Tiskové konference

28. 2. 200715:21

Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po jednání vlády ve středu 28.2.2007

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády ČR. Vítám zde vicepremiéra pana Jiřího Čunka a dále vicepremiéry pana Martina Bursíka a Alexandra Vondru. Jako první dostane slovo 1. vicepremiér Jiří Čunek, aby vás seznámil s výsledky jednání vlády.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den, dámy a pánové, program vlády máte asi u sebe, takže, já bych poprosil pana místopředsedu vlády Sašu Vondru, aby řekl něco o Evropské agendě, která předcházela jednání vlády, což byla samostatná kapitola mimo jednání vlády, které se zúčastňují členové vlády.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti: Dobrý den. My jsme ráno začali tím, že podruhé zasedl v historii Výbor pro EU na té vládní úrovni, který jsme zřídili na podzim. Diskutovali jsme, samozřejmě, mandát pro předsedu vlády na schůzku na nejvyšší úrovni, která se odehraje 8. – 9. března v Bruselu. K tomu se ještě ovšem budeme muset vrátit příští středu, nikoli snad kvůli tomu, že bychom se neshodovali my tady doma, ale protože německé předsednictví ještě na těch závěrech dále pracuje. Budeme o tom také hovořit na Radě pro všeobecné záležitosti v pondělí. Kromě toho, myslím, za zmínku stojí dva materiály, které ten Výbor pro Evropskou unii schválil. Jednak ten první materiál se týká výhradně připravovaného předsednictví ČR v EU v roce 2009, a sice jsme schválili nikoli ještě priority toho předsednictví, to by, samozřejmě, bylo předčasné, ale východiska k těm prioritám. Jak už jsme kdysi informovali, naše představa zatím je, že jakési motto celého toho předsednictví by byla teze Evropa bez bariér. A v souladu s tím se domníváme, že taková jakási priorita priorit, nebo vlajková loď toho, co bychom chtěli do toho předsednictví přinést a v rámci něho silně akcentovat, je celý takový balíček, řekněme, posil, konkurenceschopnost, naplňování čtyř svobod a liberální obchodní politika. Tedy, všechno to, co se týká rozvíjení Lisabonské strategie revidované, co se týká zvyšování konkurenceschopnosti. Myslím si, je to jak výzva tady pro nás doma, tak výzva pro Evropu jako celek, zlepšování regulatorního prostředí, deregulace průmyslové politiky, snižování administrativní zátěže, ekonomická, sociální konvergence a programy strukturálních změn. Prostě počítáme, že tato témata, v rámci té priority naplňování čtyř svobod, prostě dotáhnout dokončení svobodného vnitřního trhu, vztahujícího se na všechny členské země, včetně těch nových vidíme jako tu prioritu priorit. Kromě toho jsme schválili i další klíčové priority předsednictví, a sice číslo 2 – Energetika udržitelná a bezpečná, číslo 3 – Revize rozpočtu a reforma společné zemědělské politiky, číslo 4 – Transatlantické vztahy a dokončení rozšíření EU na Balkán a do východní Evropy, číslo 5 – Rozvoj prostoru svobody, bezpečí a práva, tedy to, co je dnešní pilíř, a konečně poslední záležitost – Instituce a jejich reforma, včetně volby předsedy Evropské komise. To předsednictví „spadne“ do té volební kampaně před volbami do Evropského parlamentu a následné volby nové komise a jejího předsedy. Čili, tolik, pokud jde o tento materiál. Prosím, vnímejte ho nikoli jako něco, co by bylo vytesáno do žuly. Samozřejmě, není to věc, která závisí jenom na nás, budeme, počínaje létem nebo podzimem, velmi intenzivně komunikovat s těmi sousedními předsednictvími, tzn. s Francií a Švédskem. Čekáme, samozřejmě, zejména na volby ve Francii a ustavení nové francouzské vlády, a také na to, jaké ona si zvolí priority. Budeme hodně spolupracovat se Švédskem, kde vidíme řadu spřízněností. Čili, celá ta věc podle agendy jak té trojice, tak celé EU se bude dále vyvíjet. Pokud jde o druhý materiál, tady zatím jenom stručně, protože to bude mít další vývoj, ale shodli jsme se na tom, že budeme chtít změnit legislativní pravidla pro nakládání s utajovanými informacemi ve stupni vyhrazeném, právě proto, abychom posílili efektivitu nakládání s těmito materiály. Soudíme totiž, že stávající právní úprava v rámci zákona č. 412, pokud jde o nakládání, nikoli o prověřování lidí, ale o nakládání s těmi materiály, že je to potřeba změnit a uvést do souladu s praxí, která je dnes v západním světě obvyklá, kdy se více přenáší ta zodpovědnost na ty, kdo s těmi materiály nakládají, protože máme obavu, pokud bychom tuto novelu neudělali, že to bude velmi obtížné v rámci předsednictví zvládnout, protože materiálů v tom režimu vyhrazeném, které produkuje Evropská komise a Evropská rada, je takové množství, že za stávajících restriktivních úprav nakládání s těmito materiály je prakticky nemožné je zvládnout. Čili, budeme pracovat na změně zákona. Děkuji.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já děkuji panu vicepremiérovi. Nyní má slovo vicepremiér Martin Bursík, který vás seznámí s bodem, který on prosazoval.

