Tiskové konference

27. 6. 200714:57

Tisková konference po zasedání vlády ve středu 27.6.2007

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, dobrý den, já vás zde vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde členy vlády, předsedu vlády pana Mirka Topolánka, ministryni školství, mládeže a tělovýchovy paní Danu Kuchtovou a místopředsedu vlády pro evropské záležitosti pana Alexandra Vondru. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás všechny zdravím, dobrý den. Mně to nedá, protože mám fakticky první příležitost po návratu z Evropské rady komentovat konání summitu na Evropské radě, což je sice s podivem, ale já tomu rozumím, nikoho to moc nezajímá, ale přesto mi dovolte několik slov k tomu průběhu. I když vím, že budeme mít tiskový briefing s novináři v 15,30, tak se sluší k tomu říct několik vět. Ta první věta je, že mandát vlády ČR vyjednávači, v čele se mnou, naplnili téměř beze zbytku, což pokládám za velký úspěch. Druhá věc, kterou bych k tomu chtěl říct, že bylo evidentní, že po té dvouleté katarzi, po pádu Ústavní smlouvy evropské země, evropští státníci, dospěli k názoru, že je třeba postupovat evoluční a nikoli revoluční cestou. Třetí věc, že tak, jak na jedné straně dochází ke generační výměně evropských politiků, tak na druhé straně se nemění ten základní půdorys rozporu, který je někde mezi spíše zemědělskými zeměmi a čerpateli zemědělských dotací a mezi zeměmi, které požadují větší liberalizaci trhu, dokončení jednotného vnitřního trhu v Evropě, větší otevřenosti a flexibility EU. Tento rozpor se na evropském summitu spíše prohloubil, ale nevedlo to k rozkolu, a naopak ke kompromisu, který je, podle mě, pro následujících deset let vlastně do roku 2017, do 31. března, kdy se má konat summit EU, do které doby budou vlastně fungovat ty hlasovací parametry smlouvy z Nice, tak do té doby, si myslím, že tento půdorys bude zachován. To je zhruba všechno. To, co pro nás může být zajímavé, tak je větší role národních parlamentů a ten náš český specifický přínos do té problematiky, a to je obousměrná flexibilita - kompetence putují směrem nahoru, kompetence mohou putovat i směrem na národní úroveň. Cítil jsem potřebu těchto pár vět k tomu říct, protože nemám pocit, že by to bylo zas až tak nezajímavé pro českou veřejnost. K dnešnímu konání vlády jenom tolik, že jsme schválili celou řadu zákonů. Jedním z nich je zákon o odpadech. Dostali jsme základní informaci a diskutovali jsme o výskytu ptačí chřipky. Doporučuji, samozřejmě, pokud budete chtít informaci, se obracet na ministra Gandaloviče, který vám podá erudovanou informaci o druhém výskytu ptačí chřipky. Schválili jsme několik drobností, schválili jsme s mírnou změnou a nechám potom slovo Daně Kuchtové, aby to okomentovala, návrh poslanců, který se týkal její problematiky, schválili jsme zprávu o Národním plánu podpory a integrace občanů se zdravotním postižením. Dali jsme návrh Poslanecké sněmovně a Senátu, aby souhlasily s pobytem vojsk. Dana Kuchtová vám představí návrh na zřízení vládních stipendijních míst. Dostali jsme základní informaci o průběhu zahlazování následků hornické činnosti s následnými opatřeními a návrhy. Materiál, který fakticky bude pokračovat ještě příští týden, a který představíme kompletně příští týden, kterým vyvrcholila určitá půlroční práce na redukci všech těch střednědobých, dlouhodobých koncepcí, vizí, strategií, plánů, materiálů, kterými se zabývají rozsáhlé odbory na ministerstvech, které jsou pak projednávány ve vládě, k té zásadní redukci po půlroční práci dojde příští týden materiálem, který to bude shrnovat. Kontrolovali jsme, samozřejmě, úkoly vlády a pár drobných věcí. Byl odvolán stávající ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu a byl jmenován ředitelem pan Reveš. Byl odvolán člen a jmenován člen náhradní státní volební komise, což byla spíš formální záležitost. Zrušili jsme centrální sklad České obchodní inspekce, i na základě celé řady nálezů, i na základě trestních oznámení, které se toho týkají. Jmenovali jsme člena Rady Českého telekomunikačního úřadu. Mimochodem, a to je bod, který vám předloží Alexandr Vondra, jsme schválili souhrnný návrh finančního a personálního zajištění příprav českého předsednictví. A bod, který vás bude nepochybně zajímat, i když to není žádná novinka, po projednání ve Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny, byl jmenován nový ředitel vojenského zpravodajství po době zastupování panem ředitelem Adamem. To je ode mě do úvodu všechno. Poprosím Janu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády. Slovo má ministryně školství paní Dana Kuchtová.

