Tiskové konference

17. 2. 201114:07

Tisková konference Nerv: Konkurenceschopnější Česko, 17. února 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, hezké odpoledne, vítám vás na tiskové konferenci, na které budou prezentovány návrhy NERV k posílení konkurenceschopnosti ČR. Vítám zde předsedu vlády Petra Nečase, taktéž ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka a profesora a člena NERV pana Michala Mejstříka. O úvodní slovo prosím předsedu vlády.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já bych chtěl v prvé řadě ocenit velice kvalitní činnost pracovní skupiny NERV pro konkurenceschopnost v čele s panem profesorem Mejstříkem, která vypracovala v průběhu minulých měsíců více než 300 stránkový dokument, který se týká konkurenceschopnosti ČR. Tento materiál je důležitý nejenom pro odbornou širokou veřejnost a ekonomické a hospodářské kruhy, ale také je velmi důležitý pro vládu, protože vláda bude z tohoto materiálu vycházet při sestavování své strategie konkurenceschopnosti ČR. Já bych chtěl velmi zdůraznit, že činnost NERVu v této oblasti je pro nás i posilou a výhodou v tom, že NERV tím, že není exekutivním orgánem, tak si může dovolit být velmi často více intelektuálně provokativní, než nějaký ústřední orgán státní správy a v tomto je to jednoznačně přínos pro naši práci. Já bych chtěl zdůraznit, že konkurenceschopnost není jenom další populární slogan dnešní doby. Rostoucí světovou konkurenci totiž nevyřeší nová evropská či jiná regulace, ale pouze nastavení takových podmínek podnikání, fungování státu a obecně celé společnosti, které nám umožní soupeřit s celosvětovou konkurencí. A skutečně z tohoto pohledu se ze slova konkurenceschopnost stává klíčové slovo následujícího ekonomického vývoje nejen u nás, ale v celé Evropě. V Česku se stále zužuje na to, že čínské výrobky jsou levnější díky levnější pracovní síle a je třeba bránit jejich dovozu. Mnohem závažnější je to, že Čína nyní vyváží nejvíce vysoce vyspělých technologií na světě, tady došlo k několikanásobnému nárůstu vývozu čínského zboží s vysokou přidanou hodnotou, čili těch vyspělých technologických výrobků během desíti let. Z tohoto pohledu to není už pouze o nějakých čínských textilních výrobcích, obecně asijských, abychom nebyli zaměřeni jen na jednu zemi, o montovaných levných hračkách, textilu a podobně, ale dnes již často jde o sofistikované technologické celky. Velmi snadno se může stát, že tyto země nás z hlediska technologického rozvoje mohou předběhnout. Tady ČR má stále vlastní měnu a v krizi oslabení koruny českým exportérům pomohlo více než jakákoliv protikrizová opatření. Naše přibližování se Evropě znamená, že ta koruna bude nadále posilovat a my budeme ztrácet tu levnou cenovou konkurenceschopnost. Tedy schopnost obstát ve světové konkurenci díky levnosti naší produkce. Takže z tohoto musíme vycházet, že toto jsou pouze časově omezené faktory. Zrovna tak ve srovnání s vyspělou Evropou dnes už diskutabilní otázka, zda je česká pracovní síla laciná či ne, protože díky rekordně vysokým důvodům, tedy celkovým nákladům práce, je to podstatně komplikovanější otázka. To znamená, jedině konkurenceschopnost nám může zajistit pracovní místa a jedině tak udržíme zaměstnanost a perspektivu dalšího rozvoje naší ekonomiky. Jednoznačně se ukázalo i v uplynulých letech, že tak snadno jako výroby do ČR přicházely, tak velmi snadno mohou odcházet během několika měsíců a ty konkrétní případy už bohužel jsou také známy. Nyní bych rád zmínil některá opatření, která při pročítání materiálu NERVu považuji za důležitá. Jedná se pouze o zlomek návrhů, navíc vytržených z celkového kontextu 300 stránkového dokumentu. V oblasti legislativní určitě podporuji návrh NERVu, aby se zkvalitnilo hodnocení dopadů nových zákonů, tzv. RIA. Nově by tomuto hodnocení měly podléhat i návrhy poslanců a senátorů, což velice podporuji, protože řada legislativních chyb vznikla právě pozměňovacími návrhy poslanců. Zákony by měly být také hodnoceny