Tiskové konference

5. 9. 200716:53

Tisková konference po jednání vlády dne 5. září 2007

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás vítám na pravidelné tiskové konferenci po zasedání vlády. Tím se snažím naznačit, že jsme měli svůj normální pravidelný program, i když těch bodů s rozpravou bylo méně. Nakonec jich bylo, myslím, deset po vyřazení jednoho z bodů a přiřazení dvou nových. Vás, samozřejmě, budou nejvíce zajímat ty body, které se týkají speciálně tohoto regionu. Nicméně, i ty ostatní byly důležité. My jsme pozvali starosty dotčených obcí na jednání. Ta první část se týkala pravidelné informace vlády o stavu vyjednávání a celé řady souvisejících věcí. To byla informace pro vládu. Tím pádem i pro starosty. Ta diskuze k tomu byla o něco málo delší, než jsem měl původně naplánováno, ale nebyla nijak bouřlivá. Diskutovali jsme o těch pracích, které souvisejí s vyloučením zdravotních rizik, s vyloučením negativního vlivu na životní prostředí. Víte, že je před dokončením první část studie o vlivu na životní prostředí. Víte, že byla předložena předběžná studie případných zdravotních rizik. My jsme v této souvislosti tu zprávu vzali na vědomí, protože v současné době, jak víte, náš protinávrh toho smluvního zajištění doputoval začátkem srpna nebo v polovině srpna do USA. Ty naše výhrady jsou poměrně rozsáhlé, takže, diskuze bude pokračovat podle informace ministra zahraničí možná do konce roku, k tomu smluvnímu zajištění tak, jak jsme předeslali. Ta druhá část. Myslím, že z té diskuze vyplynula jedna zásadní věc, a ta se potom promítla i do usnesení v té části dva, kdy bylo uloženo ministru zdravotnictví, a byla to nabídka ministerstva zdravotnictví, aby provedli ještě další nezávislé alternativní zhodnocení zdravotních rizik emitovaného neionizujícího záření případným radarem ve vojenském újezdu Brdy, a, samozřejmě, následný monitoring, a tento bod byl schválen. V tom druhém bodu podle signálu, který jsme mediálně již předeslali, jsme diskutovali o zřízení komise. Tu jsme zatím pracovně nazvali Komise pro rozvoj Brdska, a týká se těch dotčených obcí. Takže, pouze jižní a jihozápadní části vojenského újezdu Brdy, nikoli celého regionu. Ta diskuze se vedla na základní téma tak, jak už jsem já řekl v pondělí, bez ohledu na to, jestli tady k tomu umístění dojde nebo nedojde. Tento region dlouhodobě desítky let, od roku 1926, kdy tady byl zřízen vojenský újezd, trpí podfinancováním v mnoha oblastech. My jsme hovořili o čtyřech způsobech, naprosto standardních, které bychom ale koncentrovali do tohoto regionu. A to je za prvé regionální programy a regionální financování, proto byli přizváni i hejtman a zástupce hejtmana Bendla, náměstek Vacek, a měli by se podílet na práci té Komise. Druhé jsou rezortní programy, třetí strukturální fondy, kdy, samozřejmě, ty malé obce si na ně nesáhnou, tzn. za prvé pomoci při vytváření územních plánů, za druhé pomoci, po sloučení obcí, myslím tím sloučení pro žádost o strukturální fond, pomoc při vytváření této žádosti atd. Tím čtvrtým zdrojem by mělo být financování, které je nad rámec schválených projektů. Tzn. já v žádném případě neřeknu částku. My jsme signalizovali, že to bude v řádu stovek milionů, a já vám žádnou přesnou částku neřeknu, i když ministr financí už představu má. To usnesení, a na tom jsme se nakonec shodli, je celkem jasné, vláda souhlasí se zřízením této Komise pro rozvoj Brdska v té části jižní a jihozápadní. Ukládá ministrům a prvnímu místopředsedovi vlády Čunkovi a celé řadě dalších ministrů, delegovat zástupce do Komise na úrovni náměstka. Ministryni obrany a ministru životního prostředí konkrétní úkol, který vyplynul z diskuze, a to je posoudit možnost zpřístupnění dalších částí vojenského újezdu Brdy veřejnosti. Tam se, samozřejmě, nejvíc hovoří o Padrťských rybnících, což má svoje rizika, proto tito funkcionáři státu. Doporučujeme hejtmanům, aby nominovali, delegovali svého náměstka do Komise, oběma hejtmanům. A doporučujeme starostům, aby delegovali dva zástupce do této Komise. Myslím si, že ta další část usnesení, samozřejmě, je důležitá, to je mimochodem to hlavní, co jsme přišli také sdělit, a to je to, že v žádném případě se vojenský újezd nebude rozšiřovat, spíše naopak, jako garanci. A myslím, že to, co jsem starostům řekl a to, co bylo důležité, my jsme s nimi nepřišli ani tak jednat o radaru, jak jsem řekl, možná rádoby vtipně, o radaru jednáme s Američany. Přišli jsme jednat o tom, aby měli základní garance a jistoty kvality života, aby měli jistoty, že umístění radaru nebude snižovat kvalitu života v oblasti zdravotní, životního prostředí je jasné. A nabídnout jim spolupráci regionu, který byl dlouhodobě finančně podhodnocen a možná až nyní, kdy jsme tady vlastně udělali 22 návštěv za poslední období od předsedy vlády až po další funkcionáře státu, ministry, tak jsme, samozřejmě, ten stav tady mohli zjistit na místě. To je ode mne všechno a já poprosím další kolegy o vyjádření. Možná jako hostitele, a to vzorného hostitele, pana starostu Spáleného Poříčí Pavla Čížka, aby případně doplnil to mé úvodní slovo a pak další, kteří budou mít potřebu. Možná ještě jedna věc, pane starosto, kterou jsem neřekl, myslím, že jsme se shodli i na tom, a to bylo také důležité, i když to možná z té diskuze explicitně nevyplynulo, že Tomáš Klvaňa jako vládní koordinátor, za prvé má důvěru vlády a za druhé, že je nutné, aby někdo, takto poměrně roztříštěnou diskuzi, která se týká deseti, patnácti různých oblastí, koordinoval a Tomáš Klvaňa to z našeho pohledu dělá naprosto správně. Děkuji.

Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí: Já bych jen asi připomenul, že ze strany starostů byly i požadavky na to, aby vláda více vysvětlovala strategické důvody našim občanům, protože to jsou časté dotazy. Je to, samozřejmě, citlivá oblast tajných informací, ale bylo vlastně přislíbeno, že i prostřednictvím pana Klvani budou podrobněji vysvětlovány důvody umísťování radaru. Protože, samozřejmě, respektujeme, i naše zastupitelstvo, že obrana je záležitostí státu. Nepřišla řeč trochu asi na tu otázku, kdy naše zastupitelstvo požadovalo posunutí radaru dovnitř vojenského prostoru, ale vítáme to, že se začalo diskutovat o tom zpřístupnění části vojenského prostoru, alespoň částečném zpřístupnění. Myslíme tím pro pěší a cykloturistiku, ne nějakého razantního, v té oblasti Padrťských rybníků, protože když se zpřístupňovaly některé části vojenského prostotu, tak bohužel, v naší oblasti zatím nic. To velice vítáme.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem se rozhodl, že to budu řídit sám, protože Jana Bartošová nemá mikrofon. Prosím, další.

Vlasta Parkanová, ministryně obrany: Jenom několik málo vět k tomu, o čem se zde hovořilo, a to je možnost zpřístupňování některých částí vojenského újezdu Brdy. Jak pan premiér řekl, jedna část usnesení ukládá mně a ministru životního prostředí posoudit možnosti dalšího otevírání. Já, když jsem o Velikonocích tady v újezdu určité části pro veřejnost zpřístupňovala, tak jsem tam tehdy řekla, budeme se snažit otevírat další části bez ohledu na to, zda tady radar bude nebo nebude. To bylo v dubnu, nyní je září a já říkám, to platí. Pokud jde o Padrťské rybníky, tak chci otevřeně říct, že v tuto chvíli to je pro nás věc, která má ještě velmi mnoho problémů. Z hlediska vojenského vojáci říkají – je tam značná pyrotechnická zátěž. My musíme vyhodnotit, jak velká ta zátěž je, jestli je vůbec možné a za kolik peněz tu oblast vyčistit tak, aby byla skutečně bezpečná. Z hlediska pohledu životního prostředí jsou tam unikátní lokality, jsou tam neskutečně vzácné jak rostliny, tak živočichové a myslím si, že ministr Bursík k tomu také řekne své slovo. Ale dobrá vůle najít společnou cestu a vyhovět alespoň částečně, tu, prosím, já tady mohu zaručit.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem se dozvěděl, a to bylo pro mě podnětné, že je v této oblasti rys ostrovid, jeřáb a celá řada vzácných druhů, takže, ta otázka životního prostředí je jedna z otázek, které standardně řeší i studie vlivu na životní prostředí. Ivan Fuksa dnes zastupuje pana ministra Kalouska. Když jsme se rozhodovali, jestli má na vládu přijet Janota nebo Fuksa, tak já jsem požadoval Fuksu, protože kromě toho, že ve Strašicích sloužil a dělal iks let starostu Příbrami, tak tady již přes 40 let žije a myslím si, že právě on bude vhodným předsedou Komise, protože bude garantovat jak tu místní příslušnost, tak, samozřejmě, finanční čistotu při tomto projektu, na které já, samozřejmě, trvám.

Ivan Fuksa, 1. náměstek ministra financí: Dobrý den. Jak říkal pan premiér, ministerstvo financí je připraveno zahájit financování toho čtvrtého toku pro rozvoj tohoto regionu, který je velmi vysoce za ta léta podfinancován. Já žiji přes 40 let ve městě Příbrami, byl jsem i starostou, tento region znám velice dobře a tento region byl postižen výrazně několika faktory. První to, že v Příbrami byl první vojenský západní okruh, byl zde velmi rozsáhlý vojenský prostor za totalitního režimu s velkým omezením vstupu, a tím pádem i omezením života v tomto regionu. Bylo zde i centrum uranového průmyslu a generální ředitelství s asi zhruba 35 uranovými šachtami a s patřičným ekologickým zatížením. Pokud vůbec v minulých vládách byly nějaké adekvátní náhrady v minulém režimu, tak směřovaly spíše na Příbramsko, do Příbrami, ale na zbytek podbrdského regionu ne. Je zde spousta obcí, jejichž katastr je ze tří stran obklopen vojenským újezdem a dá se tu najít velmi podobná paralela jako na Šumavě, kdy padla železná opona a ty obce, trvalo jim asi pět nebo sedm let, než se podařilo, aby se nastartoval rozvoj těchto regionů. A jelikož zde máme velmi ušlechtilou přírodu, tak nechceme na hřebenech Brd stavět průmyslové zóny, ale chceme podpořit infrastrukturu právě na rozvoj tohoto regionu v mírné, tzv. měkké turistice.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Poprosila mě ještě Vlasta Parkanová, Tomáš Klvaňa a pan hejtman Zimmermann. Já sám za sebe – já jsem starostům říkal, možná je vám to nepříjemné, ale my jsme si vás opravdu všimli, což ty minulé vlády asi neudělaly. Možná těch 22 návštěv nakonec udělalo své. Takže, Vlasta Parkanová.

