Tiskové konference

9. 3. 200915:48

Tisková konference po jednání vlády 9. března 2009

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám předsedu vlády pana Mirka Topolánka, ministra zemědělství pane Petra Gandaloviče a předsedu Legislativní rady vlády pana Pavla Svobodu. Pan premiér má úvodní slovo, jako vždy.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Z těch věcí, které se týkají poslaneckých a senátních návrhů, přenechám slovo panu ministru Svobodovi, je jich šest, tak jsem cítil za jednodušší ho přizvat, aby vysvětlil stanovisko vlády. Probrali jsme, Jiří Paroubek si vyžádal naší interní záležitost, což je určitý sledovací software na projekty, které vláda identifikovala v rámci Programového prohlášení, tzv. cíle vlády. My pravidelně každý měsíc předkládáme tuto agendu, kde si vyhodnocujeme, které úkoly byly otevřeny, jaké mají zpoždění, pokud mají zpoždění, které se ještě nepodařilo otevřít v pracích vlády. Dnes jsme projednávali poměrně formálně tento bod. Fakticky se dá konstatovat, že vláda u těch bodů. Že nebyly započaty práce na nějakém bodu, to se týká pouze bodů, které jsme buď zrušili z důvodů nepotřebnosti nebo jiné dohody. Drtivá většina buď prošla legislativním procesem nebo do něj míří. Neznamená to, že projde sněmovnou, to je úkol, který není až tak úplně úkolem vlády, nicméně v tomto smyslu ten bod byl vzat na vědomí. Řešili jsme některé formální změny zákona o stabilizaci veřejného rozpočtu, týkající se ekologických daní. Řešili jsme nařízení vlády o mezinárodní přepravě radioaktivního odpadu. Body, které se týkají koncepčních opatření státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením pana ministra Kocába, řešili jsme možnost zapojení obcí do rozhodovacího procesu o umístění hlubinného úložiště a také pan ministr Říman předkládal identifikaci problémových oblastí vybraných právních předpisů k ochraně životního prostředí ve vztahu k výrobní a podnikatelské sféře, což byla druhá etapa aktualizace. Ministr Gandalovič vám předloží bod, který se týkal PGRLF. Dále jsme schválili garance na odstranění starých ekologických zátěží. Všichni doufáme, že to je poslední materiál tohoto typu, že s podaří přenést odpovědnost za navýšení a případné navýšení plnění z důvodů těchto starých ekologických zátěží vyplývajících ze smlouvy FNM s privatizovanými podniky na nového nabyvatele, který by měl řešit za stát ekologické zátěže. To je ode mne všechno. Ještě předtím, než dám slovo svým kolegům, protože se na to stejně budete ptát, odpovídám předem. Včera jsem velmi kuse reagoval na vyloučení některých členů Strany zelených včetně dvou poslankyň . Na dotaz, jestli to zkomplikuje práci vlády, domnívám se, že nikoliv. Svým způsobem ten stav už nějakou dobu trval. Obě členky Strany zelených nebyly členka mi poslaneckého klubu zelených. Ta jednání byla velmi komplikovaná, v tomto smyslu se zjednodušila. Obě poslankyně, které budou nezařazené či nečleny zelených, jsou v režimu vyjednávacím, stejně jako jiní nezařazení poslanci, je možno s nimi jednat individuálně a v tomto smyslu určitě jednat budeme. Pro vládu to neznamená nějakou větší komplikaci než byl ten stav předtím. To jsem k tom chtěl říci. Předám slovo kolegům.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní poprosím ministra zemědělství.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Dámy a pánové, dnes vláda udělala další krok ve směru podpor zemědělcům. Víte, že do PGRLF na přelomu roku vláda převedla 2,6 miliardy korun. Víte také, že na půdě Poslanecké sněmovny se nám podařilo na základě poslanecké iniciativy změnit velmi rychle zákon o zemědělství a rozšířit tak ty možnosti PGRLF pro zemědělce poskytovat další spektrum podpor, především garance za provozní úvěry, je to odkup pohledávek za potravinářskými podniky a je to podpora či dotace do úrokových měr. Vláda všechny tyto programy dnes na můj návrh schválila. Už jen čekáme na projednání té změn zákona v Senátu a podpis pana prezidenta. Předpokládám, že by těchto 2,6 miliardy korun mělo putovat na podporu českého zemědělství již někdy v dubnu. Podle toho, kdy bude ten příslušný zákon podepsán prezidentem. Já bych k tomu chtěl říci, že toto je důkaz, že se snažíme v té složité ekonomické situaci zemědělcům pomoci. Myslím si, že zhruba v té samé rovině jako to činí v jiných zemích EU. Víte, že jsme na základě dohody s panem premiérem navýšili přímé doplňkové platby na prakticky maximální možnou míru. Rovněž připravujeme další opatření, specificky do sektoru mléka. Já jsem o těchto všech věcech informoval Agrární komoru. Bohužel, ten přístup ze strany zemědělců, ať už je motivován tou zoufalou situací ve které se nacházejí nebo jinými motivy, to nechci rozebírat, ten přístup považuji za neadekvátní. Je ohlášena demonstrace zemědělců na tento čtvrtek. Vlastně na den, kdy přijede komisařka Fischer-Bellová na námi organizovanou konferenci o kvalitě potravin. Myslím si, že je to zbytečné a okázalé gesto, které cenu mléka nezmění, v žádném případě neumožní na podporu zemědělců jakkoliv tyto programy navýšit a akorát naruší tuto situaci, kdy pořádáme jako předsednická země velmi významnou konferenci za účasti 11 evropských ministrů zemědělství, za účasti velkého počtu zahraničních odborníků a paní komisařky. Vylévání mléka před ministerstvem či něco podobného, to nezmění tuto situaci. Jestli jí něco změní či pomůže, alespoň opatření, které vláda schválila dnes.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji monistu zemědělství, nyní prosím pana Pavla Svobodu.

