Tiskové konference

21. 12. 202216:30

Tisková konference po jednání vlády, 21. prosince 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. My jsme teď skončili jednání vlády, které mělo na pořadu téměř padesát bodů a z toho skoro polovinu s rozpravou, takže se nám jednání vlády trochu protáhlo. Ale jsou to body, které jsou důležité, které vycházejí z našeho programového prohlášení, které zefektivňují činnost státní správy, jsou důležité pro národní bezpečnost, a proto jsme se jim museli v tomto předvánočním čase věnovat.

Já tady zmíním některé z nich. To, co chci zdůraznit, je, že jsme dnes zřídili už nějakou dobu avizovanou instituci národního bezpečnostního poradce, tedy poradce pro národní bezpečnost, který se bude podílet na koordinaci činnosti státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti České republiky. To je důležité, dlouhodobě tady takováto koordinační pozice chyběla. Naše vláda se zavázala, že ji zřídí, a to jsme dnes udělali. V zahraničí taková pozice je běžná a její význam vzrůstá v těch posledních měsících, kdy se musíme potýkat v Evropě se změnami bezpečnostní situace a musíme na to adekvátně reagovat.

Vláda také přijala můj návrh, aby byl do této funkce jmenován pan Tomáš Pojar. Já myslím, že Tomáše Pojara není potřeba nějak blíže představovat. V současné době působí jako náměstek ministra pro evropské záležitosti, je mým poradcem. Tomáš Pojar je zkušený diplomat, bývalý velvyslanec České republiky v Izraeli, bývalý náměstek, první náměstek ministra zahraničních věcí a také bývalý ředitel neziskové organizace Člověk v tísni. Člověk s velkou kompetencí, ale i autoritou nejenom v České republice, ale i v zahraničí, což si myslím je důležité pro výkon této důležité funkce.

Druhý bod, který bych chtěl zmínit, je nová systemizace, která souvisí s novým služebním zákonem a kterou jsme dělali s tím cílem zlepšit fungování státní správy. V rámci systemizace v meziročním srovnání, když srovnáme to, jak bude vypadat státní správa k 1. lednu příštího roku s tím, jak vypadala k 1. lednu letošního roku, tak dochází ke snížení přibližně o 850 systemizovaných míst, čímž se počet státních úředníků snižuje na úroveň roku 2016. I tím plníme naše programové prohlášení, naše cíle, snažíme se, aby stát fungoval efektivně a byl štíhlý.

Podařilo se nám také schválit program pro teplárny, které budou moci využívat podporu podle dočasného krizového rámce, a to znamená, že občanům zajišťujeme, že ceny za teplo strmě neporostou v případě, že využívají centrální vytápění. Není to jediné opatření v oblasti energií. My jsme zároveň zastropovali ceny za regulovanou část ceny energií, a tím jsme zajistili, že neporostou náklady za distribuci elektřiny a plynu.

Dnes jsme také jednali s největšími obchodníky s energiemi a ještě před jednáním vlády jsme se domluvili na finální podobě kompenzačního mechanismu, který je potřeba kvůli zastropování cen plynu a elektřiny. Ten kompenzační mechanismus připravujeme právě i v dialogu s obchodníky s energiemi.

Ten návrh není úplně jednoduchý a musíme dosáhnout toho, aby na jedné straně ten mechanismus, zvolený mechanismus kompenzoval ztráty, ty ztráty obchodníků, za které mají opravdu oprávnění požadovat kompenzaci, ale zároveň musíme hlídat peníze daňových poplatníků tak, aby tam nevznikalo nějaké neoprávněné obohacení, byť neúmyslné.

Takže toto všechno se musí vyvážit. Naši experti a pracovní týmy dokončují tuto finální podobu kompenzačního mechanismu a vláda tento mechanismus schválí 4. ledna na svém prvním zasedání po Novém roce.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji panu premiérovi. Jenom doplním, že v případě toho, že byste se chtěli ptát více do detailů na některé součásti tady těch opatření Ministerstva průmyslu a obchodu, tak je tady k dispozici pan náměstek Petr Třešňák, který je potom schopen jít do nějaké větší technické hloubky. A teď poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji, dobrý den, dámy a pánové. Informace k bodu prodloužení ochrany česko-slovenské hranice. Nejdřív mě, prosím, dovolte krátkou rekapitulaci tohoto opatření a jeho účinnosti.

