Tiskové konference

6. 1. 200913:01

TK - Představení programu a priorit cz pres 6. ledna 2009

Přepis neprošel korekturou. Děkujeme za pochopení.

Jiří František Potužník, tiskový mluvčí předsedy vlády pro předsednictví ČR v Radě EU: Dámy a pánové, dovolte mi abych zahájil tiskovou konferenci k tématu předsednictví ČR v evropské unii a poprosil pana premiéra Mirka Topolánka, a potom pana vicepremiéra Alexandra Vondru o představení priorit českého předsednictví a následně budou samozřejmě připraveni odpovídat i na vaše dílčí otázky. Pane premiére máte slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den, já vás všechny zdravím na první tiskové konferenci českého předsednictví. ČR stejně jako každá jiná předsednická země na začátku svého působení v evropské unii představí svůj program, svoji agendu a svoje priority a program činnosti na nadcházejících 6 měsíců. Tento dokument, který je výsledkem dvouletých přípravných prací byl s konečnou platností schválen vládou na jejím včerejším zasedání. Myslím, že je dobré říct, kdo na tom dokumentu pracoval, kdo je vlastně autorem, kdo ho připomínkoval, jakým procesem tento dokument procházel. My jsem zvolili už na začátku, taky proto, že to je první české předsednictví, poměrně velmi široký a otevřený konzultační mechanismus. Těmi prioritami a vstupy do tohoto materiálu se zabývala samozřejmě nejenom vláda, nejenom vládní výbor pro evropskou unii a jednotliví funkcionáři administrativy, ale také zákonodárci, a to jak v senátu, poslanecké sněmovně, tak naši europoslanci. Zabývali se jím a připomínkovali ho i zástupci samosprávy, a to jak asociace krajů, tak svazů měst a obcí a zabývali se jím také expertně v expertních skupinách z řad businessu, akademické i neziskové sféry. Myslím si, že je dobré si říct, jaký rámec, nebo jaké vlastně bylo zadání a co jsme vlastně chtěli do tohoto materiálu vtělit. Tím prvním, a tím jsme se nikdy netajili jako standardní evropská země, je kontinuita, kontinuita programu, kontinuita agendy. Ten program nevznikal ze vzduchu, ten program reaguje na kontext předsednictví ČR. Je samozřejmě zasazen do rámce toho 18 - měsíčního programu trojky: Švédska, České republiky a Francie. Musí takový program reagovat i na aktuální vývoj toho posledního období, na nejrůznější krize, takže je rámován samozřejmě finančními otřesy a ekonomickou recesí, dlouhodobou krizí energetické bezpečnosti, aktuálních krizí, mezinárodních, ať už těch, které nás provázely tím obdobím francouzského předsednictví nebo těch nových. Samozřejmě, že je rámován i charakterem toho předsednictví, a to jsou volby do evropského parlamentu, vytváření nové evropské komise, nutnost dotáhnout celou řadu legislativních aktů vybraných do konce, protože u evropského parlamentu platí diskontinuita, stejně jako u parlamentu českého, co se neschválí do konce mandátu, to padá automaticky pod stůl, ať je to v jakékoliv fázi rozpracovanosti. Samozřejmě, že jsme měli tendenci vtělit do tohoto programu českou přidanou hodnotu, český vnos, českou stopu, tak jako každé předsednictví, i české, přestože jsme středním státem evropské unie, mělo svou ambici, takovouto stopu zanechat. Díky svému vlastnímu know how, tuto přidanou hodnotu přinést. My jako země bytostně závislá na dovozu ropy a plynu velmi dobře rozumíme nejenom pojmu, ale faktickým dopadům energetické bezpečnosti jako zásadní podmínky naší svobody, nezávislosti, ekologického blahobytu i vnitřně svobodné zahraniční politiky, takže evidentně jsme chtěli promítnout tuto otázku a ukázali hned první dny nového roku, že naprosto správně do české agendy, podobně jako Francie vnesla do své agendy otázku středomoří a vlastně to byla jedna z hlavních zahraničně-politických priorit francouzského předsednictví, tak my samozřejmě díky našim historických zkušenostem, kontaktům, jsme měli tendenci vnést více a vysvětlit význam těsnější spolupráce s našimi východními sousedy. Alexandr Vondra potom vysvětlí, co vlastně se v té agendě, v této oblasti promítlo do vlastního programu. Prošli jsme poměrně významnou krizí bankovního sektoru koncem 90. let a můžeme přispět svým vlastním know how do stávající debaty, svými zkušenostmi, odborníky, řekl bych přidanou hodnotou v této oblasti. Ten pracovní program předsednictví má dvě části. Je uvozen stručným popisem oblastí, které ČR považuje během této své funkce za prioritní a následuje poměrně podrobný popis agend, kterými se předsednictví bude v návaznosti na dosavadní činnost evropské unie zabývat v rámci vnitřních i vnějších politik evropské unie a je rozdělený do 16 věcných oblastí. Přece jenom stojí za to, abychom zasadili to české předsednictví do určitého symbolického, historického kontextu, protože my se ujímáme předsednické role na počátku roku, ve kterém si Evropa i my připomene několik klíčových mezníků nebo událostí své historie. Myslím, že všichni víme, že je to právě 5 let od historicky největšího rozšíření evropské unie, je to 10 let od zavedení eura, je to 20 let od pádu železné opony, je to 30 let od prvních přímých voleb do evropského parlamentu, a je to 60 let od založení severoatlantické aliance. Já si myslím, že každé to datum, každý ten mezník má svým způsobem, v tom kontextu evropské unie, určitý význam, stejně jako rozšíření evropské unie v roce 2004, bylo symbolickým završením procesu úspěšného znovu sjednocení dříve rozděleného kontinentu. Procesu, který byl nepochybně přínosný pro obě strany. Dneska nám to připadá normální.

Zavedení eura bylo provázeno desetiletou konjunkturou a úspěchem, ta stabilita měny byla podepřena i tím, že většina zemí byla ochotna nebo schopna dodržovat pravidla hry. Teď, s nástupem ekonomického útlumu a recese bude Evropská unie a eurozóna a euro vystaveno první velké zkoušce vnitřní soudržnosti. Pád železné opony a to výročí, které my samozřejmě vnímáme ještě intenzivněji jak jiní Evropané, symbolizuje ideu návratu zemí bývalého sovětského bloku, k demokracii, do evropského kulturního a civilizačního okruhu. A v případě České republiky, což my samozřejmě vnímáme také zase silněji, než Evropané nebo staré země se skutečně jedná o návrat někam, odkud jsme vlastně mentálně nikdy neodešli a kam jsme vlastně vždycky patřili.