Pavel Svoboda, předseda legislativní rady vlády: Děkuji. Vláda měla, jak už předeslal pan premiér, na stole 5 poslaneckých návrhů. První z nich byl návrh poslanců Čurdové, Lesenské, Paroubka, Vlčka a dalších na změnu zákona o životním a existenčním minimu tak, aby bylo výslovně uvedeno, že mezi příjmy nepatří náhrady škody a náhrady nemajetkových újem včetně těch, které jsou přiznány Evropským soudem pro lidská práva případně mezinárodní institucí. Vláda vyslovila s tímto návrhem nesouhlas, protože na základě stávající legislativy je zjevné, že tyto druhy náhrad se vejdou do stávající legislativy tak, že se pro účely výpočtu životního a existenčního minima nezapočítávají, tedy, ta navrhovaná úprava je nadbytečná.

Druhým bodem byl návrh poslanců Bičíka, Černého, Koníčka na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Podle předkladatelů záměrem bylo věnovat se kontrolní funkci sněmovny a zavést pro nelegislativní materiály v jejím rámci předkládané zrychlené řízení tak, že by takové materiály byli projednávány pouze v příslušných výborech a v plénu sněmovny by se o nich pouze hlasovalo bez rozpravy. Bohužel, opři analýze toho materiálu se ukázalo, že navrhovaný se netýká pouze nelegislativních funkcí, ale jakékoliv materie v působnosti sněmovny, takže tato navrhovaná úprava by ve svém konečném důsledku mohla způsobit to, že by se nemohla vést případně rozprava sněmovny a její projednávání věcí, které byly předtím projednány ve výborech. Z tohoto důvodu jsme to zamítli.