Vlasta Parkanová, ministryně obrany: Já musím dodat ještě jednu věc. Vojenské újezdy jsou primárně určeny k tomu, aby měli vojáci kde cvičit. A pokud hovoříme o tom zpřístupňování a konkrétně kupříkladu o té lokalitě Padrťských rybníků, velmi blízko je tam dopadová plocha. Víte, že v tomto újezdu cvičí dělostřelci a toto je věc, kterou bude nutné posuzovat i z hlediska vojenského. Ta dopadová plocha, podle informací náčelníka generálního štábu, tak, jak byla celá vláda a starostové seznámeni, končí těsně u té oblasti, o kterou veřejnost tak stojí. Já tomu všemu rozumím a doufám, že se nám podaří najít takové řešení, které neublíží a nepoškodí nic z toho, protože uznáme jistě, že vojáci musí mít, kde cvičit.

Tomáš Klvaňa, vládní koordinátor pro komunikaci programu PRO: Já bych chtěl jen zdůraznit jednu informaci, aby tady nezapadla. Od února tento region navštívilo 22 delegací a to nepočítám delegace z krajů, to se nám přesně nepovedlo dopočítat, kolik krajských delegací tady bylo. Všichni lidé, včetně pana premiéra, paní ministryně a pana ministra zahraničí, s občany hovoří o těchto otázkách. Nedá se skutečně rozumně tvrdit, rozumně argumentovat, že se s lidmi v tomto regionu nikdo nebaví. My jsme velmi rádi, že se nám podařilo zorganizovat to dnešní zasedání vlády právě tady, ve Spáleném Poříčí. Moc děkujeme panu starostovi Čížkovi a zejména bych chtěl poděkovat panu hejtmanu Zimmermannovi, se kterým jsme toto zasedání připravovali už nějaký měsíc. My jsme měli takové přípravné zasedání. V podstatě stejnou sestavu starostů jsme pozvali asi před dvěma týdny do Spáleného Poříčí, kde jsme podrobně probírali jejich starosti, včetně mezinárodních otázek, včetně mezinárodní bezpečnosti a, samozřejmě, v tomto úsilí budeme pokračovat. Jen bych chtěl říct, že protiraketová obrana nebo případné umístění radaru protiraketové obrany tady v Brdech se týká celé ČR, týká se celého evropského kontinentu, není to regionální záležitost, a tak také budeme v tomto smyslu informovat teď, během podzimu.

Petr Zimmermann, hejtman Plzeňského kraje: Dobrý den. Já bych zde chtěl říci jménem Plzeňského kraje, a věřím, že i jménem kraje středočeského, že jsme jako krajští zastupitelé krajské reprezentace připraveni se aktivně podílet na tom rozvojovém programu pro Brdy a myslím, že je velmi dobré, že tento program tak, jak byl dnes, ta jeho první fáze schválena, že bude realizován bez ohledu na to, jak nakonec dopadne jednání s USA a jak dopadne hlasování v Parlamentu. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak, jsme vaši. Teď Jana Bartošová už může řídit diskuzi. Prosím, dotazy.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji členům vlády, děkuji hejtmanovi Plzeňského kraje, starostovi a teď je prostor pro vaše dotazy. Česká televize.

Daniel Takáč, ČT: Dobrý den. Já bych se rád zeptal pana premiéra, starostové říkali před tím jednáním, že budou požadovat, aby se radar odsunul někam více do středu toho vojenského prostoru, jestli tato diskuze může dál pokračovat nebo jestli jste starostům rovnou řekli, že žádné přesunutí nikam jinam být nemůže. A pana starosty Čížka bych chtěl poprosit, jestli starostové odcházejí spokojeni z toho dnešního jednání vlády. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já odpovím možná na obě. Ta první věc, já, když jsem tady byl posledně, tak jsme opravdu přislíbili to, že budeme usilovat o to, aby ta lokalita případně byla dál, i když jsem přesně nerozuměl proč, protože to nějakým způsobem nevytváří menší, větší problémy, je to všechno ve vojenském újezdu, který patří státu. Nicméně, jsme se o to pokusili. Těch lokalit byla vyhodnocována celá řada, nakonec rozhodly všechny ty aspekty, které se posuzovaly, že ta původní lokalita, kterou už navrhovala fakticky Paroubkova vláda, nebo odborníci, vlastně Paroubkova vláda ji vyjednávala. Takže, ze všech aspektů, které jsou, samozřejmě, vojenské, radiolokační, je nejlepší ta původní navrhovaná lokalita. To, že se nepodařilo to posunout dále do vojenského újezdu, to v této chvíli pokládám za rozhodnutou záležitost. Diskutovat o tom můžeme, ale s Cimrmanem řečeno, nemyslím hejtmana, to je všechno, co s tím můžeme dělat. Ta lokalita je výhodnější z mnoha pohledů a ta hlediska rozhodla. To hledisko, které jsme diskutovali – hledisko lokální, prostě nakonec nezvítězilo. K těm starostům. Nebylo cílem uspokojit starosty, ale bylo cílem pokračovat v té diskuzi a když jsem zdůvodňoval, proč s tím programem přicházíme teď, pokud si někdo vzpomíná na první tiskové konferenci jsem oznámil, že to jistě ty naše další práce a komunikace s lidmi musí směřovat k nějakému rozvojovému plánu Brdska, ale připadalo mi velmi laciné v té dané chvíli, a také jsem to starostům řekl, jim nabízet něco, co bude vypadat, jako že si je kupujeme. Kdežto teď si myslím, po té proběhlé diskuzi, kdy těžce zlomíme názory lidí, kteří tady bydlí, ale dostali jednoznačně prostor pro to, aby je mohli prezentovat, hovoříme o konkrétních věcech, konkrétních opatřeních, konkrétních garancích, konkrétních jistotách a konkrétních investicích. To si myslím, že je správně.

Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí: S tím konkrétním umístěním, já jsem, samozřejmě, nespokojen, nebo naše zastupitelstvo a požadovali jsme to posunutí z důvodu předběžné opatrnosti. Bylo to i v době, kdy jsme neměli i sebemenší informaci o zdravotních důsledcích. Takže, jsem rád, že ta základní studie existuje, navíc se bude dopracovávat a bude ještě oponentní posudek. Na ty věci, samozřejmě, čekáme, protože to je pro nás zásadní. Zpracovává se studie vlivu na životní prostředí, takže, všechny ty ostatní body, které jsme požadovali, splněny byly, kromě toho konkrétního umístění. K paní ministryni – já jsem přesvědčen, že vojáci mají kde cvičit, naprosto bohatě. V České republice tady je vojenských prostorů spousta a myslím si, že záleželo na tom, aby se rozhodlo, jestli má prioritu třeba ten radar nebo střílení dělostřelců. V tomto případě zvítězili ti dělostřelci.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já musím, pane starosto, říct, že těch újezdů se zrušilo, ani netušíte kolik. V zásadě jich tolik zase nezůstalo, máte pravdu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Pan Klvaňa chtěl doplnit.

Tomáš Klvaňa, vládní koordinátor pro komunikaci programu PRO: Já si jen upřesním tu studii. Dlouho dopředu plánujeme několik kroků, které mají ubezpečit jednak místní obyvatele, ale vlastně všechny občany ČR o několika následujících faktech. Za prvé, že ještě neexistuje na této planetě informace, že by tento radar nějakým způsobem škodil životnímu prostředí a nebo zdraví občanů. Zatím jsme vypracovali předběžné posouzení, podle kterého je jasné, že tomu tak je, ale je to teoretické posouzení, je to předběžné posouzení. Podepsal ho hlavní hygienik, podepsal ho hlavní hygienik armády, vypracovali ho renomovaní odborníci. Druhým krokem je návštěva expertů a to jak našich, vládních, ať už civilních nebo vojenských, tak také nezávislých, univerzitních expertů, na Marshallových ostrovech, kde proběhnou naše vlastní měření toho radaru, kde bychom měli buď potvrdit nebo vyvrátit ty teoretické poznatky. A třetí krok by potom byl, kdy Parlament skutečně rozhodl o umístění systému protiraketové obrany v Česku, potom by se ten radar převezl sem dal by se dohromady, spustil by se testovací režim a všechno by se znovu podrobně změřilo a teprve potom, až by se skutečně potvrdilo, že to všechno podléhá českým hygienickým normám, tak by vláda dala povolení, že ten radar tady skutečně může být. Pan premiér dnes jednoznačně řekl, že pokud se snad objeví nějaká informace, že by ten radar měl škodit lidem nebo životnímu prostředí, tak ten radar tady prostě nebude. To ujištění dnes jednoznačně padlo na zasedání vlády.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Mladá Fronta, dotaz.

Jan Gazdík, MfD: Dobrý den. Já bych se chtěl, pane premiére a vás pane starosto také, ten program rozvoje Brdska je asi zajímavý, jestli byste ho mohli trochu více konkretizovat. Do čeho by ty investice, velmi zhruba, já nechci vypočítávat jednotlivé kanály. To je jedna otázka. A druhá, jak vnímáte ten tlak, když jste šli do tohoto zámečku, tak jste vlastně procházeli jakousi uličkou a další ulička vás ještě čeká až půjdete na oběd, nemyslím to bulvárně, ale ten tlak je značný a některé ty argumenty, vy jste prošli a ani jste je nezaznamenali, ani jste si jich nevšimli. Nehodláte s nimi diskutovat, nebo ano?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na tu první otázku, na tu je, samozřejmě, odpověď jakoby jednoduchá, i když dopředu před prací té komise já nejsem schopen to přesně specifikovat, oblasti možná ano. Ty jsou dány už tím, kdo se té práce komise bude účastnit. Bude to místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj, který by měl garantovat metodicky, a i určitou pomocí, možnost čerpání ze strukturálních fondů a pomoc při hledání dofinancování. Je to ministr životního prostředí, tady je dlouhodobý problém, vy jste to říkal, s čističkami odpadních vod. Bude to určitě ministr zemědělství, to je program EAFRD pro rozvoj venkova a je to celá řada projektů, které se týkají zemědělské i nezemědělské činnosti na zemědělské půdě. Jsou to projekty dopravní, které se týkají možná širšího území a to nejenom silnic 1. a 2. třídy, ale i místních komunikací. Ministerstvo dopravy má zpracovaný naprosto přesný generel těch potřeb už dnes a se starosty už nějakou dobu jedná. Jsou to, samozřejmě, mám tady napsané ministryní obrany ty, které se týkají spíše těch věcí zpřístupnění, což by mohlo znamenat rozvoj turismu a dalších věcí. Je to ministr práce a sociálních věcí. Už z výčtu těch lidí je evidentní, že se to bude týkat téměř všech oblastí, přičemž tím, jak jsem naznačil to zdrojové zajištění, tak to bude vícezdrojové zajištění, ale i když ten plán rozvoje Brdska je jakoby nestandardní, všechno to budou standardní metody financování, které jsou běžné i dnes. To znamená, je to pouze opravdu cílené v tom smyslu, že se pokusíme v kratším čase a možná na určitém území soustředit prostředky, které by tady jinak třeba pomaleji tekly standardním způsobem. To si myslím, že je třeba k tomu říci. K té druhé otázce, já si myslím, že to není nic nenormálního. Já si ještě vzpomínám na demonstrace, které jsme viděli v televizi za totality, kdy se měl převážet nějaký jaderný odpad nebo otevírat nějaká jaderná elektrárna, kde byly demonstrace pacifistů, atd. Já si myslím, že to patří k demokracii, že ti lidé mají právo vyjádřit svůj názor, někteří mají ten názor velmi extrémní, někteří se jen bojí, a proto vyjadřují svůj názor. Samozřejmě, s těmi, kteří chtějí komunikovat, se komunikace vyplatí. Celá řada z těch lidí komunikovat a diskutovat nechce, chce pouze protestovat, a potom je dobré nechat je protestovat, pokud při tom neničí soukromý nebo státní majetek a neohrožují životy lidí, tak to k demokracii prostě patří. Já jsem neměl žádné zvláštní pocity, cítím plně tu odpovědnost závěrečného rozhodnutí, na kterém se budu podílet, ať už ve vládě nebo v Parlamentu, a jsem si vědom všech těch rizik. A právě proto to dělám a podstupuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Pan Klvaňa.