Dana Kuchtová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den, vážené dámy a pánové. Vláda dnes vyslovila souhlas s návrhem poslanců Miloslava Soušky, Olgy Zubové, Ivana Ohlídala, Petra Wolfa a Anny Čurdové na vydání zákona, kterým se mění školský zákon a to v otázce tzv. postupových zkoušek na víceletých gymnáziích. Ten předkládaný návrh novely školského zákona ruší přijímací řízení do vyššího stupně víceletých gymnázií a umožňuje žákům, kteří úspěšně ukončili nižší stupeň, buď šestiletého nebo nižší stupeň osmiletého gymnázia, aby postoupili do vyššího stupně. Tedy bez těchto tzv. postupových zkoušek. My se domníváme, celá vláda, že toto je pozitivní opatření. Já mohu za sebe říci, že z praxe, ze zkušeností, které mám z kontaktu s řediteli škol, s učiteli, všichni potvrdili, naprostá většina, nemohu tvrdit, že všichni, ale naprostá většina, že toto opatření postupové zkoušky bylo opatřením formálním, a že vlastně tyto postupové zkoušky nebyly vůbec nutné, neboť bylo jasné, zda žák absolvoval úspěšně či neabsolvoval, už z normálního vysvědčení, z normálních výsledků, které měl v těch příslušných ročnících gymnázia. Postupové zkoušky, jako takové, se tedy ukázaly formalitou, a my jsme, jako vláda, podpořili v tomto smyslu, ve smyslu zrušení, návrh, v podstatě poslanců, částečně koaličních a částečně opozičních. Já to považuji za vstřícný krok a doufám, že zrušení postupových zkoušek, které jsem iniciovala, a na kterém jsem spolupracovala, na tomto návrhu jako ministryně školství, že v Parlamentu bude bezproblémovým tématem, protože, jak říkám, podporuje ho část opozičních poslanců, část koaličních poslanců. Doufám, že to bude větší část, většina. Podporujeme ho my, jako vláda. Přijali jsme poněkud pozměněné, nebo naše stanovisko je poněkud pozměněné, k návrhu poslanců. Oni ve svém návrhu rušili možnost vstupu žáků ze základních škol do víceletých gymnázií a vláda svým návrhem zase tuto možnost otevírá. Já to považuji za lepší variantu a budu v tomto smyslu jednat s navrhovateli této novely. Tolik k postupovým zkouškám. Vláda ještě dnes schválila na návrh ministra zahraničních věcí a návrh můj zřízení vládních stipendijních míst ke studiu na veřejných vysokých školách v ČR. A to pro občany z rozvojových zemí, a týká se to let 2008 – 2012. Navrhuje se zřízení 130 stipendijních míst, z toho 60 míst pro studium ve studijním programu, který je uskutečňovaný v anglickém jazyce a 70 míst pro studium ve studijním programu v českém jazyce. Financováno to bude z všeobecné pokladní správy a já toto opatření nebo tento návrh, který byl schválen, považuji za velmi důležitý, protože se domnívám, že rozvojová pomoc je významnou součástí naší zahraniční politiky a že je třeba, aby ČR v tomto smyslu vystupovala vůči zemím, které na tom dosud nejsou ekonomicky a sociálně a dále tak dobře jako ČR. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministryni školství, předávám slovo místopředsedovi vlády pro evropské záležitosti panu Alexandru Vondrovi.

