Tiskové konference

16. 2. 200914:20

TK - Po jednání vlády ČR 16. února 2009

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde i členy vlády, předsedu vlády pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí pana Petra Nečase, a ministra průmyslu a obchodu pana Martina Říman. Pane premiére máte úvodní slovo jako vždy.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já musím omluvit pana ministra kalouska, protože odjel do Bruselu a tím pádem ho musíme při prezentaci národního protikrizového plánu vlády postrádat. K těm bodům, které jsme dneska projednávali, vám představí Petr Nečas, vláda schválila podkladový materiál pro vytvoření věcného záměru, návrhu třetí etapy důchodové reformy a podotýkám, že to je pořád ve fázi diskuse. Já jsem četl některé články, jako bychom to zaváděli, to musím říct, že od toho jsme hodně daleko. Pana ministra Římana jsem si vzal i s Petrem Nečasem proto, aby se pokusili případně, i když nechceme jít do detailů, prezentovat některé body národního protikrizového plánu vlády.

Ještě předtím mi dovolte přečíst návrh usnesení, které se týká problematiky hrazení regulačních poplatků v krajích, což byl bod, který jsme dnes projednali mimo rámec navržených bodů a vláda ukládá ministrovi vnitra, aby zahájil neprodleně jednání s představiteli jednotlivých krajů České republiky v souvislosti s problematikou hrazení regulačních poplatků podle zákona 48/97 a to za prvé v oblasti nakládání s majetkem krajů v souvislosti se zákonem 48/97 a b v oblasti usnesení, rozhodnutí nebo jiných opatření orgánů kraje v samostatné působnosti v souvislosti s tímto zákonem a jeho případném porušení. A ukládá ministru financí, aby analyzoval právní důsledky usnesení rozhodnutí nebo jiných opatření orgánů kraje v samostatné působnosti, které ve svém důsledku zřejmým a závažným způsobem porušují daný zákon ve smyslu bodu I/1, a to ve vztahu k právní úpravě darovací daně, za druhé, předložit vládě informaci o důsledcích pozastavení uvolňování nemandatorních finančních prostředků představující příjem rozpočtu krajů.To na okraj jednání vlády.

Jak víte, my jsme včera měli zasedání porady ekonomických ministrů s NERV a sekcí předsednictví z útvaru pana místopředsedy vlády Vondry, kdy jsme diskutovali celou sadu opatřením k těm opatřením, které jsme představovali NERVu a dnes fakticky i na tripartitě. Přibyli některé body. Já se pokusím velmi zkráceně, protože myslím, že poslanci si zaslouží ve středu přímou nezprostředkovanou informaci a proto kompletní informaci dostanou poslanci a senátoři v materiálu, který nemůžete mít k dispozici, a doufám že ho nebudete mít do té doby než bude prezentován. Takže všechny ty materiály, které máte k dispozici berte jako pracovní a takto i doporučuji, aby s nimi bylo s pracovními, protože ten konkrétní materiál přijde až do Poslanecké sněmovny.

Ty hlavní cíle, které jsme si zadali při plnění nebo při určité snaze eliminovat dopady ekonomické recese, ty hlavní úkoly byly udržení zaměstnanosti nebo zmírnění růstu nezaměstnanosti, tím druhým cílem bylo udržení stability veřejných financí. Po těch doplněních, které jsme provedli už ta čísla, která znáte, to je, že ten impuls je ve výši zhruba 2,9 % HDP nejsou pravdivá, protože bude vyšší, přičemž veřejné rozpočty ovlivní tyto impulzy negativně ve výši 1,9 % HDP. Z toho nová opatření, která budou teď realizována ve výši 1,1 %. Já bych chtěl odstranit jeden velmi oblíbený mýtus, který je šířen na politické scéně i v médiích, a to je, že jsme zaspali nebo neudělali některé opatření včas. Já musím říct, že polovina z těch opatření i z hlediska finančního vyjádření byla realizována od září loňského roku do dnešního dne a v tomto smyslu takové spekulace a nařčení vláda i já osobně odmítáme. Těch bodů je 15, zhruba řečeno, nenajdete tam věci, které jsou spíše systémového charakteru nebo které jsou dlouhodobě v plánu vlády je realizovat, které souvisely spíše s ekonomickým poklesem. Takže tam není celá řada bodů, které by jste možná očekávali, ale protože nesouvisí s bezprostředním řešením té krizové situace jsou uvedeny v programovém prohlášení vlády, případně v jiných materiálech.

Tak to platí i pro, řekl bych, řešení dopadů ekonomické recese do zdravotního pojištění. Během týdne přestavíme zcela samostatné řešení zdravotního pojištění a výpadku, který očekáváme, protože to není opatření, které by zmiňovalo krizi jako takovou. Je to nutné udělat, proto abychom řešili dopady těch výpadků zdravotního pojištění vcelku.

Tím prvním opatřením s kterým jste již byli seznámeni, když tak to popíše Petr Nečas, je sleva na sociálním pojištění. Od tohoto opatření si slibujeme, že umožní udržet v zaměstnaneckém poměru právě zaměstnance s nízkým příjmem maximálně do výše 1,15násobku hrubé mzdy.Je výrazně regresivní a působí pozitivně právě u nízkopříjmových skupin.

Tím druhým opatřením jsou na příjmové straně rychlejší odpisy majetku. Nakonec rozhodnutí padlo, že v první odpisové skupině se zkrátí ze tří na jeden rok, tedy bude možno odepsat v roce pořízení, vlastně zrušená odpisová sazba. Ve druhé odpisové skupině z 5 nakonec na 2 roky, v těch dvou hodin a 60 a 40 %, což zvýší prostředky podniků i živnostníků asi o 9 miliard korun, dlouhodobě předpokládáme, že to je spíše fiskálně neutrální opatření.

Ve středu by se mělo hlasovat v Poslanecké sněmovně o rozšíření uplatnění odpočtu DPH u automobilu, což je spíš o zrušení výjimky a nastavení standardního stavu, což samozřejmě bude mít předpokládaný dopad zhruba 3 miliardy korun. Snížení, neřekl jsem u toho prvního očekáváme zhruba 18 miliard korun s tím, že samozřejmě na té straně opačné mohou být samozřejmě těch 18 miliard sníženo úsporami z titulu vyšší zaměstnanosti na sociálních dávkách, podporách v nezaměstnanosti. Očekává se, že takto bychom zachránit 50-70 tisíc míst nízkopříjmových zaměstnanců.

