Tisková konference po jednání vlády České republiky, 20. dubna 2009

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka, ministra financí pana Miroslava Kalouska, ministra dopravy pana Petra Bendla a ministra zemědělství pana Petra Gandaloviče. Úvodní slovo má pan premiér

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Přestože jsme vládou v demisi, měli jsme na pořadu celou řadu bodů. Mnohé z nich jsme vyřadili nebo přerušili. Z těch bodů byla celá řada spíše bilančních věcí. Nejrůznější návrhy, informace, nařízení vlády a podobně. Z toho co stojí za to, kde jsme se o nic bavili poměrně dlouze, tak je určitě, možná symbolický, ale přesto, naplnění programového prohlášení vlády ve věci důchodové reformy a to je schválení se dvěma zdrženími, což standardně neříkám, ale tady se na to stejně zeptáte, toho návrhu druhé etapy penzijní reformy. To si myslím, že je důležité. Zákon o penzijním spoření je zpracován konsensuálně i s tím prostředím, ve kterém by měl fungovat a v tom smyslu je jistě příslibem když ne pro toto funkční období, tak pro příští. Ministr financí kromě toho, že bude mluvit o tomto návrhu, jistě předloží zákon o bankách. Projednávali jsme také souhlas s půjčkou MFF a způsob naplnění této půjčky či zabezpečení. Projednávali jsem celou řadu dalších dokumentů. Je tu Petr Bendl, protože celá řada materiálů se týkala jeho resortu. Je tu Petr gandalovič, pro kterého platí totéž. Já nemám v úmyslu vás provázet jednotlivými detaily, spíše nechám na váš dotaz. Projednávali jsme také bod extremismus, který jsem signalizoval včera, nejenom z pohledu té tragické události ve Vítkově, spíše z pohledu obecného nárůstu extremismu. Projednávali jsme to i s ředitelem BIS. Za 14 dní na svém posledním zasedání bude vláda schvalovat strategii boje proti extremismu, materiál, který je dlouhodobě připravován, který je po připomínkovém řízení a je vypořádán a vláda tímto přinese vládám následujícím strategii boje, která se ukazuje i v praxi jako úspěšná. Chci řici, že ten materiál se zabývá nejenom represí, ať už je to monitoring, případné zásahy a represe při pochodech neonacistů a podobných událostech, což jsou akce, které tato vláda zvládá, ale je to i otázka prevence a kořenů extremismu a eliminace těchto jevů. Přerušili jsme návrh zákona o bankách. To vás bude informovat pan ministr Kalousek. Byl stažen návrh pana ministra Kocába, který měl rozšiřovat LZPS pro zcela zjevnou neprosaditelnost do konce funkčního období. U obou návrhů, které se týkaly jak návrhu zastupitelstva Kraje vysočina, tak návrhu poslanců v oblasti důchodového pojištění, bylo schváleno negativní stanovisko. Těmi důvody nejsou jenom chyby, ale také daleko lepší úpravy, které odvisí s řešením protikrizového balíčku, který reflektuje tyto obě úpravy a jsou řešeny daleko lépe. Přerušili jsme návrh aktualizace nástrojů bytové politiky. Byl stažen materiál, který se týká, tím předcházím dotaz, dalšího postupu provozování a budování vodních cest. Pokud to vydrželo 600 let, tak to počká i na vládu s mandátem, která bude mít možnost rozhodovat. Přerušili jsme také všechny body, které se týkají nařízen vlády o platových poměrech všech zaměstnanců stání a veřejné správy a to je ode mne do úvodu všechno.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo ministr financí.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji za slovo, dámy a pánové. Předkládal jsem vládě několik bodů. Přerušena byla novela zákona o bankách, čistě z technického důvodu. Ta novela zjednodušuje a precizuje možnost rychlého převedení finančního ústavu v potížích na zdravou instituci, to jak privátní, tak není-li na trhu privátní instituce, tak na instituci, která má 100% státní účast. Není to nic, nač bychom se chystali či měli důvod k tomu přikročit, ale je to vytvoření právního rámce pro rychlý převod tam, kde to je nezbytné pro zachování zdraví bankovního systému a akcionáři takovéto instituce nespolupracují. K obdobné právní úpravě přistupují všechny země EU, které jí doposud nemají ve svém právním řádu a my pokládáme za užitečné to v právním řádu mít, jakkoliv doufáme, že to nebudeme muset použít. Nemáme