Tiskové konference

8. 2. 202316:48

Tisková konference po jednání vlády, 8. února 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já jsem dnes za Ministerstvo zahraničních věcí na vládě předkládal zprávu k okamžité pomoci v souvislosti s ničivým zemětřesením, které postihlo Turecko a Sýrii na začátku tohoto týdne. Vzhledem k obrovskému rozsahu škod, množství zraněných a velkému počtu obětí na životech jsme se vlastně okamžitě poté, co jsme se dozvěděli o této události, rozhodli jako Česká republika, jako Česko zapojit do pomoci.

Ministerstvo zahraničních věcí vyčlenilo deset milionů korun na okamžitou pomoc a zároveň již v pondělí odcestoval do Turecka tým 68 příslušníků USAR týmu, kteří intenzivně pracují v zasažené oblasti a podílí se na vyhledávání osob v troskách domů.

Zároveň pracuje velmi intenzivně náš zastupitelský úřad v Ankaře vedený panem velvyslancem Vackem. Ten je v úzkém kontaktu s Hasičským záchranným sborem, a naši diplomaté tedy v Turecku na místě pomáhají. Konkrétní příklad byl, že skupině šest českých občanů pomohli dostat se z té zasažené oblasti do bezpečí a poskytli jim plnou součinnost.

Ten tým hasičů USAR v tuto chvíli je vyslán na deset dnů. Uvidíme, jaká bude potřeba z turecké strany, jestli bude potřeba to prodlužovat. A samozřejmě dále platí, že průběžně to sledujeme poptávku po humanitární a jiné pomoci ze strany Turecka a Sýrie.

Jenom abych zmínil ještě detail toho vyslání USAR týmu. To proběhlo skrze evropský koordinační mechanismus, kdy Česká republika vložila nabídku této pomoci, Turecko ji obratem akceptovalo a mezitím ty přípravy běžely tak, aby ten tým mohl odcestovat, což se potom stalo.

My monitorujeme potřeby humanitární, zdravotnické potřeby a jsme připraveni případně i navýšit ty finanční prostředky, které k tomu budou směřovat. Stejně tak je připraveno Ministerstvo vnitra poskytnout součinnost, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru, případně Správa státních hmotných rezerv. Stejně tak máme zajištěnou asistenci od Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků, která má ve skladech připravené případně provizorní řešení pro ubytování nebo základní lékařskou pomoc.

Já bych chtěl říct, že už víme, že do Turecka budeme posílat nějaké generátory, spací pytle a další potřeby pro osoby bez přístřeší.

Co se týče pomoci v Sýrii, tam je to výrazně komplikovanější. Spolupráce se syrským režimem není vůbec jednoduchá a pravděpodobně pomoc bude směřovat skrze některou z mezinárodních organizací, které působí dlouhodobě v Sýrii, mají tam své lidi a my zvažujeme a hledáme vhodné způsoby, jak například poskytnout finanční prostředky na tuto pomoc. Chtěl bych říct, že rozhodně na Sýrii nezapomínáme, to zemětřesení se odehrálo v obou těch zemích.

Zároveň také mohu potvrdit, že stále naši záchranáři pohřešují jednu českou občanku, která dlouhodobě žije ve městě Adıyaman, a zároveň na místě působí i záchranný tým. Více informací k tomu v tuhle chvíli nemůžeme poskytnout. A pokud bude tedy jaksi potřeba, abychom navyšovali ty finanční prostředky, tak jsme k tomu za vládu připraveni.

Druhá věc, kterou bych si dovolil zmínit, kterou jsme projednali, tak to je novela zákona o azylu, který vláda projednala, přijala a je to nezbytné zefektivnění současné úpravy, především různých správních řízení ve věcech mezinárodní ochrany a navazujících řízení před správními soudy. Chceme také zpřesňovat nebo doplňovat pasáže, které se týkají transponovaného práva, směrnic z unijního azylového práva a celkově se bude jednat o zkvalitnění této normy. Takže i tomu se dnes věnovala vláda. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Vláda dnes udělala také podstatný krok k definitivnímu zrušení projektu Dunaj–Odra–Labe, kdy vlastně vyslovila souhlas se zpracováním aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky, kterým ruší územní ochranu formou územní rezervy pro celé to průplavní spojení.

My jsme už v minulém roce zastavili veškeré finanční náklady spojené s rozvíjením toho projektu. Neudělala se na tom, jednoduše řečeno, ani čárka a podnikali jsme kroky k tomu, aby ta historická příprava nikoho neomezovala v současné době s tím, že jsme zároveň dali i prostor pro ta místa, která třeba lokálně uvažují o možných úpravách toho toku z hlediska například povodňové ochrany, tak aby se na ten krok zrušení územní rezervy dokázali připravit.

