Tiskové konference

5. 10. 201014:19

Tisková konference - Doporučení subkomise NERV pro boj s korupcí 5. října 2010

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci, na které bychom vám rádi představili první konkrétní výstupy Národní ekonomické rady vlády, konkrétně pracovní skupiny pro boj s korupcí. Vedle pana premiéra si dovolím na této tiskové konferenci přivítat také člena Národní ekonomické rady vlády Pavla Kohouta, ředitele strategie společnosti Partners a také poradce pana premiéra, docenta Vysoké škole ekonomické Jana Pavla. Pane premiére, prosím váš úvod.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji, že jste přišli. My bychom rádi tady prezentovali konkrétní krok, který schválila Národní ekonomická rada vlády, a který je založen na práci její pracovní skupiny, která má na starosti opatření proti korupci. Já chci zdůraznit, že náš důraz je kladen skutečně na prevenci, na zabraňování korupci a velmi se soustředíme na zacházení s veřejnými finančními prostředky. Boj proti korupci je jedním z klíčových úkolů vlády pod mým vedením a musím říci, že to považují i za klíčový úkol pro mne jako pro předsedu vlády. Tady chci zdůraznit, že se nejedná pouze o morální a etický problém korupce a korupčního jednání, ale že toto jednání má velmi závažné ekonomické dopady, že narušuje svobodu trhu, narušuje vlastnictví, narušuje efektivní alokaci veřejných zdrojů. Zde bych chtěl připomenout, že jenom v roce 2009 bylo ve veřejných výběrových řízeních, respektive veřejných zakázkách, celkový objem, který byl vypsán, byl 630 miliard korun. Pouhá úspora dejme tomu o 2% znamená úsporu téměř o 13 miliard korun, což je mimochodem částka, která je srovnatelná se škrty v sociálních mandatorních výdajích na rok 2011. Tím chci jen zdůraznit, že zúžení prostoru pro korupci má i tento velmi výrazný ekonomický a dokonce rozpočtový dopad. Já bych chtěl velice ocenit práci Národní ekonomické rady vlády v této oblasti, já jsem požádal i NERV, aby dále některá toto opatření rozpracoval a my bychom vás rádi seznámili s těmi konkrétními závěry, ke kterým jsme dospěli.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Já si dovolím poprosit Pavla Kohouta, aby nás provedl první částí prezentace, která se dotýká nákladů na infrastrukturní stavby ve srovnání s náklady například na bytovou výstavbu. Prosím.

Pavel Kohout, člen NERV: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, můžeme rovnou přejít k věci. Vrátím se trošku do historie, do minulého NERVu, kdy jednou z pasáží jeho závěrečné zprávy byla i krátká zpráva o nákladech na infrastrukturní zakázky, ze které vyplynulo, že ve srovnání s vyspělými zeměmi EU jsou stavební zakázky na velká díla významně předražena. Proti tomuto srovnání se zdvihla vlna kritiky ze strany stavebního průmyslu a podobně, takže jsme pokračovali v tomto směru výzkumu. Zde bych uvedl zejména mého asistenta pana Jana Valvotti, který spolupracoval. Můžeme dál. Zde vidíme tabulku, která je přepočtená, pročištěná o určité speciální nákladové vlivy, rozdíly mezi ČR, Německem a ostatními zeměmi a těch několik sloupců čísel, které tam vidíme, ukazuje relativní náklady na stavebnictví celkově, potom na rezidenční výstavbu a na inženýrské stavebnictví, tedy infrastrukturu. Rezidenční výstavba je téměř výhradně věcí soukromého sektoru, kdežto infrastruktura je zase z drtivé většiny záležitostí sektoru veřejného. Vidíme v těch posledních dvou sloupcích poměr nákladů na inženýrské stavby a na rezidenční stavby. Relativní srovnání, které z toho vyplývá, hovoří o tom, že relativní náklady na infrastrukturu jsou v ČR poměrně vysoké, vyšší jsou například v Polsku, Slovinsku a v některých podobných státech, zatímco naopak ve většině západních států, které považujeme za vyspělejší a méně zkorumpované, tak jsou nižší, Dánsko, Německo. Detaily si najdete sami. Takže toto je tabulka, která