Tiskové konference

27. 4. 201013:33

Tiskový brífink po jednání vlády, 27. dubna 2010

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vláda ČR dnes zasedala mimořádně v úterý, nikoliv v pondělí a řídil jí vicepremiér a ministr obrany Martin Barták, kterého tu vítám, stejně tak jako ministra financí Eduarda Janotu a pan vicepremiéra poprosím op úvodní slovo.

Martin Barták, místopředseda vlády ČR a ministr obrany: Děkuji vám, dobré poledne, vítám vás v takovémto počtu. Vláda dnes byla mimořádně v přeložena na úterý a projednala řadu bodů. Za zmínku stojí asi návrh zákona o státním dluhopisovém programu, který jsme schválili a dále je to bod ministerstva financí, informace o pokladním plnění státního rozpočtu ČR. Ten první bod bychom měli stihnout ještě do květnové schůze sněmovny. Dále to byla řada bodů a zpráv, zpráva o plnění plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010 a zpráva o plnění národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek. A vláda schválila dohodu mezi vládou ČR a vládou USA o výzkumných, vývojových a testovacích a vyhodnocovacích aktivitách, to jsou asi ty hlavní body, které stojí za zmínku. Po té i body bez rozpravy některé. Některé byly staženy či přerušeny na další schůze. Ten co vás bude zajímat, který byl stažen, to byl návrh na zrušení státního podniku Pražské papírny. Takže to je ode mne na úvod všechno. A poprosil bych pana ministra o doplnění.

Eduard Janota, ministr financí: Dobrý den, dámy a pánové. Co se týče návrhu státního dluhopisového programu na úhradu jistin státního dluhu, které jsou splatné v letech 2011 a 2012, tak bych řekl, že je to standardní, spíše technický materiál. Nicméně, v souvislosti s platnou legislativou v této oblasti vláda musí materiál projednat a to konečné slovo má sněmovna a Senát. Jde o to, že rozpočet s pravděpodobností hraničící s jistotou v letech 2011 a 2012 bude deficitní, tudíž nebudou k dispozici zdroje na splátku jistin a proto splatné jistiny budou jako doposud spláceny nových emisí a my tady právě předkládáme návrh, aby tyto emise ve výši 214 miliard, aby mohly být takto financovány. Druhou částí materiálu je možnost realizovat odkupy jistin státních dluhopisů v letech 2011 a 2012 z trhu, není to nová věc, je to něco co ministerstvo občas využívá aby snížili finanční riziko, tedy aby v termínu splatnosti určitých větších částek dluhopisů se vytvořil snadnější prostor tím, že si ministerstvo část těchto dluhopisů v předstihu odkoupí z vlastních prostředků. Toto je jediný smysl. Nemá to žádnou vazbu na problémy, které teď jsou plné médií, tedy problémy s financováním některých zemí EU či eurozóny. Je to náš standardní materiál. Myslím si, že pokud se nám podaří projednat tento materiál ještě v devadesátkovém režimu ve sněmovně 18. května, bude to dobré. V opačném případě by následoval proces projednávání až novým parlamentem. Stejně jako tento bod je standardní i druhý bod a to je informace o pokladním plnění v rozpočtu. Tady chci říci tolik, že schodek rozpočtu ve výši téměř 46 miliard korun vyplývá z určitého vývoje jak příjmů, tak výdajů, kdy příjmy byly realizovány ve výši 249,2 miliardy korun, tedy 24,4 % rozpočtu a výdaje 295,1, tedy necelých 25 % rozpočtu. Z celkového koláče příjmů připadá na 50,5 % na daňové příjmy, 34 % na pojistné a ostatní kapitálové příjmy asi 15,3 %. Zdánlivě je plnění příjmů horší než v minulém prvním čtvrtletí, je to jen zdánlivě, protože si vzpomínáte, že vloni v prvním čtvrtletí jsme zapojili 32 miliard z rezervních fondů, takže pokud bychom tuto položku nebrali do úvahy, dá se říci, že ty příjmy jsou naplňovány a dá se říci, že jsou naplňovány i v kontextu schváleného rozpočtu. Nevidím problém v příjmech daňových v oblasti nepřímých daní, tedy DPH a spotřební, nevidím ani tak problém, možná částečně u přímých daní, tam bude rozhodující stanovisko vyplývat z inkasa daní z přiznání ke konci června, to znamená v červenci budeme mít jasnější kontury o tom, na jaké realitě je nastaven rozpočet. V čem je problém, to je pojistné. Inkaso na sociálním zabezpečení, tam máme výpadek 5 miliard korun a to pochopitelně souvisí s určitým poklesem mezd s porovnáním s minulými lety, tedy s růstem nezaměstnanosti zejména. Co se týče výdajů. Tam téměř 37 % směřuje do sociální oblasti, to je asi 109 miliard a z té celkové části pak 86 na důchody, na nezaměstnanost 4,2 procenta, tedy potvrzuje se obava z toho, že tato položka bude i letos extremně náročná rozpočtově, protože máme nerozpočtováno 16 miliard, takže ten problém nezaměstnanosti jsme odhadli správně. Co se týče územní rozpočtů, tam jsem uvolnili 51,8 miliardy, je to relativně hodně, a souvisí to s tím, že z této položky jsou primárně hrazeny prostředky na mzdy v regionálním školství, pro obce a kraje a tam byla v březnu vyplacena záloha na druhé čtvrtletí ve výši téměř 25 miliard, tedy tato položka je do značné míry touto změnou ovlivněna. Do systému zdravotního pojištění jako platby státu jsme odvedli ze systému 13,2 miliardy korun, v rámci výdajů státní dluh pak 5 miliard. Do rozpočtu EU bylo odvedeno 11,7 miliardy. Kdybych to porovnal, tak konstatoval bych, že není možnost toho plnění v prvním kvartálu dělat nějaké dalekosáhlé závěry. Podstatná bude struktura přímých daní, která vyplyne z toho podání daňových přiznání. To je asi vše. Materiál máte k dispozici, jsou tam zajímavé grafy o struktuře příjmů i výdajů, o plnění sald v předchozích letech stejně jako k řízení dluhové služby, takže toto bych ponechal bez komentáře.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji oběma pánům a teď je prostor pro vaše otázky. ČTK, jedna, dva, tři, dobře.

