Tiskové zprávy

17. 6. 200910:37

Tiskové prohlášení ke schválení mandátu na Evropskou radu

Vláda dnes jednomyslně schválila mandát, na jehož základě povede premiér a předseda Evropské rady Jan Fischer poslední zasedání Evropské rady neboli summitu hlav států a předsedů vlád členských států EU 18. a 19. června v Bruselu.

Mandát se týká všech témat na programu jednání Rady. Konkrétně řeší finanční a ekonomické otázky včetně evropského finančního dohledu a otázky zaměstnanosti. Dále se jednání budou týkat designace budoucího předsedy Evropské komise, kdy české předsednictví bude usilovat o dohodu na osobě José Manuela Barrosa pro tuto pozici. V oblasti klimatu bude Rada řešit problematiku financování adaptačních a mitigačních opatření v rozvojových zemích, která souvisejí s klimatickou změnou. Hlavním cílem je nalézt shodu napříč EU na finančních mechanismech, jejichž prostřednictvím budou prostředky na tato opatření získávány. EU si tak připravuje jednotnou pozici pro globální vyjednávání na konferenci stran Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kodani v prosinci tohoto roku. Rada by také měla přijmout konkrétní závěry o vztazích EU ke třetím zemím, především Afghanistánu a Pákistánu.

V neposlední řadě bude české předsednictví prosazovat přijetí záruk pro Irsko v právně závazné formě rozhodnutí hlav států a předsedů vlád. Tyto záruky se budou přímo týkat ustanovení oblastí daní, obrany a rodinného práva a dále pak se budou věnovat otázkám sociálních práv zaměstnanců. Záruky musejí být dostatečné z hlediska irských občanů a zároveň nesmějí vést ke znovuotevření procesu ratifikace Lisabonské smlouvy v ostatních členských státech. Text záruk proto explicitně stanovuje, že se jimi nemění Lisabonská smlouva. Rozhodnutí tedy bude pouze potvrzovat to, co vyplývá již z Lisabonské smlouvy. Irská vláda předložila ostatním členským státům text záruk na Radě pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy tento týden 15.6. v Lucemburku. Již řadu týdnů předtím vedli Irové bilaterální jednání se všemi členskými státy, do nichž byli v určitých fázích zapojeni i právní experti českého předsednictví.

Návrh textu záruk pochází od irské strany. Jedná se o Rozhodnutí hlav států a předsedů vlád členských států zasedajících v rámci EU, které má z hlediska českého práva povahu mezinárodní smlouvy vládní povahy (nejedná se tedy o tzv. prezidentskou smlouvu). Sjednávání, schvalování a přijímání vládních smluv bylo rozhodnutím prezidenta z r. 1993 přeneseno na vládu. Prezident tedy smlouvy této kategorie nesjednává, ani k tomu vládu v konkrétních případech nezmocňuje a neratifikuje je. Parlament tyto smlouvy podle Ústavy neschvaluje.

Na přípravě úspěšné Evropské rady pracovala vláda jako celek několik týdnů. Premiér se osobně setkal např. s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, svým švédským protějškem Fredrikem Reinfeldtem, francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a britským premiérem Gordonem Brownem. Několikrát se sešel s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem. Vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kohout a ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle také podnikli před Evropskou radu řadu přípravných návštěv ostatních evropských zemí, a vhodně tak doplnili mozaiku premiérových aktivit. Ministr Füle již v květnu navštívil všechny tři baltské země, dále Finsko, Švédsko, Španělsko, Portugalsko, Rumunsko, Bulharsko a Velkou Británii. Vicepremiér Kohout navštívil mj. Belgii, Lucembursko a Itálii. Cílem cest bylo navázání osobních kontaktů a co nejlepší předjednání témat Evropské rady s cílem zajistit její hladký průběh.

Český premiér pojede do Bruselu jako předseda Evropské rady naposledy. Podobně jako u minulých Evropských rad, cíl a mandát jednání splývají. Úlohou předsednické země není na Evropské radě prosazovat národní pozici, ale v první řadě působit jako nestranný prostředník při nalézání shody mezi 27 členskými státy v otázkách, které považuje předsednictví za prioritní pro řešení na úrovni EU a které právě proto zařadilo předsednictví na program Evropské rady.