Alexandr Vondra, místopředsedovi vlády pro evropské záležitosti: Dobrý den. Já se soustředím na ten materiál, jak už bylo avizováno. Vláda schválila návrh finančního a personálního zajištění příprav předsednictví ČR v EU v roce 2009. Ten materiál přímo navazoval na rozhodnutí, které učinila vláda minulá v září loňského roku, kdy se stanovil rozpočtový rámec na roky 2007, 2008 a 2009 s tím, že, samozřejmě, ty peníze, ty prostředky na letošní rok, již byly rozhodnuty spolu s projednáním státního rozpočtu na letošní rok. A dnes jsme v zásadě rozhodovali o tom zbytku. Ten zbytek tvoří 1,7 mld. Kč, z toho dřívějšího rozhodnutí již bylo známo, že na rok 2008 se počítá s náklady na přípravu předsednictví ve výši 700 milionů Kč a pak na ten samotný rok 2009 s náklady 1 mld. Kč. Dnes jsme rozhodovali závazné rozdělení prostředků na příští rok, tzn. v té výši dohromady 700 milionů Kč a o výhledu, nikoli závazně, miliardy na rok 2009. A nyní krátce sumarizace pro vaši informaci – těch 700 milionů Kč na příští rok bylo rozděleno tak, že na to centrální zajištění organizační zajištění, technické a jiné, včetně komunikace, bylo vyčleněno 269 milionů Kč, na posílení stálého zastoupení v Bruselu, které předpokládáme, že bude mít klíčovou roli, zejména, pokud jde o osoby, které budou to předsednictví vykonávat, tak na něj bylo vyčleněno 206 milionů Kč. Na celkové posílení, personální posílení státní správy, tzn. s výjimkou stálého zastoupení v Bruselu a s výjimkou centrálního koordinátora tady, bylo vyčleněno celkem 159 milionů Kč. V tom zajímavá částka je téměř 70 milionů Kč, která je určena na pokračující vzdělávání úředníků, kteří budou řídit ty různé pracovní skupiny a podskupiny. Čili, je to jak vzdělávání jazykové, tak to vzdělávání odborné a institucionální. Na bezpečnostní opatření na rok 2008, tzn. vlastně na přípravy, bylo vyčleněno 46 milionů Kč s tím, že vláda rozhodla, že ještě v letošním roce se s tím, jak bude znám více podrobně program toho vlastního předsednictví, tak projedná ještě zvláštní materiál, který by učinil určitá rozhodnutí, pokud se týká příprav bezpečnostních právě na ten rok 2009, protože my ani výhledově nejsme v tuto chvíli ještě schopni přesně určit o jakou částku v rámci té miliardy na bezpečnostní opatření by se mělo jednat. Toť stručná informace. Jinak ty přípravy běží podle plánu a počítáme, že v dohledné době budeme na vládě projednávat další materiály, které se týkají programu a dalších záležitostí v souvislosti s těmi přípravami. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády. Nyní prostor pro vaše dotazy. Televize Prima.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Hezký den. Já jsem se chtěl jenom zeptat, na pořadu jednání byl také bod o dodávkách mléka do škol. Mě by zajímalo, dostala se vláda k tomuto bodu, a pokud ano, s jakým výsledkem? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na návrh předkladatele byl bod stažen z programu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz.

Jitka Götzová, deník Právo: Na pana premiéra. Bavorský politik Stoiber se nechal slyšet, že by se s vámi v létě rád sešel. Co myslíte, že by mělo být agendou vaší schůzky, pokud se sejdete. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Pan Stoiber končí svoji misi, jako premiér bavorské vlády a fakticky významný německý politik. Při mé návštěvě v Bruselu na summitu Evropské lidové strany jsme se krátce potkali. On projevil přání, abychom na závěr jeho kariéry tak, jak ho zve pan prezident Putin nebo pan prezident Sarkózy, demonstrovali určité zlepšení vztahů. Není rozhodnuto o té schůzce, hledáme nějakou vhodnou příležitost. Součástí té agendy o německo-českých vztazích, byla nepochybně spíše byla diskuse o rozšíření schengenského prostoru, protože Bavorsko, stejně jako Rakousko, signalizuje jistý problém, který je spíše formální. Můžeme hovořit o některých otázkách životního prostředí v tom přeshraničním nebo hraničním prostoru. Doufám, že by součástí bylo i představení jeho nového zástupce pana Becksteina. Nicméně, o té schůzce není zdaleka rozhodnuto a v této chvíli ani neznáme, jestli se sejdeme, ani to, kde se sejdeme, ani to, kdy se sejdeme. Takže, ta informace od něho je v tomto smyslu neúplná a my o tom teprve budeme hovořit.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Televize Nova.

