Tiskové konference

27. 2. 200717:12

Společná tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka a spolkového kancléře Rakouské republiky Alfreda Gusenbauera v úterý 27.2.2007

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání delegací Rakouské republiky a České republiky. Vítám zde spolkového kancléře pana Gusenbauera a premiéra Topolánka. Jako prvnímu předám slovo panu premiérovi Topolánkovi.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si ale přesto myslím, že by ten prostor měl dostat pan kancléř, takže, předám slovo panu kancléři.
Alfred Gusenbauer, spolkový kancléř Rakouské republiky: Vážené dámy, vážení pánové, nesmírně mě těší, že dnes můžeme být v Praze. Vztahy mezi Rakouskem a Českou republikou jsou velmi dobré, to se odráží v intenzivní výměně zboží, ve vzájemném obchodu i ve vzájemném mezilidském kontaktu. Počítáme s tím, že v příštím roce přijede do Rakouska milion občanů z České republiky a naopak. Objem zahraničního obchodu obnáší zhruba 3 mld. eur, a to je důkaz toho, že hospodářské i lidské propojení mezi Rakouskem a Českou republikou je nesmírně úzké. Chceme ještě zintenzivnit naše kontakty. Včera jsme učinili první symbolický kop krumpáčem při výstavbě dálnice A5, která bude spojovat Brno a Vídeň, a sice již v blízké budoucnosti. Tato dálnice by mohla být dokončena v letech 2009 – 2010. Podporujeme vstup ČR k Schengenské dohodě. Poslední zprávy o nejnovějším vývoji dopadly velice dobře. A také jsme se společně domluvili, že podpoříme našeho společného slovenského souseda, aby se mu podařilo též splnit schengenská kritéria. Nelze podceňovat ten přístup, jaký to bude mít dopad pro další soužití občanů v obou našich regionech. Chceme také navázat na pozitivní tradice z naší minulosti, chceme navázat na rok 1968, kdy solidarita mezi občany našich národů byla obzvláště silná. Proto uspořádáme u příležitosti 40. výročí Pražského jara společné symposium, a sice symposium „Rok 1968 a jeho důsledky“. A toto symposium se bude konat pod patronátem pana premiéra a mým. Těší nás dobrá spolupráce v rámci regionálního partnerství a také nás těší podpora ČR při našem úsilí získat nestálé křeslo na dva roky v Radě bezpečnosti OSN. A také budeme společně podporovat Ahtisaariho zprávu o stavu Kosova, kterou přednese před Radou bezpečnosti. A budeme naléhat na to, aby se tato záležitost neodsouvala, ale aby byla řešena ještě před létem. Česká republika a Rakousko jsou dobrými přáteli s celou řadou společných věcí a dva přátelé jsou vždy schopni diskutovat o věcech, kdy nejsou zajedno, proto jsme se, samozřejmě, také zaobírali otázkou jaderné elektrárny v Temelíně a záležitostmi Melkského procesu. A byli jsme si zajedno v tom, že tato diskuse by měla být pojednávána co možná nejvěcněji. Dobrým základem pro tuto diskusi je dohoda z Melku, která zakotvila celou řadu konzultací a výměny zkušeností a právě ony možnosti chceme čerpat a využívat především s tím cílem, abychom odbourávali animozity na obou stranách, abychom zabránili tomu, aby nedocházelo v budoucnu k dalším blokádám na hranicích. A klíčem pro to je větší průhlednost. Také jsme se dohodli, že by měla být ustavena společná meziparlamentní komise, či společný meziparlamentní výbor mezi rakouským a českým parlamentem, která by se přímo na místě v Temelíně zaobírala bezpečnostními znaky jaderné elektrárny, aby parlamentům bylo umožněno podílet se na tomto Melkském procesu. Myslím si, že jsme vedli velice konstruktivní a dobré rozhovory, a jsme přesvědčeni o tom, že z užší spolupráce mezi Rakouskem a ČR mohou mít oba naše národy pouze užitek. A děkuji také za velkolepé pohostinství.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já děkuji panu spolkovému kancléři za úvodní slovo a nyní po hostech mají slovo domácí.