Archiv zpráv sekce pro Evropské záležitosti

7. 10. 200919:49

Fischerova vláda se rozhodně staví za ratifikaci Lisabonu

Radiožurnál ze dne 7.10.2009; Relace: Radiofórum

Moderátor (Jan Bumba):

Diplomatická aktivita kolem českých průtahů při schvalování Lisabonské smlouvy dnes zaujala i některá přední evropská média. Totiž očekávaná schůzka premiéra Fischera s šéfem Evropské komise Barrosem, švédským premiérem Reinfeldtem a předsedou europarlamentu Buzkem. Premiér Fischer nakonec do Bruselu nevyrazil kvůli závadě na vládním letadle. Špičky Evropské unie tak alespoň prostřednictvím telemostu ujišťoval, že jeho vláda se rozhodně staví za ratifikaci Lisabonu a věří, že se tak stane do konce roku. Z druhé strany přišla také ujištění. Situaci, která se kolem smlouvy vyvinula v Česku respektujeme a nebudeme na Prahu nijak tlačit. Více teď o této výměně s ministrem pro evropské záležitosti Štefanem Fülem. Dobrý večer.

Host (Štefan Füle, ministr pro evropské záležitosti ČR):

Hezký dobrý večer.

Moderátor (Jan Bumba):

Pane ministře, proč vůbec bylo zapotřebí, aby se pan premiér vydával do Bruselu, nebo když to tedy nevyšlo, aby se spojil s unijními partnery při videokonferenci?

Host (Štefan Füle, ministr pro evropské záležitosti ČR):

Ona ta iniciativa je tak trochu za náma. My jsme o tom s panem premiérem, s místopředsedou vlády a ministrem zahraničích věcí hovořili ještě před irským referendem. A tak trošku jsme předjímali toho, že po irském referendu ten zájem o Prahu, ta záře těch světel a kamer bude zacílena na Prahu a chtěli jsme sejmout tak trochu z nás ten tlak. A ten nám to hlavní poselství v Evropské unii do Bruselu, do těch hlavních měst byl, byl jasný. Není nejmenší důvod k nervozitě. Jsme zcela jednoznačně v našem ústavním rámci, věci se hýbou dopředu, byť je to Ústavní soud, který se jimi zabývá. A pak pan prezident svým podpisem na ratifikační listině.

Moderátor (Jan Bumba):

Já jsem se ptal spíše na to, jestli teď Evropská komise skutečně by měla jednat právě s premiérem, když, jak jste sám říkal, v Česku běží ústavní proces, smlouvu má na stole Ústavní soud, jde to mimo vládu.

Host (Štefan Füle, ministr pro evropské záležitosti ČR):

A já moc nevím, proč by jednala s kýmkoli jiným. Za ratifikaci zodpovídá vláda. Byl to šéf vlády, kdo podepsal Lisabonskou smlouvu. Byla to vláda, která jí schválila. Byla to vláda, která jí poslala do obou komor parlamentu. Byla to vláda, která následně, co v obou komorách parlamentu tato smlouva získala ústavní většinu, jí poslala na Pražský hrad panu prezidentovi. Navíc byla to tato vláda, která v červnu spolu s ostatními členskými státy jasně deklarovala, že udělá všechno pro to, aby ratifikace byla dokončena takovým způsobem, aby Lisabonská začala platit ještě do konce tohoto roku.

Moderátor (Jan Bumba):

Pane Ministře, co z dnešních vyjádření pana Barrosa a švédského premiéra Reinfeldta vyplývá pro českou diplomacii v dalších týdnech nebo měsících?

Host (Štefan Füle, ministr pro evropské záležitosti ČR):

Tak vyplývá z nich to, že máme určitý čas. Vyplývá z toho jednoznačné uznání toho, že máme určitý prostor pro dokončení toho procesu u nás v souladu s tím naším ústavním pořádkem. Vyplývá z toho samozřejmě také to, že v určité době budou chtít naši partneři vědět a já myslím, že je to zcela logické, jak vypadá ta časová představa dokončení toho ratifikačního procesu. A obecně samozřejmě budou chtít od nás, abysme dostáli tomu závazku, o kterém jsem se již zmiňoval, který jsme přijali se všemi ostatními členskými státy. A to je ten závazek, aby Lisabonská smlouva byla ratifikována do konce tohoto roku.

Moderátor (Jan Bumba):

My jsme tedy slyšeli, že unie nebude vyvíjet žádný tlak na Prahu. Nicméně předseda ODS Mirek Topolánek ke svému nedávnému setkání s panem Barrosem řekl, že nebylo zrovna přátelské. Že tam snad padlo i něco v tom smyslu, že by Česko mohlo na tyto odklady ohledně Lisabonu doplatit, až se bude sestavovat Evropská komise. To jste, pokud víme tedy, dnes neslyšeli. Ale není v Bruselu patrná ani, řekněme, lehká frustrace ve vztahu k Praze?

