Tiskové zprávy

21. 6. 20078:37

Prohlášení předsedy vlády ČR Mirka Topolánka k jednání Evropské rady

Nadcházející jednání ER v Bruselu pokládá česká vláda a já osobně za vrcholně důležité. Hlavním bodem jednání bude nalezení shody na reformě institucí EU. Rychlé nalezení dohody je nutné, aby Evropská unie mohla naplno řešit konkrétní problémy, které trápí občany a neutápět se v debatách, jejichž smyslu lidé nerozumějí.

Věřím, že summit skončí dohodou, k níž jsme připraveni konstruktivně přispět. Můj optimismus vychází z toho, že v posledních měsících se debata, do které jsme se také aktivně zapojili, posunula výrazně kupředu. Přestalo se mluvit o ústavní smlouvě a většinově převážil názor, který jsme od počátku zastávali i my: že se má při reformě institucí jít standardní cestou změn stávajících smluv. To by mělo umožnit vyhnout se problémovým bodům a přijmout ještě před volbami do Evropského parlamentu minimální nutné institucionální změny, které umožní další rozšiřování. Chceme být aktivní, konstruktivní, ale důslední.

Do Bruselu také jedeme s naším národním cílem: prosadit takzvanou obousměrnou flexibilitu. Jde o mechanismus, který dává možnost návratu pravomocí z Bruselu zpět jednotlivým státům v případě, že se to ukáže být efektivnější. S touto možností se již počítá, nám jde o to zpřesnit podmínky, za kterých k tomu může dojít.

Jsme připraveni podpořit i řadu dalších návrhů jiných zemí. Například holandskou „oranžovou kartu“, která znamená posílení role národních parlamentů. Jde konkrétně o možnost, že určitá blokační menšina národních parlamentů bude moci efektivně zasáhnout do procesu přijímání evropské legislativy.

Podporujeme také polský návrh na změnu hlasování v orgánech EU. Polský návrh hlasování je pro země jako Česká republika lepší, než jaký navrhovala evropská ústava, která snižovala naši hlasovací váhu o třetinu. Podpora polského návrhu však není naší národní prioritou. Koaliční vláda mi nedala mandát vetovat dohodu, pokud polský návrh nebude přijat.

Veto jsme připraveni použít ve dvou případech. Za prvé pokud by se někdo chtěl vracet k dokumentu, který by nesl ústavní a kvazistátní prvky a nebyl by tedy standardně novelizovanou smlouvou. A za druhé, pokud by se během jednání ukázalo, že budou jednotlivým státům umožněny exkluzivní, trvalé výjimky, neboli-tzv. opt outs z unijních politik. Jsme toho názoru, že možnost získávat trvalé výjimky mají mít buď všichni, nebo nikdo.

Vůbec si nepřipouštím možnost, že by jednání zkrachovala. Osobně udělám všechno pro to, aby se například Polsko nedostalo při jednání do izolace, kdy by hrozilo uplatnění veta. Pozice členských zemí se díky jednáním a hrozbě krachu institucionální reformy posunula natolik, že náš postoj je dnes už spíše mainstreamový.

Řadu našich požadavků německé předsednictví zahrnulo přímo do textu závěrů Evropské rady. Jde zejména o požadavek, aby se nemluvilo o ústavě a aby reforma institucí proběhla standardní cestou novelizace stávajících smluv. Z textu také vypadla kvazistátní symbolika.

Česká republika plně podporuje záměr německého předsednictví ukončit reformu institucí do konce roku 2008, tedy ještě před volbami do evropského parlamentu v roce 2009. Do Bruselu odjíždíme s cílem přispět k dohodě a věřím, že naše pozice v hlavník proudu současného evropského myšlení nám k tomu dává široký manévrovací prostor.