Aktuálně

13. 3. 200820:12

Prof. Škvor pro portál vlada.cz: Hygiena v okolí amerického radiolokátoru není hlavním problémem

„Že by při stěhování z Marshallových ostrovů několikanásobně narostl výkon a anténa radiolokátoru, to by se situace v jeho okolí podstatně změnila. O tom, že nám vláda takto lže, však pochybuji,“ uvádí expert z katedry elektromagnetického pole.

Profesor Zbyněk Škvor, proděkan pro doktorské studium a výzkum Fakulty elektrotechnické ČVUT ( působí na katedře elektromagnetického pole ) prostudoval zprávu expertů Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetická pole a záření. Před několika dny uvedl pro ČTK (podle titulku této zprávy), že americký radar je méně nebezpečný než televizní vysílač. Náš portál kontaktoval profesora Zbyňka Škvora a ten dříve než médiím poskytl našemu portálu svůj názor na tuto problematiku.

„Jedná se o téma velmi složité, takové, které nelze vyřešit sebesložitější poučkou nebo vzorečkem,“ píše v dokumentu nám zaslaném e-mailem.

Situace podle experta z ČVUT velmi připomíná diskuze, které probíhaly před výstavbou a spuštěním televizního vysílače v Praze na Žiškově (Mahlerovy sady). „Jedním z nejvášnivějších kritiků (říkejme mu ing. M.) bil na poplach v médiích. Silné pole v okolí vysílače mělo škodit obyvatelstvu, nově se spekulovalo o ohrožení osob s kardiostimulátory v okolí věže, byly zpochybňovány hygienické normy?“ uvádí profesor Škvor.

Na radar máme dost expertů
Česká republika má podle Zbyňka Škvora v oblasti radiolokace dostatek odborníků na dobré úrovni. Stejně tak i v oboru hygieny elektromagnetického pole. Podle něj je výpočet hodnot elektromagnetického pole v blízkém okolí vysílací antény a v ČR jsou nejméně tři civilní univerzitní pracoviště, která by jej zvládla. Musí ovšem znát údaje jako jsou napájení antény, přesněji rozměry, parametry modulace, vyzařovací charakteristiky jednotlivých zářičů, jejich výkony a vzájemné fázové posuny, a to pro libovolnou polohu hlavního svazku. Takové informace ale nejsou dostupné.

Jak je to s výpočty
Takový výpočet je podle experta z ČVUT vždy nepřesný, zejména v blízkém okolí vysílací antény – to u velké antény může znamenat v okolí několika kilometrů. Proto musí být doplněn měřením po spuštění radaru. A protože radar bude pracovat nepravidelně, musí jít o měření dlouhodobé, nejlépe trvalé.

„Nemá – li takové měření postrádat smysl, musí být jasné, že i pro radar bude platit to, co pro ostatní povolované stavby: totiž že pokud bude kdekoli v okolí působit silnější pole, než povoluje norma, bude jeho výkon omezen. To ovšem není a nemůže být otázka technická. Tady záleží na mezinárodní smlouvě, kterou dojedná vláda a ratifikuje parlament. Vláda tuto skutečnost garantuje ve svých oficiálních publikacích," uvádí profesor Škvor v dokumentu, který jsme obdrželi a odvolává se na materiály na webu "protiraketam.cz".

„Prošel jsem www stránky obou stran. Odpůrci radaru se na hygienická rizika odvolávají často,“ píše dále ve svém dokumentu profesor Škvor a uvádí: „Za nejfundovanější na této straně sporu považuji rozbor, který nedávno přinesly Britské listy . Jeho autor v něm předpokládá maximální hodnotu vyzařovaného výkonu 4,5 MW a podstatně větší anténu (a tedy podstatně větší výkonovou hustotu v hlavním svazku). Pokud by opravdu byla výkonová hustota tak velká, bylo by pro posouzení vyzařování třeba uvažovat další jevy. S rozborem samotným souhlasím – pokud by skutečně cestou při stěhování z Marshallových ostrovů několikanásobně narostl výkon a anténa radiolokátoru, byla by situace v jeho okolí podstatně změněna. O tom, že nám vláda takto lže však pochybuji. Pokud uvažujeme oficiálně uvedenou hodnotu maximálního výkonu 170 kW, uvedená rizika nehrozí.“

Impuls a nabídka
V závěru dokumentu expert z Fakulty elektrotechnické ČVUT uvádí, že by uvítal, aby na stránkách vládní kampaně (www.protiraketam.cz) byla přidána kolonka „technické údaje“. „Nechť jsou tam uvedeny technické údaje, jejichž správnost vláda garantuje (např. max. impulsní a střední vyzařovaný výkon, nebo ekvivalentní vyzařovaný výkon EIRP)."
Při telefonickém rozhovoru nám profesor Zbyněk Škvor řekl, že by uvítal veřejnou diskuzi s ostatními odborníky o radaru.

Čtěte: Tisková zpráva vládního koordinátora pro komunikaci programu protiraketové obrany

Kdo je prof. Ing. Zbyněk Škvor, CSc.
Profesor Zbyněk Škvor se profesně zajímá o počítačem podporovaný návrh mikrovlnných obvodů, numerické výpočty elektromagnetického pole, přesná mikrovlnná měření. Od roku 1989 je zaměstnán na FEL ČVUT. Publikoval necelých 200 prací, v dřívější době i z oblasti programování malých osobních počítačů. Jako proděkan pro doktorské studium a výzkum vede četné projekty. Absolvoval několik zahraničních stáží. Účastnil se založení národních odboček mezinárodních organizací - Československé sekce IEEE , Českého centra IEE a České pobočky International Travelling Summer School on Microwaves and Lightwaves.
V roce 2002 byl prezidentem Václavem Havlem jmenován profesorem.