Tiskové konference

28. 2. 202316:16

Tisková konfernce po bilanční návštěvě premiéra Petra Fialy u ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka, 28. února 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po bilanční návštěvě předsedy vlády u ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka. Já poprosím o úvodní slovo předsedu vlády České republiky Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, dneska jsem skutečně nemusel jít daleko, ale tady ve Strakově akademii jsem v rámci bilančních návštěv navštívil pana ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka. S ním a s jeho týmem jsme zhodnotili minulý rok, který samozřejmě, nemohlo by to být jinak, tak se nesl v duchu českého předsednictví v Radě Evropské unie, tedy to hodnocení.

Byla to jedna z největších výzev, před kterou jsme v loňském roce stáli, a myslím, že mohu říct i na základě všech hodnocení expertů a lidí, kteří se tím zabývají, že jsme evropské předsednictví zvládli ne velmi dobře, ale skutečně výborně a ukázali jsme, že Česká republika je aktivním, platným členem Evropské unie a že dokáže prosazovat nejenom svoje zájmy, ale i dobře moderovat tu debatu v Evropské unii.

Nebylo to jednoduché, protože české předsednictví se kromě různých problémů muselo potýkat především s dopady ruské agrese na Ukrajinu a důsledky, které to má pro jednotlivé státy a občany zemí Evropské unie. Přes tyto výzvy a tuto nelehkou situaci jsme v tomto těžkém úkolu obstáli a významnou roli v tom sehrával právě pan ministr Mikuláš Bek. Díky jeho aktivitám, prakticky permanentnímu dialogu s bruselskými institucemi a s dalšími členskými státy jsme znovu považováni za spolehlivého partnera. Navíc jsme posílili své renomé a místo, které máme mezi ostatními státy Evropské unie.

Když se vrátím k tomu předsednictví, tak je jasné, že těmi základními prioritami, já jenom připomenu, že jsme jich měli pět, ale těmi skutečně základními byly energetika obecně, obecně zmírnění nebo řešení dopadů, které má ruská agrese na Ukrajině na evropské země. V oblasti energií jenom připomenu, že se naší vládě, a celé Evropě, podařilo omezit závislost na ruském plynu a ropě. A to, ať už to děláme na národní úrovni nebo na evropské, tak oboje dohromady vlastně výrazně zvyšuje naši energetickou bezpečnost.

V rámci jednání v Evropské unii se nám podařilo vyjednat uvolnění dodatečných 20 miliard euro pro omezení závislosti zemí na ruských fosilních palivech v rámci REPowerEU a to přináší i České republice další miliardy korun, přes 16 miliard korun, na dodatečné investice k tomu, abychom mohli snížit závislost na Rusku. Já jenom připomenu, že se nám podařilo během posledních devíti měsíců úplně otočit situaci. Třeba v případě plynu, nejenže jsme zajistili dostatek plynu pro Českou republiku, ale s 97% závislosti na ruském plynu dnes používáme nějaká tři čtyři procenta ruského plynu. Čili jsme se té závislosti skutečně zbavili, ale tady máme nástroje, jak pokračovat dál, třeba v oblasti ropy a dalších produktů.

Zadruhé, a to je také významné v oblasti energií a sledovali to všichni, občané i firmy, jsme dosáhli dohody, která umožnila členským státům, vládám členských států zastropovat ceny energií. A to jak pro občany, tam ten problém nebyl, ale pro malé a střední podniky, a posléze i pro velké firmy. Nebylo by to možné, kdybychom v tomto směru nevedli intenzivní vyjednávání a nenašli řešení na evropské úrovni.

Zastropovali jsme tedy ceny energií, včetně plynu, zavedli jsme do praxe opatření, která zajistí, že evropský trh bude atraktivní i pro zkapalněný plyn, pro LNG dodávky, kterými jsme schopni kompenzovat ten ruský plyn. A také jsme zřídili dobrovolné společné nákupy plynu v Evropské unii, které nám mohou pomoci dosáhnout nižší ceny pro spotřebitele.

Nemusím a nechci, nemám tady prostor to dál komentovat, ale jenom řeknu, že všichni vidíme, i podle toho, co se děje s evropskými cenami, že ta opatření, která jsme na evropské úrovni přijali a která jsme přijali i díky aktivitám českého předsednictví, tak že fungují a mají vliv na to, že ceny energií v Evropě klesají. 

