Tisková konference premiéra M. Topolánka a ministra zemědělství Petra Gandaloviče 22. 7. 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám již na desátém ministerstvu, tentokrát na ministerstvu zemědělství. Vítám zde ministra zemědělství pana Petra Gandaloviče a předsedu vlády pana Mirka Topolánka, kterému tímto předávám slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den. Musím říct, že jsme na resortu, který já pokládám za jeden z nejsložitějších, s velmi rozsáhlou agendou. S agendou, která byla, řekl bych utrpěla, během komunismu možná ze všech nejvíc. Za těch dvacet let, nebo devatenáct let, od listopadu 1989 celá řada restů zůstala. Celá řada kroků byla učiněna chybně a po nástupu pana ministra Gandaloviče a předtím Mileny Vicenové jsem byly rozhodnuti celou řadu těch problémů řešit. Do úvodu bych chtěl říct, že ta agenda naráží na několik ministerstev, kde je velký vydírací potenciál, kde se buď vydírá buď přes zdraví lidí přes nějaké city a pocity. Tady se často vydírá přes žaludky, což je z toho pohledu skoro totéž. Existuje celá řada velmi silných lobystických zájmů, které v tomto resortu komplikují vlastní práci. Nechci mluvit o jednotlivých protestech nebo krocích, ať už to byli chovatelé prasat nebo to byli výrobci mléka nebo v poslední době při té takzvané výstražné strážce, pro mne zcela jasně protizákonné obsazení magistrály, které určitě bylo proti pravidlům a zákonům této země. Ceny neurčuje minstr, ceny určuje trh. Ministr tu není v tomto případě pouze pro těch 3,5-5 % lidí, kteří se zabývají zemědělstvím, ale pro těch 95 % ostatních, kteří se musí dobrat, řekl bych, zdravých a relativně levných potravin. Ta témata, která jsme řešili se týkala reformy zemědělské politiky, kterou jsme představovali v tom uplynulém období a kde v těch jednotlivých oblastech se snažíme realizovat ty kroky, jak ve vztahu péče o krajinu, tak v rozsahu omezení byrokracie, narovnání vlastnických vztahů, postupné uvolňování půdy k prodeji, pozemkových úprav a taky většího nebo liberálnějšího postoje EU v rámci společné zemědělské politiky. I zemědělství je podnikání, sice se říká, že sui generis, svého druhu, ale fakticky evropská pravidla deformují celý sektor a proto i v Evropě probíhá velmi rozsáhlá diskuse nad opravou vztahů v zemědělství, dotační politiky v rámci tak zvaného healthczech, které je předmětem francouzského předsednictví a s největší pravděpodobností bude i našeho. Vlastnické vztahy pokládám za velkou ostudu polistopadových reprezentací politických. Je to skoro 20 let, přetrvává nespravedlnost, která byla dána kolektivizací v padesátých letech a pořád se nemohou oprávnění vlastníci dostat ke svému majetku. Musím říct, že máme několik problémů, které se týkají EU, které se týkají určitého tlaku na podporu spíše menším farmám, což je historicky pro ČR není výhodné a nejsme sami, pro které to není výhodné. My potřebujeme nediskriminovat ty větší farmáře nebo ty akciové společnosti, které pracují na větších výměrách. Co se týká čerpání evropských fondů, z hlediska, řekl bych, jednodušší uchopitelnosti těch dotačních titulů a jednotlivých projektů, ale také díky práci ministerstva se daří čerpat dotační tituly téměř v plné výši. Byli jsme jedni z prvních, myslím, že druzí, kteří měli schváleno čerpání peněz v tom finančním období 2007-2013 a tady si myslím, že ten problém není. Otázkou je ne jak jsme schopni čerpat, ale jestli ten dotační systém je nastaven správně a tady patříme mezi země, které mají zájem na zemědělství. Velkým problémem, který jsme museli řešit a je to problém, který v drtivé většině zdědil, jsou Lesy ČR. Po všech těch personálních změnách a do toho jdoucích problémů z různých krizových a kalamitách, Kyril, Emma, Ivan?