Třetím návrhem byl návrh poslankyně a poslanců Markové, Filipa, Kováříka, Bičíka, Fialové, Černého, Ostré, Levé a dalších na změnu zákona číslo 48/1997 o zdravotních poplatcích tak, že by tyto poplatky byly jako celek zrušeny. Není třeba dlouze navozovat, že i tento poslanecký návrh byl zamítnut vládou. Dalším návrhem byl návrh poslanců levé, Bebarové-Rujbrové, Bičíka, Markové, Ostré, Schoenfelda a dalších na změnu rozhlasových a televizních poplatků tak, že byla navrhováno zvýšení hranice pro osvobození fyzických osob od placení rozhlasových a televizních poplatků a to u jednotlivce s čistým příjmem nižším než je 2,15 životního minima na trojnásobek životního minima a u vícečlenné domácnosti se souhrnným čistým příjmem nižším než 2,15násobek životního minima na 2,5násobek životního minima. Na rozdíl od předkladatelů, kteří se domnívají, že tato změna představuje pouze částečný a nikoliv významný dopad na financování Českého rozhlasu a České televize, analýzou se ukazuje, že by se tato úprava dotkla až půl milionu osob, což v případě televizních poplatků představuje okolo 800 milionů korun, v případě rozhlasových poplatků kolem 245 milionů a rovněž se neprokázalo, že by takovéto snížení příjmů uvedených bylo možno sanovat nějakými vnitřními racionalizačními opatřeními či důslednějším výběrem poplatků. Proto vláda i s tímto návrhem vyslovila nesouhlas.

Dále zde byl návrh paní poslankyně Dudáčkové, který se týkal podmínek, které musejí splnit osoby žádající o řidičské oprávnění. Tento návrh byl zamítnut, vysloven nesouhlas, protože podle většiny připomínkových míst odporuje právu EU. Podle práva EU musí žadatel žádat o řidičský průkaz tam, kde má tzv. obvyklé bydliště, což je místo, kde se obvykle 185 dní v roce zdržuje a návrh spočíval v tom, že by z této podmínky byli vyňati občané ČR, tedy že občané v ČR by mohli žádat o řidičský průkaz, i když by se nezdržovali nejméně 185 dní v roce v ČR. Většina připomínkových míst měla za to, že toto je v rozporu s uvedenou podmínkou směrnice a proto vláda s materiálem vyslovila nesouhlas.

Konečně poslední materiál, návrh poslanců Filipa, Branného, Kováříka a dalších na vydání zákona o zrušení zákona o zákazu dodávek pro Jadernou elektrárnu v Bušehr. Návrh spočíval v tom, že zákon bude zrušen pro obsolentnost, protože se stal nepotřebným. Připomínková místa však poukázala na to, ž nestačí konstatovat, že elektrárna již byla vybudována, ale že ten zákonný zákaz se týká veškerého vývozu zboží, poskytování služeb, nehmotných práv, tedy může se dotýkat celé doby existence této elektrárny. Zákon není tedy nepotřebný a proto vláda s návrhem vyslovila nesouhlas.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi Legislativní rady vlády a prosím vaše dotazy. Nova.

Televize Nova: Já bych měl dva dotazy. Projednávali jste dneska mimořádnou dotaci 20 milionů pro skláře, jak o ní mluvil Petr Nečas a odbory s tím, že by ty peníze měly pomoci těm, kteří je nejvíce potřebují. Ten druhý dotaz, pane premiére, popřete nebo potvrdíte slova pana Bursíka o tom, že poslankyně Jakubková a Zubová drží vládu pod krkem? Oni s tím totiž spojují hlasování o nedůvěře.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jak jste pochopili, vzhledem k tomu, co všechno jsme neschválili, protože ty poplatky šly zbytečně, ten návrh byl měkký, já bych doporučoval jejich zrušení, ale to je spíše pokus o žert. Já jsem na velké části vlády nebyl, lehkým poddotazem na Petra Gandalovič, neprojednávali jsme. Hlavním důvode bude to, že pan ministr Nečas dnes nebyl na vládě, má své evropské povinnosti. Ta druhá otázka zní velmi bulvárně a myslím, že je to spíše otázka na zmíněné poslankyně. Já na ní nehodlám odpovídat a nehodlám se nechat vtáhnout do těchto vnitrostranických her Zelených. To ode mne nečekejte.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Prosím.