nám poskytuje docela silný názor v tom smyslu, že infrastrukturní zakázky jsou v českých podmínkách skutečně výrazně nadhodnocené a že je možné s tím něco dělat. Zde bych upozornil na jednu věc, není to ještě úplně stoprocentně důkaz korupce, je to pouze silná indicie a kromě korupce může k nadhodnocenosti zakázek přispívat neefektivita řízení velkých stavebních firem. Nižší konkurence, protože těchto firem je u nás relativně malé množství, trh je poměrně uzavřený, do výběrových řízení nepronikají zahraniční firmy. Je tu klasická oligopolní situace, kdy velké stavební společnosti nejsou tlačeny k efektivitě a nižším nákladům. Takže nemusí se jednat pouze o vliv korupce, ale také o vliv uzavřenosti trhu a jeho neefektivnosti. Dále jsou další příčiny, které vedou k tomuto stavu, ČR nemá rozpracovanou strategii rozvoje dopravní infrastruktury, protože tady se staví tím způsobem, že je to záležitost politiky a těch stavařských zájmů, které se prosazují. Když se staví nějaký obchvat nebo jiná stavba, tak ta geneze je taková, že někdo si řekne, aha, tady chci, aby stál obchvat, aniž by to bylo zasazeno do nějakého širšího plánu a nedej bože, aby do toho měly slovo architekti či urbanisté, to by se asi svět zbořil. Jeden z návrhů je zavést systematičtější plánování, které by bralo v úvahu architektonické a urbanistické názory. Dále metodika pro schvalování investičních nákladů, neexistuje systematická a jednotná metodika. Dále je zapotřebí cosi, jako takový normativní ceník, který by stanovil alespoň orientační náklady, protože při absenci tohoto je možné stanovit náklady libovolně a je to nepostižitelné. Můžeme pokračovat. Cílem návrhu je snížit náklady, jakým způsobem se to bude dělat, máte tu shrnuto. Můžeme dál. Jmenovitě bych možná vyzdvihl, že je zapotřebí dokončit strategický dokument, který by definoval dopravní priority, tzv. Sestra II. Stanovování nákladů na základě jednotlivých cen a normativity, to už tu bylo zmíněno. Dále bych ještě upozornil na externí audit a externí analýzy. Oponentura nutnosti projektu, to je, prosím pěkně, dosti důležitá věc, která by měla nastat už v nulté fázi. Nultá fáze životnosti projektu by měla spočívat v tom, že externí oponenti se vyjádří k tomu, zda-li je ten projekt vůbec nutný, protože často se setkáváme s tím, že se staví projekty, jejichž užitečnost je sporná a jejichž oprávněnost je pochybná.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Já bych poprosil Jana Pavla, aby teď pokračoval v té kapitole veřejné zakázky, protože to je to zaměření, se kterým teď přicházíme v rámci celého balíku protikorupčních opatření. Toto je právě kapitola Veřejné zakázky. Prosím.

Jan Pavel, poradce předsedy vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já bych se vám pokusil velice stručně specifikovat ta východiska, ze kterých jsme vycházeli, když jsme se snažili specifikovat jednotlivá opatření. My jsme se na trh veřejných zakázek, který, jak pan premiér poznamenal, je obrovský, je to nějakých 635 miliard ročně, z toho jsou asi 510 miliard korun veřejné peníze, potom tam jsou peníze lokálních monopolů a skutečně v tomto objemu peněz, kde se mimo jiné třeba ročně vypíše 8000 zadávacích řízení, tak je řada mezer, které mohou stimulovat nebo vytvářet prostor pro korupční jednání. My jsme stručně specifikovali ten současný stav, ta rizika tím, že je tam podle nás nízká transparentnost a absentuje tam ekonomické hodnocení těch veřejných zakázek při jejich zadávání a kontrole. Jak jsme k těmto tvrzením došli? Problém, který vidíme, je na několika místech. Ještě než se začnou vypisovat tendry, tak nám absentuje nějaké ekonomické hodnocení potřebnosti toho, co si ten stát kupuje. Existují nějaké studie proveditelnosti, potřebnosti, ale ty jsou vždy administrovány na úrovni resortu, který tu zakázku vypisuje, čili může tam být určitý problém v tom, že když to