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Prý Ivan.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Prý Ivan. Špatně nastavované smlouvy, soudní rozhodnutí, ÚOHS, do toho velký přetlak těžební kapacity, malý a velcí dřevaři, samozřejmě, toto všechno je dlouhodobým zdroje problémů a pro mne je to určitá věc, o kterou se zajímám osobně. Mám pocit, že ty smlouvy byly vysoutěženy. 50% napni, 50 % na odběrném místě, jsou vysoutěženy správně a ten přetlak těžební kapacity způsobuje pnutí, ale my nevidíme prohrávat ani arbitráže a nebudeme chtít prohrávat ani speciálně ty, které se týkají lesů. Jedinou, kterou jsme prohráli a je třeba říci, že já žádám ministra, aby vyvodil minimálně politickou odpovědnost nebo jí pojmenoval, pokud není možná, trestněprávní arbitráž s East and Sugar. Pokud si dobře vzpomínáte, tak věc, kterou jsme přišli o peníze, přišli pluoty. Je to faktická chyba státu za minulých vlád. Neschopnost při řízení jeho vlastní arbitráže. Musím říct, že tato vláda tyto kroky a tyto arbitráže, které zdědila, prohrávat nechce, tam, kde se vyhrát dají. Beru jako velký úspěch to, že se podařilo, je to vyhraná kauza této vlády, narovnat vztahy mezi Setuzou a Podpůrným garančním rolnickým lesnickým fondem, PGRLP. A to je vlastně určité silové řešení, kdy stát dostal nejvyšší nabízenou cenu, kdy se to vyjednávalo. Zbavili jsme se nařčení, intreachmentu, o nedovolenou veřejnou podporu státu. Podařilo se nám ukončit vlastně to státní vlastnictví a já to pokládám za velký úspěch. Další kauza nebo věc, kterou řešíme je transformace Budvaru. Myslím si, že je to poslední národní podnik, dokonce. Není jediný důvod, aby stát vlastnil pivovar, aby stát vařil pivo. Ten trh speciálně pivovarnický je u nás velmi rozsáhlý a rostoucí, je velmi úspěšný. Jde pouze o to, vyřešit problém s ochrannými známkami a ten snad budeme schopni vyřešit a budeme schopni tu společnost deetatizovat a připravit případně, nevím, jestli v této vládě, pro řešení, pro případného strategického partnera. Byla zřízena Antibyrokratická komise, což jistě vyluzuje určitý úsměv, nicméně, tady to pokládám za velmi úspěšné. Mimochodem, kdyby to bylo jenom, tak už to by stačilo, že se o 50 % snížili administrativní byrokratické překážky při čerpání nejrůznějších fondů. Už jenom to opravňuje nebo říká hodně o úspěšnosti tohoto projektu. Já si osobně myslím, že to, co bude nutné urychlit a ono to probíhá, je několik věcí. Jsou to protipovodňová opatření. Je to klíčová povinnost státu, která spadá do gesce tohoto ministerstva. Každý chce být chráněn proti povodni, nikdo ovšem nechce, aby se zasahovalo do jeho majetku, aby musel bourat dům v povodňovém území. Myslím, že ta opatření už dnes se soustředí nejenom do budování betonových hrází, ale fakticky do úpravy krajiny takovým způsobem, aby byla řešena ta protipovodňová ochrana řízenými rozlivy, suchými poldry. V tomto smyslu míním Nové Heřmínovy. Podařilo se po mnoha letech dosáhnout dohody i s ministerstvem životního prostředí a ministerstvo životního prostředí jedním z gestorů této dohody a v té variantě, která byla přijatelná jak pro stát, tak pro ty, kteří tam žijí, tak pro ty účely, pro které tato přehrada má být zřízena a ten problém se posunul do realizační fáze. Myslím si, že velkým problémem je zavedení biopaliv. Bavili jsme se o tom. Souběh kvót, souběh podpory biopalivům, určitá velká diskuse v Evropě, která kolem toho probíhá a celá řada dalších vlivů, které dneska deformují trh způsobuje, že s tím budeme mít ještě problém. My jsme zvolili ten nejméně korupční způsob. Já doufám, že nekorupční. Bez státních dotací či jiné sazby daně. Zemědělci vydělají, protože po biopalivech bude poptávka, která je svým způsobem motivována i rozhodnutími EU a také české vlády o tom, že bude podporovat tento systém. To je asi z tohoto pohledu všechno. Jedna věc, kterou jsem zapomněl. Nebo nezapomněl, ale nechám si jí na konec, už jsem o ní krátce hovořil. Je to odblokování té půdy, která není dnes ještě odblokována pro volný prodej a hlavně a to je velký úkol, který stojí před touto vádou a před ministerstvem, je změna transformačního zákona aumožnění nápravy těch křivd, které tady byly v minulosti. K čemuž patří i narovnání vztahu s církvemi. Chci říct, že mám velký zájem na tom, aby k tomtuto narovnání došlo. Nejenom