Archiv zpráv sekce pro Evropské záležitosti

1. 3. 200914:55

Otázky V.Moravce: Češi sladí Evropu

ČT1: 1.3.2009

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Po dvou měsících českého předsednictví Evropské unie přichází příznivé hodnocení. Alespoň od české veřejnosti. Prvním hostem je vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Vítejte po čase v Otázkách, přeji hezkou dobrou neděli.

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Hezkou neděli.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z výzkumu agentury STEM vyplývá, že příznivě hodnotí průběh českého předsednictví zhruba dvaašedesát procent lidí, nepříznivě pak dvacet tři procenta lidí. Tady jsou aktuální data. České předsednictví chválí především ti, kteří celkově souhlasí se členstvím České republiky v Evropské unii, ale uznání má české předsednictví i u těch lidí, kteří oponují členství Česka v Evropské unii. Výzkum STEMu se uskutečnil na reprezentativním vzorku bezmála třinácti stovek lidí. Předpokládám správně, pane vicepremiére, že počítáte s tím, že další úspěch českého předsednictví bude především odvislý od toho, jak se podaří zvládnout onu globální ekonomickou recesi.

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Určitě, to je asi ta největší výzva. Je to možná vůbec nejtěžší předsednictví za celou historii. Ta krize je velká, bourá všechny statistiky, snese možná srovnání s tou velkou hospodářskou krizí ve dvacátých třicátých letech a samozřejmě není to žádná legrace. Děláme to, jak nejlépe umíme. Je to poměrně těžká zkouška. Zatím, myslím, sebechvála samozřejmě smrdí, tak já ale, myslím si, že to prostě zatím zvládáme, ale není to žádná legrace a myslím si, že teď ten březnový měsíc je asi nejobtížnější.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počítáte s tím jako české předsednictví, že v červnu, až skončí Česká republika předsedat evropské sedmadvacítce, tak bude krize odeznívat, nebo Švédům se předá ono předsednictví v ještě složitější situaci?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Tak, nikdo vám dneska neumí udělat odhad. Ta situace je taková, že ještě dna jsme, myslím, nedosáhli, to koneckonců i ve Spojených státech, kde to začalo, tak se stále ještě ty akciové trhy propadají. Čili ten letošní rok prostě nebude žádnou procházkou růžovým sadem, ale věřme, že to odpíchnutí ode dna přijde co nejdřív.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bourá ona globální ekonomická krize zásadně ty předem stanovené priority českého předsednictví, to znamená, že to, co se děje v únoru, březnu, svolávání summitu k zaměstnanosti v evropské sedmadvacítce, k regulaci finančních trhů, odsouvá na pozadí Evropu bez bariér?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Já bych řekl, vůbec ne. Právě naopak. My když jsme, možná je to kouzlo nechtěného, ale když jsme před dvěma lety si stanovili to motto Evropa bez bariér, tak jsme samozřejmě mysleli především na to, že chceme dál pokračovat v tom otvírání volného trhu. Nicméně teď paradoxně vlastně je to o obraně těch základních principů, na kterých je evropská integrace a ty čtyři základní svobody postaveny, protože pokud je ekonomická krize, tak roste pokušení některých účastníků na tom trhu začínat takovou tu politiku košile bližší než kabát jakoby bez ohledu na ty ostatní, ale to by bylo samozřejmě velice špatně. Roste to pokušení protekcionismu, to prostě je pravda.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, nenarostlo už do takové míry, že Evropa vyjde z oné globální ekonomické recese rozdělena a teď jsme svědky plíživého drolení Evropy?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Já věřím, že ne. Já věřím že ne, takové ty dělicí čáry, řekněme, na úrovni sever - jih, tak ty, myslím, budou zaceleny, protože euro je tady odsouzeno od toho, aby přežilo, nebo odsouzeno k tomu, aby přežilo ty dělící čáry východ - západ, které se v posledních dnech objevovaly, jsou do jisté míry podle mě i trošku uměle vytvořeny.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kým a proč?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Tak, pravdou je, že některé státy na východě v těch problémech byly, ale nebyly to zdaleka jenom státy na východě, nebyla to jenom Ukrajina třeba nebo Lotyšsko.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale těch států, promiňte, těch států na východě je víc. Maďarsko, Lotyšsko, Ukrajina a podíváte-li se na západ, tak Irsko. Jako jediné.