ten rozhodl, tak si to vypíše. To potom vede k tomu, že se nakupují zbytečné statky, nebo statky předimenzované. Potřeboval bych třeba na tak výkonné počítače a tak dále. Zbytečně utrácím veřejné peníze. Dále při kontrole veřejných zakázek nejsou aplikovány ekonomické postupy. Současný zákon, jak je napsán a kontrolován, kontroluje to, jestli ti nabízející mají rovný přístup. Jestli mezi nimi může probíhat férové soutěž, ale vy tu férovou soutěž můžete narušit tím, že specifikujete příliš úzce předmět plnění, třeba řeknete, že rameno nějakého rentgenu musí mít 60 cm. A tím omezujete prostor pro konkurenci, takže následně vzniká prostor pro korupci a ten zákon dnes neumožňuje toto kontrolovat. On se nemůže vyjadřovat k tomu, jak přesně je ten předmět plnění specifikován, jestli je to účelné, aby byl takto specifikován. Například se nemůže vyjadřovat ke struktuře hodnotícího kriteria. Jaká váha je daná ceně a tak dále. Další problémem je ta nízká transparentnost, protože pouze 45% z těch 635 miliard prochází přes otevřená řízení, kam se může přihlásit kdokoliv a kdokoliv může podat svou nabídku. Značná část toho zbytku jsou zakázka malého rozsahu, tedy zakázky, které si zadavatel může zadat, jak chce. I tzv. z volné ruky a nemusí vypisovat žádné řízení. Na straně nabídky je také nízká míra konkurence, pokud se podíváme, kolik se průměrně hlásí nabízejících do českých tendrů a porovnáme to se zahraničím, tak zjistíme, že je to podstatně méně. Proč je to důležité? To, že někdo se rozhodl připravit nabídku a podat ji, musel vynaložit určité prostředky a ty jsou nemalé často. Tedy čím máte větší počet těch podaných nabídek, tím je větší důvěra nabízejících v regulérnost trhu. Pokud máte málo nabídek, je to symptom problému v trhu, že nabízející nevěří tomu, že ty tendry jsou regulérní. Druhá věc je ta, že v ČR krásně funguje něco, čemu se říká konkurenční efekt. Provedli jsme statistickou analýzu drtivé většiny zadaných zakázek a vychází nám nepřímo úměrný vztah mezi počtem podaných nabídek a vysoutěženou cenou. Čím více nabídek dostanete, tím nižší cenu inkasujete. Krásně to máte v tom materiálu na příkladu u infrastrukturních staveb. Další věcí, která hraje roli, je problematika ve fungování toho kontrolního systému. Zjistili jsme, že pokud je například udělena pokuta ze strany ÚOHS či NKÚ vytkne nedodržování zákona o veřejných zakázkách, tak se bohužel ve více než 50% nestane nic. Ten zadavatel zaplatí pokutu a tím to pro něj skončí. Nepřijímá žádná nápravná opatření, v řadě případů ani tu pokutu nevymáhá na konkrétní zodpovědné osobě a tak dále. Pokud nefunguje kontrolní systém, obtížně budete vynucovat ten zákon. Co jsem vám říkal, bych si dovolil demonstrovat na třech jednoduchých grafech. Ten první nám ukazuje ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v ČR. Vidíme tam tři čáry, klíčové jsou první dvě. První, index transparentnosti trhu veřejných zakázek mi říká, kolik procent z těch 635 miliard prochází přes tzv. otevřená řízení, tedy ty nejvíce transparentní tendry, kde bychom to ideálně měli mít. Zde vidíte, že po určitém zlepšení pro roce 2005 se prostě stále plus mínus pohybujeme kolem 45-50 %. Pouze 50 % nám jde přes řízení, která bychom preferovali. Další věc je index netransparentních zakázek, to jsou ty, které jsou přes výjimky v zákoně, vojenské zakázky, zakázky z důvodů bezpečnostních věcí a také malého rozsahu. A problém je v tom, že tyto zakázky nejsou zveřejňovány na internetu a ani ÚOHS toto nemůže kontrolovat. Proč ten ukazatel netransparentních zakázek je tak vysoký, je dáno zakázkami malého rozsahu. Když se podíváme na ty limity, od kterých musí český zadavatel vypisovat výběrová řízení, a porovnáme je s obdobnými hodnotami v zemích EU a navíc ty částky upravíme o paritu kupní síly, protože cenová hladina ve VB je jiná než v případě ČR, tak zjistíme, že máme třetí