S tím, že kromě zadání tohoto souhlasu právě s aktualizací politiky územního rozvoje jsme také rušili historická související usnesení vlády České republiky tak, aby bylo jasné, že tenhle megalomanský projekt Česká republika rozvíjet nebude. Naopak, chceme se nadále zaměřovat na smysluplné projekty jak pro vodní turistiku, tak pro co nejlepší podmínky splavných úseků českých řek tak, aby dobře sloužily a zároveň sloužily způsobem šetrným k životnímu prostředí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Česká televize, potom rozhlas.

Václav Ohlídal, Česká televize: Dobrý den, já budu mít dva dotazy. Nejdřív, pane ministře dopravy, na vás ještě k tomu dnešnímu rozhodnutí. Znamená to úplný konec i těch projektů, o kterých se mluvilo v souvislosti s tím, to znamená například ten zkrácený Dunaj–Odra projekt nebo například i ten projekt jenom Labe, nějaké úpravy? Vlastně jestli pro vás to znamená konec úplně, nebo vy jste sám říkal nějaké smysluplné projekty. Můžete nastínit, jaké by to třeba byly konkrétně? A druhý dotaz pak tady na pana ministra zahraniční ještě k tomu azylovému zákonu, k těm úpravám. Já nevím, jestli jste to zmínil, pardon, jestli jsem přeslechl, ale bude tam tedy i ta úprava ohledně těch modrých karet, aby byly jednodušeji přístupné pro sezónní pracovníky? A zároveň to začlenění dětí cizinců, kteří tady žijí dlouhodobě, do toho systému veřejného zdravotního pojištění. Děkuji.

Martin Kupka, ministr dopravy: Tak rušení té územní rezervy je definitivní pro to průplavní spojení. Co se týče možných projektů, tak v letošním roce otevřeme dokončené nové kapacity pro úvaziště lodí a pro přístavy právě pro malá plavidla a pro turistické lodě. Těch bude celkem osm právě na toku Labe. Chystáme další, zahájíme práce na dalších čtyřech takových přístavištích.

Zároveň chceme dál rozvíjet možnosti rekreační plavby na Baťově kanálu a zároveň v případě Labe chceme dál, a Vltavy, chceme rozvíjet i podmínky splavnosti. To je věc, která samozřejmě musí projít všemi příslušnými kroky ve schvalování i ze strany ochrany životního prostředí, ale to je věc, která navíc má i evropskou logiku, protože splavné úseky mají svoji oporu i v rámci celkové evropské sítě TEN-T, klíčových dopravních vztahů. Takže to určitě na místě je a v tomto směru by byla škoda na ten potenciál českých toků rezignovat.  

Co se týče toho konkrétního úseku, krátkého, kdy bychom mohli navázat na našem území na připravovanou podobu oderského kanálu v Polsku, tak tam jsme se i po dohodě s územím domluvili na tom, že v nejbližší době zpracujeme ekonomickou, dopravní studii a zároveň studii dopadů na životní prostředí pro to prodloužení toho polského řešení několik kilometrů na českou stranu.

Ale bude to teprve základní studie s tím, že je patrné, že oproti těm rezervám, které počítaly s vedením toho průplavního spojení východněji od celé té ostravské aglomerace, tak v tom, a od Bohumína přesněji, tak v tomto případě budeme opravdu zvažovat možnosti jenom krátkého prodloužení a půjde o základní studii, zdokumentování možností. Ne o to, jakým způsobem by to území opravdu takový projekt bylo s to přijmout. To bude teprve etapa následující.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Jestli můžu tak, ano, je součástí i novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky, kde se implementuje novela evropské směrnice o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemích za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, tedy tzv. jsou tam i ty modré karty. Zároveň se chce jaksi efektivně k zabraňování zneužívání institutu výjezdních příkazů. A zároveň je tam poměrně důležitá změna, která by umožnila zařadit děti cizinců, kteří mají povolený dlouhodobý pobyt, do systému veřejného zdravotního pojištění až do jejich zletilosti.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, rozhlas.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra Lipavského. Zajímalo by mě ještě něco ohledně té pomoci Sýrii. Vy jste říkal, že bude převážně přes ty mezinárodní organizace, které tam působí, ale zajímalo by mě, bude ta pomoc spíš materiální, nebo Česko plánuje i vyslání ještě nějakých záchranářů přímo do Sýrie? Děkuju.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Pravděpodobně se bude jednat o finanční dary, protože jsem nezaznamenal vlastně žádost o materiální pomoc. Všechny organizace nějakým způsobem vysílají signály, že buď si ten materiál dokáží zařídit. Nechci to vylučovat, nicméně tak jak konkrétně spolupracujeme buď s Člověkem v tísni, s Charitou, s Mezinárodním výborem Červeného kříže nebo s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky UNHCR, tak oni primárně míří na ty finanční dary. Dává to smysl, peníze můžou dát dohromady, potom mít společnou logistiku.

