Tiskové konference

3. 5. 200920:00

Tisková konference po setkání českého a japonského premiéra, 3. května 2009

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR:
Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítal na tiskové konferenci po jednání delegací předsedy vlády pana Mirka Topolánka a předsedy vlády Japonska, pana Taro Aso, kterého srdečně vítám. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády České republiky pana Mirka Topolánka.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR:
Vážený pane premiére, vážení členové delegace, vítejte v Praze. Já jsme rád, že na pozadí summitu EU-Japonsko můžeme řešit i naše bilaterální vztahy, které jsou bezproblémové, ale v rámci byznysu a obchodu můžeme tu spolupráci ještě akcelerovat. My jsme měli společně možnost strávit spolu několik hodin během dlouhých jednání na zasedání G20 v Londýně a tam jsme mohli řešit celou řadu aspektů protikrizových opatření, globální ekonomické krize. Těmto tématům jsme se dnes vyhnuli. Uvědomíme-li si, že v ČR působí 247 japonských firem, z toho je 150 obchodních, 88 výrobních a pouze tři, které se zabývají vysokými technologiemi a výzkumným vývojem. Přesně vidíme, kde je ten prostor, kudy se bude ubírat naše vzájemná spolupráce. Ta vzájemná obchodní bilance je výrazně ve prospěch Japonska, výrazně ve prospěch japonského importu do ČR. Těch důvodů je celá řada. Je to menší schopnost českých subjektů prosazovat se na japonském trhu. Je to méně výhodný kurz koruny vůči jenu. Je to celá řada netarifních bariér na japonské straně. Je to výrazná míra importovaných subdodávek do japonských firem na českém území, což je neutrální záležitost, protože následným exportem se to vyrovnává. Toto vše jsme s panem premiérem řešili. Nastartovat ekologickou spolupráci a spolupráci ve vědě a výzkumu chceme především na základě podepsané dohody o prodeji 40 milionů tun emisních povolenek v rámci Kjóta a projektů, které budou realizovány na našem území v rámci této výměny. Pokud klimatické změny pro někoho znamenají hrozbu, my chceme, aby pro nás znamenali obchodní příležitost. Samozřejmě, že u večeře se budeme zabývat otázkami, které souvisejí se spoluprací Japonsko-V4 s otázkami KLDR a jejího zbrojního programu, otázkami Afghánistánu, Číny a podobně. V této fázi jsme během jednání delegací zvládli spíše otázky pouze obchodní. Zítřejší jednání se bude týkat spolupráce EU a Japonska a bude probíhat v gesci prezidenta republiky.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády ČR a nyní prosím, slovo má premiér Japonska pan Taro Aso.

Taro Aso, předseda vlády Japonska:
Měl jsem velmi významné jednání s předsedou vlády panem Topolánkem. Já jsem projevil svou úctu k tomu, že ČR jako předsednická země EU splňuje svou vedoucí úlohu. K tomu jsme se dohodli na tom, že budeme nadále rozvíjet spolupráci v nejširších oblastech v rámci japonských vztahů s ČR a japonských vztahů s EU. Já bych rád uvedl konkrétní výsledky jednání následně. První výsledkem je hospodářská oblast. Já jsem právě zdůraznil tento fakt, že při nynější krizi mnoho japonských firem pokračuje ve svém podnikání v ČR a vytváří 40 000 pracovních míst a to je právě pro mne velmi radostná zpráva a také je top velký příspěvek pro rozvoj bilaterálních vztahů. Také jsem vyjádřil své přání, že japonské finanční příspěvky pro MMF jsou maximálně 100 miliard USD, by mohlo být nápomocný k překonání krize v střední a východní Evropě. A dále v nejbližších dnech budou nabývat platnosti japonsko-česká dohoda o sociálním pojištění. Já jsme vyjádřil své očekávání, že dalším podnětem pro rozvoj japonsko-českých hospodářských vztahů. Zadruhé, vědeckotechnologická spolupráce. Už čtyři zasedání mělo sympozium zvané „Japonsko-český den vědy a technologie“. Mnoho vědeckých institucí nebo škol obou zemí se toho účastnilo. Na základě výsledků tohoto sympozia jsme se dohodli, abychom nadále rozvíjeli vědeckotechnologické styky. Naposledy se chci zmínit o spolupráci v rámci V4 +1. To vytváří ČR, Maďarsko, Slovensko a Polsko. Já jsem také se účastnil jednání ministrů zahraničí V4+1 v roce 2007 právě v Hamburku. Rád bych aranžoval, aby se uskutečnila další jednání ministrů zahraničí V4+1 a v rámci ministrů zahraničí konkrétně, který by se měl uskutečnit ke konci tohoto měsíce v Hanoji. My jsme s dohodli také na těsné spolupráci v oblastech jako otázky klimatické změny a nebo otázky reformy Rady bezpečnosti OSN nebo otázky kolem KLDR. Zejména v oblasti klimatických změn bych si přál, aby se dovedla japonská technologie pro šetření energie anebo ochranu životního prostředí do ČR a aby se naše technologie více využívalo v ČR.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR:
Děkuji předsedovi vlády Japonska. Nyní prosím vaše dotazy, jeden japonský a jeden z české strany.