proto, samozřejmě, že je to morálně ospravedlnitelné, morálně nutné, že církve o ten majetek přišly, ale důvod, který je možná přízemnější, více pragmatický a to je odblokování, řekl bych, majetku, do kterého není možno investovat, který zůstane státu, který zůstane krajům, který zůstane obcím, případně privátním vlastníkům a to si myslím, že minimálně tento důvod by nás měl vést k tomu, abychom to prosazovali velmi razantně. Chci popřát ministrovi velmi rozsáhlý systém, který musí dnes ministerstvo spravovat, aby se mu podařilo zvládat, jako zvládá dnes v té poměrně komplikované situaci. Ať se připravíme už během tohoto půl roku, během francouzského předsednictví. Ať svedeme úspěšné souboje na té evropské půdě tak, aby to české předsednictví ve všech těch třech oblastech, které spadají do gesce tohoto ministerstva, to je rybářství, to je zdravotnictví související se zemědělskou produkcí a je to zemědělství jako takové, abychom byli úspěšní. Takže to mu chci popřát, mnoho štěstí.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo ministr zemědělství pan Petr Gandalovič.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Děkuji. Dámy a pánové, já jsem pana premiéra seznámil s těmi věcmi, které jsme doposud dokončili. Probrali jsme míru plnění Programového prohlášení vlády. Konstatovali jsme, že tento resort nemá žádné úkoly, které by byly ve skluzu, naopak, již přes padesát procent těch úkolů je dokončené tím, že je přímo vydán nějaký právní předpis nebo je něco realizováno, druhá polovina je vysoké fázi toho legislativního procesu. Když jsme hovořili o té budoucnosti, tak jedna z těch věcí samozřejmě předsednictví a náš tlak na liberalizaci společné zemědělské politiky, odstranění byrokracie vytváření většího prostoru pro produkci. Dalším akcentem jsou kvalitní české potraviny. Nakonec jsme ne nadarmo jsem dali propagaci české značky KlasA i důraz na biopotraviny jako jedna z takových moderních součástí zemědělství. Chceme, aby zemědělství nebylo do budoucna vnímáno v rozporu s ochranou životního prostředí, ale naopak, aby česká veřejnost si uvědomovala, že zemědělci už v současné době podléhají podstatně náročnějšímu systému kontrol, který jim neumožní, aby poškozovali životní prostředí a že na druhé straně máme celou řadu motivačních titulů, které údržbu krajiny a ochranu životního prostředí podporují. Co se týká vody, už to tady bylo řečeno, i tady nechceme, abychom vypadali jako někdo, kdo staví betonová koryta a betonové hráze. Naopak, dokazujeme, že protipovodňová opatření se dají udělat, že je fakticky ani nepoznáte. Já jsem teď byl na hrázi Rožmberka na Třeboňsku, která byla poměrně vysokým nákladem zpevněna a na té hrázi není nic vidět, protože to bylo uděláno tak, že skutečně příroda absolutně nebyla dotčena. Chci říci v souvislosti s vodou, že připravujeme program, nazvěme ho, připravenosti na klimatické změny, což je na jedné straně podpora zadržování vody v krajině a podpora revitalizace zavlažovacích systémů. Na druhé straně je to určitý modernější systém pojištění zemědělských rizik. Jako poslední problematickou oblast bych chtěl zmínit státní lesy. Pan premiér už hovořil o tom, že to je jedna z nejobtížnějších součástí tohoto ministerstva. Na druhé straně, myslím si, že postupně se nám ty problémy daří odbourávat, v lesích je právní prostředí, jsou uzavřeny smlouvy na těžbu a do budoucna chceme způsob uzavírání takovýchto smluv stanovit nejlépe zákonem, který by právě toto přetrvávající problémy odstranil a jak už jsme několikrát avizoval, do budoucna by i vytvořil možnost případně rozhodnout o prodeji určité části státního lesa a snížit tak ten v Evropě relativně neobvyklý vysoký podíl státního vlastnictví lesů.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi zemědělství, nyní, prosím, vaše dotazy. Prosím.

Hospodářské noviny: Dobrý den, otázka na pana ministra i pana premiéra. Na pana ministra k East and Sugaru, kdo tehdy měl nějakou trestně právní odpovědnost za tu arbitráž? Za druhé, jestli nevyvodíte nějakou trestně právní odpovědnost z těch případů v Lesích, protože tam došlo také k mnoha aférám. Na pana premiéra.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já tedy uvedu, já jsem neřekl. Já jsem řekl případnou trestní odpovědnost a hlavně politickou. Já si na to vzpomínám, na tu větu.