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Myslím, že bylo dobře, a vy jste to určitě pochopili, proč jsem dal na úvod slovo spolkovému kancléři Rakouska panu Gusenbauerovi, protože v podstatě shrnul ty hlavní body diskuse a hlavní výsledky té diskuse. Mně zbývá už jen pár poznámek. My jsme, samozřejmě, velmi detailně diskutovali společnou pozici na Balkáně a úsilí o integraci zemí západního Balkánu do EU. Obě země mají na Balkáně své jednotky, obě země budou vytvářet společně s Němci společnou battle group. Vyjasnili jsme si celou řadu detailů v této zahraničněpolitické, nicméně niterně evropské, záležitosti. Co se týká evropských otázek, já myslím, že k Schengenu bylo všechno řečeno. Pro nás to je priorita a velice nás potěšil zájem Rakouska a zainteresovanost Rakouska na tom procesu SIS I. for all. My jsme, samozřejmě, hovořili o Berlínské deklaraci a o procesu institucionální reformy EU, ale tam jsme nenašli v této chvíli žádné problémy. Takže, v této evropské otázce, snad jediné, chceme prohloubit spolupráci, kterou bych nazval čerpání zkušeností z předsednictví Rakouska Evropské unii, protože nás totéž čeká v 1. pololetí roku 2009. Infrastrukturní projekty, kterých je v poslední době celá řada, ať je to A5 nebo hlavní železniční tah, budou speciálně diskutovat ministři dopravy obou zemí. Myslím si, že k vzájemné hospodářské, ekonomické výměně všechno řekl už pan kancléř. Nicméně, jsme se dohodli na spolupráci v oblastech energetických, a to je speciálně využívání obnovitelných zdrojů, biomasy a dalších, kde, samozřejmě, Rakousko patří k předním zemím EU. K té otázce, která samozřejmě bude i předmětem vašich dotazů, a to je záležitost „never-endig story“ ohledně jaderné elektrárny Temelín, ohledně blokád – obě strany, oba představitelé, obě delegace vyjádřili přesvědčení, že to nemůže být jediná, a už vůbec ne hlavní, otázka vzájemných bilaterálních vztahů. Myslím, že cesta věcné diskuse, komunikace, dialogu, i na bázi meziparlamentní komise nebo výboru, je tím správným mechanismem. My vítáme i ochotu rakouské strany začít jednání o informační dohodě, která je dohodou podle mezinárodního práva, která bude zakládat do budoucna jasné vztahy v jaderné bezpečnosti a ochraně proti šíření záření. Obě země se míní stejně intenzivně účastnit evropské diskuse o energetické bezpečnosti, o diverzifikaci dodávek a souvisejících otázkách. Já osobně bych chtěl ocenit připravenost rakouské delegace, protože to jednání bylo velmi přátelské, ale také velmi hladké, a myslím si, že ty problémy a ty nedostatky, které jsou třeba u těch infrastrukturních projektů, budeme schopni tímto způsobem a tímto tempem odstranit. Děkuji.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Děkuji panu premiérovi. Dámy a pánové, nyní vzhledem k času je prostor maximálně pro vaše dva dotazy, tzn. já bych dal nejdříve prostor jednomu dotazu z rakouské strany a poté jednomu z české strany. Prosím, pan spolkový kancléř ukázal sem, čili, já to respektuji.
Kurt Seinitz, Kronen Zeitung: Bohužel otázka k „never-ending story“. Nejprve otázka na pana premiéra. Pane premiére, rakouští politici hovořili o tom v souvislosti právě s jadernou elektrárnou v Temelíně. Namítali, zejména, k tomu procesu, jak proběhla kolaudace, že jí nepředcházelo jakési završení či společné plnění bodů zakotvených v Melkském procesu. Jaký je váš názor na to? A potom hned ještě otázka na pana spolkového kancléře, zda, podle jeho názoru, takové ustavení meziparlamentní komise bude dostačující, aby se tyto problémy vyřešily.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já, samozřejmě, jsem hluboce přesvědčen o tom, že všechny body Melkské i Bruselské dohody byly naplněny, samozřejmě, i nadstandardním způsobem prezentování kolaudačních dokumentů. Já myslím, že to vyjasňování v následujícím období je přesně k tomu, abychom mohli konstatovat, že ten Melkský proces byl ukončen. Tak se potřebujeme vzájemně ujistit o tom, že ty informace, oboustranně předávané, jsou korektní, a potom můžeme konstatovat, že na základě ukončení Melkského procesu, se opravdu vyplatí udělat nějakou dohodu podle mezinárodního práva, a to je právě ta navrhovaná informační dohoda, která je vlastně už z české strany odeslána. Takže, já jsem přesvědčen, že pokud jsou nějaké pochybnosti, tak je třeba si sednout ke stolu a věcně, korektně se o tom bavit. Já jiný postup neznám.