nejvyšší limity. Hodnota těch zakázek malého rozsahu je velká, protože my umožňujeme vypisovat příliš velký objem zakázek. A to se následně projevuje tím ukazatelem. Vidíte, že před námi větší hodnotu těch limitů mají pouze dvě země, Nizozemí a Velká Británie, ale tam je ta situace v oblasti korupce a tak dále jiná, než v případě ČR. A poslední graf, který bych vám chtěl ukázat, abych vás nezahltil, je právě ta zmíněná nízká míra konkurence v ČR. Vidíte, kolik se průměrně hlásí nabízejících do otevřených tendrů v případě ČR a v případě vyspělých zemí. Vadíte, že v případě ČR to máte v průměru 3 nabízející, data jsou z toku 2005, teď se to trošku zlepšuje, což může souviset s ekonomickou krizí, nicméně vidíte, že v takovém Portugalsku je to 7 a pokud platí ten konkurenční efekt, tak oni musí získávat nižší ceny. A to je to, z čeho jsme vycházeli, náš analytický pohled, na základě toho jsme se snažili formulovat doporučení, která by měla tato problematická místa zasáhnout.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Jak to tedy změnit, to je otázka pro premiéra Petra Nečase.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych v prvé řadě řekl, že jak to změnit, tak tím klíčovým faktorem je politická vůle. Kdyby to bylo možné vrátit zpět k tomu ukazateli transparentnosti v ČR, tak tady velmi prosím, abyste se podívali na graf, který je tvořen kulatým bodem, to je index transparentnosti trhu veřejných zakázek. Všimněte si, že v období 2006-2009 je neuspokojivě vysoký pořád, 45%, tak přesto je výrazně vyšší než těch v průměru 25% v předcházejícím období. Jinými slovy, je tu zjevná korelace s politickým cyklem, se složením konkrétních politických reprezentací a tím pádem s politickou vůlí něco s tím dělat. Jakkoliv pořád dosahujeme neuspokojivých výsledků, prosím, aby tato korelace byla brána jako důkaz toho, že to, co je klíčové, je také politická vůle. S čím tedy přicházíme konkrétně? Zde se dostaneme ke konkrétním slibům. Musíme do zákona a je tu celá řada vzorových zákonů, třeba slovinský, dostat principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti, do zákona o veřejných zakázkách, kde lze přesně formulovat jaká kriteria těchto záležitostí, tedy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti mají být zavedeny. Co považujeme za klíčové je, aby u všech velkých veřejných projektů byl zaveden nový princip, a to sice externí expertní oponentura. Provedená vůči smyslu projektu, zda ano či ne, zda základní zadávací podmínky jsou vhodné, ano nebo ne. Zda je vůbec potřebný takový projekt. To je první cenná vazba, kterou při veřejné zakázce máme mít. Další krok je snížení limitů zakázek malého rozsahu pod 1 milion korun. Opět to mezinárodní srovnání jednoznačně ukazuje, že s výjimkou Holandska a VB máme nejvýše stanovený limit u zakázek malého rozsahu. Co je klíčové, je využít moderních produktů, v tomto případě webu a elektronizace, a to je zavedení ze zákona u všech veřejný zakázek zveřejňovat smlouvy, dodatky a krátké informace o výsledku realizace veřejné zakázky. Opravdu vše, co se týká veřejné zakázky, má být uveřejněno na webu a má být veřejně přístupné. Aby vznikl větší tlak a větší kontrola veřejnosti, tak současně chceme přijít s novým prvkem, a to je katalog nových zadávacích dokumentací a databáze normálních cen standardizovaných komodit. Oč se jedná? I pro vás novináře, ale i širší politickou reprezentaci, neřkuli pro veřejnost, je velmi těžké, i když se to bude zveřejňovat, tak v tom najít dejme tomu nějaké čertovo kopýtko. Zatímco když bude zveřejněna vzorová zadávací dokumentace, jak má vypadat zadávací dokumentace pro opravu základní školy prováděnou obecním úřadem, jak má vypadat zadávací dokumentace pro výstavbu nového úseku dálnice či rychlostní silnice, jak má vypadat typizovaná zadávací dokumentace pro opravu silnice třetí třídy. Když tyto věci budou