Tiskové konference

5. 10. 202213:20

Tisková konference po jednání vlády, 5. října 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobré odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, ještě než se dostaneme úplně k vládní agendě, tak chci dnes mluvit o nadcházejícím summitu, který máme tu čest, jako předsednická země, hostit. Vzhledem k účasti 45 evropských lídrů se nepochybně jedná o historicky největší podobnou akci v Evropě. Čeká nás tady v Praze vůbec první summit Evropského politického společenství, což je formát, platforma, která se má stát prostorem pro neformální diskuzi. Výhodou tohoto formátu by mělo být to, že debata nebude svázána řadou náležitostí, formálních a zvykových a dalších, které s sebou nesou třeba jednání Evropské rady nebo dalších institucí, k čemuž patří i třeba hledání shody na nějakých psaných závěrech.

Jak už vyplývá z toho, co jsem řekl, ten formát, platforma Evropského politického společenství samozřejmě není vázána na členství v Evropské unii. Naopak, ta snaha je vytvořit prostor pro setkání všech lídrů evropských zemí. Proto tady budeme mít možnost přivítat nejenom třeba francouzského prezidenta Emanuela Macrona, ale také britskou premiérku Liz Trussovou.

Jsem rád, že můžeme tuto akci uspořádat, že ji můžeme uspořádat právě v průběhu našeho předsednictví, které se musí potýkat s obrovskými výzvami a krizemi, kterými Evropa prochází a které budou nepochybně tématem toho prvního summitu, prvního jednání Evropského politického společenství. Ať už je to mír a bezpečnost, energetika, životní prostředí, ekonomika a další klíčové otázky, před kterými teď Evropa stojí.

Jednání tohoto prvního summitu Evropského politického společenství se bude konat v prostorách Pražského hradu. Bude probíhat jak plenárně, tak počítáme s formátem několika tematických kulatých stolů.

Jak už jsem říkal, tak není cílem dospět k nějakým psaným závěrům. Cílem je diskutovat a vytvořit nějakou rámcovou shodu na dalším postupu evropských zemí v projednávaných oblastech, která by se pak měla projevit v konkrétních a společných krocích.

Je úplně jasné, že Evropa, evropské státy mohou prosperovat pouze tehdy, když bude v Evropě bezpečno, když bude v Evropě mír, a to je samozřejmě snaha nás všech, aby k tomu ta situace ve výsledku dospěla.

Na první zasedání, historické zasedání Evropského politického společenství, které budeme hostit tady v Praze, bude hned v pátek, hned na to bude navazovat už tradičnější formát, to je neformální Evropská rada, kde budeme jednat především o energetice a o Ukrajině.

Dohromady tato dvoudenní akce, kterou budeme pořádat tady v Praze, bude znamenat historicky největší účast světových, v tomto případě evropských lídrů v České republice a já věřím, že je to také začátek nové spolupráce, nové úrovně spolupráce evropských zemí v rámci Evropského politického společenství.

Ta představa těch, co to připravují, je v této chvíli taková, že na té přípravě se podílíme s iniciátorem té myšlenky Emanuelem Macronem, s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Ta představa je v tuto chvíli taková, že Evropské politické společenství by se scházelo pravidelně, zřejmě dvakrát do roka, ale to právě je to, co na tom summitu musíme také domluvit.

V každém případě věřím, že summit bude výborná reklama pro Českou republiku a Prahu. Už teď to reklama vlastně je, protože světoví nebo evropští lídři se chystají už na cestu do našeho hlavního města. A i s ohledem na to, jaký to má mezinárodní význam, tak bych chtěl poprosit všechny, kterých se dotknou určitá bezpečnostní a organizační opatření, o trpělivost a o pochopení v případě toho, že narazí na nějaké komplikace. Tak tolik základní informace k Evropskému politickému summitu a neformálnímu jednání Evropské rady v příštích dvou dnech.

A teď ještě některé dobré zprávy z vlády. Dnes jsme schválili nařízení vlády o zastropování cen, které znamená, jak už jsme ohlásili dopředu, že občané budou platit za silovou  elektřinu maximálně šest korun za kilowatthodinu a za plyn pak tři koruny za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty, k tomu potom poplatky za distribuci.

