Tiskové konference

18. 2. 200914:32

TK - Představení Národního protikrizového plánu - 18. února 2009

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na tiskové konferenci na které bychom vám rádi představili Národní protikrizový plán vlády. Samozřejmě na ní spolupracovali i členové NERVu, kteří zde sedí v první řadě, já je poté představím.Vítám zde premiéra pana Mirka Topolánka, místopředsedu vlády a ministr práce sociálních věcí pana Petra Nečase, místopředsedu vlády a ministra životního prostředí pana Martina Bursíka, ministra financí pana Miroslava Kalouska a ministra průmyslu a obchodu pana Martin Římana. Jak jsem už řekla, jsou tu i zde členové NERVu, pan Tomáš Sedláček, Michal Mejstřík, pan Miroslav Zámečník, pan Vladimír Dlouhý a pan Jiří Schwarz. Dobrý den i vám. Pane premiére, poprosím vás o úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji. Já, když už byli představeni členové NERVu, alespoň polovina této Národní ekonomické rady vlády, tyk bych chtěl poděkovat veřejně, protože bez nich by ten materiál vznikal velmi složitě a neměl by to odborné zázemí. Jak jste si museli všimnout, většina doporučení NERVu , která teda dal vládě, byla nakonec respektována. I když tu dnes v první řadě jde o prezentace zcela konkrétních kroků, které chystáme, dovolte mi říci pár obecnějších slov. Zejména bych chtěl zdůraznit, že přestože jde o vládní plán a vláda je v rámci svých ústavních povinností povinna k tomu jej předložit, v žádném případě si nemyslím že jde o materiál jakkoliv ideologicky podbarvený nebo politicky účelový. O tom svědčí i to, že Evropská komise po seznámení s naším plánem ho shledala jako dobrý, účinný a efektivní. K tomu možná něco řekne pan ministr Kalousek.¨

V čase takové finanční krize a takových dopadů na ekonomiku není k dispozici mnoho účinných a správných receptů na řešení. Ten koridor je velmi úzkým, není tu žádný prostor pro nějaký politický avanturismus, pro nějaký líbivý populismus, neodpovědné experimenty, které nic neřeší a pouze zvýší dluhy a fakticky pováží ekonomiku na dlouhou dobu. Snažili jsme se k řešení tohoto problému vstupovat maximálně odpovědně. Oslovili jsme experty, radili se s nimi, neomezovaly je žádným striktním politickým zadáním. Ministři k tomu plánu, a to říkám naprosto autoritativně, přistupovali bez osobních ambicí, přispívali spíše odborně, přispíval k té diskusi pouze, když měli věcně co říct. Ta diskuse v žádném případě nebyla politická.

Při výběru expertů jsme zvolili co nejširší názorové spektrum. Přizvali jsme experty, kteří už radily některým minulým ministrům financ,í financí Bohuslavu Sobotkovi. Fakticky 2 bývalé ministry za ČSSD. Šlo nám o to, vybrat ta nejlepší odborná a věcná řešení. Nikoliv nějaká ideologicky čistá. Věřím, že opozice tuto naši otevřenost ocení a jejich vstřícnost k tomuto plánu bych určitě pro změnu uvítal já, členové vlády a domnívám se že i občané České republiky. V této chvíli od nás veřejnost neočekává ani tak ukázku politické konkurence a různost názorů, jako spíše schopnost dohody, protože je třeba rychle konat, mnoho těch receptů není a ty recepty se nedělí na možná na pravicové a levicové, ale na dobré špatné. My jsme se snažili vysbírat ta dobrá, i z doporučení, které navrhovala ČSSD a snažíme se vytvořit takový celek, aby vzájemně ta opatření byla provázána, posilovala se a já tady s plnou odpovědností říkám, že ten plán pomůže zmírnit dopady ekonomické recese, protože snad nikdo z nás si nemyslí, že bychom byli schopni poručit větru a dešti a tu krizi takto tady z hlediska vlády nějakým způsobem jí zamezit.

Očekávám nad tím materiálem vážnou sněmovní debatu, vy víte, že proběhnout už dopoledne, ale poslanci se rozhodli jinak, takže tato tisková konference, bohužel, předchází té sněmovní diskusi. My nechceme z toho vytloukat politický kapitál. Doufám, že tomu bude i u ostatních kolegů. Není v našich silách tu krizi zastavit, můžeme omezit dopady, jak jsem už řekl, eliminovat částečně ztrátu pracovních míst. Ale můžeme také chybnými opatřeními tu krizi prodloužit, prohloubit, pokud bychom dali přednost nějaké negativní předvolební kampani a zvyšovali tu krizi důvěry, která existuje, tato krize je v krizí důvěry. Bych chtěl, abychom byli schopni zvítězit spíše společně, než prohrát každý zvlášť.

Pojďme na první slide.

Já si myslím, že ten plán je velmi sociálně citlivý. Nejsilnější opatření směřují na pomoc střední a nízkopříjmové skupině obyvatel. Právě snížení pojistného pomůže nejvíce jim. Nechceme dávat lidem, kteří přijdou o práci sociální almužny, tím cílem je uchovat jim práci. Věříme, že to je mnohem efektivnější a důstojnější způsob, jak pro lidi, pro podniky a samozřejmě i pro vládu. Tím druhým principem na základě kterého jsme zpracovávali ty návrhy, ten plán je založen a já jsem rád, že tomu tak je, na svobodě nikoliv na principu více států. Myslím si že, že i ta opatření, která jsou doporučená, ať už globálními institucemi, tak Evropskou komisi, ta cesta z krize nevede skrze vyšší daně, zvyšování ingerence státu do denního života. My i v rámci těchto opatření spíše tu obecnou daňovou kvótu snižujeme. Já se odvažuji tvrdit, že ten plán je chytrý a provázeny. Za ty kroky bychom se nemuseli stydět ani v dobách lepších. Nejsou to nesystémové kroky. Neměli by nás dlouhodobě poškodit, mají silný pákový efekt, zapojují velmi významně soukromý sektor, strukturální fondy. Mají výraznou multiplikaci, což je vidět i z toho, že přestože dopad do rozpočtu podle aktuální metodiky ESSA 95 je, jak si ukážeme později celkově kolem dvou procent. Stimulace české ekonomiky bude ve výši téměř 5%, to znamená 4,7 % HDP. ¨

Další slide.