Čtvrté opatření je snížení sazby sociálního pojištění o 1,5 %. Bylo provedeno od 1. ledna, ponechává zhruba 18 miliard korun proporcionálně všem zaměstnancům, kteří platí sociální pojištění.

Pátým bodem, rovněž který začal platit od ledna, je snížení korporátní daně, to znamená daně z příjmů právnických osob.

Šestým opatřením je snížení poplatku na železnicích. Byl snížen o 20 %. Sedmým opatřením je zajištění regionální dopravní obslužnosti. Počítá pro nejvíce postižené regiony zhruba 2 miliardy korun.

Dalším opatřením je garance a podpora úvěrů, signalizované opatření Českomoravské záruční a rozvojové banky pro malé a střední podniky, kdy fakticky navýšením peněz pro ČMRZB ve výši 1,8 v letošním roce a 2,7 v roce příštím, se jedná o garance úvěrů ve výši 40 miliard korun, zvýší garanci na 80 % s maximálním čerpáním 90 000 000 pro jednoho adresáta. Je to revolvingový projekt, to znamená projevuje se v tom druhém čísle, tzn. S tím multiplikátorem ne v přímé v přímé zátěži rozpočtu, ale s dopadem 40 miliard korun.

Devátým bodem je snižování energetické náročnosti budov. Tam se počítá s celým programem housing,. náhradu neekologického vytápění, biomasa, tepelná čerpadla, dnes tam přibyla opatření, která se týkají šrotu. Počítá se s posílením programu Panel, který má rovněž multiplikační účinek, protože multiplikuje privátní kapitál.

Desátým bodem je podpora exportu, což je celá serie změn v České exportní bance a Egapu, která fakticky umožňuje v dané chvíli na navýšit mimo jiné vývozní projekty o 35 miliard korun.

Jedenáctým bodem je podpora podnikatelů v zemědělství, která se týká Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, Kde samozřejmě rovněž jde o multiplikátor, v této chvíli je to v objemu 2,3 miliardy korun, čímž se s vyšší úvěry pro malé a střední podnikatelé v zemědělství.

Dvanáctým bodem jsou investice do výzkumu a vývoje. Schválená částka pro rok 2009 včetně prostředků Evropské unie je 32,4 miliardy korun, což je bezprecedentní výše v rámci fungování celé České republiky.

Třináctým bodem jsou investice do dopravní infrastruktury, které musíme samozřejmě započítat do těch opatření spolu s nevyčerpanými prostředky Fondu dopravní infrastruktury z roku loňského výši 7,2 miliardy korun, které se převedli do tohoto roku, bude Státní fond dopravní infrastruktury disponovat celkově prostředky ve výši 90,3 miliardy korun, což je více než dvojnásobek. Vzlet velmi bohatých v rámci konjunktury vlád minulých.

Bod 14, se jedná o posílení dalších výdajových oblastí typu Programu obnovy venkova o 272000000,- Kč, přímé platby asi 1 miliarda korun. Tím bodem, který jsme dnes na vládě přidali je bod, který je bych velmi výhodný a výhodnější než ty původní návrhy, které směřovaly k vratce daňové povinnosti OSVČ za rok 2007. Tento bod počítá a je v tomto smyslu daleko komformnější a může pomoci všem podnikatelům, malým podnikatelům, daleko výrazněji, kdy OSVČ, osoby samostatně výdělečně činné a právnické osoby s počtem zaměstnanců do 5 osob budou v roce 2009 osvobození od placení záloh daně z příjmu. Jenom pro zajímavost, u OSVČ se jedná celkem o 250 000 subjektů, což je cifra, kterou tím vynaložíme je spíše virtuální, protože tyto subjekty by v letošním roce velmi pravděpodobně daně neplatily, nicméně, ta pomoc může být až v rozsahu 22 miliard korun. Tím bych chtěl to své exposé uzavřít.

My samozřejmě předložíme Poslanecké sněmovně celou analytickou část a detailní podklady, které jsou daleko rozsáhlejší k jednotlivým bodům. Musím říct, že bychom něco zameškali jsou liché. Obavy, že by vláda nechtěla ten problém řešit, to odmítám, pokud bychom provedli srovnání, například s některými zeměmi typu Německo, ať už podle počtu obyvatel nebo podle DPH na hlavu, tak ten náš proti krizový plán vlády je v objemu fakticky větší. Nicméně to, co si vážím daleko víc, většina těch opatření jsou opatření systémová a plošná a nejsou to žádné populistické výkřiky. Fakticky by mohly zabezpečit to hlavní, to je udržení zaměstnanosti.

A teď se dívám, že mi tam úplně vypadl bod 16, to je insolventní, velký balík insolvenčních návrhů řešení firem v moratoriu nebo v konkurzní situaci, větší bezpečnost pro zaměstnance z hlediska příjmů a zabezpečení těchto příjmů.

Potom to bodu, který jsme také schválili, bod jak pomocí strukturálních projektů fakticky zabezpečit, to se podařilo, protože jsme největší problém měli s tím, jestli to půjde takto udělat, kdy vlastně firmy, které se dostanou do poptávkových problémů, kteří by poslali, buď po dohodě s odbory nebo bez ní, zabezpečení zaměstnance na 60 % domů, nebo by je propustili, budou mít možnost v rámci projektu vysvětlí Petr Nečas, dostávat prakticky 80 % refundace nejenom mezd, ale i sociálního, zdravotního pojištění za zaměstnance, kteří budou vlastně buď ve zkráceném týdnu nebo nějakém režimu, který bude velmi pružně řešen právě s ministerstvem práce a sociálních věcí. Dostanou vlastně možnost zaměstnance udržet i v době recese v době snížené poptávky.