Martina Lhotáková, televize Nova: Já mám dvě otázky na pana premiéra, jestli se domnívá, že při dalším snižování daní, nebo jestli si dokáže představit, že se uspoří několik miliard kvůli schodku státního rozpočtu, aby se snížil. A další otázka je na CzechInvest, na odvolání dalšího ředitele. Co si o tom myslí? Je to státní agentura, do které plynou státní peníze, jestli to neohrožuje chod státní agentury, a jestli platí to vyjádření pro aktualne.cz prostřednictvím Jany Bartošové. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak nejdříve k té druhé otázce. Já jsem žádné vyjádření do aktuálně.cz nedával ani neznám, jaké je. Pokud Jana Bartošová nějaké dala, tak bylo jistě zcela neutrální. Netuším, co tam mohlo být. Co se týče CzechInvestu. Jak víte, došlo k odvolání ředitele Hrudy. Současně s ním projevilo přání odejít dalších „x“ manažerů. Při tom ustavení nového managementu, podle mě, nepostupoval nový ředitel ve všech ohledech správně. Já mám pocit, že mluvíte, a já to nevím, je to, řekl bych, pod moji rozlišovací schopnost, by řekl Václav Klaus. Došlo k odvolání spíš nově jmenovaného člověka. To mně připadá, že patří do fáze hledání toho managementu. Činnost CzechInvestu to v žádném případě neohrožuje, protože ta standardní úroveň, ta výkonná složka CzechInvestu, která skutečně zabezpečovala tu činnost, tak ta zůstala nezměněná, což si myslím, že je dobře. V této chvíli se jedná spíše o to, aby CzechInvest zůstal implementační agenturou, aby to nové vedení respektovalo fakticky změny ve vládě, aby nějakým způsobem absorbovalo ty nové směry, které CzechInvest má zabezpečovat a aby my měli garanci, že CzechInvest bude schopen jako implementační agentura strukturálních fondů plnit ty nároky, které na ně klademe právě my. Takže, já o tom nic dalšího nevím a musím říct, že mě personální změny na úrovni náměstků nejrůznějších institucí nezajímají a není to ani v mé kompetenci. Je to v kompetenci mých ministrů nebo jim podřízených osob a já ty věci, které nemám přímo v kompetenci, tak sleduji asi stejně jako vy, protože nemám právo do nich striktně zasahovat. To je k té druhé otázce. Ta první otázka se týkala, pomožte mi.

