Tiskové konference

1. 6. 200915:00

Tisková konference po zasedání vlády, 1. června 2009

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, omlouvám poněkud pozdní začátek dnešní tiskové konference po zasedání vlády. Vítám premiéra Jana Fischera, ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou a ministra financí Eduarda Janotu, kteří vás budou informovat o tom, co měla dnes vláda na programu a jak ten program dopadl. K té omluvě za pozdní začátek ještě dodávám, že byl způsobem mimo jiné i tím, že předseda Rady Evropy a premiér Jan Fischer právě absolvoval telefonický rozhovor s jeho italským partnerem, premiérem Berlusconim. Pan premiér vás o tom rozhovoru bude krátce informovat. Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Děkuji pěkně, dobré odpoledne, ještě jednou ta omluva přímo z mých úst. Rozhovor se Silviem Berlusconim byl poklidný, věcný, nějaké výroky z konce minulého týdne. My máme před sebou poměrně dost práce s přípravou Evropské rady, čili jsme si vyměnili pozice na jednotlivé položky agendy. Silvio Berlusconi plně akceptoval to, že ČR je připravena dostát té agendě. Trošku jsme pohovořili o některých kontroverzních bodech, které se třeba týkají stanoviska zemí ke klimatickému balíčku, který bude předmětem jednání Rady. Hovořili jsme o problematice ilegální migrace, která Itálii a další země trápí a tak dál. Byl to velmi věcný rozhovor. Pojďme k dnešní schůzi vlády. Klíčovým bodem bylo projednání toho minulý týden přerušeného bodu, to je státní rozpočet na rok 2010 a rozpočtový výhled na dva roky následující. My jsme se dnešního dne opět ten bod přerušili s tím, že jsme se v záznamu ze schůze vlády shodli na tom, a to považuji za velmi důležité, protože ta rozprava byla velmi náročná, podrobně vás seznámí pan ministr financí, ale shoda je na tom, že v souladu s programovým prohlášením vláda skutečně bude pracovat se schodkem do 170 miliard korun, což v metodice ESA 95 představuje cca 5 % deficitu na HDP a my budeme ještě příští týden ladit cesty k tomuto velmi náročnému cíli. Skutečně se pohybujeme při vysokém podílu mandatorních výdajů v této zemi na samotné hraně stlačitelnosti výdajů jednotlivých resortů, ale máme odhodlání toho prudérního závazku, který je fixován v prohlášení vlády, skutečně dostát. Ty ostatní materiály se týkaly především poslaneckých předloh, k tomu vám řekne podrobněji paní ministryně. Současně jsme schválili skladbu BRS a výboru pro zpravodajské služby. To je z mé strany vše, já bych počkal na vaše dotazy a požádal bych pana minstra financí o stručný komentář k rozpočtu a paní ministryni k okomentování pozice vlády k poslaneckým návrhům a dalším předlohám, které jsme diskutovali na schůzi vlády.

Eduard Janota, ministr financí: Děkuji, dámy a pánové, já jsem od posledního jednání vlády měl se všemi ministry, či můj kolega náměstek se svými partnery, jednání o rozpočtu. Jednání jsem vedl k tomu, abych dostál závazku, který jsme si tady dali, že musíme zatáhnout za záchrannou brzdu v rámci rozpočtu a nepřipustit nějaké fatální zhoršení deficitů veřejných rozpočtů nad 5 % HDP. Jednání byla složitá. V řadě případů jsme se shodli, v některých případech zůstaly drobné rozdíly, nicméně, určitý zásadní problém se objevil z pohledu financování SFDI. Chci upozornit a zdůraznit, že věda, výzkum, vzdělání, infrastruktura patří mezi priority rozpočtu, byť se to někdo snaží zpochybnit. Včera o tom jemně pochyboval Václav Moravec, ale tím, že tyto výdaje jsme nekrátili v těchto segmentech, tak tím dáváme tomu prioritu. Já na důkaz toho bych vám chtěl sdělit, že zatímco v roce 2006 činily příjmy SFDI 47,5 miliardy korun, tam ještě nebyl program OPD a úvěry EIB, v roce 2007 to bylo téměř 60 miliard, v roce 2008, včetně úvěrů EIB a programů OPD to bylo 81,3 miliardy. Stejná částka je pro letošní rok, a my na příští rok rozpočtujeme 84 miliard. Tady vidíte, že v žádném případě nedochází ke krácení prostředků SFDI. Na druhé straně je pravdou, že fond s potýká s velkým problémem rozestavěnosti a na to, aby uspokojil požadavky fondu v jeho optimální variantě, pan ministr požadoval 50 miliard korun navíc, což pochopíte, že je věc, která je naprosto nepřijatelná. V jakési střední variantě to bylo něco mezi 20-25 miliard korun. I tato částka se stala předmětem dvouhodinové debaty na úrovni dnešní vlády. Jak lze ten problém řešit? Nelze ho řešit pouhým navýšením deficitu rozpočtu tím, že náš deficit se přiblíží někde k 7 % na HDP, to je z mého pohledu nepřijatelné a já bych takovýto návrh rozpočtu do vlády nikdy nepředložil. Čili debata skončila v tom směru, že my budeme ty požadavky respektive tu analýzu SFDI vzhledem k jeho závazkům, rozestavěnosti staveb budeme ještě jednou analyzovat a poté se uzavřou definitivně limity pro jednotlivé kapitoly.