Určitě jsem něco zapomněl, všechny ty detaily se dozvíte ve středu při prezentace v Poslanecké sněmovně a na tiskové konferenci v poledne, která speciálně určená k tomuto bodu. To je ode mne zatím všechno.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, nyní poprosím místopředsedu vlády pana Petra Nečase.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den, já bych upřesnil tento druhý bod. My chceme s použitím prostředků z Evropského sociálního fondu s použitím priority číslo 1 Operačního programu lidské zdroje zaměstnanost, nasměrovat finanční prostředky, které by umožnily zaměstnavatelům po dobu, kdy nemají práci pro své zaměstnance, místo toho, aby buďto propustili nebo poslali podle paragrafu 209 zákoníku práce za 60 % platu sedět doma, tak budou moci pro organizovat vzdělávací a kvalifikační aktivity, které by měly vést ke zvýšení jejich pracovních kompetencí, vzdělání a kvalifikace na trhu práce. S tím, že jim budeme refundovat až 80 % toho platu, včetně odvodů na zdravotně sociální pojištění maximálně do výše trojnásobku minimální mzdy. To umožní zaměstnavatelům poměrně pružně reagovat na výkyvy poptávky po jejich zboží, to znamená v pružném rytmu, například v jakémsi týdenním vyrovnávacím období část dní organizovat tato školní, část z ní je mít v práci nebo v horizontu, naopak, by tím vyrovnávacím obdobím byl měsíc, tak kombinovat tyto vzdělávací aktivity s týdny, kdy produkují. Byl by to způsob, který by umožnil do značné míry uchovat zaměstnanost a přitom celkově zvyšovat hodnotu pracovní síly.

Vedle tohoto materiálu se vláda zabývala i materiálem, který prohlubuje kroky této vlády v oblasti důchodové reformy. My jsme předložili první základní koncepční materiál, který se týká třetí etapy důchodové reformy. Tedy možnosti tzv. v opt-outu, vyvedení části procent z průběžného důchodového systému do fondového systému, s tím že vláda uložila ministru práce a sociálních věcí a ministru financí, aby do července letošního roku předložili detailní věcný záměr těchto kroků tak, aby o ně mohla by tedy vedena politická diskuse. Já chci velmi zdůraznit, že tento krok je krokem, který vláda plní své programové prohlášení, které uvádí, že se zváží i možnost zavedení tohoto druhého pilíře důchodového systému. Chci zdůraznit, že návrh, který jsme předložili je založen na dobrovolné možnosti vyvedení, to znamená v žádném případě na povinnosti fondového systému, že bude možnost vést 4 % body podle tohoto návrhu z 28 procentních bodů, které platí zaměstnanec a zaměstnavatel s tím, že tím zaměstnanec, který se rozhodne pro tento opt-out doloží 2 další vlastní procentní body. Jinými slovy, ke čtyřem korunám, které vyvede z průběžného důchodového systému, musí doložit další 2 koruny z vlastních prostředků.

Ty důvody základní jsou dva, za prvé je to zpětnovazební prvek, který má vést zaměstnance, aby zvažoval, zda k tomuto kroku sáhne nebo nesáhne. Tím druhým důvodem je, že se v celkovém důchodovém systému tvořenému všemi třemi pilíři vlastně přibude příjmových zdrojů, protože tam budou lidé vkládat vlastní participaci. Součástí tohoto kroku samozřejmě je, že po dobu, kdy bude zaměstnanec využívat opt-out, tím že sníží příjmy a své odvody do průběžného důchodového systému, tak za tu dobu se mu budou krátit jeho nároky z tohoto důvodu systém. Bude se mu krátit jeho penze a její takzvaná poměrná část. Jak jistě víte, v průběžném důchodovém systému se skládá penze ze dvou složek, tzv. základní výměry, která je pro všechny pojištěnce stejná, potom z tzv. proporční výměry, která se bude po tu dobu, kdy bude zaměstnanec užívat opt-outu krátit o jednu třetinu.

Znamená to tedy, že ten systém velmi výrazným způsobem umožní na dobrovolné bázi tomu, kdo nechce odvádět pouze prostředky do státem organizovaného průběžného systému a spoléhat se na to, že neví co bude za 30 nebo 40 let. V mnoha ohledech ty státem organizované systémy tak trošku v některých okamžicích připomínání pyramidové schéma. Jinými slovy, kdo naskočí později také na to nejvíce doplatí. S možností mít ještě vlastní zdroje, které vyplynuly z tohoto fondového systému. Já chci zdůraznit, že obavy, a musím říct částečné a v mnohem větší míře demagogie, která v této oblasti zaznívá, takže tento systém není mířena na krátkodobé nebo střednědobé spoření. To není spoření na 5 nebo 10 let. Je to skutečně spoření na 30 nebo 40 let. Pokud se i ve stávajících ekonomických problémech podíváte na dlouhodobý vývoj podobných instrumentů tak přes všechny výkyvy ekonomického cyklu v určitých okamžicích dokonce dramatické pády na finančních trzích také jdi tam prostě Rusové v hodnocení otec s důrazem nikoliv časovém horizontu pěti nebo vycítila na toto není směřována dostatečně směřováno na investiční horizont řádech několika desítek let.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji místopředsedovi vlády, nyní má slovo minist průmyslu a obchodu.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, já bych jenom upřesnil dva body z toho protikrizového scénáře, které spolu souvisí a jsou vedle snížení sociálních odvodů asi tím nejdůležitějším pro podnikatele a to je zrychlení odpisových sazeb a za druhé, zrušení povinnosti platit zálohy na daň z příjmů u živnostníků a malých podnikatelů do pěti zaměstnaných osob. Co se týče odpisů, je to výrazně propoptávkové opatření. Není na věky, pouze na 2 roky, do 30.6. příštího roku, znamená, podnikatelé budou motivováni k tomu, aby si potřebný majetek a investice pořídili nyní v kombinaci s tím opuštěním placeni záloh na daň z příjmu v letošním roce to pro ně vytváří velmi výhodnou kombinaci i do dalších let, lze snadno pochopit. Výhodou toho opatření zrušení placení záloh je také to, proti všem jiným, která jsme zvažovali, že je to opatření, které lze nebo které lze implementovat exekutivně, není k tomu třeba žádná změna zákona, to znamená že se to bude týkat záloh, které jsou podnikatelé povinni platit za první kvartál. Je to opatření velmi rychle, které udrží v podnicích cash flow, protože ta částka 22 miliard korun, o kterou vlastně v letošním roce přijde státní rozpočet, to jsou reálné peníze, které by podnikatelé museli zaplatit a oni je zaplatit nebudou muset a budou moci například pořídit majetek v těch zvýhodněných odpisových sazbách.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem zapomněl na opatření, které vypadá, že je drobné, omlouvám se za to, je to na žádost podnikatelů podonou elektronickou cestou, je zrychlení vratky DPH, což je samozřejmě snaha, celá řada opatření souvisís cash-flow podniků, souvisí s možností udržet zaměstnance, souvisí s možností investovat v tomto období.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, nyní prosím vaše dotazy.

