Tiskové konference

28. 3. 201113:33

Tisková konference NERV: Rámec strategie konkurenceschopnosti

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, hezké odpoledne, vítám vás na tiskové konferenci u příležitosti vydání nové publikace o konkurenceschopnosti z dílny NERV. Za vládu tu vítám ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, za NERV v prvé řadě garanta pracovní skupiny pro konkurenceschopnost a podporu podnikání prof. Michala Mejstříka a také další členy této pracovní skupiny NERV. O úvodní slovo o nové publikaci prosím profesora Mejstříka.

Michal Mejstřík, člen NERV: Dobrý den, jsem rád, vážené dámy, vážení pánové, jsem velice rád, že jsme se dostali na tuto tiskovou konferenci. Zde máme celý tým lidí, kteří pracovali na strategii konkurenceschopnosti z hlediska NERVu. Jsem rád, že vůbec z vaší strany jste projevili zájem o takovou věc jako je podpora naší konkurenceschopnosti ve světě, což je jeden z klíčových projektů i této vlády a tím spíše i naší skupiny. Já bych opravdu chtěl říci, že ta studie, která bude k dispozici všem zúčastněným, dala velkou práci a všichni, které tu vidíte, se na ní podíleli v nezmenšené míře. My jsme nechtěli se omezovat pouze na nějaký učebnicový materiál, který by šel do šuplíku, ten materiál je míněn jako vážná nabídka vládě. Je fakt, že to je materiál, o který stojí velké zahraniční instituce. Víte, že v minulých dnech konečně i EU pochopila, že projevy fiskální neodpovědnosti u některých zemí mají hlubší charakter, že to není pouze oblast nějakých dopadů v zemích periferní ekonomiky, ale je to i věcí konkurenceschopnosti, proto ne náhodou se otázky konkurenceschopnosti dostaly na přední stránky nejenom novinových článků, ale i přímo EU. To pojetí, které v tom Paktu konkurenceschopnosti, který se změnil na Pakt Euro Plus, se trošku posunulo. Myslíme si, že je důležité ty věci dělat, není důležité nutně ve všech směrech se k paktům připojovat, ale když se podíváme na to, co EU v tuto chvíli požaduje, je to do značné míry v některých směrech něco, co se do určité míry kryje s tímto požadavkem. My doporučujeme vládě, aby některé ukazatele konkurenceschopnosti dala na své stránky, aby ukázala, jak je to u nás s těmi parametry, cenovými či necenovými. Ať je to s celou tou pyramidou, o které hovoříme, která představuje ty chatrné základy naší konkurenceschopnosti, že to není nějakou okrajovou záležitostí, ale že zahrnuje instituce, je to ta nejčernější stránka, veřejný sektor, kde jak říkáme, problém našeho veřejného sektoru je daleko vážnější než je tomu v celé ekonomice. Kde jsou tradebles, tam se daří. Kde je oblast služeb či zboží vystavena konkurenci, tam česká ekonomika reaguje, ale v oblasti základního vzdělávání, středního i vysokého vzdělávání i předškolního jsme viděli, že tam máme nedostatky. Stejně je to v oblasti infrastruktury, takže ty základy, které jsou v základech naší konkurenceschopnosti, kde mnozí to hodnotí jen podle té špice, tak tam opravdu to nelze chápat bez uvádění toho zmíněného kontextu a já si myslím, že v dnešní době, kdy Maďarsko, Řecko, Irsko nejsou schopné financovat vlastní výdaje, kdy víte, že v Portugalsku kvůli dluhům padá vláda, se právě zapomíná přemýšlet nad těmi hlubšími základy tohoto aspektu. Stále více vstupuje do politiky a já jsem přesvědčen o tom, že zejména v oblasti veřejné správy, institucí, výkonu, právních služeb, tam máme obrovské šance. Nevíme, co to je měření produktivity veřejné správy. Kolikrát naši úřednicí pracují s plným nasazením, ale šlapou špatným směrem. Vy se můžete sedřít, ano, ale když plníte služby ve špatném katalogu, tak koneckonců chováte se kontraproduktivně, tam vidíme ty největší slabiny. Samozřejmě, je to v oblastech využití IT. Diskutovali jsme tu v minulosti docela tragické případy, kdy se vynakládaly neužitečně náklady na významné části ICT fyzických služeb, které byly mířeny nešťastným směrem. Elektronizovali se agendy, které nemají nárok na svoji budoucnost. Na druhé straně, viděli jsme, že i pro konkurenceschopnost je to oblast daní, kde jen těžko můžeme v tuto chvíli rozumně žít. Máme příliš velkou součást našich daňových výdajů v oblasti nákladů práce a postupné přesouvání do dalších nepřímých daní je také významnou zábranou naší konkurenceschopnosti. ČR patří mezi šampióny zdaňování práce, ale debata, která nás čeká, je velice dlouhá. Lze diskutovat o oblasti finančního trhu, jsou oblasti, kdy ČR si většinu svých aktiv občanů nechává spravovat v zahraničí a my tyto služby nakonec dovážíme. Neposkytujeme je. Když se podíváme na sektory služeb, které vyvážíme, tak to jsou služby s nižší přidanou hodnotou, zatímco dovoz služeb, kupodivu jsou to služby s vysokou přidanou hodnotou, věda, výzkum, licence. Jsme malá ekonomika, ale tím spíše bychom se měli více opírat o vlastní výzkum a vývoj. Ano, jsou tu dobré příklady, nejenom v průmyslu, ale konkurenceschopnost je velice křehká, je omezená na nějakých 20 oborů, které pokrývají 40 % konkurenceschopnosti, jak jsme viděli dle výdajů. Ale na straně dovozu je to skutečně oblast, kdy dovážíme mnohdy služby, které bychom dokázali do budoucna s lepší vzdělaností poskytovat. Máme dobré příklady v oblasti služeb, víte, že tady máme společnosti jako AVG, Žvast, které mají přímý kontakt na odběratele. Nejsou vzdáleny odběratelům, nejsou to dodavatelé dílů, naopak jsou to dodavatelé služeb, které jsou založeny na instančním výzkumu a vývoji, když si vezmete společnosti, které se chovají jako poskytovatelé služeb pro antivirovou ochranu, tak si představte, když byste dostali na svých počítačích šanci, že by někdo nedokázal vás ochránit před viry. Takové firmy, které obsluhují 100 milionů zákazníků, kterým dodávají instanční výzkum a vývoj, vidíte, že to tu jde. Ale na druhé straně není to pravidlem. Tak klademe si otázku, je tady šance? Ukázali jsme si, že tu máme třeba i v oblasti možných strategií náměty, jak v oblasti institucí, my tomu říkáme strategie III - instituce, infrastruktura, ale i inovace. Co se týče inovací, tak jsme upozornili na takovou oblast, jako je oblast podpory set-fondů, jsme země, která vygeneruje podle výdajů na výzkum poskytovaných vládou poměrně hodně idejí, nápadů, ale neodkážeme je materializovat, propojit. Podívejme se k sousedům, do Německa, severských zemí, kde například se více používají rizikové kapitály, používají set-fondů, to je věc, která nás řadí na sám konec EU 27, je to pozoruhodné, jak jsme se dokázali vyhnout takovým běžným nástrojům v materializaci nápadů, které vznikají ve vědě. Letem světem jsem si dovolil projít některými těmi oblastmi toho, co jsme tu měli. Já bych v každém případě doporučoval, abyste se podívali podrobněji na tu publikaci, o které hovořím. My jsme všichni otevřeni odpovídat na otázky a já jsem moc rád, že v této věci máme podporu i takových institucí vlády, jako je ministerstvo průmyslu a obchodu, v neposlední řadě i Úřad vlády ČR, který NERVu poskytl veškerou potřebnou infrastrukturu, abychom na těchto oblastech mohli doposud pracovat, byť s vlastním nasazením. Teď je slovo pro toho zadavatele.

