Tiskové konference

10. 10. 200714:38

Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po jednání vlády ČR dne 10. října 2007

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dovolte mi přivítat členy vlády, předsedu vlády pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády pro evropské záležitosti pana Alexandra Vondru a ministra financí pana Miroslava Kalouska. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se omlouvám za to, že jste vy nebo my nebyli připraveni na tiskovou konferenci. Já se pokusím pro příště stanovit nějaký pevnější termín, ono je to někdy opravdu složité s tím, že bychom dělali tiskovky například pravidelně ve dvě, či něco podobného. Připadá mi to, řekl bych, v rámci vztahů korektnější. My jsme dnes měli vlastně dvě sezení. Jedno sezení bylo jednání Výboru pro Evropskou unii, které má vláda, nebo už ta minulá vláda, zavedla na vládní úrovni, proto se téměř do posledního člověka shoduje se sestavou vlády. Dnes se projednávalo několik zásadních bodů, se kterými vás seznámí Alexandr Vondra, který je buď předkládal sám a nebo je spolupředkládal s ministrem zahraničí. Dnešní schůze vlády neměla z pohledu některých jiných týdnů tolik bodů, které by nějakým způsobem ovlivňovaly zásadně Českou republiku, nicméně, je tady ministr financí Kalousek, který vás seznámí se zprávou o plnění státního rozpočtu za první pololetí. Měl tam ještě některé další body. My jsme dnes také, mimo jiné, vzali na vědomí závěrečné doporučení Výboru pro odstranění rasové diskriminace. Diskutovali jsme také o budově Federálního shromáždění a Svobodné Evropě a podobně. Ode mne je to všechno, dávám prostor spíše těm ministrům, kteří vám detailněji vysvětlí některé body.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády pan Alexandr Vondra.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Dobré odpoledne. Pokud jde o vládní výbor nebo pro Evropskou unii na té vládní úrovni, tak za zmínění stojí tři projednávané materiály. Za prvé, projednávali jsme mandát pro zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a následně i pro neformální Evropskou radu, která se uskuteční příští týden. Ta Evropská rada se uskuteční v Lisabonu v pátek. Ta ministerská Rada pro všeobecné záležitosti v pondělí v Lucemburku a to dominantní téma bude schvalování reformní smlouvy. Čili, v zásadě, ukončení práce mezivládní konference. Vy víte, že pro tu mezivládní konferenci schválila mandát předchozí Evropská rada v červnu v Bruselu. My jsme s tím výsledkem práce mezivládní konference v zásadě spokojeni, považujeme tu rýsující se reformní smlouvu jako rozumný kompromis. Neznamená to, že nebudou na té politické úrovni probíhat ještě vyjednávání, i my sami se do nich ještě budeme chtít zapojit, zejména v té rovině vyjasňování kompetencí. Pokud jde o ten náš návrh oboustranné flexibility, tak tam ještě budeme žádat určitý dodatek, nicméně, věříme, že to jednání bude úspěšné. Dokonce si myslíme, že tentokrát by se nemuselo odehrávat nějaké noční drama do brzkých ranních hodin tak, jak tomu bylo v červnu. Za úspěch považujeme to, že v rámci expertních jednání na té mezivládní konferenci, se podařilo dojednat pětileté přechodné období pro pravomoci komise a Evropského soudního dvora ve vztahu k tomu komunitarizovanému třetímu pilíři, ale znovu se k tomu vrátíme až ten příští týden, kdy budou ukončena i ta jednání na politické úrovni. Pokud jde o druhý materiál, týká se, nebo ty druhé dva materiály, týkají se přípravy předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v roce 2009. Ten