Třicet let od prvních přímých voleb do Evropského parlamentu symbolizuje posilování demokratického principu Evropské unie. Někdy se hovoří o nedostatku demokratických principů. A právě volby a možnost unijních občanů ovlivňovat takto nepřímo vývoj v Evropské unii symbolizuje tento princip a jeho posilování.

Severoatlantická aliance je od vzniku nejdůležitější obrannou aliancí evropské části NATO a tím i celé Evropy. Zaručuje bezpečnost a fakticky díky komplementaritě přístupu k těm vojenským a bezpečnostním otázkám, partnerství se Spojenými státy v rámci NATO zabezpečuje fakticky bezpečnost a obranyschopnost Evropské unie.

To motto českého předsednictví, které jsme zvolili – „Evropa bez bariér“ – si myslím, ž nabývá o to většího významu v situaci, ve které jsme dnes. A to je hospodářsky velmi turbulentní, neklidná a citlivá situace.

Věříme, že pouze Evropa, která plně využívá svého hospodářského, lidského, kulturního potenciálu, dokáže obstát v této globální zkoušce, v této globální hospodářské, ale i politické konkurenci. Zvláště pak v takové krizi, která samozřejmě v loňském roce začala ohrožovat podstatu finančního a bankovního sektoru Evropské unie. Plnému rozvoji potenciálu Evropské unie brání celá řada vnitřních bariér, které bychom se měli snažit odstraňovat a i to je ambicí českého předsednictví, naplňovat svobody. Ať už ty čtyři základní svobody, tak i tu dodatečnou, pátou – snižovat administrativní zátěž podnikatelů, zlepšovat propojenost energetické infrastruktury. A tím bych řekl zvýšit v podstatě zvýšit nezávislost, nebo menší závislost Evropské unie na dodávkách zvenčí. Zvyšovat energetickou bezpečnost, prohlubovat vnitřní trh s energiemi. Současně je třeba dokončit a iniciovat dokončení jednání v rámci WTO (Světová obchodní organizace), v rámci světového globálního obchodu tak, aby Evropská unie mohla čelit té recesi, která přichází –právě umisťováním svého zboží a služeb na světovém trhu.

Evropa bez bariér na druhou stranu nemůže znamenat Evropu bez pravidel a Evropu bez hranic. Odstraňování bariér bránících využití toho potenciálu Evropské unie, ať už uvnitř nebo vně, musí kráčet ruku v ruce s ochranou proti nelegálním aktivitám, ohrožujícím bezpečí a zájmy Evropanů. A nejenom v oblasti duševního vlastnictví. My jsme – a to vy víte – rozdělili tu naši agendu během šesti měsíců do tří “E“. To je oblast ekonomiky, energetiky a oblast Evropská unie ve světě. Musím říci, že v té oblasti ekonomické my se chceme zasadit speciálně na březnovém summitu na implementaci závěru Deklarace summitu G20 z listopadu 2008 a závěrů Evropské rady z prosince loňského roku. My se domníváme, že předpokladem úspěchu je zabránit nadměrné regulaci a vyhnout se protekcionismu a řešit jenom nezbytné kroky, které vyplývají z té situace ve které se EU a její ekonomika nachází.

(12:02)