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, já bych úvodem jen chtěl zrekapitulovat, že vláda v lednu uložila ministerstvu průmyslu připravit strategii mezinárodní konkurenceschopnosti. A konkurenceschopnost ČR je velikým tématem a velkou důležitostí, a proto jsem velice rád, že i vláda to pojala s takovou vážností. A po předložení této zprávy NERV se nyní již můžeme jen shodnout, že ČR si nemůže dovolit čekat, až nám všem ujede vlak a vzhledem k ekonomické situaci je pro každou zemi naprosto klíčové, aby si své postavení permanentně vylepšovala. Na tomto místě bych jménem vlády rád ocenil, s jakou precizností k problematice konkurenceschopnosti přistoupila NERV, podskupina pro konkurenceschopnost a podporu podnikání vedená panem prof. Mejstříkem a jeho týmem. Závěrečná zpráva týmu zahrnující pohled na 12 základních pilířů zahrnující zdravotnictví, vzdělávání, instituce a inovace je velice kvalitní a podrobný materiál přinášející s sebou řadu daty podložených tvrzení a demonstrující, kde konkurenceschopnost v naší republice je či pokulhává a jak lze napravit, jaká opatření by bylo vhodné přijmout. Identifikace problémů se často shoduje s míněním odborníků a z konkrétních návrhů, které nám byly předloženy, budeme v připravované strategii vycházet. Naše ministerstvo již na strategii konkurenceschopnosti začalo pracovat a to ve spolupráci s resorty anebo ostatními subjekty. Práce jsou v plném proudu a my nyní konzultujeme jednotlivé projekty s ostatními, do jejichž kompetence tyto pilíře spadají a budeme nacházet společné projekty, jako už chceme diskutovat i stávající. Jde nám skutečně o to, aby strategie konkurenceschopnosti byla strategií celé ČR, tedy ne jen strategií, kterou budeme vymýšlet na ministerstvu. Jedním z nejdůležitějších pilířů, který je v ČR nejméně konkurenceschopný, jsou instituce a jejich efektivita. Proto tuto oblast budeme brát mimořádně vážně a budeme připravovat projekty zaměřené na vizi státu jako služby občanům a podnikatelům, která musí směřovat ke zjednodušení podnikatelských a regulačních povinností s využitím moderní technologie. Jedním z takových kroků by mohlo být například stanovení jednotných dat účinnosti právních předpisů, což by zprůhlednilo a ulehčilo podnikatelům jejich orientaci v právních předpisech a podmínkách podnikání. Tedy kvalita institucí je vzhledem ke konkurenceschopnosti země podmínkou nutnou, nikoliv však dostačující. Proto se musíme zaměřit i na ostatní oblasti, jako je zmíněná věda, školství, výzkum, inovace. V jejich oblasti chceme přicházet s konkrétními projekty, které by měly pomoci s financováním začínajících inovativních firem, kombinací veřejné podpory se soukromým kapitálem. Také chceme pracovat na vytvoření koncepce výzkumu, vědy a inovací a v této oblasti považuji za klíčovou komercionalizaci výsledů vědy, jakož i internacionalizaci výsledků inovačních firem, a proto na toto projekty zaměříme. Implementace těchto projektů bude výzvou nejen pro nás, ale také pro agentury našemu ministerstvu podřízené, jako třeba Czechtrade. Bez kvalitního zvládnutí nemůžeme očekávat posun ČR ve světových žebříčcích. Je to tedy práce důležitá a je mi ctí, že mohu realizovat pro ČR takto významný úkol. Podklady NERVu budou jedním z klíčových pramenů pro naši práci a věřím, že ve druhé polovině tohoto roku budu schopen se svými kolegy předložit cestovní mapu pro podporu naší konkurenceschopnosti, která přispěje k tomu, aby veškeré reformní kroky této vlády byly sladěny a směřovaly k naplnění cílů, o kterých dnes hovoříme. To je vytvoření prostředí pro dlouhodobý růst výkonnosti naší ekonomiky a naší konkurenceschopnosti ve světě. Já znovu velmi děkuji práci NERVu, symbolicky dnešním dnem tak naše ministerstvo přebírá štafetu ve věci podpoření konkurenceschopnosti a znovu děkuji.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru průmyslu a obchodu. Dovolte mi z tohoto místa také omluvit předsedu vlády Petra Nečase, který se na poslední chvíli musel z této tiskové konference kvůli jinému naléhavému programu omluvit. Nyní je prostor pro vaše otázky, ať už na dva řečníky, nebo na další členy pracovní skupiny NERVu. Prosím.