Na druhou stranu, pokud přijde konkrétní poptávka, jsme připraveni na ni reagovat nebo dáváme i ty nabídky do toho evropského koordinačního systému tak, abychom neposílali pomoc, která na místě není potřeba. To si myslím, že je poměrně logické.

Zároveň platí, bohužel, že u této přírodní katastrofy jsou nejdůležitější ty první dny, kdy ještě je možné zachránit nějaké lidské životy, a potom nastupuje práce, řekněme, spíše rekonstrukčního charakteru.

Zatímco Turecko požádalo o humanitární pomoc okamžitě po té katastrofě a myslím, že asi nikoho nepřekvapí, že v Turecku je velmi funkční systém toho, co v České republice nazýváme integrovaný záchranný systém, tak tam jsou ty složky velmi dobře zorganizované, tak v Sýrii je situace, řekl bych, naprosto opačná.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan ministr Kupka si přál doplnit.

Martin Kupka, ministr dopravy: My jsme dnes ještě představili jasnou pozici vlády České republiky vůči návrhu normy Euro 7, kdy v tom spatřujeme řadu vážných rizik. Rizik pro udržení pracovních příležitostí v České republice, v automobilovém průmyslu. Obáváme se toho, že ta norma ve výsledku může způsobit víc vážných problémů i pro životní prostředí, než kolik by přinesla přínosů.

Upozorňujeme na to, že takto přísná norma by zároveň mohla významně zpomalit obnovu vozového parku v České republice a mnoha dalších státech Evropské unie, což s sebou přirozeně také nese naopak nárůst těch negativních dopadů na životní prostředí.

Chceme, aby v tomto směru Evropská komise a evropské instituce vytvořily mnohem větší prostor pro technologický vývoj, pro přípravu automobilek na případné zpřísňování těch limitů a sledování dalších znečišťujících látek, protože ta norma přináší mimo jiné také nově sledování emisí pevných látek z brzd a také z pneumatik. Zároveň požaduje, aby bylo možné emise těch znečišťujících látek sledovat vlastně i na palubách jednotlivých vozidel, což je i technologicky náročné. Automobilky uvádějí, že by to mohlo znamenat významné omezení segmentu zejména malých vozidel v případě tedy výroby osobních automobilů, což může mít také negativní dopad na mobilitu veřejnosti.

Tak v tomto směru dáváme jasně najevo svůj nesouhlas s tím návrhem. Budeme v rámci evropských institucí předkládat naše jasné racionální argumenty a jeden z těch klíčových parametrů, totiž snaha chovat se odpovědně k životnímu prostředí, se v případě této normy může ve výsledku proti Evropě otočit. O tom jsme přesvědčeni. Může to být medvědí služba životnímu prostředí a v tom směru chceme podniknout nezbytné kroky, abychom zabránili zbytečným rizikům.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, vyvolalo to dotaz Primy, takže poprosím Primu.

Daniela Habešová, CNN Prima News: Děkuji. Pane ministře, vy jste říkal, že Česká republika monitoruje ty potřeby Turecka. Tak mě zajímá, jakým způsobem to zatím jde, co bychom třeba ještě například mohli Turecku poskytnout v rámci té humanitární pomoci? A zároveň jste ještě říkal, že Česká republika zaslala třeba spací pytle. Tak mě jenom zajímá: Už to dorazilo, nebo to je teprve na cestě a kdy by tato pomoc měla dorazit? Děkuju.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Tak konkrétně generátory, spací pytle a další potřeby pro osoby bez přístřeší budou odeslány příští týden. A to monitorování probíhá samozřejmě kontaktem na diplomatické úrovni a zároveň přes ten evropský koordinační mechanismus, kde se objevují poptávky, případně tam země vkládají nabídky a tam se to potom potkává. Takže je to živý proces.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím, děkujeme za pozornost a přejeme pěkný den. Na shledanou.

Martin Kupka, ministr dopravy: Díky za pozornost. Nashledanou.