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
To, myslím, není pravda. Kdybyste se podíval třeba na deficit veřejných financí dneska Velké Británie, tak jak je projektovaný na letošní rok, tak ta čísla jsou možná daleko horší než na tom východě. Faktem je, že Británie je prostě stará země, takže té vždycky někdo půjčí. Ale na tom, v té jižní středomořské oblasti můžeme jmenovat celou sadu zemí, které jsou potenciálně v problémech. Já je nechci jmenovat, protože, rozumíte, to je velice turbulentní situace a každá spekulace, každé označení nějaké země může mít samozřejmě zase svůj další vliv. Čili musíme být opatrní, musíme se vyjadřovat uměřeně, protože cokoliv je dneska řečeno, tak může mít bezprostřední třeba vliv na ty kapitálové trhy. Je třeba tu situaci zklidnit, je třeba zejména zprovoznit ty úvěrové kanály. Prostě vyřešit ten problém těch toxických aktiv, protože jinak veškerá ta státní pomoc, i když je dělána v souladu s pravidly vnitřního trhu, tak nebude mít nikdy ten řádný účinek, prostě je to jenom jakési nouzové záplatování s pofidérním účinkem.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V těchto chvílích, co spolu mluvíme, tak se scházejí lídři evropské sedmadvacítky v Bruselu, za české předsednictví je svolán onen neformální summit. Co možná námitka, že českému předsednictví se stále ještě nepodařilo ony kroky v jednotlivých národních plánech zachraňujících národní ekonomiky zemí evropské sedmadvacítky, povýšit na tu evropskou úroveň, viz šrotovné?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Tak, já si myslím, to není tak. My jsme svolali tu schůzku na neděli právě proto, že jsme cítili, že je nejvyšší čas si rychle sednout a skutečně udělat takovou kontrolu, jestli ta národní opatření nesměřují proti principům toho jednotného trhu, jestli nejsou činěna na úkor některých dalších zemí v rámci Evropské unie, nebo jestli zase nejsou činěna tak, že to bude opravdu na úkor budoucích generací s tím, že by byl v Unii zabudován poločas rozpadu a myslím si, že se toto celkem ve spolupráci s Evropskou komisí daří, že jo. My jsme jako předsednictví, musíme hrát roli určitého moderátora, my nejsme nějaký dráb s bičem v ruce. Od toho je tu komise, aby dbala dodržování pravidel a pokud je mimořádná situace, kdy všechno skutečně se řítí velmi rychle a ti politikové a vlády v jednotlivých zemích se snaží rychle reagovat, tak je možná, protože když se udělá chybný krok a přijde se na to, že ten krok je prostě chybný nebo škodlivý až za dva tři měsíce, tak už může být pozdě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dochází české předsednictví jako moderátor, navážu-li na vaše slova, k tomu, že v některých národních státech, u některých oblastí, k tomu porušování jednotných pravidel evropské sedmadvacítky? Dochází?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
No, tak vy jste se ptal na to šrotovné nebo obecně na automobilový průmysl, tak tam skutečně ty signály byly, to každý ví a znovu, dnes se scházejí lídři sedmadvacítky, tak já tu nechci žádnou zemi zvlášť jmenovat, nám jde o to, aby byla učiněna dohoda a myslím si, že je velká šance, že ta dohoda učiněna bude. Nicméně ta pokušení tady byla skutečně začít pomáhat automobilovému průmyslu způsobem, který bude na úkor jiných zemí, a to je prostě začátek konce. Čili jsme chtěli, aby Evropská komise nejenom hlídala to, co hlídat má, ale aby předložila, řekněme, jakousi kuchařku nebo aktualizovaná pravidla hry, kde bude řečeno jasně, co se udělat prostě ještě může, aniž by se to dostalo do rozporu s těmi pravidly hry na vnitřním trhu, Evropská komise ve vztahu k automobilovému průmyslu toto zveřejnila ve středu, probíhala ještě včera večer jednání mezi Evropskou komisí a Francií a myslím si, že se podařilo dosáhnout dohody, to znamená, že i ve Francii ta pomoc, kterou oni poskytují svému automobilovému průmyslu, nebude činěna způsobem, který by byl v rozporu s těmi pravidly hry.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte tedy, že ta kuchařka bude v tomto týdnu přijata evropskou sedmadvacítkou jako celkem?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Budou o tom ještě jednat ministři průmyslu a obchodu na radě pro konkurenceschopnost, tak je naplánována na čtvrtek a pátek příštího týdne, čili tam ta pravidla hry by měla být posvěcena.

Zpřísnění regulace
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dva nové celoevropské úřady pro dohled nad finančním sektorem. I to je jeden z návrhů, jak se poučit z finanční krize. S tímto nápadem přišla v návrhu pro Evropskou komisi skupina expertů pod vedením bývalého šéfa Mezinárodního měnového fondu Jacquesa de Larosiera. I podle českého premiéra Mirka Topolánka krize rovněž poukázala na akutní potřebu zdokonalit regulaci a dohled nad finančními institucemi.

redaktor
--------------------
Evropská komise vytvořila speciální expertní skupinu loni v říjnu v reakci na finanční krizi, která později přerostla v krizi hospodářskou.

Jacques DE LAROSIER, bývalý šéf MMF
--------------------
My nechceme trh přeregulovat. Chceme jen, aby fungoval efektivně. Může se to sice zdát jako velmi ambiciozní plán, ale podle nás je realistický.

redaktor
--------------------
Návrh počítá s vytvořením celoevropské sítě orgánů, které by dohlížely na banky a pojišťovny. Přes ně by pak úředníci mohli kontrolovat bezpečnost finančních trhů. Podle stoupenců regulace totiž současné národní úřady nestačí. Kritici, mezi které patří například Britové, se ale obávají, aby nový orgán nebyl nadřazen jejich vlastnímu dohledu. To tvůrci zprávy odmítají.

Charlie MCCREEVY, eurokomisař pro vnitřní trh /28. 2. 2009/
--------------------
My nenutíme členské země, aby se ubíraly tou či onou cestou, ale členské státy se rozhodnou, které ty banky jsou špatné, a tedy jestli pomohou všem bankám, nebo jen některým. To je prostě jenom na nich.

redaktor
--------------------
V některých bodech chce ale Unie členským státům ponechat volné ruce. Jako v případě odkupu špatných aktiv. Tady se evropská sedmadvacítka zámořím inspirovat nenechala a o zřízení takzvané špatné banky neuvažuje.