ČTK: Chtěl jsem se zeptat, vláda by měla projednávat výdajové rámce v rámci projednání rozpočtu, jestli mžete říci, kdy je předložíte a případně nás seznámit s jejich výší jakou navrhujete? Druhá věc, jestli už pokročila jednání, zda uvažujete a připravuje se podpora aerolinkám v souvislostí se sopkou? Děkuji.

Eduard Janota, ministr financí: To poměrně je jednoduché, co se týče strategie, avizoval jsem, že nepředložím jiný rozpočet než ten, který bude ve výši 4,8 % k HDP, to trvá a v tomto kontextu mám připravený materiál, který předložím do konce dubna na jednání vlády. Co se týče toho, my jsme analyzovali výdaje letošního roku, zjistili jsme, že proto,a bychom dosáhli 5,3 %, bude muset vláda a já to budu navrhovat, učinit úsporná opatření, protože je pro men a i pro pana premiéra nepřijatelné, abychom se jakkoliv odchýlili od těch 5,3 %. Budu ta opatření navrhovat zejména v oblasti dalšího vázání výdajů rozpočtu a i v přehodnocení výdajů v rámci prostředků tzv. privatizačního účtu, kde původní záměry nebudou moci být naplněny, protože prioritou vlády je a tam jsme to poslali, docílení těch 5,3 %. Co se týče aerolinek, měl jsme dnes ráno ještě před vládou jednání s předsedou představenstva a dozorčí rady a jak jistě víte, na příští vládě bude projednáván strukturační plán, tento materiál vláda projedná za tím účelem, aby byl zaslán do Bruselu ke schválení všech postupů, které souviseli ať už s úvěrem Osinek nebo s nastoupením úsporné strategie, která zajistí, aby aerolinky fungovaly bez jakýchkoliv dalších momentů státní pomoci. V dané chvíli neuvažuji se žádnou formou podpory státního rozpočtu, ani pro aerolinky, ani pro jiné letecké společnosti, ani cestovní kanceláře. Trošku teď předjímám, protože ten materiál vláda bude projednávat až za týden, ale v tomto materiálu nebude obsažen žádný požadavek na dodatečné prostředky na tento účel.

ČT: Já bych se chtěl zeptat pana vicepremiéra na tu česko-americkou smlouvu o vědecké spolupráci, ono se často říká, že je to kompenzace za ten nevybudovaný radar. Souhlasil byste s tímto pojmenováním? Je už jasné do jakých projektů by se vědci mohli zapojit, případně, dá se to nějak kvantifikovat na kolik peněz by mohli dosáhnout? Děkuji.