Tomáš Klvaňa, vládní koordinátor pro komunikaci programu PRO: Myslím si, že je to dost důležitá otázka. My si vážíme každého názoru, který padne v debatě a pozorně mu nasloucháme. Nemáme pocit, že někdy od těch oponentů vidíme ten samý přístup, že by naslouchali našim argumentům a našim názorům, ale tak to prostě v demokracii je. Podívejte se, ten radar, pokud tady bude, bude součástí protiraketové obrany kontinentu, která mj. bude chránit také náš systém a naše hodnoty, tedy i právo na vyslovení vlastního názoru před lidmi, před fanatiky i před islamistickými maniaky, kterým vůbec nezáleží na tom, jestli my tady demonstrujeme svobodně nebo nedemonstrujeme, oni by nám to právo chtěli upírat. Já si myslím, že to je přesně to, o čem ta naše svobodná společnost je. Oni vyjadřují svůj vlastní názor a vláda tady je od toho, aby zajistila naši bezpečnost.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Televize Prima.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Já bych měl dvě otázky, takové spíš termínové. Jednak, kdy by měla zasedat komise pro rozvoj brdského regionu, kdy by měla začít zasedat? A druhá spíše taková v dlouhodobějším horizontu, kdy by, konečně, ten návrh mezinárodní smlouvy měl jít do Parlamentu? Máte už o tom přehled, kdy skončí měření expertů, kdy diskuze se starosty?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ano, já jsem to naznačil už v tom úvodním slově. Na tu první otázku, my jsme nečekali, že by starostové dnes byli schopni říct jména svých zástupců. Řekli, že příští týden mají nějaké jednání, takže, já očekávám, že do 14-ti dnů na vládě bude skutečně zřízena ta komise, protože tady se pouze usnášíme, že ji zřídíme. Nicméně, ta komise musí být zřízena, musí být schválen její status, musí být schváleny její kompetence. Ona nebude mít rozhodovací pravomoc v tom smyslu čerpání peněz, ona by měla právě při účasti rezortních zaměstnanců nebo pracovníků, náměstků, stanovit priority, měla by možná vygenerovat nakonec tu částku, která by mohla být alokována do jednotlivých oblastí, a to myslím, že není důvod, aby to za 14 dní nebylo na vládě. To půjde velmi rychle. Celá řada těch věcí je připravena. Ministři a jejich pracovníci mají zmapovanou tu oblast velmi detailně. To je na tu první otázku. Ta druhá otázka, to jsem naznačil. Ministr Schwarzenberg, a on chce teď k tomu něco říct, myslím si, že by měl dostat slovo, předpokládá, že ta šíře těch našich námitek proti původnímu návrhu protistrany USA k těm dvěma smlouvám prezidentským, ale i k těm dvěma smlouvám standardním, je taková, že neočekáváme, že bychom to zvládli před koncem roku. Předpokládáme, že do konce roku by mělo být jasno, jak ten smluvní rámec vypadá, potom by to pokračovalo standardním způsobem. Jde to zhruba podle toho plánu a není to tak jednoduché. Ani jsme nečekali, že to bude jednoduché. Ty naše protinávrhy jsou poměrně závažné a uvidíme, jak na ně bude reagovat americká strana.

Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí: Chtěl jsem spíše říci k té předešlé otázce, že jsem se přihlásil k odpovědi. Samozřejmě, také dbám na to, co říkají protivníci radaru, samozřejmě, jsem také převzal materiál, myslím od organizace Green Peace, který mi byl předán, ale přesto jsem přesvědčen, že pro bezpečnost ČR, pro bezpečnost evropského kontinentu, ale také našich spojenců za oceánem, radar v budoucnosti je nutný. Vím, že v příštích třech, pěti letech ještě ne, ale pak jde vývoj tak rychle v mnoha zemích, v Asii, ale i jinde, že potřebný bude, a na to my musíme být připraveni. Asi si myslíte, že tyto diskuze jsou pro mě obzvlášť zábavné, diskutovat s kolegy z EU, proč to děláme. Ostatně, dnes už valná většina s námi souhlasí, vyměňujeme si zkušenosti s Angličany a Dány, kde už obdobný radar stojí. Takže, máme už dostatečné informace, že je to systém, který je smysluplný, který je opravdu do budoucna potřebný. Já vím, že pro tuto vládu, a také pro ministra zahraničí, by to bylo snazší, kdybychom do toho boje o radar nešli, jenomže v náplni práce ministra zahraničí je zabezpečit bezpečnost ČR do budoucnosti. A to znamená také předvídat vývoj do pěti, deseti let dopředu, pokud je to možné. Z těch zpráv, které jsou dostupné, buď uveřejněných nebo neveřejných, jsem přesvědčen, že do toho projektu máme jít, což neznamená, to už také pan premiér naznačil, a já jsem to při zasedání vlády říkal, že nepřijímáme bezpodmínečně všechno, co z druhé strany oceánu přichází. My máme vlastní představy, my chceme naše představy prosadit, a tudíž očekáváme, že to bude také tvrdé jednání. Ale žádnou věc v životě nedostanete naservírovanou na prkýnku, nýbrž se musíte prosadit. Tudíž očekávám delší jednání. Doufám, že dojdeme k dobrému závěru, a koneckonců, že Parlament ČR si uvědomí odpovědnost za bezpečnost této země do budoucna, že se nebude hlasovat podle nálad v okamžiku, podle toho, co by snad v příštích volbách pomohlo, když to opravdu zajistí bezpečnost ČR. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já ještě k tomu, já nevím, kdo tam venku všechno je, možná tam budou i místní občané, ale třeba tam budou i mladí komunisté, budou tam třeba i členové islámské nadace nebo společnosti Julia Fučíka, možná zástupci Humanistické strany nebo trockistických hnutí. Já si myslím, že to je právě o tom, s kým diskutovat tu diskuzi, kdo tu diskuzi přijímá, kdo se chce o to třeba i pohádat a hledá nějaké věcné řešení. Já bych dal takový příklad, zakladatel Green Peace nedávno vydal knihu, která se jmenuje Environmentalisté pro jadernou energii. Myslím si, že každý má právo na názor a každý má právo na změnu názoru a ta diskuze je potřebná.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Slovo má ministryně obrany.