Jestli se ukáže, že požadavky ministra dopravy jsou částečně oprávněné, pak nezbývá než konstatovat, že poté by vláda musela doporučit určitou analýzu, rozbor a přehodnocení rozsahu mandatorních výdajů. Bez tohoto kroku není možné profinancovat vyšší výdaje, tedy výdaje nad 84 miliard proto SFDI. To je záležitost na které jsme se shodli a právě proto že chceme dát prostor, abychom si vyjasnili pozici fondu, proto bylo dnešní jednání přerušeno. Dnešní jednání bylo přerušeno, nicméně plně reflektuje pasáž v Programovém prohlášení, plně reflektuje věci s dodržováním výdajových rámců a jakékoliv další navyšování výdajů pouze na vrub deficitu nepřichází v dané chvíli v úvahu. Tolik k tomu základnímu problému. Co se týče dopravy, my jsme řešili ještě jeden vládní bod a ten znamenal posílení výdajů na tzv. dopravní obslužnost pro kraje, respektive ztráta, která vznikla ČD z dopravní obslužnosti za rok 2008. Tato ztráta bude řešena určitým přesunem prostředků, snížením dotace ze státního rozpočtu do SFDI o 3,2 miliardy korun, čili státní rozpočet těch 3,2 miliardy pošle krajům na úhradu té dopravní obslužnosti za rok 2008 a prostředky SFDI budou posíleny o 2 miliardy korun z privatizačních prostředků. Toto byla operace, která souvisí s protikrizovým balíčkem, operace, která byla dohodnuta ještě na úrovni vlády Mirka Topolánka. Tolik k materiálu, který se týkal SFDI a který se týkal řešení situace Českých drah v souvislosti s dopravní obslužností, zvýšením výdajů na mobilitu v roce 2009 za rok 2008. Co chceme udělat jednoznačně, dopředu musí být známy vazby a finanční vztahy mezi ČD a kraji do budoucna. Musí být předem definováno, jakým dílem se na těch, bavíme se o ztrátě z osobní dopravy, jakým dílem se budou podílet ČD a samotné kraje. Je to jediné možné řešení, které zabrání různým ad hoc náhradním řešením. Tolik ve vztahu k dnešnímu jednání o státním rozpočtu. Já jsme rád, že takto to jednání skončilo, protože jakýkoliv odklon od snahy zatáhnout za záchrannou brzdu a nepřipustit zhoršení deficitu veřejných financí někde k 7 %, to je pro mne nepřijatelné a myslím si, že je nepřijatelné i pro celou řadu členů vlády.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji panu ministrovi.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Ještě bych to doplnil, v tomto trendu má pan ministr plnou moji podporu. Ještě předtím než budeme artikulovat potřebu se věnovat mandatorním výdajům v této zemi, jednou to určitě přijde, ten rozsah je v této zemi zcela neudržitelný, toho jsme si všichni vědomi, ale my ten mandát přicházet s legislativními změnami tohoto typu nemáme. Nicméně, požádal jsem, než se do této debaty eventuálně pustíme, naléhavě jsem žádal členy vlády, aby se zabývali racionalitou procesu ve svých resortech, rozsahem pracovníků, zaměstnanců, které v resortech mají. Smysluplností a rozsahem podřízených organizací, které jsou v těch resortech umístěny. Bude moudré, když se vrátíme k některým projektům, který vyšuměly, jako je třeba centrální nákupy pro státní službu. Nevidím důvod pro individuální nákupy automobilů podle svých plánů, ale nejsou to jen automobily, materiál, takhle to funguje všude od nás. K takovým věcem je nutné se vrátit. Je nutné se vrátit k započatým analýzám z před dvou let, s jakými majetky disponují jednotlivé resorty, nejen jaké mají příjmy a jaké mají výdaje, na jakých majetcích sedí, jakým způsobem je drahá obsluha toho majetku a podobně. Jsem rád, že to dopadlo shodou na 5 % deficitu. Prostě bych nebyl připraven Parlamentu zaslat dokument, který by směřoval někam k 7 %, pokud se zásadně nezmění parametry v červencových prognózách vývoje. To si za současných okolností nedovedu představit. Oslabení ratingu této země, rizika při případných žádostech o úvěr. Je to skutečně takové prohloubení makroekonomické nerovnováhy za kterou tato vláda nese odpovědnost.

