Tiskové zprávy

7. 1. 200813:41

Inovační fórum 2008

V listopadu loňského roku vyhlásil předseda vlády České republiky projekt VIVAT, který je zaměřen na podporu vědy, inovací, výzkumu, aplikací, technologie. V rámci projektu VIVAT se dne 10.1.2008 pod záštitou předsedy vlády uskuteční Inovační fórum 2008, které se bude věnovat systému podpory výzkumu a inovací, hodnocení výzkumu a jeho vládní podpory, způsobu financování, odstraňování bariér efektivní spolupráce výzkumných institucí s podnikovou sférou a vytváření příznivého prostředí pro výzkum, vývoj a realizaci inovací. Setkání a diskusí na Inovačním fóru 2008 se účastní téměř 100 významných inovačních aktérů v České republice a to ze sféry akademické, průmyslu i veřejné správy.
Klíčová vystoupení předsedy vlády Mirka Topolánka a první místopředsedkyně Rady pro výzkum a vývoj Miroslavy Kopicové se soustředí na aktuální politiku vlády v oblasti výzkumu a inovací, připravované změny ve vládní podpoře výzkumu a vývoje a na probíhající i připravované zásadní reformy v systému vzdělávání.
Na akci vystoupí vážení zahraniční hosté, kteří mají bohatou zkušenost v oblasti podpory inovací. Prvním z nich je Rudolf Haňka, profesor na Cambridgeské univerzitě, kde působí více než 30 let ve významných funkcích. Jeho jméno je spojeno s tzv. Cambridgeským fenoménem, kdy kolem Univerzity v Cambridge vzniklo více než 250 inovačních firem.
Druhým zahraničním řečníkem bude pan Ken Guy, který je poradcem mnoha vlád v otázkách národních výzkumných a inovačních politik a rovněž se podílí na formulaci evropské politiky výzkumu a inovací.
Analytický pohled na inovační výkonnost České republiky představí ve svém příspěvku ředitelka Centra ekonomických studií VŠEM Anna Kadeřábková.
Na uvedená klíčová vystoupení naváží diskuse v odborných sekcích, zaměřených na následující témata:
- Hodnocení vládní podpory výzkumu a inovací
- Výzkum a inovace na VŠ a výzkumných pracovištích a spolupráce s podnikatelskou sférou
- Výzkum a inovace ve firmách
- Lidské zdroje pro výzkum a inovace
- Regionální aspekty výzkumu a inovací
- Strategie využití strukturálních fondů a jejich koordinace při podpoře výzkumu a vývoje

Závěry z jednotlivých sekcí a doporučení pro další postup (rozšíření témat, vytvoření skupin k vybraným tématům, návrhů legislativních úprav atd.) budou prezentovány na závěrečném plenárním zasedání. Inovační fórum 2008 bude startem pro zapojení široké odborné veřejnosti do podpory inovačního systému České republiky a iniciací změn, které tento proces podpoří.

Program Inovačního fóra 2008
10.00 Zahájení
Moderuje Miroslava Kopicová

10.00 – 10.20 Inovace jako téma ve strategii rozvoje ČR, hlavní priority podpory výzkumu a inovací
Miroslava Kopicová

10.20 – 10.30 Úvodní slova
Martin Říman, Ondřej Liška

10.30 – 11.00 Pozitivní prostředí a rozvoj inovací
Rudolf Haňka

11.00 – 11.20 Ročenka konkurenceschopnosti 2007
Anna Kadeřábková

11.20 – 11.50 Výzvy pro inovační politiku
Ken Guy

11.50 – 12.30 Zahájení práce v sekcích / část diskuse
Úvod: Miroslava Kopicová
A / Hodnocení vládní podpory výzkumu a inovací
Moderuje Petr Sáha
B / Výzkum a inovace na VŠ a výzkumných pracovištích a spolupráce s podnikatelskou sférou
Moderuje Vladimír Mařík
C / Výzkum a inovace ve firmách
Moderuje Jiří Rusnok
D / Lidské zdroje pro výzkum a inovace
Moderuje Petr Matějů
E / Regionální aspekty výzkumu a inovací / Regionální inovační systém
Moderuje Petr Adámek
F / Strategie využití strukturálních fondů a jejich koordinace při podpoře výzkumu a vývoje
Moderuje Petr Zahradník