Michal Mejstřík, člen NERV: Ještě než si rozmyslíte otázky, ten materiál bude široké veřejnosti představen na půdě VŠE v Praze 14. dubna. Já jenom jsem chtěl říci, že my ten materiál bereme skutečně jako otevřený. Víte, že na jednotlivých workshopech, které jsme tu měli v této budově v posledních týdnech, tak jsme tyto otevřeli jak zástupcům tisku, tak ostatních orgánů, tak i současně představitelům jednotlivých oborových svazů, asociací. Měli jsme tu předsedu Asociace malých a středních podniků, člena parlamentu. Já chci říci, že skutečně se nám podařilo vtáhnout do té aktivity vlastně Hospodářskou komoru, Svaz průmyslu. Všichni ti hráči, i firmy, snažili jsme se vtáhnout do toho co nejširší okruh konzultací, aby ta věc nebyla zakotvena někde v hlavách expertů, ale aby byla zakotvena v realitě. To na dokreslení.

MfD: Já se chci zeptat, zatím zaznělo jen málo těch konkrétních věcí, jakým způsobem tedy to chcete vylepšit? Zeptám se na jednu věc, daňovou konkurenceschopnost. V daňové reformě, kterou představil pan ministr Kalousek, zazněla jedna věc, že chce zavést daňovou úlevu na vědu a výzkum, jestli máte nějakou podrobnost k tomu, jestli jste spolupracovali? Druhá věc, uvedl také, že chce zrušit daňové slevy pro přímé zahraniční investice, protože přinášely jenom montovny, shodujete se?

