Tiskové konference

1. 10. 200815:11

Tisková konference po jednání vlády 1. října 2008

Upozornění: Text přepisu dosud neprošel korekturou Děkujeme za pochopení.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde členy vlády, předsedu vlády pana Mirka Topolánka, prvního místopředsedu vlády a ministra pro místní rozvoj pana Jiřího Čunka. Dále pak místopředsedu vlády a ministra životního prostředí pana Martina Bursíka, ministra financí pana Miroslava Kalouska a prvního náměstka ministryně obrany pana Martina Bartáka. Předsedu vlády poprosím o úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych ještě před tím než začneme probírat standardní agendu vlády, mám jedno oznámení. Potom bych chtěl informovat o schůzce vlády s představiteli Svazu měst a obcí a potom bych chtěl krátce řešit vystoupení Miroslava Kalouska k situaci ve sklárně Světlá nad Sázavou, protože k tomu stejně přijde dotaz. Ta první věc je oznámení, včera mi oficiálně předal předseda Nezávislé energetické komise pan profesor Pačes dohotovenou zprávu této komise energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu. Měla by být dnešního dne k dispozici na serveru Úřadu vlády, okamžitě jí předávám oponentní skupině, která pro vládu připraví oponentní posudek a dále se tím vláda bude zabývat v tom následném období při verifikaci energetické koncepce ČR, jak jsme predikovali a slíbili. Potom jsme chtěl podat základní informaci k jednání se svazem měst a obcí, které bylo delší než jsme původně čekali. V agendě bylo 17 bodů. Kromě standardní diskuse o rozpočtovém určení daní, která vyústila k pokračování práce té komise, která bude připravovat zákon, který by měl platit od 1.1. 2010. zabývali jsme se vodohospodářskými projekty. I tady je celá řada problémů, speciálně u velkých měst, u Prahy. Vysvětlili jsme si postoje. Bude nastavena daleko užší komunikace mezi ministerstvem životního prostředí a pověřeným zástupcem města Prahy s mandátem o té věci jednat. Bavili jsme se také o dalších finančních zdrojích obcí, kde ta pracovní skupina dnes pracuje na modifikaci a úpravě daně z nemovitosti, případně řešením místních poplatků. Ta komise už pracuje, takže když tak k tomu řekne víc pan ministr. Řešili jsme otázku financování školství, velice krátce. Bavili jsme se o převodech nemovitostí, kde neexistuje žádná významná bariéra u těch majetků, které dnes jsou fakticky v gesci obce, která je spravuje a žádá o převod toho majetku na město, pokud jsou splněny všechny podmínky a dneska už existuje dokonce přesný formulář na serveru ministerstva financí, který upřesňuje ty požadavky informační na také vydání majetku, bezúplatného převodu, aby se ten převod urychlil. Řešili jsme odpadové hospodářství. Osvětlili jsme základní filosofii připravovaného zákona o odpadech. Bavili jsme se i o zákonu o obalech jako normě, která je teprve v přípravě. Bavili jsem se o zákonu o loteriích a jiných hrách a o participaci obcí a měst, alespoň ve správním řízení participovat na rozhodování o umístění. Shodli jsme se naprosto u zákona o vyrovnání s církvemi. Je zcela evidentní, že Svaz měst a obcí je největším tahounem schválení tohoto zákona, protože řeší celou řadu problémů, které dnes města a obce s rozvojem mají a města a obce to chápou velmi dobře a míní vládu podporovat. Dohráli jsme tu situaci kolem měření rychlosti městskými policisty, nebyla to vláda, která přišla s návrhem zbavit městské policisty této pravomoci. Nakonec Sněmovna přistoupila ke kompromisu, který je akceptovatelný pro Sněmovnu. Vláda to pouze bere na vědomí, akceptuje. Obce s tím úplně spokojeny nejsou. P5íslib ministerstva vnitra, že nebude docházet k nějakému šikanóznímu chování ze strany Policie ČR a bude okamžité řešení případných problémů v komunikaci mezi městskou policií a Policií ČR, byl dán. Řešili jsme také sociální problematiku. Snažili jsme se i ministerstvem práce a sociálních věcí vysvětlit, že není málo peněz v aktivní politice zaměstnanosti, že tam je dnes 9 miliard a další 4 miliardy budou alokovány ze strukturálních fondů v následném období. Nemusí být obava z toho, že by v aktivní politice zaměstnanosti chyběly peníze. Řešili jsme zákon o sociálních službách, nefungující systém, který jsme zdědili, který čerpá navíc každý rok o 6 miliard korun. Potom jsme se zabývali i programy podpory venkova a to co kvitují obce a města velmi významně je zavedení Czechpointů a celý princip e-govermentu, který pochopila města velmi rychle a také je velmi rychle implementován a je funkční. Bavili jsme se o předsednictví, o kohezní politice. Chci naznačit, ta diskuse byla velmi rozsáhlá, velmi podrobná. Bavili jsme se daleko hlouběji než vloni, kdy jsme měli poprvé možnost se setkat na základě příslibu každoročního setkání vlády s představiteli Svazu měst a obcí. Já jsem byl s tou diskusí velmi spokojen a z té diskuse vyplynulo kromě toho, co standardně, to je zvýšená komunikace, celá řada námětů pro ty pracovní skupiny, které se budou zabývat společnými problémy vztahu státu, vlády a úrovně města obcí. Třetí věc, kterou jsem chtěl dnes otevřít je záležitost, která je velmi často přetřásána v mediích s celou řadou ne úplně přesných informací a myslím si, že vláda má mít právo se vyjádřit na tiskové konferenci vlády k situaci, která nastala v podnicích skla a porcelánu, v podnicích, které se dostaly do významných problémů a já bych nyní požádal Miroslava Kalouska, aby uvedl tu problematiku, abychom věděli na jakém terénu se pohybujeme. Já se pokusím poté představit, co vláda v nejbližším období pro lidi, kteří budou případně postiženi útlumem tohoto odvětví, co pro ně vláda v nejbližším období udělá.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji. Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte, abych nejprve uvedl na pravou míru celou řadu nepravdivých prohlášení z minulých dnů a týdnů, kdy jsme si mohli přečíst, že stát měl rozhodující vlastnický podíl, dokonce v jednom prestižním týdeníku jsem si přečetl, že měl majoritní podíl, že měl státní kontrolu ve skupině Crystalex a Porcela a že tam měl svá vlastnická práva. Popřípadě, že měl své zástupce v orgánech společnosti. Nic z toho není pravda. Já bych rád z dokumentů, které mám k dispozici a pokud o ně bude zájem, tak dám pokyny tiskovému oddělení ministerstva financí, aby tomu, kdo do nich má zájem nahlédnout, aby do nich nahlédnul a aby do nich nahlédnout mohl. Aby bylo zřejmé, že nic z toho není pravda, já se vyhýbám slovu viník. Já bych si nedovolil tady mluvit o vině. Aby bylo zřejmé, kdo nesl odpovědnost za osud a průběh celé skupiny skla a porcelánu. Již v roce 2003 uzavřel stát s ČSOB smlouvu o správě aktiv a převodu výnosů z cenných papírů. Jednalo se o poměrně komplikovanou operaci z minulosti, kdy IPB vyvedla offshorové struktury do fondu Triton na Kajmanské ostrovy. Tyto offshorové struktury se pak staly součástí aktiv, která převzala ČSOB a v rámci příslušných transakčních dokumentů mezi státem a ČSOB, za celou strukturu těchto aktiv zaplatil stát ČSOB zhruba 49 miliard korun a většina z nich byla převedena na stát, kromě některých s právními překážkami. Stát byl v této skupině pouze benefiční vlastník výnosů z prodeje. Neměl vlastnická práva a neměl své zástupce v orgánech společnosti. Ne že by se to nesnažil napravit. Již v roce 2004 ministerstvo financí, ČKA uplatnila požadavek na vlastníky na pány Součka a na svého vlastního investičního manažera, kterým byla ČSOB, aby stát, ministerstvo financí či ČKA, měli zástupce v orgánech společnosti a tím vhled do hospodaření společnosti. Řešilo se to na společném