Vlasta Parkanová, ministryně obrany: Tady se hovořilo o tom, že v dohledné době se mají sejít starostové. Já vím přesný termín, protože starosta Strašic mě na toto setkání pozval a já na něj přijedu. Bude to příští čtvrtek, v pravé poledne ve Strašicích. Pokud jde o to, kdo všechno je venku, a s kým vším se tady ve Spáleném Poříčí ještě můžeme setkat. Mně bylo velmi milé, když mi minulý pátek přišel mail od ředitele základní školy, nebylo to nikým zorganizováno, nikdo nic nekoordinoval. Ten pan ředitel mě pozval do školy mezi své žáky, protože část dětí, které umějí zpívat a zpívají ve sboru Stonožka, a Stonožka je soubor, který dlouhodobě s ministerstvem obrany spolupracuje, takže pokud byste chtěli vědět, co čeká mě, já půjdu do školy a tam si možná budu zpívat s dětmi ze Stonožky.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Z toho jsme měli, Vlastičko, trochu strach.

Tomáš Klvaňa, vládní koordinátor pro komunikaci programu PRO: Paní ministryně bude příští týden jednat se starosty v pravé poledne. Já doufám, že si nechá doma zbraň.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Hlásil se tento pán a potom Česká televize.

Redaktor, tisková agentura Itar-Tass: Pane premiére, jaký je váš názor na postoj Ruska k radarové základně a na stav vztahu s Ruskem. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jednodušší odpověď je na tu druhou otázku. Já si myslím, že naše vzájemná relace s Ruskem je standardní, já bych řekl lehce nadstandardní. My přece nemáme žádné iluze o vzájemných vztazích a preferujeme speciálně s Ruskou federací ty vztahy ekonomické bez narušení vztahů politických. Já nepokládám tuto věc za věc, která by zhoršila ty vztahy. To, že Rusko nemá zájem na výstavbě radaru v Brdských lesích je evidentní, a pokud byste k tomu chtěl politologický výklad, tak já vám udělám přednášku na téma demarkační linie Plzeň-Rokycany, já nevím, osvobození Prahy ne Američany, ale, řekl bych, nejdřív Vlasovci a potom sovětskou armádou. Mohl bych vám udělat přednášku na téma 21. srpen 1968 a rakety SS 20 v kasárnách v tomto regionu namířené na západoevropské metropole, mohl bych vám dělat přednášky jiného typu. Zkusme se shodnout na tom, že radar v Brdech se rovná posunutí demarkační linie z linie Plzeň-Rokycany kousek dál. Já si myslím, že ten geopolitický význam této výstavby je daleko důležitější a všechny ostatní aspekty. Pokud vám to takto stačí, tak možná, já se potkám s vicepremiérem Nariškinem, který přijede do Ruska. Určitě s ním budu ty věci konzultovat. My nemáme zájem na zhoršení vztahů s Ruskem, nebudeme dělat nic pro to, aby to ty vztahy zhoršilo.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Luboš Rosí, ČT: Já se chci zeptat pana premiéra, vy jste říkal, s těmi, kteří chtějí komunikovat, se komunikace vyplatí. Mě by možná jen zajímalo, nedošlo tady k jakési selekci mezi starosty, s kým dnes budete jednat, s kým nebudete jednat? Jsou starostové, kteří s vámi chtěli jednat, založili Ligu starostů. Např. příbramský starosta, který je v jejím čele, nebyl pozván a nebylo mu umožněno dnes se toho jednání se zúčastnit. Proč?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: K žádné selekci nedošlo, protože my jsme pozvali starosty dotčeného území a z těch starostů se nedostavil pouze starosta Trokavce pan Neoral. Důvod, proč nepřišel, neznám. Myslím si, že bych mu zcela jistě odpustil všechny téměř žalovatelné výroky na mou adresu. Nicméně, byl pozván. Starosta Příbrami, a mimochodem poslanec za ČSSD, pan Řihák pozván nebyl, protože pro nás není reprezentantem dotčených obcí, kterých se týká mj. i plán rozvoje Brdska. To, že si založili starostové nějakou Ligu starostů, tak to souvisí s mou předchozí odpovědí. My jsme nezvali zástupce jakoby odpůrců radaru, ani zástupce příznivců radaru. My chceme jednat o rozvoji Brdska se starosty těch obcí, kterých se to bezprostředně týká, a to starosta Příbrami v tomto případě není.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Ještě doplní pan starosta.

Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí: Krátce. Byli pozváni skutečně starostové podle geografického principu a byla tam řada zástupců, kteří podepsali vstup do Ligy.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Kdyby ten dotaz byl, proč tam nebyl rokycanský starosta, tak by to bylo asi tak stejně. Prostě, už se ho ten problém v dané chvíli netýká.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Já poprosím poslední dva nebo tři dotazy.