Evropská unie se nesmí před světem uzavírat a naopak jak už jsem řekl, má těžit z otevřenosti světového odchodu. Pouze ekonomicky silná Evropská unie bude moct řešit všechny ostatní politické, bezpečnostní otázky, případně otázky životního prostředí. Chceme realizovat evropský plán hospodářské obnovy. Budeme samozřejmě klást důraz na uplatňování lisabonské strategie i při realizaci tohoto plánu obnovy. Po krátkodobých nástrojích a jejich užívání chceme realizovat a navrhovat nástroje střední a dlouhodobé strukturální reformy, samozřejmě posilovat konkurenceschopnost Evropské unie jako dlouhodobý nástroj, který by měl zmírňovat dopady finanční krize a akcelerovat ekonomický růst v tom následujícím období. Jak už jsem hovořil, uplatňování čtyř základních svobod a páté svobody, to je volný pohyb znalostí, investice do vzdělávání, výzkumu a inovací, podpora malých a středních podniků, zlepšováním regulatorního prostředí, snižování administrativní zátěže a WTO a oživení diskuse na tomto poli. V té oblasti energetické, já si myslím, že každý z nás vnímá i tu dnešní zprávu a to je to je fakticky uzavření kohoutů už na rusko-ukrajinské hranici. Je to 1 z prvních problémů, kterému čelíme. Saša Vondra k tomu řekne větší detaily. My chceme v rámci energetické bezpečnosti, a bereme to jako hlavní přínos toho českého předsednictví, chceme realizovat diskusi a kroky vedoucí k větší diverzifikaci dodavatelů, co se týká přepravních cest, budování energetické infrastruktury, propojenosti vlastně propojenosti sítí Evropské unie k větší diverzifikaci energetického mixu, podporu nových technologií. Co se týče vnitřního trhu a infrastruktury, chceme posilovat koordinovat operátory přenosových soustav, dobudovat jednotný vnitřní trh s elektřinou plynem, zajistit dostavbu chybějících části, speciálně propojeni na pobaltské země a věnovat se a tím vlastně předznamená to předsednictví švédské, energetické účinnosti s důrazem na housing, to znamená budování energeticky nízkonáročných budov. V oblasti změny klimatu, samozřejmě, jsme velmi rádi že v prosinci byla uzavřená ta tématika klimaticko-energetického balíčku a my samozřejmě budeme připravovat cestou k dosažení širšího mezinárodního konsensu a budeme připravovat agendu pro kodaňský summit v prosinci 2009, který by měl reflektovat nejenom ten vývoj v Evropě ale i aktuální vývoj všech velkých hráčů a toto bude jedním z největších úkolů našeho předsednictví právě v této oblasti, kdy samozřejmě my, tak jak je České republice blízké, budeme chtít najdeme kompromis mezi oblastí životního prostředí bezpečnosti a konkurenceschopnosti. V té poslední oblasti třetího „E“, Evropská unie ve světě, ponechám detaily Alexandru Vondrovi. My samozřejmě, jak už jsem předznamenal, chceme přivést v rámci vyváženosti zahraniční politiky a sousedské politiky Evropské unie k tomu jižnímu partnerství to partnerství východní. Domníváme se, že tato oblast a prohloubení té dimenze je stejně tak důležité jako je to právě Středomořská unie, která řeší velmi komplikovaný region s riziky ať už v oblasti migrace, bezpečnosti a sociálních, ekonomických aspektů. To znamená, toto je jeden z hlavních přínosů na kterém stojí tento region a máme podporu v této oblasti nejenom zemí regionu a zemí severských, ale všech hlavních hráčů Evropské unie. Druhá velká tématika, transatlantické vztahy, a to nejenom proto, že se v dubnu bude konat summit NATO ve Štrasburku, nicméně domníváme se, že rozšiřování těchto oblastí, spolupráce se zeměmi za Atlantikem nemůže být redukována pouze na oblast bezpečnosti a oblast vojenskou, případně udržující mír, ale taky na oblast hospodářskou, oblast klimatu a energetiky a pak samozřejmě spolupráce se třetími zeměmi. A to nás čeká, ať už je to Pákistán nebo Afghánistán nebo Rusko nebo Střední východ. Třetí oblast, která s tím souvisí je oblast Ruska. My se domníváme, že bude v tomto období, první pololetí, úkol pro všechny členské země Evropské unie zaujmout vlastně pozici k vyjednávání o nové dohodě o partnerství s Ruskem. Události posledních let a možná měsíců vyvolávají řadu otázek, které bude třeba konzultovat a my stojíme o jednotný přístup Evropské unie v této otázce. Je třeba udělat analýzu, je třeba podpořit spolupráci expertů na Rusko napříč Evropskou unií a zvolit jednotný postup. Poslední otázkou v této oblasti je otázka západního Balkánu a jeho rozšíření. Myslím, že my jsme deklarovali dlouhodobě dopředu, že máme eminentní zájem o otevření kapitol s Chorvatskem, tzn., odblokování určitého sporu se Slovinskem. Máme zájem otevřít nové kapitoly s Tureckem. Západní Balkán je klíčovou zahraničně-politickou otázkou a míníme se mu věnovat intenzivně, to znamená, nejenom Chorvatsku ale i dalším zemím a jejich postupnému přibližování Evropské unii. O jižní dimenzi evropské politiky jsem hovořil v kontextu posledních dnů. Tato otázka vyvstává samozřejmě ještě více do popředí ať je to vztah Evropské unie s Izraelem, řešení izraelsko-palestinské otázky. Bude o tom hovořit Alexandr Vondra. Já jsem chtěl na doplnění této otázky, určitě budeme pokračovat té schengenské spolupráci, v policejní a celní spolupráci a ve spolupráci členských států v civilních a trestních věcech. Závěrem bych chtěl požádat speciálně české novináře, aby respektovali poměrně přesně to, co říkáme, já se si přečetl v dnešních novinách o tom, že jsme zahájili mírový plán v palestinsko-izraelských otázkách. Já jsem nic takového neřekl a ani nemůže být ambicí českého předsednictví něco takového ne jenom říkat, ale prosadit. Já jsem mluvil o tom, že máme dítě konzultacím určitý scénář uzavření bojů v Gaze, připravené kroky které by mohly vést, s kondicionálem, mohly vést k příměří v této oblasti. To je maximální ambice, kterou mít můžeme. Já bych chtěl požádat český novináře, aby neextendovali naše vyjádření, protože potom čelit čelit světovým agenturám v otázkách na podobně zkreslené informace je velmi složité. Toto předsednictví má podporu v Evropské unii, má podporu všech velkých zemí, má podporu všech malých a středních zemí. Je to vlastně první předsednictví visegrádské čtyřky, první předsednictví země, která pochází z toho východního bloku, pokud pominu to slovinské, které bylo trochu jiné o trochu a ta země vždycky patřila trochu jinam. Má podporu všech hlavních osobností Evropské unie a já plně věřím že bude úspěšné v tomto textu jak úspěšnost předsednictví my chápeme. Po heslu Evropě to osladíme, které bylo úmyslně trochu kontroverzní a mělo vyvolat diskusi, přestože je dvojsmyslné, minimálně v češtině, přicházíme s heslem, které už kontroverzní není, které obsahuje hluboké přesvědčení České republiky a českého předsednictví, že jsme schopni přivést Evropě přidanou hodnotu to heslo zní: „Sladíme Evropu“. Je rovněž dvojsmyslné pro zahraniční novináře těžce přeložitelné, ale já doufám, že všichni rozumí tomu podtextu, který tímto heslem vyjadřujeme. Děkuji za pozornost.