jednání, jehož zápis mám k dispozici a v zápise se jasně říká, že zástupci státu odůvodnili svůj požadavek na účast orgánů společnosti tím, že stát je beneficientem výnosů majetkových podílů Triton a stát již investoval do navýšení kapitálu ve skupině 400 milionů korun vedle toho co platil za ty offshorové struktury. V této skupině se účastnil navýšením základního jmění 400 milionů korun a je třeba mít kontrolu a přehled o hospodaření skupiny. Na tento argument odpovídají pánové Květ a Souček a ČSOB shodně, že mají negativní názor na delegování zástupců států do orgánů společnosti Sklo a porcelán a svůj postoj odůvodňují zejména následujícími důvody. Výměna orgánů by měla negativní dopad na okolí privátní firmy včetně syndikátů bank. Zástupci státu budou špatně vnímáni ze strany syndikátů bank, který v celém projektu Sklo a porcelán nemá zájem na transferu akcií skupiny na stát. Mohou nastat problémy ze strany odborů, to byl také důvod proč tam neměli být zástupci státu. Bylo by to špatně vnímáno. Ano. Toto stanovisko prezentované vlastníků pánů Květ a Součka a ČSOB bylo následně doručeno státu. Stát se pak nadále snažil získat na to buď kontrolu přímou účastí nebo nějakou dohodou o převzetí oněch aktiv. Opět dostává o rok později dopis od ČSOB, že byla uzavřen a v roce 2003 smlouva. Stát je tam pouze, to je dopis ČSOB na ČKA, připomíná skutečnost, že stát je pouze benefiční vlastník výnosů, že ČSOB je v pozici jak investičního manažera, tak v pozici věřitele. Explicitně píše, že k převodu akcií na stát jsou v tuto chvíli právní překážky a akcie a související vlastnická práva mohou být převedeny na stát poté, co odpadnou příslušné právní překážky. Ty nikdy neodpadly a dodnes ta pozice byla taková, že výkon vlastnických práv měli pánové Květ a Souček a ČSOB jako investiční manager akcií, ke kterým stát měl pouze pozici benefičního vlastníka výnosů, nikoliv vlastnická práva. Zdůrazňuji, že neměl ani vlastnická práva, ani své členy v orgánech, i když o to usiloval za mých předchůdců, byl opakovaně odmítnut. Rovněž tak se nedomnívám z dokumentů, které jsou k dispozici, že problém skupiny nastal v poslední době způsobené apreciací koruny nebo snad finanční krizí neboť již v roce 2005 píše investiční manager na přímý dotaz ministerstva financí, že úvěrující bankovní syndikáty nejsou příliš spokojené s hospodářskými výsledky skupiny neboť ztráty v období 2001-2004 dosáhly výše 1,4 miliardy korun a zřejmě budou pokračovat. Ta ztráta se tam kumulovala během minulých let. Já nepodezírám vlastníky z toho, že se nesnažili za každou cenu tu situaci řešit. Osobně se domnívám, že se soustředili výlučně na finanční restrukturalizaci, nikoliv na restrukturalizaci skutečnou, byť si této skutečnosti byli vědomi a najali si poradce na důslednou restrukturalizaci skupiny ke skutečné restrukturalizaci kromě zavření několika marginálních provozů nedošlo a prostě se ty problémy kumulovali, apreciací kurzu pak byly zcela jistě urychleny. Jestliže dnes odbory říkají, že stát si tam nesl svou vlastní odpovědnost a měl by to řešit. Rád bych odpověděl, že odbory na rozdíl od státu své zástupce ve všech dozorčích radách měli. Odbory na rozdíl od státu měly šanci na mnohem lepší ovlivňování a kontrolu hospodaření skupiny než stát samotný. Já nechci, aby to znělo alibisticky. Ministerstvo financí v minulých týdnech jednalo v zásadě dnem i nocí o jednotlivých možnostech záchrany tohoto odvětví, neboť je zřejmé, že je životaschopné, že je ta cesta vede přes důslednou restrukturalizaci, přes rozparcelování holdingu, přes prodej celé řady aktiv, přes možnost nalezení privátního investora. To všechno je úkol pro investiční banku nebo pro privátního investora, případně pro konkurzního či insolvenčního správce. Tento restrukturalizační úkol měli udělat bývalí vlastníci, ti co měli výkon akcionářských práv a měli právo toto rozhodování a pokud ho neudělali důsledně a úspěšně, pak to bude muset udělat vlastník příští, popřípadě to bude muset udělat insolvenční či konkurzní správce. V žádném případě to nemůže udělat stát, aby se stát postavil do role investora privátní firmy, jejího restrukturalizátora a použil proto veřejné prostředky, to je jednak v rozporu se zákonem o veřejné podpoře, jednak by to byl nezodpovědný hazard s penězi daňových poplatníků. Všechny ostatní nástroje, které vláda zmobilizuje k tomu, aby pomohla jak danému regionu, tak lidem, kteří ne vlastní vinou přišli o práci. To řekne pan premiér.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji za slovo. Tady chci poznamenat úplně do úvodu, že ani konkurz, ani řešení insolvence nemusí zdaleka znamenat konec podniku. Někdy to bývá naopak. My jsme uvažovali o celkem dvou nástrojích, které jsou zcela zjevné, zcela evidentní, které můžeme udělat hned a také už byly hned konány, chci říci, že ministr nečas se nemohl zúčastnit tiskové konference. Je v osobním kontaktu s ředitelem úřadu práce v místě, ve Světlé nad Sázavou a my jsem okamžitě, i pan místopředseda vlády Čunek, prověřovali situaci v podnicích, které mají velký nedostatek, je velký příslib od Foxkomu, který nabírá nové zaměstnance, i od TPCA v Kolíně, obě ta místa jsou řádově 50 kilometrů vzdálená. Řešíme dva problémy, okamžitý nárůst prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti včetně rekvalifikací. Posílení toho rozpočtu o 4 miliony a dotace kraji na dopravní obslužnost, protože je evidentní, že ta práce v místě nějakou dobu nebude a že budou muset ti lidé, kteří budou mít zájem za prací dojíždět, nejdále je těch 50 km do těch podniků, které dnes trpí obrovským nedostatkem zaměstnanců a okamžitě signalizovali, že jsou ochotny zaměstnance nabírat. Jenom pro pořádek, v kraji Vysočina je dnes 3800 volných míst. Z toho speciálně v okrese Havlíčkův brod, kterého se to týká, to je 848 volných pracovních míst. V okolních okresech mimo kraj Vysočina, okres Hradec Králové, Chrudim, Blansko, je 1080, 1620, 1263, cca také 3800 volných pracovních míst. Z tohoto pohledu žádná obava o dlouhodobou nezaměstnanost těch lidí nehrozí a právě ty nástroje, které může udělat stát jako okamžité řešení a to je nabídka pomoci dotací na dopravu těchto lidí do zaměstnání, které nebude v místě a nabídka na rekvalifikace případně jiné prvky aktivní politiky zaměstnanosti, to vláda okamžitě řeší a jakým způsobem okamžitě reaguje na tu situaci v místě. Jenom anonce na zítřek, protože budou jistě dotazy, já chci říct do úvodu, že ČR v této chvíli není ohrožena žádnou hrozbou finanční krize, těch důvodů je celá řada, není to jenom to, že máme korunu a ne EURo, je to proto, že bankovní sektor je zdravý, nepodílel se na těch nástrojích, které vyvolaly krizi v USA ani v derivátové podobě. Primárně finanční krize nehrozí, ty sekundární efekty závisejí více na tom, jak ta krize postihne země kde umisťujeme svůj export. S tím počítáme, s tím počítá i částečně dílčím způsobem státní rozpočet na příští rok, který už reflektuje situaci určitého ochlazení ekonomiky, speciálně v eurozóně. Já jsem na zítřek svolal a inicioval schůzku pana guvernéra Tůmy, pana ministra Kalouska, případně další pracovníků jak ministerstva financí, tak centrální banky, abychom si řekli, jestli existují nějaké fiskální či měnové nástroje pro případné řešení prohloubení té krize. Jinak se neobáváme, že by ČR byla zasažena tím, čím některé evropské země v posledních dnech a týdnech. To je jenom informace pro vás a nyní k té vládní agendě.