To zastropování elektřiny se týká všech domácností, živnostníků, veřejných institucí a firem s odběrem v síti nízkého napětí, a to v plné výši. Malé a střední podniky na síti vysokého a velmi vysokého napětí budou mít zastropováno osmdesát procent nejvyšší spotřeby v uplynulých pěti letech. Pokud se tedy budou chovat úsporně, spotřebují menší množství energie, než tomu bylo v minulosti, tak může se ten strop vztahovat na celou jejich spotřebu.

V rámci plynu se zastropování také týká všech domácností, poskytovatelů veřejných služeb a také všech malých a středních podniků do limitu spotřeby 4 200 megawatthodin, což je rozšíření proti tomu původnímu návrhu 630 megawatthodin.

Zároveň jsme zastropovali cenu plynu pro výrobu tepla. To se týká jak bytových domů s vlastní kotelnou, tak tepláren, které dodávají teplo občanům.

Samozřejmě nadále pokračujeme ve vyjednáváních na evropské úrovni. Hledáme řešení, které by pomohlo největším podnikům, což je úkol, se kterým si zatím neporadil žádný evropský stát, a musíme vytvořit podmínky, rovné podmínky pro velké firmy napříč Evropskou unií. Určitě by pro nás nebyla výhodná nějaká soutěž národních států o výši dotací.

Jak už bylo oznámeno při schvalování té potřebné legislativy, tak ceny budou zastropované na celý příští rok s tím, že do záloh by se toto rozhodnutí a ty snížené ceny měly začít projevovat už během listopadu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím náměstka ministra průmyslu a obchodu Petra Třešňáka.

Petr Třešňák, náměstek ministra průmyslu a obchodu: Hezké odpoledne, vážené dámy, vážení pánové. Já pouze krátce doplním pana premiéra ohledně nařízení týkajících se zastropování. Jak bylo zmíněno, zastropování cen energií v uvedené výši se týká všech domácností bez ohledu na jejich spotřebu. Obdobně je tomu i u malých a středních firem, jen v případě podniků, které nejsou připojeny na hladině nízkého napětí nebo ta jejich roční spotřeba v uplynulých pěti letech, nebo pokud ta jejich spotřeba na hladině odběru 630 až 4 200 megawatthodin, tak zde se to bude řídit skutečně tou osmdesátiprocentní výší nikoliv průměrné spotřeby v uplynulých pěti letech, ale té nejvyšší spotřeby v uplynulých pěti letech. Takže očekáváme, že řada firem by se do tohoto měla vejít.

Stejně tak zaznělo, že zastropování se týká i tepláren, což považujeme za velmi důležité, a ceny budou zastropovány na celý rok 2023 s tím, že zálohy by měly být postupně už upravovány právě tak, aby to mohlo být od 1. 1. plně implementováno.

Díky tomuto nařízení se zastropování bude týkat velmi širokého spektra podnikatelů, veřejné správy, ale například i zdravotnických zařízení, do které spadá například i většina lázeňských provozů.

Jinak zmíním velmi důležitou věc, a to je to, že Evropská komise již minulý týden přislíbila, že nadále bude pracovat na rozšíření a prodloužení toho dočasného krizového rámce, který by pomohl významně i velkým podnikům.

Tím naším cílem je vytvoření skutečně rovných podmínek v rámci celé Evropské unie tak, aby nikdo nebyl znevýhodněn.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ještě jednou dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Po těch příjemných zprávách z dnešního zasedání vlády jedna, která nám určitě nečiní žádnou velkou radost, ale považujeme ji za daných okolností jako opatření nutné a pokusím se vám vysvětlit i proč.

Vláda České republiky se dnes i v souznění s platným schengenským hraničním kodexem rozhodla prodloužit dočasně zavedené kontroly na hranicích Slovenské a České republiky o dalších dvacet dnů, což znamená do 28. října včetně. To opatření jako takové každopádně přineslo své výsledky. Ten trend posledních dnů reálně ukazuje, že počet ilegální migrace na území České republiky klesá.

Data: Bylo zkontrolováno téměř 93 000 osob. Během zatím tedy platných opatření zadržela česká policie ve spolupráci s Celní správou 1 142 nelegálních migrantů, 422 osobám už byl na vstupu do České republiky odepřen vstup na naše území, protože nesplňovaly podmínky, které vyžaduje náš právní řád pro vstup na naše území.