13.30 – 15.00 Práce v sekcích / pokračování diskuse a návrhy závěrů

15.20 – 16.00 Plenární zasedání / závěry, návrhy opatření
Moderuje Miroslava Kopicová
Závěrečný projev
Mirek Topolánek

Řečníci Inovačního fóra 2008

Mirek Topolánek
Předseda vlády České republiky. Vystudoval strojní fakultu na VUT v Brně, pracoval jako vedoucí projektant v organizaci Energoprojekt Praha, závod Ostrava, později působil na pozici generálního ředitele a rovněž předsedy představenstva firmy VAE a.s. Zastával funkci člena zastupitelstva města Ostravy – Poruby. V letech 1996-98 působil jako senátor PČR ve funkci místopředsedy výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Do roku 2004 působil jako senátor PČR ve funkci člena výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, člen organizačního výboru a předseda podvýboru pro energetiku. Zároveň od roku 2002 do roku 2004 zastává funkci místopředsedy Senátu PČR. Od roku 2006 je předsedou vlády České republiky. Je členem Správní rady Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, zakládajícím členem Sdružení pro podporu vzdělanosti Becario, členem sdružení Jagello a předsedá Radě pro výzkum a vývoj. Podpora vědy, výzkumu a vzdělávání patří navíc mezi jeho pět premiérských priorit.

Miroslava Kopicová
Je první místopředsedkyní Rady pro výzkum a vývoj a vede Národní vzdělávací fond od roku 1994. Je členkou správních rad několika vysokých škol, členkou Akademické rady VŠFS a Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Je členkou expertní skupiny místopředsedy vlády pro přípravu českého předsednictví EU. Působí na pozici poradkyně premiéra Vlády České republiky pro vědu, výzkum, školství, inovace a strukturální fondy. V roce 2006 byla ministryní školství, mládeže a tělovýchovy. V roce 2007 byla jako generální sekretářka odpovědná za vyjednání Národního strategického rámce za Českou republiku pro oblast otevřené, flexibilní a soudržné společnosti. Za ČR vedla vyjednávání s Evropskou komisí o operačních programech Lidské zdroje a zaměstnanost, Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Praha Adaptabilita. Většinu svého pracovního života se věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání, kvalifikace pracovní síly a dalším aspektům rozvoje lidských zdrojů. Od počátku devadesátých let úzce spolupracuje s Evropskou komisí. Vedla téměř všechny programy Phare na podporu transformace trhu práce, vzdělávání a sociální politiky. Deset let byla vedoucí pracovní skupiny Lidské zdroje a vzdělávání v rámci Středoevropské iniciativy. Působila na pozici Národního úředníka pro studijní návštěvy Evropského centra pro podporu rozvoje odborného vzdělávání CEDEFOP. Byla členkou poradního fóra Evropské nadace pro odborné vzdělávání. Dále spolupracuje v řadě funkcí s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD. Národní vzdělávací fond byl pod jejím vedením vyhodnocen Americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj USAID jako jedna z dvaceti nejlepších organizací svého druhu na světě.