Podařilo se nám také, to je další bod, který je velmi důležitý, vyjednat shodu ve velké části balíku Fit for 55. Vedli jsme vyjednávání o předpisech, které zajistí snížení emisí v Evropské unii, ale vedli jsme je tak, aby nebyla narušena konkurenceschopnost české ekonomiky. I díky intenzivnímu vyjednávání jsme dosáhli toho, že je tam řada podmínek, které jsou pro Českou republiku výhodnější, než byl ten původní návrh. Například nové emisní limity CO₂ pro automobily budou nabíhat s ohledem na technologický vývoj a vývoj bude přehodnocen v roce 2026 a podle toho přehodnocení budou popřípadě upraveny ty předpisy. To je určitě dobrý výsledek proti tomu striktnímu zákazu, který byl původně zvažován.

Stejně tak jsme dosáhli úpravy v reformě nebo změny v systému obchodování s emisními povolenkami, které by měly vést k tomu, že budou omezeny jejich drastické cenové výkyvy a současně máme větší prostor pro nakládání s výnosy. To všechno jsou věci, které vlastně činí více pragmatickým a realistickým, nebo činí více pragmatickými a realistickými ty snahy o dosažení rychlého snížení emisí právě tak, aby to neohrožovalo konkurenceschopnost anebo některé sociální skupiny v jednotlivých zemích.

K těm úspěchům, které bych tady připomenul z agendy jak pana ministra, tak celkově z těch evropských věcí, je to také řešení dopadů ruské agrese na Ukrajině v tom směru, že jsme se snažili vytvořit jednotnou pozici na evropské úrovni, a velmi úspěšně, jak pro podporu Ukrajiny, tak pro vytváření diplomatického tlaku a ekonomického tlaku na Rusko.

Opět v rámci českého předsednictví se nám podařilo vyjednat sankční balíčky, ony se číslují, teď už máme 10., ale v době našeho předsednictví jsme vyjednali 7., 8. a 9.  Pokročili jsme také v tom vymáhání sankcí, v tom, aby skutečně tam nebyla slabá místa.

To, co jsem už zmínil, zajistili jsme efektivní podporu Ukrajině, aby byla schopná se bránit ruské agresi, a to v mnoha směrech. Já jenom připomenu, že během našeho předsednictví, a nebylo to vůbec jednoduché, se podařilo vyjednat pravidelnou finanční pomoc Ukrajině na tento rok, těch 18 miliard euro, což bylo spojeno s dalšími zdánlivě nesouvisejícími věcmi. Opět díky aktivitě naší vlády a schopnosti vyjednávat v rámci předsednictví se to podařilo dovést do úspěšného konce.

Pan ministr, kromě těch úkolů, které vyplývaly z předsednictví, nebo kromě těch dalších úkolů, které vyplývaly z předsednictví, tak předsedal Radám pro obecné záležitosti. Jedna se také uskutečnila v neformálním formátu v Praze, další se konaly v Bruselu, Lucemburku. A právě mezi výzvy nebo úkoly, které řešil pan ministr Bek, byla řada citlivých témat, ať už třeba dodržování právního státu v Maďarsku, různé pohledy členských států na rozhodovací mechanismy a jejich změny v rámci Evropské unie a řada dalších velmi složitých věcí. Musím říct, že právě jeho způsob vyjednávání a jeho otevřenost při jednáních třeba s poslanci Evropského parlamentu byla velmi vysoce oceňována, nepochybně přispěla k úspěchům celého českého předsednictví a za to jsem měl i dnes příležitost panu ministru Bekovi poděkovat.

Předsednictví skončilo, ale nekončí naše členství v Evropské unii a nové výzvy, kterým čelit budeme a které chceme co nejlépe využít pro Českou republiku. Od toho se také odvíjejí ty úkoly, které před sebou má pan ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a jeho tým. Já jsem rád, že pan ministr je připraven se aktivně zapojit do koordinace té popředsednické evropské politiky naší vlády.

Hlavní důraz bude klást na zlepšování kvality českých pozic k evropským návrhům, protože my musíme vědět, co chceme, a pak jsme schopni to prosazovat, ale musíme mít jasnou pozici k evropským návrhům. Samozřejmě ten úkol je také jakási mediace případných rozporů mezi jednotlivými orgány státní správy, mezi zástupci koaličních stran a vlastně koordinace evropské politiky ve všech oblastech. Nejenom v těch pozicích, ale i v otázce využívání evropských fondů a další věci, které jsou pro dobrou budoucnost České republiky důležité.