Redaktor, magazín Green Peace: Já mám jeden dotaz. Říkáte, že jste ochotni jednat s odpůrci radaru, ač mám zkušenost opačnou, protože pana Klvaňu a paní Parkanovou jsme zvali na naše debaty a oni odmítli. Znamená to, že pan Klvaňa při své informační tour v Brdech přizve i odpůrce radaru a bude s nimi debatovat na těch veřejných debatách?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já mám pocit, že jsme úplně vůbec nepochopili, o co tady jde. My přece jednáme o radaru s Američany. To si myslím, že je to klíčové jednání, které chceme vést. Veřejnost, ať už je pro nebo proti radaru, chceme informovat na rozdíl od minulých vlád o všech aspektech, které se toho týkají. Chceme jim dát garance, že tato záležitost, která je vystavěna na státním území, vojenský újezd je státní území, nebude poškozovat jejich zdraví, neohrozí životní prostředí a nesníží kvalitu jejich života. Mě váš zájem o radar a vaše případné negativní stanovisko sice zajímá, ale já s vámi nejednám o výstavbě radaru, my jednáme s USA.

Redaktor, magazín Green Peace: To jsme si asi nerozuměli. Tvrdil jste, že s odpůrci radaru budete diskutovat.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To jste mně špatně rozuměl, já jsem řekl, že má cenu komunikovat s těmi, kteří chtějí komunikovat, a že cílem té komunikace musí být, abychom ubezpečili občany ČR, a, samozřejmě, i ty v zahraničí, kteří se cítí být dotčeni, že jim nic nehrozí, že naopak to jejich bezpečí zvyšuje a zvyšuje to i kvalitu jejich života. To si myslím, že stojí za to.

Tomáš Klvaňa, vládní koordinátor pro komunikaci programu PRO: Aby to nevypadalo jako nějaké vyhýbání se diskuzi. Já diskutuji s odpůrci radaru a mluvím s lidmi, které to zajímá, pořád a já se rád podívám na svůj kalendář a podívám se na váš kalendář a můžeme se prostě na nějaké diskuzi domluvit. V tom není vůbec žádný problém, jedině snad termínový.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Televize Nova.

Lucie Brunclíková, televize Nova: Já se jen zeptám pana premiéra a paní ministryně obrany, s panem Klvaňou jsem o tom již mluvila, protože třeba ti občané si stěžují, že vláda jim ještě dostatečně neosvětlila, proč tady ten radar má být. Vy jste si najali i PR agenturu, takže možná připouštíte, kromě těch bezpečnostních rizik, zatím tady žádné rakety nelítají, jestli můžete říct, co z toho ČR nebo ti občané budou mít.

Tomáš Klvaňa, vládní koordinátor pro komunikaci programu PRO: Čekat na to, až tady ty rakety budou lítat, by v tuto chvíli bylo pozdě, ale já nechám pana premiéra.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Čekat na to, až tady ty rakety budou lítat, to by myslím bylo, paní redaktorko, už pozdě. Ta bezpečnostní rizika jsou, samozřejmě, detailně popsána v celé řadě studií, některé z nich jsou veřejné, některé z nich veřejné nejsou. Ty, které veřejné nejsou, tak odtajněny být nemohou. To znamená, jestliže tady existuje zcela reálné riziko, a my jsme o tom dnes hovořili i na vládě, to jsou třeba i veřejně dostupné informace, které iránský prezident vyhlásí, že každý týden zprovozní 150 centrifug atd. To znamená, tady ta rizika jsou, jsou zcela reálná. My jsme zažili, a speciálně naše země, v historii několikrát, kdy jsme sami se stali obětí appeasementu nebo obětí podceňování nějakého nebezpečí. Já bych mohl takových situací popsat v historii několik a my se toho nedopustíme. Já myslím, že ty opakované chyby, které se v minulosti udělaly, a třeba rok 1938 je první z nich, a mohl bych pokračovat, ty prostě si tato země nemůže dovolit. A to, že patříme do nějakého geopolitického celku, že máme svoje spojenecké závazky, že cítíme zodpovědnost a jsme povinni, jako vláda, chránit občany České republiky a Českou republiku před vnějším nebezpečím, to všechno nás vedlo k tomu, a vedlo to Špidlovu vládu a Grossovu vládu a Paroubkovu vládu, a i tuto vládu k tomu, že míníme čelit těmto rizikům, které jsou definované, a které v čase, o kterém se hovoří - pět, deset, možná maximálně patnáct let, vytvářejí potencionální riziko. Proti tomuto riziku my se stavíme, tomuto riziku chceme čelit, a proto souhlasíme s umístěním radaru na českém území, který by měl protiraketovou obranu evropského kontinentu zabezpečit. To je jeden z aspektů. Mohli bychom hovořit o dalších aspektech, které, samozřejmě, mohou vést k nerovnoprávnému postavení členů NATO, kdy jedna část NATO, dejme tomu USA, bude mít ochranou umbrellu, ochranný deštník a spojenci NATO na evropském území ho mít nebudou. To, samozřejmě, v konečném důsledku může vést k rozdělení NATO a může vést k jinému pohledu na bezpečnostní otázky, což si myslím, že taky nemůže být cílem. Tato vláda jednoznačně cítí zodpovědnost za to, co tady bude za deset, patnáct let, a ty chyby a to, co se v minulosti stalo, a teď si můžeme popisovat v té české historii, nechceme, aby se opakovaly, abychom za patnáct let zjistili, že opravdu nejsme schopni čelit riziku, které jsme předvídali.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Poslední dotaz.