Rudolf Haňka
Podílel se na rozvoji „cambridgeského fenoménu“, jak bývá nazýván obrovský rozvoj průmyslu vyspělých technologií v okolí Cambridge, který je úzce vázán na aktivity tamní univerzity. Kolem cambridgeské univerzity vzniklo asi 250 inovačních firem.
Narodil se a vystudoval v Praze. V roce 1968 odešel do zahraničí. Po krátkém pobytu ve Spojených státech se přesunul do Velké Británie, kde od roku 1972 pracuje na Univerzitě v Cambridge. Byl vedoucím oddělení pro lékařskou informatiku a ředitelem Centra pro klinickou informatiku na Univerzitě v Cambridge a zastával i řadu významných administrativních funkcí. V roce 1997 založil spin-off firmu WaxInfo, která se specializuje na management znalostí ve zdravotním a finančním sektoru.
V uplynulých 20 letech byl členem Finanční rady cambridgeské univerzity, která se skládá z rektora a dvanácti členů a je zodpovědná za finanční hospodaření univerzity. Z této pozice zastupoval prof. Haňka univerzitu ve správní radě investičního fondu Cambridge Quantum Fund zřízeného v roce 1990 cambridgeskou univerzitou společně se společností 3i plc a několika cambridgeskými kolejemi. Cílem fondu bylo investování do spin-off firem, vycházejících z výsledků výzkumu cambridgeské univerzity. Koncem devadesátých let se prof. Haňka stal předsedou správní rady tohoto fondu. V roce 1998 byl v Cambridge za pomoci Evropské investiční banky založen nový investiční fond zaměřený na spin-off z akademické sféry (QTP). Prof. Haňka byl prvním předsedou správní rady tohoto nového fondu. Ve funkci působil do roku 2003. Je hostujícím profesorem Vysoké školy ekonomické v Praze a členem její Vědecké rady.

Anna Kadeřábková
Dlouhodobě se zabývá problematikou kvalitativních charakteristik konkurenční výhody, zejména její technologické, inovační a kvalifikační náročnosti na národní, odvětvové, regionální a podnikové úrovni, včetně souvisejících aspektů institucionální kvality. Při zkoumání kvalitativních charakteristik konkurenční výhody zaměřuje pozornost zejména na předpoklady a výsledky inovační výkonnosti jako podmínky dlouhodobě udržitelného růstu a přechodu na znalostně založenou ekonomiku s důrazem na specifika nových členských zemí v procesu technologického a institucionálního dohánění. Pracuje na pozici ředitelky Centra ekonomických studií VŠEM. Je poradkyní místopředsedkyně Rady pro výzkum a vývoj, členkou expertní skupiny pro přípravy českého předsednictví v Radě EU při Úřadu vlády ČR, členkou Akademického sněmu Akademie věd ČR, zástupkyní ČR ve Fóru pro restrukturalizaci při Evropské komisi, členkou expertního týmu Evropské hospodářské komise OSN pro politiky podpory inovací a konkurenceschopnosti.

Ken Guy
Má více než třicetiletou zkušenost v oblasti vědy, technologií a inovačních politik. Studoval na univerzitách v Cambridge a Manchesteru a přednášel na Clark University v Massachusetts; ve výzkumném a hodnotícím centru SCOPE/UNEP v Londýně; na Leicester University a na univerzitě v Sussexu.
V soukromém sektoru založil v roce 1989 společnost Technopolis Ltd. Nyní působí jako nezávislý konzultant v rámci společnosti Wise Guys Ltd., kterou založil v roce 2000 za účelem řízení inovační politiky a výzkumu a poskytováním rad a podpory zástupcům vlád a politickým činitelům v oblasti inovací.
V současné době sehrává Ken Guy roli významného poradce při konzultacích vrcholným politikům. Byl předsedou a zakladatelem expertní skupiny, která odpovídala za přípravu zprávy podporující Akční plán investic a výzkumu EK na rok 2003. Ve stejném roce pomáhal připravit irskou reakci na tento Akční plán. Sepsal a prezentoval deklaraci Evropské konference pro benchmarking národních výzkumných politik, která se konala v Aténách. V letech 2004 a 2005 působil jako mluvčí expertní skupiny pro veřejné výdaje a nastavení politik, která podporovala implementaci Akčního plánu EK. V rámci konference zaměřené na investice do výzkumu a inovací, která byla organizována v rámci holandského předsednictví, organizoval a vedl neformální setkání generálních ředitelů pro výzkum a inovace. V roce 2005 se podílel v rámci předsednictví Lucemburska na realizaci konference zaměřené na zavádění inovací a zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím transatlantického dialogu. V roce 2005 rovněž vedl několik Peer Review zaměřených na inovační politiku.