Hospodářské noviny: Díky za upřesnění. Na pana premiéra. Za prvé, jestli je spokojen s tím, jak personálně obsazoval pan minstr právě státní lesy, protože tam docházelo také k různým odvoláním nebo třeba odchodům vedení? Druhý dotaz, jestli ještě tato vláda stihne zprivatizovat Budvar? Děkuji moc.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já pokládám, nevím, jestli Petr chce ještě k tomu něco dodat. Co se týká personálních změn, já věřím svým ministrům v tomto smyslu. Já když jsem řekl, že musím provést nějaké změny ve státní správě, tak se strhl velký poprask a všichni ti, kteří volali, že musí konečně přijít vláda, která do toho zavede pořádek, tak najednou začali křičet, že jde o nějaké čistky. Já si na to vzpomínám velmi dobře. Hledání toho modelu podniku, jako je státní podnik České lesy a.s. dneska, je to státní podnik České lesy, vůbec nebylo jednoduché a já doufám, že ta změna, která proběhla relativně nedávno, bude na nějakou dobu změnou poslední, ale já to nemohu vyloučit. Já si myslím, že je v pořádku, že hledá ministr takové složení managementu, které bude garantovat, které bude garantovat vyřešení těch problémů, které tam jsou. Tím já neříkám, že ti předtím byli špatní, ale zřejmě nebyli tak úspěšní při tom řešení a proto došlo ke změně a vůbec nemíním komentovat personální změny na této úrovni. Vůbec to není moje kompetence. Mojí kompetencí je pouze ministr a to jenom částečně. Na tu druhou otázku. Pokud letos na podzim budeme mít v ruce právní analýzu toho etatizačního kroku a hlavně neztracení nebo garanci neztracení naší politice v rámci známkoprávních sporů, tak je možné uvažovat o převodu na akciovou společnost a vzhledem k termínu a lhůtám, které takový proces vyžaduje, se obávám, že už to nebude tato vláda, která tento podnik dá k privatizaci. A i kdyby to udělala, tak určitě ten proces nedokončí, protože my nemíníme dělat kroky, které jsou nestandardní a je to vidět na všech těch privatizacích, které jsme zatím dělali.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Velmi stručně. East and Sugar, zde je především nutno hovořit o politické odpovědnosti. Zatím ty naše analýzy nemohou ukázat na někoho konkrétního, kdo by nějakým svévolným způsobem ovlivnila uvedl v omyl tehdejší vedení ministerstva, případně celou vládu, protože všechny tyto kroky byly vlastně pokryty připomínkovým řízením v rámci vlády a následně vydáním nařízení vlády, což je už, jak víte, právní akt poměrně vysoké úrovně v té legislativní hierarchii. To znamená, že tady veřejnost bude informována o tom, jak byly jednotlivé tyto dokumenty připravovány, ale nedomnívám se, že po této době je možné hovořit nebo na někoho ukázat z hlediska trestně-právního. Politická odpovědnost je tady jednoznačná, protože ty peníze, které daňový poplatníci firmě East and Sugar zaplatili a ztráta 22 % cukerní kvóty je nepochybná politická odpovědnost minulých vlád a minulého vedení ministerstva zemědělství.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Nova.