Joaquín ALMUNIA, eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky /26. 2 2009/
--------------------
Opatření, které tady přijímáme, mají nastartovat úvěrové kanály. To je naprosto zásadní. Poškozená aktiva jsou jedním z problémů, kterým teď banky čelí.

redaktor
--------------------
Podle ministerstva financí by ale odkup špatných aktiv bank měl být až krajním řešením. Mohl by totiž neúměrně navýšit státní dluh.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Evropská komise na základně zprávy vypracuje návrh změn finančního dozoru v evropské sedmadvacítce, kterým se mají šéfové států a vlád členských států Evropské unie zabývat na březnovém summitu. Jaký názor má české předsednictví na vznik těch dvou institucí, o nichž píše ona zpráva představená v tomto týdnu?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Tak, já myslím, za prvé je třeba rozlišit dvě věci. Jednak je věc té bezprostřední akce, to, co já už jsem trošku říkal, že se skutečně musí vyřešit ten problém těch toxických nebo nekrytých aktiv, špatných aktiv v bankách. Prostě ten bankovní sektor je jako jakýsi krevní oběh, v kterém se objevily sraženiny.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A hrozí infekce.

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
A pak je třeba prostě, aby nebyl infarkt, tak je třeba udělat angioplastiku nebo nějaké bypassy, je to nutno vyřešit, a to bylo, o čem mluvili ti pánové v tom příspěvku teď, který předcházel vašemu dotazu, a to je třeba udělat rychle. Zase Evropská komise stanovila určitá pravidla hry, my tu situaci známe, my před deseti lety jsme vlastně takhle zřizovali tu konsolidační banku jako jakousi špatnou banku. Není tady asi cestou v Evropě, že by se zřídila nějaká jedna takováhle instituce, ale budou pravidla hry, jak tohle to rychle teď řešit, na tom zase byla učiněna předběžná shoda tento týden a budou to ještě posvěcovat ministři financí tak, aby ta opatření na řešení těch toxických akcií zase neměla negativní vliv, prostě aby to nebylo jenom přenášení toho infarktu z jedné země do druhé. A pak je druhá věc, to už je spíš prevence, a to je, s čím přišla ta skupina pana de Larosiere, což je bývalý francouzský guvernér centrální banky a v té skupině byla řada renomovaných ekonomů, jako Leszek Balcerowicz a další, a ti přišli s určitými doporučeními, jak, řekněme, posílit kontrolu nad bankovním sektorem tak, aby se, já nechci říct taková krize neopakovala, ona ta ekonomika vždycky je v cyklech a vždycky se prostě budou lepší a horší časy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale jde o hloubku té krize.

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Aby, jde, přesně tak, jde o hloubku a tam jsou některé návrhy na, řekněme, určitou supervizi, která ale, a to jsme rádi, není zas až tak supercentralizovaným způsobem.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To jsou právě ty dvě instituce oné supervize. České předsednictví s nimi nemá problém. Vidíte to jako vhodnou cestu, aby vznikly tyto dva orgány, konkrétně, pokud se nemýlím, tak má jít o Evropskou radu pro systémová rizika a druhá síť orgánů finančního dohledu.

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Ano, to první je vlastně, řekněme, posílení jakéhosi mechanismu včasného varování, abychom dopředu prostě pokud možno měli informaci, že něco je tu systémově špatně a je to třeba korigovat a to druhé je jakési posílení toho dohledu, protože v tom globálně propojeném světě i v té hodně propojené Evropě samozřejmě všechno souvisí se vším a ten dohled není jednoduchá věc. Čili ta zpráva má nějakých šedesát stránek, vyšla, oni ji zveřejnili teďko ve středu. Já z toho, co mohu soudit a my jsme to třeba poskytovali členům NERVu s žádostí o stanoviska, centrální banka to studovala, ministerstvo financí to studovalo, myslím si, že ta zpráva je poměrně kvalitní, je to asi, pokud jde o příčiny té krize, tak je to zatím asi nejlepší dokument, který já jsem vůbec četl a myslím si, že může sloužit jako základ k tomu konkrétnímu rozhodování, ale to rozhodování se tady potáhne podle mě ještě několik měsíců.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Do konce roku by ale mohlo být rozhodnuto o těch dvou nových institucích.

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
No, teď k tomu Evropská komise vydá své vlastní sdělení, které bude jakousi reflexí té zprávy. Předpokládám, že Evropská rada pak požádá komisi to zpracovat do nějaké podoby legislativních návrhů a těmi bychom se mohli zabývat někdy v červnu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pozvání do Otázek přijal právě i člen bankovní rady České národní banky Vladimír Tomšík. Vítejte v Otázkách, děkuji i vám, že jste přijal mé pozvání. Dobrý den.

Vladimír TOMŠÍK, vrchní ředitel České národní banky
--------------------
Příjemné odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stanovisko České národní banky může podle vás pomoci předcházení problémů, které teď vidíme v evropských ekonomikách? Ustavení těch dvou nových institucí, jak jsem o nich mluvil, síť orgánů finančního dohledu a druhá instituce by posuzovala rizika pro celý finanční systém, tedy onen název Evropská rada pro systémová rizika?