Japonský redaktor:
Já bych rád kladl otázky na oba předsedy vlád. KLDR po vypálení své rakety proti prohlášení předsedy Rady bezpečnosti a vyjádřila svůj plán znovu zahájit vývoj jaderných zbraní a také dokonce vyjádřil své odhodlání odstoupit z rámce šestistranné schůzky. Pane předsedo, jaký máte názor? Jak budete postupovat v takovém tvrdošíjném stanovisku KLDR?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR:
Pokud mám začít já, mám pocit, že ten názor máme stejný, nicméně, Japonska s jaderný program KLDR dotýká ještě více než ČR případně EU. My ten vývoj velmi pozorně sledujeme. 23. března v Pchjongjangu proběhla trojka EU, která se věnovala i situaci v KLDR a vztahu k EU a dalšího pokračování těch rozhovorů, které mají řešit tuto situaci. Po vypuštění té balistické rakety či jak v médiích říkají experimentálního komunikačního satelitu, vydalo české předsednictví jednoznačné komuniké a také jsme ten den dosáhli společného vyjádření EU-USA, protože tu byl na návštěvě prezident Obama. Já si myslím, že musí pokračovat tlak na znovuzahájení šestistranných rozhovorů a já si uvědomuji, že pro Japonsko má tato jednání i bilaterální rozměr, protože se jedná o unesené japonské občany, jedná se o celou řadu historických resentimentů, které obě země provázejí. Pokládáme jaderný program KLDR za mimořádně nebezpečný.

Taro Aso, předseda vlády Japonska:
Domnívám se, že je to velice důležité, aby mezinárodní společenství jednotně postupovalo pro řešení otázek kolem KLDR. Dosud EU včetně ČR měla stejný postup v otázkách jadrných zbraní či raket a nebo humanitárních otázkách, jako je unesení japonských občanů a to vysoce oceňujeme. Toto platí o postupu EU k nedávnému vypálení severokorejských raket a já tomu rozumím tak, že ČR jako předsednická země EU usiluje o sjednocení názorů všech členských zemí EU a právě proto EU k tomu reagovala tak klidně. Já jsem za to velmi vděčen. My jsme se dohodli na tom, aby KLDR zvážila prohlášení Rady bezpečnosti OSN, aby dodržovala rezoluce Rady bezpečnosti OSN dosud přijatých a také aby se zdržela takových akcí poškozující mír a stabilitu mezinárodního společenství. My jsme se na tom dohodli.také jsme se dohodli na tom, že šestistranná schůzka je nepraktičtější rámec pro řešení otázek kolem KLDR a že nejdůležitější je, aby tato schůzka se otevřela co nejdřív. Toto vše je reprezentativní názor celého mezinárodního společenství a Japonsko v těsné spolupráci s EU a ostatními zeměmi se chce zabývat nadále řešením těchto otázek.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR:
Děkuji, Česká televize, prosím.