Ten plán není populistický. Ta naše ekonomika trpí nejvíce poklesem zahraniční, nikoliv domácí poptávky. To už snad všichni pochopili. Česká poptávka práv nikdy nebyla výrazným hnacím motorem naší ekonomiky. České ekonomice tedy nemůže výrazně pomoci právě stimulaci domácí poptávky, jakákoliv forma rozdávání ve veřejných peněz v takto malé otevřené ekonomice, které z osmdesáti procent závislá na importu, by končila samozřejmě v zahraničí. Byla by jenom vhazováním peněz. Místo líbivé stimulace domácí poptávky jsme se soustředili na nabídkovou stranu ekonomiky .Podporujeme zaměstnanost, pracovitost, ulehčujeme podnikání, snižujeme daňovou zátěž, podporujeme to, co se vždy osvědčilo, exportní výkonnost. Náš plán je preventivní. Místo navyšování podpor v nezaměstnanosti, ztrátě zaměstnání se snažíme předcházet. Snižujeme náklady práce, šetříme pracovní místa. Sleva pojistného, jak už bylo řečeno tiskové konferenci po vládě, a to se zpětná od 1. ledna, je přesně tím nástrojem, který může pomoci k udržení pracovních míst v průmyslu, zemědělství stavebnictví, ve službách. Opatření mimo jiné přispívá i k tvorbě dalších pracovních přležitostí, byť na částečný pracovní úvazek. Snažíme se tímto plánem přiblížit lidem práci a pracák. Usilujeme o finanční krytí investic do dopravní infrastruktury, výdaje do posílení dopravní obslužnosti s cílem samozřejmě udržet pracovní příležitosti, zvýšit mobilitu pracovní síly.

Ten plán je silný a odpovědný. Nová opatření, která vláda přijala, když říkám, že příliš nezatíží státní pokladnu. nebude se mnou souhlasit ministr financí. Ta nová opatření mají váhu 40 miliard korun, zhruba 1,1 % hrubého domácího produktu. Spolu s těmi opatřeními, která již byla přijata v první fázi krize, to bylo 32,2 miliard, tedy 0,85 %, tvoří dopad na rozpočet těchto opatření něco přes 70 miliardy, tedy téměř 2 % HDP.

Plán je spravedlivý a průřezový a vyhýbá se parciálním zájmům. Nezvýhodňuje jednotlivá odvětví. Místo dílčí pomoci tu někomu, tu onomu, všechna složitá opatření jsou víceméně plošná. Plán je otevřený a nespoléhá na protekcionismus. Nechtěli jsme, aby ta opatření nesla znaky protekcionismu a ekonomického nacionalismu ve smyslu „buy Američan“, jak slyšíme nejenom v Americe. Naopak, chceme jako otevřená ekonomika bojovat proti nárůstu těchto tendencí uvnitř i vně Evropské unie. Nechceme, samozřejmě, podněcovat spotřebu, která je z většiny kryta dovozem. Vedla by spíše ke zhoršení čistého vývozu než k růstu HDP. Kdokoliv navrhuje opak, dopouští se v rámci naší ekonomiky poměrně vážné národohospodářské chyby.

Dalším principem, který je dán tomu plánu, poskytujeme garanci těm podnikům, které to potřebují, přestože český bankovní sektor nebyl světovou finanční krizí v té první fázi výrazně zasažen, existují poměrně vážné problémy z pohledu provozního financování pro podniky z nefinančního sektoru a v první řadě pro malé a střední firmy. Národní protikrizový plán se na tuto oblast a tyto firmy speciálně zaměřuje prostřednictvím zapojení podstatně většího objemu prostředků. Konečně, dvanáctý princip, uvolníme firmám ruce a zdroje. Firemní sektor má závažné problémy s cash flow dané vysokou mírou nejistoty. Zaměstnavatelé proto mají možnost žádat správce daně nebo Českou správu sociální zabezpečení o snižování záloh na daně, rozložení splátkových kalendářů, neuplatňování sankcí a podobně.

Já chci poukázat na velmi oblíbené mýtus spíše ho vyloučit, to je to, že jsme zaspali, že jsme neudělali něco včas. Já jsem 2.12. vytyčil základní 4 cíle. Obnovit důvěru ve finanční sektor, předejít a eliminovat rizika finanční krize, nalézt impulsy k růstu ekonomiky a nalézt nástroje ke stabilizaci a zpružnění ekonomického prostředí. Tu první fázi, to jsou ta dvě první opatření, tu máme za sebou. Tady vláda přijala vlastně od října 2008 až do ledna 2009 celou řadu opatření spočívající v obnovení důvěry ve finanční sektor, v prevenci a eliminace rizik světové krize. Tato opatření obsahovala stimuly ve výši 2,6 % HDP, skoro 100 miliard korun s dopadem na veřejné rozpočty, jak jsme uvedli zhruba 0,8 %, což je 32,5 miliardy korun. Ta druhá fáze, to je přesně ten NPP vlády, který ve spolupráci s NERVem navrhla, který by měl zmírnit dopady hrozící recese a spolu s těmi přijatými opatřeními v té první fázi vznikl komplexní návrh, který se rozdělil podle návrhu NERVu do sedmi tématických okruhů.