Martina Lhotáková, televize Nova: Dokážete si představit, že při dalším snižování daní uspoříte?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Musím říci, že já nevím, jak jste přišli na další snižování daní, to jsou, podle mě, úniky z diskusí, které zdaleka nejsou ukončeny. Mě nechávají ty diskuse chladným v tom smyslu, že výsledkem musí být fiskální neutralita, tzn. musí nám umožňovat naplnit ten hlavní cíl, a to je snížit deficit státního rozpočtu na příští rok na tu úroveň, kterou jsme projednali ve vládě. Mimochodem, ministr financí jednal ve čtvrtek s evropským komisařem pro tuto oblast, a ten požadavek, který na nás bude klást Evropská komise, půjde možná nad rámec toho plánu, který česká vláda prezentovala, a to je 3,2 % podle akruální metodiky ESA 95, tzn. 3 % schodku státních veřejných rozpočtů k HDP pro rok 2009. To znamená, je to zcela otevřený materiál. Ten materiál, který projednala expertní skupina poslaneckého klubu a dalších odborníků ODS, je materiál k jednání a v této chvíli vůbec nemá cenu ho komentovat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Daniel Takáč, ČT: Dobrý den. Já bych se přece jenom vrátil k tomu včerejšímu výstupu z klubu ODS. Ten návrh pana Tlustého je jasný, to směřuje ke snižování daní. Můžete říci, kde škrtat podle vašich představ, bude-li to potřeba, a především, jestli změna toho celkového rozpočtového rámce je nepřekročitelná nebo jestli se můžete k diskusi o tom celkovém rozpočtovém rámci ještě vrátit, případně upravit výši schodku. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já musím říci, že žádný návrh Vlastimila Tlustého neznám. Ten poslední návrh, který předložil na Žofíně, tu Sulíkovu kompilaci daně z příjmu, tak ta byla přece, řekl bych, nepřijata pro naprostou nerealizovatelnost v českých podmínkách. A to byl jediný návrh, který Vlastimil Tlustý předložil. Já přesně nevím, o kterém návrhu Vlastimila Tlustého hovoříte. Pokud hovoříte o návrzích expertní skupiny ODS, ve které je Vlastimil Tlustý také členem, tak tento návrh jsem si přečetl, tento návrh bude mít ten osud, že bude nejdříve vyjednáván s příslušným ministrem a jeho pracovníky, tzn. s ministrem Kalouskem a náměstky, případně Janotou, případně Fuksou, možná Trezziovou, teprve potom půjde do mezikoaličního vyjednávání, a mně připadá nesmyslné tady na této půdě o něm hovořit, pokud z něho není jakýkoliv výstup. Kdybychom byli na tiskové konferenci ODS, tak bych tu otázku čekal, ale jako předseda vlády se k tomu v této chvíli tvářím indiferentně.

Daniel Takáč, ČT: Jestli mohu doplnění. Omlouvám se za tu personifikaci, měl jsem skutečně na mysli materiál té expertní skupiny. Ta druhá část otázky směřovala k tomu, jestli je, a to je vládní záležitost, nepřekročitelný ten rozpočtový schodek, případně celkový rozpočtový rámec. Jestli můžete garantovat, že na této dohodě učiněné na vládě, už se nic měnit nebude?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To jsme neřekli nikdy, to musím říci, že jste od nás nemohl slyšet. Ten nepřekročitelný mantinel pro nás je fiskální neutralita, tzn. ta výsledná podoba, která nám umožňuje stanovit deficit rozpočtu na příští rok, a tam si myslím, že je to zcela jasné a od toho vláda v žádném případě neuhne. A to, jestli existuje prostor jak v sociální oblasti, tak ve škrtech, to je otázka spíše pro ministry. Já tam ten prostor vidím daleko spíše jako mí ministři, oni mají opačný názor.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Mladá Fronta Dnes.

Josef Kopecký, MfD: Dobrý den. Pane premiére, chtěl jsem se zeptat, zda vy osobně podporujete tu myšlenku, která je poměrně silně sdílená ve vaší straně, aby firmy platily už od příštího roku 19 %. Případně to, co je sdíleno možná trošku méně, ale někteří si to přejí, aby efektivní zdanění fyzických osob se také dostalo k 19 %. To znamená, jestli vy osobně podporujete úpravu od 15% zdanění superhrubé mzdy k nějakému jinému návrhu.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Víte, pane Kopecký, to je podobná otázka. Já bych řekl na jiné konferenci, možná na stejného člověka, ale jako předseda vlády neodpovím jinak než, že veškeré změny daňových sazeb nemohou vést k tomu, že bude narušen ten výsledný efekt, a to je deficit státního rozpočtu pro příští rok. Jestliže budou ochotni poslanci průřezově v Poslanecké sněmovně zrušit jednotlivé odečitatelné položky a osvobození od daně, které jsou politicky velmi citlivé, pak bude možné o jeden, maximálně o dva procentní body snížit korporátní daň. A jestliže budou ochotni přistoupit na škrty v mandatorních výdajích a škrty ve fakultativních výdajích ministerstev, bude možné snížit daň pro fyzické osoby. Všechno ostatní je akademická diskuse.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Pavel Otto, Radiožurnál: Dobrý den. Já bych měl otázku k té reformě veřejných financí a pak ještě dvě otázky k armádě. Dnes na rozpočtovém výboru opozice kriticky upozorňovala na to, že ta podoba reformy, kterou včera schválil poslanecký klub, je tvrdší než ta podoba, jakou schválila vláda, a že tam je určitá disproporce ve vaší osobě jako premiéra a zároveň člena klubu. Tak, jestli na to můžete reagovat. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Rozpočtový výbor může maximálně reagovat na pozměňovací návrhy, které jsou předloženy k tomu návrhu vládnímu. Komentovat jakékoliv spekulace mu, podle mě, nepřísluší, to je spíše politická rovina. Na tu se mě neptejte.