Co je velmi důležité, při kontrolách, které byly uskutečňovány, bylo zadrženo 33 převaděčů. A to je to místo, kde je vyvíjena kriminální činnost. To jsou ti obchodníci s lidským neštěstím, kteří se mnohokráte neštítí nějakých opravdu nehezkých praktik i ve vztahu k těm lidem, které se snaží na území Evropské unie dostat. V několika případech musely být použity donucovací prostředky k zastavení vozidel, která se pokoušela překonat státní hranici České republiky. V jednom případě bohužel došlo k dopravní nehodě, nicméně není tady žádná indicie o tom, že by Policie České republiky v daném případě učinila jakoukoliv chybu ve svém služebním postupu.

Samozřejmě jednáme v mezidobí i se Slovenskou republikou. V pondělí se uskutečnilo setkání ministrů vnitra Slovenské republiky, Maďarska, Rakouska a České republiky v Bratislavě, kde jsme si s kolegy z tohoto geografického prostoru nadefinovali nějaký itinerář kroků, které chceme projednat v rámci ministerského setkání v Lucemburku ministrů vnitra příští týden. Chceme mít jednotný postup a dáváme jasně najevo, že toto není žádný krok vůči Slovenské republice. Není to žádné silové řešení. Je to pouze řešení bezpečnostní situace České republiky a mluvíme o dočasném zavedení kontrol, přičemž Česká republika důsledně respektuje evropskou i českou legislativu.

Dlužno dodat, že i na Slovensku se zpřísnila opatření na slovensko-maďarské hranici. Kontroly zavedlo i Rakousko na rakousko-slovenské hranici, ale třeba existují dlouhodobě kontroly i na té německo-rakouské hranici. Tedy není to zcela výjimečné, že uvnitř schengenského prostoru ve výjimečných případech se toto uskuteční.

Ještě jedna nová informace. Chtěl bych poděkovat resortu obrany, paní ministryni, panu náčelníku Generálního štábu, že pomohou policistům a celníkům s výkonem ochrany české hranice a bude nasazeno od neděle 80 vojáků v činné službě a podle paragrafu 22 zákona o policii budou vykonávat tedy dočasně ty kompetence, které za normálních okolností spadají Policii České republiky. Tedy Policie ČR, Celní správa, ti už tam fungují, nově to budou i příslušníci naší armády.

My věříme, že ta dočasnost tady skutečně bude. Nikomu nám to nedělá radost, ale dlouhodobě jsme říkali, že bezpečnost České republiky a jejích občanů je pro naši vládu na prvním místě.

Dalším bodem, který dnes vláda projednala a který jsem avizoval už minulý týden – vláda České republiky projednala návrh ministra vnitra a vyslovila souhlas se jmenováním do funkce ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Mgr. Vladimíra Posoldy, a to dnem 6. října 2022. To znamená od zítra.

Zítra se koná i bezpečností výbor, a byť to zákon nevelí v případě této služby, tak přivedu poslankyním a poslancům tohoto výboru představit nového ředitele na tento výbor. Jenom bych vás i veřejnost chtěl požádat o shovívavost v tom, že to jednání bude skutečně uzavřené, protože to prostě je v případě služeb normální a pan ředitel určitě chce s nějakou mírou otevřenosti na vyhrazeném jednání představit svoji vizi.

Pan magistr Vladimír Posolda je zkušeným člověkem ve zpravodajské komunitě. Působí v ní od devadesátých let. Působil jak na tomto úřadu, kterému teď bude ředitelovat, tak působil v Bezpečnostní informační službě. Je to rovněž člověk s diplomatickými zkušenostmi, v této době působil na Ministerstvu zahraničních věcí. Tedy teď v posledních třech letech nebyl činný v žádné ze služeb, ale až do toho roku 2020 byl vlastně ve svém profesním životě, porevolučním, aktivní pouze ve službách.