žádný signál, že bychom to použít měli. Legislativní rada vlády měla několik technických námitek a proto jsem přerušili o týden projednávání tohoto materiálu jen proto, abychom si byli jisti, že ty pojmy upřesníme správně, jinak s věcným obsahem té novely není žádný problém. Rovněž vláda schválila to, k čemu se již ČR zavázala na půdě EU i G20, ke svému podílu na navyšování prostředků MFF, aby tu byla instituce jakési poslední věřitelské instance pro případ potíží. Jakékoliv země všude na světě, někdy je to interpretováno jako fondy ve prospěch střední a východní Evropy, to není pravda. Je to pro jakoukoliv zemi, která by potřebovala, mimo Eurozóny, ta má ECB, mezinárodní finanční pomoc. Pro Evropu to znamená závazek ve výši 75 miliard EUR. Pro ČR je to miliarda EUR, přesně 1,03 miliardy. Už jsem předjednal s bankovní řadou ČNB, podle našeho názoru ten nejlevnější a nejefektivnější způsob navýšení, neboť navýšení proběhne formou bilaterálních půjček jednotlivých zemí vůči MFF, že ta půjčka by proběhla půjčkou devizových rezerv ČNB, my bychom si nemuseli půjčovat na kapitálovém trhu, nezvýšil by se státní dluh, nezvýšila by se obsluha státního dluhu, pro ČNB by to také neznamenalo žádnou újmu, protože by svá depozita devizových rezerv neměla na běžně uloženy tržním způsobem, ale měla by je uložena v MFF, ale stát se musí zavázat, že bude hradit ČNB rozdíl, který vyplyne z rozdílu mezi úroky, které bude platit MFF a které by jinak získávali při tržním uložení depozit. Což je vzhledem ke všem alternativám celkem slušná částka, kdybychom si tuto částku museli půjčovat na kapitálovém trhu, přišlo by to neskonale dráž. Chtěl bych upřímně poděkovat bankovní radě za vstřícnou spolupráci v této oblasti a při této operaci, protože kdybychom se s tím měli vypořádat bez spolupráce s bankovní radou, přišlo by to daňového poplatníka výrazně dráže. Rovněž vláda schválila Státní závěrečný účet za rok 2008, ze zákona musí být předložen do sněmovny do konce dubna, leč dá se předpokládat, že ho bude projednávat až politická reprezentace, která vzejde z předčasných voleb. Zákon ale bude dodržen, dovolím si jen připomenout, že deficit rozpočtu za rok 2008 byl 19,5 miliardy korun. Vláda velmi podrobně diskutovala jednotlivé nabídky, které byly předloženy ministerstvu financí, které z mandátu vlády pořádalo výběrové řízení na více než 90 % akcií ČSA. Připomenu, že přihlášky podalo konsorcium Unimex Group a Travel servis, Ari France a KLM, což je holdingová celé skupiny Air France KLM, společnost Darfun a.s., což je společnost patřící do společnosti Aeroflot a společnost Odien AV III. a.s., což je společnost, která patří do skupiny Odien. Po diskusi všech kvalifikačních kriterií, formálních, bezpečnostních i mezinárodních se vláda rozhodla, že dvě budou osloveny, aby také podaly cenovou nabídku, to znamená možnost podat cenovou nabídku a postoupit tak do druhého kola. Tu dostanou společnosti Unimex Group a Travel Service a společnost Air France a KLM. Tyto dvě společnosti budou vybídnuty k podání cenové nabídky. Vláda dnes také schválila zákon o penzijním spoření. Klíčový pilíř důchodové reformy, jehož smyslem je důsledné oddělení majetku akcionářů od vkladů klientů a mnohem dynamičtější možnosti zhodnocování prostředků, v závislosti na rizicích. Vedle stávajícího systému paralelně vznikne nový systém, účastníci, podle návrhu zákona, starého systému budou moci, budou-li chtít, přestoupit do nového systému. Nebudou-li chtít, zůstanou ve starém a všechny dosavadní nároky jsou jim zachovány, budou-li chtít přestoupit, přestoupí. Nový pojištěnci budou ale moci vstupovat pouze do nového systému, kde každá účastnická společnost je povinna mít tři fondy – konzervativní, reálný a dynamický. Míra zhodnocení se výrazně mění, ale s mírou zhodnocení se mění i míra rizika. U dynamického fondu bude mít klient šanci poměrně velkého zhodnocení, ale také už mu nikdo nemůže garantovat, že nedojde k poklesu hodnoty jeho majetku v krizových situací. Tolik dnes body ministra financí.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi financí, nyní předávám slovo panu Petru Bendlovi, ministru dopravy.