Jiří František Potužník, tiskový mluvčí předsedy vlády pro předsednictví ČR v Radě EU: Děkuji za úvodní slovo panu premiérovi a poprosím o rozvedení těch priorit pana vicepremiéra Alexandra Vondru.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Dobrý den, dámy a pánové, já jsme dnes vstával v 5 hodin, kdy došly první zprávy o omezení dodávek plynu do některých evropských zemí a pak se k tomu ještě na závěr té tiskové konference vrátíme. Nicméně, dovolte mi nyní využít té příležitosti a navázat na předsedu vlády s tím, že se pokusím ty 3 „E“ trošku konkretizovat, ukázat na příkladech jak událostí tak některých konkrétních záměrů, jak ty 3 hlavní priority českého předsednictví chceme naplňovat a uskutečňovat. Takže po první „E“, ekonomika. Nejdůležitější událostí toho prvního půl roku bude nepochybně jarní Evropská rada, která se tradičně schází v polovině března na ní pak navazující dubnový summit G20, protože ta evropská rada mimojiné bude připravovat pozici Evropské unie pro ten summit G20, který se bude konat v Londýně. Tady jsou důležité 2 věci, na jedné straně je ten plán obnovy, který reaguje na finanční krizi a na ekonomický útlum nebo i recesi v některých zemích a který chce řešit nebo řeší a ty bezprostřední dopady krizové situace a poskytuje nástroje na krátkodobou, krátkodobá opatření. To je jedna strana mince. Druhá strana mince, každý rok ta jarní Evropská rada vyhodnocuje pokroky v naplňování oné lisabonské strategie a to jak na té komunitární úrovní, čili komunitární lisabonský program, tak na té úrovni jednotlivých členských států, neboli na úrovni těch národních programů reforem, kde se vyhodnocuje pokrok na rovině strukturálních reforem tak, aby Evropská unie a její členské státy byly schopny konkurence v tom globálním měřítku. Teď půjde o to najít určitý soulad mezi oběma křídly. Na jedné straně ta krátkodobá opatření jsou nezbytná a jednotlivé členské státy je přijímají, konec konců přijímá různá opatření česká vláda. Včera byla diskuse v Berlíně o tom druhém stimulační balíčku, ve všech členských státech je tato aktivita. Ta aktivita je potřeba, na druhé straně bylo by špatné, kdybychom jako cenu za tyto krátkodobá opatření nějakým rezignovali nebo si zkomplikovali cestu k těm strukturálním reformám, které z toho středně a dlouhodobého hlediska jsou jedině schopné zaručit starému kontinentu, aby v té správce globální konkurenci uspěl. To bude nepochybně důležitá akce. Další akci, kterou bych zvláště zmíněni, na tom slidu spíše dole, je zvláštní konference, která se bude konat brzy zjara v Praze na připomínku toho pátého výročí velkého rozšíření. Je to akce kterou máme domluveno s Evropskou komisí, s komisařem Almuniou, bude k ní vypracována zvláštní studie a ta vyhodnotí přínosy a dopady velkého rozšíření na celou Evropskou unii. Je shoda, že rozšíření byla nepochybně přínosem pro nové členské státy, ale my soudíme že ta studie bude schopna jasně prokázat, že to byl přínos oboustranně prospěšný i pro na staré členské státy. Třetí akce, která je tu zmíněná je zvláštní konference k liberalizaci služeb a obchodu začátkem února v Praze. Jako příklad toho konkrétního naplňování Evropy bez bariér. Včera vláda schválila návrh zákona o liberalizaci služeb, který implementuje směrnici, ta má vstoupit v platnost 1. ledna příštího roku, čili je to jakási z vlajkových lodí. Téma, kde bude se Česká republika, ať už tu vládl v posledních letech kdokoliv, velmi výrazně angažovala a nepochybně budeme chtít tady v té diskusi pokračovat. Pokud jde o konkrétní témata, chceme se soustředit na boj s daňovými úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, protože samozřejmě ta krátkodobá opatření na té výdajové stránce budou představovat určité riziko rozevření těch fiskálních nůžek a zvětšení deficitů a bylo by samozřejmě špatné, kdyby v roce kdy si Evropská unie připomíná desetileté výročí eura, kdybychom začali mít problémy s udržováním základní stability v oblasti veřejných financí. Čili tato oblast, která posílí nebo povede nepochybně posilování příjmových služeb v té oblasti státních financí může evropským státům pomoci. Další oblast, kde nepochybně budeme se chtít hodně koncentrovat je oblast vědy, výzkumu, inovací. Celá řada aktivit je naplánována na těch 6 měsíců tady v Praze a zároveň řekněme spravedlivému rozdělení těch institucí do níž investujeme napříč Evropskou unií. Dalším velkým tématem je zlepšování regulace snižování administrativní zátěže. Jako právě konkrétní opatření budeme na jaře vyhodnocovat dopadové studie, jak si Evropská unie a jednotlivé státy vedou v této v této oblasti, je to nepochybně jeden z léku na tu ekonomickou krizi, snížit administrativní zátěž, zejména s dopadem pro malé a střední podniky. Konečně třetí, poslední důležitá oblast je oblast ozdravění finančních trhu a diskuse o jejich lepší regulaci, to zase souvisí i s přípravami G20 za našeho předsednictví bude muset být učiněna dohoda o revizi některých důležitých směrnic, zejména o kapitálové přiměřenosti bankovních institucí a také o činnosti ratingových agentur. Byli bychom samozřejmě velice rádi, kdyby se povedlo to, co se ne v tom loňském roce nepodařilo nebo zamrzlo. To jsou jednání na úrovni WTO, protože pokročili jsme daleko v létě. Ta dohoda nebyla vzdálena, skončilo to na neochotě některých zemích nikoliv z Evropy a předpokládáme, že budeme chtít o tom s novou americkou vládou mluvit, protože Spojené státy byly jedním z těch, tedy kromě Indie a Číny, kde se to zadrhlo, protože bylo by nešťastné, kdyby ta stávající ekonomická situace ve světě vedla k posilování protekcionistických tendencí. Nebylo by to pro Evropu dobré. Druhá oblast, energetika, zase klíčové události budou, řekněme tři. Za prvé, opět jarní Evropská rada, která bude schvalovat strategický koncept nebo přehled pokud jde o energetickou bezpečnost. To co bylo nebo je jistou odpovědí na českou iniciativu před dvěma lety, my jsme přišli s námětem, aby se vůbec v Evropě a zjistilo, jaká je dlouhodobá poptávka po různých energetických surovinách, protože toto je oblast která vyžaduje určité dlouhodobější strategické plánovánía myslím ta aktuální situace v oblasti plynu to jenom potvrzuje. Čili jarní Evropská rada, za druhé připravujeme to co nazýváme Southern corridor summit, někdy v průběhu jara, někdy v průběhu druhého kvartálu letošního roku. Posílit dialog dodavatelských a tranzitních zemí z té oblasti Kaspiku a střední Asie za součinnosti Turecka a dalších zemí. Souvisí to částečně s projektem Nabucco, ale nejenom s tím posilováním vazeb a investic do infrastrukturních projektů v této v oblasti. Třetí konference v Ostravě koncem ledna, jednak na téma vnitřního trhu s energiemi, s elektřinou a s plynem, zde asi klademe jako úkol dosáhnout dohody mezi radou a evropským parlamentem. Francouzské předsednictví asistovalo u té dohody v rámci rady, ale už pak vzdalo dohodnout se s radou a evropským parlamentem. My to chceme dopadnout tuto věc, nebude to jednoduché, protože tady to se týká těch debat o třetích cestách, ale soudíme, že je to pro Evropu dobré a prospěšné tu dohodu ještě před koncem funkčního období Evropského parlamentu mít. Obecně velká témata budou úspory, umožnit aby třeba v té oblasti housingu bylo možno investovat peníze z evropských fondů. Předpokládáme, že právě ten plán obnovy k něčemu takovému může přispět. Nepochybně důležitá budou jednání se Spojenými státy v rámci příprav té kodaňské konference koncem příštího roku. A třetí oblast, vnější vztahy nebo Evropa a svět. Zase hlavní události, bych řekl dnes jsou následující. Praha zorganizuje summit k východnímu partnerství, tak jako Francie loni v létě zorganizovala tem summit ke Středomořské unii. Čili ve formátu 27 členských států unie plus 6 států toho východního partnerství. Chceme také zorganizovat neformální setkání nejvyšších představitelů Evropské unie a Spojených států u příležitosti návštěvy amerického prezidenta v Evropě. Pokud jde o ta konkrétní témata, já tady nechci zase zopakovat to, co tady předseda vlády v zásadě shrnul. Půjde o to chceme dosáhnou významného pokroku v jednání s Chorvatskem. Tam došlo k určitému zamrznutí a musíme to musíme to dohnat. Chceme se soustředit hodně na Balkán, za tím účelem, a to je asi třetí významná událost, gymnych, neformální setkání ministrů zahraničních věcí na Hluboké, bude věnována kompletně té balkánské tématice a zase chceme tu udělat určitý pokrok. Třeba v oblasti liberalizace pohybu mezi lidmi a ekonomikami, ale větší svobody samozřejmě vyžadují posílení bezpečnosti, čili v oblasti spolupráce v justici a vnitřních věcech a tam počítáme, že se soustředíme právě na posilování spolupráce v oblasti nových technologií ochrany dat a v neposlední řadě také ochrany dětí před dětskou pornografií, zneužíváním dětí a dalšími aktuálními problémy. Čili já si myslím, skončil bych, aby ta přednáška naše nebyla příliš dlouhá a byl čas na dotazy a možná bych chtěl teď ještě než začne ta živější část té tiskové konference si dovolil informovat o následujícím. My jsme samozřejmě ve velmi intenzivním kontaktu s Evropskou komisí, s mnoha členskými státy v Evropské unii asi bych zdůraznil Bulharsko, které je zřejmě v nejobtížnější situaci. Naše předsednická mise, která navštívila Kyjev, Ukrajinu, přijela do Kyjeva včera, probíhala tam jednání včera večer a dneska hned ráno. Nyní je v letadle a pozdě odpoledne a ve večerních hodinách bude jednat s představiteli Gazpromu v Berlíně. Zároveň chci upozornit na to, že se schází EurogazGroup, která zastupuje ty velké plynové firmy, myslím za čtvrt hodiny v Bruselu. Probíhá tady velmi intenzivní komunikace a my jsme dnes přijali společné prohlášení českého předsednictví a Evropské komise, které se vám dovoluji nyní přečíst. Čili, bez předchozího varování a v přímém rozporu s ujištěními, které jsme opakovaně dostali od ruských i ukrajinských představitelů, byly dodávky plynu do některých států Evropské unie zásadním způsobem omezeny či přerušeny. Tento postup je nepřijatelný. České předsednictví a Evropské komise požadují, aby byly dodávky plynu do Evropské unie okamžitě obnoveny, aby obě strany, to znamená Ruská federace a Ukrajina, obnovily svá jednání s cílem konečné řešení jejich dvoustranného obchodního sporu. Já k tomu dodávám, my nesjme samozřejmě arbitry a nemůžeme být arbitry tohoto sporu, nicméně jsme samozřejmě připraveni aktivně se podílet na řešení té situace. To řešení situace je samozřejmě nutné, ta situace, tak jak dneska je, je dlouhodobě absolutně neúnosná.