Je to určitě profesionál. Daný návrh byl samozřejmě konzultován s premiérem vlády České republiky, s ministrem zahraničních věcí, byl oznámen předsedům ostatních koaličních stran. A ještě jedna poznámka, která by určitě přišla: Magistr Vladimír Posolda má prověrku na přísně tajné, která, pokud se teď nepletu, možná netrefím měsíc, je platná až do května příštího roku. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Také děkuju, otevírám prostor pro dotazy. Česká televize, potom Prima.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den, první dotaz. Ministr Síkela při tom příchodu hovořil o tom, že náklady na to zastropování cen se budou odvíjet nejenom podle toho, jak budou tedy vysoké v té době ceny energií, ale taky podle těch parametrů, tak jak jste je dnes schválili. Hovořil, že to bude tedy buď těch 130 miliard, nebo sto miliard, tak jak to ve státním rozpočtu. Tak jestli teď byste mohli přiblížit, kde ta částka je reálněji a kdy vlastně budete rozhodovat o tom zdanění mimořádných příjmů u těch firem, bank, energetických firem a podobně, aby tedy bylo možné počítat s tím, kolik peněz na opačnou stranu přiteče? Druhá část – Vladimír Posolda. Jestli by mohl pan ministr lépe trošku osvětlit, proč se rozhodl zrovna pro tohle jméno a co od něj očekává do budoucna? A poprosil bych pana premiéra, jestli by mohl ještě okomentovat to dnešní rozhodnutí Evropské unie o tom osmém balíčku sankcí na Rusko. Jestli je to to, s čím vlastně Česká republika je, řekněme, v pořádku, co od toho také očekáváme? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Asi začneme panem Posoldou.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobře, tak já velmi rychle. Tak samozřejmě, vybíral jsem po konzultaci z více kandidátů, je tady určitě více profesionálů. Nicméně jméno Vladimíra Posoldy je jméno s velmi dobrou reputací. Je to člověk, který skutečně se v těch službách pohyboval, má za sebou manažerské zkušenosti i ve službách jako takových a je to člověk, který té službě jako takové velmi dobře rozumí. A myslím si, že je to člověk, který v té době i svými charakterovými danostmi je schopen té službě dát patřičný klid, který každopádně tato služba potřebuje.

Myslím si, že ten jeho profesní životopis, který jsem tady krátce zmínil, je tím hlavním důvodem, proč jsem si vybral toto jméno, a myslím si, že ta jeho reputace i v těch odborných kruzích je nezpochybnitelná.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o náklady na zastropování cen energií, tak my předpokládáme, že i na základě analýz, které jsme měli k dispozici, že i po tomto našem rozhodnutí budou stejné, jak jsme s nimi počítali pro návrh státního rozpočtu. To znamená kolem těch 130 miliard korun. Je to proto, že přestože to naše zastropování je jakoby velkorysejší, tak souběžně jdou ty ceny dolů a dá se očekávat, že toto bude ten trend.

Pokud jde o to zdanění neočekávaných zisků, windfall tax, tak na základě pátečního rozhodnutí Rady pro energetiku na tomto pracuje Ministerstvo financí. Budeme vycházet z toho, co to evropské nařízení umožňuje. Schváleno by to mělo být během podzimu a já bych snad i předpokládal, že tady bude v tomto případě opozice spolupracovat, abychom měli jako stát dostatek peněz na pomoc občanům a firmám. A ten odhad je, že v příštím roce bychom tímto způsobem mohli získat až sto miliard korun.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Ještě sankce.

Petr Fiala, předseda vlády: Jo, sankce, pardon. Já jsem neměl možnost se podívat na ten detail toho, co bylo dnes schváleno, ale protože jsem o tom mluvil, o těch záměrech, i s paní předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a jako rámcově znám ten záměr, tak Česká republika podporuje další sankce proti Rusku.

Myslím, že se všichni shodneme na tom, že je potřeba reagovat na ten nový vývoj, na tzv. referenda, anexi území a další kroky, které Ruská federace v poslední době dělá, a tím jenom stupňuje tu svoji agresivní politiku. Takže reakce evropských států je naprosto na místě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Já bych měl dva dotazy, které by oba mířily na energetiku. První, ten kratší, je, jestli už je nějaká představa, kdy začne fungovat státní obchodník s energiemi, a jestli také bude určený i pro pomoc těm veřejným institucím, jako jsou například školy, kterým dodavatel vypověděl řádně smlouvu a teď jim prostě hrozí to, že budou muset zavřít? A druhá věc, na tu včera upozorňoval iDNES. Někteří dodavatelé energií totiž údajně ruší svým zákazníkům smlouvy se zafixovanými cenami, které jsou nižší, než je ten vládou stanovený strop, a to jejich vysvětlení je, že tedy zákazníkům se ty ceny nezvýší, protože to doplatí stát. Tak jestli o tomto víte, protože podle Energetického regulačního úřadu to samozřejmě není úplně v pořádku, a jestli to vláda bude nějakým způsobem řešit? Díky.