z hlediska rizika korupce. Tzv. CIA, coruptive impact assesment. Na kvalitu těchto hodnocení by měla dohlížet nově vzniklá NRR. Zároveň NERV navrhuje provádět předběžně RIA i u návrhů evropské legislativy. Tím budeme moci efektivněji hájit české zájmy a zájmy české ekonomiky a také se budeme moci lépe na nové evropské normy připravit. Zvýšená pozornost by se měla věnovat měření produktivity veřejného sektoru. Mělo by se analyzovat například, kde se jednotlivé resorty dublují nebo překrývají. Data o produktivitě v ČR ukazují, že právě veřejný sektor a jeho produktivita jsou brzdou české ekonomiky. Máme velmi neefektivní veřejný sektor. S tím také souvisí návrh tzv. rozklikávacího rozpočtu. Lidé by pak měli možnost zjistit do poslední položky, nač se utrácí veřejné prostředky. Něco podobného zavedli například v Británii a velmi se to osvědčilo. Členové NERVu také správně upozornili na to, že v oblasti školství je jedním z hlavních nedostatků nedostatečný monitoring našeho školství. Jednoduše chybí informace o kvalitě vzdělání, jak studentům, tak jejich rodičům i širší veřejnosti. A dokonce i veřejné správě včetně vlády. Bez mezinárodních studií bychom dnes ani nevěděli, že klesá kvalita základního a středního školství, respektive bychom to mohli považovat pouze za subjektivně danou hypotézu. Ale právě mezinárodní srovnávací testy ukazují, že je to bohužel reálná skutečnost a my to musíme změnit. Měli by se také podporovat nadaní čeští studenti na špičkových zahraničních univerzitách s motivací k návratu zpět do ČR a také k práci ve státní správě či akademickém sektoru. V oblasti daní NERV prakticky kopíruje snahu vlády o zjednodušení zákona o daních z příjmu. Zejména co se týče počtu výjimek. Na grafu můžete vidět, jak postupně rostl počet vět se slovním spojením „s výjimkou“ v zákoně o dani z příjmu. Je vidět, že počet těch výjimek je na tomto zcela evidentní, rostl poměrně dramaticky, když se podíváme, na jakém čísle se začínalo na počátku devadesátých let a na jakém čísle jsme dnes. Jako největší zatěžující daň hodnotí NERV sociální pojištění a navrhuje její snížení. Naopak navrhuje sjednocení DP. Pro nás je to další argument k diskusi o důchodové reformě. V oblasti finančních trhů navrhují členové například privatizovat menšinové části státních firem přes burzu. Poslední vláda, ve které jsem byl ministrem, takto privatizovala malou část ČEZu a velmi se to osvědčilo. Není tedy důvod, proč o této možnosti neuvažovat opět. Určitě by to prospělo rozhýbání kapitálového trhu v ČR a omezilo oligopol bank a také by nám to umožnilo efektivně díky prodeji přes burzu zjistit cenu, kterou tyto státní účasti v těchto firmách mají. V oblasti technologické připravenosti by neměla veřejná správa zaostávat. Z tohoto důvodu je určitě zajímavý námět digitalizovat veškeré veřejné výstupy veřejné zprávy a zveřejnit je ve zpracovatelném formátu tak, aby k nim měli všichni občané lepší přístup. Zlepší to také veřejný dohled a komunikaci s veřejností. Klíčové je připravit dobré podmínky pro podnikání, zejména pro firmy, které jsou exportně orientované, protože export je hnací motor české ekonomiky. S tím souvisí na první pohled taková banalita jako umístění celnic odpovídající potřebám podniků. Jenže pokud to podceníme, pak to může být příčinou odchodu firem z Česka. Již se to stalo, neochota státní správy změnit například sídlo celnice. Posledním bodem, který zmíním, je umožnit výzkumným institucím zakládat tzv. spinn-off firmy. To umožní lépe provázat komerční sektor s výzkumným sektorem. Jak jsem říkal, jde pouze o některé návrhy, které tady jsem jakýmsi způsobem vypíchl, které jsou podle mého názoru zajímavé, podnětné a jsou do velké míry samozřejmě obsaženy v tomto textu, ale je jich tam podstatně více a neméně dobrých. Já jsem vybral pouze ty mediálně zajímavé. O způsobu prezentace celého výzkumu vás nyní bude informovat pan profesor Mejstřík, který byl koordinátorem příslušné pracovní skupiny NERVu. Prosím, pane profesore.