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Co se týká návrhu reformy pana ministra, je to jen první fáze. A za druhé, zveřejnil pouze teze a tady budeme v plném souladu, že věda a výzkum by měla být podpořena. Pan ministr signalizuje, že by měla být podpořena více než dosud a myslím, že to je v souladu s tím, co i nám doporučuje NERV. Vždy je otázka, jakým způsobem má být ta podpora realizována, jak má být měřen její výstup. To je otázka na podrobnější rozpracování, ale v tomto se budeme shodovat. Co se týká avizovaného zrušení slev na dani pro investiční pobídky, ne pro zahraniční investice, protože investiční pobídky jsou u nás univerzální a týkají se všech subjektů, které chtějí v ČR investovat a přes polovinu projektů pochází z ČR. V tomto ohledu MPO nebude souhlasit, protože podle mého názoru se jednak nenacházíme ve fázi, kdy bychom si toto mohli dovolit, protože ta pobídková konkurence od našich sousedů by nám mohla komplikovat situaci při lákání investic. Na druhé straně budeme argumentovat tím, že my hodláme podporovat pobídkami typy výroby a služeb, které budou mít vysokou přidanou hodnotu. Což se blíží oné podporované vědě a výzkumu. Sofistikovaná výroba je aplikovaný výzkum či inovace. V tomto ohledu budeme o tomto návrhu diskutovat.

Miroslav Zámečník, člen NERV: Jen k té podpoře vědy a výzkumu. Jedna z věcí, které jsme věnovali pozornost, a myslím, že byl souhlas s ministerstvem financí, je intenzivnější podpora spolupráce mezi vysokými školami a domácím průmyslem. Průmysl má poměrně velké insentivy na vědu a výzkum, kterou dělá uvnitř firmy, ale bohužel ty insentivy nejsou na české vysoké školství. To je jedna z oblastí, kde by to bylo velmi záhodné a panuje tam velká shoda. Nákup výsledků, výzkumu a prací od vysokých škol by byl bonifikován nějakým koeficientem, který by byl větší než 1. Byl by tam výrazný daňový stimul. Není to žádná novinka, spousta zemí to dělá.

Mediafax: Dobrý den, pan Osúch zmínil, že tu měl být pan premiér, není tu. Můžeme se domýšlet, co v tuto chvíli řeší, já se zeptám pana ministra Kocourka, nakolik si myslíte, že v tuhle chvíli může práce na cestovní mapě, kterou jste slíbil, ohrozit situace v koalici, případně i ve vaší straně? Nakolik vám tyto půtky v koalici mohou házet klacky pod nohy?

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Já bych to otočil. Já doufám, že tato naše společná iniciativa a práce navede vládní koalici ke smyslu jejího fungování a to znamená připravit dlouhodobou vizi pro ČR a pustit se do nezbytných strategií a případně reforem, které tuto vizi budou naplňovat. Já bych si to dovolil otočit. Jakkoliv vy to chápete jako hrozbu, tak já to chápu jako šanci, protože tento společný tým a jeho práce si zaslouží to, aby byla využita a přenesena do našeho fungování a věřím, že tato kniha přispěje k tomu, že se partneři vrátí ke svému původnímu poslání.

Michal Mejstřík, člen NERV: Já dokonce k tomu mohu dodat tolik, že my jsme tu věc dvakrát projednávali na poradě ekonomických ministrů za účasti většiny ekonomických ministrů a musím říci, že zrovna toto byl materiál, který vedl k poměrně zajímavým debatám, kterých se účastnil i pan ministr Kalousek, pan premiér, pan Bárta a další. Musím říci, že toto byl materiál, který vyvolal docela zajímavou konstruktivní debatu a my si myslíme, že debata o určité vizi české ekonomiky, o tom uvědomit si jak rychle ti naši sousedé, ale nejen bezprostřední, jak ten svět běží, že to naše hlemýždí tempo by se mohlo stát velkým ohrožením a tím spíše nějaké půtky jsou pro mne jako experta nešťastnou epizodou, ale to, co by mělo být tou message je, uvědomit si, jak celý svět okolo nás rychle běží, protože to je podle mne práce vás novinářů, informovat. My jsme dokonce jeden z těch základních kamenů strategie pojmenovali „finská cesta“. Proč? Právě proto, že chceme poukázat na procesy, které se ve světě dějí. A konkurenceschopnost oddaluje tu pozici otevřené ekonomiky jako je česká ekonomika a jestliže se nám nepodaří tu širokou veřejnost pootočit tímto směrem, tak je to špatně a tím méně by bylo šťastné, kdyby toto vláda nereflektovala. Moje zkušenost je taková, že pokud široká veřejnost si je vědoma těchto omezení a hrozeb, tak většinou i politikové jsou ochotni velmi rychle reagovat. Tím jsem trochu tu váhu přeložil na vás.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, ještě je prostor na jednu dvě otázky. Pokud nejsou, díky za pozornost. Hezký den.