Eduard Janota, ministr financí: Jestli ještě mohu, pane premiére. Pochopitelně jsme připraveni udělat i krok B ve smyslu, kdyby se ukázalo, že je třeba posílit zdroje SFDI nad rámec těch prezentovaných údajů, tak jsme připraveni připravit legislativní návrhy na určitou korekci v oblasti mandatorních výdajů, pakliže k tomu bude ze strany politických subjektů mandát, za druhé, bylo by to korektní, poněvadž nemůže předkládat návrh rozpočtu, který by posílil tyto výdaje do SFDI na úkor formálně škrtlých výdajů v oblasti mandatorních výdajů. Rovněž nejsem připraven formálně snižovat výdaje mandatorního charakteru, pokud nemají legislativní krytí. Jsme připraven připravit řešení, která legislativně sníží parametry a tím ten rozpočet bude považován za věrohodný. Co s tím bude dál, to je jiná věc. Tato vláda rozpočet předloží 30. září do sněmovny. Tam bude ležet, budou volby a bude záležet na dění v povolebním období, zda vláda, která vzejde z voleb si tento rozpočet přisvojí či nikoliv, zda tento rozpočet nechá přepracovat a v jakém rozsahu. Ale to už jsme za horizontem a mandátem této vlády. Já chci předložit rozpočet rozumný, odpovědný, který v rámci veřejných financí, nebude se odchylovat nad 5 %, čili toto ještě na vysvětlenou, že jsme si vědom, že prostor v exekutivních výdajích, ve výdajích běžného charakteru, které mají běžný charakter, které jsou v kompetenci vlády už v podstatě není. Tento prostor jsme vyčerpali teď bezezbytku a jakékoliv navyšování investic musí mít tu druhou stranu, úspory. Pochopitelně stojíme před problémem, že dneska je velmi obtížné analyzovat makroekonomickou situaci, ale my v usnesení vlády máme bod, který říká, že v případě výrazně odlišných odhadů ekonomiky v červenci, budeme muset na situaci reagovat. Ať už pozitivně či negativně. Toto je věc, chci skončit tady své stanovisko k tomuto materiálu tím, že chceme předložit rozpočet úsporný, ale věrohodný a proto otevřeně objektivně popisujeme možnosti, které před námi stojí. Jestliže se podaří sestavit rozpočet na příští rok, jestli budeme akceptovat tu výši výdajů investic jak je, popravdě, jak s ním ministr dopravy nesouhlasí, to je jedna věc, druhá věc je, že nebude-li provedena zásadní změna strukturních výdajů rozpočtu, tak každý rozpočet na příští léta bude ještě komplikovanější a zcela určitě nás nepřiblíží k těm mantinelům, které jsou potřebné pro vstup do systému směnných kurzů a pro přijetí EURa. Děkuji.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, nyní poprosím ještě o informace pro vás paní ministryni Danielu Kovářovou.