Třetí fáze, ta by měla být v průběhu letošního roku do října ukončena a měla by představit spíše nástroje, které by měly stabilizovat a zpružnit ekonomické prostředí. Týká se to spíše strukturálních politik a strukturálních reforem a v tomto smyslu míníme navázat naši práci, která vychází z nového prohlášení vlády. Já velmi rychle představím ty kroky a nechám kolegům, aby je detailně vysvětlili. U těch červených s paragrafem jistě chápete, že to jsou opatření, která vyžadují součinnosti s parlamentem. Budou muset projít legislativním procesem. Já doufám, že zkráceným. V oblasti daní a odvodů se jedná o snížení sazby sociálního pojištění, snížení daňové zátěže podniků. Jsou to opatření, která v podstatě již proběhla a podpora hotovostních zůstatků u živnostníků a podniků. V té druhé oblasti chceme podpořit podnikání a soukromé investice zrychlením odpisů, což je samozřejmě nutné měnit zákon o dani z příjmu, rozšířit uplatnění odpočtu DPH u automobilů, což je teď projednáváno ve sněmovně. Odložit povinnost placení záloh na dani, což samozřejmě je opatření, kdy jsme proto osoby samostatně výdělečně činné a firmy do pěti zaměstnanců, umožní-li fakticky v letošním roce neplatit zálohy na daň. A poslední opatření z tohoto balíčku je urychlení vratek daně z přidané hodnoty na 15 dní pro ty, kteří podávají přiznání elektronicky.

V třetí oblasti, která se týká podpory zaměstnanosti, je onen návrh na slevu na sociálním pojištění, který bude moci uplatnit zaměstnavatel na své zaměstnance s platem až do 1,15 násobku hrubé mzdy, výše slevy se bude snižovat s výší mzdy. Je depresivní, pro nízkopříjmové skupiny znamená významy významný stimul do peněženky. Do tohoto balíčku patří zvýšení regionální dopravní obslužnosti s cílem zvýšit mobilitu pracovníků v těch nejtíže postižených regionech a samozřejmě opatření, které pomůže všem firmám, které nemají kompletní poptávku na celý týden, na celý měsíc, využil fondů, strukturálních fondů pro rekvalifikace, kdy by jim byly mzdy do výše osmdesáti procent refundovány včetně sociálního a zdravotního pojištění.

Další balík opatření se týká ekologických a infrastrukturních výdajů. Týká se snížení ppoplatků na železnicích, snížení energetické náročnosti budov a celého masivního investičního programu investice do dopravní infrastruktury, fakticky dvojnásobné proti těm letům 2004-2005. Posílení dalších výdajových oblastí, například Program obnovy venkova a podobně.

Tím pátým setem je podpora restrukturalizace a insolvenčních procesů, což je zhruba 14 opatření v rámci, jak legislativních, tak exekutivních kroků, týkajících se insolvenčního zákona. To je jeden z dalších zákonů, který se musí otevřít a novelizovat.

Šestým setem je podpora exportu, obnova a posílení úvěrových linek. Budeme garantovat a podporovat úvěry, už jsme to se snažili vysvětlit, je to program Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, pro malé a střední podniky ve výši zhruba čtyřiceti miliard korun. Zvýšit garanci 80 % maximální možnosti čerpání 90.000.000,- Kč pro jeden podnik. Podpora exportu a opatření, které již bylo z velké míry realizováno, které umožňuje čerpat úvěry a exportní úvěry až ve výši 35 miliard korun. Vytvořily se nové produkty pro malé a střední firmy, zlevnily ze služby Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Připravujeme zvýšení pojistného krytí.

Sedmým setem, který pokládáme za velmi důležitý, je podpora vědy výzkumu a inovacím, kde včetně prostředků z Evropské unie jsme pro letošní rok schválili naprosto bezprecedentní částku 32,4 miliardy korun. To je ode mne do úvodu velmi stručně všechno. Chtěl bych chtěl, že většina těch opatření exekutivních, ale u těch legislativních potřebujeme, nepotřebujeme je my, ale čeští zaměstnanci, čeští podnikatelé, české podniky jako takové si určitě zaslouží velmi rychlé projednávání, protože na ta opatření čekají. Ta opatření budou fungovat bezprostředně a v tom smyslu by mohly eliminovat problémy, které očekáváme. Úplně závěrem, my samozřejmě nejsme schopni a nikdo není schopen odhadnout vývoj a hloubku recese v České republice, ani v Evropské unii, budeme spolupracovat s NERVem permanentně. Po celou tu dobu budeme vyhodnocovat jednotlivá opatření a jejich dopady dopadovými studiemi na základě dat, které budeme mít k dispozici. S NERVem budeme spolupracovat na přípravy zasedání G20 v Londýně, kdy prvním krokem je zasedání G5 tuto neděli v Berlíně, které se zúčastním a budeme připravovat program fakticky naplňování toho plánu obnovy, ekonomického plánu obnovy na březnový summit Evropské unie, na kterém se bude také NERV spolupodílet. To je ode mne do úvodu všechno. Děkuji za pozornost.