Petr Sáha
Bývalý rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petr Sáha byl v minulosti rovněž předsedou České konference rektorů. Působí jako vedoucí Centra polymerních materiálů a je prorektorem pro strategii a rozvoj a členem kolegia a vědecké rady Univerzity Tomáše Bati. Kromě práce na Univerzitě ve Zlíně zastává rovněž funkci supervizita na Vysokém učení technickém v Brně na Chemické fakultě. Jedenáct let působil jako výzkumný pracovník na Chalmers University of Technology v Gothenburgu. Působil rovněž jako hostující profesor na East China University of Science and Technology. Je autorem několika patentů. V současné době je prezidentem mezinárodní společnosti sdružující vědce z celého světa, kteří se zabývají studiem polymerů se sídlem v New Yorku. Je členem mnoha národních i zahraničních vědeckých, odborných i uměleckých organizací.

Vladimír Mařík
Vladimír Mařík je vedoucím katedry kybernetiky ČVUT FEL, Centra excelence EU. Katedra kybernetiky dlouhodobě rozvíjí intenzívní vědeckou spolupráci s předními světovými firmami jako je např. Toyota, Hitachi, Rockwell Automation, Volskwagen, Denso, Cadence, Honeywell, apod. Katedra dosáhla pod vedením prof. Maříka celé řady významných vědeckovýzkumných výsledků i ocenění: Např. v roce 2006 obdržela prestižní Evropskou cenu za informační technologie a zlatou medaili na MSV Brno. Katedra založila čtyři úspěšné spin-off firmy.Prof. Mařík v roce 1992 pomáhal založit Výzkumné středisko Rockwell Automation Praha a působí až dosud jako jeho ředitel. Středisko se stalo respektovanou integrální součástí firmy Rockwell a podílí se na vývoji nejnovějších softwarových technologií a produktů pro automatické řízení a systémovou integraci.
Vladimír Mařík je autorem či spoluautorem mnoha vědeckých publikací, spoluautorem 5 amerických patentů a patentových přihlášek, aplikovaných v průmyslu. V roce 2005 stal pozvaným řečníkem na prestižním světovém fóru „Science and Technology for Society“ v japonském Kyotu. Je členem Rady Inženýrské akademie ČR, čestným členem rakouské Společnosti pro umělou inteligenci a předsedou Správní rady Nadace ČVUT Media Lab.

Jiří Rusnok
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Národohospodářskou fakultu.
Svou profesní kariéru začal v odboru dlouhodobých výhledů na Státní plánovací komisi. Později působil na Federálním ministerstvu pro strategické plánovaní a Federálním ministerstvu práce a sociálních věcí. Následně pracoval v Českomoravské konfederaci odborových svazů, kde pracoval šest let jako poradce a vedoucí sociálně-ekonomického oddělení. Od srpna 1998 zastával funkci náměstka ministra práce a sociálních věcí, od dubna 2001 do července 2002 byl ministrem financí ČR a do 19. března 2003 ministrem průmyslu a obchodu ČR. Politiku opustil v březnu 2003 a od května téhož roku pracuje ve společnosti ING. V roce 2004 byl jmenován do funkce poradce Výkonné rady ING pro Českou a Slovenskou republiku. Od 27.1.2005 rovněž zastává pozici prezidenta Asociace penzijních fondů ČR. Od června 2006 je také předsedou Výboru pro finanční trh.

Petr Matějů
Dlouhodobě se zabývá sociálními nerovnostmi a sociální mobilitou, reprodukcí lidských zdrojů a jejich rolí v ekonomickém vývoji a konkurenceschopnosti, dlouhodobě se též zabývá komparativní vzdělávací politikou. Vystudoval sociologii na Filosofické fakultě UK v Praze, ve studiích dále pokračoval na Univerzitě v Madisonu (Wisconsin, USA) a na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde byl v roce 2004 jmenován profesorem sociologie. V letech 1998 - 2002 byl poslancem Parlamentu ČR, kde vedl Podvýbor pro vědu a vysoké školy. V téže době byl členem stálé delegace do Rady Evropy. Je spoluzakladatelem Anglo-americké vysoké školy v Praze, kde v letech 2002 – 2004 působil jako prorektor pro výzkum. V roce 2004 byl členem předsednictva Rady vysokých škol. V roce 2006 byl náměstkem ministryně školství pro vědu a vysoké školy. K hlavním knižním publikacím patří "Zpráva o vývoji české společnosti 1989 - 1998" (1999 česky, 2000 anglicky), "Nerovnost - spravedlnost - politika" (2000) a "Nerovné šance na vzdělání“ (2006). Kromě toho publikoval desítky statí v domácích a zejména v zahraničních odborných časopisech a monografiích. Pravidelně publikuje v denním tisku.
V současné době je ředitelem Analyticko-koncepčního odboru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a vede oddělení pro výzkum vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AVČR. Je členem Rady pro výzkum a vývoj, členem vědecké rady Masarykovy univerzity v Brně a vědecké rady Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Akademického sněmu AVČR a členem expertního týmu pro přípravu českého předsednictví v Radě EU při Úřadu vlády ČR. Od roku 2006 je zástupcem ČR ve Výboru pro vzdělávací politiku OECD. V roce 2006 byl pověřen vedením týmu připravujícím Bílou knihu terciárního vzdělávání. Od března 2007 do dubna 2008 se v rámci Fulbrightova programu New Century Scholars společně s dalšími experty na vzdělání podílí na projektu „Higher Education in the 21st Century: Access and Equity.“