přístupné a současně budou přístupné typizované ceny komodit. Teď proslulá diskuse o ceně asfaltových povrchů a podobně, a veřejnost toto bude mít k dispozici včetně novinářů, politiků, tak opět tím se zvyšuje tlak na to, aby se nějaké abnormality v té zadávací dokumentaci objevovaly. Toto je velmi důležitý prvek, aby tento katalog vzorových zadávacích dokumentací a běžných standardizovaných cen komodit, které jsou používány při stavebních zakázkách, aby to bylo veřejně přístupné. Musíme také modifikovat způsob prokazování kvalifikací, já se k tomu dostanu dál, to je velmi často používaný nástroj k tomu, aby formální otevřené veřejné výběrové řízení, aby tam byly nastaveny výhybky, které směřují k předem vybranému dodavateli. To, k čemu jsme se jednoznačně přiklonili, je, že mají být otevřená řízení a povinnost soutěžit pouze na základě ceny. Musím říci, že to nebyla úplně jednoduchá diskuse i v rámci NERV, protože i každý z vás to zná ze svého života, že když si nechá zrekonstruovat koupelnu či kuchyň, tak nemá jako jediné kriterium cenu, že vždy má širší kriteria. Na druhé straně jsme se přiklonili k tomuto jednoduchému kriteriu a důslednosti jeho prosazování i přes rizika, která jsou tu, že nám bude unikat z hlediska kvality, že musí být nezbytná zpětná kontrola kvality a podobně, právě proto, že je to jediný kontrolovatelný způsob v rámci veřejného sektoru. Musíme tak ze zákona omezit možnosti aplikace těch užších soutěží a u velkých zakázek zavést povinnost identifikovat alespoň pět potenciálních dodavatelů, kteří se mohou do soutěže přihlásit. Opět bych chtěl připomenout, že ten průměrný počet účastníků soutěže v ČR je 3 - velmi nízký a tím pádem čím nižší počet uchazečů, tím logicky roste tlak na vzlínání ceny směrem nahoru. Musíme podpořit aplikaci elektronických aukcí, to je velmi transparentní a průhledný mechanismus veřejných zakázek, a vytvořit nástroj podporující elektronizaci zadávání veřejných zakázek, který by byl poskytnut všem zadavatelům. Chceme-li jít s těmi zakázkami z hlediska limitů, kde vyžadujeme výběrové řízení směrem dolů, tak zde musí být jednoduchý elektronický nástroj, který umožní velmi jednoduše a levně provádět zadávání veřejné zakázky. Typizované rekonstrukce chlapeckých toalet na Základní škole v Horních Kotěhůlkách, aby náklady a čas, které obecní úřad stráví vypsáním této zakázky za 80 000, vlastně neeliminovaly ty nízké náklady. Čili musí to být standardizovaný jednoduchý elektronický nástroj, který umožní to používat i u těchto nízkých či malých zakázek. Musíme zavést princip externí oponentury i u projektů, které se týkají partnerství veřejného a soukromého sektoru. U veřejného majetku musí být nezbytností včasné veřejné oznámení prodeje a cena má být stanovena na principu aukce. Co chceme, je každý rok vydávat zprávu o stavu veřejných zakázek v ČR. To bude velmi významný krok. Dalším opatřením a já to částečně zmínil, je zmenšení váhy tzv. kvalifikačních kriterií. Víme, že velmi často se obchází výběrové řízení tím, že se sice vypíše jako otevřené, ale ve skutečnosti zjistíte, když jdete hlouběji do střev toho protokolu a zjistíte kvalifikační kriteria, že vám to ve skutečnosti nastavuje výhybky, které vedou k jedné či maximálně dvěma firmám, které jsou jakoby dopředu předurčeny k tomu, aby vyhrály. Je nutné zabránit možnosti libovolné konstrukce kvalifikačních kritérií ze strany zadavatele. Pokud se to nepodaří, snahy o snížení nákladů zůstanou zbytečné. My se kloníme k tomu, aby se zrušila kvalifikační kriteria, aby zůstala pouze dvě jednoduchá. První je test finanční stability soutěžícího, což může být přesně definovaný způsob vycházející z pravidelné výroční zprávy, bankovní garance, výpisů účtů. To může být zákonem definovaný soubor dokumentů, který prokazuje finanční stabilitu toho dodavatele. Potom jednoduchý věcný doklad, že je schopen zakázku