Martin Bursík, místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí: Dámy a pánové, dobrý den. Mohu-li navázat na Alexandra Vondru, tak nejde jen o utajované materiály, ale my máme v kancelářích i speciální telefony, na kterých když zmáčknete tlačítko, tak z těch telefonů učiníte „mrtvý kov“. Takovouto instrukci jsem dostal, když jsem byl instruován, co s tím telefonem dělat. Ještě jsem ho nepoužil a nemám představu, co je to takový „mrtvý kov“, ale i s takovými věcmi se potýkáme, jako členové vlády. A teď k tomu bodu, který je, samozřejmě, daleko podstatnější než ten telefon. My jsme projednali na vládě novelu zákona o ochraně ovzduší, která upravuje přimíchávání biopaliv, a vůbec podporu biopaliv na trhu s benzínem a naftou v ČR. Ta motivace je několikerá. Vládě jde o to, aby se snižovala závislost na dodávkách ropy, vládě jde o to, aby se snižovaly emise skleníkových plynů a negativní trend ve zvyšování těchto emisí právě z dopravy, vládě jde o to, aby se vytvořil prostor pro české zemědělské producenty, aby se orientovali nejen na potravinářskou produkci, ale také na energetické plodiny. A také nám jde o to, aby lidé jezdící auty mohli mít postupně lepší a lepší pocit z toho, že se zvyšuje podíl biopaliv a že jejich příspěvek globálním klimatickým změnám se snižuje. Konkrétně, co to znamená. My jsme vedli velmi intenzivní jednání mezi čtyřmi resorty – ministerstvem zemědělství, průmyslu a obchodu, financí a životního prostředí a dokázali jsme se dohodnout na jedné variantě, kterou vláda schválila. Ta varianta tkví v tom, že každý, kdo uvádí motorové benzíny a naftu na trh bude mít povinnost v rámci toho svého sortimentu zajistit, aby v roce 2008 – 2 %, v roce 2009 – 3,5 % nafty a benzínu byla nahrazena biopalivy. U benzínu to bude bioethanol, u nafty to bude metylester řepkového oleje. Explicitně tam uvádíme tu povinnost zajistit tento podíl zvlášť u nafty a zvlášť u benzínu, protože jsme se rozhodli konečně už vyskočit z toho módu, kdy předchozí české vlády šly ode zdi ke zdi – up and down. Jednou podporovaly metylester a podruhé bioethanol. A my chceme, aby na českém trhu se uplatnily všechny typy biopaliv, i biopaliva druhé generace, i vysokoprocentní paliva, a aby tady vznikl trh s biopalivy, který bude ještě doprovázen vedle toho trhem s alternativními palivy. My jsme se, samozřejmě, potýkali s otázkou kontroly, jakým způsobem zajistit, aby se nepodvádělo, protože s tím máme špatnou zkušenost. Tady významnou inspirací pro nás byla právní úprava ve Spolkové republice Německo, podnikli jsme i misi na německé ministerstvo životního prostředí. Výsledkem toho je, že kontrolní kompetence bude nově svěřena celním úřadům, bude to probíhat podle režimu zákona o správě daní a poplatků. Bude se kontrolovat v daňových skladech, čili, nebude se kontrolovat přímo někde na pumpách, na čerpacích stanicích. A důležitý je také přístup vlády k sankcím. Namísto vysokých sankcí v podobě pokut, je tam jenom formální pokuta 2 miliony Kč v případě, že někdo nesplní evidenci, nebude plnit evidenci. A pak je tam motivační ekonomický nástroj. My dáváme přednost ekonomickým nástrojům před zákazy a příkazy a hnaní podnikatelů do kouta. Ten motivační nástroj tkví v tom, že jestliže nesplní ta povinná osoba ten podíl biopaliv ve své roční bilanci, tak za každý nedodaný litr uhradí poplatek 75 Kč, to je zhruba trojnásobek tržní ceny biopaliva včetně nákladů na míchání. A máme za to, že to je dostatečný ekonomický nástroj, který je vzkazem pro ty, kteří budou uvádět paliva na trh, aby si to rozmysleli, a biopaliva dodávali. Účinnost zákona bude od 1. 1. 2008. pro vybrané členy vlády z toho vyplývá několik úkolů – první úkol je do konce května. Ministerstvo financí, průmyslu a obchodu, zemědělství a životního prostředí navrhnou vládě způsob provádění kontroly, což znamená, že upřesníme ty kontrolní mechanismy. A za druhé – ministerstvo průmyslu, jako gestor ve spolupráci s iks ostatními resorty, připraví víceletý program dalšího uplatnění biopaliv dopravě, protože touto novelou to nekončí, tou to začíná. My ještě potřebujeme vytvořit prostředí pro uplatnění vysokoprocentních biopaliv, kde jsme si vědomi toho, že tam bude potřeba využít i ekonomické nástroje, aby se uplatnily na trhu. Tady je ten termín 31. prosince 2007 a pan ministr průmyslu přislíbil, že udělá vše pro to, aby se ten termín zkrátil, aby to bylo co nejdříve. Takže, já mám radost z toho, že se podařilo uzavřít takto široký konsensus mezi všemi resorty, že v podstatě ten materiál prošel v dohodě, a že tím vláda plní významný bod svého Programového prohlášení.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já se nyní zeptám pana vicepremiéra Jiřího Čunka, jestli má nějaké důležité doplnění k programu.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Tak, možná spíše stanovisko k těm dalším bodům. Takže, nebudu informovat o bodech, které jsme projednali, protože vláda zasedala dost dlouho a některé body byly přerušeny, případně staženy a dány k doplnění. Možná zajímavý bod – záměr řešení právně vadných dodávek ze zbytkového portfolia České konsolidační agentury. Tam se vláda dohodla na řešení, které předložil ministr financí, kdy bude zřízena společnost, tedy s. r. o., které se celé bude tendrovat. To znamená, bude to prodej celé společnosti, ne jednotlivých pohledávek. Tím bychom chtěli vyřešit všechna rizika, která na stát z těchto pohledávek mohou přejít. Věříme, že tento rok, v souladu s tím, jak se rozhodla Poslanecká sněmovna, tento rok skutečně bude ČKA zrušena a nezbudou žádní „kostlivci“, kteří by zbyli na vládě. Dalším bodem, který je v zásadě velmi důležitý pro ČR, bylo předložení a schválení Národního strategického referenčního rámce a zároveň s tím operačních programů Evropské komisi. Asi víte, že jsme povinni do 6. března, do úterka, předložit tady tento Národní strategický rozvojový rámec. Zároveň jsme předložili tzv. IOPS – Integrovaný operační program – nebo budeme předkládat. Vláda oba dva tyto materiály projednávala už v minulosti, projednala ho i dnes a schválila ho. Dalším materiálem nebo poslední z komentářů je materiál, kterým jsem informoval o realizaci koncepce informování o evropských záležitostech. To jsou komunikační priority vlády, tak jak jsme se zavázali. Tzn. to jsou ta evropská centra, která jsou ve všech krajských městech a spolupracujeme na těchto centrech a na jejich provozování. Vláda zajišťuje finanční prostředky a spolupracují na tom kraje, případně jiné subjekty. To je asi všechno z těch bodů, které bychom chtěli komentovat. A teď jsou na vás otázky.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já děkuji panu vicepremiérovi. Jinak doplním, že, samozřejmě, o tom, co vláda projednala a s jakým výsledkem, se můžete po tiskové konferenci informovat u paní Júdtové a budeme tu informaci zasílat a dávat na náš web. Nyní je prostor pro vaše dotazy. Dámy a pánové, prosím, nejprve dotazy k jednání vlády. Pokud budou nějaké dotazy jiné, zodpovíme je poté. Jsou nějaké dotazy k vládě? Ani jeden? Prosím, otevírám debatu nad dalšími body. Myslím, první byla Česká televize nebo Prima. Dáme přednost dámě, Primě. Pak Česká televize, ČTK, švédská televize.