Michal Mejstřík, člen NERV: Děkuji za slovo. Když se podíváte na ten přehled, který tu máme, tak jak říkal pan premiér, ten celý výstup pracovní skupiny je velmi obsáhlý. Vy jste sami dostali pouze první kapitolu, takovou ochutnávku. Mám tu dva spoluautory, pana Michla a pana Jánského, této první kapitoly. Případně je můžete ještě oslovit, ale nicméně, kdybychom to probírali, tak bychom tu nebyly hodinu, ani dvě, ani do večera, a proto jsme si připravili celou řadu workshopů, právě každé pondělí budeme mít workshop za účasti novinářů, ale současně i za účasti někdy i příslušných ministrů, náměstků, abychom si ty jednotlivé věci detailněji vydiskutovali. Budou se odehrávat od 10 do 12 hodin v Hrzánském paláci každé zmíněné pondělí a cílem je představit ten výstup široké veřejnosti prostřednictvím zástupců médií. Já mohu říci, že už teď ráno jsem měl první sezení například se zástupci MMF, který je tu na misi a o tuto věc mají velký zájem. Těch zájemců je celá řada, tak uvidíme, jestli vlastně média budou mít zájem nejenom o takové ty shorttermismy, o ty krátkodobé otázky, ale jestli projeví alespoň určitý zájem i o dlouhodobá témata. Protože ta jsou profilující. Ty materiály potom budou postupně distribuovány ke každé kapitole na těch příslušných sezeních a témata tady právě vidíte na tabuli. Finanční trh, vzdělanost, trh zboží, služeb, práce, daně, finanční trhy, technologická připravenost, podnikání a inovace. Když přejdu k dalšímu bloku, který jsme avizovali třeba na stránkách některých časopisů, tak jak jsme se dívali na konkurenceschopnost? Ano. Pan premiér už zmínil řadu těch podstatných skutečností a pár vybraných opatření. Když se totiž podíváme na českou ekonomiku jako na celek, může to být v podobě pyramidy, v podobě nějakého zikurratu, tak uvidíme, že ty naše problémy začínají tam, kde to je nejtemnější, to červené. V samých základech té pyramidy. My máme velmi velké problémy skutečně nejenom v inovacích, ty jsou na špici. My vlastně tu pyramidu máme špatně zakotvenou na chatrných základech. Co je v těch základech, které musí být pevné, základy každé konkurenceschopnosti? Kvalitní instituce, kvalitní výkon a efektivní výkon veřejné správy. A dobře víme, že v této oblasti opravdu Česko má velké slabiny, neudělalo skoro žádný zásadní pokrok, možná dílčí pokroky, ale problém je, že země okolo nás se ženou daleko větší rychlostí, ale nejen okolo nás, ale jsou země nejen jako Estonsko, ale i země v Asii a z tohoto hlediska hrozí, že právě díky těmto institucionálním reformám nás řada zemí předežene. Tady v té pyramidě, tam, kde to je tmavší, tak ta situace je horší, ale i když je to místy světlejší, například v inovacích, tak musíme si říci, že ani tam není ta situace skvělá, tím spíše proto se věnujeme těm vybraným oblastem v jednotlivých kapitolách. Když se podíváme na tento obrázek, který ukazuje bilanci zahraničního obchodu s ostatními státy EU a státy mimo EU, tak co vidíme? V těch barvách, máte to tam znázorněné, vidíme různé typy zemí. ČR se řadí mezi země, které jsou vybarveny šedě a ty mají přebytek v rámci EU, ale my tím doháníme schodek se zbytkem světa. Do Evropy jsme vyváželi 85 %, vypadá to, že v minulém roce to bylo 84 % exportu, ten průměr v Evropě jsou 2/3. Ale musíme říkat, že ano, Německo je dostatečně konkurenceschopné a vlastně my jsme trošku černý pasažérem v některých směrech, protože on dokáže vyvážet nejen do Evropy, ale i do zbytku světa, ale ty rozhodující přidané hodnoty si většinou koncentruje ten, kdo má přímý styk s trhy. My