Petr Adámek
12 let poradenské praxe v oblasti tvorby strategií ekonomického rozvoje, konkurenceschopnosti / inovací na místní, regionální a národní úrovni v Evropě. Podílel se na formulaci strategických plánů ekonomického rozvoje nejméně padesáti měst a regionů ve střední a východní Evropě. Za společnost Berman Group vedl výzkum pro projekt agentury CzechInvest „Průzkum sektoru strategických služeb ČR“, dále pracoval na studii "Zpracování regionální a národní ekonomické analýzy ČR s cílem identifikace existujících a potenciálních konkurenceschopných klastrů", v projektu "Absorpční kapacita (AbCap)" působil jako projektový poradce v týmu konkurenceschopnost a inovace, dále asistoval CzechInvestu při přípravě programu Spolupráce (OPPI) na programové období 2007 - 2013, byl expertem týmu OECD, který posuzoval podmínky pro podnikání ve východním Německu, řídil práce na studii "Systém indikátorů výkonnosti ekonomického rozvoje na místní a regionální úrovni v zemích střední a východní Evropy" pro OECD, řídil školicí program "Zlepšení podmínek pro příliv přímých zahraničních investic do regionu Košického kraje", zpracoval část metodiky tvorby programu hospodářského a sociálního rozvoje hl. města Slovenské republiky Bratislavy, podílel se na zakládání podnikatelských zón v Srbsku, asistoval při přípravě strategie národní investiční agentury Ukrajiny, InvestUkraine, ve spolupráci s partnerskou firmou Certicon navrhl a zúčastnil se vývoje implementačního a monitorovacího webového systému pro správu projektů WISP, aj.

Petr Zahradník
Ekonomický expert, analytik a konzultant specializující se na problematiku Evropské unie. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor finance, kde byl promován v roce 1987. Následně studoval na Londýnské univerzitě, Columbia University v New Yorku a Katolické univerzitě v Lovani v Belgii. V tomto období rovněž prováděl ekonomický výzkum v rámci projektu Světové banky. Jeho dalšími zahraničními působišti v letech 1993 – 1995 byl Ústav pro evropská a mezinárodní studia při Úřadu lucemburské vlády a Mezinárodní ústav pro analýzu aplikovaných systémů v rakouském Laxenburgu. Po návratu do České republiky působil více než sedm let jako makroekonomický analytik v soukromých společnostech aktivních na kapitálovém trhu – Conseq Finance (1999 – 2003) a Patria Finance (1995 – 1997). V současnosti je vedoucím kanceláře pro Evropskou unii v České spořitelně. Vedle těchto aktivit vykonával v letech 1995 – 1999 na externí bázi funkci ekonomického konzultanta Kanceláře prezidenta republiky. Systematicky se věnuje spolupráci s akademickou sférou. Přednáší ekonomii transformace na pražském centru New York University; podílí se na výuce a výzkumné činnosti na Vysoké škole ekonomické v Praze, Bankovním institutu vysoké škole a řadě dalších institucí. Zúčastnil se rovněž mnoha specifických výzkumných projektů s tematikou evropské integrace.