vyzývám každého, kdo má problém s tou úhradou těch energií, aby se obrátil buď na naše webové stránky MPSV, nebo Úřadu práce, nebo případně navštívil pobočku úřadu práce tak, aby opravdu nebyl v situaci, že tu nabídku té pomoci nevyužil pro sebe nebo pro svoji domácnost. Proto to děláme, proto to v této mimořádné situaci rozšiřujeme, ty parametry sociálního systému. Myslím si, že je na místě, aby lidé, kteří nikdy žádnou pomoc od státu nevyužili, tak aby v této mimořádné situaci žádný ostych neměli. Využili to, buď tou osobní návštěvou, nebo přes informace, které jsou na webu, případně i to podání žádosti je možné provést přímo digitálně. Takže tolik odpověď na konkrétní rozšíření pomoci v této situaci pro začátek topné sezóny.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Prostor pro dotazy Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den, já bych poprosil otázku na ty normativy. Jestli byste mohl specifikovat časový rámec, to znamená do kdy to navýšení je? A v případě, že to je jenom do konce roku, tak jakým způsobem to bude ošetřeno pro rok příští? A jestli už je momentálně vyřešen ten, nechci říct problém, ale to, co jsme tady zaznamenali s tím vyplácením příspěvků u těch, kteří o něj už žádali, jinými slovy, jak to momentálně funguje? Děkuji. A jestli můžu na pana premiéra reakci na to dnešní vyhlášení mobilizace, částečné, od Vladimira Putina. Protože on říkal, že to je reakce na západní podporu, předpokládám, že tím pádem se to týká i Evropské unie, které momentálně Česko předsedá. A poslední, prosím, dotaz rozpočet. Původně měl být teď na vládě ten bod. Alespoň se o tom hovořilo minulý týden, nakonec o něm jednají tedy ekonomičtí ministři. Jestli byste mohli nastínit, v čem jsou momentálně ty největší diskuze? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já začnu rozpočtem. My jednáme v souladu s harmonogramem, tak jak jsme si to předsevzali. My jsme měli dvě varianty. Buďto to, že bychom rozpočet schvalovali dnes, anebo v pondělí na vládě. Rozhodli jsme se pro pondělí. Mimo jiné i proto, že musíme zohlednit spoustu faktorů, které se aktuálně vyvíjejí, například ceny energií a další věci.

Nejednají o tom ekonomičtí ministři. O rozpočtu jednáme společně všichni členové vlády jako tým, tak jak jsme to dělali i při přípravě upraveného rozpočtu na letošní rok anebo při té novele, kterou jsme předkládali v letních měsících.

Takže jednáme společně nad rozpočtem. Není to žádné přetahování se jednotlivých resortů s Ministerstvem financí. Je to věcné, politické, strategické rozhodnutí o tom, kam finanční prostředky chceme a musíme dát, a jsem přesvědčen, že z těch debat nakonec vyjde velmi kvalitní rozpočet.

Samozřejmě čelíme obrovským výzvám. Ta situace není jednoduchá. Ceny energií, inflace, to, co se prostě děje kolem nás. Česká republika není ostrov, ale jsme samozřejmě vystaveni té obecně kritické situaci. To znamená, že musíme připravovat rozpočet s deficitem, tomu se ani nikdo nediví.

My se ale přesto snažíme, abychom se i za této složité situace chovali odpovědně, abychom mysleli i na budoucnost, a snažíme se držet ten deficit v nějakých rozumných mezích tak, abychom ve chvíli, kdy ta krize odpadne, byli co nejrychleji schopni konsolidovat veřejné finance a nezadlužovali naši společnost. A i ten deficit připravujeme tak, že nepokračujeme v tom dynamickém zadlužování, které jsme tady zdědili po předcházející vládě. Tolik k rozpočtu.

Pokud jde o tu druhou otázku: No jediný, kdo chce válku, kdo válku vede, kdo se jednoznačně dopouští agrese a kdo má klíče i k ukončení toho konfliktu, je Vladimir Putin. A to jeho dnešní rozhodnutí, ten jeho dnešní projev ukazuje minimálně dvě věci. Za prvé to, že on chce pokračovat ve své agresivní politice, a za druhé to také ukazuje, že ta jeho dosavadní vojenská agrese, válka, kterou vede na Ukrajině, není úspěšná. Že je překvapen, zaskočen tím, jak se statečně brání ukrajinští přátelé. Je zaskočen jednotným postojem západních demokracií. Je zaskočen tím, že se mu nedaří dosahovat jeho cílů, a na to reaguje tady touto mobilizací.

Naše odpověď na to musí být stejná jako dosud a to je jasná podpora Ukrajiny, podpora v humanitární oblasti, podpora ve vojenské oblasti, ale také podpora finanční. Naše jednoznačné odmítnutí ruské agrese, které se projevuje sankcemi, diplomatickou izolací a všemi těmi kroky, které Západ dělá, ať už Evropská unie, nebo Severoatlantická aliance.

Jsem přesvědčen, že v tomto budeme pokračovat a je i úkolem českého předsednictví, abychom se pokusili dál udržet ten jednotný postoj, který zatím evropské země měly a který nepochybně představuje naši sílu, ale současně je to i záruka naší bezpečnosti.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já odpovím na tu první část otázky. My počítáme jako vláda, že příspěvek na bydlení jako velmi adresná, cílená pomoc, bude pokračovat rozhodně i v příštím roce. Tam budeme samozřejmě zohledňovat predikci cen růstu energií, ale zároveň i ty dopady zastropování, které vláda provedla. Takže tyto věci se promítnou do určité úpravy těch parametrů, ale platí to, že ten princip zůstane zachován.