Helena Šulcová, televize Prima: Dobrý den. Dotaz na pana Čunka, mám jich několik na vás. Pane vicepremiére, první věc – státní zástupce zamítl tu vaši stížnost na to obvinění. Mě by zajímalo, jestli už jste se s tím seznámil a jestli z toho vyvodíte nějaký závěr. To by byl první dotaz, já budu pak pokračovat.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Takže, k tomu mohu říci, že jsem se tuto informaci dozvěděl teď, během dopoledne. Samozřejmě, to písemné stanovisko, jestli rozhodl dnes, nevím, ale to písemné stanovisko, samozřejmě, obdržím zřejmě poštou.

Helena Šulcová, televize Prima: Vyvodíte z toho nějaký závěr?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Já to beru tak popořadě s právníkem. Je to tak, že státní zástupce se subjektivně domnívá, že je ta věc nejasná, že je potřeba ji vyšetřit. Já pevně věřím, že jsem dodal již teď spoustu dokladů a podkladů, které ještě budeme doplňovat. Takže, v tom nevidím žádný problém.

Helena Šulcová, televize Prima: Bude se třeba scházet vedení KDU-ČSL, které by řešilo ten váš případ. Máme tomu rozumět tak, že zatím zůstáváte jak ve funkci předsedy KDU-ČSL, tak ve vládních funkcích?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Určitě tomu tak rozumějte, ale ten můj případ bude řešit policie se státním zástupcem. KDU-ČSL to bude jenom projednávat určitě na svém jednání, kde o tom budu informovat. V zásadě ty své kolegy informuji pravidelně, takže to bude další informace a určitě další projednání.

Helena Šulcová, televize Prima: Já bych měla ještě jednu otázku na všechny pány. Václav Klaus dnes oznámil, že chce v příštím roce kandidovat na prezidenta republiky. Mě by zajímalo, jestli je to přijatelný kandidát pro lidovce, popř. pro zelené a jak se k tomu staví pan Vondra?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Já za sebe a KDU mohu říci, že je dobře, že už máme kandidáta na prezidenta. Horší je, kdybychom žádného neměli a samozřejmě, kandidát za KDU ještě není znám. KDU se v tuto chvíli ještě nerozhodla, koho bude kandidovat. Víc k tomu nemohu říci.

Martin Bursík, místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí: Václav Klaus není kandidátem Strany zelených na prezidenta republiky. On žije nejen v jiném hodnotovém světě, ale podle jeho posledního většího interview do Hospodářských novin, on žije i v úplně jiném světě, protože vidí něco jiného, než-li vidíme my. Proto my budeme usilovat o to, abychom představili buď vlastního kandidáta či kandidátku a nebo, abychom se dohodli s dalšími politickými stranami na jiném kandidátu na prezidenta republiky.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti: ODS, jako strana, k tomu ještě nepřijala nějaké usnesení, myslím si, s jedinou výjimkou, a to je Ústecký regionální sněm, kde jsme předběžné usnesení učinili, včetně mě. Ano, Václav Klaus je kandidát na prezidenta. A pokud jde o můj osobní názor, tak já si myslím, že ODS určitě nebude opakovat chyby ČSSD, a že se za Václava Klause postaví.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, Česká televize.