My jako vláda České republiky si stojíme za tím, že v té vyhrocené situaci ilegální migrace přicházející do České republiky především z té západobalkánské migrační trasy přijala Česká republika správné opatření. Evidentně a prokazatelně se bezpečnostní situace v České republice, především v její východní části, výrazně zlepšila a počty těch migračních proudů tranzitujících přes Českou republiku směrem na západ, většinou směrem do Německa, výrazně poklesly.

Pár statistických dat. Kontroly byly zavedeny dne 29. září. Policie České republiky ve spolupráci s armádou a celníky za danou dobu zkontrolovala více než 2 341 000 osob. Bylo zajištěno 9 255 osob při nelegální migraci, respektive při pokusu o nelegální migraci skrze území České republiky. V rámci readmisí na Slovensko bylo z rozhodnutí Policie České republiky navráceno 3 472 případů.

Co se týká osob, které byly zadrženy pro podezření z trestného činu převaděčství, tak se jedná o 134 osob, což je veliký úspěch, protože to jsou skutečně ti kriminálníci, obchodníci s lidským neštěstím, a to považuji také za velmi úspěšné v rámci tohoto celého opatření.

Vláda České republiky zhodnotila, že ta situace se pozvolna lepší. Tomu jsme přizpůsobili i ta opatření, která dnes byla schválena. V současné době budeme ubírat i co se do stavu policistů a vojáků a celníků týče. V této chvíli snižujeme počet vojáků z osmdesáti na čtyřicet, počet příslušníků Celní správy z třiceti na dvacet a celkově ten počet všech nasazených od začátku toho opatření, tedy od toho 29. září, klesl takřka na třetinu. Tedy samozřejmě to opatření ani už nemá takový finanční dopad, jako mělo v počátku svého zavedení.

Zároveň jsme slíbili i zmírnění režimu. Tedy první informace, která chci, aby zazněla jasně: Kontroly na slovensko-českých hranicích trvají. Za druhé ovšem kontroly přecházejí z tohoto typu kontrolovaných všech vozidel na kontroly namátkové podle zkušenosti policie z toho, jak už nabrali za ty předchozí týdny a měsíce.

Ještě jednou zdůrazňuji, že podle platného schengenského hraničního kodexu mohou být kontroly prodlužovány nejdéle na dobu půl roku, to znamená nejdéle pak do dokonce března roku 2023 a my věříme, že do té doby ta situace bude zklidněna ještě více.

Jedno poděkování na slovenskou stranu. Spolupráce slovenské a české policie se po našem jednání s panem premiérem, s našimi protějšky a po jednání policejních prezidentů výrazně zlepšila. Dochází k společným kontrolám slovenské a české policie už na území Slovenské republiky a ukázalo se to jako velmi účinná metoda, která snižuje i nápor na samotnou státní hranici. Proto si můžeme dovolit i ten volnější režim, o kterém v současné době hovořím. Toto opatření vláda schválila do 25. ledna včetně.

Druhá věc, jenom krátké doplnění, pan premiér v podstatě všechno řekl. Ta systemizace, která dnes probíhala, byla pouhým doplněním té systemizace, která už byla schválena 30. listopadu na vládě. Jak bylo řečeno, týká se nového služebního zákona. A chci zdůraznit jednu věc: Oproti schválené listopadové systemizaci nedochází k žádnému navýšení systemizovaných míst.

Byla to systemizace, které říkáme hovorově, nebo v naší mluvě, začišťovací. To znamená, ty věci, které je potřeba připravit na leden příštího roku. Týkaly se tam některé změny například zajištění projektů financovaných z fondů Evropské unie, aktualizovaná data, která máme k dispozici, a tomu odpovídající i pozice. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím místopředsedu vlády a mistra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: I já vám přeji, dámy a pánové, krásné odpoledne a dotknul bych se několika slovy tématu, které jsme projednávali i na vládě, a to je nedostatek některých léků a obecně situace s těmito léky.