Petr Třešňák, náměstek ministra průmyslu a obchodu: Tak já, jestli můžu odpovědět od konce. Toto vnímáme, pardon, chodí nám takové podněty a budeme to aktivně řešit s Energetickým regulačním úřadem, což ostatně doporučujeme i samotným koncovým odběratelům, zákazníkům, aby okamžitě podávali podnět k Energetickému regulačnímu úřadu, pokud se jim ty navýšené zálohy navzdory tomu fixu zdají skutečně enormně vysoké. A poprosím o začátek té otázky, jestli si pamatuji správně?

Šimon Pilek, CNN Prima News: Té první otázky, pokud myslíte, tak to je, kdy by mohl začít fungovat ten státní obchodník s energiemi a jestli vlastně bude pomáhat i veřejným institucím?

Petr Třešňák, náměstek ministra průmyslu a obchodu: Neodpovím příliš konkrétně, ale státní obchodník s energiemi by měl začít fungovat ještě během tohoto podzimu a skutečně tak, jak bylo avizováno. Měl by pomoci především veřejné správě a veřejným institucím získat smlouvy na energie. Nicméně, jak jsem zmiňoval dnes u toho zastropování, tak je koncipováno tak, že celá veřejná sféra je pojmuta v tomto zastropování, takže i to by měl být významný posun ve vztahu ke krajům, školám a dalším veřejným institucím.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Rozhlas.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotaz na pana náměstka, jestli případně i to zastropování cen se týká sportovních klubů. Byla okolo toho velká diskuze, tak jak to případně vypadá? A pak mám dotaz ještě na pana premiéra, jestli můžete reagovat na dnešní vyjádření odborářů, kteří vyzvali vládu k regulaci cen základních životních potřeb, třeba u potravin nebo u pohonných hmot. Děkuji.

Petr Třešňák, náměstek ministra průmyslu a obchodu: Pokud se týká toho zastropování pro sportovní instituce, sportovní kluby, tak pokud se podíváme, jak je to nařízení koncipováno, tak ve své podstatě ty sportovní kluby buď mají zřizovatele z pole veřejné správy – jsou to města, kraje – to se týká i těch sportovních zařízení, sportovišť. Pokud naopak jsou třeba soukromá, tak se ve většině případů vejdou do té definice malého a středního podnikání. Pokud se nějakým způsobem objeví, že někdo nespadá ani do jedné definice, počítáme, že to budou spíše nižší jednotky nebo desítky subjektů.

Petr Fiala, předseda vlády: Naše vláda připravila rozsáhlou pomoc občanům, která reaguje na to, co se odehrává v Evropě, na důsledky ruské agrese na Ukrajině a na rostoucí ceny, inflaci, drahotu a to všechno, s čím se občané potýkají. Ta naše pomoc patří k nejrychlejším a k nejrozsáhlejším v Evropě. Je to soubor opatření od zastropování cen energií, o kterém tady mluvíme dnes, přes několikanásobnou valorizaci důchodů, jednorázový příspěvek pěti tisíc korun pro ty, kteří mají děti. Je to rozšíření nároku na příspěvek na bydlení, který opravdu pomáhá občanům, jejichž náklady na bydlení přesáhnou třicet procent jejich příjmů nebo třicet pět procent v Praze.

Je to celý systém pomoci, který občanům opravdu pomůže překonat ty problémy, do kterých se mohou dostat, a ta celková částka, kterou tímto způsobem pomáháme, je kolem 200 miliard korun. To jsou obrovské peníze, které jsme dali do cíleně promyšlených opatření, která opravdu budou pomáhat těm, kteří tu pomoc potřebují.

Ty návrhy, které jsem měl možnost dnes zaslechnout, jako je regulace cen potravin a další věci, to jsou návrhy, kterými nejde naprostá většina evropských zemí. A máme i příklady, které ukazují, že tato cesta není správná, občanům ve svém důsledku nepomůže. Můžeme se podívat třeba na tolik citované Maďarsko, jaké to tam mělo dopady, jak tam vypadá inflace, jak to nakonec vypadá s cenami potravin. Takže toto určitě není cesta. 