Daniel Takáč, Česká televize: Dobrý den, já bych navázal. Pana Čunka bych chtěl poprosit v této souvislosti, jestli KDU-ČSL bude spíše jednat o tom, že by Václav Klaus byl kandidát KDU-ČSL, nebo spíše bude hledat jiného kandidáta podle vašeho názoru nebo podle vašeho přesvědčení. A potom k té záležitosti s vaším trestním oznámením.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Já to rozdělím. Co se týká Václava Klause, já bych řekl svůj subjektivní názor, protože KDU se ještě nevyjádřila, ale řekl bych, že takový ten odmítavý postoj, který jsem cítil v této straně dříve, jaksi postupně polevil, takže, možná je to v souvislosti s některými rozhodnutími, se kterými se mnozí členové i KDU ztotožňuje, to je jedna věc. Ale ta diskuse o vlastním kandidátovi právě probíhá, ta není ukončena.

Daniel Takáč, Česká televize: Jestli mohu k tomu trestnímu oznámení. Vy jste říkal, že až bude rozhodnuto o té stížnosti, tak že o tom budete diskutovat s vašimi koaličními partnery. Budete o tom s nimi diskutovat, co jim navrhnete? Navrhnete jim svoji rezignaci, že odejdete z vládních funkcí? A pana Bursíka bych poprosil o komentář k této záležitosti, do jaké míry to pro něj je či není problém, že místopředsedou koaličního kabinetu je člověk, který je trestně stíhán, případně, jestli pana Čunka budete vyzývat, aby z vládních funkcí odešel. Děkuji.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Přesně tak, jak jste to řekl, tak to je. Já jsem řekl, že o tom budu diskutovat a v pravou chvíli, první po té vnitřní diskusi určitě o těchto věcech budu diskutovat se svými koaličními partnery.

Daniel Takáč, Česká televize: Otázka zněla, jestli budete mluvit o tom, že dáte k dispozici svoji funkci. Navrhnete toto koaličním partnerům? Jste připraven toto udělat?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: V tuto chvíli to nemám určitě v úmyslu. Ten důvod je jednoduchý. Já jsem si naprosto jist, že jsem nic takového nespáchal a byl jsem vyzván, mimo jiné, naposledy včera senátory, abych žádnou takovou věc neudělal, že oni mě nevydávali proto, abych se vzdával funkcí, ale aby se prokázala má nevina. A já jsme přesvědčen, že se prokáže.

Martin Bursík, místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí: Pane redaktore, odpověď na otázku, zda-li to je či není problém, logicky ta odpověď je ano. Kdyby to nebyl problém, tak byste se na to neptal na tiskové konferenci. Čili, to je zřejmé. A já nehodlám vyzývat pana kolegu Čunka, aby odstoupil z vlády, jak jste se zeptal. Myslím, že to je primárně problém pana místopředsedy vlády a samozřejmě nabízet to v momentě, kdy bude pan místopředseda pokládat za vhodné, abychom o tom tématu jednali, ať již bilaterálně nebo na úrovni tří koaličních stran, tak jsme, samozřejmě, připraveni tomu dát tu prioritu a o té věci jednat.

Daniel Takáč, Česká televize: Doplňující. Nesnižuje to důvěryhodnost vlády tato záležitost? Poprosím všechny tři pány o odpověď, děkuji.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti: Já věřím, že to nesnižuje důvěryhodnost vlády, že důvěryhodnost vlády posiluje její aktivita, její činnost. Dnes kupříkladu ta shoda nad zákonem o ochraně ovzduší, který definuje jak budeme používat biopaliva. Když si vzpomenete, co se kolem toho „nadělalo“ v posledních několika letech, včetně různých vyšetřování, která měla být dávno nejenom zahájena, ale dovedena do konce, nic se nestalo, tak si myslím, že v porovnání s tím, tato věc nemůže snížit důvěryhodnost vlády a že vláda pracuje, nemá to žádný vliv na tempo ani záběr její činnosti.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Pro pana vicepremiéra Čunka asi bude složité odpovídat, nevím, jestli ta otázka je úplně vhodná. Nicméně, pravděpodobně odpoví.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Kdybych byl přesvědčen o tom, protože já jsem v této vládě, a nejenom proto jí fandím, a když jsem se pro ni rozhodl, teď nemyslím, pro ten vstup do této vlády jako osoby, ale i jako politické strany, tak chci udělat všechno pro to, aby tato vláda uspěla. A věřte mi, a vy to víte dobře sami, a věřím, že to uvidíme v následujících týdnech a měsících, že ta rozhodování budou mnohdy velmi těžká. To především proto, že musíme uskutečnit reformy tak, aby deficit, který bychom teoreticky mohli naplnit, a který se blíží, a který není tím, že my rozhazujeme peníze, ale tím, že jsou tady přijaty zákony, především v sociální oblasti, které generují jaksi další výdaje státního rozpočtu, tedy mandatorní výdaje, a jestli jsme teď počítali s tím, že deficit pro rok 2007 bude do 100 mld. Kč, tak pokud bychom dopočítali všechny mandatorní výdaje, které očekáváme, tak to může být skutečně podstatně více na ten rok 2007. Až možná ke 150 mld. Kč, a musíme udělat opatření, aby tomu tak nebylo. Takže, já jsem přesvědčen, že tato věc, byť pro mě osobně není lehká, právě proto, že se bojím, abych neztěžoval nějakým způsobem kolegům jejich rozhodování, jejich pozici, ale že jde o věc, která jak všichni víte a znáte její genezi, z mého pohledu, je samozřejmě nějak účelová, nějak smýšlená, více to nechci komentovat, a zkrátka, nikdy se nestala, může se každému stát, bohužel i z vás, stát, že někdo napíše anonymní trestní oznámení, a to se bude šetřit, pokud jsou tam znaky, které jsou nejasné, tak se vyšetřit musí. Z toho důvodu jsem přesvědčen, že to nejenom dopadne dobře, ale že to také může trvat nějaké týdny, a že já i celá vláda bude normálně pracovat. Já jsem předal všechny ty věci právní kanceláři a v zásadě se jimi zabývám velmi málo.

