Z médií

18. 11. 202210:00

ČRo Radiožurnál: Poslanecká sněmovna dnes schvaluje zavedení odvodů z tržeb výrobců elektřiny

Vládní koalice chce dnes ve sněmovně prosadit zavedení odvodů z tržeb výrobců elektřiny pokrýt mají státní kompenzace za drahé energie normu se vláda snaží prosadit zrychleně v tzv. legislativní nouzi to ale kritizuje opozice ve sněmovně je reportérka Daniela Tollingerová dobrý den.

Dobrý den tak jednání sněmovny začalo v 9 ráno poslanci nejdřív diskutovali o tom, jestli je opravdu potřeba zákon schvalovat zrychleně v režimu tzv. legislativní nouze. To znamená, že ho sněmovna může schválit během jednoho dne, včetně případných pozměňovacích návrhů nakonec to zrychlené projednávání prošlo opozice s ním ale nesouhlasila, proč to řekla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.

mluvčí
Vláda si je vědoma, že má 100 osmičku, tak to tady válcuje a ulehčuje si práci, protože kdyby musela projít aspoň zkráceným legislativním procesem, tak by se musela zodpovídat legislativní radě vlády musela by se zodpovídat výborům.

mluvčí
Podle vlády je potřeba energetickou novelu projednat co nejrychleji, protože vychází z evropského nařízení a má být účinná už od prosince letošního roku, jak řekl ministr pro legislativu Michal Šalomoun za Pirátskou stranu.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu, předseda Legislativní rady vlády
Státu hrozí značné hospodářské škody, pokud se utrhly ceny energií, takže trh v zásadě přestal fungovat víceméně jsme ho vypili tím, že jsme zastropovali ceny energií a bude to stát samozřejmě značné peníze, abychom pomohli víceméně prostě všem, tak je potřeba využít jakoukoliv příležitost, abychom nějaké peníze na to získali.

mluvčí
Z odvodů si vláda slibuje 80 miliard korun, které podle evropského nařízení musí být použity právě na kompenzace vysokých cen energií.

Vladimír Kroc, moderátor
Připomeňme, jak by měly ty odvody fungovat.

mluvčí
Výrobci elektřiny by měly státu odvádět celkem 90 % z příjmů nad určenou hranici, kterou stanoví právě tato novela. Ta hranice se liší podle jednotlivých výrobních technologií nejnižší cenový strop by měl být pro jadernou energetiku zhruba 1 700 Kč za megawatthodinu a třeba u elektřiny vyrobené z biomasy by se mohl vyšplhat až na 5 600 Kč. Opatření se nemá vztahovat na nejmenší výrobce elektřiny. Opozice kritizuje, že by mohlo jít o dvojí zdanění, protože energetické firmy by měly nově platit ještě daň z mimořádných zisků. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS to ale vyvrací tvrdí, že firmy si o odvod sníží daňový základ, a proto se tím sníží i základ pro platbu daně z mimořádných zisků.

mluvčí
Vysvětluje jen přímo z Poslanecké sněmovny. Daniela Tollingerová. Děkuju, na shledanou