provést. V podstatě reference na přecházející projekty, že podobné zakázky již realizoval. Obrovské zjednodušení kvalifikačních kriterií právě proto, aby se zúžil prostor pro možnou manipulaci. Pokud opravdu u těchto kvalifikačních kriterií to radikálním způsobem nezměníme, tak se v té otevřenosti výběrových řízení nikam nepohneme, protože i když ten index transparentnosti, který je dnes 45% zvedneme na 95%, tak právě tou manipulací s kvalifikačními kritérii se to dá obejít. Ruku v ruce s tím musí jít razantní zmenšení prostoru pro manipulaci prostřednictvím kvalifikačních kritérií, až po jejich eliminaci na dvě prahová kritéria, která jdou kontrolovat. Co považujeme za nesmírně důležité, je využití datových schránek pro administraci veřejných zakázek, kdy je možné naplno využít stávající systémy a nemusí se budovat nové. Protože v podobě datových schránek se jedná o evidenční systém, který zamezuje manipulaci. Zamezuje jakékoliv možnosti dodatečných mazání, antidatování, měnění zadávací dokumentace či jiné dokumentace během procesu. Ten produkt tomu zabraňuje a odhalí každý takový pokus. Je tu možnost propojení s dalšími evidenčními systémy, které v rámci státní správy budou vznikat či existují a především to umožní uchování úplné, celistvé dokumentace pro následující zveřejnění. Jak jsem již řekl, včetně všech dodatečných oprav a antidatování, což se může u papírové dokumentace stát. Znamená to mít také jednotné spolupráce pro podání a vyhodnocení, správu a smlouvu a také přístupy účastníků procesu s elektronickou stopou, aby šly identifikovat jakékoliv zásahy do datové schránky. Zde musím říci, že musíme provést jakousi feasibillity study, prověřit i finanční náročnost, ale vzhledem k tomu, že je to existujíc produkt, tak vycházíme z toho, že je to velmi snadno aplikovatelné a dokonce podle názorů expertů je možné tento proces a funkcionalitu u datových schránek zprovoznit v horizontu 120 dnů od rozhodnutí. Znovu opakuji, umožní to zachovat veškerou dokumentaci týkající se zakázky a její zveřejnění bez toho, aby tu byla možnost jakékoliv zpětné manipulace, což se podle všech údajů někdy děje, že se dělají doplňky, že se dělají dodatky, že se dokonce mění zadávací dokumentace, že jsou dokonce antidatovány některé smlouvy a některé údaje a toto by byl proces, který by tomu velmi zabránil. Dalším důležitým krokem, který chceme rozjet a který vychází z projektu, který je v současné době dokončován Institutem ekonomických studií FSV UK, jehož empirické výsledky budou zveřejněny v průběhu následujících týdnů, je tzv. protikorupční index, který bude ukazovat míru transparence veřejných zakázek, který povede k tomu, že pro každého zadavatele veřejných zakázek, postupně začneme u orgánu veřejné správy a šli bychom postupně u ústředních orgánů státní správy i na ostatní orgány veřejné správy, tak tento index dokáže zhodnotit transparenci jím zadávaných zakázek. Ta číselná hodnota je jistý matematický model, který vzniká na základě deseti ukazatelů, které kombinují data získaná dotazníky, softwarovými produkty a také z veřejných databází. Tady potom vznikla dokonce webová platforma, která by umožnila každému občanovi najít si konkrétní orgány veřejné moci a zjistit jeho pravidelný roční index transparentnosti veřejných zakázek a tím by začal vznikat veřejný tlak především na ty, kteří by se v rámci tohoto žebříčku pohybovali na podprůměrných pozicích, na to, aby zvýšili transparentnost veřejných zakázek. Byla by to známka transparentnosti při veřejných zakázkách. Je to projekt, který se blíží konci, k dopracování na Institutu ekonomických studií na FSV UK, a my jsme připraveni velmi intenzivně tento produkt využít a začít právě tady na Úřadu vlády, včetně financování a vypracování těchto žebříčků transparence veřejných zakázek.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, prostor pro vaše dotazy.