Martin Bursík, místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí: Já přeji panu kolegovi a vládě, aby to dobře dopadlo. A myslím si, že hodnověrnost vlády to nesnižuje v tuto chvíli, a každopádně jí to ani nezvyšuje, to víme všichni.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, další dotazy. Švédská televize.

Redaktor, SVT – Švédská televize: Otázka jménem pana Fredrikssona, protože to řeknu česky, abychom to nekomplikovali. Týká se té kauzy gripenů. Má k tomu vláda co říci? Nějak na to reagovat, případně pokud s tím něco bude dělat, jaká budou opatření, která v této oblasti přijme?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Vláda o této kauze dnes vůbec nejednala, je to věcí orgánů činných v trestním řízení, případně potom je to záležitostí také švédské vlády, případně anglické vlády. Zkrátka, všech, kteří byli v médiích nějak označeni, že se o tuto věc zajímají. Ale vláda se touto otázkou dnes nezabývala, ani v minulosti, myslím, ani minulou vládu. Ta kauza je asi týden na světě, takže, vláda o tom nejednala.

Redaktor, SVT – Švédská televize: Nechystá se vláda něco v tom podniknout?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Domnívám se, že pokud nenastanou nějaké jiné vážné okolnosti, tak, že se vláda k této záležitosti vyjadřovat nebude. Ale říkám, pokud nenastanou jiné vážné okolnosti. Já jsem přesvědčen o tom, že Programové prohlášení vlády, kde, mimo jiné, je jasný závazek provádět dál antikorupční program, že vláda postupovat bude, ale v této záležitosti teď nevidíme žádný důvod, aby vláda jednala o této záležitosti.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Chce to někdo doplnit? Já bych to jenom doplnil, že vzhledem k tomu, že v té věci již probíhá trestní řízení, tak tato vláda, která je protikorupční, tak považuje za naprosto nevhodné, aby politicky do toho řízení nějakým způsobem zasahovala. Nyní Mladá Fronta Dnes.

Josef Kopecký, MfD: Já bych se zeptal tří přítomných členů vlády, jestli alespoň u některého z vás přece jen nehlodají nějaké pochybnosti, zda tím přístupem pana místopředsedy vlády Čunka k té kauze, se trošku nevymykáme standardu obvyklému v jiných demokratických zemích, kdy politik podezřelý z tak vážného podezření, se prostě stáhne na určitý čas a v případě, že se očistí, že se do politiky vrátí. Neuvažujete, ani nemáte žádný z vás tří červíčka pochybnosti o tom, že to by byl ten správný postup? Děkuji.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já se zeptám, ta otázka směřuje na všechny tři nebo na dva přítomné pány? Směřuje i na pana Čunka?

Josef Kopecký, MfD: I na pana Čunka, jestli v něm nehlodá červíček pochybnosti.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Já odpovím jako první. Ve mně nehlodá, protože já, na rozdíl od přítomných pánů, kteří jsou ve velmi těžké pozici, protože to jsou mí kolegové, a stejně jako já, nebyli u žádného předání. Ale jich se to netýká, týká se to jenom mě. My, ani jeden z nás tří tam nebyl. Nicméně, já jsem označen, že jsem byl někde, kde jsem měl převzít nějaký balíček, a to ještě velmi zvláštním způsobem. Ten problém je ale v tom, že pro mě osobně, a možná proto mě také kolegové senátoři k tomu vyzývají, abych se nevzdával ani nerezignoval na funkce, že u nás mnohá šetření probíhají velmi dlouho. Nechci se dotýkat nikoho jiného. Pokud jsem zaznamenal dobře, tak Stanislav Gross už to vyšetřování u něj skončilo, teď jde o to, jestli se má vrátit na post předsedy politické strany nebo nějaký jiný. To nevím, já to dávám pouze jako příměr za sebe, že ta situace může trvat hrozně dlouho, pak může přijít na někoho jiného jiné, podobné anonymní oznámení, a tak by možná rozebraly nejenom celou vládu anonymní oznámení, ale možná i Parlament. To je všechno, co k tomu mohu říci.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Kdo chcete jít jako první?

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti: Já jsem senátor, čili, tu otázku, kterou vy kladete, jsem si já, samozřejmě, musel klást také. Sledoval jsem to občansky, zároveň nejsem odborníkem na tuto problematiku a neměl jsem čas ani možnosti se seznámit se vším do hloubky. Osobně se musím přiznat, že v průběhu toho, jak občansky jako senátor jsme tu kauzu sledoval, tak ve mně, samozřejmě, hlodají červíčci pochybností a musím říci tím i oním směrem a z toho, co jsem se mohl dozvědět, co jsem si mohl vyslechnout od kolegů senátorů, kteří měli více času se tím zabývat, jsem učinil závěr během hlasování. Já jsem hlasoval proti vydání a nemám pocit, že bych měl teď tady přijímat nějaké jiné kategorické závěry z toho. Je to také čerstvé, já jsem se to dozvěděl teď v průběhu dnešního zasedání vlády. Věnovali jsme se jiným věcem, nemám pocit, že bych tu měl udělat nějaké silné prohlášení.