Vladimír TOMŠÍK, vrchní ředitel České národní banky
--------------------
Já se obecně obávám, že v této době je příliš lákavé pro politiky přicházet s novými a novými plány na, bych řekl, větší možná regulaci, ale obávám se, že ta zpráva nemá některé aspekty zcela domyšlené a konkrétně, co Česká národní banka vidí v tom dokumentu jako problematické, jsou tři následující body. Ten první je, že v této chvíli není přesně dořešeno právní status těchto úřadů. Druhá věc, že není ani dořešena finanční otázka, kdo to bude financovat, jestli vznikne nějaký celoevropský fond pojištění, a tak dále, ale co je nejzásadnější v této zprávě, my se obáváme, že tato zpráva tak trošku nerespektuje dosavadní základní princip, a ten spočívá v tom, že ten, kdo dohlíží, tak má i právní zodpovědnost a my se obáváme, že bohužel dochází k tomu, že tato zpráva navrhuje posunout tak trošičku více toho dohlížení a té regulace směrem na evropskou úroveň na nadnárodního regulátora a de facto odpovědnost zůstane doma na těch národních regulátorech, a to je něco, s čím se nemůžeme zcela ztotožnit. Česká národní banka již někdy v prosinci vydala takzvané základní teze, jak my si myslíme, že by mohl vypadat budoucí systém regulace a dohledu v Evropě, v jednotlivých národních institucích a to v těch, bohužel, v tom dokumentu není zohledněno. Konkrétně si myslíme, že co je potřeba skutečně řešit, tak je nutné řešit konsolidaci dohledu, ale na národních úrovních. Vemte si v jednotlivých zemích existuje spousta regulátorů. Abych byl konkrétní, tak třeba v celé Evropě existuje až osmdesát různých regulátorů a konkrétně v České republice do dubna 2006 byl regulátor, který se zabýval bankami, družstevními záložnami, zabývali jsme se penzijními fondy zvlášť, zvlášť jsme se zabývali pojišťovnami a dokonce kapitálovým trhem. My už více než před třemi lety jsme přistoupili k tomu, že jsme dali konsolidaci pod jednu střechu, dali jsme to do České národní banky a ono se to ukazuje, že to je velice efektivní z několika důvodů. Nejeno úspora nákladů, ale zejména jde o rychlost a včasnost zásahu. Prostě je tady jeden jednotný regulátor, na národní úrovni, který má informace napříč celým finančním trhem.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A měnil byste nějak, podíváme-li se na Českou republiku, protože Mirek Topolánek na onom summitu jasně říká, je zapotřebí zefektivnit regulaci. Měnila by něco Česká národní banka na míře efektivity regulace finančních institucí?

Vladimír TOMŠÍK, vrchní ředitel České národní banky
--------------------
Máte teď na mysli na celoevropské úrovni nebo na národní úrovni?

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď myslím na české úrovni, protože ty výhrady, které jste řekl k té celoevropské úrovni, jak je navrhovaná v té zprávě zveřejněné v tuto středu, jste jasně řekl, popsal.

Vladimír TOMŠÍK, vrchní ředitel České národní banky
--------------------
Co se týká na české úrovni, já si myslím, že ten systém, který jsme zavedli v dubnu 2006, se prokazuje naprosto efektivní a skutečně vidíme, když se něco děje v jednom sektoru, třeba v pojišťovnictví nebo bankovnictví, tak jsme schopni zabránit a ukázat rychle, že se to nepřelije dál, prostě máme ty informace okamžitě, včas a jsme schopni rychle jednat. Taky se ukázal český finanční sektor nebyl touto krizí, tou primární zasažen. Jedině co teď vidíme, tak vidíme, že dochází k té druhé fázi, kdy dochází k poklesu hospodářského růstu a to je něco, kde ten finanční sektor samozřejmě bude tak trošku tím zasažen. Ale nebyl zasažen tou primární, to znamená, těmi toxickými aktivy, protože ta regulace je efektivní, funguje jako konsolidovaná na národní úrovni. A to se bojíme, že v té de Larosierově zprávě, která byla prezentována ve středu odpoledne, bohužel není. Nerespektuje tento základní princip.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To jsou poměrně silné výhrady České národní banky, které prezentujete vašimi ústy. České předsednictví tvrdí, že pokud jde o finanční sektor, tak na prvním místě je zapotřebí postarat se o obnovení úvěrových toků v ekonomice. To vyžaduje zásah na mnoha frontách včetně právě těch toxických aktiv bank, těch nekrytých nebo obtížně krytých. Která opatření byste považoval na té celoevropské úrovni, pane Tomšíku, za účinná?

Vladimír TOMŠÍK, vrchní ředitel České národní banky
--------------------
Pokud chcete vrátit důvěru na finanční trh, tak první krok, který musíte udělat, je skutečně přistoupit k tomu, že vy plně zveřejníte, jak jednotlivé ty finanční instituce jsou zasaženy. To je první krok. Musí prostě ten finanční sektor, ti investoři musí vědět, jak jednotlivé subjekty jsou tím zasaženy. To je první věc. Já osobně bych nesouhlasil s tím, že budou vlády nebo centrální banky všeobecně přijímat garance za podnikové úvěry, za mezibankovní trh. To je věc, se kterou nemůžeme souhlasit už jenom z toho pohledu, že následně se vám to odrazí, a to už tady bylo řečeno, v zadlužení vašich budoucích generací, protože i vlády i centrální banky vždy jsou nějak limitovány a jedině, abyste vrátil důvěru na finanční trh, musíte odkrýt, jak hluboce je ten finanční trh tím zasažen a skutečně ukázat všechny karty.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká pro tuto chvíli Vladimír Tomšík. Záhy se k vám ještě dostanu. Počítá s tím české předsednictví donutit ty jednotlivé národní státy, národní regulátory, aby se řeklo, podívejte se, odkryjme karty. Jaké jsou ještě další problematická rizika toxické úvěry napříč celou evropskou sedmadvacítkou? Je to vůbec reálné?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
No, rozumíte, aby se to vyřešilo, tak je třeba ta toxická aktiva nějakým způsobem se dohodnout na způsobu asi jejich oceňování a pak tom řešení a aby je bylo možno ocenit, tak je nutné nějakým způsobem ty karty odkrýt. To je přesně, bude to poměrně odborná diskuse a já tady nechci chodit do té hloubky, ale na úrovni IFC to teď probíhá v těchto dnech a já věřím, že ta dohoda tu učiněna bude, protože skutečně není jiné cesty, než skutečně se do toho pustit, protože z té krize se bez tohoto řešení nevymotáme. A tam já s Vladimírem Tomšíkem souhlasím, to si myslím, že to tak je.

