4. 3. 20020:00

RHSD - úvod

Funkce a cíle Rady hospodářské a sociální dohody České republiky

Rada hospodářské a sociální dohody ČR vznikla jako institucionalizovaná platforma pro sociální dialog mezi vládou, odbory a zaměstnavateli (tripartita). Původní název ,,Rada sociální dohody" z roku 1990 se několikráte změnil.

Rada hospodářské a sociální dohody ČR působí dle schváleného statutu jako společný dobrovolný, dohadovací a iniciativní orgán vlády, odborů a zaměstnavatelů pro tripartitní vyjednávání na Úřadu vlády s cílem dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje. Vývojem od roku 1999 tripartita hraje stále významnější roli a v současnosti patří mezi stabilní koordinační, informační a organizačně metodický prvek sociálního dialogu v ČR. Svojí úrovní, strukturou a vykazovanou činností patří mezi uznávané instituce sociálního dialogu i v mezinárodním měřítku. Jednání a konzultace sociálních partnerů - jsou jedním z charakteristických rysů Evropského sociálního modelu. Požadavek konzultací sociálních partnerů je obsažen v řadě směrnic, doporučení a akčních plánů EU. Sociální partneři se stávají hlavními garanty za aplikace principů EU týkajících se pracovníků, jako je bezpečnost a ochrana zdraví při práci, rovné příležitosti, právo na konzultace a právo na přístup k zaměstnání.

Sekretariát RHSD ČR spolupracuje, v rámci uvedené linie, na mezinárodní úrovni zejména s Evropským hospodářským a sociálním výborem a Evropskými komisemi a má své zastoupení v CESlinku (konzultační a informační pracoviště EK a EHSV). Důkazem úspěšnosti činnosti tripartity je mezinárodně uznávaný fakt dlouhodobého udržení sociálního sm, což mělo a má velký význam na stabilitu a rozvoj hospodářství v České republice.
Z dokumentů a záběru činnosti RHSD ČR vyplývá, že není (jak se někdy mylně uvábí), poradním či pracovním orgánem vlády ČR.

Historie

Přijetím nového Statutu a Jednacího řádu Rady hospodářské a sociální dohody ČR dne 13. listopadu 1997 na 1. Plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR byly vymezeny podmínky pro obnovení plnohodnotného sociálního dialogu. Z podnětu odborů a zaměstnavatelů jako sociálních partnerů vlády došlo k opětovnému zařazení hospodářské problematiky do oblasti společného zájmu v dohadovacím a iniciativním procesu.

Rada hospodářské a sociální dohody ČR umožnila v náročném období transformace ekonomiky, reformy veřejné správy a postupného přibližování České republiky Evropské unii udržet sociální smír.
Po celou dobu činnosti Rady hospodářské a sociální dohody ČR se sociální partneři společně se zástupci vlády aktivně podíleli na formulování řady právních norem a posílení sociálního dialogu.

Současnost

Cílem Rady hospodářské a sociální dohody ČR je vzájemně respektovanou formou dialogu udržet v budoucnosti sociální smír, jako základní předpoklad pozitivního vývoje ekonomiky i životní úrovně občanů.

Jednání orgánů Rady hospodářské a sociální dohody České republiky tj. Plenární schůze, Předsednictva, pracovních týmů a skupin se řídí Statutem a Jednacím řádem. Významnou prioritou Rady hospodářské a sociální dohody je zvýšení účinnosti sociálního dialogu v politickém systému, zkvalitnění reprezentativnosti sociálního dialogu včleňováním dalších vlivných skupin zaměstnanců a zaměstnavatelů do sociálního dialogu na nejvyšší úrovni a tím soustavně zabezpečovat soulad pravidel jednání orgánů této tripartity s praxí. S ohledem na obsahové zaměření Rady hospodářské a sociální dohody České republiky také výrazně stoupá význam pracovních týmů a skupin jako jejích expertních orgánů.

Plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR jako nejvyšší orgán této tripartity tvoří předseda vlády ČR a 7 zástupců vlády, 7 zástupců odborů a 7 zástupců zaměstnavatelů. V současné době jsou sociálními partnery vlády za odbory Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů, za zaměstnavatele Svaz průmyslu a dopravy České republiky a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky.

Za přínos k vytváření zdravých a odpovědných vztahů sociálního partnerství lze rovněž považovat zřizování tripartitních struktur v nejvíce postižených regionech a odvětvích a působení sociálních partnerů k rozšiřování vyšších kolektivních smluv. V kontextu s tím zástupci vlády a jejích sociálních partnerů vyjadřují svůj zájem stabilizovat hlavní vzájemné závazky a zabývají se myšlenkou pokračování diskuse o podobě dlouhodobého sociálního paktu, uzavíraného mezi exekutivou, odbory a zaměstnavateli po vzoru některých členských států Evropské unie na delší dobu bez ohledu na politické klima a potvrzujícího shodu ve strategických záměrech vývoje ekonomiky i životní úrovně občanů.