Martin Barták, místopředseda vlády ČR a ministr obrany: nesouhlasil bych s tím, že je to kompenzace za vyjednávání o radaru a za to, že tu ten radar není nebo nebude. Ono to začalo v období, kdy se jednalo o protiraketové obraně, a toto je jedno z těch vyústění, ale věřte, kompenzace to není, navazuje to na mnohé jednání a zároveň na už částečné smlouvy, které byly předtím, bylo tu zřízeno podobné centrum, jak víte, otevřela se i další kancelář při ambasádě USA a toto je další vyvrcholení našeho úsilí. Je průlomová, protože je to první smlouva, která umožní našim subjektům vědecko-výzkumným kapacitám se dostat na stejnou úroveň jako těm americkým a mít možnost se ucházet o účast v těch projektech, které se týkají jak vývoje, tak provádění u těch projektů, které mohou být jak ve vojenské i civilní oblasti., to bych chtěl zdůraznit, to není jen vojenská záležitost, ale primárně se týká celá ta oblast obrany a bezpečnosti, ale jsou aplikovány i věci z civilního výzkumu. Týká se to vývoje, testování, vyhodnocování, to není aplikace do praxe, to je další krok a o tom se bude hovořit v budoucnu či to bude součástí tzv. implementačních dohod. Zjednodušeně řečeno, naše univerzitní i jiná zařízení bude mít možnost ucházet se stejným způsobem o dotaci o grant na výzkumu jako kterékoliv zařízení v USA a bude na nich a ten potenciál tu je, aby se ty naše subjekty dostávaly na stejnou úroveň a mohly se účastnit na co nejvíce na těch projektech a od toho se odvine i objem. My jsme o tom také mluvili, ale to nikdo dopředu neví, může to být jednotkový v milionech, ale můžeme se dostat i mnohem dál, když budeme schopni kapacity nabídnout. Je to i reciproční věc, ale předpokládá se větší zájem naší vědy a tam, kde se nedostává nám těch základních prostředků, je to bazální výzkum, aplikovaný je jiný, u toho základního si myslím, že to mlže napomoci a otevřít nám dveře. Považujeme skutečně tuto dohodu za průlomovou a zvýšíme tím výrazně možnost, aby se tím vědecko-výzkumné kapacity účastnily i v USA.

Eduard Janota, ministr financí: Možná jen poznámka k tomu, tam kde půjde o zájem USA získat některé naše poznatky, tak tyto projekty si koupí a kde bude zájem spolupracovat, tak budou financovány z velké části z jejich zdrojů, tedy pro ČR má tato spolupráce více jednostrannější význam v náš prospěch, pokud bych to stručně charakterizoval.

Martin Barták, místopředseda vlády ČR a ministr obrany: Pan ministr chce říci, že pro nás má ta smlouva o něco větší význam než pro naše partnery a já myslím ,že to má i další rozměr, nejenom ten vědecký, ale i oboustranný v rámci vztahů ČR-USA a svědčí to o tom, že když se ozývaly hlasy, že se na nás nezapomnělo a není to vyjednávání o protiraketové obraně, že to není tak úplně pravda, nakonec ten summit něco napověděl a já si myslím, že je třeba udržet ten trend být vidět, nejen v těch mnohonárodních uskupeních, ale i vybudovat si své svébytné místo na slunci.

ČTK: Já mám k tomu jenom doplněk, jak to bude dál, kdy se to podepíše, kým? Je to domluvené či se to bude řešit? Tato vláda? Další věc, byl odložen bod o zprávě o extremismu a i správní soudní řád, který se týkal cizinců a věcí okolo nich.

Martin Barták, místopředseda vlády ČR a ministr obrany: my bychom chtěli, aby tato vláda podepsala tuto dohodu s USA, součástí té smlouvy jsou i ti určení alternáti podpisu, předpokládáme, že ten proces se urychlí a já pevně doufá, že v nejkratší době několika týdnů, bude-li možné i z druhé strany to realizovat, tak by tato vláda měla být tím, kdo to uzavře. Co se týká strategie boje proti extremismu, kterou měl předkládat pan ministr vnitra, tak protože je potřeba doladit některé drobnosti a zakomponovat požadavky z úseku zmocněnce pro lidská práva menšiny, tak se pan ministr rozhodl požádat o týdenní odklad a co se týče návrhu zákona soudního řádu, paní ministryně se rozhodla tento materiál zatím stáhnout. Já jsme jako první určený pro podpis této smlouvy a alternátem je velvyslanec či další určené osoby. Ale rozumím tomu, čím výše je podepsaná, tím to hovoří i o jejím významu.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz, prosím.

ČTK: Rád bych se zeptal, jak dopadl návrh na jmenování staronového šéfa ČTÚ a druhá otázka, proč byl stažen z jednání návrh na zrušení státního podniku Pražské papírny?

Martin Barták, místopředseda vlády ČR a ministr obrany: Ten první návrh dopadl dobře a tento materiál byl schválen a jak předseda, tak člen rady ČTÚ byl potvrzen. Jednohlasně. A to proč se stáhl návrh na zrušení státního podniku, tak bylo vysvětleno, že ještě jsou tam drobné záležitosti, které by chtěl před tím definitivním předložením vyřešit.

Eduard Janota, ministr financí: Přesněji řečeno, pan ministr se dozvěděl některé zatím nepodložené informace, které ho vedly k tomu, že je prověří a materiál předloží na příštím zasedání vlády. On to zdůrazňoval, že to byly informace, které získal ne zcela standardní cestou, prostě nějaké formy dopisu a podobně, nechtěl to podcenit a že si to ověří a potom to předloží.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. A poslední otázka, je-li nějaká. Není. Takže já vám děkuji za účast na dnešní konferenci a pánům ministrům děkuji za jejich informace. Nahledanou