Zdroj: ČT 1
Datum vydání: 1.3.2009
Rubrika / pořad: 12:00 Otázky Václava Moravce
Strana / zpráva 05
přidat do exportu | tisk dokumentu | export do RTF | export do HTML | export do DBF | zpět
Problémy Evropy
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zprávy o zadluženosti států východní Evropy a jejich problémech posílaly v tomto týdnu ke dnu i českou korunu. Propadla se i pražská burza. Česko na tom přitom není nejhůř. Podívejme se na data. Už o tom byla řeč v té první části otázek. Nejhůř na tom Maďarsko, za ním hned Lotyšsko. Celkový zahraniční dluh se u těchto zemí pohybuje kolem sto dvaceti sedmi, respektive sto dvaceti pěti procent hrubého domácího produktu. Česko je až za Polskem se čtyřicetiprocentním zahraničním zadlužením ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Pane vicepremiére, neukazuje se jako chyba, jedna z interpretací, že Česká republika by nebyla házena do jednoho pytle například s Maďarskem, pokud bychom byli v eurozóně, pokud by se v Česku jako například na Slovensku teď platilo už jednotnou evropskou měnou?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Já si myslím, že ne, protože jsem četl za ty poslední dva tři týdny celou řadu různých novinových článků, kde dokonce je, naprosto absurdně, Slovensko bylo házeno také do stejného pytle, čili je to spíš takový ještě ten starý obrázek, který do dneška funguje, prostě to rozdělení Evropy západ - východ a pak se vytváří jakási iluze nebo dojem, že střední a východní Evropa je jedna velká černá díra. Znovu pro mě je divné, že tato diskuse vlastně následovala nebo vystřídala takovou tu diskusi, kdy se začaly pochyby, objevovat určité pochybnosti o soudržnosti eurozóny právě podél toho, té určité dělicí linie sever - jih, protože přece jenom ty jižní země eurozóny vždycky tradičně mají větší problém s tou fiskální disciplínou než...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vnímáte tedy ono téma jako kvůli kterému trpěly české akcie, česká koruna v tomto týdnu, vnímáte ho jako zástupné, které má odvrátit pozornost od oněch sporů v eurozóně mezi severem a mezi jihem? Chápu to správně?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Tak, ono zástupné, samozřejmě, že tam byly reálné důvody k takové diskusi, protože některé ty země na Východě skutečně v té kondici nejsou dobré, už jsme jim museli pomoct v těch uplynulých měsících, to je případ třeba Lotyšska. Myslím si, že se nedá vyloučit, že ta solidarita bude uplatněna i s některou další zemí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Máte na mysli Maďarsko?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Já nechci tady žádnou zemi teď, mimochodem, Maďarsko ten určitý balíček od mezinárodních finančních institucí již dostalo. Ale ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale počítáte s tím, že evropská pomoc, ať už se to třeba týká Irska, vy ty země jmenovat nechcete, já si ten luxus můžu dovolit, Irsko, Maďarsko, že zkrátka Lotyšsko není poslední zemí, které se v rámci sedmadvacítky bude pomáhat?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Já si myslím, že naprosto ta solidarita je možná a ty evropské a světové finanční instituce, ať už Mezinárodní měnový fond nebo Evropská investiční banka nebo Světová banka nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj, ty dokonce teď oznámily, že mají připravené určité prostředky, čili ta solidarita je možná. Ale není možná bez národní zodpovědnosti a celé je to vždycky třeba posuzovat případ od případu. Nikoliv ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale po Lotyšsku přijdou další země. Je to jasný.

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
No, mohou přijít, ale pokud my tady řekneme, že přijdou další země, a ty další země si to vyloží jako pokyn k tomu, že mohou provádět nezodpovědnou fiskální politiku a do těch problémů se prostě dostanou a vždycky jim někdo pomůže, tak to by bylo skutečně špatně. Čili je nutné tady motivovat všechny ty účastníky této, řekněme, hry skutečně, aby prováděli zodpovědnou politiku, protože pak ty státy, které tu zodpovědnou politiku provádějí, přeci ony nebudou ochotny to sanovat jaksi automaticky a nastálo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Znovu se teď obracím na další hosty Otázek, kterými zůstávají člen bankovní rady České národní banky Vladimír Tomšík a poradce Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, který je také ředitelem vnějších vztahů Škody Auto Mladá Boleslav. Začněme u Vladimíra Tomšíka, představitelé České národní banky v tomto týdnu několikrát jasně řekli, že trhy by měly rozlišovat mezi situací jednotlivých zemí. Jak dlouho podle vás ještě může trvat, že za českými potížemi bude to, že je v očích investorů, analytiků finančních trhů v jednom pytli s Lotyšskem nebo s Maďarskem?