Michaela Jelínková, tisková mluvčí místopředsedy vlády pro evropské záležitosti: Já děkuji panu vicepremiérovi a nyní tedy nastává čas na vaše otázky. Prosím, zvedněte vždy ruku, máme pro vás mikrofon a představte se a položte otázku.

ČTK: Včera po mimořádném jednání Koreperu 1 v Bruselu se hovořilo tom, že ta situace není kritická s plynem. Jen jestli byste jí teď už označil za kritickou, když ty dodávky jenom do Česka klesly o 70 %? Chtěl jsem se ještě zeptat, jestli v rámci toho východního partnerství tenhleten spor neohrožuje pozici Ukrajiny jakožto významné části toho východního partnerství?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych ji nepovažoval v této chvíli za kritickou situaci. Ty scénáře jsou od nevím optimistického, realistického, vážný až krizový. Já bych řekl že jsme nyní v realistickém scénáři. Zásobníky jak v Německu tak u nás, tak na Slovensku, tak v ostatních zemích jsou zatím plné. Nicméně, ta situace se blíží do fáze vážná, proto ta jednání jsou intenzivnější, já jsem v kontaktu spor s prezidentem Bartošem. My samozřejmě, už to řekl Alexandr Vondra, nejsme účastníky toho sporu. Každopádně chceme vyvíjet velmi účinný tlak po jednáních s těmi přímými účastníky toho sporu, Naftogaz a Gazexport nebo Gazprom. Míníme samozřejmě komunikovat s hlavami států tak, aby ta situace, aby se odblokovala ta zamrzlá jednání, protože fakticky jsou zamrzlé jak v otázce ceny dodávek z Ruska na Ukrajinu, tak v oblasti tranzitních poplatků a to ohrožuje dodávky do evropských zemí. V této chvíli bych situaci nenazval kritickou.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Každopádně ta situace je jiná dnes než byla včera. Včera byla v zásadě situace, která nebyla normální nebo standardní, ale byla situace předvídatelná, situace, která odpovídala tomu, co nám obě strany sdělovali, že může dojít k jistým problémům, může dojít k jistým výkyvům. Ta úroveň toho výkyvu toho omezení dnešní den, tak jak to bylo zaznamenáno na hranicích vstupu do evropských zemí, čili jednak ve Velkých Kapušanech pokud jde o tranzitní plynovod, ale upozorňuji, v ještě horší situaci je ta balkánská cesta, kde nejvíce jsou tyto dodávky redukovány do Bulharska, tak to je úplně nový vývoj a samozřejmě, pokud by toto mělo trvat několik dnů, tak je vážný problém. Čili je třeba to řešit, podle mého soudu, tento týden musí být učiněna mezi Moskvou a Kyjevem dohoda. Ta úroveň toho výkyvu je v tuhle chvíli větší než ta bylo u té krize před třemi lety, kterou si možná někteří z vás pamatují. Tímto způsobem drasticky omezovat dodávky, to není jen standardní způsob řešení obchodního sporu, a není možné činit ostatní státy rukojmím a to bych řekl, je vzkaz pro obě strany stejnou měrou.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Nepromítne. Ukrajina zůstane součástí konceptu východního partnerství. Nicméně pravdou je, že evropské země nemohou být rukojmím ani dodavatele, Ruské federace, ani tranzitní země, Ukrajiny, a fakticky dlouhodobě docházelo k srovnávání světových cen dodávek plynu a i poplatků tranzitních tras, které jsou běžné v Evropské unii, což samozřejmě vytvářelo Ukrajině určitý problému a poté, co přestaly platit, tak byl ten přechodný postupný náběh na tyto ceny Ruskou federaci zrušen a v tomto smyslu ta situace je komplikovaná. My si myslím že, Ukrajina nakonec bude muset přistoupit na kompromis v otázkách ceny tranzitních poplatků, ale že by to ohrožovalo její účast na východním partnerství, o tom velmi silně pochybuji, spíš naopak.