víme, že budoucí centrum největšího růstu nebude v Evropě, ale v zemích jako Čína, Indie, Rusko, Brazílie. Ten problém je, že čeští exportéři skutečně do těchto zemí, pokud nejsou zapojeni do mezinárodních konglomerací, tak tam příliš nevyvážejí. Tady si myslíme, že by do budoucna mohl více pomoci stát, nejen v podobě jako dosud, úvěrování exportu, garantování exportu, ale také ve formě efektivní a jednotné ekonomické diplomacie. Víme, že máme Francii, která cílenou ekonomickou diplomacií výrazně zlepšila globální ekonomickou pozici dané země, jenom připomeňme, že kontrakty Francie na ty třetí země ji posunuly ze země, která měla negativní bilanci, byla tam červeně, jak s EU, tak se státy mimo, a ejhle, v roce 2009 se ocitla mezi těmi modrými zeměmi, to znamená, překlopila se do pozice, kdy má stále sice negativní bilanci zahraničního obchodu se státy EU, ale pozitivní bilanci se státy mimo EU. No, a takto to máme i s dalšími státy v EU, které aktivně posilují své proexportní aktivity - Polsko, Lotyšsko, a proto tlačíme na pana premiéra, na pana ministra průmyslu a další, aby i oni se v této chvíli společně s ministerstvem zahraničních věcí aktivněji do těchto aktivit zapojili. Je to trošku méně standardní než v minulosti, ale vidíme, že všichni ti velcí hráči v Evropě to skutečně dělají a nezbývá než to dělat i u nás. Když se podíváme na další aspekt věci. My jsme stále průmyslovou velmocí, protože průmysl, který i díky tomu rozvoji v posledních deseti letech, posílil. Je to fakt, který nezměníme, aniž bychom chtěli popírat tento fakt, 37 % zaměstnanců pracuje v průmyslu. A zatím se nenaplnily předpoklady, že se naše ekonomika přeorientuje na služby. My máme v té analýze data, která ukazují, že se orientuje na určité služby, ale bohužel zatímco průmysl dokáže si udržet svou konkurenceschopnost, byl otevřen velké konkurenci, zejména během uplynulé krize, dokázal zvyšovat svoji produktivitu rychleji, než to bylo v ostatních odvětvích a rychleji než rostli jeho pracovní náklady, tak ve službách to není ten případ. Tam sice vytváříme zaměstnanecká pracovní míst, ale ta hrubá přidaná hodnota nám tak rychle neroste, poněvadž ty služby, které jsou zajímavé, věda, výzkum, finanční služby, ty většinou spíše dovážíme, než vyvážíme. Bohužel, nejenom některé služby, ale veřejné služby, veřejný sektor, jak zmiňoval pan premiér, patří mezi takové sektory, které se významně podílejí na růstu nákladů ve smyslu růstu nákladů na zaměstnanost, ale produktivita, ta je slabou oblastí celé naší aktivity. Česká ekonomika je velmi otevřenou ekonomikou a podíl na exportu, jak jsme říkali, vůbec poměr exportu k HDP, je 2/3. My víme, že jsme nejenom otevření obchodem, ale i vlastnictvím. 95 % finančních institucí v ČR je vlastněno zahraničními firmami. Stejně je tomu u 70 % větších firem, které jsou mimo finanční sektor. Proto musíme, s ohledem na tu extrémní otevřenost, držet neustále krok se světem, ale vytvářet i takové podmínky, aby ti investoři, kteří tu na našem území působí, aby byli ochotni své investice reinvestovat, aby do budoucna se nám nestalo, že díky repatriaci se některé z nich z naší krásné země stáhnou. Tím se vracím na začátek. Ano, růst produktivity se u nás zpomaluje, máte to tam v té práci vyloženo. To není dlouhodobě udržitelné. Jsou země, které nás předhánějí v hodinové produktivitě práce, jako například Slovensko a tím se vracím k otázce, bez zvyšování konkurenceschopnosti nebudeme mít ani služby, ani průmysl. Tímto bych rád předal slovo panu ministrovi průmyslu.