první, vládní výbor projednal plán umístění neformálních ministerských rad v rámci předsednictví, které se budou konat na území ČR. Předpokládáme, že se bude konat jedenáct neformálních rad během těch šesti měsíců. Pokud jde o to umístění, tak, v zásadě, plán byl dnes posvěcen, ale ještě bude projednáván s generálním sekretariátem Evropské rady, počítá s tím, že čtyři zasedání se budou konat v Praze, sedm se jich bude konat v regionech s tím, že předmětná města nebudeme tady ještě jmenovat. Takže, je to v souladu s většinovými zvyklostmi. Rakousko, Finsko postupovaly podobně s tím, že se snažily část toho cirkusu dotáhnout také mimo hlavní město. Je to, samozřejmě, příležitost jak pro ty regiony, tak pro prezentaci těch evropských věcí v celé zemi. A ten třetí materiál se týká prioritních oblastí předsednictví. My už jsme na jaře tohoto roku předložili první materiál, jakési východisko k prioritám. Nyní přicházíme s inovovanou verzí, která pojednává ty předpokládané prioritní oblasti, ale znovu říkám, není to věc vytesaná do mramoru nebo do žuly, budeme to dále inovovat tak, jak budou pokračovat práce jednak se Švédskem a Francií na osmnáctiměsíčním předsednictví, jak bude dál pokračovat spolupráce a dialog s Evropskou komisí a s generálním sekretariátem Evropské rady a jak bude pokračovat i tady diskuse doma. Čili, schválili jsme pět, nebo jsme vzali na vědomí, pět předpokládaných prioritních oblastí, které se týkají konkurenceschopnosti, které se týkají energetiky, které se týkají reformy rozpočtové politiky, které se týkají vnějších vztahů a které se týkají té oblasti spolupráce vnitřních věcí a justice. Samozřejmě, důležitý bude náběh instituční reformy v tom roce 2009, pokud bude úspěšně ratifikována ona reformní smlouva. My, samozřejmě, v této věci jsme zdůraznili náš zájem na tom, aby to předsednictví České republiky bylo maximálně plnohodnotné. Čili, budeme o tom dále diskutovat, předpokládáme i koaliční debatu. Určitě, až postoupí trochu dále to jednání se Švédskem a s Francií, hovořili jsme o tom dneska, nepochybně, budeme chtít nabídnout i dialog a spolupráci s opozicí tady, protože je to, samozřejmě, věc, která zrcadlí celostání národní zájem. Předsedat bude Česká republiky, vláda bude na tento dialog připravena, pokud bude o diskuzi o věcných tématech, o té agendě. Děkuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády. Slovo má ministr financí pan Miroslav Kalousek.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda dnes schválila zprávu o plnění státního rozpočtu, která je souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech republiky, musí vláda předkládat Poslanecké sněmovně. Ten materiál je velmi obsáhlý a já bych teď o něm mohl mluvit dvě hodiny. Vzhledem k tomu, že to bude veřejný dokument, bude vám přístupný, nechci vás zdržovat. Dovolte jenom některá nejzajímavější data. Za první pololetí vzrostl HDP o 6,2 %. Česká republika je tak dál jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik EU, celkový průměr EU je 2,9 %. Celková zaměstnanost se zvýšila o 1,8 %. Počet zaměstnanců vzrost o 1,6 % a počet podnikatelů o 2,7 %. Je asi zajímavé vědět, že nová pracovní místa často nejsou využita tuzemskými pracovníky, ale jsou obsazována cizími státními příslušníky, jejich počet výrazně roste. K 30. 6. 