Já jenom připomínám, my za letošní rok jsme se dostali na průměrnou měsíční částku zhruba 4 110 korun na jednu domácnost. To znamená, my už v tento okamžik zhruba padesáti tisíci korunami přispíváme těm domácnostem na ty náklady na bydlení, které jim tady vzrostly. Takže my potom budeme od 1. ledna ještě se snažit odlišit nějakým způsobem tu složku, kterou tvoří ty náklady v oblasti nájemného, a tu, kterou tvoří v oblasti platby za energie, tak, abychom dokázali třeba ještě lépe eliminovat ty případné některé, řekněme, vlastníky nemovitostí, kteří, třeba ve vyloučených lokalitách mají tendenci k tomu zneužívat situaci těch klientů a šroubují ceny nájmu.

Nám samozřejmě potom se to dostává do velmi komplikované situace, jak odlišit toho, kdo v daném městě žije, a je to třeba právě ta domácnost, která už se dostala na strop s tím normativem a má nějaký standard, nějakou kvalitu bydlení, a na druhé straně tady máme ty, kteří poskytují de facto vybydlené budovy pro to, aby tam ti lidé bydleli.

Takže i na to se chci zaměřit, abychom opravdu dokázali řešit ten palčivý problém s tím, v jakých podmínkách ti lidé žijí, to samozřejmě na jedné straně ano. A za druhé vymezit tu možnost zneužívat tu státní sociální podporu tím, že ten vlastník nemovitosti zvyšuje tu služku přímo nájemného.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Jan Socha, CNN Prima News: Já bych měl nejprve dotaz na pana ministra Jurečku. Vy jste v předchozích dnech mluvil o tom, že vlastně ten příspěvek na bydlení, nebo respektive to navýšení normativů, bude platit zpětně od července. Tak jestli toto platí. A na pana premiéra bych měl dva dotazy. Jeden v souvislosti vlastně s tou vyhlášenou částečnou mobilizací prezidentem Putinem, tak na to reagoval i prezident Miloš Zeman tím, že by bylo adekvátní reakcí ještě více zvýšit podporu Ukrajiny, a to nejen vojensky. Tak jestli jste o tom v rámci vlády nějak diskutovali a jestli bude Česká republika tedy na to nějak reagovat a ještě více třeba podporovat Ukrajinu? A druhý dotaz by se týkal toho, jak vlastně stát chce řešit situaci kolem sportovních klubů. Protože řada z nich si stěžuje na to, že nemá peníze na to dál financovat svůj provoz právě kvůli rostoucím energiím. Tak jestli tam budete poskytovat ještě nějakou další větší pomoc? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Platí to, že lidé, kteří požádají 1. 10., tak zároveň si mohou nechat proplatit ty zvýšené náklady tři měsíce zpětně, ale ta zvýšená nová hladina normativu platí pro ten čtvrtý kvartál. Pro ten třetí kvartál, byť budou žádat zpětně, bude platit úroveň toho normativu, který byl před tím za třetí kvartál.

Petr Fiala, předseda vlády: A pokud jde o tu první otázku vaši, která se týkala Ukrajiny. Já už jsem o tom mluvil. Je potřeba pokračovat v té pomoci ve všech směrech – vojenské, humanitární i finanční. Tu finanční jsem zmínil záměrně, protože nedávno se evropští ministři financí dohodli na tom, že Ukrajině poskytnou půjčku velmi rychle ve výši pěti miliard eur.

Náš ministr financí Zbyněk Stanjura chce prosazovat uvolnění dalších tří miliard. To jsou věci, které vlastně v tom evropském, nebo které se na té evropské úrovni už nějakou dobu diskutovaly a teď se je snažíme posunout dopředu. Je to velice důležité pro Ukrajinu a pro to, aby mohla fungovat její infrastruktura v rámci toho vojenského konfliktu.

Samozřejmě předpokládám, že budou pokračovat všechny ty další formy pomoci ať už humanitární, nebo vojenské. Je to nesmírně důležité. Česká republika tady kontinuálně pokračuje v tom, co dělala jako jedna z prvních zemí. To znamená, Ukrajině pomáhá, ale myslím, že v této fázi je velice důležité, že jsou do toho zapojeny, že je do toho zapojeno mnoho dalších zemí včetně těch nejsilnějších, jako jsou Spojené státy, Velká Británie, Německo a další. Myslím si, že právě tato pomoc, mezinárodní, vlastně pomáhá Ukrajině vyrovnávat tu obrovskou převahu, kterou v tom konfliktu Rusko má.

Ukrajina, to si musíme vždycky uvědomit, vede spravedlivou obrannou válku. Tím agresorem je Rusko a Ukrajina bojuje i za naši nezávislost a bezpečnost, a proto ta ochota pomáhat je nejenom u České republiky, ale i u dalších zemí takto vysoká.

Ten další dotaz se týkal sportovních klubů. My kluby řešíme samozřejmě v rámci rozpočtu a bude se na ně vztahovat i to zastropování cen energií. U těch menších klubů je to naprosto jasné. Já ale zaznamenávám při svých cestách po České republice stížnosti na fungování Národní sportovní agentury. Ani ne v tom smyslu, že třeba nejsou peníze, ale že ty dotační tituly a uvolňování těch finančních prostředků neprobíhá tak, jak by si sportovní veřejnost přála, představovala a zasloužila.

Není to věc, ke které bychom přihlíželi lhostejně. Chystáme i legislativní úpravu postavení Národní sportovní agentury ve spolupráci s poslanci napříč naší vládní koalicí tak, abychom tady si vytvořili lepší nástroje pro to, aby ta pomoc sportu mohla být účinnější.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Další dotazy nevidím, takže tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost a přejme pěkný zbytek dne. Na shledanou.