***OTÁZKY NOVINÁRŮ****

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády a nyní poprosím pana Petra Nečase, místopředsedu vlády a ministr práce a sociálních věcí.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dámy a pánové já bych jen doplnil vystoupení pana premiéra tím, že naším primárním cílem je brzdit maximálním možným způsobem, tak jak je to v rámci vývoj veřejných financí možné, především růst nezaměstnanosti. My nedokážeme jako proexportně orientovaná ekonomika vyřešit tuto globální ekonomickou krizi. Naším úkolem je pokoušet se brzdit dopady této krize a my jsme se rozhodli soustředit se především na oblast zaměstnanosti. To znamená, soustředit veřejné zdroje nikoliv na vyplacení sociálních dávek, ale soustředit je na to, abychom udrželi maximální množství lidí na trhu práce, jak to jen bude možné, abychom podpořili zaměstnavatele, abychom podpořili i zaměstnance v tomto úsilí. Je vždycky lépe, když člověk zůstane, byť za určitých přechodných podmínek, tady školení, u konkrétní firmy než že se nám ocitne sociální ochranné síti a pak se velmi těžko i v době rostoucí konektory zpět integruje na trh práce. To znamená veřejné zdroje soustředíme na tuto oblast.Chtěl bych také říci, že sleva na sociálním pojištění primárně na základě údajů, které máme z analýzy vývoje nezaměstnanosti v posledních měsících, směřuje především k lidem, kteří mají spíše nižší kvalifikaci, mají nižší schopnost obstát v tom současném propouštění, které je a mají v tom případě nového nastartování ekonomiky horší možnosti vrátit zpět na trh práce.Já bych vám jen přečetl jenom seznam pěti nejvíce postižených kategorií zaměstnanců, kteří v současné době ztrácí zaměstnání. Stavební dělníci, pomocní a nekvalifikovaní dělníci v průmyslu, sběrači odpadků, metaři a pracovníci v příbuzných oborech, řidiči motorových vozidel, prodavači v obchodech, provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech, montážní dělníci. To jsou kategorie které v současné době suverénně nejvíce jsou propuštěny a právě ona sleva na sociálním pojištění, protože drtivá většina těchto kategorií má průměrný plat okolo čtrnácti, patnácti tisíc, průměrný, to znamená, že významná část z nich má ještě nižší, právě ona sleva na sociální pojištění společně s prvkem, který jsme tam zavedly, to znamená z Evropského sociálního fondu, financování jejich vzdělávacích aktivit prostřednictvím programu „Vzdělávej se“, bere výrazné možnosti nechat tyto lidi v zaměstnání. Přečkat firmami krizi s těmito lidmi na svých pracovních místech a v době, kdy se ta ekonomikae rozjede, tak je nikoliv natahovat pracně z evidence úřadu práce, ale mít je ve firmách.

Čili ochrana zaměstnanosti je pro nás na prvním místě.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem si vyžádal si vyžádal ještě krátké slovo, já jsem neřekl to klíčové číslo, na které jste čekali. Pokud mluvíme o impulsu celkovém, což není dopad do rozpočtu 4,7 %, to znamená fakticky téměř 180 miliard korun. Toto číslo byste měli znát.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, pane předsedo vlády, nyní poprosím Martina Bursíka, místopředsedu vlády a životního prostředí.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Já bych se pozastavil z toho velkého čísla nad drobnější částkou ve výši 25 miliard korun, které si dovolujeme přinést e do toho programu a jistou garanci administrace tohoto objemu finančních prostředků, které bychom měli získat z odprodeje přebytku emisních povolenek z období Kjótského obchodování. Česká republika snížila emise výrazně víc po roce 1990, než-li měla závazek podle Kjóta. Jsou země, jsou ekonomiky, které mají zájem nakoupit tyto povolenky formou bilaterálních kontraktů a nebo i mezinárodní aukce a my jsme velmi blízko k uzavření minimálně dvou velmi významných kontraktů. Očekáváme že tento rok by to přineslo do ekonomiky zhruba 10 miliard korun, ale podstatné je to, že podmínkou bez uzavření tohoto kontraktu je garance, že ty prostředky budou využity pro další snižování emisí skleníkových plynů, tzv. faktor greeningu. Nám se podařilo ten faktor vymodelovat v tom programu, který je připravován a bude spuštěn v dubnu tak, že jsme dosáhli ceny, kterou vám bohužel nemohu prozradit, ale ta cena je ve srovnání se všemi cenami, které se dozvěděli, které zatím byly zatím uzavřeny, je významně větší a ty finanční prostředky budou především do energetických úspor v domácnostech, veřejných budovách a také pro vytápění, výrobu tepla z obnovitelných zdrojů energie. To je důležité říci, že tam očekáváme vysoký multiplikační efekt, protože když se podíváme na nejvyšší firmu, která působí na českém trhu vlasti zateplování a izolací, tak obrat této firmy je 1,6 miliardy korun amy přinášíme tímto programem zhruba 10 miliard korun a v dalších dvou let i dalších 15 miliard korun. Je důležité zdůraznit, že se to bude týkat především živnostníků, malých firem regionálních firem, toto nejsou zakázky typu zateplování, to nejsou zakázky pro ty firmy z velké pětky stavebních firem, které dělají velké infrastrukturní stavby, čili je důležité, že to bude přímo adresováno do podpory stavebnictví v regionech.