Martin Bursík, místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí: Já se k tomu přidám. To byla vtipně položená otázka, abychom v sobě identifikovali červíčky pochybností. No, přirozeně, toto je věc, která je precedens a, samozřejmě, že si každý klade otázku po presumpci neviny či presumpci viny politika. A ten problém, na který my narážíme, je v tom, že v momentě, kdy se politik rozhodne k tomu kroku, jestliže je vzneseno obvinění, tak je v podstatě jasné, že se nemůže zpátky do politiky vrátit. A že to formulování té podmínky, že v momentě, kdy se očistí, se může vrátit zpátky, víme, že se to časově míjí. A to je dáno rychlostí práce policie, to je dáno rychlostí práce soudů. Tuto věc si uvědomujeme. Já myslím, že to je věc, která je čerstvá, my o tom určitě budeme s panem místopředsedou vlády Čunkem jednat podrobně, o té věci. A myslím si, že ten časový faktor je v této věci v podstatě pro vládu i pro pana místopředsedu kruciální. Čili, dávat k tomu jasná stanoviska v den, kdy došlo k tomuto rozhodnutí, je skutečně předčasné. A já si musím udělat představu o časovém výhledu dalších očekávaných kroků a podle toho tu věc posuzovat. Jinak opakuji to, že si velmi přeji, aby ta věc dopadla dobře jak pro pana místopředsedu vlády Čunka, tak pro vládu jako takovou.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, Právo.

Jitka Götzová, deník Právo: Dobrý den. Pane místopředsedo vlády Čunku, ale vy jste použil příměr se Stanislavem Grossem, ovšem, ten nebyl obviněn, to je přece úplně jiný rozdíl než ten váš. To se vám nezdá, že to je trošku rozdíl? Děkuji.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Možná rozdíl to je, ale vidíte, že i tady ta časovost hrála velkou roli. Takže, já se nechci, samozřejmě, pouštět do toho srovnání, protože ten můj případ není srovnatelný, i z jiných důvodů. To ne. Já jsem jenom chtěl použít to, že tady byl politik, který odešel, a vidíte, ani obvinění neměl, a to je jeden, kde se dosáhlo přece jenom toho rozhodnutí v nějakém čase. Jsou jiní, kteří na to čekají léta.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já bych možná ještě doplnil, ten případ přece byl úplně jiný, ten začal tím, že pan premiér Gross nedokázal zodpovědět na otázky veřejnosti, a to je myslím to, o čem se tady bavíme. To je trošku jiný případ. Má někdo nějaký další dotaz? Jenom, prosím, uvažte, pokud chcete otázky, ať se netočí v kruhu. Já si myslím, že se pánové snaží odpovědět, ale v podstatě ty otázky stále jsou kolem toho, jestli cítí odpovědnost, jestli to zvažují. Ano, cítí zodpovědnost, zvažují, a zvažují tu otázku času. Ten čas je takový, že během té půlhodiny nebo hodiny, kdy se o tom budeme bavit, tak tu konečnou odpověď z nich asi teď nemůžete dostat. Televize Prima.

Helena Šulcová, televize Prima: Já jsem se chtěla zeptat tentokrát na něco jiného, i když také vicepremiéra Čunka. Majitelé vleků si hodně stěžují na to, že byla velmi špatná zima a žádají po státu bezúročnou půjčku. Mě by zajímalo, jestli je schopný stát jim tuto bezúročnou půjčku dát, a popř. kdy?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Stát určitě schopný je, protože ta půjčka by byla v zásadě na překlenutí toho jednoho roku. Ten problém je ale v úplně něčem jiném, není v penězích. My na jednu stranu vidíme, že ti, kteří byli nalákáni tou minulou zimou, kde v průměru v ČR všude byl metr sněhu, a mnozí se pustili do aktivit, či v nich pokračovali, tak splnili v zásadě ten plán a zadání, že restrukturalizují části těch především venkovských a horských částí naší země tím způsobem, že tam přivádí cestovní průmysl. Takže, nabízí lidem nové pracovní příležitosti. Bohužel ale jsou tady jiní, kteří dělají v zásadě totéž a dělají to v létě a ti mně napsali také. A to jsou bazénáři atd. Věřte mi, že někdy ty dopisy jsou psány trochu ironicky, někdy legračně, ale to rozhodnutí není o tom, jestli vláda má či nemá či moje ministerstvo nevytvoří nějaký fond nebo nějaké peníze na tu pomoc, kdy já bych cítil, že zčásti ten požadavek spravedlivý jakoby je, protože bychom pomohli rozvíjet ten trh, ale na druhou stranu teď velmi zvažujeme, jestli bychom se tím nezačali točit v bludném kruhu, protože pak proprší léto, takže, budeme přispívat letním koupalištím. A to není z mé strany ironie. A tak dále a tak dále. Navíc se ozvali sami ti provozovatelé vleků, kteří říkají, že oni nic nežádají a žádat nebudou. Takže, spíš přemýšlíme nad tím, zda je to i do budoucna správné rozhodnutí nebo ne. A ještě jsme ho neuzavřeli, ještě nám nechte chvíli čas. Já jsem se s tím dopisem seznámil teprve v minulých dnech.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Pan vicepremiér Bursík k tomu má doplnění.