 

Petr Bendl, ministr dopravy: Hezký dobrý den, dámy a pánové. Jak pan premiér předeslal, jsem předkládal několik bodů na jednání vlády a htěl bych vás seznámit s tím nejdůležitějším. Vláda se zabývá a situací v oblasti financování dopravní infrastruktury. Přestože po dobu 2 let zpátky se podařilo téměř zdvojnásobit prostředky, které do dopravní infrastruktury jdou, tak na straně jedné vzhledem k velké rozestavěnosti a na straně druhé vzhledem k tomu, že se SFDI snižují jeho příjmy a to jednak proto, že poplatky z výběru za dopravní cestu se snižují o 30 % a zároveň klesá výběr ze spotřební daně a zároveň ze SFDI odplynuly některé finance v minulosti, aby posílily sociální systém a proto bylo třeba najít finanční zdroje, aby investice v dopravní infrastruktuře ČR mohly pokračovat. Vláda po vyslechnutí si informací, které byly projednány na poradě ekonomických ministrů souhlasila se zvýšením investic do dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu pro oživení ekonomiky a to ještě v roce 2009 s tím, že by tyto finance byly hrazeny formou půjčky od EIB. Ministr financí a ministr dopravy dostal uloženo projednat s EIB poskytnutí půjčky ve výši 8,35 miliardy korun za účelem zvýšení investic do dopravní infrastruktury. To znamená, že diskuse o tom, že by snad měly být pozastaveny investice do dálnice D47 nebo pražského okruhu jsou v tuto chvíli bezpředmětné. My věříme, že s EIB tuto půjčku dojednáme. Úmyslně jsem jmenoval jen největší stavby, které jsou mediálně velmi sledované a také desítky dalších staveb u nichž pozastavení výstavby nedojde.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi dopravy, nyní má slovo ministr zemědělství pan Petr Gandalovič.

 

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem předkládal na vládě dva materiály. Oba se týkaly vody. Ten první se týká čistíren odpadních vod a povinnosti ČR splnit směrnici 91/271 o čistotě vod. Jak víte, to je ta směrnice, ke které se ČR přihlásila při vstupu do EU a o které od té chvíle panují pochybnosti do jaké míry jsme schopni fakticky do toho data 2010 j naplnit. Vláda se touto problematikou zabývá velmi často. Naposledy dvakrát v roce 2008. teď jsme společně s panem ministrem Bursíkem předložili materiál, který umožní celo řadu těch problémů spojených se směrnicí řešit. Je to materiál, který mapuje velmi podrobně stav těch příprav. Dá se říci, že doposud bylo z 635 aglomerací, obcí či měst nad 200 obyvatel, je vyřešeno 307. tedy polovina. K naplnění těch zbývajících požadavků je třeba 41 miliard korun z čehož asi 11 miliard představuje ústřední čistíren odpadních vod v Praze. Z této logiky je zcela jasné, že není možné, abychom uvedli do činnosti za 40 miliard kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod. To znamená, vláda schválila mandát pro jednání pro ministra životního protředí takový, aby u EK projednal přijatelný stav za který se považuje splnění této směrnice 271 a to takový stav, kde příslušné opatření je ve výstavbě. Nemusí být příslušná čistírna kolaudována, za splněné se považuje stav, kdy příslušné zařízení má stavební povolení a je zahájena výstavba. Myslím si, že to není úplně neobvyklé, i v ostatních zákonech se tato podmínka považuje za splněnou, pokud to příslušné zařízení je ve výstavbě. Rovněž má pan ministr Bursík mandát vyjednat tzv. oddělitelnost infrastruktury té nově vybudované od té stávající. Víte, že jednu z velkých překážek použití evropských fondů je stanovisko EK k tzv. provozovatelským smlouvám soubor podmínek přijatelnost, kde se provozovatelské smlouvy se soukromým subjektem posuzují co se týká délky těch smluv a podobně. Tento kompromis by umožnil aby nemusely být rušeny ty stávající provozovatelské smlouvy a pouze ta nová infrastruktura vybudovaná za evropské peníze by byla potom předmětem nové soutěže. Myslím si, že to je velký posun v tm řešení a že to také umožní podstatně větší zapojení evropských financí. Co se týká druhého materiálu, který jsem předkládal, je to pravidelný zpráva o realizaci protipovodňových opatření. Zde mohu zopakovat, že ministerstvo má na léta 2007-2013 15 miliard korun. Je to zčásti úvěr od EIB, zčásti to jsou prostředky s výnosů privatizace. Dnes jsme v roce 2009 a mohu říci, že zhruba 2,5-3 miliardy korun už jsou fakticky v realizaci. V každém kraji, myslíme ty povodňově aktuální kraje, máme nějakým způsobem už připraveny akce řádově kolem dvou miliard korun, takže je tu dobrý předpoklad k tomu, abychom ten program do toho roku 2013 byli schopni zrealizovat. Jednou z překážek, která se ukazuje při přípravě těch akcí je nechuť vlastníků dohodnout se na nějakém odprodeji pozemků při přípravě těch opatření. De chci říci, že v minulém roce byla na náš návrh schválena novela o vodách, která zařazuje protipovodňová opatření d stejné kategorie jako liniové stavby a umožňuje případné vyvlastnění. My jsme zatím žádný z těch vyvlastňovacích procesů nezahájili, nicméně, myslím, že už i vlastníci jsou si vědomi, že toto je příslušná hrozba i pro ně a ta jednání se urychlila. Děkuji.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi zemědělství a nyní vaše dotazy. Prosím, Reuters.

