Tiskové konference

18. 1. 200714:23

Tiskový briefing po zasedání Bezpečnostní rady státu ve čtvrtek 18. 1. 2007

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na krátkém tiskovém briefingu po jednání Bezpečnostní rady státu, a do úvodu dávám slovo vicepremiérovi Alexandru Vondrovi, který vás krátce poinformuje o tom, co se projednávalo, o tom důležitém.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás asi trošku zklamu, že ta hloubka těch informací, nebo míra jejich konkrétnosti, nebude příliš velká. Bezpečnostní rada státu se zabývala, jak možná znáte z programu, několika tématy. V zásadě většina těch materiálů, zejména těch předkládaných paní ministryní obrany, jako plán cvičení orgánů krizového řízení na další tři roky, harmonogram dalšího postupu při plánování obrany, měla v zásadě standardní povahu, a myslím si, že tam není nic zvláštního, co bych vám mohl sdělit. Jeden z těch materiálů pojednával také o vývoji lidských zdrojů z hlediska zabezpečení obrany České republiky, tedy lidsky řečeno, do jaké míry se promítne či nepromítne ta předpokládaná demografická křivka. Zde konstatujeme celkem optimisticky, že navzdory tomu, že ty demografické trendy pro celou ČR nejsou zrovna příznivé, tak na obranyschopnost ČR toto nemá žádný negativní vliv. Asi zdaleka nejvíce vnitřní diskuse vyvolal materiál na téma zajištění energetické bezpečnosti ČR. Ta diskuse měla uzavřenou povahu, čili, já vám ten materiál nemohu dát k dispozici, ale řekl bych k tomu asi dvě věci. Za prvé – panuje shoda mezi členy BRS, že té otázce energetické bezpečnosti, a podtrhávám to slovo bezpečnost, vláda i BRS chce věnovat větší pozornost, než-li tomu bývalo v minulosti. Příklady z posledních dvou let, jak nedávné problémy s dodávkami ropy ropovodem Družba, tak před rokem problémy s dodávkami plynu přes Ukrajinu, ukazují zranitelnost nejen ČR, ale Evropy vůbec, a proto ten požadavek na ten bezpečnostní rozměr energetiky, požadavek na diverzifikaci, jak v tom geografickém, tak v tom sektorálním smyslu, je něco, co žádná vláda nemůže brát na lehkou váhu. Zároveň jsme konstatovali s uspokojením, že více se tomuto tématu v poslední době začala věnovat i samotná EU. Jak asi víte, 10. ledna, minulý týden, bylo zveřejněno komisí v gesci komisaře pro energetiku Piebalgse nové European Energy Strategic Review. Dokument, který si nepochybně zasluhuje pozornost, a který my považujeme určitě krokem vpřed, v porovnání s některými těmi předcházejícími koncepčnějšími materiály, které EU vydávala, protože právě tento materiál se i více věnuje otázkách diverzifikace a bezpečnosti. Zároveň jsme se dohodli, protože ten materiál byl připravován ještě pro minulou vládu, akorát jsme se rozhodli uspořádat Bezpečnostní radu státu až poté, co bude jmenována tato vláda nová, čili, že se ještě rozšíří s ohledem na koaliční povahu této vlády složení té pracovní skupiny, která bude dále na té energetické bezpečnosti pracovat a po několika měsících předloží jakousi aktualizovanou verzi tohoto materiálu. Čili, samozřejmě, měli jsme tam diskusi i s ministrem životního prostředí, který je novým členem BRS. Ale shoda je nepochybně prostě v tom, že ten bezpečnostní rozměr je velmi důležitý. V rámci zasedání BRS ministr Říman také podrobně informoval o jednáních, která vedl on i ministerstvo zahraničních věcí o řešení podobných situací, jaká nastala minulý týden. Zde můžeme v zásadě s uspokojením konstatovat, že jsme, jako ČR, díky existenci Ingolstadtského ropovodu, ropovodu IKL z Ingolstadtu, schopni řešit krizové situace v momentě, kdy jsou přerušeny dodávky z východu ropovodem Družba. Jednání jak s MERO, tak s vlastníky toho transalpského ropovodu, popř. i francouzských ropovodů, čili, potrubí, která mohou zásobovat právě skrze Ingolstadt, ten ropovod IKL, ukazují, že umíme řešit přerušení dodávky ropy tak, aby nebyly ohroženy základní bezpečnostní zájmy státu. Toť asi stručná rekapitulace z dnešního jednání, a myslím si, že nevím, co bych dále k tomuto dodal. Děkuji.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Nyní je prostor zhruba na tři vaše dotazy.