Mediafax: Já se chci zeptat na roli NERVu, jaká bude dál v této chvíli?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Je to přesně popsat minulé tiskové konferenci ve filmech představoval tak jsem se stal ve třech polohá, pokud jste tu byl na tiskové konferenci, kdy jsem NERV představoval, představil jsem NERV ve třech polohách. Velmi rychlá pomoc při přípravě pomoc při přípravě Národního protikrizového plánu vlády, za druhé pomoci při českém předsednictví a speciálně před březnovým summitem Evropské rady, který se zabývá kromě energetiky a dalších kroků také ekonomiku a implementací evropského ekonomického plánu obnovy. Třetí role je velmi úzce spjata s vaší roli v rámci G20, příprava české pozice, případně evropské pozice v rámci summitu G20 v Londýně, prvního, druhého dubna se to koná.NERV pokračuje.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych doplnil informaci o Národní ekonomické radě vlády také v tom, že pro nás představuje i určité detailnější expertní zázemí pro ekonomické rozhodování vlády v tom, že na každého člena Národní ekonomické rady vlády s ním spolupracuje také celá řada dalších ekonomů. Představuje to možnost podstatně více plastického pohledu na analýzu současné ekonomické situace i na návrhy řešení, než by měla pouze exekutiva v podobě prostě ministerstev a ústředních orgánů státní správy. My to považujeme za nesmírně cenný a podnětný nástroj, se kterým vláda započítána i dlouhodobě. Není to tedy věc pouze s materiálem typu Národní protikrizový plán, ale je to otázka širší spolupráce.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Česká televize: já jsem se chtěla zeptat, kdy reálně tato opatření, na kterých jste se dnes dohodli začnou pomáhat? Pan ministr Říman už něco zmínil, kdybyste mohli zmínit další.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ta opatření samozřejmě už dávno pomáhají. To jsou ty opatření, která se týkají kroků realizovaných od 1. ledna, a těch není málo, za 32 miliard. Ty už teď pomáhají. Ta exekutivní opatření, kterých je drtivá většina, ty budou realizovány okamžitě, to znamená, například v rámci těch plánů na organizaci školení, tréninku, ty první výzvy už jdou dnes a v březnu přijde nový program. To znamená, během čtrnácti dnů, tří týdnu. Ta legislativní opatření která se týkají fakticky zákona o insolvenci, tam já nevidím nějaký výrazný problém, že by to nemělo projít, pokud nebude mít tendenci někdo kreativně do toho vstupovat, se to týká fakticky jen zákona o sociálním pojištění. Ten já vidím velmi potřebný a zákonu o dani z příjmu, což je otázka odpisu, se kterými všichni souhlasí. Tam také nevidím velký problém. Největším problémem procesu jsou současné návrhy leží ve sněmovně ve výši asi osmdesáti miliard, které pokud by byly schváleny, tak nebudou realizovaná žádná opatření, to je 80 miliard u spotřební daně, naprosto nesmyslně snižující spotřební daň situac, kdyi jsou nejnižší historicky nejnižší v posledních letech ceny benzinu a nafty, to jsou opatření Bohuslava Sobotky a Vlastimila Tlustého v rámci DPH, která jsou protisměrná, úplně nesmyslná. Pokud tato by opatření prošla, vlastně mohu říci velmi otevřeně, že na žádná jiná opatření prostě nebude. Většina těch věcí je exekutivního charakteru, ty fungují okamžitě. Poté co je vláda schválila se začínají realizovat. U těch legislativních, březnová schůze, já doufám v nějakém rychlém, protože to jsou drobné změny, parametrické s velkým dopadem, že by to možná šlo i v 90, ale znamená to vyjednávat s opozicí nebo proto sehnat potřebné hlasy, či minimálně zabránit vetu na paragraf 90, aby to mohlo být realizováno rychle.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych jenom doplnil, že ona sleva na sociálním pojištění je konstruována tak, že to bude pracovat na systému carry-back, to znamená, bude to skutečně zúčtovací období celý rok 2009, to znamená, že bude možné tyto věci započítat v podstatě zpětně. To znamená i kdyby to bylo zavedeno dejme tomu v platnost v květnu, tak zúčtovací období bude od 1. ledna letošního roku. A o to větší částky si budou moci zaměstnavatelé započítat do té slevy.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: U odpisů a sociálního pojištění to není žádný problém. Buď platí celý rok anebo zpětně. U té insolvence je to opatření, které já doufám, že projde velmi rychle, bychom mohli řešit situaci v moratoriu, případně v úpadku a mohli ta opatření realizovat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz, prosím.

Reuters: Pan premiér už o tom mluvil, můžete potvrdit, že v rámci těch opatření, která jsou nová odpovídají 1,1 % HDP neboli 40 miliardám?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ta opatření, o kterých hovoříme v rámci plánu jsou 2,9 % plus 22 miliard, které tam ještě započítány nejsou. To znamená, odmítám to rozdělovat na opatření, která se budou realizovat a která se realizovala, to je jeden plán, který této chvíli je 1,9 % přímých nákladů pluc 22 miliard.

Reuters: Potom ta opatření, která jsou takzvaná stará nebo těch 30 miliard.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Nejsou žádná stará opatření, jsou opatření od 1. ledna letošního roku.

Reuters: Ty jste dělali s vizí že bude takováto krize?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Samozřejmě, že ano. Od září loňského roku jsme dělali opatření, která souvisela s očekávaným ekonomickým poklesem. Ten ekonomický pokles se upřesňoval, ale fakticky celé řada opatření je dělána s vědomím, že bude podstatně nižší růst než byl ten v minulých letech. To znamená souvisejí s krizovým plánem a v tomto smyslu je do toho započítáme správně.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Například proexportní opatření jsme na Úřadu vlády představovali s ministrem Kalouskem na konci listopadu, to jste ještě nezaznamenali, že budou hospodářské problémy. Ale k těm dopadům. To není tak jednoduché, že se sečtou ty miliardy, protože ta dvě opatření o kterých jsem mluvil já, odpisy a odpuštění placení záloh je rozpočtově neutrální v delším časovém období, protože ty odpisy když se odepíší teď, tak už si to neodepíše v těch dalších letech. Je to rozpočtově neutrální, stejně jako ty zálohy. Je to složitější, než že se to pouze sečte.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Nicméně, vás upozorním, co jsem říkal v úvodu. Debatujeme o něčem, co není veřejným materiálem v této chvíli. Já vás odkážu na tiskovou konferenci ve středu, speciálně k tomuto tématu a já k tomu odmítám už jakékoliv další informace poskytovat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Hospodářské noviny.