Daniela Kovářová, ministryně spravedlnosti: Děkuji. Dobrý den. První legislativním bodem, který vláda měla na programu bylo nařízení vlády, kterým s zvyšuje horní hranice pro drobné opravy v bytě z částky 300 Kč na 500 Kč a dále maximální částka, kterou se určuje součet limitů pro drobné opravy na jeden metr čtvereční na 70 korun. S tímto návrhem vlády vyslovila vláda souhlas. Druhým bodem byl návrh poslance Bohuslava Sobotky na vydání zákona, kterým se zkracuje minimální lhůta ve které poslanecké výbory mají za úkol projednat příslušné kapitoly rozpočtu. Vláda s tímto návrhem vyslovila souhlas a doporučila, aby ta dnešní 30tidenní lhůta byla zkrácena maximálně na 15 dní. Třetím bodem byl návrh poslance Miroslava Váni na vydání zákona, kterým se mění zákon o vlastnictví bytů a dalších právních předpisů a jehož cílem je prodloužení lhůty ve které mohou družstevníci požádat o převod bytů do svého vlastnictví. Vláda s tímto návrhem také vyslovila souhlas, posunuje se období, ve kterém mohou nájemci uplatnit předkupní právo do roku 2040 což souvisí s délkou posledních splátek úvěrů, která se bytová družstva vzala. Posledním legislativním bodem programu byl návrh poslanců na vydání zákona, kterým se řeší přechod budov, movitých i nemovitých věcí, které jsou v současnosti využívány městskou nemocnicí v Ostravě do vlastnictví statutárního města Ostrava. S tímto návrhem vláda vyslovila nesouhlas nejenom proto, že ho považuje za nekoncepční a systémově špatný, protože se domnívá že tyto věci by se neměli řešit prostřednictvím zákonného předpisu, ale také proto, že mezitím se ten návrh stal obsoletním, zbytečným, protože v mezidobí pan ministr financí převod věcí podepsal. To je k legislativním bodům vlády a jestli ministr financí by se chtěl ještě chtěl vyjádřit k poslednímu bodu.

Eduard Janota, ministr financí: Snad jednou větou. Tento problém trošku souvisel s jednáním o regulačních poplatcích. Ministr Kalousek jaksi tento převod pozastavil, já jsem vzal na vědomí doporučení mých kolegů z úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a vzal jsem v potaz situaci, která je na poli regulačních poplatků dneska po jednání sněmovny. Považoval jsem za rozumnější provést standardní úkon, který patří do gesce ministerstva financí a tento převod jsem podepsal. Respektive to bylo i přislíbeno, tudíž, to co sdělila paní ministryně, mohu potvrdit.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím vaše dotazy. Televize Nova Reuters.

Reuters: Dobrý den, otázka na pana Janotu. Vyšly čísla týkající se letošního rozpočtu a za leden-květen je tam deficit 71,4 miliard. Zajímá mne, jestli i v těchto okolnostech si myslíte, že je reálné dosáhnout na konci roku deficitu 150 miliard? Jak toho dosáhneme?

Eduard Janota, ministr financí: :Jestli mohu k tomu. Já tu informaci dostal před chvílí taky. Vyplývá z toho, že problém spočívá na straně příjmů, že zatímco ve stejném období loňského roku bylo plnění příjmů na 39,8 %, tak v letošním roce to je o 4 % méně. Nižší plnění příjmů. My se dostáváme i o 3 % pod index minulého roku a chci říci, že ten problém je spojen s plněním ve všech rozhodujících položkách, jak DPH, příjmy PO a FO. Jinak se dá říci, že na straně výdajové je ten trend standardní. Odpovídá běžnému charakteru některých výdajů. Prostě na straně výdajů nevidím fatální problém. Pochopitelně kromě toho, že se rychleji čerpají prostředky na pasivní nezaměstnanost a kromě toho, že dochází k poměrně masivnímu čerpání prostředků na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách a na dávky v hmotné nouzi. Tam bylo vyčerpáno 11 miliard korun. Určitým problémem může být i transfer do zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Tento problém, pokud se nepodaří schválit příslušnou novelu vyeskaluje pro příští rok a právě proto, že se nepodařilo projednat na úrovni sněmovny novelu, která by řešila platbu státu za státní pojištěnce. Musíme novelovat podle zákona, který platil v roce 2007 a znamená to 10miliardový nárůst do systému zdravotního pojištění ze státního rozpočtu. Čili, kdyby tyto prostředky nebyly vynakládány jako zvýšená platba státu, mohly být použity na financování opravní infrastruktury. Ten odhad nevybočuje z toho odhadovaného rámce 130-150 miliard na letošní rok. Nemohu to potvrdit ani vyvrátit. Spíše to potvrzuje ten trend, že ten rozpočet skončí kolem 150 miliard.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, televize Nova.