Vladimír TOMŠÍK, vrchní ředitel České národní banky
--------------------
Já musím říci, že je velmi těžké takhle odhadnout, jak dlouho to bude trvat. To by byla vyloženě spekulativní odpověď. Ale je opravdu na nás, abychom trpělivě a celému světu vysvětlovali, jak to skutečně je s makroekonomickou situací, s makroekonomickými fundamenty v České republice, v české ekonomice. Protože česká ekonomika se dlouhodobě vyvíjí naprosto jinak než ostatní země střední východní Evropy a je nutné to, co tady říkal pan vicepremiér opravdu rozlišovat mezi těmi makroekonomickými fundamenty námi a ostatními zeměmi. Já jenom uvedu dva příklady, česká vláda dlouhodobě byla velice zodpovědná a skutečně míra zadlužení veřejného sektoru k celkovému hrubému domácímu produktu je na úrovni třiceti čtyřiceti procent, to je absolutně nejnižší údaj ne jenom země ostatní východní Evropy, ale než dokonce některé členy eurozóny. To je první fakt, který musíme rozlišovat a druhý fakt je, že česká měnová politika dokázala díky nízké inflaci, díky stabilizaci vlastně ekonomických podmínek mít dlouhodobě nižší úrokové sazby, než byly například úrokové sazby v eurozóně nebo ve Švýcarsku, a to vedlo k tomu, že české domácnosti se dlouhodobě nezadlužovaly v cizích měnách, takže v této chvíli ta expozice na vývoj kurzu, expozice na světovou finanční krizi je výrazně menší v České republice než v kterékoliv jiných zemí střední a východní Evropy a pak nemáme ten problém, který mají ostatní země a je opravdu na nás, abychom to trpělivě vysvětlovali zahraničním investorům, že nemůžeme mít stejnou, jak se říká, nálepku země střední a východní Evropy, takzvaných emerging markets, ale je nutné rozlišovat na základě ekonomických fundamentů, ekonomických základních ukazatelů.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Byly by ty problémy a hledění, řekněme, zahraničních investorů, trhů, na Českou republiku jiné, pokud by Česko, Radku Špicare, bylo součástí eurozóny?

Radek ŠPICAR, ředitel vnějších vztahů, Škoda Auto
--------------------
Pokud bych měl v tuto chvíli stanovit jakýsi top ten největších problémů, se kterými bojují české podniky, tak v té první trojce by se určitě umístil velmi ztížený přístup k financím, české podniky v tuto chvíli bojují s tím takzvaných credit crunchem, takže to je jedna věc, na druhé příčce by byla nedostatečná flexibilita trhu práce a na té třetí určitě ne ale z pohledu významu té položky příčce by bylo euro. My si skutečně myslíme i nadále a všechny průzkumy v tomto ohledu mezi členskými firmami Svazu průmyslu a dopravy to potvrzují, koneckonců podobné výsledky přináší i průzkumy Hospodářské komory, to znamená, netýká se to pouze velkých exportujících firem, ale i malých a středních, všechny ty průzkumy potvrzují, že pro českou ekonomiku by stanovení termínu pro přijetí eura bylo výhodou. V tuto chvíli nám volatilita české koruny v krizi vůbec nepomáhá, spíše naopak. A to, že by nám přijetí eura z dlouhodobého hlediska pomohlo, je myslím, v tuto chvíli poměrně jasné. Je pravdou, že nám teď slabá koruna coby exportně zaměřené ekonomice pomáhá, pro exportéry to představuje jisté ulehčení, bohužel ale exportéři vzhledem k tomu, že zároveň také zápasí s nedostatkem zakázek, této výhody nemohou příliš využívat. Dalším argumentem je to, že mnoho podniků, mnoho českých podniků se na konci minulého roku takzvaně zahedgovalo, snažily se ochránit proti sílící koruně a díky tomu poměrně dramatickému poklesu hodnoty české koruny na tom dokonce v tuto chvíli prodělávají. To znamená, volatilita české koruny je i nadále problémem, velmi komplikuje českým podnikům jejich plánování a my si stále myslíme, že tou nejúčinnější odpovědí je stanovení termínu pro přijetí eura a doufáme, že se k němu vláda v listopadu, to je, tuším, ten termín, který vláda oznámila, se k němu odhodlá a že to bude rok 2013.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Poslední otázka stručná a stručná odpověď Vladimíra Tomšíka. Český bankovní sektor náraz finanční krize, řekněme, ve zdraví ustál. Nemůže přijít náraz druhý, tedy druhotná platební neschopnost a výrazné zvýšení rizika nesplácených úvěrů?

Vladimír TOMŠÍK, vrchní ředitel České národní banky
--------------------
Já si rozhodně myslím, že to není tak jednoduché, jak vy říkáte a neočekáváme to. V první řadě musíme říct, že český finanční sektor se ve srovnání s jinými zeměmi vyvíjí naprosto jinak a má jiné podmínky, konkrétně my jsme specifičtí v tom, že u nás je neustále přebytek likvidity. Tady na mezibankovním trhu je více než 360 miliard přebytečných peněz. My vidíme, že ty banky mají dostatek likvidity. Já bych se v této chvíli neobával vlastně té druhotné platební neschopnosti, nicméně ano, je pravda, že český finanční sektor může zaznamenat určité zbrždění, zpomalení díky tomu, jak se bude vyvíjet ekonomická situace. Ale nevidíme, že by to dovedlo k nějaké krizi. Jenom co musím ještě reagovat na pana Špicara, když říká, že je jeden z hlavních úkolů zavést euro, že by nám to pomohlo. Já si myslím, že je nutné si tady říci otevřeně, že euro není rozhodně lékem na všechno a vemte si ty problémy ekonomické krize jsou nejenom v zemích, které nemají euro, ale i v zemích, které to euro mají.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkuji dalším hostům Otázek, kterými byli člen bankovní rady centrální banky Vladimír Tomšík a poradce Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Děkuji za váš čas a na shledanou.

Vladimír TOMŠÍK, vrchní ředitel České národní banky
--------------------
Na shledanou.