Deník: Dobrý den. Já bych chtla navázat. Zatím obě 2 strany interpretují ten spor jako čistě obchodní záležitost mezi dodavatelem a tranzitní zemí či obchodních organizací, která dodávky zajišťuje. Chci se zeptat jestli, jestli ten náš vklad, to znamená, jednání pana ministra Římana v Kyjevě se spíše vede po té politické cestě, to znamená, v tom vyšším patře. Protože pokud si pamatuji, tak včera pan ministr Říman řekl, že chce svolat k tomu politický summit, aby se tato záležitost řešila na vyšší úrovni. Děkuji.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Tak je to obchodní spor, kdy ale zároveň obě strany tvrdí, že má svou politickou dimenzi. Oni otevřeně říkají dneska, já jsem mluvil s Martinem Římanem a si před půl hodinou nebo třičtvrtě hodinou, když nastupovali do letadla a vydali se na to jednání s Gazpromem, říkal mi, že stanovisko Ukrajinské je, že ta cena toho plynu je pro ně politikum. Koneckonců, stejné hlasy jsme mohli zaznamenat v uplynulých týdnech i z Moskvy. Čili, my se domníváme, že to musí být mezi Ukrajinou a Ruskem řešeno na nejvyšší politické úrovni, že v zásadě ta jednání, tak jak zamrzla na úrovni pana Dubiny, což je ředitel Naftogazu Alexeje M, což je šéf Gazpromu nebo Alexandra Medveděva, šéf Gazexportu, takže jaksi nezdá se, přinejmenším je naše zjištění na té ukrajinské straně, že tito představitelé by měli mandát k tomu konečnému řešení.

Hospodářské noviny: Chtěla jsem se zeptat, jestli byste mohli být konkrétnější ohledně toho scénáře, který by mohl vést k příměří v Gaze a jestli se panu premiérovi podařilo spojit s prezidentem Busem, jak včera říkal? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My samozřejmě komunikujeme bilaterálně s celou řadou evropských představitelů. Zároveň probíhá mise ministra Schwarzenberga, který se potkal v Egyptě s panem Mubarakem, potkal se s představiteli palestinské samosprávy, potkal se dneska ráno s premiérem Olmertem. Potkal se s Nicolasem Sarkozym, kde si vyměňovali ty názory z té Sarkozyho mise po Sýrii a Libanonu. Já jsem konzultoval ty otázky jak s premiérem Olmertem, tak s celou řadou evropských státníků, od Angely Merkel počínaje, po Silvia Berlusconiho včera kouče. Tam existuje určitá možnost jakým způsobem ta jednání vůbec vést a co by mohlo být východiskem. Souvisí to s otevřením přechodů v pásmu Gazy, což je smlouva z roku 2005, která nikdy nebyla naplněna. Na druhé straně izraelský požadavek je zamezit fakticky pomocí tunelů pašování zbraní a vojenského materiálu ze Sinaje do pásma Gazy, což samozřejmě komplikuje egyptský nesouhlas s jakýmikoliv kontrolami na jejich území.Na druhé straně poměrně komplikovaným využíváním jakékoliv mise, která by to kontrolovala na styku s Hamasem v oblasti Gazy. Spekuluje se o jiném technickém prostředku, který by to zabezpečil. To jsou technikálie, já se domnívám, že taková možnost existuje, nicméně, k zastavení pozemního postupu nedošlo, probíhají humanitární operace, které jsou zatím přijímány úplně bezproblémově a navíc se bude diskutovat na G8 o. ekonomické dimenzi celého problému a ekonomické stabilitě regionu tak, aby minimálně tento parametr byl do budoucna odstraněn. Tam žádné mírové řešení nikdo 60 let nevymyslel, v této chvíli v této chvíli se jedná o zastavení bojů. Ten scénář je jednat se všemi aktéry toho sporu, ať už přímými či nepřímými o tom, jestli ta varianta příměří za těchto podmínek je přijatelná či nikoliv. Do toho samozřejmě zapadá jednání Rady bezpečnosti a aktivity Condoleezzy Riceové z odcházející americké administrativy a celá řada konzultací na úrovni evropských zemí, ale nejenom evropských zemích, také Turecko které v této oblasti dlouhodobě působí. Já vám v tom nic konkrétního v této chvíli říct nemohu, ani nechci.To že ta situace tam je velmi citlivá, to je známou, myslím si, že pokud se podaří zastavit boje, tak to bude velkým úspěchem.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Já jsem mluvil s Karlem Schwarzenbergem také těsně předtím než jsem šel na tiskovou konferenci. My si to ani nestačíme sdělovat, tak si to tady vlastně dáváme ten brífink s premiérem na té tiskovce. Taková je dynamika té doby. Ale nebyl akorát na cestě d oamánu s Karlem Bildtem, zároveň požádal Javiera Solanu, aby doprovázel prezidenta Sarkozyho, který pokračoval v cestě do Damašku. Oni měli včera to setkání. Já myslím, že teď, co je ten příští krok, bude pokud v Radě bezpečnosti se shodnout na nějaké rezoluci. Jestli se to podaří je ještě otevřená záležitost, ale probíhají tam v těchto chvílích velmi intenzivní jednání. Bernard Kouchner se odpojil a vydal se do New Yorku, aby se zúčastnil jednání Rady bezpečnosti, protože Francie radě bezpečnosti předsedá tento měsíc, což je mimochodem těm, kdo stále píšou že Francie nemá co podnikat, myslím si že jasná odpověď.

Michaela Jelínková, tisková mluvčí místopředsedy vlády pro evropské záležitosti: Děkuji, další dotazy?