Televize Nova: Já bych měl dotaz na pana ministra financí. Jak moc vás kolegové z vlády poslouchají? Mluvil jste, že budou muset škrtat, že budou se muset přizpůsobit. Je těžké je k tomu přesvědčit či vám vzdorují? Další dotaz se týká návrhu pana Peciny, který přišel s tím, že by se měly zmrazit důchody a osekat dávky, bavili jste se i o tom?

Eduard Janota, ministr financí: U té první otázky, nejsem tu na úrovni vládni legislativy a exekutivy poprvé, takže vím, že ministr financí zpravidla bojuje proti všem ministrům a záleží, do jaké míry se při těch složitých rozpočtových jednáních postaví za něj premiér. V tomto mám výhodu, protože cítím naprostou oporu premiéra při těchto jednáních. Pochopitelně, nikdo z nich zásadně není spokojen, nicméně po složitých jednáních a vysvětlování pozic možnosti se ta situace naprosto dostala do fáze, kdy jednáme věcně, korektně a já věřím, že to tak bude i nadále. Tolik k tomu. Druhá otázka. Někdo vynesl určitou informaci z jednání vlády. Dneska ta debata byla naprosto legitimní o tomto tématu, čili pan Pecina není sám a musím říci, že jestli vidím zásadní rozdíl v jednání členů této vlády od vlád předchozích, kde jsem při jednání rozpočtu byl, takže naprostá většina ministrů vidí, že není možné zavírat oči před situací v oblasti mandatorních výdajů. Neviděl jsem nikoho při dnešním jednání, kdo by argumentoval jinak, že nelze do nekonečna škrtat běžné výdaje a zavírat oči před růstem mandatorních výdajů. Dokud byl růst 5-6%, tak v podstatě tento problém byl zastřen. Dneska, kdy je pokles ekonomiky 2,5 %, tak tento probléme vyostřil i tím, že je nižší HDP a ten problém se stává absolutně i relativně neufinancovatelný. Řekl bych skoro, že je nad možnosti této ekonomiky v době krize.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Česká televize: Já ještě dotaz k tomu letošnímu rozpočtu. Jak jste o tom mluvil, že deficit by měl být udržitelný do 150 miliard, bude nutné někde škrtat? Máte představu o tom, jestli se dá zobecnit na kterých výdajích budou ministerstva škrtat, jestli to bude nutné pro udržení tohoto rozpočtu?

Eduard Janota, ministr financí: My jsem škrty provedli. My jsme v začátku roku snížili všem resortům výdaje v celkové částce téměř 7 miliard korun a o tuto částku jsme posílili prostředky do masivní nezaměstnanosti. Zadruhé jsme, abychom zmírnili výpadek příjmů, tak jsme zapojili 32 miliard prostředků rezervních fondů, které byly jaksi na účtech kapitol nashromážděny do roku 2007 a za třetí, velmi obezřetně posuzujeme tzv. nároky resortů, které pramení z úspor jejich výdajů roku 2008. Od prvního ledna platí nová legislativa, která zjednodušila systém úspor a jejich promítání do rozpočtu příštích let a v tomto smyslu jsme velmi zdrženliví a každý výdaj o který resorty žádají je bedlivě posuzován a musím říci, že mám na stole hromadu spisů a žádostí o uvolnění těchto prostředků, ale zatím jsem neuvolnil nic a pan ministr Kalousek asi 1/3. V tom smyslu i tlačíme na úspornost rozpočtu v letošním roce.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Naprostá podpora pokud jde o konzumaci těchto prostředků. Pan ministr je v tom velice tvrdý, cítím popularitu u kolegů, moji podporu v tomto má. Jinak kdybychom tu byli tolerantní a ty prostředky rozpouštěli, tak se dožijeme problému už v letošním roce a potom ta debata o 150 letošních miliardách by byla úplně jiná než je teď. Pan ministr financí o tom hovořil. Dobrý dotaz, pokud bychom byli hodní a rozdavační už letos, tak určitě ne.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. Prosím.