2007 pracovalo na území ČR legálně 275 000 cizích státních příslušníků. Míra nezaměstnanosti se za pololetí meziročně snížila o 1,4 % na celkových 5,7 %. Produktivita práce, pokud jí měříme hodnotou ve stálých cenách na jednoho zaměstnaného narostla. o 4,4 %. Průměrná hrubá nominální mzda se za první pololetí tohoto roku zvýšila o 7,6 %. Spotřebitelské ceny se meziročně zvýšily o 2,5 %. To znamená, že reálná kupní síla zřetelně roste. Obchodní bilance za první pololetí dosáhla přebytku 71,8 miliardy korun, což je významně pozitivní číslo. Česká koruna zpevnila vůči oběma světovým měnám. Vůči EURU o 1,2 %, vůči dolaru o 9,5 %. Za první pololetí průběžné hospodaření skončilo přebytkem ve výši 1,3 miliardy korun. Celkové příjmy 483 miliard Kč, což je 51 % rozpočtovaných příjmů a celkové výdaje 482 miliard Kč, což je 46 % rozpočtovaných výdajů. V druhé polovině roku, logicky, větším tlakem na mandatorních výdajích, se ten poměr výrazně změní a není pochyb o tom, že rozpočet na rok 2007 skončí deficitem. Předpokládáme zatím, z dosavadních údajů, že deficit dopadne příznivěji, než byl rozpočtován. Připomenu, že byl rozpočtován ve výši 91,3 miliardy korun, k tomu je však vždy potřeba přičíst oněch 31 miliard mimořádných příjmů z prodeje státního majetku, takže, spíše hovořme o 122. Takže, místo oněch 91,3 předpokládáme, že to číslo bude neustále upřesňováno, ale teď z dostupných indikátorů předpokládáme, že rozpočet skončí deficitem zhruba 81 miliard korun, to znamená o 11 až 12 miliard příznivěji, než bylo rozpočtováno. Celkový deficit veřejných rozpočtů, který jsme na začátku letošního roku predikovali ve výši 3,9 %. Zdá se, že díky příznivější hospodářské situaci bude o několik desetinek lepší, zhruba předpokládáme někde kolem 3,6 %. To jsou, samozřejmě, predikce, které budou v následujících týdnech stále ještě zpřesňovány. Tolik tedy k zprávě o plnění státního rozpočtu za první pololetí. Dále dnes vláda schválila jednoduchou technickou novelu zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, tedy krajských samospráv, kde je naším cílem to, aby příspěvkové organizace zřizované kraji měly stejný režim jako příspěvkové organizace zřizované centrální mocí. Z hlediska přijímání prostředků z EU, z Norských fondů, popřípadě z švýcarsko-české spolupráce, základním smyslem této novely je možnost těchto příspěvkových organizací nevyčerpané prostředky v jednom rozpočtovém roce převést do rezervního fondu příspěvkové organizace a vyčerpat na stejný účel v následujícím účetním období. Poslední schválený bod, jednoduchá zpráva. Vláda na můj návrh dnes prodloužila smlouvu o výpůjčce s Rádiem Svobodná Evropa, smlouvou z roku 2005 má Svobodná Evropa vypůjčenu budovu Federálního shromáždění do 31. 12. 2007. Vláda dnes tento termín na žádost Rádia Svobodná Evropa prodloužila do 31. března 2009.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi financí, nyní je prostor pro vaše dotazy. Prosím. Právo.
Redaktorka, deník Právo: Dobrý den, pane premiére, budete řešit BIS únik informací, ke kterému došlo z této organizace? Kvůli tomu, aby se to do budoucna neopakovalo. Druhá otázka, jestli už jste mluvil s panem Martinem Bursíkem, popřípadě i v koalici, o Dušanu Lužném, kterého by Zelení rádi viděli na postu ministra? Kdy myslíte, že bude toto vládní křeslo obsazeno?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak na první otázku. Já bych chtěl mít tu jistotu jako vy, že k takovému úniku došlo. V této chvíli mám spíše informace, že nedošlo. Do jednání výboru pro kontrolu BIS nebudu celý ten vývoj komentovat. K té druhé otázce, čeká mě jednání s Martinem Bursíkem. Já jsem tady teď několik dnů nebyl, objevují se různá jména, nebudu žádné jméno komentovat.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz? Česká televize.