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Dámy a pánové, omlouvám se, že jsem do toho improvizovaně vstoupil, já jsem si uvědomil, že když jsem hovořil o právních překážkách převodu akcií a souvisejících vlastnických práv, že jsem je nespecifikoval. ČSOB jasně deklarovala mnohokrát, že na základě smlouvy převede akcie a související vlastnická práva na stát, teprve poté, co budou vypořádány relevantní úvěrové smlouvy. Měla na to, ty pochopitelně nikdy vypořádány nebyly. Řeknu-li to česky. Až mi ta skupina zaplatí dluhy, které u mě a u ostatních v syndikátu má, teprve převedu na stát vlastnická práva a akcie. Měla, říká ČSOB, měla na to ze smlouvy uzavřené v roce 2003 právo a to právo plně využila. Nicméně za takové situace je třeba se plně přihlásit ke své odpovědnosti výkonu akcionářských práv, které nenesl stát, které nesli pánové Květ a Souček a investiční manager, kterým byla ČSOB.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji za doplnění. S návrhem zákona, kterým se mění zákon o ochraně přírody a krajiny vás provede Martin Bursík. První místopředseda vlády Čunek vám představí návrhy změny rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na tento rok. Projednali jsme národní lesnický program pro období do roku 2013, já požádám Martina Bursíka, aby zastoupil pana ministra Gandaloviče. Myslím si, že velice zajímavá bude návrh na sjednání dohody mezi českou a americkou vládou o spolupráci v oblasti protiraketové obrany, speciálně výzkumu. Projednali jsme zpracování analýzy variant vypsání všelidového referenda a myslím, že zajímavým bodem bude bod ministryně Parkanové, který představí náměstek Barták a to je informace o působení sil a prostředků resortu obrany v zahraničních operacích pro rok 2009, což si myslím, že se nejedná o žádnou průlomovou informaci, ale jenom o potvrzení toho plánovaného stavu, který jsme již schválili. Já bych poprosil Martina Bursíka, ať začne.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Děkuji pěkně. Nejprve k novele zákona o ochraně přírody a krajiny, což je klíčová norma v oblasti životního prostředí. My jsme vyjednávali celý jeden rok tuto novelu. Odstranili jsme v dialogu s partnery celkem 43 připomínek. Ta novela reaguje na výhrady ES k tomu, že nemáme zajištěnu kompatibilitu našeho zákona s evropskou směrnicí, jedná se o ochranu ptáků a také o posuzování lesních hospodářských plánů procedurou hodnocení vlivu na životní prostředí. My jsme nalezli řešení, které je velmi vyvážené, které bude vyhovovat Evropské komisi, ale nebude to byrokratické zatížení pro vlastníky a správce lesa. Druhý bod, který je důležitý se týká výjimek. Všimli jste si, že dříve jsme chodili na vládu s takovými poměrně silnými balíky materiálů a polovinu z toho tvořily výjimky, kdy vláda rozhodovala o výjimkách typu umožnění fotografova vstupu do první zóny národního parku, aby tam udělal nějaké fotografie pro kalendář nebo nějaký závod deseti lidí, kteří chtějí společně vyjít na Sněžku či podobně. Od nesmyslů po podstatné věci a my tuto věc hojíme a odbřemeňujeme vládu, která se naučila toto už dělat elektronicky a nemusíme tahat ty papíry. Přesto je rozumné, aby se rozhodovalo o těchto věcech dole. Může se ale stát, že ve správním řízení ty největší a nejkonfliktnější věci, kdy půjde o nějaký spor při vedení liniové stavby s ochranou zvláště chráněných druhů, tak umožňuje tato novela, že to doputuje ve správním řízení nakonec až na půdu vlády. také jsme racionalizovali státní správu v ochraně přírody. Agentura ochrany přírody zužuje svoji působnost pouze na zvláště chráněná území, CHKO a Národní parky, přírodní rezervace, stává se z ní správní úřad, ale rozhoduje decentralizované, jako doposud v místech. To poslední, to je možná nejzajímavější téma, dlouhodobé téma kácení stromořadí, alejí podél silnic. Tady jsme ve shodě s ministerstvem dopravy. Přišli s novelou, která zajistí to, že o případném kácení se bude na příště rozhodovat pouze ve správních řízeních, která umožňují i účastenství v řízeních. V tom správním řízení je také možno uložit taková nápravná opatření. Bude-li někde nezbytné vykácet alej, tak bude možné uložit nápravné opatření její znovuvysázení a důležité je, že tam bude muset vždy dojít k dohodě obce, která toto bude rozhodovat s příslušným silničním či drážním úřadem. Týká se to i železnice. To zajišťuje, aby aleje byly efektivně chráněny. Ale zase, v extrémních případech, to může doputovat až k vládě. Toto je novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Ten národní lesnický program na období do roku 2013 je klíčový dokument, který obsahuje celkem 17 konkrétních opatření v oblasti hospodaření v lesích. Je to vyvážený materiál, zahrnuje jak ekonomiku lesů, tak sociální aspekt, tak i ten životního prostředí. Jen když v bodech tady jaksi nastřelím témata, která by vás mohla vést k tomu, abyste si poté ten materiál prostudovali. Hovoří se tam o trvale udržitelném obhospodařování lesů, o důležitosti zachování a zlepšení biologické rozmanitosti v lesích, podporovat využívání biomasy pro výrobu energií, dokonce i snížit očekávané dopady klimatických změn a extrémních meteorologických jevů, zlepšit zdravotní stav a ochranu lesů, dosáhnout vyvážený vztah mezi lesy a zvěří. To je podstatné, během dvou roků by měly být upraveny zákony tak, že stav zvěře bude regulován na základě stavu porostů, což je klíčové pro obnovu porostů a zlepšení věkové i druhové struktury lesa. Hovoří se tma o sociálním postavení pracovníků v lesním hospodářství, zlepšení i o rozvoji venkova. Je to velmi komplexní dokument. Myslím, že tady ministerstvo zemědělství, které bylo hlavním předkladatelem odpracovalo ohromný kus práce. My jsme byly pouze spolupředkladately a jsme velmi rádi, že tento dokument prošel touto vládou. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády, nyní má slovo první místopředseda vlády pan Jiří Čunek.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den. Já vám představím materiál, kterým byl návrh změny rozpočtu státního fondu rozvoje bydlení. Tady jsem přišel na vládu s požadavkem, abychom našli nějaké zdroje ve výši 1,2 miliardy. Bohužel tyto zdroje jsme nenašly. Je to možná i pod dojmem těch věcí, které nás čekají a tak jsme schválili změnu s tím, že ve vlastních rezervách fondu jsme našli půl miliardy korun, které jsme přesunuli do regenerace panelových domů, což je dotační titul o který je největší zájem a také generuje největší peníze ze strany státu. Teď tam není 3 miliardy korun, ale jsou tam dvě miliardy korun. Což nám zabezpečí část požadavků uspokojit tento rok. Ten minulý rok byl naprosto extrémní, protož po těch penězích, které dříve šly do tohoto programu, to bylo 700 milionů korun, posléze něco přes miliardu, tak minulý rok tato vláda schválila, že jsme ze všech rezerv, které jsme měli, tak jsme alokovali do tohoto programu 4,5 miliardy korun, což bohužel v tomto roce nebylo možné a v příštím roce vláda schválila alokovat do tohoto programu 3,5 miliardy. To je k materiálu, který se týkal rozvoje bydlení. Pak jsme na vládu předkládal ještě jeden materiál, což bylo schválení vládou podání žaloby na neplatnost rozhodnutí komise ES a jde o to, že jsme přesvědčeni, že Evropská komise nám započetla 9,354 milionu EUR, které nám měla vyplatit jako dotaci na jiné účely. Tyto dotace byly zkráceny o tuto hodnotu. Jinými slovy, byly nám tyto finanční prostředky započteny, což je protiprávní, jak jsme přesvědčeni, takže já budu v příštím týdnu jednat s Evropskou komisí. Pokud nedojde k dohodě, tak mám mandát od vlády podat žalobu u soudu prvního stupně ve Štrasburku.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Nyní má slovo první náměstek ministryně obrany pan Martin Barták.