Radiožurnál: Pane premiére, otázka proč jste dnes odložili ten plán armádních misí na rok 2010?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Je tam potřeba vést ještě jednání mezi členy vlády, politiky. Čili nechme to na příští týden. Není tam nebezpečí z prodlení. Chceme ten materiál mít natolik připravený, abychom potom nedávali signál, že jsme se nedohodli a podobně. To by mělo neblahé mezinárodní konsekvence a chceme se jich vyvarovat. Materiál je připraven, potřebujeme ještě nějaká jednání.

Eduard Janota, ministr financí: Jednal jsme o tom s ministrem obrany a finanční krytí v rámci toho rozpočtu, který je přidělen ministru obrany plně pokrývá tyto mise. Z finančního hlediska není problém zajistit financování těchto misí.

Česká televize: Dobré odpoledne, já bych se ráda zeptala, zda-li jste nějak jednali o financování D47 z obligací? Jak dopadla zpráva Michaela Kocába o lidských právech v ČR?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já na to druhé, to je rychlé, pak pan ministr financí. Zpráva byla schválena jak jí pan ministr Kocáb předložil.

Eduard Janota, ministr financí: Zřejmě jste měla informace, že využijeme otevřeného dluhopisového programu na D47. V této souvislosti předpokládáme emitovat dluhopisy v letošním roce ve výši 8,4 miliardy korun. Zákonná předloha byla schválena, vláda dnes negovala usnesení vlády Mirka Topolánka, kde nahradila úvěr od EIB právě možností čerpat tyto dluhopisy. Pro příští rok tento dluhopisový program, předpokládáme čerpat 11,4 miliardy korun,. Tato čísla jsou už v těch údajích, které jsem uváděl na začátku. Příští rok 184 miliard do fondu včetně těch 11 miliard na D47 ze speciálního programu. Toto řešení bylo zvoleno jako nejjednodušší, nejrychlejší, které je bezproblémové a které umožní neprodleně získat zdroje pro financování této akce.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Televize Prima.

Televize Prima: Já bych se chtěl zeptat k tomu poslaneckému návrhu poslance Váni. Paní ministryně říkala, že to bylo vlastně schváleno s ohledem na konec těch úvěrů poskytnutých družstvům, mohli byste to trochu rozvést, aby to bylo srozumitelnější, co se s těmi úvěry stalo, že to získalo takové sympatie vlády?

Daniela Kovářová, ministryně spravedlnosti: Já bych na to odpověděla, jde o to, že datum, které bylo zvoleno odpovídá datu skončení splatnosti úvěrů, které byly bytovým družstvům poskytovány státem až na dobu 40 let. Z toho důvodu jsme vyhověli a odsouhlasili tento návrh, abychom umožnili nájemcům a členům družstev dosáhnout na byty ve kterých bydlí a využívají předkupního práva. To byl důvod, proč jsme dali tomu návrhu zelenou.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, prosím, váš dotaz.

Mladá fronta Dnes: Mám dotaz na pana ministra Janotu. Bavil jste se s kolegy o tzv. mrtvých duších? Dal jste jim požadavky o kolik mají snížit ta neobsazená místa? Ještě druhý dotaz, jak jste mluvil o potřebném snižování mandatorních výdajů, můžete upřesnit, kterých by se to týkalo? Děkuji.