Já jsem přesvědčen, a chci to tady znovu zdůraznit, že funkce ministra pro evropské záležitosti je velmi důležitá a že takovouto pozici jsme potřebovali nejen v době předsednictví, ale potřebujeme ji o nic méně, potřebujeme ji i teď naprosto stejným způsobem.

To, co je také jedním z úkolů, dlouhodobým, ve kterém Česká republika v minulosti nebyla úplně úspěšná, ale na kterém chceme také více pracovat, je větší vliv zástupců České republiky v evropských institucích. To, aby naši občané se dostávali do pozic v administrativním aparátu, politicko-administrativním aparátu Evropské unie, kde se skutečně rozhoduje. A myslím, že i k tomu můžeme využít kapacit, nebo personálních kapacit, které jsme si vytvořili v době českého předsednictví, a prestiže, kterou Česká republika v průběhu předsednictví získala.

Václav Smolka, tiskový mluvčí: Děkuji panu premiérovi a poprosím ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka.

Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti: Dobré odpoledne, dámy a pánové, já se pokusím doplnit pana premiéra. Už se nebudu vracet příliš k hodnocení minulosti, jen bych chtěl zmínit to, že úspěch českého předsednictví se již dnes promítá do jistého respektu, který mají naši vyjednavači, ať už diplomaté, úředníci nebo ministři, při jednání o evropských otázkách a je vidět, že jsme se stali ceněnými partnery v té debatě o celé řadě citlivých témat.

Já před sebou vidím v tomto roce několik priorit, kterým se intenzivně věnuji už v tomto čase. První z nich souvisí s evropským rozpočtem, protože v tomto roce bude probíhat revize víceletého finančního rámce Evropské unie. A současně probíhá velmi intenzivní debata o evropské reakci na ten americký projekt nebo balík legislativních změn, který míří do oblasti podpory nových technologií, obnovitelných zdrojů a podobně. Ta debata má celou řadu aspektů a bude nás zaměstnávat v tomto roce. Evropská unie hledá cestu, jak vhodně zareagovat na některé protekcionistické prvky v tom americkém plánu, a součástí těch úvah je také debata o některých rozpočtových změnách.

Takže já vidím svojí podstatnou roli v koordinaci našich postojů vůči existujícím i případným novým finančním nástrojům, které Evropská unie bude připravovat. Těch nástrojů je celá řada a z pohledu České republiky nám nabízejí poměrně velký objem finančních prostředků do roku 2030. Podle toho, zda hledíme jenom na oblast energetiky nebo na širší oblast adaptace na klimatické změny, tak ty celkové částky se pohybují někde mezi 800 miliardami až 1 bilionem 200 miliardami korun, které budeme mít k dispozici z evropského rozpočtu. My musíme těch prostředků tentokrát využít moudře tak, abychom se vyrovnali s těmi výzvami, které pro českou ekonomiku i společnost ta změna představuje.

V tom vidím jednu ze svých významných úloh, druhá moje podstatná role byla zmíněna panem premiérem. Spočívá v péči o kvalitu českých pozic vůči evropským legislativním návrhům. Tam ještě stále má Česká republika a česká vládní administrativa před sebou kus práce a věříme tomu, že se nám podaří ten systém do budoucna výrazně lépe nastavit.

Třetí oblast, která bude mým úkolem a souvisí právě s agendou Rady pro obecné záležitosti, je poměrně citlivá evropská diskuze o dvou vzájemně spojených problémech. A to je rozšiřovací proces, jeho větší flexibilita, a současně debata o budoucích institucionálních změnách v Evropské unii. Stále více našich partnerů v Evropské unii zdůrazňuje, že budoucí rozšiřování musí souviset s určitými institucionálními změnami, se změnami v rozhodovacích procesech.

To je samozřejmě velmi citlivé téma, které nepochybně přesáhne horizont funkčního období této vlády, ale je třeba, aby česká vláda byla v těchto debatách velmi aktivní, protože my jsme dlouhodobě přesvědčenými zastánci rozšiřování Evropské unie. Zároveň je třeba v té diskusi o institucionálních změnách hájit některé priority, opět priority, které jsou často dlouhodobé, a to je obhajoba subsidiarity a určitého typu efektivity při zohlednění legitimních národních zájmů.

Já teď nechci zabíhat do detailů, ta debata bude probíhat nepochybně před volbami do Evropského parlamentu poměrně intenzivně a je možné, že během španělského předsednictví v druhé polovině tohoto roku získá na tempu. Takže to je téma, které nás musí zaměstnávat, musíme v něm být aktivní a já věřím tomu, že díky lepší pozici české vlády po předsednictví bude ten náš hlas i poměrně významně uplatněn a bude významně slyšet. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí: Já také děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Česká televize jako první.