Ještě je tam řada dalších opatření, která možná jsou někde více schována, ale je důležité, jsme mysleli na podporu recyklačního průmyslu, který má veliký problém kvůli odbytu, jednak proto, že Čína nemá odbyt, jednak kvůli tomu, že klesly ceny ropy, takže se vyplatí vyrábět PET přímo a ne recyklací. Jsou tam další důvody a my tam hledáme impulsy. Budeme se snažit, máme dohodu s panem ministrem financí, obtížné jednání, ale snažit i některé environmentální služby, výrobky přeřadit do nižší sazby DPH, sic jsme si vědomi toho, že k tomu je potřeba jednomyslné hlasování v březnu na Radě ministrů financí především, ale i na naší radě a na evropské radě. Nechci jít do dalšího detailu, máme tam i program, který podporuje v rámci veřejných zakázek v dopravě nákup výrobků a materiálů z recyklovaných materiálů typu protihlukové zábrany ze směsných plastů, které jsou i ekonomicky výhodnější a tak dále. Jenom na tom program jsme spočítali, že vytvoříme a udržíme 12 000 pracovních míst v tomto roce, což si myslím, že je velmi zajímavé číslo v oblasti těch pracovních míst v environmentálních technologiích v energetických úsporách. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, místopředsedovi vlády, nyní poprosím ministra financí pana Miroslava Kalouska.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Dámy a pánové, hezký den. Já jsem měl při všech diskusí s NERVem onu nepopulární úlohu toho advokáta, který musel klást tu otázku, kolik to bude stát, kde na to vezmeme. Chtěl bych říci, jak nesmírně si vážím té odpovědné diskuse, která se nesnažil v žádném případě prosadit jak parciální lobbyistické zájmy toho či onoho segmentu české ekonomiky, tak se všichni ministři vzdali pokušení prosazovat ty či ony resortní priority. Hledali jsme opravdu hledali ty plošné nástroje a jsem přesvědčen, že tak se to také v rámci možností daného fiskálu stalo. Já za to opravdu chci všem poděkovat, protože z tohoto hlediska to byla mimořádně efektivní nepopulistická a vůči nákladům budoucnosti nesmírně odpovědná diskuse.

Co se týká návrhů, které musí předložit ministr financí, když pan premiér hovořil, že pouze některé návrhy jsou legislativní, tak bych rád upozornil, že ty možná mnohem důležitější legislativní návrhy budeme hlasovat ve sněmovně tak za hodinu. Týkají se návrhů opozice a pana poslance Tlustého k návrhu zákona o spotřební dani a návrhu zákona o DPH. K tomu bych tak dodal, že jsou asi tak třikrát hrozivější pro dopad na veřejné rozpočty než je hospodářská krize. Pokud by opravdu tyto populistické nesmysly byly prohlasovány a staly se zákonnou realitou, to vše, co vám tady prezentujeme je nerealizovatelné. Já balím kufřík a odjíždím na Mezinárodní měnový fond žádat o mezinárodní pomoc, protože nic jiného než krize státních financí by nás díky těmto svěžím návrhům nečekala.

Chtěl bych podotknout, že jedna hrozba je hospodářská krize, ještě větší hrozba je hlasovací koalice Filip, Paroubek, Tlustý. Tak nám držte palce, abychom za hodinu této ještě větší hrozbě byli schopni čelit.

Z těch legislativních návrhů, které předloží ministerstvo, je pouze návrh zákona o dani z příjmů, kde se snažíme povzbudit poptávku a dostat do ekonomiky soukromé zdroje investic a zrychlit odpisy. Bude to výrazně časově omezeno, což je ten půvab. Říkáme těm, kteří jsou schopni investovat, chcete-li mít zvýhodněné odpisy, investujte teď, budete-li váhat, už tu výhodu mít nebudete. Je to provázáno s onou úlevou pro malé podnikatele, zdůrazňuji, jak OSVČ, tak PO, jak živnostníci, ta k právnické osoby do pěti zaměstnanců včetně budou dostatečně informováni prostřednictvím finančních úřadů i inzerátů, že nemusí ani žádat. Nemusí platit zálohu na daň z příjmu v roce 2009, čímž budou mít k dispozici cash na to, aby využili investiční pobídky zrychlených odpisů. Což jim pochopitelně pomůže optimalizovat daňovou povinnost v roce 2010. Z tohoto hlediska jsme se snažili tyto návrhy provázat. Je to neskonale efektivnější než vratka za rok 2007, protože to podporuje ty konkurenceschopné, kteří se mohou rozjet. Pro státní podporu zpětně těch nekonkurenceschopných, na to bohužel nemáme čas ani peníze. Musíme podporovat pouze ty, kteří jsou schopni přežít.

K tomu patří i změna zákona o DPH, já jsme v několika odborných článcích přečetl, že to je nesystémové. Chci oponovat. Je to naopak systémové, protože to je výjimka. Každý plátce DPH má nárok na odpočet DPH z čehokoliv, co si koupí, s výjimkou auta a uměleckých děl. Ty dvě výjimky diskriminují auta a umělecká díla. Jsme přesvědčeni, že daleko lepší efekt než mřížky, výpočet mezi poměrem nákladního prostoru a prostoru pro pasažéry je lepší udělat systémové opatření, protože odstranění výjimky je vždy systémové. A umožnit DPH na automobil jako na jinou investici či nákup. Jsme přesvědčen, že to bude mít pro automobilový průmysl a s ním související průmyslová odvětí lepší dopad než jakékoliv šrotovné.