Martin Barták, první náměstek ministryně obrany: Dobrý den. Já bych vás rád seznámil s dvěma dokumenty, které byly schváleny. Tím prvním je schválení dohody mezi vládou ČR a vládou USA o spolupráci v oblasti protiraketové obrany, jedná se o tzv. framewerk agreement. Prosím, nezaměňovat s dohodou o strategické spolupráci mezi ministerstvy obrany ani se strategickým dialogem. Ej to dohoda, která je sjednávána v souvislosti se záměrem umístit radarovou stanici USA v ČR. Je to dohoda, která umožňuje českým subjektům kvalitnější přístup v průmyslové, vědecké výzkumné spolupráci, lepší přístup k informacím a vymezuje rámec tohoto působení. Je určitě dalším z těch vyjednavačských úspěchů týkajících se protiraketové obrany a měla by být na té nejvyšší úrovni v nejbližších týdnech podepsána a určitě je nesporné, co se týče právě vstupu našich firem do celkového projektu, tak je to určité zkvalitnění a vstupka pro to, aby naše firmy byly zvýhodněny. Tím druhým materiálem je chválení našeho záměru působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v následujícím roce, tedy mise, které zamýšlíme pro rok 2009. Plánujeme pro nasazení v zahraničních operacích 1386 příslušníků v tom plném počtu toto číslo nemusí být univerzálně naplněno. Chtěl bych říci, že tato ambice je dorazem požadavků mezinárodního společenství, plně reflektuje současné nároky na bezpečnostní prostředí, reflektuje požadavky mezinárodních organizací jako je OSN, NATO, EU a je to zužitkování veškerých vkladů, které byly z posledních osm let při transformaci vloženy do ministerstva obrany. Jak v otázce personální, tak i investiční a je to smysluplné zužitkování veškeré této činnosti. Počítáme s pokračováním mise na západním Balkánu v misi KFOR v počtu 550 vojáků. V Afghánistánu dochází k navýší na 745 příslušníků AČR. Z toho v misi ICEV 645 a v operaci Enduring Freedom dnes již pokračující operaci 100 příslušníků. Nová mise je provádění airpolicingu v pobaltských zemích, kde bude 75 příslušníků AČR. Dále se stahujeme z Iráku na základě konzultace s NATO a spojenci a ponecháváme pouze výcvikovou misi pěti instruktorů, ponecháváme tři důstojníky ve štábu mise EU, Čad, Středoafrická republika. Nová mise je mnohonárodní síly a pozorovatelé na Sinajském poloostrově, kde ve velícím štábu budou působit tři důstojníci a ve velitelské štábu pro naše uskupení battlegroup pro rok 2009 počítám 5 příslušníků. Finance budou zajišťovány plně z kapitoly ministerstva obrany pro tyto operace. V případě nasazení sil rychlé reakce nebo battlegroup, budou použity mimorozpočtové zdroje. Já bych vás chtěl ještě informovat, že vládě byla sdělena informace o dnešním bezpečnostním incidentu v provincii Lógar, kde byla napadena naše patrola sedmi příslušníků z nichž jeden byl zraněn středně těžce, podle předběžných informací a ostatní jsou v ošetření na místě. Bude vydána tisková zpráva náčelníkem Generálního štábu, která toto upřesní a vláda byla včetně pana premiéra promptně informována o této události. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji prvnímu náměstkovi ministryně obrany, všem členům vlády. Nyní prosím vaše dotazy. Nejprve k vládní agendě. Televize Nova, prosím.

