Aktuálně

6. 6. 20079:05

Premiér Topolánek před summitem o reformách EU hledal podporu v Haagu

Česká republika by se mohla postavit proti vznikajícímu plánu unijních institucí, v případě, že by návrh počítal s volným přesunem kompetencí do Bruselu bez možnosti zásahu jednotlivých členských zemí.

Naznačil to premiér Mirek Topolánek, který dnes o budoucnosti unie jednal se svým nizozemským protějškem Janem Peterem Balkenendem.

Na summitu se 21. a 22. června bude řešit otázka, jak obnovit plán reforem unijních institucí poté, co před dvěma roky Nizozemsko a Francie v referendech odmítly evropskou ústavní smlouvu. Německo, které EU tento půlrok předsedá, se nyní snaží projekt oživit. Při vrcholné schůzce chce dosáhnout dohody o dalším postupu a o hlavních rysech nové smlouvy. Nizozemsko je spolu s Británií, Polskem a ČR považováno za hlavního odpůrce ambicióznějšího textu.

"Holandský postoj je jasný - zapomeňme na ústavní smlouvu. Vraťme se ke standardním změnám smlouvy z Nice," řekl Mirek Topolánek, který s tímto názorem souhlasí. Šéf české vlády ale dodal, že dosavadní smlouvy se musí změnit - hlavně kvůli dalšímu rozšiřování i kvůli potřebě reformovat instituce EU.

Česká vláda zatím nemá jasno v tom, jestli by se o nové smlouvě rozhodovalo v referendu, nebo zda by ji schvaloval parlament. Závisí to prý na výsledku summitu a následné mezivládní konference.

ČR i Nizozemsko chtějí, aby v nové smlouvě bylo více kompetencí pro národní parlamenty, a odmítají, aby se text označoval jako ústava.

Stejný názor máme i na to, že část původního textu týkající se lidských práv má být vypuštěna, prohlásil Topolánek.

Premiér řekl, že se s Balkenendem dohodl, že kdyby šlo o to, co si obě strany přejí - tedy o změnu smlouvy z Nice pomocí některých částí odmítnuté ústavní smlouvy - pak by to umožňovalo ratifikaci parlamentem. O smlouvě z Nice Češi v podstatě rozhodovali už v referendu o přistoupení k EU. "Pokud by ta změna byla zásadnější a šla spíše ve stopách ústavní smlouvy, tak se země typu Holandsko či ČR přiklánějí spíše k referendu," dodal Topolánek, který se ještě před nadcházejícím klíčovým summitem hodlá setkat s britským premiérem Tonym Blairem a patrně i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Nizozemsko je podobně jako ČR i proti tomu, aby unie měla ministra zahraničí. Naopak by se podle něj text měl zmiňovat o hlavních problémech současnosti, jako jsou energetika, klimatické změny, přistěhovalectví či boj s terorismem.

Úplná shoda mezi Nizozemskem a ČR podle Topolánka není ohledně možnosti jmenování stálého prezidenta Evropské komise.

Češi chtějí podle něj na summit přijít s takzvaným principem oboustranné flexibility. V podstatě jde o možnost přesunout některé kompetence z národní na unijní úroveň a obráceně. S tím částečně počítala euroústava, Praha chce ale jasnější definici. "To je naše absolutní priorita," řekl premiér s tím, že nyní přesun pravomocí z Bruselu zpět nebyl úplně možný. O které konkrétní pravomoce se jedná, nespecifikoval, uplatnění by prý však mělo hlavně v ekonomických nástrojích.

Topolánkův polský protějšek Jaroslaw Kaczyński koncem května řekl, že Polsko je "připraveno zemřít" za prosazení svých postojů do nové smlouvy. Varšavě vadí zejména v ústavě navržený způsob stanovování počtu hlasů jednotlivých zemí, protože to snižuje její vliv s dosavadním způsobem.

"Já bych to takhle ostře, jako to říkal Jaroslaw Kaczyński, formulovat neuměl," reagoval Topolánek. Současně ale dodal, že Varšavu v jejím úsilí hodlá podporovat. O tématech, kvůli nimž by Praha mohla jednání případně vetovat, bude česká vládní koalice teprve jednat. Na dotaz, zda existuje něco, co by bylo pro ČR nepřijatelné podobně jako pro Varšavu, premiér ČTK řekl, že za nemožné považuje "volný přesun kompetencí na unijní úroveň bez jakékoli možnosti zásahu národních států a speciálně jejich parlamentů". "Myslím, že to je věc, za kterou stojí za to krvácet," dodal.

Postoj české vlády v jednáních o nové smlouvě se nelíbí hlavní české opoziční straně ČSSD. Její šéf Jiří Paroubek tvrdí, že vinou současného kabinetu a jeho postojů se ČR dostává v rámci EU do izolace. Sociální demokraté také podotýkají, že euroústavu sice odmítly Nizozemsko a Francie, avšak 18 států ji už schválilo a mezi nimi i deset z 12 států, které k unie přistoupily od roku 2004.
klh čtk