Tisková agentura Bloomberg: Já bych se chtěla zeptat, jakým způsobem může EU přinutit Rusko, aby obnovilo v plné míře dodávky plynu do EU? Druhá otázka, v jakém časovém horizontu očekáváte, že by mohlo dojít k nějaké dohodě o pozastavení bojů v Gaze? A máte už nějakou představu, kdy a pokud vůbec, americký prezident Obama přijede do Prahy během předsednictví?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak ta první otázkám pořád trvám na tom, myslím si, že to řekl Alexandr Vondra, že se jedná o bilaterální spor a každý v minulosti, kdo se pokusil do toho sporu aktivně z Evropy zasáhnout, ať už to byl Helmut Kohl nebo Gerhard Schröder nebo Francouzi, fakticky nedosáhli vůbec ničeho. My můžeme aktivně působit na obě strany a přinutit je k jednání, vynucovat si plnění smluv a to co vlastně i při jednání 2. února tady v Praze jsem požadoval já, že už mě nestačí slova, že chci vidět ty smlouvy a že chci vidět ty podmínky, tak abychom případně mohli posoudit to, co se po nás chce. My se nenecháme vtlačit arbitrova tento spor, to my nebudeme. Budeme jednat případně na té nejvyšší úrovni. Můžeme apelovat na bilaterální jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, ale přinutit Rusko, nedovedu si představit, jakou o tom máte představu. Můžeme požadovat plnění smluv. V té druhé otázce, žádný časový scénář nemáme, myslím, že to Alexandr Vondra řekl poměrně přesně. Je to, technicky bych řekl, že se jedná o případné provádění měření k zamezení dodávek, pašování toho vojenského materiálům z egyptského území do pásma Gazy. To by mohla být splněna podmínka, kterou požaduje Izrael. Nicméně, já se neodvažuji v této věci spekulovat, jestli se jedná o řád dnů nebo týdnů. Chcete po mne něco, co nejsem schopen vůbec ovlivnit. Ta třetí otázka se týkala Obamy. Obama do Evropy přijede na G20 do Londýna, kdy budeme fakticky zastupovat jako předsednická země Evropskou unii při předsednictví Velké Británie v G20. Potom pojede na summit NATO ve Štrasburku a je představa, že nejlépe v Praze v té horší variantě někde jinde, možná v Bruselu by došlo k tomu neformálnímu summitu sedmadvacítky s americkým prezidentem. My budeme rádi, když se podaří ten summit zorganizovat. Čeká se na 20. ledna, protože je zcela evidentní, že Obama nemíní porušit nepsané pravidlo nekomunikace v těchto věcech. On naprosto respektujeme doběh toho prezidentování George Walkera Bushe do 20. ledna. Nevyjadřuje se k těmto otázkám. Po 21. budeme chytřejší a doufáme, že se podaří, mám pocit na 4. dubna dostat Obamu do Prahy.

Michaela Jelínková, tisková mluvčí místopředsedy vlády pro evropské záležitosti: Děkuji, další dotazy?

Reuters: Já bych měla ještě otázku k tomu plynu. Plánje ČR nebo neuvažuje o tom, že by zorganizovala v rámic předsednictví summit na toto téma? Pokud ano, kdo by se ho mohl účastnit? Kdy by se konal?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: S prezidentem Barrosem se bavíme o krajní variantě a to je trojkový summit v této otázce, nicméně, to ještě není na stole, protože pořád trváme na tom že se obě strany musí dohodnout mezi sebou.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Já si myslím, samozřejmě, my jsme připraveni k tomu se podílet na tom řešení, ale to musí být nějakým způsobem připraveno. Já jenom řeknu jeden příklad. Včera večer ta společná delegace českého předsednictví a Evropské komise, která byla v Kyjevě, navštívila na přání ukrajinské strany ten dispečink, aby se ověřila čísla, pokud jde o věci plynu na vstupu z ruského na ukrajinské území a výstupu, mám na mysli ten tranzitní, výstupu z Ukrajiny na unijní území. A to, co na tom dispečinku bylo možno vidět, bylo možné vidět výrazné omezení těch tranzitních dodávek i na vstupu z Ruska na ukrajinské území. Ale protože se nekonají žádné předávací protokoly, není měření, ty měřicí stanice nejsou přímo na hranici, tak v podstatě zatím my nemáme nástroje na to si ověřit, jak to přesně je. Čili za těchto okolností hrát tu roli arbitra je prakticky nemožné. To je skutečně zodpovědnost na jedné straně Ruska, jako zodpovědného dodavatele, a na druhé straně Ukrajiny, jako zodpovědné tranzitní země, najít urychleně řešení. Protože ta situace tak, jak se jako nastalo dneska, je dlouhodobě neúnosná a tento způsob komunikace s odběrateli naprosto nepřijatelný.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že něco jiného je řešení, jak už řekl Alexandr Vondra střednědobé, případně dlouhodobé. To může být součástí těch rozhovorů s Ruskou federací, ale v této chvíli naprosto souhlasím s tím, že vstupovat přímo do toho sporu nám v důsledku nedostatku informaci nepřísluší. To, že může dojít k jednání na nejvyšší úrovni, Evropská komise, předsednická země, případně hlavy státu obou zemí, na to je ještě čas. Ale pokud ta situace bude takto neutěšená jako teď, je to jedna z variant, kterou připravujeme.

Francozská televize: (dotaz na zvukovém záznamu bez překladu)

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Nicolas Sarkozy je velmi výrazná osobnost nejen francouzské, ale i evropské, možná i světové politiky. To předsednictvíe mu přineslo 2 velké příležitosti, myšleno v dobrém slova smyslu, jak ukázat svou leaderovskou roli, jak konflikt Gruzie a Ruská federace, tak samozřejmě okamžitá reakce na finanční krizi. Nemyslím si, že bude jednoduché na něho navázat, je představitel velké evropské země, ale vůbec si nemyslím, že je to nemožné. Nám, to beru znovu spíše pozitivně než negativně, už první dny nového roku přinesl dvě podobné situace a myslím si, že ve spolupráci s ostatními, stejně jako Nicolas Sarkozy sám by nedokázal nic, dosáhneme posunu v obou těch záležitostech. To je naše ambice, naše ambice zvládáte jak běžnou agendu, tak tyto vnesené adhoc situace a nemyslím, že bychom to nezvládli. To, že jsou nejrůznější spekulace, já sám s Nicolasem Sarkozym mám velmi dobré vztahy a ani on nemá zájem na tom, aby české předsednictví neuspělo. V tomto smyslu já obavy nemám. Pozice Václava Klause se velmi démonizuje. Klaus je nositelem ekonomické transformace devadesátých let, já bych řekl nejúspěšnějším českým politikem, naprostým profesionálem a fakticky odborníkem a to že má na některé otázky jiné názory než evropský mainstream, to pokládám spíše za pozitivní jak negativní. Na řízení nebo na české předsednictví i po konzultacích včera na novoročním obědě, má v podstatě stejný názor, má zájem na úspěchu českého předsednictví a pokud se bude účastnit přímo nebo nepřímo summitu nebo akcí pořádaných českým předsednictvím, já ani na vteřinu nepochybuji o tom, že je zvládne naprosto brilantně, protože už se přece jenom známě nějakou dobu. Vidím ten problém jako mediální spekulaci. Já jsem to řekl v Londýně BBC, kdybyste měl teď vyjmenovat všechny evropské prezidenty, tak vzpomenete na některé, Václav Klaus bude mezi nimi a já jsem na to hrdý.