Daniel Takáč, Česká televize: Dobrý den, já bych chtěl pana místopředsedu Vondru poprosit, trošku rozvést informaci, kterou tady řekl, že pokud jde o tu evropskou reformní smlouvu, že budeme žádat jistý dodatek k té oboustranné flexibilitě. Tedy, co by v tom dodatku mělo být? Co bude ČR požadovat? A pana premiéra bych chtěl poprosit ohledně informace, která se objevila v médiích, že nám, zjednodušeně řečeno, mohlo být ukradeno naše předsednictví tím, že veškeré nové instituce EU od roku 2009 už budou fungovat, bude možná evropský prezident, tudíž, že by naše předsednictví nemuselo být úplně plnohodnotné. Tak váš komentář k tomu, zda-li to hrozí, nebo zda-li je to dobře, že už od roku 2009 takto EU fungovala? Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: On se k tomu ke všemu už vyjádřil Alexandr Vondra v tom svém úvodním slově. K té první věci, my nechceme žádný dodatek k oboustranné flexibilitě, obousměrné. My chceme naplnění mandátu Evropské rady z června letošního roku. Domníváme se, že po, řekl bych, legislativní stránce, jak je to napsáno, v rámci té nové reformní smlouvy, to není přesně to, co jsme vyjednali na Evropské radě a v tomto smyslu nechceme žádný dodatek, my chceme pouze naplnění té oboustranné flexibility tak, jak byla původně námi navržena, takže žádný dodatek nechceme. K té druhé věci, na tom není nic nového, to víme dlouhodobě. V momentě, kdyby začala platit tato reformní smlouva, a kdyby byla ambice ratifikovat v průběhu roku 2008 a kdyby, ty kdyby vám dávají odpověď na tu vaší otázku, se evropské země shodly na tom, že od 1. 1. 2009 bude ustanovena funkce prezidenta Evropské rady a vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnost, tak v takovém případě by naše předsednictví nebylo plnohodnotné, ale to se nestane. Já si myslím, že ty předpoklady naplněny nebudou a i při mém jednání s Nicolasem Sarkozym předevčírem, jsme se jasně dohodli na tom, že není zájem, aby to předsednictví bylo nějakým způsobem kráceno. My, samozřejmě, budeme chtít hovořit do personálního složení, my, samozřejmě, bude chtít uplatnit naše předsednictví jako plnohodnotné a máme celou řadu nástrojů, jak toho dosáhnout.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz? Prosím, ZDF.
Monika Hašková, ZDF, Zweites deutsches Fernsehen: Dobrý den, já se omlouvám, že využívám této příležitosti, abych položila dva dotazy, které se netýkají bezprostředně dnešního jednání vlády. Jsou to dotazy, které se staly pro německou televizi v tomto týdnu znovu aktuální a proto využívám této příležitosti. První se týká radaru. Otázka jenom, proč vy vyslovujete svoje ano radaru na českém území? Jak se budete snažit přesvědčit české občany, aby se vyslovovali ve svém nitru také pro ano? Druhá otázka se týká architektury pražské, a to panoramatu na Pankráci, té výškové budovy, kvůli které by snad i UNESCO mohlo vyslovit odebrání titulu České republiky jakoby světového dědictví UNESCO. Zda by vám to vadilo, taková záležitost. Děkuji.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na tu první otázku musím odpovědět, a znovu, shoduji se v tom, na rozdíl od mediálních komentářů mé francouzské cesty i s francouzským prezidentem. Ta otázka radaru je výsostně bilaterální záležitostí mezi ČR a USA, výsostně patří na jednání NATO v rámci strategie, kterou aliance zvolila už před mnoha lety, to znamená raketové obrany, missile defence, před raketami krátkého, středního a dlouhého doletu. Nepochybně patří na jednání NRC, to znamená NATO-Russia Council. Já jsem si nevšiml v posledních letech, že by evropské země, třeba jako Německo, ale třeba jako Španělsko nebo Bulharsko, Rumunsko, Dánsko, Británie a další konzultovaly s Českou republikou umístění a případné změny na svých amerických základnách, které na jejich území jsou. Nevidím jediný