Já si ani nemyslím, že cesta je teď v nějakých demonstracích organizovaných odbory. Já jsem přesvědčen, že vedeme intenzivní sociální dialog. Na řadu podnětů odborů reagujeme, tam, kde je to rozumné a kde to je pro státní rozpočet přijatelné. Ale my máme odpovědnost se chovat odpovědně a máme odpovědnost se chovat tak, abychom na jedné straně vyvažovali ty náklady, které na tu pomoc jdou a abychom se snažili, abychom nevydali ani jednu korunu navíc, která by byla prostě zbytečná nebo nesloužila těm, kteří opravdu od státu pomoc potřebují, protože ty peníze vybíráme od občanů na daních, anebo si je musíme půjčit.

A teď jsme už v situaci, že abychom mohli realizovat všechna ta opatření, která občanům pomáhají, a současně i v důsledku toho, co jsme zdědili po předcházející vládě, tak musíme připravovat rozpočty s deficitem. Rozpočty s deficitem, to znamená, že žijeme na dluh, že to budeme muset v budoucnosti splácet. A nemůžeme prostě akceptovat další nápady, které by jenom stály další a další peníze.

A jít tou cestou, že občanům budeme formou zvyšování daní ty peníze zase brát a pak jim je znova nějakým složitým státním mechanismem dávat, to podle nás není správná cesta. Takže tou naše vláda určitě nepůjde.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy? Vidím támhle vzadu ještě Echo, tuším.

Jan Křovák, Echo24: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat pana premiéra, vy jste mluvil o tom summitu, který tady bude. Ale zároveň už dnes probíhá poměrně zásadní další zahraniční návštěva, a to je návštěva katarského emíra a s ním by se měla také probírat zásadní témata, jako je třeba katarský plyn. Tak jsem se chtěl zeptat, jaká jsou vaše očekávání od tohoto jednání a případně, kdyby k nějaké dohodě došlo, tak jak je na to Česko připraveno z hlediska infrastruktury? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Mě za chvíli čeká jednání s katarským emírem spolu s dalšími členy vlády, v současnosti je u pana prezidenta, tak samozřejmě nebudu předjímat výsledky toho jednání. Ale nepochybně je zde intenzivní zájem z obou stran posílit naši vzájemnou spolupráci. Projevuje se to i podpisem nebo přípravou několika smluv. Na tom pracujeme vlastně už od jara, ať už dohoda o dvojím zdanění nebo o investicích, na které se pracuje. A tohle všechno jsou jasné signály toho, že máme opravdu zájem prohlubovat tu spolupráci.

Nepochybně, nebo je naprosto nepochybné, že Katar patří k zemím, které mají významnou možnost pomoci Evropě a evropským zemím i v energetické oblasti. Určitě máme zájem i na tom, abychom v tomto směru rozvinuli naši spolupráci s Katarem. Takže mě za nedlouho čeká jednání s katarským emírem a předpokládám, že se tam posuneme výrazně kupředu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a vidím ještě pana Kopeckého, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já bych se zeptal pana ministra vnitra. Vy jste využili tu možnost, která je dána, že jste těch deset dnů prodloužili o dalších dvacet, ale protože asi není jisté, že během dvaceti dnů se podaří dosáhnout toho, aby lidé ze Sýrie a případně z jiných zemí, kteří říkají, že jsou Syřani, nemířili do střední Evropy, zejména do Německa, co během těch dvaceti dnů budete dělat, abyste nějakým způsobem to zbrzdili, nebo případně, tak se zeptám konkrétně: Když jsem přijede pan Recep Tayyip Erdogan, co mu Evropská unie má podle České republiky nabídnout, aby pomohl brzdit příval Syřanů do Evropy? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já se chvilku přidržím té své skromné role, která není na té prezidentské úrovni, a odpovím na tu první část otázky, co v tom mezidobí budeme my jako Česká republika dělat, co budu dělat já osobně. Zaprvé to jednání s eurokomisařkou Ylvou Johansson, se kterou plánujeme společnou cestu do zemí západního Balkánu. Ta migrační trasa, ty proudy, kterým teď jako střední Evropa čelíme, používají právě dominantě tuto migrační trasu. Tady naše jednání ze strany Evropské unie musí být partnerské, ale musí být důrazné.

Protože státy západního Balkánu samozřejmě mají i své požadavky ve vztahu k Evropské unii a my samozřejmě bychom byli rádi, kdyby zaprvé – je ochrana hranic a je spolupráce v té vízové politice s Evropskou unií tady byla i podle toho, jak si to představujeme my v rámci Evropské unie. To je jedna role vyjednávání, kterou můžeme začít.