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji. Já bych chtěl potvrdit za ministerstvo průmyslu, že pohled na naši ekonomiku přes konkurenceschopnost je pro náš budoucí rozvoj naprosto klíčový. Z grafu, který vidíte, je patrné, že v dnešní době již ani technologická náročnost výroby k úspěchu nebude stačit. Přestože si EU před Čínou zachovává svůj nepatrný náskok v oblasti exportu výrobků s vysokým obsahem kvalifikované pracovní síly, tak jak je vidět u výrobků s vysokou technologickou náročností jsme již náskok ztratili a ten trend se prohlubuje. Jak již říkal pan profesor, inovace jsou sice až na špici pomyslné pyramidy, ale bohužel, i zde začínáme ztrácet. A poslední zprávy naneštěstí tento trend potvrzují. AMPO před tímto trendem nějakou dobu varuje. Jak vidíte graf z února tohoto roku, zobrazuje výsledky tzv. inovation score-board, který hodnotí inovační výkon jednotlivých zemí na základě 25 ukazatelů. Nejlepšího výsledku dosahují v hodnocení severské státy, jejichž systémy výzkumu a inovací jsou postaveny na celé řadě silných stránek. Přestože neexistuje jednoduchý návod na to, jak dosáhnout v oblasti inovací vedoucí pozice, tak lze konstatovat, že inovační leadery spojují jejich dobré výsledky v oblasti výdajů podnikatelského sektoru do výzkumu a jiné ukazatele vztahující se k činnosti firem. V rámci EU27 byla ČR zařazena do skupiny středních novátorů, přičemž ale náš výsledek je bohužel podprůměrný. Relativně dobrého výsledku ČR dosahuje stále ještě v oblasti lidských zdrojů. Naopak za největší slabinu lze považovat oblast financování, především pak dostupnost rizikového kapitálu. Z našeho pohledu tedy přístup ke konkurenceschopnosti nemůže být pouze resortní, protože konkurenceschopnost ekonomiky stojí na základech, které musí být, jak je z pyramidy vidět, vzájemně propojené. A ministerstvo průmyslu a obchodu si při plnění svých úkolů, přičemž těmi nejdůležitějšími je tvorba strategií jako je energetická koncepce, nebo exportní strategie, uvědomuje, že pro úspěch i těchto dílčích strategií je nutné mít meziresortní přesah a znát dlouhodobé strategie i ostatních resortů. Vzhledem k tomu, že průmysl a obchod budou a jsou základem dlouhodobé prosperity české ekonomiky, ujalo se ministerstvo tohoto tématu jako klíčového tématu pro naši budoucnost. A my věříme, že ministerstvo průmyslu a obchodu má pro formulování dlouhodobých strategií nutných pro rozvoj české ekonomiky všechny předpoklady, znalosti, zkušenosti a i kapacity. Ministerstvo představí konkurenceschopnost ve dvou základních fázích. Ve fázi analytické a strategické. V analytické fázi jsme popsali situaci, ve které se ČR nachází, pojmenovali jsme základní příležitosti, hrozby, slabé a silné stránky české ekonomiky. Ve strategické následující fázi chceme ve spolupráci s odborníky, s NERV, resorty a širší veřejností zpracovat a navrhnout komplexní strategii konkurenceschopnosti ČR, ve které by byly vytyčeny dlouhodobé cíle a zároveň nastaveny nástroje a politiky pro jejich dosažení. A právě výstup NERVu je pro nás velmi cenným vstupem pro tvorbu strategie konkurenceschopnosti. A tuto strategii bychom chtěli představit do konce tohoto pololetí. Závěrem bych rád zdůraznil, že ČR se nemůže poměřovat jenom s průměrem či špičkami EU, protože jak jsme viděli, EU začíná zaostávat. Proto musíme usilovat, abychom se poměřovali s těmi nejlepšími hráči na světě. A v tomto chceme v následujícím období, pokud nebude konkurenceschopnost ekonomiky spočívat pouze v naší kvalifikační a technologické způsobilosti, tak to budou podmínky pouze nutné. Budoucí konkurenceschopnost bude mezi nejlepšími hráči založena na schopnosti inovovat. Úspěšné ekonomiky budou mít inovační a mezinárodní firmy a pro jejich vznik a působení vytvoří potřebné podmínky. A to je základní cíl i pro tvorbu naší konkurenceschopnosti. Děkuji.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, dámy a pánové, ještě doplním, že už v této chvíli najdete kompletní dnešní prezentaci také na webových stránkách vláda.cz. A nyní je prostor pro vaše případné otázky. Prosím.