Jan Čtvrtečka, televize Nova: Mě by, pane vicepremiére, zajímalo, co říkáte na to, že ČR, jako první nový členský stát, dnes byla obviněna u Evropského soudu za to, že nedodržuje evropské právo, evropské normy?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR: Já jsem o tom shodou okolností, nikoli v rámci pořadu tohoto jednání, ale na okraj, mluvil s ministrem zdravotnictví. Ministr zdravotnictví mě informoval, že bude z toho vyvozovat určité důsledky v rámci svého resortu, a je na něm, aby on informoval vás. Já bych jenom upozornil, že ten verdikt se netýká toho, že by ČR činila něco špatně. V zásadě, v reálné situaci, ten náš, řekněme, pracovní trh v té oblasti zdravotnictví je asi otevřenější třeba než trh v Německu, které „peskováno“ není. Spíše ten verdikt směřuje proti tomu, že nebyla plnohodnotně implementována legislativa.

Jan Čtvrtečka, televize Nova: To trvá od roku 2004, kdy měla být taková novela toho zákona, který upraví to, že dva lékaři u nás z EU nebudou moci se registrovat do komor, myslíte si, že to není pro ČR ostuda?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR: Tak nepochybně toto je ukázka práce minulé vlády. Pokud jde o tu vládu podzimní, tak ministr Julínek to zařadil do legislativního procesu, a my věříme, že se ta náprava dá učinit v řádu, řekněme, nejbližších měsíců. Myslím si, že se ČR může tady vyhnout nějakým konkrétním konsekvencím, ale je třeba se ptát zejména, co dělala vláda, co dělal ministr zdravotnictví v těch letech 2004-2006, kde jsme získali to značné zpoždění.

Jan Čtvrtečka, televize Nova: Děkuji a ještě mám jednu otázku, jestli mohu. Mě by zajímalo, proč chcete zavázat slibem vaše vlastní poslance, že podpoří v pátek vládu?

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Já bych prosil v této chvíli otázky, které se budou týkat Bezpečnostní rady státu, nebo tu otázku směřujte na pana premiéra.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR: Já bych stejně odpověděl asi tak, že prosím, směřujte tuto otázku na premiéra Topolánka, nikoliv na mě.

Naďa Bělovská, Radiožurnál: Já bych se ještě vrátila k těm rozhovorům. Mělo se údajně jednat o tom, že by ČR využívala ropovod, který vede z Terstu do Karlsruhe, jakoby třetí ropovod. Je to pravda?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR: To je ten transalpský ropovod, já jsem ho zmínil, který pak právě z Karlsruhe je přímo pak napojen na Ingolstadt. Ano, probíhala jednání za účasti firmy MERO a ministerstva průmyslu a obchodu. A z těch jednání vyplynulo, že jsme schopni, v případě nouze, zásobovat ČR na úrovni dostatečné k tomu, abychom vydrželi. Budou probíhat určitá jednání, která by toto poznání nějakým způsobem promítla i do nějakého formálnějšího závazku.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Prosím, poslední dotaz. Česká televize.

David Borek, ČT: Já bych ještě zůstal u toho Ingolstadtu. Vy jste teď informoval o tom, že Ingolstadt je schopen zásobovat ropou základní potřeby ČR. Nicméně, ministr Říman má vyřešit, aby ČR skutečně pokrývalo 100 % té spotřeby v případě výpadku východních ropovodů. Je tam nějaký harmonogram, kdy by vlastně ten Ingolstadt mohl plně převzít záložní funkci pro ČR?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR: Ano, pracuje se na tom. To samozřejmě není otázkou mít tady všechno pohromadě během několika dnů, ale skutečně při plném využití té kapacity Ingolstadtského ropovodu lze pokrýt valnou většinu našich potřeb. Pokud z toho budou vyplývat nějaké dodatečné investiční náklady, nejsou ani nepřiměřeně vysoké, jak vyplynulo z dnešní diskuse.

David Borek, ČT: Řádově kolik?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR: Stovky milionů.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru: Dámy a pánové, já vám děkuji, nashledanou.