Další krok, který samozřejmě chceme dělat, je, abychom vyzvali Evropskou komisi k jednání s Tureckem na té úrovni, kde to jednání má skutečně probíhat. Abychom řešili skutečně ten velmi zvýšený počet imigrantů přicházejících právě z Turecka a pokoušeli se samozřejmě s Tureckem nalézt nějakou dohodu. Na tom není nic špatného, protože pokud se politicky máme dohodnout a řešit situaci ne tím, že budeme zavírat hranice, tak musíme omezit počet imigrantů přicházejících právě k nám do toho středoevropského prostoru. A tady samozřejmě dohoda s Tureckem je v této chvíli zásadní.

Já na té své roli také komunikuji a budu komunikovat s tureckými partnery, také tady chystáme nějaké setkání a diskuse o tom, co z pozice ministra vnitra v dané věci mohu udělat. A samozřejmě hledáme i řešení, která pomohou Maďarsku v ochraně té vnější hranice, kde Česká republika pomáhá, My tam máme kontingent čtyřiceti policistů, Rakousko pomáhá a bavili jsme se i se slovenskými partnery, že by bylo záhodno, aby i další státy pomohly chránit tu důležitou hranici.

Zároveň budeme pracovat na lepší smlouvě o policejní spolupráci se Slovenskou republikou. My k tomu slovenskou stranu dlouhodobě vyzýváme, ta smlouva je zastaralá, a kdyby platila nová, třeba tak moderní, jako máme s Německem, tak umožní částečně i zásahy českých policistů na té slovenské straně hranice a mohly by se, řekněme, ty kontroly společných hlídek posunout od té hranice dále do vnitrozemí, což je samozřejmě také velmi účinné řešení.

Na tuto nabídku, respektive náš návrh slovenská strana reagovala pozitivně a my už příští týden sestavujeme tým, který o té nové smlouvě bude vyjednávat, máme příklady dobré praxe. Pokud bude zájem na obou stranách, může být vyjednáno v horizontu měsíce, dvou.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poslední dotaz Televize Nova.

Lucie Hlubučková, TV Nova: Dobrý den, já bych se ještě chtěla vrátit k té windfall tax. To schvalování se, zdá se, neustále odkládá. Chtěla bych se zeptat, jestli už v tuto chvíli to není problém při schvalování těch parametrů, když neznáte, jaké přesné příjmy půjdou do rozpočtu z té windfall tax? A zároveň bych se chtěla zeptat, jestli je jisté, že ta windfall tax bude schválena dříve, než do Sněmovny půjde rozpočet? Protože opozice už avizovala, že pokud tam nebudou jasně dané příjmy z windfall tax, tak to pro ni bude při schvalování toho rozpočtu problém. 

Petr Fiala, předseda vlády: My žádné odkládání windfall tax neděláme a ani žádné odkládání této daně neplánujeme. My jsme ale museli – a myslím, že je to naprosto odpovědné od Ministerstva financí a já takový postoj jenom podporuji – počkat na to, jak bude vypadat to rozhodnutí Rady pro energetiku a ta možnost odvodu části příjmů z výroby elektřiny. Kdybychom nepočkali na to páteční rozhodnutí, tak bychom třeba připravovali něco, co bychom potom museli upravovat.

Takže podle mě postoj Ministerstva financí je odpovědný. Ministerstvo má představu, jak ta daň bude vypadat, a má i představu, kterou opakovaně sděluje, jaké budou příjmy z té daně do státního rozpočtu na příští rok. Myslím, že to je prostě odpovědný přístup i při všech těch neznámých, které se třeba s cenami energií v Evropě pojí.

Takže daň bude, nebo návrh té daně. Já teď nemohu prostě za Ministerstvo financí říct jako na den přesný termín, ale bude připravena včas v průběhu podzimu tak, abychom skutečně ty příjmy do státního rozpočtu na příští rok měli k dispozici.

A je to důležité, protože my s touto daní nebo s příjmy získanými tímto způsobem počítáme i proto, abychom mohli občanům pomoci, občanům, veřejným institucím i podnikatelům pomoci ve formě zastropování cen. Takže nedojde tu k žádné disproporci, k žádné nerovnosti, pokud jde o příjmy a výdaje tak, jak s nimi počítáme v návrhu státního rozpočtu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. To je z tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.