Tolik úkol ministra financí, ještě jednou chci strašně moc poděkovat všem kolegům z NERVu i všech ekonomickým ministrům za spolupráci, která to provázela. Opozice za 2 hodiny řekne, že je to všechno špatně a že to je všechno pozdě. My budeme tvrdit, že je to správně a jsme o tom přesvědčeni. Snad nebude podezírat Evropskou komisi z toho, že zaujata vůči socialistickým či konzervativní receptům. Evropské komise je z tohoto hlediska mimořádně nestranický orgán, dnes při hodnocení českého konvergenčního programu a našich návrhů na plán obnovy a růstu konstatovala, a teĎ už budu jen citovat: Evropská komise v rámci hodnocení českého konvergenčního programu pochválila vládní opatření na podporu ekonomiky sužované celosvětovou krizí. Podle sdělení Evropské komise jsou naše opatření, které vám dnes prezentujeme dobře načasované a cílené na ty sektory, které budou nejvíce zasaženy zpomalením ekonomiky. Tolik odpověď nikoliv nás, ale nezávislého arbitra k výtkám, že jsme zaspali nebo že míříme špatným směrem. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ministrovi financí, poprosím ministra průmyslu a obchodu pana Martina Římana.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, dovolte mi 2 poznámky k tomuto materiálu z pohledu ministerstva průmyslu. Za prvé, co se týče situace a opatření ve smyslu malých a středních podniků, tady se dá říct, že kombinace 4 opatření, o dvou hovořil ministr financí, zrychlené odpisy a zlepšení jejich cash-flow díky tomu, že nebudou muset platit v letošním roce zálohy a celého vějíře podpor ze strany zlepšení přístupu k úvěrům, ať už k exportním, investičním nebo provozním, které budou zprostředkovávat České exportní banka Českomoravská záruční a rozvojová banka, ale také od poloviny letošního roku, co se týče exportního financování všechny komerční banky. Ten návrh zákona připravujeme v současnosti. Ta kombinace těchto opatření znamenají, nechci říci luxusní, ale podstatné zlepšení situace malých a středních podniků, co se týče cash flow v těchto těžkých časech, nebo co se týče přístupu k úvěrům a zárukám v době, kdy jedním z největších problémů pro podniky je přístup k úvěrování u komerčních bank. Jinými slovy, ten vějíř opatření ohledně úvěrování a záruk na úvěry je široký, že by se v něm měl najít téměř každý malý a střední podniky, nejenom ty, které exportují, ale jsou subdodavateli větších exportních celků. Z tohoto pohledu, myslím si, že malé a střední podniky mohou být spokojeni a my samozřejmě budeme nebo zahájíme informační kampaň, aby si mohly sáhnout, byly si vědomi a dozvěděli se, že tyto nové nástroje existují.

Druhá poznámka se týká strukturálních fondů. Jsme to udělali už vloni, co se týče dotací ze strukturálního fondu podnikání a inovace, výrazným způsobem urychlujeme čerpání vlastně ze všech podprogramů. V tomto týdnu bylo uvolněno 1,75 miliardy do ČMRZB, to je další nástroj na pomoc malým a středním podnikům při investičním a podnikovém úvěrování, ať už jde o čisté úvěry nebo záruky na úvěry a urychlili jsme o rok programy standardní, jako je rozvoj, marketing a podobně, což jsou čisté peníze, které jdou podnikatelům přímo do účetnictví. Zároveň, protože dnes je problém i na kofinancování těch 15 nebo více procent, které musí z vlastní kapsy dát, tak přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku jim jsme schopni garantovat, pokud je projekt bonitní, ale to se týká všech, dát záruku na úvěry u komerčních bank na dofinancování. Opatření jsou taková, aby ta infrastruktura, která je státem určená pro podporu exportu a dodávek pro exportní firmy byla nastavena tak, aby se nestala úzkým hrdlem pro podniky. To znamená, jestliže podniky mají bonitní projekt, mají zákazníky, mají kam vynážet, mají pro koho vyrábět, tak aby si na financování prostě šáhli, aby na něj měli peníze.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Už jsem se dočetl dokonce výtka, že ten program, kde myslíme na ty, kteří jsou nezaměstnaní, kteří jsou mimo ty zaměstnanecké místa, tady říkám zcela zodpovědně, že na ty myslely naše zákony i v dobách dobrých a my v žádném případě nebudeme sahat na jakékoliv výše podpor v nezaměstnanosti, na jakékoliv sociální dávky, které jsou dnes nastaveny a které platí v dobách dobrých, tak ani v té situaci, která nás čeká v žádném případě na tyto dávky sahat nebudeme. To je třeba říci, protože to jakoby v těch opatřeních chybělo, nechybí. T tam je.

Miroslav Kalousek, ministr financí: S jednou malou výhradou, pane premiére. Pokud nebudou prohlasovány návrhy opozice k DPH a spotřební dani. Pak nám to nařídí mezinárodní instituce.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To je bohužel pravda.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji všem členům vlády. Teď prosím vaše dotazy. Česká televize.

Česká televize: Já mám dotazy, co se týče například těch daňových změn. Vy jste v tom materiálu měli další snižování daní podnikům? Budete navrhovat zrychlené snížení anebo co říkáte na to, že ČSSD naopak navrhuje zvýšení a zdanění těch nejvyšších příjmových skupin?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My jsme rozdělili ta opatření na první, druhou a třetí fázi. Ta první fáze jsou kroky již realizované, druhá fáze jsou kroky teď navrhované a třetí je systémová strukturální řešení do října tohoto roku. To opatřen o kterém mluvíte spadá do již realizovaných, tzn., snížení korporátní daně nebo snížení daně pro právnické osoby a také snížení sociálního pojištění jeden a půl procenta, které proběhlo k 1. lednu tohoto roku.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Smím-li doplnit. Zrychlení odpisů znamená snížení daně z příjmu. Ale není to snížení sazbou, je to snížení zrychlením odpisů, tedy investiční pobídko, která je daném případě mnoho efektivnější a má mnohem větší multiplikační efekt. Ano. My navrhujeme snížení daně z příjmu, ale prostřednictvím snížení základu zrychlených odpisů, nikoliv sazbou. Sociální demokracie ve svém programu navrhuje naopak zvýšení daně z příjmů, což v období krize je asi taková terapie, jako kdybyste krvácejícímu pouštěla žilou.

Česká televize: Děkuji, ještě prosba, jestli byste mohli vaši reakci na tu pochvalu z Bruselu, nejenom citace, toho co padlo?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Naše citace na to, že komise ocenila ten plán jako realistický, to je uspokojení nad tím, že komise umím číst to, co je pravda.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych dodal. Naše reakce je, nic jiného jsme neočekávali.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím.