důvod, proč by tomu mělo být jinak i v případě umístění radaru na českém území. Ta věc je v jednání. V současné době projednáváme smluvní zajištění umístění radaru. A k té poslední otázce. Samozřejmě, pracujeme na tom, aby občané akceptovali umístění radaru, ta situace se pomalu ale jistě láme. Lid začínají dostávat informace o tom, že to umístění znamená vyšší bezpečnost, že neznamená žádné ohrožení zdraví ani životního prostředí. Na druhé straně, domnívám se osobně, že v otázkách lidsko-právních, v otázkách daní a v otázkách národní bezpečnosti, právě proto probíhají volby, právě proto si lidé volí politiky, aby přebírali delší odpovědnost než jenom odpovědnost délky jejich mandátu. Souhlasím s tím, že je třeba lidi informovat a vysvětlit jim to, nicméně, to rozhodnutí nakonec stejně je politické a musí být dlouhodobé. K té druhé otázce, bouře ve sklenici vody. Podle mých informací, na UNESCO se to neprojednávalo. Jedná se spíše o určitý projev nespokojenosti vyjádřený nebo vtělený do občanského sdružení. Takže se domnívám, že je to spíše mediální než faktická záležitost. V tomto smyslu mě to nechává zcela chladným.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, televize prima, prosím.
Redaktorka, televize Prima: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, pane premiére, na dvě věci. Jednak bych navázala na Jitku, kdy tedy budete s pane Bursíkem jednat o možném nástupci Dany Kuchtové a do kdy byste chtěl mít jasno, kdo to bude? Jestli máte nějaký termín? Druhá věc se týká toho, že se David Rath se definitivně rozhodl kandidovat na středočeského hejtmana. Jestli si myslíte, že je to silný soupeř pro Petra Bendla. David Rath říká doslova, že Petr Bendl neudělal za osm let v tom úřadu vůbec nic.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Nechtějte po mně, abych komentoval cokoliv, co říká člověk jménem David Rath. Já jsem si myslel, že nejste tak bulvární medium, to je pro bulvární deníky a bulvární televize. K té otázce první. Tady se zapomíná na to, že toho ministra jmenuji já. Zatím beru všechna jména jako velkou spekulaci, budu chtít tu situaci vyřešit co nejdřív. Myslím si, že musí jít o personální diskontinuitu nikoliv kontinuitu. V tomto smyslu napovídám víc, než jsem chtěl, ale domnívám se, že manažerské nezvládnutí resortu bylo velmi výrazné a jakákoliv kontinuita v tom může, řekl bych, pokračovat v tom nezvládnutí. Takže, já jsem pro personální diskontinuitu, v tomto smyslu budu s Martinem Bursíkem diskutovat. A, samozřejmě, po mém jmenování musí jmenovat prezident. Prezident jmenuje, já nominuji.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím.
Redaktor, ekonomická redakce ČTK: Dobrý den, Šindelář, já bych měl dva formální dotazy. A to k bodu číslo 5 a 9, jestli je vláda schválila nebo ne. Národní strategie finančního vzdělávání a pak oddlužení správy železniční dopravní cest.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si myslím, že oba dotazy zodpoví Miroslav Kalousek.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Já jsem po diskusi, celkem obsáhlé, ve vládě materiál Národní strategie finančního vzdělávání stáhl bez náhrady, protože jednoznačně vzešlo, že není potřeba mít koncentrovanou strategii. Nicméně, ty zásady, že ve školách by se také mělo vyučovat finanční gramotnosti, lze buď zabudovat do jednotlivých resortních politik, například do koncepce dlouhodobého vzdělávání. Takže, stahuji ten materiál, aniž bych usiloval o jeho další projednání. Oddlužení dopravní cesty bylo schváleno.
Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Ještě nějaký dotaz, prosím? Tak vám děkujeme za pozornost. Na shledanou.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkujeme, a ještě jednou se omlouváme za to nedorozumění při první neúspěšné tiskové konferenci. Nashledanou.