Já si dovolím začít zprávou, kterou se domnívám mohu označit za velmi dobrou. To, co jsem před několika dny řekl, že se naplní, se naplňuje. V současné době distributoři rozváží sirup Nurofen. Nurofen má tři typy vlastně podávání, ale teď se bavíme o sirupu v koncentraci dvě a čtyři procenta do lékáren. V prvních lékárnách už ten sirup je, tedy tak jak jsem slíbil, děje se to a do Vánoc se dodávky nurofenu do lékáren teď v těchto chvílích, v těchto minutách realizují.

Informoval jsem obecně vládu také o situaci v oblasti nedostatku některých dalších léčiv a řešení, která připravuji. Širokou veřejnost o aktuální situaci budeme ale podrobněji informovat společně s ředitelkou Státního ústavu pro kontrolu léčiv a dalšími zítra na tiskové konferenci na Ministerstvu zdravotnictví, která bude v 12.30, a tam podáme velmi podrobné a přesné i některé odborné informace.

Rád bych ale už nyní apeloval na občany, že opravu uděláme maximum, a tak jak se nám to podařilo u nurofenu, bezesporu budeme stejně úspěšní i v ostatních případech, proto, abychom zajistili dostatek léků, pokud dojde k nějakému výpadku. Nicméně potřebujeme, aby nám s tím občané pomohli, a já bych je tímto na tomto místě chtěl velmi, velmi požádat.

Je opravdu zbytečné léky skupovat, je zbytečné si dělat zásoby, je to nesmyslné. Je daleko rozumnější kupovat ten lék jenom v té fázi, kdy to onemocnění ten člověk má, kdy má nachlazené to děťátko nebo kdy je nějaká potíž. Moje role je udělat maximum pro to, aby ty léky byly k dispozici, tak jak se to podařilo s nurofenem.

Pokud budeme skupovat ty léky, pokud je budeme skupovat ve velkém množství a dělat zásoby, pak se zase samozřejmě může stát, že budou chybět těm, co je potřebují. Navíc je potřeba si uvědomit, že ty léky mají nějakou expirační dobu, musí mýt skladovány v dobrých podmínkách, v chladu a za dalších podmínek a ten lék ztrácí svou účinnost po dlouhodobém skladování tam, kde nemá být skladován. Proto nedělejte si zbytečně zásoby léků.

Mezi dalšími příčinami, proč ty léky vlastně nejsou na trhu, jsou objektivní příčiny výpadku. Došlo k výpadku v některých závodech v Evropě, ale i v Číně. Samozřejmě na to měla velký vliv ta situace, která je v Číně. Jsou to výpadky tzv. aktivních látek, mají zkratku API. Tyto aktivní látky jsou potřeba pro to, aby se ty léky mohly vyrábět v těch farmaceutických firmách. Problém je, že ty aktivní látky vyrábí vždycky, řekněme, jedna nebo dvě firmy v Evropě nebo na světě a jeden měsíc je vyrábí pro jednu farmaceutickou firmu, druhý měsíc pro další farmaceutickou firmu atd.

Samozřejmě poslední, a ne málo důležitý problém, je ten, že my jsme žili dva tři roky v izolaci. Děti nechodily do škol, všichni nosili respirátory, takže tady vlastně nebyla respirační onemocnění, takže ta populace je teď velmi citlivá. Já jsem upozorňoval na tu vlnu a velmi děkuju všem, kteří se nechali naočkovat, kteří jaksi vyslyšeli to volání a nechali se naočkovat proti chřipce nebo se nechali naočkovat proti covidu, ideálně proti oběma těmto nemocem, pravé a levé ramínko, a stále je čas se nechat očkovat proti chřipce. A bohužel farmaprůmysl na tuto vlnu nebyl úplně připraven, takže ta spotřeba najednou řádově vzrostla, a tím nastal jakýsi problém.