Lidové noviny: Já mám dvě otázky na vás, pane premiére. Ke gaze. Co to včerejší odmítnutí příměří a toho plánu se kterým tam jel Karel Schwarzenberga znamená pro vaši případnou cestu na Blízký východ? Pojedete? Kdy? Případně s čím? Druhá otázka. K tomu trojkovému summitu na téma energetická krize, respektive s tím Gazpromem. Jak si vysvětlujete ten trojkový summit třeba vaše přání, aby za tím byl barosso, máme to také číst tak, že si uvědomujete že menší postkomunistická země s kritickým názorme na adresu Ruska by třeba nebyla tak silná tváří v tvář Moskvě? Děkuju.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Takže k té první otázce. Já samozřejmě nemíním říkat žádné detaily z rozhovoru s evropskými státníky. Nepokládám to ani za rozumné ani za obvyklé. Já jsem včera velmi dlouze hovořil s premiérem Olmertem a mám celkem jasnou představu o podmínkách této strany. Po návratu Karla Schwarzenberga budeme velmi detailně analyzovat tu situaci a společně s Evropskou komisi je vše standardní, budeme postupovat dál. I v rámci kvartetu máme přichystané další konzultace, tak aby ten postup byl účinný. Já vám k tomu nic dalšího neřeknu, protože ani nechci. Ta druhá, já nepokládám vůbec za neobvyklé, že se podobné aktivity účastní EK na G20 ve Washingtonu byl Nicolas Sarkozy rovněž s prezidentem Bartošem. Nemyslím si, že by máš vztah s Ruskem já pokládám za dobrý, obchodě vynikající, měl jakýkoliv vliv na ta jednání. Ta otázka, pokud vůbec má být něco jako trojkový summit, tak jí pokládám za standardní nástroj. V této chvíli vůbec nejsme rozhodnuti o tom, že ho uděláme, protože do toho sporu fakticky nechceme přímo vstupovat do té doby, než to bude nezbytně nutné a budeme se spíše snažit jednat s jednotlivými aktéry a pokusit se je přesvědčovat a nutit k tomu, aby k té dohodě došlo. My nejsme schopni tu dohodu za ně udělat. Já vůbec nemám pocit, že by to bylo něco nestandardního. My jsme v úzké spolupráci s komisařem Piegbalsem, s Římanem cestoval na Ukrajinu ředitel odboru Trend, ta spolupráce je naprosto nezbytná a myslíme si, a taky to komunikujeme samozřejmě s ostatními hlavami států Evropské unie, nemyslím, že to by to bylo něco neobvyklého, vůbec to nesouvisí s tím, jestli jsme velká nebo malá země, protože v dané chvíli je to bilaterální spor, nikoliv pořád ještě spor EU versus některý z těchto aktérů.

Michaela Jelínková, tisková mluvčí místopředsedy vlády pro evropské záležitosti: Děkuji panu premiérovi.

Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Ještě mne napadá jeden dodatek. My od začátku vědomě z vlastního rozhodnutí tedy s komisí spolupracujeme, protože jedna věc je krátkodobé řešení. To není jiné, než že si obě strany za prvé okamžitě obnoví dodávky do Evropy, sednou si a uzavřou nějakou dohodu. Tam není jiné řešení. Ale samozřejmě je důležité zároveň nalézt takový model spolupráce, který nás nám pomůže abychom se vyhly těmto pravidelně se opakujícím situacím každý rok. Vloni to bylo na jaře stejné kvůli Bělorusku. Před třemi roky to byla vážná krize, když se sjednával kontrakt mezi Ruskem a Ukrajinou a prostě není možné, aby se pravidelně takováhle situace opakovala. To prostě není styl politiky, který by byl na evropské či civilizované úrovni.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jenom dodatek. Přeci jen ta politická konotace, kterou není složité tam nalézt. Ukrajina riskuje, to co dlouhodobě je zájmem Ruské federace a to je bipasování tranzitu mimo území Ukrajiny anebo omezení toho tranzitu přes Ukrajinu. To známý Nordstream a má to jistou politickou dimenzi i pro nás. V tomto smyslu my se této politizaci vyhýbáme a snažíme se tam spor udržet v oblasti komerční, protože v oblasti komerční je daleko lépe řešitelný než jakékoliv oblasti politické či geopolitické. Ukrajina tímto postupem riskuje to, že může být zemí, která ztratí fakticky tu úroveň poplatků, které má z tranzitu ročně.

Michaela Jelínková, tisková mluvčí místopředsedy vlády pro evropské záležitosti: Čas tlačí, takže poslední otázka. Ještě předtím upřesním, že program českého předsednictví v angličtině a v češtině je vám k dispozici v předsálí tiskového sálu. Jsou tam také veškeré akce českého předsednictví, podrobný seznam akcí v ČR. Všechny tyto dokumenty máte na webu. V tuto chvíli tiskneme i Francouzkou verzi programu. Nicméně, všechny verze jsou již v tuto chvíli v programu českého předsednictví na webu. Poslední otázku.

Slovenská televize: Já bych se ráda zeptala na to východní partnerství. To je otázka, která se vleče už několik let. Co byste vy považovali za úspěch toho půlročního předsednictví?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My považujeme za úspěch to, že se to podařilo prosadit do agendy českého předsednictví a je v podstatě schváleno pořádání summitu o východním partnerství, to navazuje na tu polsko-švédskou iniciativu. I v rámci Visegrádu, jste ze Slovenské televize, tu otázku podporují všechny země V4 i ten širší region. Z úspěch budeme považovat, když se navážou standardní vztahy a vytvoří se standardní program a mechanismy spolupráce EU Evropská unie versus země v rámci politiky sousedství. To znamená, my nemáme ambici vyšší než nastartovat a institucionalizovat tuto spolupráci minimálně na úrovni středomořské unie. Děkujeme. Mějte se hezky.

Jiří František Potužník, tiskový mluvčí předsedy vlády pro předsednictví ČR v Radě EU: Dámy a pánové, děkujeme.