Vladimír Keblůšek, televize Nova: Já jsem se chtěl zeptat pana premiéra, má za sebou už desátou návštěvu dneska, to znamená, většinu ministerstev. Jak byste tedy zatím zhodnotil všechny návštěvy? Jaké z toho máte pocit, jak vaši podřízení pracují? A možná i tedy, jaká je podle vás ta vaše úspěšnost je vést a plnit ty cíle a plány?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Úspěšnost té vlády těžce mohu hodnotit já, protože svým způsobem je to trochu iracionální záležitost a vyhodnotí to voliči ve volbách, které, doufám, že budou za dlouho, až v roce 2010. Já jsem si udělal určitou revizi, řekl bych, v poločase toho vládnutí. Přestože jsem měli ten mandát zkrácený, těch prvních sedm měsíců tady nebyla vláda nebo to nebyla vláda, která neměla ten mandát a těch zhruba, kolik to dneska je, šestnáct, sedmnáct měsíců, od ledna 2007, je ten čas, který jsem měli k dispozici a zjišťuji za prvé, jakým způsobem je plněno Programové prohlášení. Což v té obecné poloze mám, samozřejmě, z údajů, které mám k dispozici. Zajímají mne problémy, které jsou spojeny s případným neřešením nebo zpožďováním těch věcí. Zajímá mne plnění těch horizontálních úkolů typu snižování počtu zaměstnanců, řešení nadbytečného majetku, těch nebonitních aktiv nebo aktiv nefinančního charakteru, to jsou budovy, pozemky, přebytečné agendy, příspěvkové nebo přímo řízené organizace. To všechno, co si myslíme, že patří k této vládě, která chce nejenom reformovat ty základní systém jako jed daňový a penzijní a zdravotní, ale chce také zeštíhlit státní správu jako takovou. Moje spokojenost je částečná. Musím říct, že celá řada ministerstev řeší ty problémy nad rámec Programového prohlášení, které vyplývají z té běžné agendy. Většina z nich se vypořádává i s těmi horizontálními úkoly dobře. Já nemám teĎ pocit, že by to bylo na návrh, na odvolání kteréhokoliv z ministrů, ale chtěl jsem samozřejmě potkat i lidi, kteří dnes spolupracují s ministrem. To nejsou jenom náměstci, to jsou ředitelé těch organizací, které ministerstvo řídí, jsou to někdy i ředitelé odborů nebo vrchní ředitelé. V tomto smyslu já si to vyhodnocení udělám na závěr. Dnes mám dva velmi složité resorty. Jeden, který, když budu mluvit stranicky řídí ODS vlastně poprvé. Vstoupili jsme trochu do neznámé řeky a musím říct, že komplikace, které jsou spojené na tomto resortu speciálně s evropskou agendou, tak přerůstají ministerstvo a stávají se agendou vládní a řeší se na každé Evropské radě na té úrovni hlav států. Co se týká toho druhého ministerstva, místního rozvoje, tak o tom jsem dlouhodobě přesvědčen, že existovat nemá. V tomto smyslu, samozřejmě, ta moje návštěva bude i vedena.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nova ještě.

Vladimír Keblůšek, televize Nova: Ještě bych mel dotaz na pana ministra týkající se restitucí. Padlo to tady.včera byly stížnosti hlavně od opozičních členů komise, která dneska zasedá, že nemají veškeré informace, podklady, které si vyžádali. Připravili jste jim všechny tyto informace a dostali je?

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Já jsem přesvědčen o tom, že všechny možné informace, jak poslanci sněmovny, tak komise k dispozici má. Jedná se o to, zda má někdo politickou vůli narovnání s církvemi po devatenácti letech po revoluci řešit, nebo nemá. Pokud tuto vůli nemá, je vždycky možné a já to nepopírám, diskutovat o tom, jestli máme přesně vypsány všechny jednotlivé hektary, jednotlivé parcelní čísla a jestli na každý hektar máme soudní odhad nebo nemáme. Každý rozumný člověk musí uznat, že při těch statisících hektarech není možné provést na každý jednotlivý pozemek soudní odhad, že se vždy bude jednat o určitý odborný odhad celkové ceny, že se vždy bude jednat o určitou politickou dohodu s církvemi a že tím hlavním přínosem toho narovnání s církvemi vedle toho principiálního pohledu je jednak postupné utlumení státního příspěvku na provoz církví a za druhé, už tady bylo řečeno, odblokování velkého objemu státní půdy. Respektive půdy, kterou může stát do budoucna využívat, případně privatizovat.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych to chtěl doplnit. Tady docházelo v těch posledních letech k celé řadě náhrad, které neměly žádný zákonný podklad. Byly dány pouze politickým rozhodnutím. Odškodňování klientů kampeliček nebo některých bank, to bylo přeci výsostné politické rozhodnutí, které nemělo absolutně žádnou právní podstatu v naší legislativě. Já bych chtěl poprosit, aby se nezplošťovali tu diskusi o narovnání s církvemi na restituční problém. Tam dochází pouze k částečné restituci majetku. Větší část toho majetku bude právě předmětem toho narovnání s církvemi a to s většinou těch církví, myslím, že jich je 17, které dnes nějakým způsobem stát financuje a já bych prosil, abychom to nezplošťovali do diskuse o pouhých restitucích, protže ty už podle mne možné, v tom rozsahu, jak někteří naznačují, vůbec možné nejsou.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji,Česká televize.