Nicméně, Ministerstvo zdravotnictví reagovalo a bude reagovat daleko efektivněji ještě v případě léků na předpis. Bohužel v případě těch léků, které nejsou na předpis, které jsou volně prodejné, a tam opravdu nurofen a některé další preparáty, které jsou na trhu, patří, tak nemá jak, nemá opravdu jak Ministerstvo zdravotnictví reagovat. Přesto se nám podařilo vyjednat tyto dodávky a budeme takto postupovat individuálně, já osobně budu individuálně jednat i s šéfy těch největších firem, tak, abychom ty dodávky, pokud to jen trochu bude možné, zajistili.

Navíc jsme ještě ustanovili před týdnem speciální pracovní skupinu, kterou povede pan náměstek Dvořáček. Bude koordinovat práci SÚKL a dalších orgánů, lékaři v ní budou, lékárníci, zástupci lékárenské komory. Já jsem nařídil, aby ta skupina zasedala pravidelně, monitorovala situaci, monitorovala situaci i v sítích lékáren, v lékárnách a u těch volně prodejných preparátů i na internetu tak, abychom věděli, jak se situace vyvíjí, a mohli reagovat ještě rychleji a ještě pružněji na potenciální nedostatky a předcházet případné situaci, která by mohla mít jakýkoliv dopad na, řekněme, péči.

Pracujeme ovšem na systémovém řešení. Ve chvíli, kdy jsem se stal ministrem zdravotnictví, protože ty výpadky se dějí posledních patnáct let, dvacet let, v pravidelných intervalech a spíš se situace zhoršuje, než že by se zlepšovala, a já jsem se s tím setkával z opozice jako poslanec ve zdravotním výboru a obecně tu situaci kritizovali poslanci jak z opozice, tak z koalice.

Já ve chvíli, kdy jsem se stal ministrem, tak jsem zadal úkol, aby se začalo pracovat na poměrně rozsáhlé novele zákona týkající se léků. Věcný záměr byl připraven v prvním pololetí letošního roku, následovalo paragrafové znění. Abych to zkrátil, ten zákon, který by měl řešit nedostatek léčiv, tedy zákon o léčivech, je nyní ve vnitřním připomínkovém řízení.

Například chci, abychom měli daleko lepší přehled o tom, jak jsou léky v republice rozloženy, ve kterých lékárnách jaký lék chybí. Chci, aby byla u distributorů zákonná povinnost mít, nebo u výrobců zákonná povinnost mít u těch léků, které jsou na předpis, zásoby na dva měsíce a aby ty zásoby kryly případné výpadky. Aby ta hlášení pobíhala daleko lépe včetně zdůvodnění, proč jsou, a doporučení, jaké alternativy nám výrobce nabízí.

Těch bodů je tam celá řada. Já pevně věřím, že se nám podaří legislativním procesem ten zákon, a protože má bezesporu podporu řady odborníků, ten zákon dostat do Poslanecké sněmovny v příštím roce a bude schválen Poslaneckou sněmovnou. A doufám, že bude platit od 1. 1. 2024. Tím pádem budeme mít i systémové řešení, na kterém jsem začal pracovat opravdu hned, jak jsem se stal ministrem zdravotnictví.

To je z mého pohledu k této problematice a k tomu, jak jsem to vysvětloval vládě, jak jsme to dnes na vládě diskutovali, vše. Všechny vás zvu na zítřejší tiskovou konferenci, která bude jistě velmi podrobná, bude jistě více odborná a všechny potenciální dotazy na této tiskové konferenci zodpovím já nebo další odborníci Ministerstva zdravotnictví. A to je za mě vše

 Nurofen tady je, bude, nebojte se. Budou klidné Vánoce.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, pane vicepremiére, a poprosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré adventní odpoledne. Já dnes okomentuji jeden z klíčových bodů, který jsem předkládal za Ministerstvo práce a sociálních věcí na vládě. Vláda dnes rozhodla o změně nařízení vlády, kterým upravuje zvýšení minimální a zaručené mzdy.

To rozhodnutí považuju za sociálně odpovědné. Je důležité zhruba pro 130 000 lidí v této zemi, kteří dnes mají svoji mzdu na úrovni minimální mzdy, a my jsme se dohodli a rozhodli, že tu minimální mzdu pro ten příští rok zvýšíme o 1 100 korun, tedy na hranici 17 300 korun, a ten meziroční nárůst je o 6,8 procenta.