Hospodářské noviny: Pane premiére, chtěla jsem se zeptat, vy jste řekl slovenské televizi, že s tím balíkem opatření tak trochu spojujete i osud své vlády. Co to znamená?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak trochu znamená tak trochu. Ne úplně.

Hospodářské noviny: Jestli s tím hlasováním o tom balíku spojíte otázku důvěry vlády?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem říkal tak trochu.

Hospodářské noviny: Třeba těmi je účinky těch opatření?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem krizi nezavinil. Já doufám, že mne z toho nepodezříváte. Já pokládám ta opatření za naprosto adekvátní situaci. Pracujeme se scénářem poklesu o jedno procento a více, přestože současné predikce jsou červená O nebo -0,3. To znamená, pokládáme ta opatření za adekvátní situaci, kterou předpokládáme nebo která je předpokládatelná. Já v tomto smyslu daleko spíše vidím riziko v přijetí těch návrhů jako je spotřební daň a DPH. Pokud by byly schváleny, a´T to potom dělá někdo jiný, protože nepůjde realizovat vůbec nic.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Prostý propočet ukazuje, že návrhy některých poslanců, které směřují na snížení sazeb DPH, jak té základní, tak té snížené, tak naprosto nesmyslné návrhy na snížení spotřební daně na benzin představují řádově nebo několikanásobně vyšší riziko než další červená čísla z hlediska růstu HDP. Jinými slovy pro veřejné finance jsou větší hrozbou než pokles HDP.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Česká televize.

České televize: Pane premiére, dnes jste na začátku navrhl usnesení a zadání pro ministra financí a ministra vnitra, které se týká krajů a poplatků. Jak přesně se toto zadání může v nejbližší době dotknout těch krajů? Jaké jsou nejbližší kroky? Co to přesně znamená pro ne?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Vzhledem k tomu, že už prvním bodem je zahájit neprodleně jednání s představiteli jednotlivých krajů, bude dobře, když se to dozvědí první oni.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych nicméně dodal, že platí současně, že kraje jako orgány veřejné moci jsou veřejnoprávní korporaci a na rozdíl od soukromoprávních korporací, které mohu dělat všechno, co není zakázáno, tak orgán veřejné moci, jak je koncipována naše ústava, orgány veřejné moci mohou dělat pouze to, co výslovně dovoluje zákon. Z tohoto úhlu pohledu se bude vláda jako vrcholný exekutivní orgán dívat i na toto jednání s kraji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Daniel Takáč, Česká televize.

Česká televize: Dobrý den,. pane premiére, chtěl jsem se zeptat. To jestli v Poslanecké sněmovně se o těchto věcech, o kterých se bude muset hlasovat, tedy o změnách zákonů se bude hlasovat najendou nebo po částech. Tedy, jestli to bude jeden balík či po částech. To je důležité pro sociální demokracie, ta říká že s balíkem bude mít problém a kdyby se hlasovalo po částech, že to problém nebude. To byla první otázka, a druhá, nezlobte se, ale termínu „tak trochu“ opravdu nerozumím, tedy buď s tím můžete spojit otázku důvěry ve vládu nebo ne. Tak tedy jasná otázka, spojíte s tímto hlasováním otázku důvěry vládě nebo nikoliv?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás ponechám tajnosnubným spekulacím. Odpovídat nebudu, protože nevím ještě jakým způsobem budeme předkládat tyto zákony nebo ty novely, domnívám se, že je dáme v jednom balíku, jak jsem řekl. Je to v podstatě velmi jednoduché, poměrně krátké změny, spíše parametrické, není to žádný velký batoh, 300 stran, bude to záležitost na několik stránek i u toho insolvenčního zákona. Nemyslím si, že by to mělo jít zvláště, protože vyzobávání některých opatření a naopak schválení té spotřební daně z toho dělá nerealizovatelný koncept. Já se domnívám, že ten balík má hodnotu v tomto celku, proto jsou to opatření velmi vyvážená k jednotlivým skupinám, ať už jsou to zaměstnanci nebo jsou to ty malé firmičky o jednom až pěti lidech, které samozřejmě budou postiženy možná nejvíc. Jsou to malé a střední podniky a nebo jsou to velké podniky s jakoukoliv exportní potřebou. To znamená v tomto smyslu je vytržení jakéhokoliv bodu, třeba ty projekty infrastruktury, já jsem úplně zapomněl, kdy jsme se dohodli na i na přípravě rychlejší obnovy vozidel ve veřejné dopravě a logistických centrech, což souvisí mimo jiné s programovým prohlášením vlády. Pokoušíme se urychlil a v rámci strukturálních fondů se pokoušíme nastavit a bavili jsme se o tom právě včera, takové mechanismy, abychom to čerpání, které už teď bezprecedentní na letošní rok, ještě mohli koncentrovat do tohoto a příštího roku. Nemyslím, že z toho jde něco vytrhovat. V tomto smyslu předpokládám a my se o tom budeme bavit až to přijde na vládu, hlasování o celku, já bych chtěl vidět co by z toho prošlo, protože opozice kritizovala tento balík ještě před tím než ho vůbec znala. Takový apriorní odsudek je trochu směšný. Teprve teď, když budou mít možnost se tím probírat studovat to, tak pochopí že ty kroky jsou provázané a pokud by byly hlasovány zvlášť, tak já v tom nevidím žádný smysl. To jestli prostě opozice bude přistupovat k tomu apriorně, to samozřejmě je komplikace, ale nemám pocit, že by ve světě a Evropě byl tento postup obvyklý. Ján mám informace z celé řady zemí, že v této situaci se volá po národní jednotě a hledají se takové cesty ,jakým způsobem realizovat opatření co nejrychleji. Já opravdu netuším, jestli v rámci toho hesla čím hůře, tím lépe, bude postupovat naše sociální demokracie, tak žádná opatření schválena nebudou. Anebo taková, která půjdu úplně protisměrně. To já bych si vůči občanům těžce zodpovídal.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Český rozhlas.