Česká televize: Dobré odpoledne. Já se chci zeptat, jestli jste projednávali ten protikrizový balíček zdravotnictví? Případně s jakým výsledkem?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Stejný problém. Opravdu to české předsednictví v EU nás někdy nutí posunovat některé ty věci do doby, kdy bude přítomen ministr, který k tomu má touhu něco říci. Ten balíček byl formálně projednán na poradě ekonomických ministrů a byl fakticky schválen. Protože se jedná v této chvíli o věcný záměr, budeme ho projednávat nepochybně příští týden. Já sám beru ta opatření za nezbytně nutná a poměrně velmi dobře připravená jak na příjmové i výdajové straně. Budu ho podporovat. Jsou tam ale některé technické detaily, které mne nutily k tomu, abych počkal na Petra Nečase na příští týden. Jsou spíše technického rázu. S tou hlavní ideou všichni souhlasíme, protože ten výpadek je dneska zcela evidentní. Pojišťovny den už mají údaje o výpadku ze zdravotního pojištění a ten výpadek nepochybně musí znamenat reakci vlády a vláda včas, protože teď nejsme pod takovým tlakem jako v jiných oborech z hlediska protikrizových opatření. On to není protikrizový balíček, v tomto smyslu bych to nezařazoval. Jsou to spíše opatření, která mají eliminovat dopady ekonomické recese v ČR. Samo o sobě to protikrizově působit nebude. Spíše bude reagovat na tu situaci.

Reuters: Dobrý den. Na jednání vlády byl také program návštěvy vlády Lucemburska v Praze. Má to být 12. března, jestli jste to projednali, jestli bude? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Protože jsem vás tady ještě neviděl, tak krátká edukace. Body, které jsou v bodech bez rozpravy nebo jako informace se na vládě neprojednávají, ale schvalují se, to je z jednacího řádu vlády. Tento bod samozřejmě ano. Je to standardní, dlouhodobě domluvená návštěva. Jean-Claude Junker přijede jako poslední v rámci té Tour de Kapitol. Standardní bilaterální agenda, kdy to, že předsedáme EU, že jarní summit je věnován ekonomickým otázkám. Junker je hlavou Eurogroup, je to současně předseda vlády i ministr financí, to vše rozšiřuje ta bilaterální témata na témata evropská. G20 v Londýně a další otázky, které ovládají tu evropskou diskusi.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Česká televize: Já se zeptám k tématu Zelených. Položím tu otázku trošku jinak. Věra Jakubková a Olga Zubová včera řekly, že jsou připraveny nepodpořit důvěru vládě, pokud s nimi nebudete jednat a nepopřete to tvrzení Martina Bursíka. Já se neptám, jestli ho popřete, ale jestli jste připraven právě na tomto tématu nějak jednat?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že ani neočekáváte, že bych vám na tu otázku odpověděl. Já jsme k tomu vše potřebné řekl.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Česká televize: Já se chci zeptat, i když tu není ministr Kalousek, jestli jste projednávali návrh ministerstva financí, který má zpřesnit osvobození od ekologické daně co se týče kombinované výroby tepla a energie?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Projednávali. Poměrně velmi formálně, protože to byla věc vyplývající z té roční zkušenosti a bezproblémově to prošlo, protože to spíše reflektovalo tu situaci, která s ekologickou daní je.

Česká televize: Jaké to bude mít konkrétní dopady?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ptáte se mne na něco, co nevím, protože jsem to bral jako formální změnu. Myslím, že to nebude mít žádný závažný dopad, spíše to byla otázka technického výběru. Já jsme měl pocit z toho, jak jsem dnes na vládě spíše nebyl než byl, že nešlo o nic závažného. Já se omlouvám, ale je to spíše dotaz na Miroslava Kalouska, který je toho času někde už v Bruselu na jednání Ecofinu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, aktuálně.