Vycházíme z predikce makroekonomické a z predikce průměrné mzdy v roce 2023 a z této úrovně průměrné mzdy v tom příštím roce bereme tu minimální mzdu na hodnotě 41 procent. Takže je to rozhodnutí, které je v této oblasti sociální, pomáhá zlepšovat tu situaci těchto lidí, a je zároveň i odpovědné. Odpovědné proto, protože tady byly velké obavy zaměstnavatelů, že pokud bychom to udělali jako v minulosti, kdy vláda zároveň se zvýšením minimální mzdy automaticky zvyšovala i všechny třídy té tzv. zaručené mzdy, těch tříd je osm, tak bychom mohli spustit vlnu propouštění a to jsme nechtěli.

Proto já jsem se držel striktně dikce zákona a zvýšil jsem tedy v tom návrhu, a vláda dnes schválila tedy zvýšení té zaručené mzdy pouze v té první a osmé třídě. V těch třídách dva až sedm jsme to ponechali na stávajících hodnotách. A tím je opravdu výrazně garantováno to, že nedostaneme zaměstnavatele pod větší tlak, než kterému musí čelit teď s ohledem na tu situaci na trzích, na tu situaci, kterou prožíváme tady všichni v Evropě a ve světě, velká nejistota trhu a podobně, a nevytváříme tlak, který by znamenal spuštění propouštění zaměstnanců v tom příštím roce.

Takže snažili jsme se tady velmi dobře vyvážit tyto dvě roviny. Takže věřím tomu, že to je rozhodnutí, které je dobře koncipované ve prospěch občanů a zohledňuje i opravdu ty širší pohledy. Takže to je důležitá dobrá zpráva zhruba pro 130 000 lidí od prvního ledna příštího roku.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím také Tomáše Pojara, který byl jmenován bezpečnostním poradcem.

Tomáš Pojar, poradce pro národní bezpečnost: Dámy a pánové, dobrý den. Já bych chtěl v první řadě poděkovat za důvěru, za důvěru premiéra i celé vlády. Myslím si, že ta důvěra je důležitá pro ten vznikající systém, protože se jedná o funkci, pozici koordinační, nikoli výkonnou, a koordinace se bez důvěry dělat nedá.

Já jsem zároveň přesvědčen, že je dobře, že tato pozice poradce pro národní bezpečnost vzniká, a to nejen proto, že většina zemí v Evropě, v Severní Americe a ve východní Asii již své národní bezpečnostní poradce má, ale i proto, že se nám snad bude lépe dařit koordinovat kroky české vlády, českého státu a českých institucí, že se nám bude dařit lépe formulovat naše zájmy a naše pozice a určovat naše priority. A díky tomu tedy budeme silnější vůči jakýmkoli partnerům, kterým se budeme tyto pozice snažit vysvětlovat tak, abychom je prosadili.

Koneckonců jsme si to velmi dobře vyzkoušeli i v tom posledním roce a ve chvílích, kdy jsme věděli, co chceme, měli jsme jasné priority a stáli jsme všichni za nimi, tak se nám vždycky dařilo je lépe prosazovat a já doufám, že tomu bude tak i nadále i díky vzniku této funkce. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já bych se chtěla zeptat, jestli jste dnes probírali také rozdělení platů pedagogů, protože školské odbory vám předaly tu petici, kde požadují, aby šlo osmdesát procent do tarifů, dvacet procent do odměn. Také zaznělo, že ministr práce s tím takto souhlasil stejně jako ministr školství. Tak jestli jste se k tomu dnes dostali, případně, jaký je výsledek, případně, kdy se k tomu dostanete? A pak mám dotaz ještě na pana premiéra a pravděpodobně na národního bezpečnostního poradce: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odcestoval do Spojených států. Je to jeho první zahraniční cesta od té doby, co začala ruská agrese na Ukrajině. Tak bych vás poprosila o komentář, o význam této cesty, symbolický, praktický, co se týče vojenské pomoci. Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: My jsme se dnes na vládě zabývali ještě i tou variantou zvýšení tarifu u pedagogů. Nakonec na vládě pro tento krok nebyla shoda. Zůstali jsme u toho původního návrhu, který jsme i v průběhu podzimu deklarovali zástupcům odborů, to znamená, že dochází k navýšení jednotlivých kapitol, pokud jde o mzdové a platové prostředky. Nicméně nebudeme toto navýšení už po 1. lednu 2023 rozepisovat do těch jednotlivých tarifních tabulek. Zůstává pouze to navýšení, které jsme udělali k 1. 9. tohoto roku, kde jsme zvýšili tyto tarify o deset procent.