Pavel Otto, Radiožurnál: Dobře, děkuji. Ještě jsem se chtěl zeptat, jestli můžete trochu šířeji rozvést, proč jste se rozhodli jmenovat pana generála Páleníka do čela vojenského zpravodajství. A ta druhá otázka se týká také armády. Měli jste to jen „Pro informaci“, ale souhlasila by případně vláda s rozšířením armádní účasti ČR v Afghánistánu?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: K té první otázce jenom tolik, že poprvé v dějinách ČR se stalo to, že na příslušném výboru pro obranu všichni zúčastnění ze všech politických stran neměli výhrady proti nominaci pana generála Páleníka na funkci ředitele Vojenského zpravodajství. Já si myslím, že i to je odpověď, nicméně, si to zaslouží možná odpověď širší. Hledali jsme člověka, který bude mít autoritu v celé té problematice, který bude schopen, řekl bych, stabilizovat poměry Vojenského zpravodajství po těch turbulencích v posledních letech, a nikoliv měsíců. Který bude schopen plnit úkoly, které na Vojenské zpravodajství v souvislosti s celou řadou nových bezpečnostních hrozeb klademe, a který bude schopen akceptovat případné systémové změny v oblasti zpravodajských služeb, které se připravují a bude se na tom aktivně účastnit. Generál Páleník má pro to veškeré předpoklady personální, osobnostní, odborné a je to člověk, který je schopen ty nároky, které v těchto směrech a oblastech na něho klademe, naplňovat. To, že se mu to podaří, ukáže budoucnost, mělo by to znamenat určitou stabilizaci právě, řekl bych, velmi turbulentního prostředí ve zpravodajských službách i ve vztahu k našim partnerům v NATO a vůbec spojenců. Já k němu nemám nic dalšího. Co se týká naši účasti v Afghánistánu, my jsme už střednědobě nebyli schopni čelit, nebo nebylo možné, abychom se neúčastnili těch rekonstrukčních týmů, tzv. PRT. My jsme, samozřejmě, dnes začleněni velmi malou účastí ve Fajzabádu v rámci německého PRT, což, samozřejmě, nebylo dlouhodobě únosné, a poté, co Maďarsko víceméně odmítlo možnost vystřídat jejich participaci na PRT, tak jsme byli postaveni před možnost vybrat takovou oblast, která by, v podstatě, odpovídala jak finančním, vojenským, tak i těm civilním rekonstrukčním zájmům ČR. To, že máme předvybránu oblast, to ještě neznamená, že to rozhodnutí padlo. To je materiál „Pro informaci“. Já osobně se přikláním využít té možnosti spolupráce s americkou armádou, a tím, samozřejmě, i určité vyšší bezpečnosti a vojenské ochrany toho našeho případného PRT, které by v lokalitě, já se zeptám pana náměstka, jestli mohu říci lokalitu, jestli to není v režimu „Tajné“ nebo „Vyhrazené“, abychom v lokalitě Loghar mohli perspektivně, v rámci PRT, působit. To ani neznamená významné navýšení té naší aktivity v Afghánistánu, protože evidentně by došlo k omezení naší činnosti ve Fajzabádu a finančně to neznamená ani tak dramatický nárůst, protože celá řada prostředků do Afghánistánu už dnes, ať už v rámci jiných kapitol nebo humanitární rozvojové pomoci, proudí. Jestli to stačí takto.