Ekonomiky v potížích
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ona finanční krize bude mít vliv na to, že Česko bude usilovat o rychlejší vstup do eurozóny, když máte stanovit termín právě na začátku listopadu, jak to v novoročních Otázkách tady slíbil premiér, ale přitom deficit veřejných financí bude tak velký, že se s největší pravděpodobností, jak zase říká Eduard Janota, náměstek ministra financí, ten termín odsouvá na rok 2014, dokonce patnáct?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Takhle. Premiérův slib, že ten termín oznámíme, platí. Já bych řekl následující věc. Asi dnes být v eurozóně v té turbulentní době by samozřejmě bylo podle mého soudu lepší, ale ta naše vláda nemohla udělat nic, aby tomu tak bylo. To rozhodnutí se dělalo již vlastně v roce 2006 nebo dokonce před ním, prostě to nebylo možné, abychom my šli tím tempem jako Slovensko. Teď, myslím v té turbulentní době být zrovna svázán tím mechanismem těch směnných kurzů by mohlo být příliš riskantní, čili já si myslím, že to je dobře, že máme ten luxus v té turbulentní době to sledovat, vyhodnocovat a na podzim prostě uvidíme a já myslím, že ten termín oznámíme.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Má v pondělí vláda probírat jeden, jednu z podmínek, aby byla ratifikovaná Lisabonská reformní smlouva i v Senátu. Jde o takzvaný vázaný mandát, který má umožnit vládě předání rozhodovacích kompetencí na unijní úroveň se souhlasem parlamentu. Schválí vláda tento návrh, nebo s ním bude mít problém?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Já věřím, že s ním žádný problém mít nebude. My už jsme to dokonce jednou na vládě diskutovali. Teď je to ta poslanecká iniciativa novel jednacích řádů obou komor parlamentu, která má umožnit definovat ty vázané mandáty a já předpokládám, že to v pondělí schválíme a pak už půjde o to, aby to schválila i sněmovna a Senát.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Alexandr Vondra, děkuji za účast v Otázkách a těším se opět na shledanou.

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Hezký den.

Boj proti krizi
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto začne od března většinu svých modelů vyrábět i v pátek. Je to právě díky zvýšení objednávek, které vedení firmy připisuje zavedení takzvaného šrotovného v některých zemích evropské sedmadvacítky. Jen pro úplnost, je jich zhruba deset, deset zemí v rámci Evropské unie se rozhodlo jít právě cestou šrotovného. Dalším hostem Otázek, poradce Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, který je také ředitelem vnějších vztahů Škody Auto Mladá Boleslav. Míříme k němu do Prahy. Vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.

Radek ŠPICAR, ředitel vnějších vztahů, Škoda Auto
--------------------
Dobré odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říkal jsem, že v té sedmadvacetičlenné evropské unii k různým formám šrotovného přistoupilo zhruba deset zemí. Ze kterých zemí vám teď přicházejí největší množství objednávek?

Radek ŠPICAR, ředitel vnějších vztahů, Škoda Auto
--------------------
Jsou to ty země, které se v rámci těch svých protikrizových balíčků rozhodly realizovat toto opatření, tedy tento státní příspěvek na obnovu vozového parku, neboli to takzvané šrotovné, to znamená, jsou to ty velké země, především jako je Itálie, Francie anebo Německo. Ukázalo se, že je to opatření, které má skutečně vysokou podporu, velkou podporu intenzivní v mnoha členských státech Evropské unie, a to z několika důvodů. Je to opatření, které příliš státní kasy nezatěžuje, to, co stát přispívá k nákupu nového vozu, se mu už v podstatě vrací na dani z přidané hodnoty při nákupu toho nového vozu, je to opatření, které přináší výsledky rychle, to je v době krize velmi důležité a ta očekávání se v tomto smyslu potvrzují a dále je to opatření, které má značné multiplikační efekty, v tom je nesmírně atraktivní. Ono velmi napomáhá obnově vozového parku v oblasti bezpečnosti, ale také například v oblasti ekologie. Proto je to také velmi zajímavé téma, myslím, pro Českou republiku, kde to stáří vozového parku je v podstatě dvojnásobné oproti západní Evropě a to životní prostředí je těmito starými vozy zatěžováno velmi výrazně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zástupce automobilového průmyslu nemůže mluvit jinak, když to řeknu s nadsázkou, ale nakolik může jít jen o krátkodobý jev? Když se podíváme na smysluplnost opatření označovaného jako šrotovné, zkrátka že teď se zvýší podpora automobilového průmyslu, ale po roce, až šrotovné odezní, tak se opět dostane automobilový průmysl včetně toho českého do potíží.

Radek ŠPICAR, ředitel vnějších vztahů, Škoda Auto
--------------------
To je relevantní argument. Je skutečně možné, že se bude jednat o jakýsi krátkodobý anebo střednědobý výkyv, ale my doufáme, že právě takovémuto opatření se ve spolupráci nebo ve spojení s těmi ostatními opatřeními podaří nastartovat jakýsi dlouhodobý pozitivní trend. Protože tato krize kromě jiného je i o krizi důvěry a my máme pocit, že takováto opatření by mohla spotřebitelům pomoci v tom, aby oni opět získali tu svoji ztracenou důvěru v trhy. To znamená, může to být jedna z těch prvních vlaštovek, které pomohou nastartovat jakýsi dlouhodobý pozitivní trend, který by nám pomohl.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžete na příkladu škodovky, tedy největší automobilky v České republice říci, o kolik vozů, v jakém počtu se tedy zvýšila poptávka na těch západních trzích, v těch největších zemích, které jste jmenoval, Francie, Itálie?