Aktuálně.cz: Chtěl jsem se zeptat, v jakém časovém horizontu si myslíte, že by tato opatření přešla do praxe? Protože tam jsou nutná i legislativní opatření. A druhá otázka, budete se snažit srážet tu cenu už u probíhajících staveb nebo je to čistě výhled do budoucna? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Naším cílem musí být, aby drtivá většina, ne-li všechna tato opatření byla legislativně a exekutivně postupně zaváděna v průběhu a nejpozději do konce příštího roku, má-li to mít smysl, tedy co nejdříve. Zde mluvím o tom, kde je třeba změna zákona. Tam to bude v průběhu příštího roku. Kde jsou to exekutivní kroky, typu využití datových schránek, tam je to možné již v prvním pololetí příštího roku. S tím, že tlak na běžící projekty musí pokračovat, ale v rámci zákona, není možné porušovat obchodní zákoník, ale my sázíme na ten efekt pro řízení, který teprve budou postupně vypsána, a já chci znovu zopakovat to číslo. Ve veřejném sektoru se v roce 2009 vypsaly veřejné zakázky za 500 miliard korun. Celkově veřejné zakázky za 635 miliard korun. U veřejného sektoru pouhá úspora 2% v nákladech znamená 10 miliard korun ročně. Poměrně značnou úsporu.

MFD: Chci se zeptat, pokud by tyto plány, které jste prezentovali, vyšly dle vašich představ, máte nějaký odhad, o kolik procent by taková průměrná veřejná zakázka zlevnila po aplikaci těchto kriterií?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak to by se samozřejmě velmi lišilo, ale pokud se podíváme na problematiku velkých veřejných staveb, kde vidíme, že v ČR je ten index inženýrských staveb přepočítaný na rozdílné hladiny cen práce a podobně, čili tu byly eliminovány nabídky stavebních firem, že je o 45 vyšší než u rezidenční a bytové výstavby, tak tu je vidět, že ten tlak na snížení cen může být poměrně značný a jak jsem již řekl, i snížení v relativně krátkém horizontu o 2, 3, 4, 5% by přineslo poměrně značné veřejné úspory. Znovu připomínám to číslo, že ve veřejném sektoru veřejné zakázky za rok je 500 miliard korun.

Radiožurnál: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, jestli se o těchto návrzích bude jednat v koalici, či jestli je to už koaličně probraná věc?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, že samozřejmě, kde to vyžaduje legislativní změny, tak to musí být schváleno vládou, ale nepředpokládám jakýkoliv odpor vůči těmto expertním a velmi dobře promyšleným opatřením s tím, že já jsem požádal NERV, aby dále rozpracovával tyto protikorupční kroky, čili NERV postupně přijde i s dalšími opatřeními a řada těch kroků je exekutivního charakteru. Tam jsem přesvědčený, že především dva kroky, které jsem zmínil, tedy použití datových schránek pro evidenci dokumentace, které se týkají výběrových řízení, já již řekl, že ta nemožnost zpětně upravovat a zasahovat a doplňovat, to je dle mého názoru velmi razantní krok. A zadruhé, rozjetí toho projektu indexu transparentnosti veřejných zakázek, to chceme vzít silně pod svá křídla tady na Úřadu vlády, začít s ústředními orgány státní správy ve chvíli, kdy ten projekt bude dotažen dokonce na FSV UK, tak chceme nějak nad něj roztáhnout ochranná křídla Úřadu vlády a tady to začít první pro vládní úřady, pro ústřední orgány státní správy, postupně to rozšiřovat na ostatní orgány veřejné správy.

ČT: Mě zajímá, zda jste se vraceli k tomu, jak zvýšit transparentnost těch firem, které soutěží o veřejné zakázky. Zde byl pokus vyloučit z veřejných zakázek firmy, které mají akcie na majitele?
Petr Nečas, předseda vlády ČR: D Ano, to je věc, kterou v tuto chvíli řeší konkrétně právníci. My chceme, aby u každé firmy, která se zúčastňuje veřejných zakázek, aby platil princip „donaha“. Teď se musí najít ta právní formulace, protože to budou zase anonymní akcie, tak možnost řetězení přes dvě společnosti, kde stejně nedohledáte skutečného majitele, tomu se chceme vyhnout. Na druhé straně se chceme vyhnout lapsu, který se stal při legislativních změnách na jaře letošního roku, který vyloučil firmy, které jsou obchodovatelné na burze. To vyžaduje přesné právnické formulace. V tuto chvíli to není politický problém, ale legislativně-právní problém, jeho přesné formulační řešení, na něm se pracuje.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, další otázka, televize Nova.