Ale od 1. ledna budeme ponechávat tyto finanční prostředky, které jsou a jsou vyšší, než byly v roce 2022, k tomu, aby tady jednotliví vedoucí pracovníci mohli tyto finanční prostředky využít především pro tu osobní individuální motivaci, a ocenit tak výkon těchto lidí nejenom ve školství, ale i v dalších složkách našeho státu. Takže takováto nakonec byla většinová vůle na vládě.

Petr Fiala, předseda vlády: Cesta Volodymyra Zelenského do Spojených států má mnoho významů, praktických, ale i symbolických. Je to první cesta ukrajinského prezidenta do zahraničí od února letošního roku. Je to cesta do Spojených států, tedy do země, která nejenom představuje světovou velmoc, ale je i silným podporovatelem Ukrajiny v jejím spravedlivém boji proti ruské přesile, a myslím si, že je dobře, že se taková cesta uskutečňuje.

Ukazuje to i ten posun, kdy Ukrajina dokáže vzdorovat velmi silně ruské agresi a dokáže jí vzdorovat mimo jiné i proto, že má podporu zemí demokratického společenství, že má podporu států Severoatlantické aliance, že má podporu Evropské unie, ale i dalších partnerů. To je důležité, a proto je i podstatné, že se takováto cesta mohla uskutečnit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pan národní bezpečností poradce nechce doplnit, takže další dotaz Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Já bych se, pane premiére, rád zeptal na výsledky, nebo na vaši reakci na výsledek průzkumu agentury STEM, kdy údajně třetině Čechů už stouply výlohy na energie dvojnásobně, nebo dokonce ještě více a více než polovina z nich potom, z těch Čechů, už tvrdí, že kvůli tomu má značné potíže. Vaše vláda letos udělala řadu těch opatření. Mě spíš zajímá ale směrem do budoucna, co plánujete pro příští rok. Jestli plánujete ještě nějakou další formu pomoci, která tady zatím není, případně, jestli to, co proběhlo ten letošní rok a funguje, tak jestli považujete za dostatečné? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády: Asi nepotřebujeme ani průzkumy na to, abychom věděli, že ta situace není jednoduchá. Není jednoduchá pro spoustu rodin, pro občany, není jednoduchá pro firmy, není jednoduchá pro stát, není jednoduchá pro Evropu. Čelíme dopadům ruské agrese na Ukrajině, čelíme nedostatku energií, vysokým cenám energií, inflaci, těch faktorů je tady celá řada. 

A abychom tu situaci zvládli, proto musely být kroky, které naše vláda dělala, které často nebyly a nejsou jednoduché a které také znamenají vysoké náklady. A to si všichni musíme uvědomit.

Opatření, která jsme udělali, mají dopad na občany už v letošním roce. Tady mohu třeba zmínit úsporný tarif nebo odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie, jednorázový příspěvek na dítě, valorizace důchodů a další a další věci. Ale my jsme připravili opatření na příští rok, kdy vstoupí v platnost právě zastropování cen, a v těchto krocích dál pokračujeme.

Pro ty občany, kterým ta základní opatření, která mají za cíl vlastně nějakým způsobem snížit nebo limitovat tu částku, kterou platí lidé za energie, pokud těm občanům, kterým toto nestačí, tak je zde připravený rozsáhlý Deštník proti drahotě, řada opatření vlády. Tady v tomto případě bych mohl jmenovat příspěvek na bydlení, který jim pomůže ze strany státu kompenzovat ty náklady, které přesahují třicet procent příjmu jejich domácnosti a vztahují se právě k nákladům na domácnost.  