Týden: Já jsem se chtěla zeptat kolik, bude stát informační kampaň k tomu odpouštní základu na dani i k těm programům pro malé a střední podniky? Dále se chci zeptat, jakým způsobem budete financovat ten impulz těch 70 miliard korun, které ta opatření obsahují a dále bych chtěla poprosit pana ministra Nečase, jestli by mohl konkretizovat, jakým způsobem bude se dělat ta sleva na sociálním pojištění?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Informační kampaň, všechny resorty mají v rámci svých rozpočtu, své kapitoly, mají potřebné peníze na to, aby tu kampaň, kterou standardně dělají, u každého opatření, které vláda schvaluje, odhadnout, bude to normálně v pracovním pořádku, žádné mimořádné výdaje.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: To záleží, jestli o tom vy budete psát zadarmo nebo ne. Když o tom psát nebudete, tak to bude muset být větší informační kampaň.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Co je teď nejnaléhavější je informovat, protože zálohy daně z příjmu se platí do 15. března, ta první záloha. Nejnaléhavější je do tohoto termínu informovat všechny jak fyzické, tak právnické osoby do 5 zaměstnanců včetně, že nemusí ani žádost o snížení, že prostě nemusí tu zálohu platit. To je moje exekutivní pravomoc, já už jí provedl. Nikdo to po nich chtít nebude, akorát oni to musí vědět. Finanční úřady v tuto chvíli mají pokyn, že mají v co nejširšímu rozsahu informovat. Vedle toho ještě vydám několik inzerátů, včetně toho, že vaši vydavatelé byli poměrně vstřícní, tak mne ty inzeráty nebudou stát více než 200 000 korun.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych dodal, že veřejnoprávní media by měla mít ze zákona povinnost to udělat, ale uvidíme, jak se veřejnoprávní media zachovají.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Co se týče slevy na sociálním pojištění, tak si bude počítat zaměstnavatel. Spočítá slevu na každého zaměstnance, udělá sumu svých zaměstnanců a o to méně odvede co posílá okresní správě sociálního zabezpečení, prostě to co bude slevou si nechá. Děláme to tímto způsobem přímo u zaměstnavatele, abychom byrokracii zatěžovali, ani zaměstnavatelé ani českou správu sociálního zabezpečení, protože by to byl Kocourkov všechno odvést a pak jim to vracet zpátky. Přímo si tu slevu nechá. Ta sleva bude degresivní, bude od minimální mzdy, kdy bude zhruba 700,- Kč klesat až k 1,15násobku průměrné mzdy, kdy bude 0. Mzdy nad tuto výši budou mít již nulovou slevu. Když se podíváte do analýzy propouštěných profesi, tak zjistíte, že v podstatě se týká drtivé většiny propuštěných a dokonce, když se podíváte na jednotlivé decily platů, tak tato sleva se bude týkat osmdesáti procent zaměstnanců.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČTK.

ČTK: Chtěl jsem se zeptat v těch nákladech na ty opatření tady není zahrnuto to odopuštění těch záloh na dani z příjmu. Jsou tam nějaká? Nebo nula do nuly pojde?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Když se vezmu statistiku roku 2007, v roce 2007 fyzické a právnické osoby zaplatili za zálohách 22 miliard korun. Ale my nejsme v roce 2007, tenkrát se ekonomice kouřilo z uší a všichni měli zisky. Dnes tyto subjekty bojují o přežití a jejich daňová povinnost bude neskonale menší a spíše blížící se nule než dvaceti dvou miliardám. Dopady v tabulce nemáte v hotovostní metodice, máte je v metodice ESSA 95, v aktuální metodice a já tam tím pádem nemohu počítat nic jiného než zvýšení nákladů na dlouhou službu, protože tímto opatřením my zhoršujeme cash-flow státu a zlepšujeme cash flow u malých podnikatelů. Cash flow státu jsme odhadli na 1 miliardu nákladů na dluhovou službu, které nám pak v roce 2010 splatí. To není odpuštění daně, to je odložení splátky.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Reuters.

Reuters: Dobrý den, chtěl jsem ujasnit jednu věc. Ten plán počítá s poklesem ekonomiky o jedna a více procentního bodu a na druhé straně říkáte, že by měl přinést impulz v objemu 4,7 procent.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: 4,7 % hodnotově v korunách, nikoliv v % HDP.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Jestli vám to smím vysvětlit. O kolik skutečně poroste HDP v tomto roce, troufnu si říci, že ekonomičtí prognostici jsou na tom podstatně hůře než meteorologové.My pevně doufáje, že to bude oscilovat kolem nuly, nicméně jsme povinni počítat i se scénářem -2 %. Jako s pravděpodobně nejhorším scénářem. Vypadne-li na americkém či asijském trhu nějaký další kostlivec ze skříně, může to být i horší. Proto NERV tento materiál pokládáme za opatření pro scénář 0—2 %. Jsme povinni počítat i s možnou horší situací, která k nám bude importována, proto tento materiál je otevřený a NERV bude zasedat kontinuálně, aby neustále vyhodnocoval efektivitu již přijatých opatření. Popřípadě navrhoval zlepšení jejich efektivity, další opatření, která mohou být nezbytná vůči dnes ještě nepředvídatelným situacím. To prostě situacích turbulencí se stává, proto NERV zůstává stále akutním orgánem, který bude neustále zasedat a situaci sledovat a navrhovat exekutivě příslušná opatření. My jsme vyčíslili ta čísla dvě. Jaký to má dopad na veřejné rozpočty, dopad na veřejné rozpočty to má zhruba 2 % HDP. 1 % HDP počítejte kolem 40 miliard. Dopad kolem 2 %, to je dopad na veřejné rozpočty. To je prostě na úkor bilance, můžete klidně napsat na úkor deficitu. Ale volili jsme taková opatření, která mají své velké multiplikační efekty. Buď motivují banky k tomu, aby poskytly úvěry, nebo motivují soukromé investory, aby k státnímu příspěvku či státní podpoře přidaly své vlastní peníze. Máte jenom na 3 kanály. Růst v ekonomice může být, když jsou v ní peníze. Jsou tři kanály, jak tam peníze pustit. Soukromí investor, banka a státní fiskál. Soukromý investor je opatrný, banka se bojí, státní fiskál nemá žádnou likviditu, musí si půjčit. V těch omezených možnostech, které máme v rámci zadlužování se snažíme volit takové nástoje, aby iniciovali ty další dva zdroje.Když ty dvě % státního fiskálu propočtete s dopadem na peníze, které do toho dá soukromý investor a banka, blížíme se už 5% prostředků, které budou do ekonomiky vloženy.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Chci říci k tomu, že řada opatření má parametrický charakter a 1 miliarda vložená do ČEB generuje například 35 miliard úvěrů. My jsme schopni tyto parametry v průběhu toho roku klidně dopřesňovat a základní opatření, celý ten vějíř tímto snad chválíme a jsme schopni ty parametry upravovat podle vývoje situace. Dnes to je balík ve výši fiskálního stimulu 180 miliard, jak jsme řekl.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Prosím, Haló noviny.