Martin Bursík, místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí: Když dovolíte, tak Bursík si v reakci na projevy globálních klimatických změn, jako je ubývání ledovců a zkracování zimy, pořídil skialpinistické vybavení. To vám umožňuje flexibilitu, tulení pásy pro stoupání nejsou z tuleně, to podtrhuji pro ochránce zvířat, ale jsou z nějakého umělého mohéru. Vystoupáte tím neuvěřitelné svahy, já jsme to vyzkoušel minulou sobotu v Obřím dole v Krkonoších. Je to takové měkké řešení, protože já už jsem také četl titulky článků „Neučte své děti lyžovat“, tak toto je jedno z možných řešení, jak reagovat na projevy globálních klimatických změn.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já děkuji panu vicepremiérovi.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti: Jestli mohu říci za nás. Zelení jsou kreativní. Já si myslím, že my bychom byli v té diskusi asi principiální a měli bychom problém, myslím, s tím podpořit nějaké takové nestandardní opatření a každopádně předpokládám, že na vládě kolem toho byla velmi obtížná diskuse a neumím si teď představit, že bychom jen tak lehce něco takového schválili. To, co je ta letošní zima, to není žádná katastrofa typu hurikánu, tisíciletých záplav nebo podobně, kde, samozřejmě, stát a vláda tu pomocnou ruku poskytuje. Ale tady prostě každý, kdo podniká v této oblasti, musí počítat s určitou mírou rizika.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Tady bych doplnil, že při tom hurikánu jsme dostal i dopis s plánkem, kde mně napsal nějaký obyvatel jižních Čech s nějakým vyfoceným dobovým obrázkem, kde v těch lesích, tehdy schwarzenbergských, jaksi byly daleko větší ztráty. A on tam napsal – také nikdo nic nedostal. Možná to byl někdo, kdo není rád, že pomáháme obcím postiženým tím hurikánem, co tady byl. Ale pravdu má pan kolega, že spíše to vypadá, že se přikloníme k té nepomoci, byť to projednáváme. Já se, samozřejmě, snažím pomoci jim i tím, že vyjednáváme s bankami, zda by nemohly ony udělat nějaké výjimečné úlevy. To je věcí, samozřejmě, trhu.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, dámy a pánové, jestli máte nějaké dotazy, tak je položte, protože členové vlády, podle naší dohody, nebudou po skončení tiskové konference odpovídat. Což tady připomínám. Prosím, televize Nova a potom Hospodářské noviny.

Martina Lhotáková, televize Nova: Já bych se chtěla zeptat pana vicepremiéra Vondry na zavedení eura, který termín je pro ně přijatelný. Ministerstvo financí se vyjádřilo o termínu 2012, ministr Nečas oponuje a říká, že by jsme si neměli dávat nereálné termíny, které nejdou splnit. Jak je to podle vás? Děkuji.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti: Vláda se tou otázkou ještě nezabývala. Předpokládáme, že taková první diskuse se odehraje teď na jaře, protože ta národní koordinační skupina diskutovala a přijala národní plán přijetí eura, bude předložen vládě k projednání. Vy asi víte, že tam žádné konkrétní datum není. Já si nemyslím, že vláda nějaké konkrétní datum, teď na to jaro, stanoví, ale ta debata určitě bude a myslím si, důležité je mít alespoň přibližnou míru jistoty nad reformním programem této vlády, že se ho podaří prosadit tak, abychom se vrátili zpátky do trajektorie konvergenčního programu. Nejhorší je, co by se nám mohlo stát, kdybychom si dali teď zase znovu nějaké fixní datum, a pak po roce, po dvou bychom opět to datum vzdávali. To je metoda nebo cesta, kterou bychom se pouštět neměli. Z druhé strany, já si nemyslím, že by bylo dobré programově nějakým způsobem ten termín nekonečně odkládat. Čili, můj osobní názor je, že by se to mohlo podařit někdy 2012, 2013, a už jsem se v tomto smyslu vyjádřil. Ale prosím, vnímejte to jako můj takový osobní názor s tím, že diskuse na tom nás teprve čeká a není žádný důvod, dokud nemáme schválen nový konvergenční program, a dokud nemáme aspoň, řekněme, na té exekutivní úrovni detailně projednány reformy, které musí stabilizovat veřejné finance, zejména státní rozpočty jako jedno ze základních kritérií, tak do té doby nemá cenu si nějaký závazný termín dávat.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Pan vicepremiér Bursík to ještě krátce doplní.

Martin Bursík, místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí: Shoda. Nejprve uvidíme, do jaké míry, v jakém rozsahu se nám podaří realizovat reformy, za prvé. Za druhé, to rozhodnutí není rozhodnutím dominantně politickým, to je rozhodnutí dominantně ekonomické, kde musí převažovat ekonomičtí analytici, kteří zváží moment, kdy výhody přijetí eura převáží nad nevýhodami. A to bude ten moment. Takže, odpovídat v roce 2007 na otázku, jestli to bude v roce 2011 nebo 2012 nebo 2013, je politikum, a to je činění z tohoto racionálního tématu politikum a my se k tomu chceme stavět skutečně věcně. Na to v podstatě v tuto chvíli neexistuje odpověď.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, Hospodářské noviny.

Robert Břešťan, HN: Dobrý den. Určitě jste zaznamenali včerejší výroky Martina Římana o tom, že limity na těžbu uhlí jsou právně nezávazné, že je možné, že vláda bude znova jednat o prolomení limitů v dolech Bílina. Takže, otázka možná na všechny členy, jestli vláda se tím skutečně hodlá zabývat a speciálně na pana Bursíka, jestli nemáte pocit, že vás budou koaliční partneři jaksi tlačit k tomu, abyste si vybrali mezi jadernou energií a prolomením limitů.