Televize Nova: Já bych se chtěl zeptat jak pana Bartáka tak pana premiéra právě na souvislost s tím navýšením počtu vojáků do Afghánistánu. Jste přesvědčeni o tom, že máme dost vycvičených, odpočatých, vyzbrojených a vystrojených vojáků? Protože jak opozice, tak někteří odborníci říkají, že je to buď na samé hraně nebo dokonce i za hranou a že může být problém při schvalování mise v příštím roce v parlamentu.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Pokud budou problémy při schvalování mise v Afghánistánu v Poslanecké sněmovně případně v Senátu, tak ty důvody budou zcela jistě jiné. Já nepředpokládám, že by zrovna z hlediska rotace, připravenosti, výzbroje, výcviku jsme měli nějaké problémy. To navýšení vyplývá jak ze situace, tak z našich narůstajících úkolů, které v té oblasti máme a já nepředpokládám, že bychom měli nějaké další problémy. To, že ta oblast je riziková, to víme. To není žádná novinka a speciálně PRT v Lógaru, na to je soustředěna velmi významná pozornost a snažíme se, nevím, jestli tam ještě pojedu letos, dozbrojit fakticky tu vojenskou část toho PRT, aby měla to nejlepší, co na trhu dnes je. Já si nemyslím, že to je ten hlavní důvod, proč by měly být problémy se schvalováním v parlamentu.