Alfred Gusenbauer, spolkový kancléř Rakouské republiky: Děkuji vám velice za vaši otázku, protože nejprve bych chtěl říci, co, podle mého názoru, věci nepomůže. Věci rozhodně nepomůže vyměňovat si nějaké ne právě přátelské záležitosti. My v Rakousku vycházíme z toho, že obavy, strachy, které obyvatelstvo má, musí být brány vážně, ale nikoliv s cílem, abychom žili ve sporu s naším sousedem, nýbrž s cílem tyto strachy a obavy moci odstranit. A to se nejlépe děje tak, když se u jednoho stolu naslouchá a mluví řeč a protiřeč, když se poslouchá teze a antitéze, protože je třeba vysvětlit, kde je tedy pravda, a kde je v případě nezbytnosti i možné přímo na místě se přesvědčit o tom, jak to je a kde. A kdo by k tomu měl být více povolán, než legálně lidem zvolení zástupci českého a rakouského lidu, kteří zastupují tento lid v českém a rakouském parlamentu. A proto se skutečně domnívám, že touto parlamentarizací Melkského procesu byl učiněn významný krok. A také bych chtěl říci, že naše zaobírání se, panem premiérem zmíněnou, nukleární informační dohodou již velmi pokročilo. Abychom vytvořili především bezpečnost a jistotu pro budoucnost.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, Česká televize.
Jan Moláček, ČT: Já bych se chtěl obou předsedů vlád zeptat na téma blokády. Pokud výsledek vašeho jednání neuspokojí rakouské poslance a rakouské odpůrce Temelína, tak budou nejbližší blokády hraničních přechodů už zítra. Chci se zeptat pana premiéra Topolánka, jestli jsou možné ze strany ČR nějaké kroky k zamezení tohoto typu demonstrací. A v podstatě na totéž bych se chtěl zeptat i pana spolkového kancléře, jestli Rakousko, rakouské úřady mohou něco dělat tímto směrem.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak, mě ani nepřekvapuje, že přestože 99,99 % problémů mezi ČR a Rakouskem je buď vyřešeno nebo jsou bezproblémové záležitosti, že se novináři obou zemí zajímají spíše o tu krev, o ten střet. Já bych si velice přál, abychom se nezabývali střetem, ale naopak tím, co funguje, což, samozřejmě, u novinářů nemohu předpokládat. Celé to jednání, které jsme dnes vedli, vedlo k opaku, řekl bych, k umírněné reakci obou stran na kroky veřejnosti té druhé strany, protože my jsme zodpovědní politici a my nemáme eskalovat střet, my máme povinnost ten případný střet řešit. Naším úkolem, těch, kteří vedou jednotlivé země, není se soudit u mezinárodních soudů, ale naopak hledat řešení. V tomto smyslu nevnímáme tyto akce jako aktivity rakouské vlády. Reakce bude adekvátní těm všem faktům, které jsem řekl.
Alfred Gusenbauer, spolkový kancléř Rakouské republiky: Cílem rakouské vlády je, abychom měli s ČR otevřenou hranici, a to je také důvodem, proč bezvýhradně podporujeme rozšíření schengenského prostoru o ČR. Také nemáme zájem na tom, aby docházelo k blokádám hranic, ale zároveň existuje v Rakousku svoboda demonstrovat a někdy dochází k demonstracím, které se nám nelíbí, ale je to demokratické právo lidí. Naší úlohou je přispět k tomu, aby se diskuse dostala na věcnou úroveň, aby lidé měli právo, aby věděli, že jejich právně zvolení a demokraticky zvolení zástupci v parlamentech se snaží starat se o to, aby skutečně byla také dosažena bezpečnost, a tudíž nebude existovat nezbytnost stavět nové zdi. A k tomu se snažíme přispět naším dílem.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, děkujeme vám za pozornost.