Martin Bursík, místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí: My už jsme si vybrali, ani prolomení limitů ani jaderná energie v tomto funkčním období vlády, a tak je to v Programovém prohlášení a nikdo nehodláme Programové prohlášení přepisovat. To se nedělá u vlády. Můžeme, samozřejmě, vést na to téma diskuse, k tomu jsme otevření a je to názor pana ministra Římana. Já jsem zatím neměl příležitost o něm hovořit, ale jedna věc je jistá, usnesení vlády je usnesení vlády a to je platné. V Programovém prohlášení vlády máme řečeno, že vláda zachová územně-ekologické limity, a to je zhruba všechno, co k tomu mohu jako člen vlády říci.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: KDU-ČSL nemá v programu prolomení limitu, spíše v tuto chvíli bych řekl, že názor je takový, že limity by se neměly prolamovat. Takže, v zásadě, co se týká limitů, tam kdokoliv z členů vlády může cokoli přinést na stůl, ani to nebude muset znamenat, i kdyby pan ministr přišel s tím materiálem, to neznamená, že budeme přepisovat Programové prohlášení vlády, bude se o tom třeba jednat, ale zatím žádný takový signál nebyl.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti: Jedna věc je Programové prohlášení, a to my respektujeme a jako vláda za ním stojíme a nic neměníme. Pak, samozřejmě, můžeme mít nějaké své odborné osobní názory. Kupříkladu můj názor na jadernou energii je uvolněnější, já si myslím, že nás na toto téma diskuse v budoucnosti nepochybně čeká, ale máme vládní prohlášení a stojíme si za ním a nic tady neměníme.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Prosím, Radiožurnál.

Veronika Hankusová, Radiožurnál: Já bych se ještě jednou chtěla vrátit k té kauze gripenů. Zajímalo by mě, chtěla bych se zeptat všech tří pánů, co si o té věci myslí ve světle včerejšího vystoupení pana Kavana. A jestli by mělo smysl věc řešit Parlamentní vyšetřovací komisí tak, jak po tom volá ČSSD?

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Asi začneme v pořadí 1. vicepremiér, poté vicepremiér Bursík a poté vicepremiér Vondra, aby se pánové nepřetahovali, kdo bude odpovídat první.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Ano, moc jste mi nepomohl. Nicméně, děkuji za slovo.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já bych se vyjádřil, ale ode mne by to nemělo tu váhu. Bohužel.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj: Mohu říci pouze to, že jsem nějaké vyjádření pana Kavana slyšel dnes v Radiožurnálu. To mně tak zproblematizovalo celý pohled na tu kauzu, že on v zásadě přiznal, že naletěl, takže, aby se tady dělala nějaká nová parlamentní komise, to si nemyslím. Já mám také svůj názor na různé parlamentní komise a jejich tvorbu, protože jsem přesvědčen o tom, při vší úctě k zákonodárcům, myslím jednotlivým poslancům, aniž bych spekuloval o jejich odbornostech, ale Parlament, poslanci a žádná komise nemá ty nástroje, aby vydala většinou něco jiného než nějaký politický soud. A to si myslím, že tady nepatří.

Martin Bursík, místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí: Strana zelených byla v době, kdy se rozhodovalo, jestli tady budou létat gripeny nebo nějací jiní ptáci, kteří nás budou chránit, ještě na jahodách. Tím se, samozřejmě, nechci nějak zbavovat povinnosti vám odpovědět na tu otázku. Ale to skutečně není téma pro vládu ČR, my k tomu nemáme co říci. To je věc, která je věcí minulosti a jsou tady nějaká podezření, která vyslovil pan Kavan, pak je zase vzal zpátky. To je věcí vyšetřovatelů a specialistů, kteří se zabývají korupcí a nikoli členů vlády nebo vlády jako celku. Tečka.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády ČR pro evropské záležitosti: Já, v době, kdy se gripeny tady prosazovaly a projednávaly, tak je známo, že já jsem k tomu měl kritický postoj. Domníval jsem se vždycky, že nebylo v té době nutné vydávat tak velké prostředky na nová letadla. Pokud bychom tehdy uznali, že jsme potřebovali stíhací síly, a já jsem byl názoru, že ano, tak že by bylo daleko účelnější si tehdy opatřit nějaké levnější starší stroje, které by se sjednávaly na úrovni vláda – vláda, a tudíž by tam odpadla ta jednání s těmi firmami. Koneckonců, všichni si dobře pamatujeme, že z toho původního tendru všichni ostatní zájemci odstoupili, já jsem to sám mohl pocítit, protože jsem tehdy pracoval v diplomacii, čili, si pamatuji ty stížnosti jiných vlád na způsob toho tendru, jak byl veden. Čili, mně to, co se dnes diskutuje znovu v souvislosti s pořadem švédské televize nepřekvapuje, já zaskočen nejsem, ale zároveň si myslím, že to je skutečně podnět k tomu, aby orgány činné v trestním řízení prostě konaly. Asi si je dobré uvědomit, že to jsou věci, které se, samozřejmě, velmi obtížně prokazují, ale neměl by to být důvod k tomu, aby se nekonalo v této věci. Já si myslím, že by se to rozhodně vyšetřit mělo a že to nelze přejít jen tak.

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Když už ta otázka tady padla na ten pořad švédské televize, já bych měl za pana premiéra k tomu pořadu dvě připomínky. Jednu statistickou a jednu faktickou. Za prvé, v té době ODS byla v opozici, za druhé, žádný poslanec ani žádný senátor ODS nehlasoval pro gripeny, což je jistá odpověď na to, co zaznělo v tom pořadu ohledně lobbování i zástupců ODS. Jsou nějaké další otázky? Jestliže tomu tak není, tak vám děkuji za pozornost.