Martin Barták, první náměstek ministryně obrany: Já bych dodal, že nesmíme zapomínat na dva zcela základní aspekty. My nejsme ani v Afghánistánu ani v jiné misi jako separátní subjekt. My jsme tam v rámci mnohonárodního úsilí, v rámci NATO a staly jsme se členy NATo právě za vlády opozice, která často různé tyto aspekty kritizuje a tato vláda transformovala a vyzbrojovala armádu právě do těchto misí. Je třeba to bezpečnostní prostředí brát jak se vyvíjí. Vůbec není rigidní. My jsme mnohdy kritizováni za to, že provádíme různé akviziční procesy v urychleném čase, ale to je odpověď na vaši otázku. Je třeba se tomu urychleně přizpůsobit. Naši vojáci jsou nesporně kvalitně vycvičeni a připraveni, materiálně jsou zabezpečeni dobře a co bude potřeba, jak pan premiér slíbil, bude v historicky krátké době doplněno tak, aby ochrana byla taková, jaká je na úrovni všech spojeneckých zemí.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Karel Rožánek, Česká televize: Dobrý den. Pane premiére, já navážu na kolegu Šubu, zajímají mne také zahraniční mise. Myslíte si, že tento váš návrh je průchodný sněmovnou? Do jaké míry bude podle vás záležet na právě na hlasech opozičních poslanců ČSSD. Ještě doplňující otázka pro pana místopředsedu vlády Bursíka. Jak se k tomu postaví Strana zelených, potažmo vaši poslanci?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já chci úvodem řici, že pořád držíme ten závazek, tu ambici, vizi vlády, že ČR je země, který nemůže být účastna v mnoha misích, právě z těch důvodů, které jste naznačili. To je potřebný počet vycvičených vojáků pro rotace a obecně vůběc schopnost to finančně utáhnout. My se postupně stahujeme z Iráku, ty ostatní mise jsou fakticky buš menší nebo naše participace je menší a budeme účasti ve dvou velkých misích, Kosovo a Afghánistán. To je první věc. Druhá věc, já si nedovedu představit, když v minulých funkčních obdobích levicová vláda předkládala návrhy o naší účasti v Iráku a Afghánistánu, tak to byla poměrně kontroverzní otázka, ale mohla se spolehnout minimálně na část opozice, která jí v tomto úsilí podpořila a já tady věřím, že ta společná odpovědnost a kontinuita převládne nad nějakými krátkodobými politickými záměry nebo nějakým politickým úsilím. Tyto věci by měly být řešeny průřezově parlamentem a neměly by být jakoby nějaká speciální politika té které vlády. Nikdy to tak nebylo a my nemíníme to měnit. Myslíme si, že ta kontinuita je tady jasná. Věřím v část podpory poslanců ČSSD, protože neděláme žádné zázračné kroky. Všechny ty kroky jsou dělány v kontextu toho,c ose v Afghánistánu děje a tu misi schválili i poslanci za sociální demokracii.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Tady jsme v linii. Je důležité v zahraniční politice udržovat kontinuitu. To není téma, které by s měnilo se střídající se vládou a sociální demokracie se na tomto aktivně podílela. Bylo to v pořádku a bylo to správné.ů jestliže tady by mohla být nějaká touha hrát si s tímto tématem, tak my se budeme velmi snažit, abychom tu získali širší konsenzus v Poslanecké sněmovně. Aby to nebylo pouze koaliční záležitostí a věříme v to. ptáte-li se na názor poslanců zelených, já půjdu na klub s návrhem, abychom tu misi podpořili. Požádám i ministra zahraničí, aby také vyložil ty zahraničněpolitické aspekty, ale nemohu vám říci, jak se kdo z poslanců a poslankyň zachová, ale věřím, že to nebude v tomto tématu kruciální a že získáme podporu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Jana Čermáková, Česká televize.