Pavel Otto, Radiožurnál: A na doplnění. A o rozšíření naší účasti požádalo NATO? Protože teď těm operacím v Afghánistánu velí NATO, nebo kdo to byl? Je to čistě naše aktivita?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To je dlouhodobá strategie, kdy členské země NATO, pokud je možno, tak, samozřejmě, přebírají odpovědnost za jednotlivé oblasti v Afghánistánu a budují tzv. PRT, kde se nepočítá jen s tou vojenskou účastí, ale právě s tou rekonstrukční. A my jsme věděli, že střednědobě budeme plnit své spojenecké závazky a fakticky jsme hledali možnost buď v rámci Fajzabádu nebo v rámci účasti místo Maďarů nebo s Maďary a nebo, jak se ukazuje, ty možnosti právě na východě Afghánistánu. Z hlediska bezpečnostního se natolik ta rizika v Afghánistánu přesunují, že to riziko není vyšší než naše působení ve Fajzabádu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Ondřej Černý, Rádio Česko: Dobrý den. Já mám společný dotaz na pana premiéra a paní ministryni Kuchtovou. Včera v našem vysílání benjamínek Poslaneckého klubu ODS pan Morava říkal, že do konce roku předloží návrh dvou zákonů, a sice týkající se klouzavého mandátu, což se vás obou, jako poslanců a ministrů, týká. A zároveň také návrh, který by hodnotil účast poslanců na hlasování, tzn. že by se jim v poměrné částce krátily náhrady za to, že nechodí hlasovat. Takže, kdyby hlasovali méně než ve třech čtvrtinách, tak by dostávali náhrady ve zkrácené výši. Chtěl jsem se zeptat, protože vás dvou se to osobně týká, jestli případně tento návrh podpoříte, protože pan Morava se zavázal, že do konce roku ho stoprocentně předloží. Díky.

Dana Kuchtová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Máte chybné informace, mě se toto netýká, já nejsem poslankyně.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ano, Dana Kuchtová není poslankyně, Saša Vondra také není poslanec, já jsem poslanec. Já bych řekl k té účasti na hlasování. Já jsem si nechtěl nechávat dělat svou účast na hlasování. Myslím si, že z hlediska mého postu premiéra je nadstandardní proti ostatním mým předchůdcům. Dokonce bych řekl, že je nadstandardní z hlediska podrobování se tomu standardnímu čtvrtečnímu „grilu“, a to jsou interpelace. Já jsem ještě žádnou nevynechal. Jenom pro pořádek, Jiří Paroubek za 13 měsíců pětkrát. Já mám, jakoby, možnost si něco vybrat. Nevím, jestli toho využiji. Já na to mám ten názor, že ta informace může být zajímavá pro voliče, proto jsem pro otevřenost, a to už je dnes. Dnes si každý volič může hlasování najít na serveru Poslanecké sněmovny. Mně nepřipadá ten nápad šťastný, protože neposuzuje skutečnou práci těch poslanců, která málokdy bývá v samotné Poslanecké sněmovně a měla by být soustředěna do jejich aktivity ve výborech, do jejich aktivity na jednotlivých zákonech a předlohách, do jejich aktivity na práci na těchto předlohách. Samotné spartakiádní cvičení v Poslanecké sněmovně přece je spíše ta hra pro diváky, je to ten kolorit, ale faktickou práci v Poslanecké sněmovně i v Senátu musí odpracovat ti lidé mimo ten hlavní sál. To znamená, hodnocení jejich účasti na hlasování v Poslanecké sněmovně je líbivý, populistický trik, a mrzí mě, že se kolega Morava k tomu nechal využít. Ta první věc se týkala, pomožte mi.