Daniela Písařovicová, Česká televize: Já se omlouvám, že to nebude přímo k návštěvě resortu, pane premiére, ta otázka bude na vás. Zítra byste na vládě měli řešit návrh sociální demokracie a ten se týká státní energetické koncepce. Navrhují, aby jí schvalovala sněmovna na návrh vlády. Co n ní říkáte? Co si myslíte, že to projde vládou, když Legislativní rada vlády zavrhla a případně, jestli by měla šanci ve sněmovně.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já to pokládám za velmi účelový návrh. Státní energetická koncepce je výsostně exekutivní rozhodnutí. Nemyslím si, a vůbec nevidím žádný důvod, proč by jí měl schvalovat Parlament. Není to obvyklé. Dokonce bych řekl, že je to škodlivé. Politizace problému energetické politiky státu, která je výsostně strategickým odvětvím a její cestu do parlamentu by znamenalo poškození celého toho systému. Nevidím žádný důvod na to, abychom v tuto chvíli měnili státní energetickou koncepci a politiku, protože je tady platná z roku 20074, kterou schvalovala ještě vláda myslím Vladimíra Špidly s ministrem Urbanem. Pokud vyjde z té Pačesovy komise nějaký výstup, který bude znamenat například u obnovitelných zdrojů nebo dalším postupu v některých oblastech ve vazbě na dodávky ropy a plynu nějaká změna, tak vláda připraví změnu této energetické politiky a také jí schválí. Pokládám to za účelové, politicky motivované, podjaté.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím.

Mediafax: Já bych měl jednu otázku na pana premiéra, totiž,m taky vlastně k majetkovému vyrovnání a konkrétně k zemědělským restitucím. Prošel vládou transformační zákon sice, ale jak víte, vaši koaliční partneři nejsou zrovna moc pro. Proto bych se chtěl zeptat, jestli věříte, že nakonec ten návrh na vyrovnání se zemědělskými družstvy projde i Parlamentem a jakými argumenty hodláte přesvědčit své koaliční partnery, aby ten návrh podpořili? Díky.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak já nevím, jestli víra patří do politiky. Já jsem spíše přesvědčen, že tam patří každodenní mravenčí práce a nějaká dlouhodobá vize a ta vize, že není možné ponechat ten stav, jak byl nastaven v devadesátých letech bez nějaké tečky, bez nějaké konovky. To je moje hluboké přesvědčení a proto jsem velkým podporovatelem dokončení toho transformačního zákona, té dvaačtyřicítky, jak byla nastavena v devadesátých letech. To, že je velmi složité a to je vlastně největší problém té úpravy, že se po dvanácti letech řeší možná určitá retroaktivita, to také poznamenalo celé to projednávání a legislativní proces v Legislativní radě vlády a na resortech, kdy ten návrh doznal značnou míru změn. Súeciálně přesunem té dokazovací povinnosti spíše na oprávněné osoby než na ty akciové společnosti, které se převáděli z těch bývalých družstev. V tomto smyslu nám připadá ta norma vyvážená a kouliční partnery budeme přesvědčovat, že ta změna, která bud eznamenat soudní řešení každého jednotlivého případu a určitou dokazovací roli té oprávněné osoby není narušením našeho zemědělství. Nemělo by poškozovat ten resort jako takový a zemědělskou produkci a speciálně úspěšnost těchto firem, že to je záhodno, že nemůžeme chtít razit heslo, „to co bylo ukradeno, musí být vráceno“, pouze u některých subjektů, ale že v tomto případě, speciálně v zemědělství, bylo pokřiveno nejvíc a zaslouží si dokončení toho procesu. Jestli mám vírtu, nebo jestli věřím tomu, jak to projde, to si nechám spíš pro sebe. Udělám všechno pro to, aby to prošlo. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Pokud není žádný dotaz, tak se uvidíme na ministerstvu pro místní rozvoj. Nashledanou. Děkujeme.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Mějte se hezky, pěkný den.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Já bych, ještě než úplně skončíme, chtěl využít této příležitosti. Nejsou to tak úplně švestičky, ale jsou to dary z naší země, protože já jsem přesvědčeno o tom, že je třeba propagovat české potraviny, kvalitní potraviny, které dostávají značku KlasA a pochopitelně nejlepší propagace pro české potraviny s Klasou je, když je dostane pan premiér.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Nevím, kde je sýr, já mám dietu. Pokládám to za skutečně velký úkol, se kterým souvisí narovnání vztahů s církvemi. Co bylo