AFP: Já jsem se chtěl zeptat, konkurenceschopnost je slovo, které hýbe Evropou, jak se česká vláda staví k tomu plánovanému paktu konkurenceschopnosti z dílny Francie a Německa? Chtěl bych se zeptat pana premiéra, pana profesora, jak třeba on sám se na něj dívá? A ještě jsem se chtěl zeptat pana premiéra, zda toto téma bylo na stole při jednání V4? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, že V4 se primárně zabývala hlavně otázkami vztahu k zemím, které jsou součástí Východního partnerství, tam byl také hlavní výstup. Čili velmi okrajově při pracovním obědě s předsedy vlády jsme se o tzv. paktu konkurenceschopnosti bavili. Co se týče konkurenceschopnosti a pohledu na tento francouzsko-německý plán, zde musím říci, že řada těch návrhů jde směrem, který konvenuje nejen s uvažováním mým, ale i vlády pod mým vedením. Například důchodové reformy musí reagovat na demografický vývoj. Určitě pozitivním směrem jde úvaha vytvořit legislativní brzdy nárůstu veřejných dluhů, úvahy o finanční ústavě jsou tímto směrem. Úvahy o tom, že by neměly být automaticky indexovány mzdy nejenom ve veřejném, ale i soukromém sektoru, to je přesně názor vlády pod mým vedením a my neprovozujeme ani náznak úvahy o automatickém indexování mezd. Úvaha o lepším a snadnějším vzájemném uznávání kvalifikací, diplomů a podobně, opět krok správným směrem. Na druhé straně, i tady jedno z těch témat, které bylo zmíněno, otázka daní, jednoznačně úvaha o nějaké harmonizaci přímých daní, to bych považoval za protisměrný pohyb ve vazbě na konkurenceschopnost ČR. Čili to je úvaha, která je plná pro nás těžko akceptovatelná.

Michal Mejstřík, člen NERV: Já k tomu mohu jen přidat tolik, že už to tady zmínil pan premiér. Jsou tu určité oblasti, kde asi všechny ty země se shodnou, že problémy penzijních reforem jsou na stole, ale uvědomme si, že i vzdálenost od toho řešení je velmi odlišná. My jsme tu nedávno měli příležitost diskutovat se šéfem poradní komise premiéra Francie ve věci jejich penzijních reforem a oni před tou reformou, kde mají desítky různých sdružení, která se zabývají penzijní reformou, tak považovali za penzijní reformu posun odchodu do důchodu z 60 na 62 let. A to jistě chápeme, že v souvislosti s tím, že například v Německu neodchází do důchodu v 65 či 67 letech, tak ta distance vlastně mezi tím jejich těžce probojovaným cílem a mezi tím, co nastolují jiné země i z hlediska toho průběžného systému, je obrovská a oni si sami uvědomují, že to je neudržitelné, ale oni říkají, my neumíme jít rychlejším krokem a z tohoto hlediska prostě těžce nesou, když jiné země mají nižší daně a jejich investice se do těchto zemí stahují. I to Irsko, které jsem uváděl, je velmi úspěšným příkladem dodnes. Sice má velké problémy ve finančním sektoru, ale oni sami říkají Irové, my chceme vytrvat v tom úsilí, udělali jsme velké chyby ve finančním sektoru, ale my si nemůžeme dovolit zvýšit daně, protože tím pádem bychom potopili i úspěšný exportní sektor, do kterého mnozí zainvestovali. Totéž je i u nás. Na tomto příkladu krásně vidíte, že ta cesta ke společné strategii konkurenceschopnosti je ještě daleká a některé z těch úvah, které jsme tu zmínili, skutečně jsou velmi obtížně přijatelné. Já bych v této věci doporučil, aby Evropa udělala zásadní posun v patentové politice, kdy dodnes neexistuje jednotný patent. Po tolika letech diskusí my nejsme schopni se prosadit a pro naše podnikatele je to vleká překážka, představte si, že se musíte x-krát registrovat, protože každé zákonodárství je v národním jazyce. Někteří podnikatelé to řeší tím, že se raději přihlásí v USA. Z toho jenom vidíte, že tady těch nedořešených otázek na stole je hodně a rád bych viděl, kdyby ten posun se opravdu odehrál.