Aktuálně.cz: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, zda jste věděl, že bývalý člen NERVu byl podle svazku spolupracovníkem StB a zda byste ho případně kvůli tomu z rady odvolal, pokud by nerezignoval na tu funkci sdám? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Vzhledem k tomu, že pokládám aktuálně.cz v podstatě za bulvární investigativní server, tak nemám pocit, že na tuto otázku bych musel odpovídat. Já jsem to nevěděl, ale to na věci nic nemění. Já jsme Jiřího Kunnerta bral do této rady jako šéfa Bankovní asociace a ne jako bývalého spolupracovníka.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Prosím.

Mediafax: Já bych se chtěla zeptat, pan předseda ČSSD dnes zopakoval, že byste měli předložit novou podobu realistického rozpočtu, protože ten minulý byl schválen na základě nerealistických čísel. Co říkáte na toto? A pan Jiří Havel z ČSSD vás vyzval k tomu, abyste předložil vše ohledně kauzy Čunek? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Kdo je to Jiří Havel? Já nevím, kdo to je?

Mediafax: Lídr kandidátky do Evropského parlamentu za ČSSD.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Aha, tenhle. To nějak souvisí s volbami? Já jsem to přesně nepochopil tu otázku. NE. Tak na tu já nejsem schopen reagovat na dvě tiskovky Jiřího Paroubka denně, to je opravdu složité, já nereaguji ani na to, co bezprostředně slyším, ne na to, co mi zprostředkovávaně říkáte na mé tiskové konferenci. Já na to reagovat neumím, já si myslím že všichni pochopili, speciálně ekonomové, což v jeho případě je opravdu složité, že ten rozpočet, který jsme předložili nám umožňoval určitou expanzi na výdajové straně s tím, že v dané chvíli bylo těžké identifikovat do jakých problémů letios se česká ekonomika dostane. Že to bylo správně se ukázalo i z pohledu toho, jaká opatření nakonec ČR bude realizovat. K těm opatřením doporučeným Evropskou komisí a schváleným na prosincové Evropské radě v rámci ekonomického plánu obnovy patří investice do infrastruktury a některé další k těm doporučeným. Výdajovou stranu bychom neměnili. Tu příjmovou stranu jsme řešili opatřením, které jste museli zaznamenat, to je rozpuštění a odebrání části rezerv, podvázání 5 % rozpočtu ve všech kapitolách a celou sadou dalších opatření, takže požadavek Jiřího Paroubka je nejen neekonomický, ale v dané chvíli i směšný. Na to druhé, já musím říci, že já jsme ke kauze Čunek řekl už všechno a jenom zopakuji, že pokládám celou tu kauzu a to, že ji státní zastupitelství zastavilo, za správný postup bez ohledu na to, co si o té kauze myslím, protože v dané situaci všichni, kteříé se na té kauze podíleli porušili jak zákony tak postupy a dohled nad tím vyšetřováním a v dané chvíli nemělo státní zastupitelství jinou možnost. Že to nebylo úplně šťastné, s tím souhlasím, ale taková ta úporná snaha to znovu tahat na politickou scénu mne připadá trochu zavádějící, protože se zpětně ukazuje, že to byli právě lidé spojení se stranou Jiřího Paroubka, kteří na různých stupních těch regionálních chobotnic do tohoto případu zasahovali a myslím si, že nejbližší budoucnost to musí prokázat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Radiožurnál, potom Česká televize.