 

Reuters: Dotaz na pana Kalouska, jestli by nemohl okomentovat ty důvody k vyřazení těch dvou společností ohledně ČSA, jestli byly obchodního ražení nebo bezpečnostního. Děkuji.

 

Miroslav Kalousek, ministr financí: To právo si vyhradila vláda a vláda prostě podle diskuse se rozhodla, že osloví s cenovou nabídkou pouze dvě společnosti.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: také to bylo projednáno v režimu, který nám umožňuje tyto důvody neříkat.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČTK.

 

ČTK: Já mám několik dotazů. První k tomu extremismu. Jestli jste uvažovali nad nějakými konkrétními opatřeními. Pokud o zákaz Dělnické strany či něco podobného. Druhá věc, měli jste mít na programu inventuru toho, co ještě stihnete a nestihnete, jaký je výsledek? Třetí věc, letadla pro českou armádu?

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ta první věc. Materiál o extremismu hovoří velmi konkrétně o celé řadě kroků, systémově, koncepčně i v oblasti prevence i represe. Já před jeho projednáváním o něm hovořit určitě nebudu. Zákaz Dělnické strany byl připraven dobře, nicméně, právní názor NSS byl jiný a v tomto smyslu asi ne už tato reprezentace, ale vlády další budou na základě podnětů, které jsou relevantní dávat takové podněty k rušení politických stran za porušování zákona. Pokud my jsme se domnívali, že k porušení zákona došlo a NSS došel k jinému názoru, tak to je otázka soudního rozhodnutí, které já nemíním nijak zpochybňovat v tomto smyslu. My určitě neplánujeme za těch 14 dnů co budeme fungovat, nové podání na zákaz. Nicméně, problémem to zůstává, ale je to spíše jen vnější projev a ne to gró, kterou se materiál zabývá. To je jen forma. Druhá otázka se týkala té inventury. My jsme teď stáhli zhruba šest zákonů z těch asi 60, ty co jsme signalizovali, ty zdravotní zákony a některé další, kde ministři vyhodnotili, že je bezpředmětné je dále v tom legislativním procesu držet, přičemž si vyhražujeme právo do konce druhého čtení, což nám umožňují jednací řády, stáhnout případně další, pokud by měly znehodnocovat tříletou práci vlády, tak je lepší se jimi dále nezabývat. To byla technická záležitost. Jinak všechny ostatní zůstávají v procesu a znovuplatí, některé proto, že na nich je obecná shoda a některé proto, že tato vláda je pokládá za natolik klíčové, že i prohra při hlasování je pro ni a veřejnost určitým signálem. Nebo informací. Projednali jsme a to opakovaně v posledním období záležitost postupu ve věci nákupu letadel CASA a mám pocit, že jednomyslně jsme se ztotožnili s navrhovaným usnesením, které bylo pouze drobně upraveno stylisticky, což určitě na eklepu najdete. Vláda s tím neměla problém.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, RTA.