Česká televize:
Já mám otázku na každého z pánů premiérů, nejdříve na premiéra Taro Aso. Zmiňovali jste jednání G20 o hospodářské krizi. Jak si japonská vláda představuje protikrizová opatření n úrovni Japonska i na globální úrovni? Potom na pana premiéra Topolánka, zmiňoval jste jednání o netarifních překážkách pro export českého zboží do Japonska, myslíte, že po dnešním jednání se tato situace změní, že některé tyto překážky zmizí? Děkuji.

Taro Aso, předseda vlády Japonska:
V devadesátých letech u nás v Japonsku vznikla finanční krize a tehdy jsme měli úrokovou sazbu skoro nulovou, ale přestože na trhu nebyl nikdo, kdo by chtěl půjčit peníze. Podniky upřednostnili minimalizace zadluženosti, právě proto se nezvyšovali vůbec investice. Právě proto japonská vláda měla půjčit peníze kvůli zadluženosti a japonská vláda neměla na vybranou než zahájit velký rozsah finančního ústupu pro obnovu hospodářského růstu vůbec. To je jedinečná japonská zkušenost, za 15 let teď svět prochází tím, čím Japonsko před 15 lety. A po druhé světové válce se několikrát stala recese pod inflací, ale to co Japonsko zažilo byla deflace a to je jedinečná japonská zkušenost. Podle všech našich zkušeností se domnívám, že nejpotřebnější při nynější situaci bude řešení špatných pohledávek a finanční opatření. My máme skoro vyřešené otázky nedobytných pohledávek a právě proto 10.4. jsme vypracovali plán na finanční postup v rozsahu 150 miliard EUR a to představuje 3 % celého HDP. V roce 1929 celý svět procházel velkou recesí a my jsme vyvodili z té recese tři základní lekce. Nesmíme devalvovat vlastní měnu. Nesmíme zvýšit celní překážky, nesmíme se snížit k protekcionismu.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR:
Mne to nedá, abych reagoval ještě na otázku, která mi nevím proč nebyla položena stejně. Já bych chtěl, aby skončily ty hloupé debaty o tom, že moje vláda reagovala málo a pozdě a málo hluboce. V situaci, kdy většina země uvažuje, jaké opatření bude proti krizi realizovat, my máme většinu implementováno a máme první výsledky. V rámci NERV jsem dnes diskutovali, jaký vliv měla opatření na udržení zaměstnanost, že se fakticky zastavil vzestup nezaměstnanosti na té výši, která vlastně byla přes 8 %. Japonsko je zcela odlišná ekonomika a ty nástroje tam přesto budou podobné. Nyní k té vaší otázce. V rámci jednání Japonsko-EU, které je pravidelně dvakrát za rok probíhají „regulatory reform dialog“, který řeší i otázky odlišné legislativy, odlišných technických standardů, které případně jako jeden z důvodů brání průniku evropských či českých firem na japonský trh. Ta jednání jsou pomalá a mimo jiné právě v rámci EU-Japonsko bude jedním z hlavních cílu toto jednání akcelerovat. Ten problém je ale širší a souvisí s malou schopností českých firem na trh pronikat i proto, že nedodržují všechny podmínky kontraktů a dopadem toho je, že pouze 4 české firmy investují v Japonsku. To naše bilaterální jednání bylo zaměřeno spíše na odstraňování této nedůvěry některých dalších tradičních bariér, kulturní, vysoké přepravní náklady, distribuční náklady, pronikání do poměrně složitých japonských distribučních sítí a podobné problémy. Shodli jsme se na tom a velká delegace celé řady resortů, kterou Taro Aso přivezl do Prahy svědčí o tom, že proběhne celá řada bilaterálních jednání, abychom identifikovali detailně ty problémy a společně je vyřešili. Na tu otázku odpovídám, slibuji si od toho odstraňování nejen netarifních bariér.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR:
Já děkuji předsedovu vlády České republiky, předsedovi vlády Japonska, vám za pozornost. Hezký večer.