Radiožurnál: Dobrý den. Otázka na pana mistra Gandaloviče. Do těch demonstrací čtvrtečních přeci jen zbývají tři dny. Zítra proběhne to zemědělské fórum na Žofíně. Budete se snažit zemědělce přesvědčit, aby vůbec od těch protestů svých upustili? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já přeci jenom před Petrem Gandalovičem, který se tomu může věnovat odborně. Má to politický podtext. Já si pamatuji na poslední harašení či startován traktorů v otázce těch přímých plateb. Tehdy bylo velmi složité odvolávat akci, kdy jsme vyšli zemědělcům vstříc ve všech jejich požadavcích, takže málem ty traktory přesto vyjeli, protože si každá tato organizace potřebuje sem tam zastávkovat. Já pokládám tu akci za nátlakovou, zbytečnou a nesmyslnou a žádám Agrární komoru, aby nejenom, že má jednat, ale že má zanechat těchto opravdu spíše zviditelňovacích akcí, protože ničemu nepřispívají. Je to podobné, jako když před okny Úřadu vlády demonstrovali skláři a přitom měli demonstrovat před úplně jiným podnikem. Všechny ty kroky, které děláme, vycházejí vstříc těm požadavkům, pokud jsou oprávněné a já prostě nátlakové akce podobného typu neberu vážně.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: jestli ještě můžu dodat. Jedním z témat té připravované demonstrace je požadavek na okamžité dorovnání přímých plateb na úroveň E15. To je požadavek, který je naprosto v rozporu s právním rámcem EU, protože všichni víme, že je ten postupný nárůst těch plateb součástí přístupových dohod. Něco, co tady bylo schváleno referendem a všemi ostatními zeměmi tehdejší E15 ratifikováno. Já jsem si vědom toho, že situace na trhu s mlékem je v současné chvíli velmi složitá. Nejsme v tom jako ČR samy, nicméně, demonstrovat za změnu de facto přístupových dohod, které byly schváleny referendem, to je naprosto nesmyslné a považuji, stejně jako pan premiér tuto demonstraci za nesmyslnou a za zbytečnou. Ukázání síly, kdy tu máme vrcholné jednání za účasti paní komisařky a evropských ministrů.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím.

Česká televize: Pane premiére, vím, že tu není pan ministr Kalousek, nicméně, zeptám se obecně, jestli se o tom na vládě uvažovalo? Včera Petr Chrenko, náměstek ministra financí v Otázkách Václava Moravce připustil, že se uvažuje i o zrušení tzv. superhrubé mzdy, mluví i o jiných modelech. Zabývali jste se tím na vládě? Můžete říci něco bližšího?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Nezabývali. Já to ani nevidím jako pravděpodobné. Ministerstvo financí připravuje celý nový model příjmové daně.pracuje na tom už více než dva roky. My na poradě ekonomických ministrů v poměrně velmi kontroverzních jednáních se prokousáváme dál. To, že je užitečné odstranit výjimky, včetně stravenek, že je dobré celou tu daň zjednodušit, tak může vést k úplně jinému modelu. Ta diskuse podle mne nebude krátká, protože to je tak zásadní změna, která poznamená celou příjmovou daň, kdy má být řešena v jednom zákoně jak daň z příjmu právnických tak i fyzických osob, že já nevidím jako realistické, že by to bylo v dohledné době. Že se tím zabýváme, to je jiná věc. Je to úplně jiná konstrukce, není to tak, že by se ta superhrubá mzda ukázala jako chybná. Ona naopak by měla ukázat všem lidem, jaký podíl sociálního, zdravotního pojištění v součtu zaměstnavatele a zaměstnance vlastně je, kolik peněz vlastně dávají do důchodového systému a do zdravotního systému. Já si nemyslím, že by ten systém selhal, nicméně,m ta nová konstrukce se může ukázat, pokud bude mít politickou podporu jako modernější a vycházející vstříc potřebám jak zaměstnanců nebo občanů, tak i firem. Já o tom vím, že se to připravuje jako koncept. Ani pan náměstek Chrenko to zcela jistě nemohl říkat autoritativně jako jediný model řešení, protože to tak není. Dokonce bych řekl, že, nechci říkat, překročil superordinanci, je dobře, že se ta diskuse otevírá, ale nesouvisí to s tím, že ten model by byl nefunkční. To tak není.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Mladá fronta.

Mladá fronta Dnes: Chci se zeptat, na čem jste se dohodli ohledně trvalých úložišť jaderného odpadu?:

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na čem jsme se dohodli, pane ministře?

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Já nevím.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Teď jste nás zaskočila oba dva. Materiál, který byl dlouhodobě vyjednáván mezi ministry Bursíkem a Římanem byl schválen.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Ještě nějaký dotaz? Děkujeme za pozornost, nezlobte se, že jste tak dlouho čekali. Nashledanou.