Český rozhlas: Já mám doplňující dotaz k jednomu z těch programů na podporu udržení zaměstnanosti. Ta refundace až osmdesáti procent platu, který je ve výši šedesáti procent vyplácen lidem, kteří momentálně nepracují, bude jenom v případě, že podnik pro ně uspořádá nějaké školení?

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já to upřesním. To není, možná jsem se vyjádřil nepřesně, to není 80 % refundace ze šedesáti procent platu, ale refundace až osmdesáti procent platu. Jinými slovy, i pro zaměstnance bude výhodnější když mu ten zaměstnavatel zorganizuje toto školení, protože dostane vyšší náhradu mzdy než kdyby ho poslal podle paragrafu 209 zákoníku práce domů podle tzv. částečné nezaměstnanosti. Čili to bude až 80 % mzdy, maximálně však do třínásobku minimální mzdy, všetně odvodů zdravotního a sociálního pojištění a malá část zhruba z celkového balíku 10 až 15 % by byla hrazena nadále tím zaměstnavatelem, aby tam byl určité sdělení nákladů. Drtivá většina by šla z těchto prostředků. plus by z těchto prostředků byly refundovány z tohoto operačního programu i náklady na ta samotná školení.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To má několik sinergických efektů. Jedním je udržení zaměstnanosti při nižší poptávce ať už si ji rozloží zaměstnavatel po dohodě jak chce. Ten program by měl být velmi pružný. Za druhé, samozřejmě, to zvyšování dovedností, to určitě nebude bráno jako formální. Za třetí je to udržení zaměstnanosti v těch školicích střediscích a organizací, které takové školení budou poskytovat. Tam několik efektů najednou.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize. E15, Mladá fronta.

Česká televize: Pane premiére, ještě dotaz k řešení krize v Evropské unii, té finanční a světové. Budete v rámci nějakých opatření jednat taky s organizací Svazu evropských zaměstnavatelů? Oni si tak trošku stěžují na to, že se s vámi snažili nějak spojit a zatím se jim to nepodařilo. Oni dali dohromady nějaké recepty, jak bojovat s krizí. Jestli plánujete setkání i s nimi?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Když už jsem se setkal s odborovou centrálu, nevidím jediný důvod, proč se nesetkat se zaměstnavateli. Tady já netuším, nikdo mne neoslovil, takže to museli zkoušet asi špatně. My máme, jenom pro pořádek, v nejbližší době fakticky budou 4 zasedání, jedno proběhne tuto neděli v Berlíně, zasedání G5 nejsilnějších zemí členů G20 z Evropské unie českého předsednictví, jako zástupce celé sedmadvacítky, kde vlastně se uvidímě po nějaké době poprvé. Tu další neděli se uvidíme v Bruselu na tom neformálním meetingu hlav států, kde bychom měli řešit přípravu na G20, určité vybalancování toho evropského přístupu ještě před radou v březnu. Mezi těmi, kteří volají po dalších balíčcích a dalším protekcionismu a těmi, kteří naopak mají obavy. Budeme se snažit si vyměnit zkušenosti z implementace toho evropského plánu obnovy. Potom bude březnový summit, velmi důležitý, by měl ukotvit celou řadu těchto věcí do závěrečných usnesení závazných. Pak bude samozřejmě následující G20, která by měla hovořit o globální finanční architektuře a nástrojích v rámci globálního řešení, nejen toho evropského. Ten prostor pro diskusi je obrovsky. Já chci říct, že my zastupujeme evropskou radu, nikoliv zaměstnavatele. Takže my jsme ti strážci pravidel, jak jsem seděl minulý týden s Evropskou komis, která to velmi ocenila, že jsme ta země,. Která se i v té době, kdy si některé země začínají hrát na vlastním písku, začínají nabourávat tu jednotnou evropskou pozici, jsme Ti, kteří by měli zabezpečit v rámci diskusí a v rámci kompromisu právě pozici Evropské unie.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych to jenom doplnil, že se zástupci byznys Europe a Evropské unie malých a středních podniků jsme jednali na zvláštním setkání předsednictví se sociálními partnery v lednu letošního roku. Současně se počítá, že proběhne evropský tripartitní summit na nejvyšší úrovni ,to znamená za účasti českého premiéra v průběhu našeho předsednictví a samozřejmě na bilaterální úrovni jsme připraveni jednat jak s byznys Europe tak s Unii evropských malých a středních podniků. Jako jsme se setkali se zástupci Evropské odborové centrály.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My jsme tak dokonce připraveni. Alespoň vidíte, jaký žiji život, že dnes v 15:30 se s nimi setkám. teď jsem si na to vzpomněl.

Radiožurnál: Dotaz k jinému tématu. Jak se vláda postavila k tomu senátnímu návrhu na zařazení Velkého pátku mezi státní svátky? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Naše stanovisko po vzrušenější diskusi než k protikrizovému plánu, což podle Parkinsona takto platí, je nakonec neutrální. Protože na jedné straně je to určitá ostuda, že naše země tento svátek nemá. Má celou řadu dalších zbytečných svátků, ale vzhledem k tomu, že my nepředpokládáme, že by existovala v parlamentu shoda na tom, že tento svátek přijde občanům za nějaký zrušený a ty dopady jsou až ve výši 5 miliard korun, existuje skupina ve vládě, mezi kterou patřím, která by si přála, aby Velký pátek byl svátkem, na to konto by se musel nějaký svátek asi zrušit. Řeit to a schválit to by dopadlo jako se 17. listopadem a já nevím, ještě 28. září.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Převládající pozice vlády je taková, že znakem určitého barbarství naší země je, že má Velký pátek jako pracovní den. Nicméně, dopady na hrubý domácí produkty při zavedení dalšího volného dne by byly ve výši téměř 0,4 % hrubého domácího produktu s dopadem na veřejné finance na příjmové stránce okolo pěti miliard korun. Čili žádná legrace není zadarmo i zavedení dalšího volného dne má tyto dopady. Troufám si říci, že většina členů vlády by přivítala při zavedení jednoho volného dne zrušení nějakého jiného.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Necháme to sněmovně, to bude legrace. To přijďte.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Odhady, kdo prosazoval zrušení jakého svátku ponecháme vaší bujné fantazii.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, E15.