 

RTA: Já nevím přesně na koho směrovat tu otázku, první na pana premiéra. Vy jste mluvil o těch stažených zákonech. Byl stažen zákon o elektronických komunikacích, jeho novela.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já mám pocit, že ano, ale chcete po mně. To je pdo moji rozlišovací schopnost.

 

RTA: Další dotazy k elektronickým komunikacím. První dotaz k návrhu rozpočtu účtu ČT z reklamy na rok 2009, tedy použití těch financí, jestli byste k tomu něco řekli? To bylo pro jednání bez rozpravy.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak to bylo schváleno.

 

RTA: Zpráva NKS o digitalizaci a vypnutí analogového vysílání v Praze. Také nějaké připomínky? Děkuji.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Bez problému.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz. Prosím.

 

Novinky.cz: Já mám otázku na pana premiéra. Chtěl jsem se zeptat, v jaké dohledné době bude předložena zpráva boje proti extremismu? A další otázky zní, proč některý z dalších politiků se nejeli podívat do Ústí? A třetí otázka zní, jak chce vláda a policie zamezit dalším útokům a zvyšování napětí?

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak k té první otázce, my nejenže podáváme pravidelně zprávu o extremismu. Vláda dostala v režimu vyhrazeném i publikaci BIS, která se týká extremismu v ČR v uplynulých letech. My nejenže řešíme tu zprávu, ale za 14 dní budeme projednávat a schválíme strategii boje s extremismem. Jsme o něco dál. Ta otázka přeci jenom na mne směřovaná na premiéra v demisi, který má před sebou dvě vlády a potom končí je trošku mimo mísu. Doporučuji se orientovat na novou vládu a na její priority. Případně na to, jestli bude pokračovat v úspěšném, v té represivní části, boje proti extremismu té vlády mé. Co se týká Ústí, nechci říkat nějaké hodnotící soudy. Největším problémem toho pochodu nejsou samy výtržnosti spíše levicových extrémistů, v tomto případě je to vyvolání té hrozby a toho strachu a toho tichého neonacistického pochodu, který kráčí ulicemi. Tam přece k ničemu nedošlo a policie fingovala naprosto bezchybně. Ten problém přeci je hlubší a já p informaci pana ministra Kocába, který byl celý den v Ústí a i po jeho hodnocení vím, že Policie fungovala opravdu velmi dobře. Ten problém je hlubší a netýká se samotného pochodu, týká se pocitu vyvolávání strachu, pocitu vyvolání hrozby. Ta třetí otázka se týkala. To byla druhá, ta třetí? Aby se neopakovaly útoky.

 

Novinky.cz: Můj třetí dotaz byl, jak chce vláda zamezit, ale to jste už zodpověděl.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Moje vláda, pokud si vezmete tu tristní účast státu na Czechtecku a od té doby jsme se přeci jen posunuli a drtivá většina těch pochodů a těch výtržností je z hlediska státu zvládána řekl bych dobře. Problém je spíše v oblasti prevence.

Na to reaguje ta strategie, která bude za 14 dní schválená. Já se obávám, že celá řada těch excesů, které mají nepředvídatelný a neplánovaný charakter, k těm se úplně zamezit nedá a v tomto smyslu musí fungovat represe a já doufám, že i ten případ ve Vítkově se vyšetří velmi rychle, kdy i tady není zcela jednoznačné, že byl tento útok rasově motivovaný a tady musí orgány činné v trestním řízení odvést rychlou a kvalitní práci. Víc k tomu říci nemohu.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Doplní ještě ministr zemědělství.