Radek ŠPICAR, ředitel vnějších vztahů, Škoda Auto
--------------------
My průběžně čísla nezveřejňujeme. My naše hospodářské výsledky zveřejňujeme pravidelně čtvrtletně, kdy už mají nějakou vypovídací hodnotu. V tuto chvíli by bylo předčasné dávat k dispozici jakákoliv konkrétní čísla, navíc ta situace se velmi dramaticky mění v podstatě z týdne na týden tak, jak jednotlivé státy tu takzvanou šrotační prémii začínají aplikovat. Nicméně lze říci, že ten nárůst poptávky je poměrně značný a je velmi vítaný v tom, že ten začátek roku byl skutečně velmi nepříjemný především tady pro nás v České republice i v souvislosti například neustále odkládanými odpočty DPH pro podnikatelské vozy. Jak víte, to bylo opatření, které ministerstvo financí, je to dobré opatření, my ho nezpochybňujeme, my ho naopak vítáme, ale bylo to opatření, které bylo oznámeno s několikaměsíčním předstihem a díky tomu několikaměsíčnímu předstihu se v podstatě zastavily firemní nákupy vozů, takže i v této souvislosti je to velmi pozitivní, že přichází díky šrotovnému, které je zaváděno v některých členských zemích poptávka od těch fyzických osob a my doufáme, že i velmi pozitivní efekty v oblasti především firemních nákupů přinesou taková opatření, která jsou součástí nikoli celoevropských protikrizových balíčků, ale toho českého národního protikrizového balíčku, jako jsou odpočty DPH pro podnikatelské vozy anebo zrychlené odpisy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká pro tuto chvíli šéf vnějších vztahů Škody Auto Mladá Boleslav Radek Špicar. Pane vicepremiére, vy jste zadali Evropské komisi návrh na zavedení toho celoevropského šrotovného, to znamená, aby i z unijních prostředků byl podporován právě tento institut, který ale část ekonomů označuje jako za nesystémový podpory jednoho sektoru na úkor všech. Bude zavedeno a budou čerpány peníze z těch celoevropských?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Tak, takhle to zatím není. Takhle to zatím není, v tomto smyslu shoda není. Nám šlo o dvě věci, nám šlo především o to, aby to šrotovné, pokud si některá země ho rozhodne zavést, aby nebylo činěno jenom ve prospěch domácího průmyslu, aby na něj nedoplatil třeba automobilový průmysl u nás jako škodovka nebo kolínská továrna. To se podařilo, protože veškerá tato pokušení, pokud se objevila a objevovala se, tak prostě jim bylo zabráněno tím komisním, těmi komisními pravidly hry.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy stěhování například francouzské automobilky z Česka zpátky do Francie, teď mluvíte o tomto nápadu?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Ano, protože kupříkladu Francie měla skutečně to pokušení podmiňovat podporu domácímu automobilovému průmyslu tím, žese bude vztahovat čistě na tu výrobu ve Francii, a to je proti pravidlům společného trhu. Myslím si, že to, co říkal Radek Špicar, tak to prostě odpovídá, že skutečně ta opatření se podařilo nastavit tak, že mají ten prorůstový efekt v automobilovém průmyslu napříč Evropou a uvědomme si jednu věc, z osmdesáti procent ten náš automobilový průmysl jede vlastně na export, čili on vyrábí pro celou Evropu, jenom těch 20 % zhruba je pro ten domácí trh. A teď na té národní úrovni, každý stát si může zvolit opatření, která považuje za vhodné. Bylo to zmíněno. My jsme šli tou cestou, to je součást balíčku českého národního záchranného plánu, že budou ty odpisy, možnost odpisů automobilů pro podnikatele. Tam je teď důležité, aby skutečně Poslanecká sněmovna na mimořádném zasedání v březnu a pak i Senát to rychle schválily tak, aby to už třeba od toho prvního dubna mohlo platit. Tím se zdvihne podle mého soudu velmi rychle prodej automobilů pro ten český podnikatelský sektor, pokud jde o soukromé osoby, tak tam, myslím, z těch čísel vyplývá, že díky tomu, že ceny aut jsou vlastně na poměrně historicky nejnižší cenové úrovni, tak Češi ta auta celkem nakupují.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Chápu-li správně vaše slova, tak ale na celoevropské úrovni se nepodaří prosadit ta forma šrotovného, že by z unijních peněz mohly podporovat tento institut jednotlivé národní státy?

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Rozumíte, mně by to nevadilo, ale otázkou je tady, jestli se podaří přesvědčit ti, kdo spravují ty fondy pro životní prostředí, to znamená, zejména ministry životního prostředí jestli toto považují za důležitou věc, to znamená, tu výměnu vozového parku vlastně jako jakési ekologické opatření.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale chápu-li to správně, tak zatím to vypadá, že ne.

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Pokud jde o ta opatření, řekněme, na podporu průmyslu, tak já si myslím, že jak na té celoevropské úrovni, tak na té domácí úrovni jsme udělali, co bylo potřebné, je to třeba dotáhnout do konce v parlamentu, pokud chápeme šrotovné i jako jakési ekologické opatření, a kupříkladu v Německu, když ta debata byla, tak kancléřka Merkelová, pokud já vím, se rozhodovala pro to šrotovné i z těchto důvodů, nebo primárně z těchto důvodů, to mi říkaly německé automobilky, tak pak je to o tom, aby se na tom dohodli ministři životního prostředí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale vidíte, že ta shoda bude obtížná, z těch informací, které jako vicepremiér pro Evropu předsedající země máte.

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
Tak, rozumíte, je to vždycky o tom, že objem těch prostředků, ať už těch veřejných peněz, pokud se rozhodujeme pro to národní opatření, je omezený. Nesmíme jednat tak, aby to bylo na úkor budoucích generací, prostě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já vás netlačím k tomu, aby to české předsednictví prosazovalo. Já se vás jenom ptám, jestli to je reálné či nikoli z té současné situace, aby z unijních peněz národní státy, když deset unijních států už má institut šrotovného, tak aby šly do všech zemí Evropské unie.

Alexandr VONDRA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti /ODS/
--------------------
My jsme tady požádali komisi, aby k tomu také dala své vyjádření. Zatím to vyjádření je, bych řekl, takové velmi laxní a znamenalo by to, aby do té hry vstoupili i ministři životního prostředí.