My budeme pokračovat v těch krocích, abychom lidem a firmám usnadnili tu situaci, ale na druhé straně si všichni musíme uvědomit, že máme nějaké limity. Ty limity jsou dány stavem státního rozpočtu. Ta celková pomoc, kterou vynakládáme na podporu lidem, je dnes kolem 200 miliard korun. To jsou peníze, ke kterým si částečně pomůžeme tím solidárním prvkem, který představuje windfall tax, tedy válečná daň. Ale samozřejmě to taky znamená deficit státního rozpočtu.

A mimochodem, pokud chceme lidem pomoci dlouhodobě, a to my chceme, tak je důležité se soustředit nejenom na zvládání těch následků, to musíme dělat a děláme to, a kdybychom to nedělali, tak ta situace pro rodiny, pro samoživitele je ještě prostě mnohem horší. Ale my se musíme snažit se soustředit na ty příčiny.

A tady je důležité pokračovat v té společné snaze evropských zemí, abychom snížili ceny energií. Do jisté míry se to v tuto chvíli daří, ale bude to vyžadovat další kroky tak, abychom opravdu udrželi energie nízké. A současně naše vláda musí dělat opatření pro to, aby dokázala si poradit s inflací, abychom snížili inflaci, což se nám také začalo dařit, a abychom v příštím roce ještě výrazněji dostali ta čísla inflace dolů, protože to zase lidem pomůže a zmenší to ten tlak, který na ně v této chvíli je.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: S dovolením, stručně doplním. Vláda dělala ještě sérii opatření, která začala platit teď v závěru roku nebo začnou platit od 1. ledna. Jenom připomenu z těch zranitelných skupin, na které nejvíce dopadá tato situace, tak jsou to především rodiče samoživitelé, samoživitelky, lidé, kteří jsou starobní důchodci a žijí sami, nebo jsou to osoby se zdravotním postižením.

Proto jsme na závěr roku zvýšili příspěvek na mobilitu, proto od 1. ledna jsme zvýšili životní a existenční minimum, které dopadá na rozsah několika dalších podpor v sociálním systému a zvyšuje nejenom jejich částky, ale rozšiřuje i okruh lidí, kteří na tuto formu pomoci mají nárok. A zároveň od prvního ledna se zvyšují důchody, nejenom ty starobní, ale vdovské, vdovecké, sirotčí, invalidní, a také zároveň nabíhá i tzv. výchovné, kdy je to především dobrá zpráva pro 1,4 milionu žen, které mají statisticky opravdu výrazně nižší důchody než muži.

Takže i v návaznosti na to, že teď byl zveřejněn průzkum STEM, tak vláda udělala sérii opatření v roce 2022 a udělala i rozhodnutí už i pro rok 2023, která budou právě pomáhat těmto lidem, kteří jsou mezi těmito zranitelnými skupinami obyvatel.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, zvládneme ještě jeden dotaz, Nova.

Lucie Hlubučková, TV Nova: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat pana Válka, jestli jste se dostali k úpravě výpočtu odškodnění za pracovní úrazy nebo nemoci z povolání, a případně, pokud jste se k tomu dnes nedostali, kdy by to vláda mohla schvalovat?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Dostali a vláda to schválila.

Lucie Hlubučková, TV Nova: A mohl byste, prosím, tedy uvést, jaké jsou tam ty klíčové změny a proč to vaše ministerstvo předkládalo?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ty klíčové změny jsou technické způsoby výpočtu a my jsme v podstatě chtěli reflektovat vyjádření Ústavního soudu a některých dalších institucí, abychom srovnali to odškodnění, které bylo v gesci, řekněme, Ministerstva zdravotnictví, s tím typem odškodnění, které je v zákoníku práce, když to řeknu, nebo v občanskoprávních sporech.

To znamená, když to řeknu zjednodušeně, narovnali jsme ten stav, posunuli jsme se k tomu, co je v občanskoprávních sporech, a de facto jsme nastavili valorizaci. Takže jsme nastavili spravedlivá pravidla tak, aby to byl jakýkoli typ odškodnění.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. To je z tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.