Kristina Marie Kubcová, Česká televize: Dobrý den, pane premiére, vláda bude schvalovat aktualizaci programového prohlášení, chystají se nějaké změny právě v oblasti evropských záležitostí?

Petr Fiala, předseda vlády: Budeme schvalovat úpravu programového prohlášení, nebo úpravu – budeme schvalovat revizi programového prohlášení, která nepřináší žádné zásadní změny. Jenom prostě aktualizujeme programové prohlášení v souvislosti s tím, že uplynul rok, kdy jsme ve funkci, ale také v souvislosti s tím, o čem jsem tady mluvil, že došlo k něčemu, co nikdo z nás nemohl předpokládat, a to je ruská agrese na Ukrajinu a z toho vyplývající dopady na Evropu, a samozřejmě taky Českou republiku. Programové prohlášení budeme schvalovat zítra na jednání vlády, respektive tu úpravu, a žádné zásadní věci z toho pro evropské záležitosti nevyplývají.

Václav Smolka, tiskový mluvčí: Děkuju, další dotaz.

Petr Fiala, předseda vlády: Takhle, Evropa je v programovém prohlášení důležitá, žádné změny zásadní z toho nevyplývají, tak, aby to bylo jasné.

Kristina Marie Kubcová, Česká televize: Pane ministře, vy jste dříve uvedl, že do konce února by mělo být jasno o tom, o kolik peněz bude Česko žádat z půjčky v rámci evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Je už o toto jasné?

Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti: My intenzivně vyjednáváme s Evropskou komisí od minulého roku a během těch vyjednávání se ukázalo, že členské státy budou muset předkládat případnou žádost o půjčku současně s žádostí o změny v tom již schváleném Národním pánu obnovy, že to z pohledu Evropské komise vytváří jeden balík. Ten finální deadline pro rozhodování vyplynul až se schválením příslušné evropské legislativy v minulém týdnu. Takže dnes víme, že vláda do konce března musí indikovat svůj zájem o tu půjčku a do konce dubna bychom měli předložit tu celkovou žádost, která bude zahrnovat jak ty nové prostředky, tak případné změny v tom stávajícím plánu.

Teď probíhají intenzivní jednání o přípustnosti některých typů investic, které bychom mohli případně financovat z té půjčky. Můj odhad je v tuto chvíli poměrně hrubý a říká někde mezi 100 a 200 miliardami korun by mohla být ta částka. Ale opravdu podstatné věci závisí na interpretaci těch pravidel, protože například v oblasti podpory dopravy, železniční dopravy máme připravené možnosti, poměrně významné v řádech desítek miliard korun, ale vyjednáváme o tom, v jaké míře by takové výdaje byly přípustné. To vyjednávání probíhá teď každým dnem, takže myslím, že během března budeme mnohem jasněji vědět, jaká ta částka případné půjčky bude.

Václav Smolka, tiskový mluvčí: Děkuju, další dotaz, tam vzadu.

Jiří Klečka, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat, jestli už má vláda plán nebo spojence v postupu proti Euru 7? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Ano, já jsem, skoro bych řekl, si jistý, ale to je špatná formulace. Jsem přesvědčen, že jsme schopni upravit ten stávající návrh Eura 7 tak, aby byl realističtější a neměl všechny ty negativní dopady, které by ta současná úprava přinesla třeba z hlediska trhu s menšími vozy a tak podobně. Ta situace je hodně jiná, než to bylo u zákazu spalovacích motorů, protože na jedné straně tady vzrůstá pochybnost o správnosti normy v této podobě u řady členských států, ale na druhé straně v tomto případě vznáší řadu námitek i samotný evropský automobilový průmysl a přichází právě s tlakem nebo snahou, aby ten původní návrh byl modifikován.

Takže já mám stále víc signálů, že je zde skutečně připravenost evropských zemí sáhnout do té normy, do toho původního návrhu, upravit to tak, aby to bylo realističtější a mělo to méně těch sociálních a ekonomických a dalších dopadů. Česká republika určitě není připravena odsouhlasit Euro 7 v této podobě, ale jsme připraveni, a pan ministr dopravy Martin Kupka se tomu intenzivně věnuje a samozřejmě další naši vyjednávači, jsme připraveni se podílet na té úpravě tak, aby byla ve výsledku realističtější.

Václav Smolka, tiskový mluvčí: Děkuji, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.