TV Nova: Dobrý den, otázka na pana premiéra z trošku jiného soudku. Vy jste dnes 100 dní ve funkci, zajímalo by mne, jak jste spokojený v koaliční vládě? Co vypíchnete konkrétního, co se vám podařilo a co se vám naopak nedaří?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já musím říci, že jsem se s překvapením dočetl, že jsem 100 dní ve funkci, což je pravda, na druhé straně, já musím podotknout, že to co je klíčové, je 100 dní vlády, nikoliv premiéra, protože vláda byla jmenována až 13. července a důvěru dostala, kdy se stala plnohodnotnou vládou, 10. srpna letošního roku. Já bych osobně doporučoval, aby se těch 100 dní odvíjelo nikoliv od premiéra, ale od vlády a od jejích praktických kroků a od okamžiku, kdy byla plnohodnotnou vládou. To, co je klíčové, tak se podařilo sestavit vládu s parlamentní podporou, vláda se doposud shodla na všech krocích, které dělala. Tedy 100% podpora vládním návrhům, ale také 100% společný postup v poslanecké sněmovně, zatím potvrzený na všech schůzích. Úspěšně jsme zvládli nutné zásahy do rozpočtu v letošním roce v podobě vázání výdajů a úpravy rozpočtu tak, aby deficit veřejných financí v letošním roce nepřekročil 2,3% HDP. Shodli jsme se na klíčových reformních krocích v podobě vládního programového prohlášení a především jsme sestavili státní rozpočet na příští rok, který byl vládou schválen, a všichni víme, že nás čeká to klíčové, tedy poté šetřící etapě, kdy my bychom byli neradi, aby veřejnost dospěla k názoru, že toto je smysl činnosti vlády, přikročili ke skutečným reformám, které umožní modernizovat tuto zemi, učiní jí dlouhodobě konkurenceschopnou, nezadluženou, moderní zemí, které budou zajišťovat prosperitu pro své občany a vysokou kvalitu života. To je smysl působení této vlády. Není smyslem působení této vlády dělat škrty, ty děláme proto, že musíme stabilizovat rozpočet na rok 2011a že to jinak nejde. Ale smysl je dělat reformy, abychom se stali moderní, konkurenceschopnou, dynamickou zemí s prosperitou pro lidi a s vysokou kvalitou života.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, další otázka.

Televize Prima: Já si také dovolím odbočit, chtěla bych se zeptat, jak se díváte na návrh ministra zdravotnictví, který by rád zvýšil zdravotní pojištění pro podnikatele, aby ho platili z celého daňového základu.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, že my se díváme s poměrně velkými rozpaky na podobné návrhy. Jsme přesvědčeni, že ve stávajícím stavu ekonomiky, kdy se teprve začíná oživovat česká ekonomika, kdy na našem pracovním trhu je více než 800 000 OSVČ, respektive jim pomáhající rodinní příslušníci, tak bychom měli mít zájem, aby zůstávali na pracovním trhu, ne abychom je vyháněli do evidencí Úřadů práce, protože drtivá většina těchto živnostníků jsou drobní živnostníci. Vy jste použila termín podnikatelé, ano, formálně je možné je tak nazvat, ale většina z nich jsou drobní živnostníci s velmi malými příjmy a otázka je, jestli v této fázi ekonomického cyklu je máme začít dusit v podstatě zvýšením daňového zatížení. Mimochodem, malé zaměstnavatele do 20 zaměstnanců v této zemi reprezentuje 900 000 zaměstnanců, čili tento sektor malých firem a živnostníků vytváří poměrně značný segment pro pracovní síly. Každý čtvrtý zaměstnanec v této zemi je zaměstnán u malého zaměstnavatele do 20 zaměstnanců a já jsem přesvědčen, že ve stavu v jakém je nezaměstnanost, v jakém je stavu ekonomický růst, tak to poslední, co potřebujeme je kleknout živnostníkům na krk a začít je dusit zvýšenými odvody. Čili mě se tato myšlenka velmi nelíbí, nezamlouvá, ale budeme o těchto věcech jednat. Pan ministr zatím nic takového oficiálně či polooficiálně nepředložil. Zaznamenal jsem to pouze v médiích.

Martin Kupka, tiskový mluvčí vlády ČR: Nevidím další ruku nahoře.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Takže dámy a pánové, děkujeme vám za pozornost a přejeme vám hezký den. Na shledanou.