E15: Pane premiére, omlouvám se, ale mě opravdu není vůbec jasné, s čím jdete ve středu do sněmovny? Bude to jeden materiál, který už bude obsahovat novely příslušné včetně insolvečního zákona?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já to zopakuji speciálně pro vás. Legislativní návrh musí projít vládou a bude předložen na březnovou schůzi sněmovny. Jestli v celku nebo zvlášť, to se ještě vláda rozhodne. My přicházíme do Poslanecké sněmovny s uceleným konceptem protikrizového plánu, který má opatření dočasná, tak dlouhodobá, opatření legislativní i exekutivní. Gró toho návrhu jsem velmi zevrubně představil tady. Tam bude představen včetně ě analýzy nejméně dvou instituci Ministerstva financí a České národní banky, která bude popisovat rizika, která bude popisovat situaci která může nastat z hlediska celé řady oblastí včetně finančního sektoru. Tento materiál nebude obsahovat opatření, která realizuje centrální banka. Nezabývá se samozřejmě rozšířením kolaterálu, nezabývá se celou řadu věcí které nemá v kompetenci česká týdne. Nebude tam ani to, co realizuje vláda nezávisle na tomto materiálu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Mladá fornta:

Mladá fronta: Pane premiére, počítat s nějakou oficiální výzvu k jednání vůči sociální demokracii, aby vám pomohli ten váš balík schválit? Nebo to necháte na činnosti jednotlivých poslanců ČSSD, pokud by vám chtěli pomoc. Druhá věc, oni mají vlastní paket opatřeními, je něco mezi nimi, co byste naopak pomohli schválit jim? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Součástí diskusí NERVu bylo i těch 52 bodů, z nichž zhruba třetina byly krok neboť již realizované takové, které nejsou proti tomu návrhu, některé se překrývají. Zhruba třetina byly proklamace naprosto nerealizovatelné nebo týkající se centrální banky a třetina byly věci, které spíše extendovaly ten protikrizový plán a programové prohlášení levicové vlády, kdybych to chtěl říct asi takto. Tu výzvu jsme již dávno učinili součástí NERVu jsou dnes 2 bývalý ministři sociálně-demokratických vlád, Jiří Rusnok i Martin Jahn jsou platnými členy. Sociální demokracie, jak se stalo standardem nevyužila fakticky výzvy, aby doplnila případně tento instrument, tuto radu o dalšího člena. Myslím si, že tu výzvu tímto činím, není třeba kolem toho dělat nějaké velké výzvy a gesta. Permanentně platí, že jsme ochotni se bavit o energetice, například v Pačesově komisi, o zdravotnictví, například kulatého stolu. Já mám pocit, že ty výzvy zatím nechávají opoziční stranu klidnou a budu velice rád, když se s námi do o tom bavit budou a pomohou to prosadit, protože to je společný zájem.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych ještě politicky rozdělil postoj opozice, kdy může vyjádřit nesouhlas s návrhy vlády, tomu myslím si rozumím, od postoje, kdy se bude snažit zablokovat protikrizová opatření vlády. Myslím si, že státotvorná opozice může vyjádřit svůj nesouhlas i takový způsobem, aby vládě neházela tzv. klacky pdo nohy a nezablokovala přijetí protikrizových opatření.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych dal příklad. Já určitě nebudu souhlasit s populistickým návrhem na snížení DPH na elektrickou energii, protože povede k jedinému a to je zvýšení spotřeby a tlaku na zvýšení spotřeby v žádném případě nevede k cíli. Je to protisměrný krok k těm opatřením, které máme my, opatření vedoucí k úsporám. Ať už zateplením případně jiným způsobem výroby. To, že vláda bude účinnými nástroji působit jak na oligopolní ČEZ, tak na téměř monopolní RWE Transgas, aby snížily ceny v tom nejbližším období, to je úplně jiná otázka, protože nemá přímé nástroje, aby toho dosáhla. Může vyjednávat. Mě mně připadaly některé ty návrhy trochu protisměrné k tomu, co se děje. Celý ten ten protikrizový plán vlády je zaměřen, je výrazně sociální, explicitně jsme to neřekli, ale žádná sociální dávky, žádná podpora, žádný sociální program není ohrožen. To znamená, všechny ty skupiny, které se dostanou do problémů, kterých se nedotknou ta opatření, aby si uchovali své pracovní místo, mají zaručený standard jako v době konjunktury. To znamená, je to sociálně vyvážené a všechna ta opatření mají vést k tomu, abychom po přechodnou dobu jako stát stimulovali vyšší míru zaměstnanosti než v dané chvíli ta ekonomika potřebuje a tím vlastně odstranili náklady na straně výdajů, na sociální dávky a na podpory v nezaměstnanosti, které i tak samozřejmě v důsledků nárůstu nezaměstnanosti porostou. Musím říct, že stejné opatření jako u důchodové reformy, pokud bychom realizovali to, co se nám podařilo prosadit v loňském roce už někdy v roce 2003 či 2004, tak pozitivní efekty tohoto typu parametrický změn by nám dnes umožňovaly dýchat daleko lépe. Takhle víme, že i při optimistickém scénáři, kdy jsme počítali 1,4 % růstu hrozí deficit důchodového systému ve výši 10 miliard. To znamená, já opatření, která vedou k prohlubování toho problému, rozevírání nůžek v žádném případě nemohu podporovat a většina těch opatření sociální demokracie tam bohužel směřuje.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, aktuálně.

Aktuálně.cz: Já bych se chtěla zda dnes bylo na programu na programu zpráva BIS ke kauze Savoy? Zda případně zveřejníte její obsah?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Za prvé. Tato vláda na vládě nebyla. Za druhé, nepochybně nezvěřejníme její obsah, protože je to zpráva, která bude projednávána v režimu a nevím, co vás na tom tak zajímá.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím.

Právo: Já bych se ještě na chvilku vrátil k poplatkům a ke krajům. Vy jste říkal, pane premiére, o možnosti nevyplácení nematuritních příspěvků. Můžete to doplnit a vysvětlit, prosím?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem nic takového neřekl, já jsem přičetla, to přečtu ještě jednou, že ukládáme ministrovi financí, aby předložil vládě informaci o důsledcích pozastavení uvolňování nemandatorních finančních prostředků představující příjem rozpočtů krajů. Tam je několik kondicionálů v té větě a já jsem nic takového, co naznačujete, neřekl.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Česká televize: Ještě doplňující otázku. Vy jste tedy představovali protikrizová opatření, kdy si myslíte, že reálně začnou pomáhat českému hospodářství?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Odpovídám na tu otázku už podruhé. Už dávno začala. Ta, opatření které jsme realizovali na konci loňského roku, jako je například České exportní banka, Egap a prostředky pro Českomoravskou záručnía rozvojovou banku a snížení sociálního pojištění, začala fungovat okamžitě a také se musela okamžitě projevit. To znamená, ta opatření již fungují, ta exekutivní opatření, která navrhujeme budou fungovat bezprostředně po schválení vládou, jak budou postupně zaváděna. Legislativní opatřeních, kterých je podstatně méně a takto to bylo koncipováno mohou platit teprve, když je schválí parlament.