 

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Já vás jen doplním. Já jsem v Ústí byl, protože tam bydlím. Chtěl bych zdůraznit, že jak město, tak Policie ČR zvládla akci velmi dobře a rovněž bych chtěl zdůraznit, že občané města v žádné, případě neprokázali ani sebemenší špetku sympatizace s těmito extremistickými skupinami. Naopak. Byla celá řada aktivit pod heslem „Ukažme extremismu záda!“ . V tomto smyslu se projevili i samotní občané Ústí velmi dobře.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další otázka.

 

Hospodářské noviny: Já bych měl dva dotazy na minstra financí k tomu penzijnímu spoření. První, změní se nějak daňové odpočty pro zaměstnavatele, protože o tom mluvil dříve ministr nečas. Mohl byste doplnit? Druhá věc, říkal jste, žer systém poběží paralelně k tomu systému penzijního připojištění, jestli v tom případě já, když mám penzijní připojištění jako 4 000 000 občanů, tak jestli jsou stejné státní podpory až do konce toho systému či ty podpory, které jste dnes schválili?

 

Miroslav Kalousek, ministr financí: Tak zaprvé, daňové zvýhodnění ani výše státního příspěvku se nemění. Posouvá se hranice od kdy bude státní příspěvek poskytován, ze 100 na 300 korun, to se mění pro všechny.Daňové zvýhodnění se nemění v tomto pilíři ani u zaměstnanců ani zaměstnavatelů, ani výše státního příspěvku.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize, poté ČTK.

 

Česká televize: Já bych měla otázku na pana ministra Kalouska, jestli platí, že by měl být znám vítěz té privatizace ještě do konce září. Druhá otázka, hospodaření za rok 2009, jak si vedeme? Případně, s čím můžeme počítat do konce roku?

 

Miroslav Kalousek, ministr financí: Platí, že cenové nabídky těch dvou můžeme očekávat do dvou měsíců. Já jsem přesvědčen, že vláda Jana Fischera bude moci rozhodnout o vítězi na základě cenových nabídek, které obdrží. Zabývali jsme se pokladním plněním za 1. čtvrtletí a je zřejmé, že ten propad kopíruje průběh hospodářské krize. Oproti příjmům které byly rozpočtovány na onen nereálný růst 4,8 %, kdyby všechny tři ostatní kvartály, kdyby, protože to nevíme, ale kdyby se vyvíjeli jako ten první, tak musíme očekávat 100 miliard propadu na daňových příjmech a na příjmech ze sociálního pojištění. Připočteme-li k tomu ještě fiskální dopady protikrizových opatření, jsme na výši deficitu zhruba 170-180 miliard, což j pokládám za příliš riskantní číslo. Domnívám se, že je v silách vlády udržet deficit pod 150 miliard. Svému následovníku zanechám návrh řešení, kterak je možné udržet deficit i při tomto plnění pod 150 miliard. Zhruba stejné číslo bych chtěl navrhnout i pro rok 2010, byť to číslo je obrovské, tak to bude vyžadovat poměrně bolestná opatření, ale nedodržení fiskální disciplíny by mělo mnohem bolestnější důsledky.

 

Česká televize: Já mám dva dotazy na pana premiéra. První, Ivan Langer uvedl, že podle něj by nový ministři neměli dělat velké personální změny, neměli by měnit náměstky. Sdílí te v tomot smyslu s ním jeho názor, nebo by noví ministři…

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: S kým mám sdílet ten názor?

 

Česká televize: S Ivanem Langerem, on řekl, že by neměli dělat velké personální změny. Měli by mít nový ministři volnost nebo na toto byste měl stejný názor.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Připadá mi to jako umělý problém. Je evidentní, že designovaný premiér má velmi silnou pravomoc personální s ohledem na ministry a je evidentní, že ministři budou mít takovou pravomoc ve věci svého personálu. Jakou si vezmou. To přece není nikdo schopen tomu zabránit. Na druhé straně je pravdou, že ta vláda bude fungovat omezenou dobu, přes léto, a v tom smyslu zabezpečení té agendy se nikdo nebude zbavovat kvalitních náměstků. To, ž si tam přivede někoho svého, to je automatické. Ani my jsme s nezbavovali náměstků, kteří působili na resortech před námi. Když se podíváte a dnešní státní správu, najdete u mých ministrů řadu náměstků, kteří tam působí řadu let.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji,

 

Česká televize: Druhý dotaz je k extremismu. Konkrétní případ, neziskové organizace právě pracují se zabývají rasismem upozorňují na to, že podle nich je nedostatek soudních znalců, kteří by kvalitně mohli posoudit ty připravované akce a nabídnout relevantní prostředky k tomu zakázání těch akcí. Budete se snažit udělat změny i v tomto směru?