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Já bych jenom doplnil, že v tom navrhovaném paktu konkurenceschopnosti některé věci podle našeho názoru chybí nebo se o nich mlčí. Týká se to například ekologické legislativy, která reguluje průmysl, protože tam máme pocit, i na základě vlastní zkušenosti, že naopak tato současná opatření nebo navrhovaná z úrovně EK by mohla konkurenceschopnost nejen českého, ale i evropského průmyslu podlamovat a dokazuje to i ten vývoj na těch grafech, které jsem vám zde předváděl.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Další otázka, prosím.

MfD: Vy jste, pane premiére, zmínil to, že u nás je drahá práce a že za to může sociální pojištění, to velmi souvisí s tou důchodovou reformou a s návrhem, který ODS nesla mezi těmi variantami. Chtěla bych se zeptat, jaká je šance, že při tvorbě vaší důchodové reformy byste snížili sociální pojištění ještě vedle toho opt-outu. Já vím, že to bude obtížné, VV nechtějí za žádnou cenu vyvádět moc peněž, jestli byste k tomu mohl něco říci?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jsem přesvědčený, že je to nutný krok, který má být součástí důchodové reformy. Je skutečností, že patříme ve výši odvodů na sociální zabezpečení mezi čtyři země EU s nejvyššími odvody a v kombinaci s tím, že máme nejvyšší stropy, tak vůbec s nejvíce rozbujelým systéme odvodů, což mimochodem, když se vede diskuse v rámci EU o tzv. daňovém dumpingu, tak se naprosto chybně koncentruje pouze na debatu o korporátních daních, protože druhou složkou konkurenceschopnosti v daňové oblasti je právě výše vedlejších nákladů práce, čili odvodů. Takže dokonce paradoxně korporátní daň platíte pouze tehdy, když ta firma je zisková, kdežto ty odvody musíte platit vždycky za ty zaměstnance. To je otázka velmi účelově zaměřená od těch zemí, které samy mají vysoké daňové zatížení v oblasti korporátní daně a chtějí jakoby přinutit ty ostatní členské země EU, aby zvýšili korporátní daně a zrovna tak by měla být vedena z naší strany debata o sociálním dumpingu v oblasti odvodového zatížení. Já považuji za správný krok, aby v souvislosti s důchodovou reformou byly sníženy i odvody placené zaměstnavatelem. My to prosazujeme a budeme nadále prosazovat.

Michal Mejstřík, člen NERV: 7. 3. budeme mít diskusi právě k těm daním, kde ukazujeme, které jsou více distortující a tak dále. Určitě by bylo dobré si to tam probrat podrobněji. Navíc to má ještě ten faktor, že i příjmy našeho státního rozpočtu extrémním způsobem závisí na odvodech na sociální zabezpečení. 1/3 příjmů státního rozpočtu jsou odvody na sociální zabezpečení, kdežto například DPH je pouze 13 % podílu na příjmech státního rozpočtu a daně z příjmu PO a FO jsou zhruba po 8 a 9 %. Když to přesuneme, tak tím, ve smyslu snížení podílu odvodů ve prospěch například DPH, tak činíme státní rozpočet velmi rezistentním proti výkyvům ekonomického cyklu, protože i ty zkušenosti posledních 4 let jednoznačně ukazují, že v případě zpomalení nebo zastavení ekonomického růstu nebo jeho propadu, tak se to nejvíce projeví na odvodech z hlediska výpadku příjmů a nejméně se to projeví na DPH. Čili přesunem daňového zatížení od odvodů na sociální pojištění směrem k DPH činíme i naše rozpočty více odolné vůči výkyvům ekonomického cyklu.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Poslední otázka, prosím, HN.