Eduard Janota, ministr financí: Co s týče mrtvých duší, dneska jsme upřesnili velmi drobnou úpravu, která se týká toho, že ta základna pro počet se snížila o ty pracovníky, kteří jsou součástí technické asistence v souvislosti s projekty evropských fondů a v souvislosti s českým předsednictvím. Je to doklad minimální, v rozsahu 200 milionů korun. Tento dopad uhradí ministerstvo financí z položky všeobecné pokladní správy. To bylo jen korektní upřesnění. Nejvíce to pomůže kapitole MŠMT, spravedlnosti a průmyslu. Tyt tři kapitoly zhruba na tom počtu 600 pracovníků i s penězi v kapitolách zůstanou, ten problém řeší. Co se týče mandatorních výdajů, nejelegantnějším řešením by bylo, kdyby se podařilo schválit stávající stav platby státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, který dnes představuje částku 670 korun za jednoho, pakliže tento zákon nebude schválen do konce roku, tak se tato platba zvýší na 790 korun za jednoho pojištěnce a to představuje oněch deset miliard korun. Pochopitelně druhou věcí jsou všechny výdaje, které nejsou valorizovány, ale jsou stanoveny zákonem absolutní částkou, tedy vše kromě důchodů, ty jsou valorizovány. Musela by být provedena novela těchto zákonů, která by snížila absolutní částku všech těchto mandatorních dávek. U důchodů se bavíme o tom, že ze zákona jsme za určitých předem daných podmínek povinni valorizovat. Budeme valorizovat o 2,8 %, je to minimální valorizace ze zákona, která zvýší průměrný důchod o 280-300 korun. To jsou možnosti. Pochopitelně, určitou možností, to je ale spekulace, je i oblast mzdových výdajů ve veřejné správě, jestli zmrazení platů bylo tím definitivním, či jestli by se nešlo v této oblasti dál. To je ale spekulace, s kterými pracujeme jako s teoreticky možnými, ale na dalším postupu dohodnuti nejsem. Bude záležet na skončení jednání s ministrem dopravy ohledně faktického nezbytného poměru prostředků pro infrastrukturu a na základě zhodnocení celkové situace. To je asi celé spektrum. Pochopitelně, ačkoliv bych chtěl jakkoliv věci dramatizovat, otevřená je otázka stavebního spoření, byť jeho efekt při změně zákona by se neprojevil v roce 2010 ale později. To jsou ale spekulace, na které by vláda musela vzít zřetel. Detailně jaksi o tom jednat. Předpokládám že k tomu je zapotřebí i politického zázemí pro tato opatření, ale v dané chvíli tak daleko nejsme a čekáme až to definitivně vyhodnotíme v rámci prostředků SFDI. Podstatné je, že limit a o podílový ukazatel deficitu je 5 %. Je stejný a nemění se. Nejdůležitějším ukazatelem je těch 5 procent deficitu, to je číslo, podle kterého se hodnotí jednotlivé ekonomiky v rámci Eurozóny, v rámci toho, jestli jsme či nejsem připraveni vstoupit od systému směnných kurzů a přijmout Euro. To je ukazatel, podle kterého se hodnotí otázka tzv. nadměrných deficitů rozpočtů. My do toho systému opět vstoupíme, protože náš odhad letošního roku bude přesahovat částku 4,5 %, takže vstoupíme do procedury nadměrných deficitů a budeme muset zpracovat střednědobý plán jak tento deficit řešit. V tomto smyslu nejsem jedinou zemí, bude tam většina zemí EU i Eurozóny a v těchto dnech probíhají určité konzultace o formě a času, kdy do toho systému vstoupíme.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. Předposlední dotaz, prosím.

Hospodářské noviny: Pane ministře, platí ještě ta čísla z minulého týdne, kdy jste říkal na rok 2010 165 miliard, 21011 162, 2012 156? Znamená to, že dnes mluvíte o 170 miliardách, jestli tam máte těch 5 miliard jako manévrovací prostor, jak uspokojit ministra dopravy. Jestli to je ta rezerva, co jste tam nechal?

Eduard Janota, ministr financí: Logicky, ta rezerva v tomto smyslu být může. Chtěl bych říci, že kdybychom měli deficit 170 miliard, tak dodržujeme výdajové rámce. Tato vláda by dodržela výdajové rámce, které byly schváleny při projednávání rozpočtu a střednědobého výhledu minulou vládou pro rok 2010. V tomto smyslu tam rezerva je, protože hovoříme o deficitu do 170 miliard.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Je to slovo od slova s tou pasáží v Programovém prohlášení.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Poslední otázka.

Reuters: Jen doplňující dotaz k tomu, pane ministře, co jste říkal o těch dluhopisech na dostavbu té dálnice. Mne by zajímalo, jestli těch 8,4 miliardy je součástí těch celkových potřeb si vypůjčit 280 miliard korun, jsou to části toho rámce celkového?

Eduard Janota, ministr financí: Dá se říci, že ano.

Reuters: A těch 11,4 bude součástí toho celkového rámce na příští rok?

Eduard Janota, ministr financí: Přesně tak.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Já vám děkuji, děkuji panu premiérovi, paní ministryni i panu ministrovi a těším se s vámi zase za týden. Nashledanou.