Česká televize: Jsem to myslela tak, kdy uslyšíme lepší hospodářská čísla?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já vás musím zklamat, to nezávisí na vládě. A vy to musíte vědět.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: A už vůbec ne na vládě ČR. Všichni víme, že současné ekonomické problémy jsou přece důsledkem poklesu poptávky po českém exportu Čili, ta krize má exogenní charakter.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych řekl, že to je otázka pro pana prezidenta Obamu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Deník: Já mám otázku na pana ministra Nečase ohledně zavedení návrhu opt-outu. V lednu, kdy vlastně vláda přerušila jednání o tom materiálu, tak byl požadavek ze strany lidovců na vypracování nějaké podrobné analýzy dopadů, který by opt-out mohl přinést. Už to je překážka která byla vyřešna? Případně, jestli už ta analýza existuje a co obsahuje?

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: My jsme se dohodli v rámci koalice, že do července předložíme detailnější věcný záměr, což je v podstatě výsledek té analýzy které mluvíte.Plus, že tato opatření budou doprovozena změnami v průběžném důchodovém systému, který více podpoří rodiny s dětmi proti stávajícímu stavu.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Mě to nedá. Vy si opravdu myslíte, že nějaká vláda může vyřešit ekonomickou krizi? To si musíte dělat opravdu legraci. Přece ta opatření, které dělají jednotlivé vlády směřují z toho, aby eliminovaly nezaměstnanost, aby případně změkčili ten náraz, který přichází a který není řešitelný prostředky jednotlivých vlád. To je přece finanční krize, krize důvěry a odblokování úvěrování a zahájení nových investic a to, aby se rozjely ekonomiky, jako je Spojených států amerických a Číny, to není v prostředcích vlády České republiky.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: My nevíme, kolik by zkrachovalo podnikatelů, kdybychom například nezavedli tu úlevu na záloze na dani a kolik jich zkrachuje, když tu úlevu zavedeme. Předpokládáme, že jich zkrachuje podstatně méně, když budou mít tuto úlevu, ale nemáme žádnou možnost udělat experiment v reálné ekonomice, kolik by jich zkrachovalo bez těchto opatření a kolik jich zkrachuje s nimi.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Máme pouze kvalifikované odhady, takže na základě zavedení slevy na sociálním pojištění, například předpokládáme, na základě kvalifikovaného odhadu že to pomůže zachránit až 50-70 tisíc pracovních míst v naší ekonomice tím, že zlepšíme cash flow jednotlivých podnikatelských subjektů.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím.

Týden: Já bych se chtěla zeptat na 2 otázky. Jednak k tomu opt-outu, vy jste říkal že to bude na 30 až 40 let. Jestli budete nějakým způsobem omezovat věk ve kterém je možné do toho systému vstoupit, protože když do toho vstoupí člověk 5 let před důchodem, je velké riziko že tam budou krátkodobé výkyvy trhů. Druhá otázka míří na zateplování domů a paneláků. Jakým způsobem se ty peníze budou rozdělovat? Neotevírá se tam nějaký prostor?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Panel normálně běží. Domy, to je program, který má přesná pravidla. Počítáme na něj s výnosy z prodeje kjótských povolenek, má to přesně pravidla stanovená. Pokud se mne ptáte, jestli peníze rozdělované úředníky jsou optimálně alokovány, odpovídám,že si myslím, že ne. Ale jiný způsob rozdělování veřejných peněz neznám.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dodám, že jedna z alternativ je, že by byl omezen věk před dnem odchodu do důchodu zhruba na 10 let s tím, že součástí toho kroku by musela být informační kampaň včetně možnosti internetového kalkulátoru, který by právě ukázal každému takovému pojištěnci, že dělat podobný krok 5 nebo 10 let před penzí je nesmysl. Dokonce i za situace, kdy nemusí být žádný výkyv na kapitálových trzích, prostě proto, že vyvedení prostředků znamená i krácení poměrné části důchodu.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já k té otázce obecněji. Včera jsme to diskutovali i na jednání NERVu, speciálně Tomáš Sedláček má připravené celou sadu opatření protikorupčního charakteru, protože jsme si vědomi že při stávajícím objemu rozdělování veřejných peněz je nějaká míra korupce a nějaká ztrátovost při rozdělování většího balíku, nechceme, aby byla větší. Celá řada opatření, která mi nepřipadají, že jsou součástí protikrizového, protože je budeme zavádět standardně se právě týká toho, co jste naznačila, že pří tak masivním objemu peněz, které se uvádějí do života kdy celá řada evropských zemí volá po změkčení pravidel, tak my si nemyslíme, že pravidla lze takto změkčovat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dotaz. Reuters.

Reuters: Pane premiére, vy jste říkal o víkendu ve slovenské televizi, že očekáváte schodek bude vůči HDP více než 3 %. Můžete říct o kolik více? Z hlediska aplikace těchto bodů?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To, že bude více, vyplývá už z toho, sněmovna si od nás vyžádala materiál, který reagoval na tu situaci změnou rozpočtu při situaci 3% růst, 2% růst a 1% růst. To jsme si nevymysleli my ten materiál, on byl předkládán v době, kdy už varianta 3a 2 % byla nerealistická, ale přesto to po nás chtěla sněmovna, dostala to. Už při té variantě 1 % růstu to ukazovalo na deficit státního rozpočtu kolem 3 %, logicky vyplývá, že ten deficit musí být větší jak 3 %. V této chvíli my to přesné chvíli neznáme, protože, jak řekl Martin Říman, ne všechna ta čísla jsou s dopadem do státního rozpočtu v daném roce a já předpokládám, můj předpoklad, že to bude výrazně přes 3 %.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Nejsou-li dotazy, děkujeme za pozornost. Znovu upozorňuji na středu, kdy bude představen národní protikrizový plán. Nashledanou.