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já nevidím rovnítko mezi rasismem a extremismem. Já si myslím, že rasismus je daleko obecnější pojem v české společnosti, je poměrně skrytý, latentní rasismus o kterém se vůbec nehovoří. Extremismus jsou konkrétní projevy, které mohou mít rasový podtext, ale také nemusejí. My jsme diskutovali i záležitost termínu pro případné odmítnutí či nepovolení pochodu a demonstrace a podobně. Tady se sváří dva přístupy. Jedním je dodržení základních svobod a svoboda shromažďovací patří mezi ty nejzákladnější a možností mít dostatek času na to, aby ne že by neexistovali experti, ale aby byl čas dostat ve velmi rychlém čase právní a jiné posudky proto, aby demonstrace, zjistí-li se , že  á jiný než povolitelný charakter byla nepovolena. Vzhledem k tomu, že současná právní úprava hovoří o třech dnech, Standardně tyto organizace podávají žádost v pátek odpoledne a do pondělí do rána málokdy radnice má takové prostředky a takové nástroje, aby ty kvalifikované posudky a podklady pro rozhodnutí obdržela. Ta diskuse se vede v tom, že by se všemi ohledy na shromažďovací svobody byl tento termín změněn ze tří kalendářních dnů na tři dny pracovní, což je doba pro nás dostatečná na to, aby příslušné podklady pro rozhodnutí byly provedeny, což není záležitost nedostatku expertů, ale času.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČTK.

 

ČTK: Dotaz na pana ministra Bendla, kdy by měly dorazit ty miliardy z EIB do fondu dopravy. Jestli se to stihne třeba do léta.?

 

Petr Bendl, ministr dopravy: Já si myslím, že to jsou finance, které potřebujeme v průběžném financování, takže není rozhodující, jestli to přijde v těch dvou měsících o týden dřív či později. Těch 91 miliard, jde jen o to vědět, že v průběhu toho roku ty finanční prostředky k dispozici budou. My se budeme snažit, aby k té dohodě s EIB došlo co nejdříve, ale jak říkám, nemělo by to ohrozit financování dopravní infrastruktury, pokud tady je jednoznačný souhlas vlády a vůle EIB.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dotaz, prosím.

 

Dotaz: Naposledy k tomu ČSA. Jenom upřesnění. Je potřeba ještě nějak formálně vyhlásit to druhé kolo nebo je to automaticky?

 

Miroslav Kalousek, ministr financí: Bude vyhlášeno výběrové řízení, jednokriteriální cena. Prosím, velmi se omlouvám, jestli používám procesně správných pojmů. Ty dvě firmy budou osloveny ať dají cenovou nabídku a jestli na to formálně vyhlášeno výběrové řízení či dojde k oslovení, nejsem takový procesní znalec zákona, abych byl přesný. Do dvou měsíců očekáváme cenové nabídky.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: K tomu oslovení dojde okamžitě.

 

Dotaz: A poslední. Obáváte se, že po tom vyloučení těch dvou uchazečů by to vše mohlo zdržet jejich případné odvolání nebo to kriteria znemožňují?

 

Miroslav Kalousek, ministr financí: Samozřejmě je možnost se odvolat i vůči rozhodnutí vlády, existuje správní soudnictví, nicméně, vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí si vyhradila vláda, tak není to rozhodnutí organizační složky státu, ale vlády jako politického orgánu, tak ten prostor k odvolání je minimální.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Ještě Reuters a končíme. Děkuji

 

Reuters: Jen doplňující dotaz k tomu deficitu. Můžete říci, ten celkový schodek bude potom odpovídat těch 4 % HDP?

 

Miroslav Kalousek, ministr financí: Vemte si, že 1 % HDP je zhruba 40 miliard. Počítejte se mnou.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji za pozornost.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ale já pro ostatní, pokud se to takto bude vyvíjet a pokud se udělají ta drastická opatření, pod 4 %.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji členům vlády a vám za pozornost, nashledanou.