Haló noviny: Jediný opoziční systémový deník v České republice. Chtěl bych se zeptat spíše nä reálnou ekonomiku podle skutečných odborníků, vy jste je pane premiére nazýval dojičkami krav o jejichž rady nestojíte v tom NERVu, že, před časem. Podle skutečných odborníků by reálné ekonomice pomohlo, kdyby se zahájila výstavba dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Bohužel, jak to teď vypadá, jsme v byrokratickém prostředí, kde bude trvat asi možná několik let než se to podaří tuto přípravu, takže přemýšlíte o tom, pokud překonáte politické bariéry zelených, přemýšlíte o tom, že byste urychlili tuto výstavbu jaderné elektrárny Temelín, což by skutečně reálné ekonomice velmi pomohlo? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se snažím odpovídat většinou na chytré otázky. Tuhleta je obzvlášť podařená. Vy přece musíte vědět, že příprava výstavby jaderné elektrárny trvá někdy 10 někdy 12 let. My jsme v situace, neztratili jsme čas, jsme první politická reprezentace i se zelenými ve vládě, která zahájila proces EYA na dva bloky v temelíně, který může trvat 2 či více let. Tuto otázku položte, prosím, za 2 případně více let, politické reprezentaci, která bude o případné výstavbě rozhodovat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Poslední dotaz, prosím.

Blesk: Mne by zajímalo, kolik ta vaše opatření zachrání pracovních míst letos? Máte odhad?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Zkuste mi říci, kolik jich ekonomika ztratí těch míst, abychom to mohli nějak porovnávat.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: My předpokládáme, že sleva na sociálním pojištění by mohl zachránit zhruba 50000 až 70000 pracovních míst ve vazbě na program „Vzdělávej se“ o kterém mluvíme by to mohlo být i více.

Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Já k tom udodám, my jsme vypočítali těch 12 000 pracovních míst, které souvisejí s investicemi do energetických úspor a vytápění obnovitelnými zdroji.

Blesk: Myslíte, že ta recese má pro ekonomiku i nějaký pozitivní vliv na ni? Pro českou.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Určitě. Ona nám ukázala zcela jednoznačně, že ta monokulturní závislost na jednom odvětví a typu průmyslu je v dobách konjunktury velmi pozitivní, v dobách krizových se ukazuje jako zranitelnost té ekonomiky. To je první efekt. Větší diverzifikace, která se nedá nařídit, ale dá se nějak stimulovat a tím druhým je, že se v dobách jako je krize odstraní celá řada neefektivních výrob, někdy se nerealizují neefektivní investice. Vyčistí se některé segmenty trhu, což některým může připadat drastické, ale jak ukazuje rok 1997, 1998, tímto způsobem se vyčistil stavební trh. Já sice to zní velmi brutálně, ale i tyto pozitivní efekty to mít může. Nicméně, ta opatření, která realizujeme my mají trochu nivelizační účinek, takže na jedné straně pomůžeme udržet pracovní místa a na druhé straně ty efekty vyčištění segmentu trhu budou tímto nivelizovány. My vlastně činíme netržní opatření, nicméně v dané chvíli nezbytné.

Petr Nečas, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Já bych k tomu dodal větu, kterou mi mnozí nebudou mít rádi, nicméně je pravdivá. Díky této recese si asi všichni opět začneme vážit práce a zaměstnání. To také není špatné po těch minulých letech.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Já bych k tomu dodal to, že já bych nebyl ta kritický jako kolegové přede mnou, protože ta opatření, která v těch návrzích jsou, tak některá z nich nejsou krátkodobá nebo okamžitá, která prostě přestanou platit v okamžiku, kdy krize odezní, ale naopak, budou dlouhodobá a dá se říci navždy a jsou to pozitivní opatření, ke kterým možná kdyby nebylo krize, by k nim nikdy nedošlo, protože bychom k tomu nenašli tu sílu a odvahu jako je třeba další snižování nákladů práce. Jako je experiment s urychlením odpisů, který možná se ukáže být nejenom krátkodobým řešením, jako je rychlejší odbourávání administrativní zátěže, což je také v tomto materiálu a nemluvili jsme o tom. Krize umožní státu udělat opatření, která by v těch hojných letech nedělal.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji členům vlády, členům NERVu, vám za pozornost. Nashledanou.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My vám děkujeme, a poprosil bych laskavě o to, abyste nám pomohli. Děkuji.