Host (Štefan Füle, ministr pro evropské záležitosti ČR):

Tak lehká frustrace může být, zvýšený zájem určitě ano. Nesmíme zapomínat také, že poměrně dost dlouhou dobu ten zájem byl upřen na Irsko. Tak trochu se zapomíná, že ve stínu toho Irska si Německo prošlo taky poměrně složitým ústavním procesem. Že tam zasedal Ústavní soud, že tam na poslední chvíli ještě se musely přijímat zákony, které mimochodem vláda a náš parlament tak, tak trochu předjímali a jež vlastně se přijaly v rámci té naší části, té parlamentní části ratifikace. Takže zájem, jemná frustrace, určitě ano. Ale já doufám, že to bude nadále tak, jak to bylo teďka v těch prvních dnech po irském referendu. A to jest, že ze strany našich partnerů přichází slova uznání, že jsme v tom ústavním pořádku, že respektují to, že u nás ten proces, byť ne právně, protože pan prezident samozřejmě nemůže podepsat, dokud se tím Ústavní soud zabývá, ale politicky, že ten proces spěje do té finální fáze.

Moderátor (Jan Bumba):

ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Děkujeme za rozhovor, nashledanou.

Host (Štefan Füle, ministr pro evropské záležitosti ČR):

Prosím, nashledanou.

Moderátor (Jan Bumba):

O českém postoji k Lisabonu dnes se mluvilo i na půdě Evropského parlamentu, kde máme zpravodaje Pavla Nováka. Dobrý večer.

Redaktor (Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel):

Pěkný večer.

Moderátor (Jan Bumba):

Pavle, co tentokrát zaznělo na adresu Česka?

Redaktor (Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel):

Jednak slova pochopení a respektu k našemu státnímu systému ratifikace, že tedy musíme vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu. Ale také upozornění, nezdržujte tu ratifikaci ani o trochu déle. Hlavní politické síly vyzvaly, vyslaly takový vzkaz, jak polskému prezidentovi tak Václavu Klausovi a jeho jméno tedy padlo několikrát, jednoduchý vzkaz, podepište. Předseda lidovecké frakce Joseph Daul připomněl, že podpisy obou prezidentů jsou vlastně podpisy formální. Václavu Klausovi vzkázal, aby se inspiroval drtivým výsledkem irského referenda, 67% pro. Plamenný projev měl i předseda evropských socialistů Martin Schulze. Ten řekl, že Klaus má historickou povinnost smlouvu podepsat. Takový enfant terrible Evropského parlamentu spolupředseda frakce zelených Daniel Cohn-Bendit opět přišel s myšlenkou potrestat Česko ztrátou eurokomisaře, když bude dále otálet se schválení Lisabonské smlouvy. Většina stran poukazovala na potřebu reforem, aby mohla Evropská unie efektivně fungovat. Někteří, např. poslanec za ODS Jan Zahradil řekl, že to šlo bez té smlouvy předtím, půjde to tak i dál na stávajících smluvních základech. A Lisabonská smlouva má podle něj sloužit jenom k přerozdělení moci a přispěje k posílení velkých zemí v Evropské unii.

Moderátor (Jan Bumba):

Ono to, že zatím není Lisabonská smlouva platná, nechává unii v docela zajímavé na jedné straně, na druhé straně složité, situaci, když se neví, podle jakého práva se vlastně bude tvořit nová Evropská komise. Mandát té současné končí k poslednímu říjnu. Co by s tím europoslanci navrhovali dělat?

Redaktor (Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel):

Padaly tu návrhy, aby se ta nová Evropská komise vytvořila podle stávající smlouvy z Nice. Předseda evropských liberálů /nejasnost/ vyzval švédského premiéra Fredrika Reinfeldta, aby nečekal, až bude Lisabonská smlouva a hledal nějakého stálého předsedu Evropské rady, kterého předpokládá ta smlouva. Ale aby Evropskou komisi vytvářel už teď, aby ta Barrosova nebyla v listopadu nebo prosinci dokonce jenom pověřena řízením exekutivy, ale aby mohla opravdu pracovat. Ta nová komise podle Niceské smlouvy by potom měla méně členů. Znamenalo by to ovšem, že třeba některý ze států by asi neměl komisaře, ale dostal by za to post vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, který by se stejně potom podle Lisabonské smlouvy stal místopředsedou Evropské komise.

Moderátor (Jan Bumba):

Ze sídla Evropského parlamentu Bruselu náš zpravodaj Pavel Novák. Děkuji za informace, na slyšenou.

Redaktor (Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel):

Pěkný večer.