Archiv zpráv sekce pro Evropské záležitosti

5. 10. 20099:04

Fischer přiveze do Bruselu žádost o trpělivost

E15 ze dne 5.10. 2009; Autor: Igor Záruba

Český premiér Jan Fischer, v jehož zemi vázne po úspěšném irském referendu schválení reformní Lisabonské smlouvy, odjede pozítří do Bruselu „vyzbrojen“. Ve své aktovce poveze oficiální české stanovisko a vzkazy pro zbytek členského klubu.

 

„Dokument má tři části. Obsahuje stručný popis našeho ratifikačního procesu, vysvětlení záležitosti, o níž jedná Ústavní soud, a vzkazy pro zbytek EU. Nejdůležitější z nich je požadavek, aby ostatní státy na Prahu kvůli Lisabonu příliš netlačily,“ prozradil deníku E15 ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle.

Setkání Fischera se staronovým předsedou Evropské komise Josém Barrosem a předsedou Evropské rady, švédským ministerským předsedou Fredrikem Reinfeldtem, se mělo původně konat v jiném termínu. Česko, které o schůzku požádalo, však vyhovělo Reinfeldtovu přání, aby se aktéři potkali ve středu v Bruselu. „Byl to náš zájem se sejít, chtěli jsme si promluvit o aktuálních unijních tématech, především o Lisabonské smlouvě,“ upřesnil Füle.

Dokument, který bude mít premiér Fischer při rokování s sebou, vychází z pátečního neveřejného prohlášení, jímž obeslala vláda přes velvyslance všechny členské země. Tento materiál, stejně jako následné stanovisko pro šéfa kabinetu, jsou výsledkem snahy připravit se na dotazy z EU po druhém irském referendu, jehož kladný výsledek se čekal. Podle informací E15 chce domácí kabinet sepsáním oficiálního textu čelit otázkám typu „Kdy přijmete Lisabon?“ nebo „Jak jste v této věci daleko?“.

Částečnou odpověď naznačil premiér Jan Fischer v sobotu. Sdělil, že očekává završení tahanic o spornou smlouvu v prosinci. Návrh, aby skupina předkladatelů, část senátorů za ODS, ústavní stížnost stáhla, dotyční odmítají.

Původní představa společenství byla, že jeho nový „jízdní řád“ začne platit ještě letos. Pokud jej Česko do Vánoc opravdu celý ukončí, začne reforma platit od ledna 2010.

V úspěch věří i předseda ODS Mirek Topolánek, který považuje roli prezidenta Václava Klause za formální. Hlava českého státu, jež čeká na nálezy ústavních soudců, byla ještě 25. září jedním ze tří prezidentů v EU, kteří nepřipojili podpisy pod ratifikační listiny. V ten den tak učinil Němec Horst Köhler. Polák Lech Kaczyński mezitím dodržel slib a oznámil, že s ohledem na irské rozhodnutí nebude s podpisem otálet.

S možností, že by prezident Klaus s tečkou za Lisabonem nadále váhal, Evropská unie podle dostupných zpráv nepočítá. Žádný plán B prý neexistuje.

Kandidátské země výsledek referenda vítají

Státy, které aspirují na budoucí členství v Evropské unii, přijaly zprávu z Irska s velkým ulehčením. „Můžeme být velmi spokojeni, protože padla další překážka na cestě naší eurointegrace,“ řekl chorvatský ministr zahraničí a evropských záležitostí Gordona Jadroković. Vláda v prohlášení uvedla, že irské ano pro Chorvatsko znamená další motivaci k potřebným reformám. Vstupní vyjednávání Záhřebu blokovalo Slovinsko, které však nedávno ustoupilo. Další kandidátská země, Turecko, ve stejnou chvíli vystoupila s očekáváním, že chce být členem EU do roku 2015. „2015 je vlastně skoro už pozdě,“ uvedl ministr zahraničí Ahmet Davutoglu. Spokojenost vládne i v Srbsku, které ještě kandidátský status nemá: „Dveře EU jsou teď otevřeny pro celý západní Balkán,“ řekl v reakci na irský výsledek prezident Boris Tadić. Postup této země však blokuje Nizozemsko, které žádá vydání Ratka Mladiće.