Jana Čermáková, Česká televize: Dobrý den. Já bych se ráda zeptala, jak dopadl, pokud jste projednávali, návrh na případné odškodňování lidí, kterým komunistický režim neumožnil vystudovat vysokou školu. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jediný důvod, proč jsme tento bod odložili byl časový a předkladatel chtěl, aby byl přítomen pan ministr nečas, který v té době už musel vládu opustit, takže jsme to přeložili na příští týden. To byl jediný důvod, proč jsme to neprojednali dnes. Dostali jsme se trochu kdo časový tlak díky tom ujednání se svazem měst a obcí.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě ČTK, potom Respekt.

Jakub Dospiva, ČTK: Já bych se chtěl zeptat pana náměstka Bartáka na nějaké detaily ohledně toho incidentu v Lógaru.

Martin Barták, první náměstek ministryně obrany: mě teď bylo doručeno tiskové sdělení náčelníka Generálního štábu, takže upřesním. Incident se stal ve 12:20 afghánského času asi čtyři kilometry od naší základny PRT, základny Shenk. Patrolovalo 21 osob na čtyřech vozidlech, byli napadeni střelbou z ručních zbraní. Střelbu opětovali. Při incidentu byl zraněn jeden příslušník Armády ČR středně těžce a transportován do vojenské nemocnice USA v Bagramu. Dalších šest utrpělo zranění lehká. Z toho čtyři jsou v naší nemocnici v Kábulu, ostatní byly ošetřeni na místě na základně. Rodiny jsou vyrozumívány.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Prima.

Monika Zajícová, televize Prima: Pane premiére, znamená to, že vláda je nakloněna odškodnění vysokoškoláků, kteří po roce 1948 museli opustit školy? Má pan ministr financí ve svém rozpočtu nějaké finanční prostředky? Máte představu v jaké výši by mohli být odškodněni? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Kdyby byla celá vláda jednomyslně nakloněna takovému řešení, tak bychom nečekali na ministra Nečase a na příští týden na projednávání v jeho přítomnosti. Ten názor není jednoznačný. Ten problém není jen finanční. Nicméně, předjímat rozhodování vlády je v této chvíli předčasné. My se tím budeme zabývat příští týden.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Nicméně platí, že pokud tak vláda rozhodne, tak je to priorita a bude uspokojena na úkor jiných priorit. nemám žádné peníze navíc. Ale jsem připraven to vyřešit na úkor jiných priorit.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Právo.

Jitka Gotzová, Právo: Chtěla bych se zeptat, jestli také lidová strana bude podporovat české mise do zahraničí.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já věřím, že převážná většina poslanců ano.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Respekt.

Respekt: Dobrý den. Já bych se chtěla vrátit k těm zprávám o ruských rozvědných aktivitách na českém území. V těch zprávách se zmiňuje i jakási jejich snaha prosazovat ruské ekonomické zájmy na našem území. Mě by zajímalo, je to otázka pro pana premiéra a pana ministra financí, jestli se chcete těmto snahám nějak bránit? Mám tím na mysli nějaká opatření v souvislosti s blížícím se prodejem státního majetku, protože některé evropské vlády, britská, litevská, taková opatření přijaly, aby jejich státní firmy nepadly do rukou polostátních ruských firem. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Pokud bychom náhodou takové opatření přijali, tak budete tím posledním, kdo se to dozví. To je zaprvé. Za druhé, případ té poměrně standardní zprávy, která se opakuje v posledních letech o větší aktivitě ruských rozvědek na českém území, to je typický příklad vytvořené mediální bubliny samotnými médii a pak střelbu do této bubliny samotnými médii. My jsme nějak zvlášť nekomentovali tu zprávu, protože nám připadá natolik standardní, že jsme se jí dále nezabývali. To co kolem toho udělala česká media, to je typická bublina. Já se nevyjadřuji k bublině. Já řeším konkrétní věci.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Pokládám odpověĎ pana premiéra za zcela vyčerpávající.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Televize Z1: Já bych se ráda zeptala pana premiéra, místopředseda Senátu Petr Pithart řekl, že de facto neví proti komu je radar v brdech zaměřen. Jak byste mu na to odpověděl? Jak je možné, že to první místopředseda Senátu neví, nebo nedokáže na to odpovědět?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevím, v jakém kontextu to řekl, jak je ta jeho věta vytržená z ostatního. Já jsem na to odpovídal už asi stokrát. Zkuste si najít nějakou mou starší odpověď.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz. Prosím. Ještě Česká televize.

Alice Schinabecková, Česká televize: Blíží se volby, pane premiére, já bych měla dotaz mimo vládní agendu. Jestli byste mohl říci, jaký volební výsledek v senátních a krajských volbách byste ještě považoval za úspěch ODS? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Také jsem na to už odpovídal a nemíním na tom nic měnit. Já bych pokládal za velký úspěch, kdybychom měli devět hejtmanů. Nicméně, v dané chvíli by pro mne bylo úspěchem, kdybychom tyto volby vyhráli, celostátně. Na úrovni krajů je přeci jen otázka koaličního potenciálu ODS, jestli do koalice případné vstoupí či nevstoupí. Pro mne je důležité ty volby vyhrát. Pokud se to podaří, budu to považovat za úspěch. Vyjednávání o hejtmanech je přeci jen regionální záležitost. Co se týče Senátu, znovu nemusím měnit svůj názor. Kandiduje 27 kandidátů do 1/3 Senátu. Proto, abychom udrželi svoji majoritu v Senátu potřebujeme 9 mandátů. Pokud bychom měli 9 mandátů, považuji to za velký úspěch.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dotaz. Jana Čermáková.