HN: Dobrý den, já bych se zeptal, pane premiére, vy jste říkal, že není důvod neuvažovat o privatizaci některých podniků přes burzu. Já jsem se chtěl zeptat, jestli plánujete, že případně z této privatizace by se jaksi platila ta penzijní reforma, přechod na fondový systém. A další otázka, zda se uvažuje o tom, zda by ty nově zřízené fondy, do nichž by povinně odváděli část pojištění občané, jestli by měly povinnost investovat právě na české burze do českých podniků? A potom, druhý dotaz na pana ministra průmyslu, vy jste tu mluvil o inovacích, vaše ministerstvo plánuje vytvoření určitého fondu na inovace, můžete říci, kdy ho plánujete, jaký bude mít objem a jaký bude poměr soukromého a veřejného kapitálu? Jak peníze z rozpočtu, tak peníze z EU v tomto fondu? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já začnu tím, že já jsem tu mluvil o privatizaci menšinových podílů těchto státních podniků, nikoliv o jejich kompletním odprodeji, ale skutečně o menšinovém podílu. Ano, ten význam by byl v tom, že by to nebyla privatizace pro privatizaci, ale byl by vytvořen balíček peněz, který by mohl být použit do položky ve státních finančních aktivech, kde je vytvořena rezerva pro důchodovou reformu. Dokonce z vládního programového prohlášení jednoznačně plyne, že tyto výnosy nemohou být použity na nic jiného než pro účely důchodové reformy. Že jako vedlejší efekt obdržíme možnost reálného ocenění těch podniků, to je také pravda, tím, že by byly prodány přes burzu a vlastně cena by se odvíjela od pohybu na burze. Co se týče těch penzijních fondů nebo důchodových společností. Já bych chtěl zdůraznit, že vůbec není rozhodnuto, že to bude povinné vyvedení. Mimochodem, já se k tomu vůbec nekloním, jsem tím dlouhodobě známý, že spíše preferuji nepovinné používání těchto fondů. Svůj názor jsem nezměnil. To je otázkou dalších politických kompromisů, jak se nakonec koalice dohodne, ale jak jsem již řekl, já svůj názor v tomto, že spíše preferuji to nepovinné, neměním. Ty podmínky podnikání by se odvíjely od toho, zda by to bylo povinné nebo nepovinné. Když to řeknu zjednodušeně, když by to byl povinný systém, který nepreferuji, nevolám po něm a nebudu za něj bojovat, tak by to vyžadovalo přísnější regulaci než v případě nepovinného použití důchodových fondů a já si dovedu představit i to, že by v případě akciových trhů to bylo omezeno buď na trhy EU, nebo na domácí akciový trh. Ale to je otázka dalších debat a konkrétního legislativního řešení. Řeknu velmi otevřeně, že takto daleko ještě vláda ve svých úvahách v té oblasti regulace působení těchto fondů není. Ještě Martin Kocourek.

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Já bych se ještě věnoval té otázce rizikového kapitálu. Ano, my si naprosto uvědomujeme, že pokud máme být ekonomikou poháněnou inovacemi, tak potřebujeme nějaký typ kapitálu, který bude ochoten do něj investovat. V současné době tuto úlohu mohou plnit fondy EU. Nicméně fondy EU tady nebudou navždy, nelze s nimi počítat dlouhodobě, takže v tomto připravujeme nějakou podobu podpory fondů rizikového kapitálu. Chceme začít s pilotním projektem, který bychom chtěli spustit během nějakých dvou tří měsíců. Je to seed-fond, což je jiný typ rizikového kapitálu, který slouží na rozjezd projektu, kdy projekt prochází údobím smrti. Budeme zkoušet do něj alokovat asi 1,5 miliardy korun, které získáme z fondů EU a v současné době diskutujeme o těch otázkách, které jste kladl, v jakém poměru má být ten veřejný a soukromý kapitál, protože to pak souvisí s nastavením rizik, nesením rizik. Tato otázka je ještě otevřená, protože to je pro nás naprostá novinka, neodzkoušená, a my chceme k této věci přistoupit zodpovědně a citlivě v návaznosti na české právní a jiné prostředí, protože opravdu ten fond bude lehce ztrátový a my se chceme pojistit tak, aby to nevyvolávalo zbytečné otazníky. Toto je ve fázi diskusí.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych k tomu dodal, že existuje dokonce i úvaha, aby se na tento fond rizikového kapitálu buď částečně anebo v plném rozsahu činnosti transformovala Technologická agentura, která by mohla sloužit pro tyto nejednoznačné projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Bylo by to velmi pozitivní a v celé řadě členských zemí EU taková veřejná instituce, která de facto funguje jako fond rizikového kapitálu, existuje a působí velmi efektivně.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, děkujeme za váš čas, na shledanou.