Vladimír Šnídl, Hospodářské noviny: Dobrý den. Já bych měl dotaz buď na pana Topolánka nebo na pana Klvaňu, i když ten o tom včera nechtěl mluvit, jestli byste nám řekl, jak přesně byla vybraná firma AMI Communications pro pomoc k informacím ohledně radaru. Jsou dvě verze. Podle první verze byl tendr, do kterého se přihlásilo pět firem a vláda jednu vybrala. Podle druhé verze si vláda vytipovala pět firem, čtyři nabídku odmítly a zůstala jen jedna a ta dostala zakázku.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás zklamu. Vláda se tím vůbec nezabývala. Já jsem tu informaci měl, nepokládal jsme ji za důležitou. Tady na českém území je pět až deset agentur, se kterými stojí za to spolupracovat. Zhruba devět z nich spolupracuje s ČSSD, to o tom trochu žertuji, tu poslední jsme si vybrali. A já znám všechny. Říkat, že někdo někoho zná na českém území, kde znají všichni všechny, je nesmyslná informace. AMI Communications je pro mě záruka, že ty věci, které očekáváme, že budou komunikovány nějakými prostředky, že zvládne. Vůbec nevidím žádný problém, proč by to měla být Ogilvy nebo někdo jiný. Prostě byli takto vybráni a nebylo to naše rozhodnutí nebo rozhodnutí vlády, patřilo to plně do kompetence pana Klvani.

Tomáš Klvaňa, vládní koordinátor pro komunikaci programu PRO: Já ale, aby nevznikly pochybnosti, protože vidím, že tady kolují různé fámy. Byl vypsán normální tendr, bylo vypsáno regulérní zákonné výběrové řízení malého rozsahu, tzn. v částce do 2 milionů korun. Oslovili jsme pět velkých agentur, a v tom termínu deseti dnů, což je termín bohatě dostačující, nám přišla jedna nabídka, a to od firmy AMI Communications, která splnila naprosto všechny požadavky podle zákona i ceny a my jsme rádi, že se přihlásila tato agentura, protože to je zjevně, tím, že se přihlásila jako jediná, asi velmi citlivá věc pro PR agentury. A já jsem rád, že nejrenomovanější a největší česká společnost s námi chce spolupracovat. A je to čistě servisní záležitost, odpovědný za komunikaci jsem i nadále já. Vy s AMI nepřijdete vůbec do styku.

Vladimír Šnídl, Hospodářské noviny: Vyvozujete z toho, že by některé firmy odmítly vaši nabídku nebo nabídku na zakázku?

Tomáš Klvaňa, vládní koordinátor pro komunikaci programu PRO: Já to nevím, já jsem dostal v termínu jednu odpověď a oslovili jsme pět firem. Nevím, proč to ostatní odmítli. Já jsem nebyl ve styku s žádnou firmou.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Poslední dotaz.

Jan Šinágl, internetové zpravodajství: Dobrý den. Jen v souvislosti s podezřením pana senátora Štětiny, že se odmítáním výstavby radaru KSČM dopouští vlastizrady, bych vás chtěl požádat, pane předsedo vlády, o vaše stanovisko. Krátké tři věty, pan senátor podal žádost na parlamentní institut a zní to takto: Parlamentní institut vyjádřil mínění, že skutek odmítání radarové základny může určitým způsobem zasáhnout obranyschopnost státu. Trestný čin vlastizrady nemůže být uvedeným skutkem odmítání spáchán, neboť skutek, pokud je známo, nebyl učiněn ve spojení s cizí mocností a obranyschopnost republiky nebyla narušena násilným činem. Pan senátor jen dodává, KSČM se snaží o narušení obranyschopnosti státu tradičně už svými programovými dokumenty, v nichž usiluje o vystoupení ČR z NATO. Já za sebe tvrdím, že to vlastizradou je. Jaký je váš názor?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jsou to podobně exponované názory na obou stranách. Já si myslím, kdybych to v přeneseném slova smyslu bral, jak to tvrdíte, tak, samozřejmě, výstavba radaru znamená potvrzení našich hodnot, potvrzení naší sounáležitosti se západní civilizací a potažmo zabránění v budoucnosti komunistické totality, kterou jsme zažili. Nicméně, to je v hodně přeneseném slova smyslu. Já neumím říct, jestli to naplňuje nějakou skutkovou podstatu. My, samozřejmě, venku, jak už jsem řekl, očekáváme i mladé komunisty a celou řadou organizací, které jsou s KSČM spjaté. Jsou to lidé, kteří odmítají radar z důvodů, které jsou celkem evidentní. Oni se nikdy nesmířili s listopadem 1989. Tomu já jsem schopen rozumět, jestli to naplňuje skutkovou podstatu, to netuším. Myslím si, že nikoli. Demokratická země má, bohužel, určité prvky sebezničení, zakomponované právě v těch demokratických prvcích, a toto je jeden z nich. Oni mají právo některé věci říkat, přestože my s nimi nesouhlasíme.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Doplní ministryně obrany.

Vlasta Parkanová, ministryně obrany: Já bych jen dodala, že posouzení toho, zda určitý skutek a určité jednání a chování je nebo není trestným činem, je věc, která přísluší k posuzování orgánů činným v trestním řízení a od toho máme státní zastupitelství a další instituce, aby to zhodnotily. Politicky je to, samozřejmě, úplně jiné, v právní rovině je to také jiné.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji a na závěr bych ještě poprosila pana starostu Spáleného Poříčí.

Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí: Děkuji vládě ČR, že zasedala v našem městě, že všechny ty otázky přišly na přetřes. Řada věcí byla, samozřejmě, ještě nezodpovězena. Určitě by se mohlo diskutovat dále. Tak vítám tu možnost další komunikace i s těmi nejrůznějšími skupinami a iniciativami, ale i vysvětlování běžným lidem, protože myslím si, že jsme v ČR velice nepřipraveni na diskuzi o obranných otázkách. Není to u nás populární. Volební diskuze se omezuje na to, jestli náš blahobyt bude o trošku větší nebo o trošku menší. Je dobře, že se o těchto věcech diskutuje a chtělo by i nadále. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vám také děkuji a přeji pěkný den.