Jana Čermáková, Česká televize: Já bych si pane premiére dovolila dva. Jedna je teď aktuální záležitost před ministerstvem vnitra právě protestují hasiči a policisté kvůli platům. Jestli je nějaká šance, že by dostali přidáno? Podotázka. Oni říkají, že pokud se nic nezmění, že jsou připraveni protestovat a demonstrovat i v době, kdy bude Česko předsedat EU.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tady je vůbec na zvážení, jestli by ozbrojené síly a síly policie měly mít odbory. Ale to je otázka, kterou už vyřešil někdo přede mnou. Ministr vnitra slíbil reformu policie a to splnil. Ta reforma prošla Poslaneckou sněmovnou a řeší systémově cca deset okruhů problémových, které se nakupily za posledních 10-15 let. Ministr vnitra slíbil, že opraví 1000 služeben policie. nejen pro policisty, ale i pro lidi, kteří tam přijdou, řeší se jejich případ, oni jsou viníky nebo jsou postiženým. Postupně se ten projekt realizuje velmi úspěšně. Ministr vnitra slíbil, že hasičům každý rok dá 40 nových nadstandardních stříkaček. Vloni dostali, letos je dostanou taky. Ministr vnitra slíbil celou řadu věcí, které splnil. Slíbil, že tam, kde existuje tabulková možnost, budou ty platy zvýšeny. Ke zvýšení platů policistů došlo už změnou služebního zákona a já v této chvíli nevidím nějaký prostor na další zvyšování platů proti ostatním zaměstnanců, kteří patří do tzv. veřejné sféry. Já v tomto smyslu vidím ten protest nechci říci neúčinný, ale neadekvátní, protože když se podíváme na ty průměrné mzdy a je otázkou, jak jsou rozdělovány, tam je možná prostor pro diskusi, protože ty stížnosti odborářů jsou i proti přerozdělování těch mzdových prostředků na jednotlivých útvarech, tak ty platy jsou daleko výše postaveny než je průměr v ČR. V této chvíli já to beru jako politický akt než věcný. Ministr vnitra tady bohužel není, jinak by odpověděl on. Ale to co slíbil, to Ivan Langer vždycky splnil.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.

Jana Čermáková, Česká televize: Ještě tu druhou otázku. Ministr Liška dnes v Bruselu podepisuje operační program Výzkum a vývoj pro inovace. To je ten,. Kvůli kterému odešla Dana Kuchtová. Jak vy jste spokojen, protože je to podepsáno pozdě, ty peníze se už mohly čerpat. Jak vy jste spokojen s přípravou za vedení ministra Lišky?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že je velkým zploštěním a hrubým nepochopením, že Dana Kuchtová odešla pouze kvůli nepřipravenosti programu VaVpI. To nebyla pravda ani tehdy a není t pravda ani dnes. To je jen mediální interpretace a já na ní nemíním naskakovat. To je první poznámka. Druhá poznámka, já jsme velmi spokojen s Ondřejem Liškou, protože rozhýbal ministerstvo a podařilo se mu realizovat ten plán, který si stanovil v poměrně velmi složité situaci. Nejen že podepisuje dnes program VaVpI s tím, že může být letos čerpáno, což bylo klíčovou podmínkou, abych hodnotil jeho působení jako úspěšné, ale navíc se mu podařilo nastavit podmínky pro čerpání v jednotlivých prioritních osách a má provedeny první evaluace těch projektů, které by připadaly v úvahu z financování právě z projektu VaVpI. Z tohoto ohledu šel do velmi složité situace, já bych řekl těžce zvládnutelné a s tou situací se vypořádal velmi dobře.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Naposledy, rychle. Už je konec.

Dotaz: Já se omlouvám, já bych měla ještě dotaz na pana ministra Kalouska, jestli nebo kdy plánujete privatizaci České pošty a jaké z toho očekáváte výnosy?

Miroslav Kalousek, ministr financí: To je skutečně krásná otázka, která předbíhá tok mých myšlenek dál než já umím dohlédnout. Na stole teď leží materiál pana ministra vnitra, kde se budeme bavit o transformaci České pošty na akciovou společnost, na její deetatizaci. Zda povedeme diskusi o možné budoucí privatizaci některé části celku, to já opravdu ještě nevím. Mohu vám zcela jistě říci, že určitě k privatizaci České pošty, pokud k ní někdy dojde, tak k ní těžko může dojít během tohoto funkčního období. Jinými slovy, teĎ řešíme transformaci České pošty na akciovou společnost, která bude v plném vlastnictví státu. Dál nedohlédnu, ani když si vezmu ještě jedny brýle.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsme měl pocit, že ta otázka je spíše na mne, ale Miroslav Kalousek odpověděl velmi dobře. Ta situace je taková, že i nový ředitel má základní úkol transformovat Českou poštu do podoby akciové společnosti, kdy ještě ani ted v této chvíli diskutujeme o tom, jestli má mít holdingovou strukturu či nikoliv. Jeho úkolem je v následujících měsících také reagovat na připravovanou směrnici o službách v tomto oboru, která výrazně ovlivní jak byznys, konkurenci, tak i poskytování služeb v celém tomto sektoru. Deetatizace není privatizace. My neuvažujeme, že bychom, pokud nastartujeme proces privatizace, což musí být trochu širší konsenzus, tak já nepředpokládám, že by ho tato vláda ještě realizovala.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji členům vlády i vám za pozornost. Nashledanou.