Ondřej Černý, Rádio Česko: Bylo to spjato s klouzavým mandátem.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Klouzavý mandát je věc, která je jiného charakteru. Jsem rád, že ji někdo navrhne, což, mimochodem, umožní to, abychom o ní seriózně hovořili. Já na to nemám pevný názor. Ono to sebou nese celou řadu rizik, má to ty výhody, že fakticky ministři se mohou soustředit na svoji práci a neztrácejí tolik času v Poslanecké sněmovně. Na druhé straně to bourá tu vazbu a odpovědnost mezi Poslaneckou sněmovnou a vládou. A já se osobně domnívám, že ten anglosaský model, který my, samozřejmě, čas od času porušujeme, že jsou vlastně ministři výhradně poslanci, u nás v tom případě i senátory, je šťastnější, než ten model od té odpovědnosti faktické v Poslanecké sněmovně je odtáhnout. Na druhé straně to poslancům, nebo bývalým poslancům, ministrům s klouzavým mandátem to dává víc času a nemusí trávit tolik času, někdy neproduktivního, posloucháním diskusí ve Sněmovně. Má to několik dalších aspektů. Pokud ten klouzavý mandát přenesete na někoho jiného, kdo nahradí toho ministra, ukažte mi člověka, který opustí svůj džob, půjde si sednout na klouzavý mandát, kdy ta vláda v podstatě může skončit za týden, za měsíc, za tři měsíce, a tento člověk poté, co ta vláda padne, odchází ze Sněmovny a přepouští své místo svému klouzavému předchůdci. Je tam celá řada aspektů, možná jsem na některé i zapomněl, ale je to záležitost, která si zaslouží hlubší diskusi, nikoli, stejně jako v tom prvním případě, který jsem jmenoval povrchní, populistickou, takovou tu lidovou.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě doplňující dotaz.

Ondřej Černý, Rádio Česko: Nebudu do toho dále zabředat, možná ta klouzavost v případu pana Čunka je také nasnadě. Ale chtěl jsem poprosit také o vyjádření za Stranu zelených paní Kuchtovou, jak se k těmto dvěma návrhům pana poslance Moravy tváří a dívají?

Dana Kuchtová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Já se k tomu vyjádřím zatím velmi obecně. Já si myslím, že jsou to návrhy k diskusi a my jsme, samozřejmě, pro to, aby poslanci v tom Parlamentu jednak účinně pracovali, tzn. mluvil o tom pan premiér, aby pracovali ve výborech, aby připravovali návrhy, aby se účastnili hlasování. Ale při stavu šesti poslanců Strany zelených, kteří musí vlastně pokrýt celou agendu, je ten problém někdy opravdu zcela prakticky téměř nesplnitelný, účastnit se jednání výboru a současně hlasování a všeho dalšího. Čili, říkám znovu, námět k diskusi, protože jsme pro to, abychom karty vyložili otevřené, tzn. ukázali, kdo do té Sněmovny vůbec nechodí, kdo nehlasuje, ale na druhou stranu v tom přehledu se, samozřejmě, ti lidé, ta veřejnost, nedozví o té práci v zákulisí a o tom, co všechno museli poslanci Strany zelených v tomto malém počtu zvládnout. Ani já to nepovažuji za úplně objektivní, ale v podstatě proti tomu asi nebudeme nějakým způsobem vystupovat, proti tomuto opatření. A co se týče klouzavého mandátu, to je ještě problém, který bych tady zmínila úplně obecně. Budeme se k němu vracet jako Zelení, definitivní stanovisko nemám.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jen dodám. Mně ten návrh na to postihovat poslance za neúčast na hlasování připadá opravdu velmi populistický a dovedu si představit poslance, a dokázal bych ho možná jmenovat, který za čtyři roky pořádně na hlasování nechybí, za tu dobu tam nepromluvil a nikdy se k ničemu nevyjádřil a nikdy nic neodpracoval. Tento by, podle vás, měl mít nárok na vyšší odměnu, jako ten, kdo pracuje 17 hodin denně na těch zákonech, což mu někdy neumožňuje se zúčastňovat hlasování? Já si myslím, že to je scestné a právě prostřednictvím Rádia Česko a médii bych chtěl vzkázat, že hlasování ve Sněmovně nemůže být chápáno jako hlavní objem práce poslanců a senátorů.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.

Ondřej Černý, Rádio Česko: Pane premiére, odpovím. To byl návrh vašeho poslance. Svůj názor jsem zde vůbec neprezentoval.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkujeme, ještě nějaký dotaz, prosím? Nejsou dotazy, děkujeme za účast a nashledanou příště.